Články autora

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Quo vadis Dr. Mědi?

Sobota, Červenec 12th, 2014

Podobně jako bylo provedeno u kávy v rámci soutěže, tak bych se rád vrátil k dalšímu zmíněnému aktivu a to mědi. O té jsme se stručně zmínili v polovině dubna a skutečně se zamýšlený směr potvrdil. Nyní, jelikož výstupní metodika je, jak mohou potvrdit ti z nejúspěšnějších traderů v mnoha případech důlěžitější než strategie a časování vstupu. Tím samozřejmě neznehodnocujme vstupy, obojí musí být co nejdůkladněji zváženo a kvantitativně bez emocí a ega testováno, například pomocí AOS, avšak výstupy jsou něco, co zvláště v periodách kratších trendů s vyššími výkyvy v jejich trajektorii v posledních zhruba desíti letech, čemu je potřeba důklaději věnovat své testy a pozornost.

Avšak zhrňme si situaci nejprve fundamentálně. Cena mědi v tomto roce zaznamenala výraznější pokles nejen z důvodu horších dat globální ekonomiky a poklesu růstu produktu v BRIC bloku, který patří mezi hlavního konzumenta. Mezi zásadní důvod pak bylo považováno snížení poptávky Čínou (konzument 40% světové produkce), kde červený kov slouží mimo jiné jako zástava půjček a existovalo v rámci šíření defaultů podezdření, že dojde k omezení využití komodity. Tuto situaci jsem definoval jako realtivně fundamentálně neopodstatněnou a trhem přestřelený kurz směrem dolů jako pravděpodobnou příležitost. Cena se tedy do dneška skutečně ode dna odrazila a to nejen u mědi, ale zároveň u dalších průmyslových kovů jako nikl, hliník, zinek a olovo. Ne nenechme se ukolébat, že v Číně je již vše úpně v pořádku a byla nastolena fáze opětovného rychlejšího  růstu. Naopak, na čínsko-americkém zasedání o změnách klimatu a ekologicky šetrné energii teto týden v Pekingu, prohlásil čínský ministr financí Lou Jiwei, že onu cílovanou metu 7,5% růstu domácího HDP by spíše považoval za strop než hranici podpory a Čína je připravena i na nižší růst do budoucna, pokud tedy bude pokračovat vytváření pracovních pozic jako doposud (do května bylo tento rok vytvořeno 6 milónů nových pracovních míst a míra růstu produktu byla za první čtvrtletí 7,4% meziročně). Zároveň vyzval USA, aby  byly hlavním tahounem světového hospodářského růstu. Co víc, naznačil, že vláda neplánuje další nový fiskální stimulus ekonomiky, což je obvykle zpráva, která komodity jako měď ovlivňuje. Tentokrát však se kurz kovu nepropadl a spíše po pěkném pohybu vzhůru v posledních měsícíh zůstal v konsolidačním pásmu posledních dní. Co tomu přispívá?

Minule jsme zmínili, že média argumetují ne zcela přesně pokuď se jedná o předpokládaný převis nabídky. Ten jsme označili za historicky ne tak výrazný. A při náhlém zvýšení poptávky či omezení produkce může dokonce dojít rychle k predikci deficitu. V tuto chvíli se jedná spíše o otázku, jelikož i když se poptávka v Číně oproti počátku roku po mědi zvýšila a je možné predikovat růst přes 5% meziročně tak graficky vyjádřeno mají importy kovu stále prostor pro růst pro to, abychom očekávaný převis nabídky eliminovali. Na druhé straně, na trhu se objevila zajímavá situace, kdy tavírny například v samotné Číně mají tendenci odkládat produkci pokud je cena kovu pod určitou hodnotou.  Velice zajímavý je pak výrazný pokles zásob na skladech certifikovaných burzou London Metal Exchange. Pohlédněme na dané situace graficky:

Pozitivní pro komoditu v pokračování růstu ceny by mohl dozajista být příslib nového indického premiéra Narendra Modi, který se zavázal doručit elektrickou energii 400 miliónům domácností v zemi, v současnosti v podstatě bez elektřiny. Jendou věcí je však energii vytvořit a další je pak její rozvod, zvláště do vzdálených vesnických oblastí. To si jistě vyžaduje nejen energetické zdroje, v případě Indie zřejmě uhlí, ale pro vybudování rozvodné energetické sítě samotné pak mnoho, mnoho mědi mezi jinými komoditami (cement, ocel, železná ruda, apod.). Uvidíme jak se situace vyvine.

Existují tudíž v tuto chvíli dva proudy a to stále očekávaný převis nabídky červeného kovu tento rok a na druhé straně potenciál rychlé změny v deficit v případě spíše zvýšené poptávky, jak uvedeno u indického příkladu, než ve výpadcích v produkci (i když pokles zásob ve skladech cetifikovaných burzou LME je jistým varováním).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 3 896  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 8 684 kontraktů z prodejní strany na nákupní oproti předchozímu týdnu).

Technicky pak došlo k akceleraci ceny nad 200-denní kouzavý průměr a proražení neckline dvojitého dna, které jsou zhruba na stejné úrovni v tuto chvíli a budou sloužit jako support. Osobně jsem na rozdíl od kávy, kterou jsem viděl spíše na exit v případě mědi pro zachování dlouhé pozice a definování výstupu pod zmíněnými úrovněmi supportů, kterýkoliv z nich nastane dříve.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na měď na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

Stále existuje šance pro dluhopisy?

Sobota, Červenec 5th, 2014

I když od května minulého roku se u amerických vládních dluhopisů projevila první vlna výprodejů z důvodu naznačení omezování nákupu Fedem (tapering), tak od září je znatelný určitá korekce. U německých vládních dluhopisů pak pokračuje trend výrazně nahoru. Děje se tak z důvodu stále neutěšené situace jak ohledně růstu ekonomik, tak deflačních tlaků, což stimuluje jednak akomodativní politiku formou držení úroků kolem nuly, tak další redukci úroků v eurozóně. Toto snižování a s tím spojená postupná depreciace eura vůči americkému dolaru, jak jsem již minule diskutovali bude dále podporovat ostatní centrální banky v Evropě k akcím v rámci měnové války a poslední jsme mohli být svědky švédské Riksbank. Ta překvapila výrazně trhy tento týden a snížila klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 0,25%, potenciálně podobnou akci signalizovala rovněž norská Norges bank a pravděpodobně přijdou i další. A i když je toto stále podpůrné pro ceny dluhopisů, musíme se také ptát, kam se tyto mohou pohybovat v středědobém či delším horizontu, pakliže prostor pro další snižování se redukuje na nulu. Ceny obligací se pohybují inverzně k pohybu sazeb, to jest při růstu sazeb v ekonomice se zvyšuje požadovaný výnos do splatnosti papíru (kupóny plus kapitálový výnos) a jeho růst je následně zabezpečen poklesem ceny bondů. To, že je situace zcela odlišná oproti vývoji posledních zhruba 30 let a investoři možná stále žijí mentálně v této periodě charakterizované dluhopisovou rally si můžeme dokumentovat na následujícím grafu:

