D. Řehulek: Čínské banky – příliš vysoké riziko?

Jan Dvořák 24. Duben. 2014 Žádné komentáře »

BankofChina

Tento měsíc je tu další článek dubnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Největší čínská banka Bank of China se obchoduje za 4,5 násobek čistého zisku předpokládaného v roce 2014. Dividendový výnos činí 7,5%. Rentabilita aktiv na solidní úrovni 1,2%. Počet akcií v oběhu se nemění. Rozvaha silná. Akcie se obchoduje podle p/e 2,5x levněji než americké banky.

V čem může být problém? Celý problém nízké valuace bude nejspíš způsoben čínskou nemovitostní bublinou….

Ze serveru pro srovnání životních nákladů (numbeo.com) jsem zjistil průměrnou cenu nemovitostí v Číně za metr čtvereční mimo město 50 000 Kč a v centru 100 000 Kč. Průměrná čistá mzda činí 14 300 Kč. Pro porovnání s ČR, kde mimo město stojí metr čtvereční přibližně 33 000 Kč a v centru 50 000 Kč při průměrné mzdě 21 200 Kč. NPL (non performing loans) má Erste bank (Česká spořitelna) v ČR 4,7%. Čína oficiálně uvádí 1% NPL. Lze tomu věřit? Domnívám se, že nelze. Čínský spotřebitel pobírá nižší čistou mzdu v průměru o 30%, navíc platí za metr čtvereční nemovitosti přibližně 2x tolik. Při realitě v ČR, kde je NPL ratio kolem 5% a většina lidí splácí hypotéky obtížně, je dost nereálné, aby v Číně měli banky NPL ratio 1%. Průměrná úroková sazba je v ČR kolem 3% a v Číně 6%. Kolik může být reálné NPL čínských bank, o tom můžeme jen spekulovat.

Investování do bank představuje vždy vyšší riziko, protože banky jsou pákový byznys. Současná valuace Bank of China nemusí být příznivá pro investici právě z výše popsaných důvodů. Zdá se, že právě taková investice, ač vypadá velmi dobře, může být nejvíce riziková. Nemluvě o nereálných a zkreslených číslech…

... celý článek

Ruský rubl a jeho vývoj

Jan Dvořák 23. Duben. 2014 6 komentářů »

dollar-ruble-exchange-rate-index-jun-1-2008-nov-1-2013_chartbuilder1

To, že rubl je jednou z nejvíce oslabujících měn v tomto roce (měřeno proti USD) není nic překvapivého. Zajímavé je však porovnání vývoj jeho kurzu s poslední krizí podobného typu – tedy s dobou , kdy Rusko zasahoval v Gruzii. Toto je asi dva týdny starý graf, přesto ho sem dávám. není z mé dílny, ale zaujal mne.

Podobnost vývoje kurzu rublu za Ukrajinské a Gruzínské krize je velmi silná. Kdo chce spekulovat na další pokles rublu, není to úplně zcela od věci…

 

Na příští pondělí chystám pro předplatitele velkou analýzu Ruska a jeho ekonomiky.  Nepůjde jenom o Ukrajinu či EU, o té se zde na serveru psalo již docela dost,  ale o zahraniční obchod s důrazem na energetiku a jeho vztahy s dalšími zeměmi…

 

 

... celý článek

Obamacare – věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval

Jan Dvořák 22. Duben. 2014 Komentáře nejsou povoleny

obamacare

Obamacare byl po nějakou dobu jedním z hlavních vnitropolitických témat ve Spojených státech. Pro množství Američanů je to důležitější než dění na Ukrajině. Proto, aby zabránili evidentnímu propadáku, jsou měněny struktury dotazníků. Z nových dotazníků nelze jednoduše zjistit (ne)úspěšnost celého projektu . Něco takového zavání záměrem zatajení skutečných dat. O co šlo? Kolik lidí se skutečně…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného
... celý článek

Cena mědi blízko dna?

Martin Lembák 19. Duben. 2014 2 komentářů »

Copper form Periodic Table of Elements

Zhruba před rokem jsme psali o tom, že cena jednoho z hlavních indikátorů globálního ekonomického růstu mědi alias Dr. Mědi se nachází v klesajícím trendu. Očekávali jsme jisté oživení, nicméně pohledem na cenu nyní se situace nezměnila, naopak pokles akceleroval. Není se čemu divit, když pohlédneme na vývoj tempa růstu produktu zemí BRIC v posledních letech včeně predikcí:

Jistě, toto ochlazování hraje stále roli, avšak cena červeného kovu jen od počátku tohoto roku pokesla o zhruba 10%. Čína je největší světový spotřebitel mědi (40% světové produkce) a HDP pod cílovaným 7,5% nenaznačuje obrat trendu kurzu tohoto průmyslového kovu primárně. Nicméně, kromě využití v průmyslu, podle odhadu až 50% zásob kovu je v Číně využito pro zajištění půjček jako zástava. Obava z podstatného omezení kreditního trhu po nenaplnění závazků (default) splátek kupónů dluhopisů společnosti Shanghai Chaori Solar Energy Science and Technology na počátku března zapůsobila jako sekundární faktor a do trhu byla uvedena nově další riziková prémie očekávaných následných defaultů jiných subjektů a způsobila diskont kurzu. A zdá se, že sekundární faktor se tak stal de facto hlavní. Je situace pro následné poklesy fundamentálně opodstatněná? Odhad organizace International Copper Study Group (ICSG), která pro rok 2013 predikovala poprvé od roku 2009 převis nabídky a tento se potvrdil. V souvislosti s prvně uvedeným faktorem výše ohledně ochlazování růstu se toto dalo očekávat. Měď je využívaná primárně ve stavebnictví (instalaterství), výrobě ledniček, počítačů, mobilních telefónů, aut (průměrné auto má v sobě až 1,5 km měděného drátu!), v energetické rozvodné síti, a podobně. Produkce všeho tohoto se při ekonomickém obchlazení přirozeně snižuje. Vývoj globální nabídky a poptávky pak vypadá následovně:

Pohledem detailněji do historie se však nejedná o žádný výraznější převis nabídky a byla by zřejmě nutná recese čínské ekonomiky, aby došlo k podsatnějšímu převisu. Současný pokles ceny, dle mého názoru, v tomto smyslu této dosavadní bilanci neodpovídá. Co se týče využití jako zástavy pro korporátní půjčky, zde je situace zdá se trochu odlišnější než se jí snaží interpetovat současná price action na trhu. Společnosti používají akreditivy k získání kovu, který následně prodávají a prostředky investují do lokálních finančních instrumentů. Klesá-li cena mědi na trhu, zástava ve formě kovu primárně tak již není ovlivněna na hodnotě a ani valuace půjčky. Samostatnou otázkou je pak výše „šedého“ sektoru s půjčkami a úvěry pro neprorůstové projekty do budoucna, které negativní spirálu spekulace a další pokles ceny kovu mohou roztáčet. Avšak Čína se zdá o této problematice ví a snaží se jí řešit. Podobně jako jsme zmínili minule na trhu obilovin, je poptávka po červeném kovu Číny vysoká, což dokládá jedna z největších těžařských akvizic státem kontrolované společnosti China Minmetals Corp. Las Bambas dolu v Peru od Glencore Xstrata  za téměř 6 miliard USD. Podobně jako u zrnin se tak snaží tato hlavní emerging ekonomika strategicky zajistit pozici, jelikož předpokládá po uplatnění plánovaných reforem další fázi komoditního supercyklu a nárůsty cen.