 

Od období bývalého předsedy Fedu Paula Volkera, který umožnil svou měnovou politikou například výnosům do splatnosti 10-ti letých amerických vládních dluhopisů vzrůst počátkem 80. let přes 15% a následně pak 30 let došlo k jejich postupnému poklesu až do dnešního výnosu kolem 2% uplynulo skutečně mnoho let a vypadá, že se setrvačnost přenáší i do dneška. Avšak, toto může mít katastrofické důsledky pro ty, co zapomínají, že perioda je u konce. Nicméně i tak, podle dat Bank of America Merrill Lynch investoři vložili minulý týden dalších 1,6 miliard USD do evropských dluhopisů s nejvyšším ratingem (high grade), pátý týden po sobě vklady převyšující 1 miliardu USD týdně. V tomto roce samotném pak celkem 25,5 miliard USD. Podle agentury Markit tak poklesl výnos do splatnosti těchto druhů dluhopisů s pětiletou splatností na 1,77% p.a., v porovnání s tím pětileté německé Bundy mají výnos 0,33% p.a. Jaký je prostor pro další pokles výnosů s limitou 0? Podobná je situace u amerických dluhopisů, zvláště se zde hovoří a je v rámci honby za výnosy zájem o korporátní obligace. Podle chicagské Morningstar poklesl průměrný spread výnosů firemních bondů vůči těm vládním na 1,03 procentní body, nejnižší od července 2007 (5-ti letý americký vládní dluh má výnos 1,74% p.a. a 10-ti letý pak 2,65% p.a.). Jedná se tak o spread, který je o 0,7 procentních bodu nižší než ten průměrný za posledních 15 let. Navíc, rating Morningstar indexu dluhopisů má současně rating A- v provnání s únorem 2007, kdy byl spread za sledovanou 15-ti letou periodu rekordně nízký a o něco těsnější, ale rating byl kvalitnější A, to znamená čekal by se v současnosti spread o něco vyšší z důvodu vyššího požadovaného výnosu u méně kvalitních papírů. Laicky řečeno spread je velmi těsný a cena korporátních obligací je napnuta do maxima. Kam mohou pak ceny těchto aktiv dále růst? Ne příliš mnoho. V příadě zahájení zvyšování úroků americkou centrální bankou dojde zajisté k výrazným výprodejům.

Jak se chovají aktiva jako akcie a dluhopisy v období zvyšování úroků? Na to jsme za oněch 30 let dluhopisové rally byli zvyklí odpovědět, možná jejich cena poklesne, ale následně jak Fed pokračoval v postupném snižování, byly tendence opětovně být jejich cena podporována (odmyslíme-li bubliny 2001 nebo 2008 u akcií, kdy došlo k masivním výprodejům). Je těžké určit jak se chovaly aktiva akcií a dluhopisů jako reakce na růst úroků od 80.let, kdy v podstatě byly úroky postupně snižovány. Nicméně, když vezmeme i periodu před tím, to jest od počátku 70. let (od roku 1972, kdy byl uveden Lehman Long-Term Treasury Bond index, dnes známý jako Barcalys Treasury Bond index) a jako růst úroku definujeme průměrnou denní sazbu klíčové sazby Fedu Fed funds na měsíční bázi a porovnáme, můžeme se dopátrak k určitému závěru. Matematicky tedy vyjádříme změny úroků následovně:

  • Jestliže sazba t > sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda rostoucí Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t < sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda klesající Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t = sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda Fed funs sazby beze změny

 

Graficky si pak můžeme ukázat, jaký byl vliv této změny na průměrné měsíční změny cen amerických dluhopisů a akcií a portfolia 60/40 (60% zastoupení akcií a 40% zastoupení dluhopisů):

 

Tmavo modře je pak znázorněn průměrný měsíční výnos aktiva v období klesající Fed funds sazby a světle modře průměrný měsíční výnos v období klesající úrokové sazby. Je evidentní, že i při zahrnutí periody 30-ti leté rally na dluhopisech, je změna úroků směrem nahoru velmi nepříznivá, jak pro akcie, tak dlouhopisy, či jejich portfolia a dochází k výraznému snížení výkonnosti těchto aktiv. Nyní, zkusme se zamyslet, co se stane odmyslíme-li postuně odeznívající periodu 30-ti letého postupného snižování úroků dlouhodobě? Nyní už tyto nemají postupně kam klesat. Co se stane, až dojde k jejich růstovému trendu, jaký bude výnos akcií a dluhopisů poté? To je také důvod, proč se tady v USA majetnější investoři typu family offices a penzijní plány, a tak dále (smart money) dívají více a více také po jiných aktivech z alt sektoru (alternative investments), zvláště těch, jejichž cennový vývoj bude na růstu sazeb nezávislý nebo pozitivně korelován .

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 24.6. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 211 248  pozic u kontraktů na 10-ti letý americký vládní dluhopis na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně. Rezistence je u zářijového kontraktu na úrovni  124-23,5 a support na 123-30,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL, pravá osa) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN, levá osa) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Nevhodnost některých ETF II.

Sobota, Červen 28th, 2014

O mnohdy zcela odlišném vývoji některých akciových ETF oproti podkladovému aktivu, jehož vývoj mají kopírovat jsme v minulosti psali. Jedná se ve značné míře o komoditní ETF z důvodu vlivu contanga (ceny vzdálenějších futures kontraktů jsou vyšší než bližších) a vlivu chátrání volatilitou (volatility &  leverage reset decay). Dále jsme zmínili ETF kontrakt na index volatility VIX, jež má ty samé charakteristiky, které neznamenají jen odchylku od skutečného pohybu ceny podkladového aktiva v krátkém období, ale hlavně pak nakumulování těchto odchylek a zcela odlišný vývoj v období dlouhém. Jedná se tak o akciové kontrakty, které znějí marketingově dobře a pro neznalé správně, ale mají s profesionálním obchodováním, asset a risk managementem pramálo společného. Na toto upozornil tento týden i sám tvůrce VIX indexu volatility akciového trhu na burze CBOE v Chicagu prof. Robert Whaley na konferenci ETF.com Global Macro ETF Strategist v New Yorku ve čtrtek. Zdůraznil, že tyto ETF jsou mnohem méně senzitivní na vývoj indexu a tak jako zajišťovací instrument nesprávné. Dle něj investoři mnohem lépe udělají při jejich prodejích (short pozicích) než při nákupech, které právě mají sloužit jako ochrana proti růstu volatility trhu, ke které dochází zvláště při propadech akciového trhu.

Jako zajišťovací instrument pak slouží ty, které k tomu byly určeny a to futures a opce na futures, forwardy, apod. s výběrem expirace dle časového horizontu zajištění. Další snad ještě extrémnější formou některých zcela nesprávných akciových ETF kontraktů jsou ty, které se snaží  opět z důvodu marketingu, nikoliv profesionální správy, nabídnout kopírování aktivních asset manažerů, jako hedge fondů, apod. Velmi významná podskupina hedge fund průmyslu je tvořena komoditními manažery, tak zvanými CTA, kde většina (dnes přes 70%) využívá AOS systémy převážně trendového charakteru (breakout, moving average crossovers, apod.) k zachycení trendů na trhu jak nahoru tak dolů a profituje mnohdy ze zvýšené volatility na trzích (long volatility). Jelikož v krizovém roce 2008 měli CTA manažeři velmi úspěšný rok, jako jedno z velmi mála aktiv oproti klasickým aktivům, které naopak prudce propadly na ceně, tak samozřejmě toto nezůstalo bez povšimnutí tvůrců akciových ETF. Tito přišli s novými ETF kontrakty, které měly vývoj této významné podskupiny hedge fund průmyslu kopírovat.

Jedním z těchto produktů je například ETF Rydex Fund (symbol RYMFX), který započal obchodování v r. 2007. Porovnejme tedy vývoj tohoto fondu s indexem komoditních manažerů jako Newedge CTA index (samotný skutečných CTA asset manažerů světle modře), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Na obrázku je zřejmé, že Rydex ETF, i když má průmysl komoditních manažerů ve svém názvu, tak ani trochu nekopíruje vývoj indexu. Spíše pak kopíruje strategii, a to je na obrázku také naznačeno, vyvinutou pro zjednodušení trendového obchodování a to S&P Diversified Trend Indicator. Tyto dvě křivky fondu Rydex a Trendového indikátoru jsou téměř na 100% splývající, navíc ETF ještě i tento indikátor dokonce podhodnocující.

S&P Div. Trend Indicator byl vyvinut, aby zjednodušil trend followingovou strategii a byl na trhu prodejný jako strategie, alespoň se snažící napodobit index komoditních obchodníků. Jedná se o investiční nákupní a prodejní strategii (long/ short) založenou na jednoduchém indikátoru na 24 futures trzích s rovnoměrným zastoupením komoditních a finančních futures kontraktů.  

Velmi podobný vývoj pak má vývoj ETF akcie od společnosti Wisdom Tree. ETF, symbol WDTI, která započala obchodování od r. 2011 a vývoj je podobný jako u výše uvedené ETF a je evidentní její silná korelace s Trend Iindikátorem od S&P ne zmíněnou podskupinou hedge fund průmyslu jako takovou.

Je zřejmé, že vývoj ať již podílových fondů nebo ETF jednoduše nemůže nahradit plnou investici do samotných komoditních manažerů a nedá se zjednodušit jejich operační a exekuční kvalita pomocí jednoduchého indikátoru. Z toho pak vyplývá, že pro získání přehledu o agregátním vývoji komoditních manažerů (CTAs) je nutné sledovat indexy tomu skutečně určené, do kterých sami CTA reportují výsledky ať již na denní bázi jako Newedge CTA index nebo měsíčně jako ostatní indexy.

Pro řízení rika na trzích pak jsou velmi vhodné rovněž komodity samotné. O drahých kovech se toho napsalo na serveru již mnoho. Dalším příkladem z poslední doby jsou pak dozajisté pohyby komodit v rámci nepříznivých vlivů počasí – vzpomeňme období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012 a vývoj ceny kukuřice a nebo polární vlna zde v USA v zimě 2013, která se dala zajistit long pozicí v kontraktu na zemní plyn, jehož cena explodovala prudce vzhůru. Z nedávné doby je to pak například situace konfliktu Ruska a Ukrajiny, kde Rusko společně s Jihoafrickou republikou (kde docházelo ke stávkám v dolech) mají v podstatě monoponí postavení na produkci paládia, jež se používá při výrobě katalyzátorů v automobilech, atd. Geopolitiké napětí se samozřejmě pak projevilo i v růstu ceny této komodity. Na vývoj kontraktu na paládium na burze CME Group v Chicagu se pojďme na závěr podívat (SOL Trader, kontinuálná kontrakt, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Blíží se ropný šok?

Sobota, Červen 21st, 2014

Stejně jako v současné chvíli na trhu existuje zvýšená míra pocitu spokojenosti a v podsatě všichni věří, že americká centrální banka to má „plně v rukou“ tak říkajíc a může mít de facto akomodativní přístup do nekonečna, tak stejně se na geopolitické scéně zdá, že konflikt v Iráku mezi sunnitskými muslimy a vládními silami nemá až tak velkou sílu a nakonec se vyřeší bez nutnosti vojenské pomoci západních zemí? Prezident Obama sice posílá do Iráku kolem 300 vojenských poradců, ale do  jaké míry tito pomůžou zastavit rebely známé pod zkratkou ISIS, zůstává otázkou. Ti již podle informací (i když popíraných iráckou vládou) ovládli rafinérii v Baiji, která má kapacitu 30% všech rafinérií v zemi dohromady. ExxonMobil a BP začaly evakuovat zaměstnance z Iráku a to nejen na severu, kde se konflikt odehrává, ale hlavně, a to je důležité z jihu, kde jsou nejdůležitější ropná pole. Shell zatím váhá. Je tedy hádankou, kam až může konflikt přerůst a pakliže se dostane na jih země, tak jistě tento přeroste ve značnou krizi na trhu s ropou a povede k ropnému šoku.

Během posledních 70 let v, když byla v USA recese následována ropným šokem, tak cena ropy rostla během několika měsíců až rok a půl přes 50%. To dozajisté není nárůst ještě zaznamenaný nyní, americká ropa WTI posílila během 6 měsíců ani ne 20% (podobně Brent, i když ten měl v posledních dnech tendenci skutečně akcelerovat na ceně nahoru). Je to dáno zcela jistě rekordní produkcí břidlicových vrtů a ropných písků v Severní Americe. Celkově ropa a kondenzáty ropy a zemního plynu překonaly v USA objemově průměrnou výrobu z roku 1970. Produkce čistě ropy s 8,3 milióny barely za den se blíží rekordu z listopadu 1970, kde se jednalo o 10 miliónů barelů za den. Podívejme se na predikci americké vládní energetické agentury (EIA), kde se hranici z roku 1970 přibližuje v následujících letech. A také, jaká je kompozice produkce ropy z tradičních nalezišť a těch břidlicových včetně předpovědi, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Potenciální nedostatek na světových trzích z důvodu výpadku v Iráku neni tedy zase takový problém na americkém ropném trhu (pozor však, na trhu s benzínem, který zajímá domácnosti je však průměrná cena současně nejvyšší od roku 2008). Dovozy do USA z Dálného východu činí stejně jen kolem 13%, z čehož 8% jde ze Saudské Arábie. Proto není potřeba se nějak zvášť v Iráku angažovat, zvláště pokud to stojí značné prostředky ze státního rozpočtu a válečné výdaje byly v posledních letech předmětem značné kritiky vličů. To na první pohled. Ale co trhy jako Čína a další v Asii, které iráckou ropu živě importují? Čína pro zajímavost 1,5 miliónů barelů za den, což je polovina iráckých exportů ropy a představuje kolem 15% čínské spotřeby komodity.