A jelikož Jan Dvořák vyhlásil soutěž, tak se take rád přidám bez nároku na cenu a dovolil bych si další predikci. Tentokráte odhadnout otočení klesajícího trendu na růstový do konce roku. Pozor, trh je stále v silnějším setupné několikaleté trajektorii (domnívám se, že není možno určit bodový odhad změny trendu čistě fundamentálně, ale je nutno využít rovněž načasování, nejlépe čistě objektivně pomocí rigorózní kvantitativní metody jako trendového automatického obchodního systému AOS, a podobně).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 27 218  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (mírné navýšení o 557 kontraktů na prodejní straně oproti předchozímu týdnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na měď na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

... celý článek

Články týdne – 18. dubna

Jan Dvořák 18. Duben. 2014 38 komentářů »

clanky_tydne

Velké americké společnosti využívají rekordně nízkých úrokových sazeb a zvyšují své zadlužení. Získané prostředky využívají např. i na zpětný odkup akcií. Ve stejné době klesá zájem o hypotéky na mnohaletá minima.

Rusko se zbavuje amerických obligací, drží jich nejméně za poslední 3 roky

Které americké společnosti si udržely rating AAA? Moc jich už není, zůstali 3 poslední mohykáni

hedge fondů, se nedaří, výsledky jsou nejhorší od roku 2008

... celý článek

Americká ropa a zacházení s ní

Jan Dvořák 18. Duben. 2014 8 komentářů »

Ropa

O ropě se píše v tisku prakticky denně, o její těžbě, její spotřebě, ceně. Spojené státy hrají na tomto trhu jednu z klíčových rolí, tak jsem se na ně podíval. Ne tak na to, na co ji používají, ale co s ní dělají.

To, že Export surové ropy je ve Spojených státech zákonem zakázán zřejmě řada čtenářů ví. V roce 2013 přitom Spojené státy exportovaly rekordní množství ropy. Zákaz exportu se totiž vztahuje pouze na export surové ropy, nikoliv na export zpracovaných ropných produktů.

Objem exportu byl rekordní za posledních 30 let – téměř 1,4 miliardy barelů ropných produktů. Přepočítáme-li to na absolutní částky, dostáváme se na stovky miliard dolarů. O téměř třetinu exportu se stejnou měrou podělily Mexiko s Kanadou, čtvrtina pak šla do Jižní Ameriky. Export do Kanady jsem nečekal, když se pořád mluví o tok, jak Kanada těží množství ropy z písků v provincii Alberta.

Kdyby jen to, najdou se i jiné zajímavosti. Třeba Kalifornie musí ropu dovážet ze zahraničí. Proč? Protože ji nemá jak získat na domácím trhu. Ne, že by je jiné státy (Texas, Aljaška) neuměly vytěžit, ale není jak ropu do Kalifornie dopravit.

Ropovodů je málo. To mě nepřekvapuje, jejich stavba není nic jednoduchého ani levného. Zvláště v době NIMBY přístupu, kdy se občané brání jakékoliv průmyslové stavbě ve své blízkosti.

Netušil jsem však, že je problém i s přepravou tankery. Je snadnější najít tanker na dovoz ropy třeba ze Saúdské Arábie než na dovoz ropy z Aljašky.

Může za to zákon z roku 1920, kdy pro plavby lodí mezi dvěma přístavy na americkém území platí přísná pravidla. Musí jít o lodě fyzicky vyrobené ve Spojených státech, plující pod americkou vlajkou, vlastněné americkým občanem a posádku kterých tvoří výhradně američtí občané. Takových tankerů je málo a jejich kapacita je nedostatečná.

Trh s ropou ve Spojených státech není vůbec jednoduchý.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

... celý článek

GM – pohled na akcie

Jan Dvořák 17. Duben. 2014 2 komentářů »

gm

Toto je další z mých občasných pohledů na konkrétní možnosti investice.

 

V roce 2011 došlo k významné změně na trhu financování aut ve Spojených státech. Do té doby bylo financování nákupu aut v rukou velkého množství menších společností´, každá pokrývající určité území. Blackstone (private equity společnost) koupila společnost Exeter Finance. Vzápětí poté následovala řada podobných akvizic. Co to znamenalo pro trh? Koncentraci trhu a nárůst poptávky.

V polovině února letošního roku vydala agentura Standard & Poors varování, že kvalita auto úvěrů se velmi rychle zhoršuje. Podle agentury jsou subprime auto-úvěry tam, kde byly klasické subprime úvěry v roce 2006. Procesem sekuritizace prošly v roce 2013 auto úvěry za cca 17 miliard dolarů.

Aktuální objem půjček na auta dosahuje 800 miliard dolarů, průměrná splatnost úvěru na auto je 65 měsíců, pětina z nich má splatnost 6-7 let. Průměrná hodnota půjčky je 26 tisíc dolarů. Podíl „standardní“ subripme úvěrů je jedna třetina, dalších 10% jsou tzv. „deep“ subprime úvěry.

Co by kolaps na tomto trhu znamenal? První na řadě budou společnosti poskytující subprime úvěry pro zájemce o nákup aut (např. Santander Consumer USA Holding (NYSE – SC)  mělo IPO letos). Kdo to schytá jako další? Ten, kdo měl největší užitek z boomu subprime úvěrů na auta.

Další na řadě je General Motors. Společnost General Motors prošla bankrotem v roce 2010. I když klasický bankrot to také nebyl, například penzijní fond zaměstnanců nebyl nijak zasažen. Něco podobného se při žádném jiném bankrotu americké společnosti nestalo. O to více při bankrotu ztratili ostatní věřitelé společnosti. Navíc, penzijní fond dostal preferenční dluhopisy za 6,5 miliardy s 9% kupónem. Tyto dluhopisy nyní zatěžují výsledky GM 600 milióny dolarů ročně. Akcionáři za poslední 3 roky z GM toho moc neviděli.

Problém GM je v objemu pohledávek (jen za rok 2012 vzrostl objem pohledávek o 12 miliard dolarů), dále pak ve struktuře zákazníků, téměř 90% klientů společnosti tvoří právě subprime zákazníci. GM totiž požadovala v roce 2013 od zákazníků mnohem menší podíl vlastního financování. Bez toho by se tržby výrazně zhoršily.

Co se stalo v roce 2013? Společnost GM přestala vykazovat detailní strukturu pohledávek. Kdyby se struktura zlepšovala, jistě by ji společnost velmi ráda vykázala

Dnes poskytla GM půjčky zákazníkům za cca 23 miliard dolarů (údaj z rozvahy), z toho jsou subprime kvalitu mají pohledávky za přibližně 20 miliard dolarů (hrubý odhad na základě informací výše). Odpisy pohledávek v nejbližším roce až dvou hrozí vymazáním celého budoucího očekávaného zisku.

Budoucí krize na trhu subrime auto půjček jako první vymaže z trhu menší a střední dealery, následovat budou  firmy poskytující financování a v další vlně budou následovat výrobci aut.

General Motors je na trhu aut v podobné situaci, v jaké na trhu hypoték byly Fannie Mae a Freddie Mac. Jak tyto společnosti dopadly, víme všichni.

Short na akcií stojí za zvážení.

 

 

______________

Poučení o rizicích

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

... celý článek

Statistiky margin na NYSE

Jan Dvořák 16. Duben. 2014 20 komentářů »

MarginDebt-NetCredit

Je to pár měsíců, co se objevovaly titulky, že investory využívaná margin je na rekordních úrovních a že akcie čeká propad. Toto utichlo, tak jsem se rozhodl se na margin a jeho využívání podívat.

Údaje o margin jsou zveřejňovány měsíčně NYSE, i když s několikatýdenním zpožděním, poslední dostupné informace jsou proto z konce února. Tyto údaje zpracovává řada serverů, nejvíce z nich se mi líbí zpracování společností STA Wealth Management, proto zveřejňuji jejich graf.

Toto je dlouhodobý graf od roku 1980 do února letošního roku. Je na něm názorně vidět extrémní růst margin probíhající i počátkem letošního roku. Navíc k tomu je vidět i vývoj Net Credit Balance. Net Credit Balance je počítán jako součet volné hotovosti na cash účtech a hotovost na margin účtech mínus čerpaná margin. Podle posledních čísel tam mají investoři u brokerů historické minimum hotovosti disponibilní pro nákupy.

Na margin mohou investoři jet dlouhodobě, ale ne do nekonečna. Jedině, že by je dotovalo QE všeho druhu…

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

... celý článek

Jsou placené projekty „financované z evropských fondů“ opravdu placené z těchto fondů?

Jan Dvořák 15. Duben. 2014 10 komentářů »

EU-flag

Před pár dny jsem a serveru e15.cz našel informace o čerpání evropských fondů Českou republikou za roky 2004-2013. Koho zajímají absolutní částky, tak ČR odvedla do pokladny EU 343 miliard korun a inkasovala 676 miliard. Kladné saldo činí 333 miliard korun. Více než polovina salda (konkrétně 55%) byla vytvořena v posledních 3 letech.

333 miliard je jistě velká částka. Já se na tuto částku však podívám v relativním srovnání. Kladné saldo je na přibližně polovině inkasovaných prostředků. Co to znamená?

Že když kdekoliv uvidíte text: financování z fondů EU částkou XXX, vydělte si tuto částku dvěma. Polovina těchto peněz je tak jako tak původem z České republiky.

Zároveň je i přes růst v posledních letech inkasovaná částka nijak výrazně (pokud vůbec) nepřevyšuje placené úroky. Pohledem z jiného úhlu – díky projektům z EU máme současný dluh financovaný za nulovou sazbu. To ale jen v letech 2012-13. Do té doby ani to ne.

Kdybychom nežili na dluh (a ten neustále nezvyšovali), byl by efekt těchto dotací výrazně větší…

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

... celý článek

Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Jan Dvořák 14. Duben. 2014 Komentáře nejsou povoleny

Currency wars

Jak jsem již zmínil, Spojené státy a Evropská unie se chystají na finanční válku proti Rusku. Tato válka tak není za dveřmi, již ve dveřích. Na případnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodpoví vojensky, ale na finančních trzích. “Klasický” vojenský zásah by byl nerentabilní. Cílem ekonomické a finanční operace budou ruské banky, energetické a těžařské…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného
... celý článek

Začaly akcie fázi hledání realistické hodnoty?

Martin Lembák 12. Duben. 2014 26 komentářů »

Stock market colorful abstract background

O relativně “přetáhnuté” valuaci akcií   a nízké volatilitě na trhu ve vyspělých zemích jsme se zmínili před pár dny. Ani středeční zveřejnění minut zasedání Fedu, které odhalily stále holubiččí přístup v měnové politice nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nepomohly trhu v zastavení silnějších výprodejů. Ceny akcií mají historicky tendenci klesat s negativním vývojem leading indikátorů OECD a  tyto již několik měsíců zaznamenávají negativní či slabší meziměsíční změny jak v USA, tak globálně. Rovněž ukazatele ceny k predikovaným ziskům, tržbám, cash flow, účetním hodnotám, apod. společností jsou vyšší než obvyklé (tyto poměrové veličiny mají však spíše vliv satisticky v delším období). Dále se jedná do jisté míry o rotaci zpět k emerging markets trhům, avšak i zde data poukazují na pokračující ochlazování. Například statistiky o exportech Číny v březnu vypověděly o dalším měsíčním poklesu růstu o 6,6% na meziroční bázi oproti poklesu 18,1% v únoru. Avšak naopak importní poptávka se ukázala ještě slabší (pokles o 11,3% meziročně) a Čína se tak navrátila k  přebytku v obchodní bilanci v řádu téměř 8 miliard USD. Je nutno poznamenat, že redukce v celkových vývozech je dána zejména poklesem o 44% na meziroční bázi do Hong Kongu a mimo tento faktor se nejedná o žádnou vývozní krizi, jelikož očištěno o HK naopak tyto rostly. Importní veličina naopak znamená jistý problém, jakožto proxy domácí poptávky, což se projevilo v jistém smyslu na tom, že se Čína po čtyřech letech stala čistým exportérem produktů ropy jako benzín či diesel (došlo k tomuto potřetí, naposledy na přelomu 2009 a 2010, uvidíme  zda vydrží, při zvýšení poptávky asi těžko). Vše nasvědčuje, že růst HDP v Číně poklesne pod plánovaných 7,5% a centrální banka a vláda budou muset přistoupit k akci. V neposlední řadě se jedná stále o nákupu na periférii EU, zejména dluhopisů při honbě za výnosy, které se stávají v podstatě jistou bublinou. I proto se stále euro drží a zdá se otázkou času, kdy začne působit negativně ať již na deflační očekávání či růst produktu v EMU.