Zahrnuto je však také na obrázku výše, jaký je produkční potenciál (křivka) v čase ať již u klasického pole nebo břidlicového. Je vidět, že u břidlicových dochází k vyčerpání velmi rychle a je nutno hledat další. Podle pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA) pak pro porovnání zachování produkce 1 miliónů barelů za den z břidlicových vrtů v Dakotě vyžaduje 2 500 nových vrtů ročně v porovnání s potřebou 60 konvenčních vrtů v Iráku pro těžbu stejného množství černého zlata. Je tak tedy vidět, že se jedná o značně intenzivní metodu těžby jak na kapitál, tak na práci a v mnoha zemích mimo USA se jedná u břidlicových vrtů o finančně náročné až nezajímavé podnikání, alespoň v tuto chvíli.

Proto představují konvenční ropná pole v Iráku velmi důležitý strategický bod. Zvláště, jedná-li se o světového proucenta z první světové desítky a pátého největšího v potvrzených nalezištích. Dvě ropná irácká pole Rumaila a západní Qurna-2 se pohybují take v první pětce světově nejdůležitějších vedle saudských Ghawaru a Safaniyi a kuvajtského Burganu.

Bude-li se konflikt vyostřovat a cena ropy dále posilovat, světová recese vyvolaná ropným šokem může být nasnadě. V investičních kruzích se hovoří o nebezpečné hladině 135 USD za barel u americké WTI ropy. Budeme proto velmi pozorně vývoj ceny monitorovat.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 508 447  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně, nárůst o 42 492 kotraktů oproti předchozímu týdnu. Jedná se o relativně extrémní velikost čitých pozic! Rezistence je u srpnového kontraktu na úrovni  107,68 USD a support na 106,55 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Nastolí Evropa periodu ztracené dekády jako Japonsko?

Sobota, Červen 14th, 2014

Jako ekonoma, investora a asset manažera mě vždy zajímají hlavně rizika a jejich řízení, jelikož výnos se u historií prověřených a správně řízených strategií vždy dostaví (nemívá však rovnoměrné rozdělení v čase a jedná se mnohdy o běh na „delší trať“). Klíčové je tedy nedostat se spárů tzv. fat tails, to znamená událostí, které přicházejí sporadicky a náhle, jako ty v letech 2001-2 nebo 2008, kdy se trhy začínají chovat nepředvídatelně a mnohdy ti, kteří rizika z důvodu klidu po delší dobu a nediverzifikace svého portfolia v mezidobí zapomněli, že existují, realizují zbytečně obrovské finanční ztráty. Situace klidu je v podstatě z důvodu nízké volatility nyní a určitě přijde zase perioda, kdy akciový trh propadne o 50-80%, zkolabuje trh nemovitostí, a tak podobně. Bude velmi záležet na ustání možných nepříznivých situací, které krizový vývoj dokáží spustit a některé bych dnes zmínil.

Delší dobu byl a stále je v mém hledáčku vývoj v Číně, jejíž ekonomický zázrak není postaven na plně tržním mechanismu jak jej známe z vyspělých zemí a ekomická čísla musí mnohdy zahraniční agentury samy propočítávat, abychom se k nějakému závěru mohli vůbec dobrat. Trh nemovitostí se zdá být hodně přehřátý a situace s dluhem, často pochybé povahy, neutěšená. Avšak nutno dodat, že místní politici a měnové autority stav reflektují a reagují velmi rychle na problémy. Snaží se špatný dluh redukovat, připravují a zavádějí reformy liberalizace finančního systému, a tak dále. Země přežila velmi hladce zahájení omezování QE v USA a dočasný odliv kapitálu z toho plynoucí (při narůstajícím objemu devizových rezerv!), který vedl v minulosti za podobných okolností například k Asijské chřipce 1997-98, která započala u Thajska, Indonésie, Jižní Koreje, Malajsie a Singapuru a dále se šířila do světa. Poslední čísla o poklesu růstu cen na trhu nemovistostí příští týden budou klíčová, avšak existují propočty na trhu s možným poklesem jejich růstu meziročně pod 6%, což je velmi pozitivní signál. Prostor pro další zdravější růst je tedy připravován, a s ním spojené pokračování další vlny komoditního supercyklu.