Změna korelace USA vs Evropa?

Akcie vyspělých zemí korigovaly, avšak při pohledu na korelaci denních výnosů mezi USA a Evropu došlo k zajímavému pokles koeficientu z obvyklých 0,64 v průměru za posledních pět let na 0,41 za zhruba poslední měsíc. O definici korelace jsme psali v minulosti. To znamená 1% růst/ pokles trhu v USA předpokládá 0,41% růst/ pokles v Evropě, a podobně. Pohlédněme na vývoj akiových indexů MSCI pro Severní Ameriku a Evropu a jejich vývoj v posledních letech a dále pak na obrázku dole situaci v tomto měsíci doposud ve vyjádření jednotně v USD, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Momentum akcie hrají prim

Čím může být dána rozdílná míra poklesu posledních dní? Momentum akcie jsou vysvětlením. Tyto se rekrutují zvláště z oboru informačních technologií a biotechnologií a které zaznamenaly vysoce nadprůměrné zhodnocení v uplynulých měsících. (vezměme příklad Facebooku, Twitteru, a podobně) Je nutno si uvědomit, že MSCI index pro Evropu má například u IT akcií váhu 3,3%, kdežto severoamerická verze indexu má v daném oboru váhu 18,8%! Tyto momentum akcie zaznamenávají v tuto chvíli fázi hledání správné fundamentální hodnoty.

Většinu tržní kapitalizace v indexu Nasdaq 100 (značný podíl technologických společností) představují pak větší firmy jako Microsoft, Apple, Oracle, a tak dále. Podle valuace se předpokládá u indexu dvojciferný procentuální růst zisků firem meziročně. V reálu se pak bude pravděpodobně spíše jednat o kolem 3% u Microsoftu a Applu a kolem 1% u Oraclu, a podobně.

V praxi pak pro účely porovnání relativní valuace používáme, mezi jinými, i tak zvaný ukazatel “Růstu při rozumné ceně”GARP (Growth at a Reasonable Price), zpopularizovaný Petrem Lynchem z bostonské Fidelity Investments. Tento zjednodušeně porovnává valuační ukazatel jako cena k očekávanému zisku (P/E) k růstu daného profitu firmy či společností obsažených v indexu jako celku. Jen pro zajímavost v roce 2001 při prasknutí technologické bubliny měl GARP poměr hodnotu 1,8, stejnou jako nyní. Následující rok Nasdaq 100 poklesl o dalších 33% a do roku pak 2002 pak celkově propad přes 80%, který dodnes nevyrovnal.

Závěr

Ať už se jedná u akcií o bublinu nebo stále ještě ne a naoak uvidíme další nárůsty po korekci, je velice dobré nebýt hnán zaslepeně médii, když něco roste vice než průměrně, že toto je to “pravé ořechové nyní”, ale naopak přistupovat k investování ve smyslu portfolia historicky nekorelovaných aktiv ke klasickým aktivům akcií, dluhopisů a realit ve formě aktiv jako například vzácné kovy nebo některé formy hedge fondů neobchodujícíh akcie (managed futures), a tak dále.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci za týden končící 8.4. (mimo zajišťovatele) čistých 79 921 pozic u kontraktu na mini Nasdaq 100 obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 15 366 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního kontraktu na mini S&P 500 index a mini Nasdaq 100 plus jejich poměrový spread v Chicagu od zhruba konce roku 2013 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

... celý článek

Spojené státy a EU se připravují na finanční a ekonomickou válku s Ruskem. Chystá se i Rusko.

Jan Dvořák 11. Duben. 2014 88 komentářů »

Currency wars

Spojené státy a Evropská unie se chystají na finanční válku proti Rusku. Na případnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodpoví vojensky, ale na finančních a komoditních trzích.

Cílem budou ruské banky, energetické a těžařské společnosti. Vzhledem k závislosti EU na dovozu komodit z Ruska nemůže být použit zákaz dovozu těchto komodit. Řešení bude o něco jemnější než v případě Iránu. O kolik, to ukáže až čas. ‘”Jemnějších” nástrojů se nabízí celá řada.

Rusko pracuje na obraně a nejde jenom to v posledních dnech diskutovaný barter se Sýrií.

Více podrobností se dočtou předplatitelé v analýze v noci z neděle na pondělí.

 

 

... celý článek

Články týdne – 11. dubna

Jan Dvořák 11. Duben. 2014 Žádné komentáře »

clanky_tydne

Putin: Rusko nemůže podporovat ukrajinskou ekonomiku do nekonečna

K čemu všemu mohl sloužit High Frequency trading na burzách

Přehled mzdových nákladů v rámi EU. I když článek se primárně věnuje Řecku, přehled dat za celou EU je zajímavý.

Objem čínského zahraničního obchodu klesá, a to jak importu, tak i exportu

 

... celý článek

Několik finančních IPO v posledních měsících

Jan Dvořák 11. Duben. 2014 Žádné komentáře »

ipo

V poledních měsících lze bylo možné pozorovat několik IPO finančních firem. Nejde o nováčky, kteří by šli na trh (jako bylo IPO třeba Facebooku).

Vypadá to, že velké společnosti zbavují svých finančních divizí, případně banky uvádí na trhy své vlastní divize.

Proč se velké společnosti zbavují těchto divizí? Je to shoda náhod nebo se snaží omezit rizika na finančním trhu? O jaké jde společnosti?

Do první skupiny patří například General Electric (NYSE: GE). General Electrics je obrovský konglomerát od průmyslové výroby až po finanční služby (v České republice např. provozuje banku GE Money). Tato finanční divize je z pohledu GE významná, na výnosech se podílí velkou měrou.

Ještě před startem krize se divize GE Capital podílela na ziscích GE dokonce téměř polovinou. Během krize pak finanční divize naopak stáhla GE téměř pod vodu (cena akcie byla v únoru 2009 o 80% než na podzim 2007). Společnost GE to nakonec celé ustála, oklepala se. Finanční divize ale přestala být tím, kdo snáší zlatá vejce.

Loni v listopadu společnost GE oznámila spinoff severoamerické divize retailového bankovnictví to veřejně obchodovatelné společnosti. Letos v půlce března pak následovalo oznámení oznámení IPO své divize nabízející kreditní karty. Vypadá to, že GE směřuje k opuštění retailového bankovnictví a chce se zaměřit na průmysl, aby dokázala držet krok s hlavními rivaly jako jsou Honeywell nebo United Technologies.

Zda, případně kdy, přijde na řadu i banka v České republice, je otázkou.

 

Do druhé skupin patří lednové IPO společnosti Santander Consumer USA Holding (NYSE: SC). Španělská banka uvádí na trh akcie americké dceřiné společnosti zaměřené na půjčky na nákup automobilů. Zřejmě banka vidí na tomto trhu zvýšené riziko, a tak „s radostí¨ů realizují zisky, vybírají hotovost a omezují svoji expozici na tomto trhu. Není se jí co divit, vždyť v polovině února letošního roku vydala agentura Standard & Poors varování, že kvalita auto úvěrů se velmi rychle zhoršuje.

Doufejme, že jde o standardní restrukturalizaci firmy (v případě GE) a o vybírání zisky (v případě banky Santander) a ne předzvěst horších časů.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

 

... celý článek

Dlouhodobý a střednědobý vývoj prosperity různých zemí

Jan Dvořák 10. Duben. 2014 4 komentářů »

stock_analysis

Den co den se v tisku či na internetu dozvíme, že ekonomika země A se vymanila z recese, zatímco ekonomika země B v ní dosud setrvává. Jaký je skutečný dlouhodobý a střednědobý vývoj ekonomik různých zemí?

Začnu dlouhodobým vývojem HDP za 25 let, tedy od roku 1989 do roku 2014 kde budu pracovat s odhadem Mezinárodního měnového fondu..

V roce 1989 byl podíl vyspělých zemí na světovém HDP dvě třetiny, nyní klesl těsně pod polovinu.

Spojené státy – rok 1989: 24,1%, rok 2014: 19,1%, pokles o 5 procentních bodů

Kanada – rok 1989: 2,3%, rok 2014: 1,7%, pokles o 0,6 procentního bodu

Japonsko – rok 1989: 9,3%, rok 2014: 5,3%, pokles o 4 procentní body, de facto téměř o polovinu

EU – rok 1989: 26,9%, rok 2014 i přes nové členy: 18,3%, pokles o 8,6 procentního bodu, de facto o třetinu (mimochodem, podíl Británie o čtvrtinu, Německa,  klesl o cca třetinu, Itálie o polovinu)

Když se podívám na rozvojové země, růst je tažen zeměmi BRIC, jejichž podíl se zdvojnásobil. Při pohledu na konkrétní země však vidíme, že celý růst je díky Číně.

Čína – rok 1989: 3,6%, rok 2014: 16,0%, nárůst o 12,4 procentního bodu (vyrovnání pokles Japonska a EU), tedy na více než čtyřnásobek.

Indie – rok 1989: 3,0%, rok 2014 – 5,8%, tedy růst o 2,8 procentního bodu, téměř na dvojnásobek

Brazílie – rok 1989: 3,4%, rok 2014: 2,8%, pokles o 0,6 procentního bodu, tedy pokles téměř o pětinu

Rusko – rok 1989: 4,0%, rok 2014: 2,9%, pokles o 1,1 procentního bodu, prakticky o čtvrtinu (opravdu jde o dohad samotného Ruska, v roce 1989 bylo odhadnuto ze Sovětského svazu)

Ostatní Emerging ekonomiky – rok 1989: 19,6%, rok 2014: 23,6%, nárůst o 4 procentní body, de facto o pětinu

HDP je sice široce publikovaný ukazatel – a globální modla současnosti – o prosperitě zemí však neříká vše. Proto za účelem hodnocení střednědobého vývoje ekonomik jsem použil Legatum Insitute Prosperity Index – index využívaný pro hodnocení kvality života v daných zemích – pro loňský rok a jeho porovnání s rokem 2009, tedy v době vrcholící finanční krize, minim akciových trhů apod.

V roce 2009 i 2013 se na 1. místě drželo Norsko, druhou a třetí pozici si prohodily Švýcarsko a Singapur. Nic mimořádného.

Za nimi se však již „dějí věci“.  Podívám se na 5 největších zhoršení a zlepšení.

Největší zhoršení pozice zaznamenaly evropské země – mezi 5 s největším zhoršením jsou výhradně evropské země: Nizozemí kleslo ze 4. na 20. místo, Dánsko z 5. na 23 místo a Finsko z 9. na 26. místo, Irsko ze 14. na 33. místo a Belgie z 15. na 25. místo.

Nejlepší zlepšení pozice zaznamenala Čína – posun z 34. na 7. místo (hned za Švédsko). Druhý největší posun vpřed zaznamenaly Spojené arabské emiráty – z 33. na 13. místo, následuje Thajsko z 27. na 12. místo, Kuvajt z 22. na 11. pozici a Malajsie z 18. na 8. pozici (mezi Čínu a Německo).

Jak z dlouhodobého, tak i střednědobého hlediska Evropa vyklízí pozice, Bohužel, čest pár výjimkám.

 

Poznámka na okraj na závěr: ze třech evropských zemí s nejlepší kvalitou života v loňském roce (Norko, Švýcarsko, Švédsko) ani jedna z nich neplatí eurem. Až čtvrtá nejlepší evropská země platí eurem – konkrétně jde o Německo.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

... celý článek

Oracle: Prihára sa nám to

Jan Dvořák 9. Duben. 2014 61 komentářů »

Inflace

Máme tu druhý článek dubnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Máme za sebou jeden z politického hľadiska rušný mesiac (pripojenie Krymu k Rusku a následné bezzubé vyhrážanie Západu), ale akoby to s trhmi ani nepohlo. Veci sa ale menia, žiaľ pre obyčajného človeka nepríjemným smerom, risk toho, že do týždňa padne finančný systém a  skolabuje ekonomika Západu len vzrástol.

 

Čo sa vlastne deje a hlavne prečo

V skratke, Západ sa stáva irelevantným, najviac to vidieť okolo situácie ohľadom Krymu, Rusko ju bez ohľadu na protesty Západu pripojilo a mohol to urobiť kvôli tomu, že ekonomická sila Západu (z ktorého vyviera politická a vojenská sila) je preč, lebo vedenie nielen ignorovalo 4000 rokov ekonomických vedomostí, ale rovno poskytuje politické krytie kriminálnikom na princípe ruka ruku myje (politici dostanú peniaze, bankári krytie). Keď pozrieme na detailnejší obrázok, tak sa zhrozíme ( najprv rozoberieme ekonomiky, politickú situáciu a potom trhy).