Poslední dobou mě však dost zarážela až neakčnost ECB na symptomy v eurozóně charakteristické pro vývoj Japonska od počátku 90. let a v podstatě, dá se říci, do dneška, tj. to co v ekonomii definujeme jako ztracené dvě dekády. Tato krize v Japonsku, po periodě závratného optimismu 80. let, nekontrolovatelného růstu aktiv, převážně nemovitostí a akcií spojeného s nadměrným zadlužováním, v konečném důsledku vyústila, jak už to bývá a vždy bohužel bude, k prasknutí bubliny a nutnosti státních intervencí z důvodu počátečního otálení (podobně jako ECB v poslední době). Ať už formou “tří šípů” v současné politice Shinza Abeho (tzv. Abenomics), který podporuje expanzívní monetární a fiskální politiky plus strukturální reformy (stále na tyto čekáme) k zamezení deflačních tlaků a podpoře růstu hospodářství za každou cenu. To spojeno s rozsáhlými monetárními stimuly politiky guvernéra Haruhiko Kurody, který již varoval veřejnost před držením hotovosti nebo o ni přijdou. Vyústěním je sice nárůst cenové hladiny, avšak bez výraznějšího růstu ekonomiky a za situace, kdy silná depreciace domácí měny v poslední době již nepomáhá k exportům tak, jak jsme byli u Japonska zvyklí v minulosti, naopak export/ import bilance je negativní a poměr běžného účtu platební bilance k HDP jako ukazatel vnější konkurenceschopnosti prudce klesá. K vyrovnání rozsáhlého deficitu veřejných financí zase musí být použito zvyšování daně z přidané hodnoty na 8% od dubna v tomto roce a 10% pak v roce příštím, a podobně. Je zřejmé, že Japonsko má své další specifické faktory které v situaci přispěly, jako stárnoucí populace, realtivní pokles produktivity, a tak dále, nicméně není možné hlavní příčinu původního otálení neřešení deflační pasti přehlížet z důvodu jeho následků, které se může projevit i v klíčové otázce vývoje zaměstnanosti. Pohlédněme na vývoj vyrovnávání ztrát zaměstnanosti a jak dlouho to trvalo po jednotlivých krizích, Japonsko žlutě, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vývoj nemusí být tedy hned v takovýchto krizích, typu ztracených dekád Japonska, hned odstrašující, ale může se jednat o nebezpečně plíživou situaci trvající roky. V posledních dnech jsme mohli být svědky poklesu výnosů do splatnosti u španělských desetiletých vládních dluhopisů pod úroveň výnosů u amerického dluhu. Je na tom Španělsko, Itálie a spol. tak dobře, že investoři tak horlivě prahnou po jeho 2% výnosu do splatnosti (dosaženého s jistotou jen za předpokladu, že budou držet papír po celých 10 let)?, Pravdou je, že v reálném vyjádření po odečtení inflace, tyto stále poskytují zajímavý výnos relativně v porovnání s jinými zeměmi, tak přesto jistá bublina na dluhopisovém trhu nejen na periférií eurozóny nemusí být velmi vhodná. Pokles výnosů do splatnosti a vytváření bubliny na tomto trhu je totiž rovněž charakteristika doprovázející krizi v Japonsku. Pohlédněme na vývoj výnosu do splatnosti u 10-ti letého japonského vládního dluhu od 90. let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V porovnáním s akcemi amerického Fedu, kde QE fáze měly tendenci po určitém čase výnos do splatnosti zvyšovat v očekávání budoucího ekonomického oživení, tak u evropského dluhu se zdá, že směr ve výnosech je jen dolů a podobný tomu vývoji japonského dluhu (Španělsko červeně, Itálie modře, Něměcko žlutě), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je samozřejmé, že se jedná jen o dílčí faktory a detailní rozbor by zcela jistě vydal minimálně na rozsah diplomové práce a nebyl by zase tak negativní, jak se po přečtění výše uvedeného může zdát (v určitých bodech spíše naopak). Nicméně, existují jisté paralely vývoje se ztracenými dekádami Japonska a bude klíčové, jak rychle se podaří dostat potřebná likvidita v Evropě ne jen do bankovního sektoru, ale hlavně do reálné ekonomiky podnikatelům, kteří v konečném důsledku zaměstnávají lidi a ti táhnou ekonomický růst v pravém slova smyslu. Pro exportní konurenceschopnost pak bude jistě nutné další výraznější oslabení eura a dalších evropských měn, o kterém jsme již psali. Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

ECB uvolnila a cena kávy oslabila (ne jako následek!)

Sobota, Červen 7th, 2014

Mari o Draghi nakonec udělal to, co se očekávalo delší dobu a ECB snížila refinanční a marginální zápůjční sazby o 0,1 respektive 0,35 procentních bodů (nyní na hodnotách 0,15% a 0,40%) a dále minule diskutovanou depozitní sazbu o 10 bazických bodů do negativního teritoria -0,1%. Dále pak uvedla novou várku dlouhodobých refinančních operací (Targeted Long Term Refinancing Operations alias TLTRO) s čtyřletým časovým horizontem (zrušila 1-měsíční LTRO). I když dané akce monetární politiky vyžadují určitý čas než se projeví, tak cílem těchto kroků je zvýšení  likvidity nejen v bankovním sektoru , ale hlavně  v konečném důsledku v reálné ekonomice. Negativní depozitní sazba pak má vést k uplatněných přebytečných rezerv větších komerčních bank u centrální banky a naopak půjčování těchto fondů menším komerčním bankám (alespoň za nějaký úrok), a tyto pak uvolňovat prostředky více do ekonomiky. Nižší reálné úrokové sazby (očištěné o inflaci) pak mají stimulovat spotřebu domácností a investice firem, vyšší inflační očekávání pak také poskytnout stimul snížení odkládání nákupů statků a sužeb, které je charakteristické pro deflační prostředí. Růst míry inflace však ECB neočekává před 4. kvartálem 2014.

Kurz eura převedl v den D zajímavý pohyb, v konečném důsledku podle pravidla „sell the rumor and buy the fact“, to znamenalo prudší oslabení, jen aby mohl uzavřít v zeleném čísle. Avšak, na základě provedených kroků banky se očekává pokračování jeho trajektorie směrem dolů, což má vést k vyšší exportní konkurenceschopnosti eurozóny a zvýšení importované inflace. Pohlédněme na počty otevřených pozic (open interest) u červencových opcí na kurz eura vůči americkému dolaru na chicagské burze. Největší počet se hromadí na put straně (zajištění proti poklesu) v intervalu 1,35-1,36, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V poslední době je rovněž ve značném zájmů investorů komodita kávy, o které jsem psal jako potenciální investici roku na počátku 2014 a rozebírali jsme stručně proč by měla její cena jít vzhůru. Cena kvalitnější arabiky posílila přes 90% do konce dubna, avšak od tohoto vrcholu také oslabila o více jak 20%. I když konečné odhady sklizně komodity v tomto roce nejsou ještě známy a tržní odhady se pohybují současně u největšího světového producenta Brazílie od 43 do 55 milióńů 60 kg žoků, tak sentiment na trhu se přiklání k možnému pokračování korekce směrem dolů. Jistým důvodem mohou být zásoby ve skladech certifikovaných burzou Intercontinental Exchange (ICE), které sice klesají postupně od prosince, ale jsou pouze na 18-ti měsíčním minimu 2,5 miliónů žoků, což je relativně mnohem větší množství než v březnu 2011, tj. 1,6 miliónů, kdy rovněž cena kávy narostla (tehdy výrazněji přes 3 USD za libru) a zásoby byly na 11-ti letém minimu. Rovněž vyšší produkce z minulých let může hrát v následné cenové determinaci, minimálně v krátkém období, při současném vnímání trhu roli.

Trend-followingové komoditní fondy držely v listopadu přes 40 tisíc kontraktů na short straně, kdežto na konci května byli v net long pozici s přes 27 tisíci kontrakty. Obecně pak podle zprávy americké komise pro komoditní trhy  z 3.6, drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 43 724  pozic u kontraktů na kávu arabiku na burze ICE  na nákupníí LONG straně (mírné snížení o 855 kontraktů na nákupní straně oproti předchozímu týdnu). Prostor pro vyšší korekci směrem dolů tedy existuje.

Rozhodovat pak bude skutečná úroda současné sklizně a dále pak vlivy počasí pro následnou produkci. Trh s kávou může být v tuto chvíli velmi volatilní a záleží zřejmě na typu investora. Agresivnější mohou stále držet  a očekávat ukončení korekce a následné pokračování růstu ceny. Konzervativnější pak pravděpodobně vybírat zisky a vyčkat finální statistiky. Osobně jsem sám, dle mého trendového AOS systému, pozici ukončil a budu dále vyčkávat na další signál.