Začnime s USA, začnem s najdôležitejšími vecami Walmart (najväčší Americký súkromný zamestnávateľ) sa priznal, že jeho profit závisí od sociálnej pomoci, keď k tomu pridáme, že priemerný Američan platí 97 typov daní a že zamestnanci väčšinou odflákajú svoju prácu, tak môžeme povedať, že USA sú Rím 2.0 pred kolapsom. Čo vytvára veľmi nebezpečnú situáciu vzhľadom na to že Americký konzumenti nemajú peniaze (na šetrenie na dôchodok alebo na kúpu nového domu už vôbec) a cena potravín v USA vzrástla 19% (t.j. takmer jedna pätina) od začiatku roka 2014, ktorá donedávna bola skrytá; obzvlášť pri rekordne dlho trvajúcej nezamestnanosti (o tom aj tu) a pri rekordne nízkej miere pracovnej sily (z tohto pohľadu je pochopiteľné prečo špehovanie je zamerané na domáci disent, pričom špehovanie NSA vychádza pekne draho, a to viac než jedným spôsobom). Ďalším znakom kolabujúcej ekonomiky (prinajmenšom nerastúcej) je to, že infraštruktúra aj v New Yorku sa rozpadáva (takže nie je to len zapadákov), je do dôsledok žitia na dlh, podstate ide o to, že dlh USA rastie exponenciálnym spôsobom (štátna správa na každej úrovni spláca sa dlh s väčším dlhom), pričom vývoj ekonomiky sa pohybujú na s-krivke (dosť často sa vyskytujúca krivka), to má za následok hlavne 2 veci: minimálnu návratnosť investícií do výroby a rast dlhu resp. rast splátok štátneho dlhu. Komické je to, že kde kto sa vyhovára na počasie ako dôvod slabého ekonomického výkonu, dokonca aj FED, v prípade poľnohospodárstva je to pochopiteľné, v prípade slabého predaja nehnuteľností na juhu USA už nie. Situáciu len komplikuje ten fakt, že tlačenie peňazí z QE vytvára  nerovnováhu v príjmoch.

Pokračujeme s EU, ako celok nevyzerá o nič lepšie (skôr horšie), Grécka vláda pred kolapsom, Španieli sa búria HLAVNE proti systému, Talianská a Francúzska nezamestnanosť v rekordných výškach (Francúzske sa rástlo hlavne za Hollandeho, a Francúzi mu to teraz oplatili), štvrtina mladých pod 25 nezamestnaných ale výnosy 10 ročných dlhopisov týchto krajín sú rekordne nízko (a že ECB netlačí peniaze). V skratke hocičo sa stane napr. prestane prúdiť plyn z Ruska, tak to zabije minimálne 10 ekonomík z EU a bankrot štátov  spolu s ekonomickým kolapsom spestrené bailinmy a bailoutmi bude len otázkou času a veľmi dobre to vedia Rusi, Číňania a CEO vedúcich nemeckých firiem. Keby to všetko nestačilo aj Taliansko sa začal rozkladať a Britský daňový úrad implementuje výpalnícke praktiky.

Japonsko, ani tá krajina nie je o nič lepšie, pretože Japonci ktorí vedia ktorá bije (a zdá sa je ich dosť) začali nakupovať zlato, pretože Abenomika krachuje (Keynesianizmus nefunguje).

Ukrajina má veľké problémy nielen že má obrovské dlhy (ktoré budú vyplatené Rusku, pričom Detroit čaká suchota), že má Čínsku žalobu na krku, že kedykoľvek môže sa u nej nastať Cyperský scenár, že Ukrajincov čaká ďalšie zvýšenie ceny plynu, že má zásoby paliva cca na mesiac (pretože dodávky ropy do rafinérie v Odesse boli zastavené, ale aj Timošenková chce bombardovať atómovou bombou ruskú minoritu, tento režim nebude mať dlhú trvácnosť (hlavne po tom, čo lúza žiada výplatu). Zdá sa že Rusko získa juhovýchodnú Ukrajinu bez nutnosti vojenskej invázie.

BRICS, tu sa trocha zdržíme,toto zoskupenie je v podstate nová vedúca ekonomická a politická sila, dôkazom toho je, že vyšachovala G7 z G20. Nič na tom nemení, že Čínska kreditová a realitná bublina kolabuje (a zatiaľ to odnášajú to luxusné nehnuteľnosti), na druhú stranu táto situácia sa využíva na uvedenie ekonomických reforiem do života (pričom vytváranie kreditu sa spomaľuje ako súčasť politiky) a na veľké upratovanie -o tom aj tu-(čo zas starým kádrom nepáči). Tvrdenie, že Čína je veľmoc a je na vzostupnej krivke je namieste (to neznamená bull trh a neexistenciu problémov), lebo Rusko začalo uznávať Yuan ako rezervnú menu (keby to nestačilo podľa tejto Twitterovej správy, CDB chce vydávať pôžičky v RMB-preklad), a Čína vytvára swapy v Anglicku a v Nemecku (okrem ďalších významných krajín EU). Keď som spomenul Rusko, tak zostaňme pri ňom, z politického a možno aj z ekonomického hľadiska je významnejší hráč ako Čína. Existujú dôvody na na tieto tvrdenia a Krymská kríza na ne veľmi dobre poukázala, prvá vec je, že sankcie Západu budú Západu bolieť viac než Rusku kvôli Ruskej odpovedi (aj keď nejaká tá ruská firma môže mať problémy), to ale neznamená, že sa na ňu nepripravuje prvá vec čo sa udialo, že ruskí oligarchovia stiahli svoje peniaze zo západných bánk (dostalo sa to aj do oficiálnych správ) a obmedzili výdaje v Londýne, pripravujú svoj vlastný platobný systém (okrem iného veci len urýchlil Goldmanova finančná blokáda Ruskej Ambasády v Kazachstane) a najdôležitejšie Krymská kríza urýchlila zbližovanie Ruska a Východu a  nestačí, že Čína a Rusko má bilaterálnu dohodu o obchode plynu vo vlastných menách ale chystá aj podobnú dohodu s Indiou a potvrdzuje v podstate to čom som napísal v diskusií, pre Rusko je jedno v čom je platený, preňho je dôležité aby získal čo najviac reálnych hodnôt za svoje suroviny (mám na mysli služby a tovar) a keď to znamená vypustenie USD z obchodu a tým pádom kurzovú instabilitu, tak to urobí bez mihnutia oka (očakávam, že v blízkej budúcnosti India a Čína tiež podpíšu podobnú bilaterálnu dohodu).

 

Trhy a bankový systém

Na akciových trhoch sú veci komplikované S&P 500 má stále rastúcu tendenciu, ale táto tendencia je závislá od nákupu FED-u (FED nakupuje cenné papiere) nie od ekonomických/firemných fundamentov, žiaľ. No nielen Čínska bublina praská, ale aj biotech bublina na NASDAQ, príslušný index sa správa “zaujímavo”. Ostatné trhy tiež vykazujú tiež abnormality vzhľadom na fundamenty napr. Belgicko nakúpilo US dlhopisy v hodnote trojnásobku svojej HDP (pre koho je proxy?), trhy so zlatom sú manipulované v druhej polovici marca (dialo sa to celý mesiac) cena zlata bola tlačená dole v každý deň o 8:30 (ohľadom toho 31.3 je zaujímavé v tom, že o 8:30 začali pumpovať S&P 500) a ja hovorím, že toto skvelé obdobie na nákup fyzického kovu (obzvlášť striebra) nemusí mať dlhé trvanie, pretože schéma ktorá umožňovala nakupovať Číňanom zlato vo veľkom množstve bez toho aby dvíhala ceny (ktorá bola súčasťou kreditovej bubliny) teraz prestáva fungovať. Vráťme sa k manipulácií, všetky trhy sú momentálne manipulované, na manipuláciu sa používajú HFT algoritmy (je o tom aj kniha, CBS o tom urobila reportáž), to ale nemení na fakte nič, že trhy smerujú ku krachu a obetnými baránkami budú HFT algoritmy (čo nemusí byť ďaleko od pravdy). Čo sa týka bankového systému, ohľadom neho všetky „konšpiračné teórie“ boli potvrdené, a potvrdil to Bank of England (písalo sa o tom aj na stránkach proinvestory.cz), čo znamená, že v podstate banky môžu vytlačiť peniaze na manipuláciu hocičoho, lebo CB im poskytujú nekonečnú likviditu (hlavne pre HFT algoritmy  umožniac im frontruning, čo je u  ľudí je ilegálne).

 

Možný budúci vývoj a príčiny

Ako som už raz povedal, dni USD sú zrátané a Rusko ju môže potopiť nielen tak, že odpovie na Americké sankcie, ale aj tak že spolu s Indiou, Čínou a ostatnými BRICS krajinami poskytne svetu alternatívu k MMF a USD, pričom svet už žiada zmenu. Preto hovorím, že 10.4.2014 je kľúčový deň, lebo BRICS dal v podstate ultimátum pre USA, buď zreformujete MMF, alebo skončíte zle. Samozrejme USA neimplementuje potrebné zmeny, môžem to tvrdiť na základe toho, že situáciu len eskalujú napr. v Sýrií  alebo na Čiernom Mori (či je to len nekompetentnosť a arogancia alebo niečí plán to neviem s určitosťou povedať), to že na G20 povedia, že k MMF a k USD je alternatíva bude pre svet OMG moment a asi 20.4.2014 USD a MMF skončí, keďže už existuje systém, ktorý nepoužíva USD v medzinárodnom obchode (Yuan swap v Nemecku, v Anglicku, vo Francúzsku a BRICS krajiny používajú vlastné meny+Irán ktorý robí barter), tak prechod na nový systém môže udiať v priebehu týždňov či mesiacov. Pre USA však to bude katastrofa, lebo doma bude mať hyperinfláciu (vracajúce sa doláre), môže byť donútený vytvoriť konvertibilný dolár pre medzinárodný obchod a dlhy denominovať v starých/domácich dolároch, ktorý bude devalvovaný a môže prísť aj o niektoré štáty, menovite o Aljašku (bývalá Ruská kolónia, kúpená v roku 1867 chce sa vrátiť späť k Rusku) a o Texas. Bankový systém západu pritom skolabuje kvôli obrovským stratám, pretože z ničoho nič v USD denominované papierové aktíva sa stanú bezcenným.

 

Prečo sa to deje resp. bude diať

Inkompetencia(?) a arogancia  západných vodcov, alebo Čínske ekonomické problémy (zachrániť svoju ekonomiku a menu na úkor inej, hlavne keď je to nepriateľský štát je logické) je len časť odpovede, skutočné príčiny sú ale oveľa „fylozofickejšie“. Podstata je to, že koncept okolo čoho je západ resp. západná mocenská štruktúra postavená v podstate skrachoval a Rusko a čiastočne aj Čína a India adaptoval iný koncept resp. došlo ku posunu v konceptuálnej moci, lebo kým západný model je postavený na monopoloch (hlavne  o monopoloch na informáciu/„pravdu“ a na „peniaze“) čo vedie k bratríčkovaniu a nakoniec nárastu inkompetencia na kritických miestach, tak Ruský staro(?)-nový je postavený základoch na zdieľaní informácií, zdrojov atď. Musím teraz vysvetliť čo znamená konceptuálna moc, v skutočnosti existuje 5 druhov moci:

  1. Zákonodarná
  2. Súdna
  3. Výkonná
  4. Mediálna
  5. Konceptuálna

Prvé tri nemusím vysvetľovať, posledné 2 áno, mediálna moc predstavuje všetko čo formuje kultúru, etiku, morálku, svetonázor a verejnú mienku teda náboženstvá, školstvo, formy zábavy a pasívneho relaxu a klasické médiá, a konceptuálna moc je o tom z čoho vyvierajú ostatné moci, ako interagujú, čo sa podporuje v médiách a v konečnom dôsledku na akom princípe funguje ekonomika (ktorá je produktom deľby práce a funkcií v ľudskej spoločnosti). Z politologického hľadiska túto zmenu presadili „Euroázijský suveréni“ na čele s Putinom.

 

Záverom

Kto chce môže shortovať USD a papierové trhy, problém je, že svoj profit nemusíte môcť premeniť na hmatateľné hodnoty ako zlato, striebro, pôda, produkčné kapacity, nehnuteľnosti a základná infraštruktúra.

 

S pozdravom

Oracle

PS: Tento  žart, sa môže stáť realitou. Niekto si stále myslí, že sú tu nejaké akciové trhy?

... celý článek

Jak Spojené státy tisknou peníze

Jan Dvořák 8. Duben. 2014 29 komentářů »

bills

Zde nebudu analyzovat QE všeho druhu, ale zajímavý je skutečný tisk peněz, tedy tisk bankovek.