Technicky se pak trh nachází kolem zajímavé hranice podpory/ rezistence dvojitého vrcholu. Pohlédněme na kontinuální kontrakt kávy Arabica na americké burze ICE (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

Stále klesající volatilita trhu a rizika

Sobota, Květen 31st, 2014

Rčení „Sell in May and go away“ určitě tento rok není platné, jak akcie, tak dluhopisy, tak i například ropa rostly. Podle známé publikace Stock Trader’s Almanac obyčejně nejhorší perioda roku pro akcie začíná v květnu a končí v říjnu. U akcií a dluhopisů je tahounem opět fenomén QE, ať už potenciální zahájení v Evropě nebo pokračování v USA z důvodů deflačních tlaků respektive slabšího druhého odhadu růstu amerického HDP v 1. čtrtletí, který skončil s negativním znaménkem. To znamená, že centrální banky mají vliv na trhy stále prvořadou ať už při vytváření prostředí s abnormálně vysokou volatilitou nebo naopak volatilitou extrémně nízkou. To druhé je nyní na trzích faktem. Proto můžeme v posledních dnech slýchat předpovědi analytiků, naposledy divize Merril Lynch banky Bank of America, že přetažení tohoto stavu následně povede k abnormální korekci očekávanou kolem podzimu.

Na sníženou volatilitu a objemy v posledních dnech si stěžuje rovněž Goldman Sachs a jeho prezident Gary Cohn, který hovořil na Sanford Bernstein konferenci tento týden. Takové prostředí se promítá do snížení zisků z tradingu a to nejen u bank, ale rovněž například u hedgeových fondů, které v mnoha ohledech žijí na strategiích long volatility, pokuď nejsou tedy spíše typu kvazi fondů a převážně kopírující trh formou pasívního nákup a drž, nebo pokud nevyužívají formu “sbírání drobných mincí před parním válcem” pomocí short volatility strategií, apod. To, že se nejedná o sníženou volatilitu jen na akciovém trhu, bylo prezentováno Cohnem na konferenci následujícím schématem (klikněte pro zvětšení):

Viz. například u dluhopisů nejmenší tříměsíční pásmo výnosů za posledních 35 let, na měnovém trhu nejmenší měsíční pásma od zavední eura, atd.

V tomto ohledu při poklesu volatility se může zdát, že se situace na trhu stává bezpečnější (falešný psychologický stav bezpečnosti) a aby se trh více rozhoupal (obvykle směrem dolů), pak toto vezme delší čas (než se volatilita vrátí zpět). Opak je však pravdou s poklesem volatility a kumulací nižších výnosů blíže k sobě v po sobě jdoucích periodách dochází, statisticky vyjádřeno, k zvýšení tak zvané špičatosti distribuce výnosů a s tím související zvýšené pravděpodobnosti četnějšího výskytu výnosů extrémních. O co se jedná? Zjednodušeně se pak jedná o rozdíl oproti normální distribuci ve “špičaťejším”, vyšším a štíhlejším tvaru křivky uprostřed distribuce, kde se hromadí největší četnost a také, a to je důležité, vyšší četnosti na extrémních koncích, tzv. fat tails. To je u ukazatele špičatosti (kurtosis) zvaný leptokurtický.  Opakem je pak distribuce výnosů, kde je křivka uprostřed s nížší četností než u normální distribuce a take menší četnosti v extrémech na koncích rozložení, tzv. platykurtická. Viz. jak znázorněno na obrázku:

V danou chvíli tedy je na trhu příklad extrémnější křivky C, podle označení na obrázku, která má vyšší četnost výskytu nejen výnosů uprostřed, ale rovněž rostoucí pravděpodobnost většího počtu výskytu extrémních výnosů, které možná zaznamenáme již na podzim jak zmiňuje Merril Lynch nebo i dříve?

Závěm se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na vývoj implicitní volatility akciového trhu, indexu VIX obchodovaného na burze Chicago Board of Options Exchange (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pokles kurzu eura a souvislosti

Pátek, Květen 23rd, 2014

O příchozím poklesu kurzu eura jsme před časem psali a nakonec  guvernér ECB Mario Draghi sám připustil, že se jedná v případě jeho apreciace k ne zrovna příhodnému faktoru v boji s deflačními tlaky. Inflační projekce ECB byly revidovány dolů od roku 2012 a jsou opět “nadstřeleny” i tento rok, viz. 0,75% v prvním kvartále vůči realitě 0,65%. V druhém pak banka predikuje 1%, zatímco v dubnu bylo 0,7%, apod. Pakliže je odhad 1,3% pro rok 2015, pak dostát tomuto cíli bude jistě vyžadovat určitou akci. Předpokladem je červen. Dojde k zavedení QE  v americkém stylu? Jaké dluhopisy bude banka nakupovat, německé, francouzské, italské, holandské nebo jiné (a s tím související politické riziko nařčení, že financuje jen toho či onoho) či se spokojí jen s omezenou nabídkou eurobondů? QE se tedy bude banka zdráhat jen jak to půjde a nastává otázka, zda nic jiného nezbude?

Otázka eura ve vztahu k vývoji cenové hladiny je dána při zhodnocování kanálem snížení exportní konkurenceschopnosti a poklesu cen importovaných statků a služeb, což má obojí character tlaků na ceny na domácím trhu níže. Od zhruba poloviny roku 2012 pak efektivní kurz eura posílil o 10%, což má mít podle obecně akceptovaného OECD modelu vliv na inflaci ve třech po sobě jdoucích letech o 0,3 dále 0,7 a 1 procentní body (nutno dodat ono ekonomické ceteris paribus ve vztahu k měnovému kurzu, tj. že se pak  už následně kurz eura nemění). V posledních dnech nepřispívá k situaci ani určitá cenová korekce na trhu potravin. Avšak, zde s potenciálním vyšším poklesem kurzu eura se může jednat o určitou záchranu při očekávání pokračování komoditního supercyklu emerging ekonomik. Sledovaný potravinový index ECB je pak ten od Hamburského institututu pro mezinárodní ekonomii (HWWI) a ten je od počátku tohoto roku v plusu téměř 20%! Pohlédněme na vývoj HWWI v USD od roku 2000 pro potraviny a tropické nápoje včetně predikce do roku 2015, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Evropská centrální banka pak velmi pravděpodobně přistoupí minimálně k snížení depozitní sazby a uvede ji tak do negativního čísla, čímž v podstatě odradí komerční banky ukládat přebytečné prostředky u centrální banky a vpustí vyšší likviditu do trhu. Snížení této sazby bude mít pravděpodobně vliv na další oslabení eura. Avšak ne jenom jeho. Ve hře jsou dále zafixované de facto  měny vůči euru  jako dánká koruna nebo švýcarský frank. To znamená především země v EU bez eura jako švédská koruna, apod, které jsou exportně vázány na evropský trh jako takový. Tyto budou zcela jistě podnikat vlastní kroky k oslabování domácích kurzů, aby byly schopny v Evropě prodat. Měnová válka tedy pokračuje a bude zajímavé sledovat, jak to vše dopadne.

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 13.5. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 21 017  pozic u kontraktů na euro na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně, týdenní změna o 30 254 kontraktů . Rezistence je u červnového kontraktu na úrovni  1,36745 a support na 1,361625.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na euro na chicagské burze za zhruba posledních 12 měsíců (SOL Trader, denní  data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Bude Amerika vyvážet konečně ropu?

Pátek, Květen 16th, 2014

Tématem týdne v USA dozajisté je znovunastolení otázky uvolnění zákazu exportů kvalitní ropy, jejíž produkce dosáhla minulý týden 28-letého maxima. Zákaz je v platnosti od roku 1973 po uvalení  Arabského ropného embarga. Produkce amerického černého zlata narostla o 78 tisíc barelů za den na 8,43 miliónů barelů za den, což je nejvíce od října 1986. USA v minulém roce uspokojila poptávku domácí produkcí a zásobami z 87% a v prosinci dokonce z 90%, nejvíce od března 1985. Podle vládní agentury Energy Information Administration (EIA) činí predikce produkce průměrně  8,46 miliónů barelů za den v tomto roce a v 2015 pak 9,24 miliónů barelů za den (podobné tomu co produkuje Saudská Arábie nyní). Jelikož jsou importy na nejnižších úrovních za poslední  léta, rostoucí produkce daná alternativníma metodama těžby (především v Dakotě a Texasu) vybízí určitý podíl vyvážet.

Ministr energetiky USA Ernest Moniz tuto možnost potvrdil tento týden v doposud nejvýraznějším prohlášení po skončení dvoudenní energetické conference v Soulu. Nastínil fakt, že americké rafinérie jsou kapacitně plně v provozu a mají dostatek domácí ropy pro zpracování. Potenciální uvolnění je podle něho v současné době předmětem studií více agentur, které mají přijít s doporučením pro vládu a zákonodárce.

Diskuze probíhá a hlavními body jsou vlivy na producenty ropy, kteří by zajisté benefitovali v kontrastu s americkými  spotřebiteli jak na straně domácností, tak průmyslových konzumentů, jež se obávají nárůstu cen. Samostatnou kapitolu pak tvoří vliv na životní prostředí. Nejdiskutovanější pak je onen vliv na cenu americké WTI ropy, jež stále poskytuje diskont vůči severomořskému koši rop Brent. Realitou je že z onoho spreadu profitují především rafinérie, resp. ty, které jsou vybaveny zpracovávat americkou ropu a následně kótují ceny dle světových cen (obvykle Brentu). Jiné rafinérie nejsou schopny zpracovávat “lehkou” domácí ropu a zpracovavájí stejně komoditu z Kanady, Mexika či Venezuely. Co se týče produktů jako benzínu, který zajímá ve značné míře domácnosti, tak na základě údajů z ledna 2014 se vývozy produktů zvýšily za posledních osm let čtyřnásobně na 3,6 miliónů barelů za den. V roce 2013 USA vyvezly, hodnotově vyjádřeno, 150 miliard USD produktů černého zlata! Navíc, více dostupné ropy na světových trzích bude mít vliv na tlaky na cenu dolů (relativně však vzhledem k rostoucí poptávce z důvodu opětovného komoditního supercyklu nastoleného emerging market ekonomikami).

Kolik pak může USA vyvézt, aby neohrozila cenově domácí spotřebitele? 5-6% maximum? Ne mnoho, tedy relativně. Toto číslo je pak nejblíže realitě, zbytek stejně bude muset zůstat na domácím trhu vzhledem k současné nabídkově poptávkové bilanci ropy a produktů USA. Pohlédněme na bilance jdnotlivých hlavních zemí (modře produkce, červeně spotřeba), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Podobné diskuse se v posledních letech týkaly rovněž exportů zemního plynu. Stejně tak byly v Kongresu namítky prudkého nárůstu cen a chemické koncerny rovněž toto značně odmítali. I přes odpor se podařilo prezidentu Obamovi jednostranně prosadit sedm vývozních politik. Do jaké míry toto způsobilo nárůst cen plynu? Ta rostla z důvodu ukrutné zimy v USA před pár měsící, nyní je opět v sestupném trendu. Existuje předpoklad, že se uvolnění exportů povede i u ropy. A pakliže ano, určitě pak může dojít k úplné eliminaci spread cen rop Brent a WTI.

Podobné diskuse se v posledních letech týkaly rovněž exportů zemního plynu. Stejně tak byly v Kongresu namítky prudkého nárůstu cen a chemické koncerny rovněž toto značně odmítali. I přes odpor se podařilo prezidentu Obamovi jednostranně prosadit sedm vývozních politik. Do jaké míry toto způsobilo nárůst cen plynu? Ta rostla z důvodu ukrutné zimy v USA před pár měsící, nyní je opět v sestupném trendu. Existuje předpoklad, že se uvolnění exportů povede i u ropy. A pakliže ano, určitě pak může dojít k úplné eliminaci spread cen rop Brent a WTI.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 417 245  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně. Rezistence je u červnového kontraktu na úrovni  103,40 USD a support na 100,90 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Jakou statistiku pro hodnocení trading systémů (AOS)?

Sobota, Květen 10th, 2014

V praxi často narážím na názor, že jediným faktorem určení úspěšnosti automatického obchodního systému (AOS), nebo obecně jakéhokoliv investičního programu na trhu či trzích je rostoucí equity křivka a tak zvaný profit factor. To znamená celkové kumulativní zisky v poměru k celkovým realizovaným ztrátám by měly být vyšší a tudíž zlomek v tomto případě větší jak 1. Jistě vypovídá o profitabilitě, nicméně zcela povrchně a nezohledňuje jak bylo oněch zisků a ztrát dosaženo v čase a v jaké velikosti obchod po obchodu. Mohlo totiž dojít k jednomu či dvěma velkým ziskům a následně k velkému poklesu (drawdownu), což může znamenat problém z funkčností dané strategie, i když profit factor naznačuje kvalitní systém.