Graf níže ukazuje (autor je Steve St. Angelo), že výrazně klesá množství tištěných jednodolarovek, množství 10ti a 20ti dolarovek se nijak zásadním způsobem nemění. Zato skokově vzrostl tisk stodolarovek. Ten mě zaujal ze všeho nejvíce.

Mám v práci kolegu Američana, který čas od času jede služebně do Spojených států a bere si zálohu v hotovosti. Stodolarovky nikdy nechce, že s nimi v případě potřeby nikde nezaplatí. Chce 10ti a 20ti dolarovky, nebo i menší.

Co je pak za potřebou takového nárůstu tisku stodolarovek?

Report z ledna 2014 ukazuje následující tisk bankovek:

  • Jednoldolarovky… 173 miliónů kusů
  • Desetidolarovky… 38 miliónů kusů
  • Dvacetidolarovky …173 miliónů kusů
  • Stodolarovky… 83 miliónů kusů

Před 20 lety se ve stodolarovkách tiskla cca pětina hodnoty tištěných bankovek ve stodolarovkách, nyní je to již přes 80%.

Vysvětlení pro tuto změnu nemám, pokud vás něco napadá, diskuse je vítána.

... celý článek

Vykopli Obamu ze Saúdské Arábie? Chtěl po ní Obama pomoc proti Rusku?

Jan Dvořák 7. Duben. 2014 Komentáře nejsou povoleny

White_House.JPG

Po cestě po Evropě se americký prezident Obama vydal na cestu do Saúdské Arábie. Na rozdíl od evropské části cesty se nad touto cestou objevila řada nejasností a spekulací. Na úvod cesty proběhlo dvouhodinové setkání mezi čtyřma očima. Potud je vše jasné. Co se však dělo poté? Informace se silně rozcházejí. A to není v dnešní…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného
... celý článek

Ceny komodit budou muset dále růst

Martin Lembák 5. Duben. 2014 58 komentářů »

corn

Minule jsme se s Janem Dvořákem zamysleli nad vývojem eura ve vztahu s kroky a politikou ECB snažící se (nebo nesnažící se?) zamezit deflační pasti. I když Mario Draghi nepřistoupil explicitně k uvolnění měnové politiky, tak alespoň pomocí, jak v praxi říkáme, jawboningu nasměroval investory na tuto eventualitu pro následující setkání bankovní rady. Kurz eura, jak jsme očekávali začal postupně klesat, avšak nejedná se doposud o pohyb, který by byl žádoucí a bude spíše nutný pokles k hodnotám kolem 1,35-1,30 ve vztahu k americkému dolaru. Podle samotných odhadů banky, pak by pro zvýšení inflace o 0,2 až 0,8 procentních bodů do roku 2016 bylo potřeba realizovat nákupy dluhopisů, a podobně v rozsahu 80 miliard euro měsíšně! (QE v podstatě). Podle Draghio je 70% podílu poklesu v inflaci způsobeno poklesem cen komodit na světových trzích v minulých pár letech. To je pozitivní faktor pro směrování reálných příjmů firem a domácností, nicméně z hlediska deflačních očekávání, pokud je pokles komodit výraznější pak naopak nežádoucí.

Existuje tedy několik kanálů jak se deflační spirále vyhnout a to jednak pomocí silného QE, což oproti USA v Evropě je trochu složitější z hlediska uhlídání vývoje následných inflačních tlaků, jež se mohou dostat mimo kontrolu. Dále znehodnocením eura, což explicitně zřejmě ECB nepřistoupí k intervenci jako takové. Či větším nárůstem cen komodit. Pohlédněme na vývoj komoditního indexu DJ UBS Commodity v tomto roce:

Poslední zmíněná varianta se pomalu v tomto roce začíná uskutečňovat a zvláště patrné to je u cen zemědělských komodit.  Tento vývoj jsme rovněž predikovali a posledně pak například u vývoje na trhu s kávou nebo obilovin. Podle reportu Food and Agriculture divize OSN tento týden se ceny zemědělských komodit zvýšily v březnu o 2,3% a index dosáhl nejvyšší hodnoty od května 2013. U všech složek došlo k nárůstu cen, kromě mléka, jehož cena však rostla nadprůměrně z důvodu čínské poptávky v minulých měsících.

Klíčové budou emerging ekonomiky a jejich poptávka. I když došlo k výraznému ochlazení ve vývoji HDP těchto zemí, pak strukturálně nic nebrání růstu poptávky po komoditách. Naopak v souvislosti s reformami v Číně a v posledních dnech navíc oznámění dalšího fiskálního mini stimulu (daňové úlevy pro malé podnikatele plus investice do dopravní infrastruktury) se zdá být v tomto smyslu poptávka nenarušena. U zemědělských komodit jako sója pak například importní poptávka vypadá následovně:

To jaký je zájem o zabezpečení dovozů potravin svědčí i nákup kontrolních podílů největší čínského zpracovatele, výrobce a obchodníka potravin společnosti Cofco v zahraničních komoditních domech jako je holandská Nidera za téměř 1,3 miliardy USD, což jí umožňuje strategický přístup k jihoamerické produkci, a podobně. Čína importuje ročně 69 miliónů tun sóji ročně, což jsou dvě třetiny globálně obchodovaných zásob! Podobné je to u kukuřice. Podle informací místního amerického světového zpracovatele potravin a komoditního domu Archer Daniels Midland (ADM) firma investuje rozsáhlé prostředky v Číně do výtavby nových výkrmních stanic. Jak sója,tak kukuřice se používají nejen k výkrmům dobytka a skotu, ale rovněž k výrobě biopaliv ethanolu (kukuřice) a biodieslu (sójový olej).

Příští týden bude tedy velmi zajímavé sledovat další statistiky ohledně čínských importů a exportů komodit. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na sóju a kukuřici na chicagské burze za poslední zhruba dva roky a jejich poměrový komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

... celý článek

Články týdne – 4. dubna

Jan Dvořák 4. Duben. 2014 Žádné komentáře »

clanky_tydne

Další balíček pomoci pro Řecko, konkrétně 8,3 miliardy euro.

Gazprom tlačí na Ukrajinu přes ceny plynu. Evidentně má Ukrajina jinou smlouvu, než země EU. V jejich smlouvách (které navíc nejsou přímo z Gazpromem), jsou doložky se vzorcem, jak se cena plynu stanovuje.

Akciové trhy vykazují znamení nestability

Proč ceny platiny  a palladia zaostávají za očekáváními analytiků? A co zlato? Podle některých ještě nedosáhlo dna.

Francie, Itálie, Španělsko směřují do dluhové pasti

 

 

... celý článek