Statistiky reward/ risk

Podobně jsou na tom ukazatele typu reward/ risk, ať už celkový nebo průměrný zisk k drawdownu, či volatilitě dosažených výnosů.  Výnos mohl být dosažen pár velkými ziskovými obchody, které pak přispívají k značnému kumulativnímu zisku nebo zvyšují průměrný profit. I když se trendové strategie vyznačují obvykle tím co ve statistice nazýváme pozitivní šikmostí distribuce výnosů a i strategie jen s 30% vítězných obchodů dokáží být značně ziskové a velmi stabilní, tak je nutno stejně získat určitou statistiku vyjadřující onu stabilitu AOS ve výrazně delším časovém úseku celkově. V praxi mnoho asset manažerů využívá Sharpeho poměru, avšak i tento má vlastnost průměrného reward/ risk profilu. A co víc, trpí při dosažení extrémů tak zvané autokorelace výnosů. To znamená při extrémní pozitivní autokorelaci výnosů v čase je pozitivní výnos v období 1 následován pozitivním výnosem v období 2 a tak dále, až při změně chování je negativní výnos dejme tomu v období 6 následován negativním výnosem v období 7, a tak dále.  Naopak u extrémně negativní autokorelace je pozitivní výnos v období 1 následován negativním výnosem v období 2 a toto střídání se neustále opakuje. Obě strategie pak mohou dosáhnout stejné konečné equity při zachování stejné volatility a tudíž mají stejný Sharpeho poměr. Avšak pohlédněme na obrázek níže a odpovězme si na otázku, kterou strategii bychom preferovali?:

 

Evidentně strategii 1. Poměry reward risk nám tedy mohou poskytnout jistou mystifikaci, jelikož při zachování stejné volatility a Sharpeho poměru byl zaznamenán jiný průběh růstu equity v čase. Stejně ukazatele reward risk s drawdownem ve jmenovatli nemusí být přesné, pakliže bylo dosaženo u různých strategií stejného drawdownu avšak s jiným časovým intervalem realizace, a podobně.

Ukazatel stability vývoje equity v čase

Velice výhodným poměrovým ukazatelem v praxi pro vyjádření stability vývoje equity křivky daného AOS je pak K-poměr. Tento vychází původně z využití velice jednoduché jednofaktorové lineární regresní analýzy dané equity, jež si můžeme matematicky vajádřit jako:

 

Equity křivka = a + b*trend

 

Důležitý je pak koeficetnt označený v rovnici jako b, který vyjadřuje sklon lineární regresní křivky. Graficky si pak takovéto regrese ukážeme na dvou equity křivkách:

 

AOS strategie 2 má vyšší sklon, což vypovídá o možné vyšší kvalitě systému oproti AOS 1. Avšak pozor, to není rozhodně vše co má vyjadřovat stabilitu. Je nutné zhodnotit tento koeficient sklonu z hlediska spolehlivosti. To se pak provádí statisticky pomocí standardní chyby koeficientu b. Pakliže bylo dosaženo nárůstu equity jen jedním nebo dvěma nadprůměrnými obchody a zbytek tvoří horší obchody, pak bude standardní chyba b větší a nepomůže ani výšší hodnota koeficientu b. K-poměr je následně definován zlomkem koeficitu b v čitateli a jeho standardní chyby ve jmenovateli a také časově normalizován ve jmenovateli počtem obchodů. Jedná se o bezjednotkový ukazatel a umožňuje tak porovnávat různé AOS strategie bez ohledu na obchodovaný trh, a podobně. Matematicky vyjádříme K-poměr jako:

 

K = b / (standardní chyba b * počet obchodů)

 

Mnohé softwary trading platforem dokáží vyjádřit K-poměr u strategií na denních timeframe grafech, avšak nikoli často na intradenních. Proto se může hodit jeho výpočet v excelu. Ukážeme si postup výpočtu za použití AOS regresí viz. výše, klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Na základě výpočtu K-poměru můžeme usoudit, že ne pouze podle b koeficientu sklonu, ale i jeho stability má strategie AOS 2 vyšší kvalitu výkonnosti. V praxi pak se snažíme najít vývoj equity, který má hodnotu K-poměru minimálně 0,5.

Tento ukazatel nám také velice dobře slouží pro zhodnocení situace, kdy se systém dostává do fáze nutné pro provedení úprav odpovídajících lépe současné situaci na trhu, případně pozastavení a nasazení jiné strategie. To vedle ukazatelů jako maximální dosažený drawdown v reálu oproti tomu definovanému v backtestu nebo vzdálenosti volatility (směrodatné odchylky) od regresní křivky equity v reálu, opět vyšší než podle historických stres testů AOS, a dalších.

 

Poptávané energetické zdroje Ruska

Sobota, Květen 3rd, 2014

V posledních dnech se hodně hovoří o uvalení sankcí proti Rusku z důvodu konfliktu na Ukrajině. I když se může zdát na první pohled o jednoduchou proceduru, tak opak je pravdou a v reálu se spíše jedná o rozhodnutí podobná, přeneseně řečeno, neurochirurgickému zákroku. Pohledem na cenu ropy na světových trzích, vývoj je už léta po eskalaci finanční krize stabilní a v USA jsou rekordní zásoby, podle reportu vládní agentury pro energetiku US Energy Information Administration, přes 399 miliónů barelů! Ropy je tedy dostatek, v nejhorším případě USA zruší zákaz exportů? Pro tuto chvíli ano, nicméně do buducna jí nemusí stačit, jak jsme již několikrát na serveru zmínili z důvodu opětovného návratu k vyšší ekonomické aktivitě v zemích BRIC a dalších emerging ekonomikách zvláště. Co se týče dalších nekonvenčních zdrojů ropy a plynu, je Rusko naprosto klíčové a potenciální rezervy se odhadují v obrovských číslech. Pohlédněme na mapu jako konvenčních tak alternativních nalezišť v této zemi onshore i offshore:

Jedná se o pole v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři. A tak i po zavedení sankcí na některé představitele klíčových ruských firem (nikoli na energetické společnosti jako takové) zůstávají západní giganti jako BP, Shell a také americká Exxon Mobil zainteresování v ruských projektech a nejsou žádné známky, že by tento postoj měnily. BP vlastní téměř 20% podíl v největší státem vlastněné ruské ropné firmě Rosněft. Exxon s touto ruskou firmou má zase joint venture spolupráci v Arktidě. Shell se podílí na projektech kapalného zemního plynu ve východním Rusku, a podobně. Podle předpovědí Exxonu se jedná o potenciální naleziště s kapacitou přes 9 miliard barelů ropy, což je více jak jedna třetina současných potvrzených rezerv tohoto texaského gigantu a největší veřejně obchodované energetické firmě na světě. Pro britskou BP pak je Rusko zdrojem jedné třetiny celkové produkce ropy a zemního plynu dohromady, více než společnost těží v USA. Rusko je největší světový producent ropy s více jak 12% podílem a denní kapacitou 10,73 miliónů barelů za den a také s ohledem na kvóty OPECu a limitaci Saudské Arábie, je Rusko největší světový exportér ropy a zemního plynu dohromady.

Samozřejmě, nejsou to jenom producentské společnosti těchto energetických komodit, ale také dodavatelé techniky do energetického průmyslu jako General  Electric. Například ruský Gazprom, největší světový vývozce zemního plynu, měl v roce 2013 kapitálové výdaje kolem 24 miliard USD. Uplatněný výrazných sankcí tedy může znamenat velký zásah do bilancí západních firem.

I přes zavedení sankcí na některé významné osoby ruského energetického průmyslu  a zveřejnění hospodářských výsledků například Exxonu za první kvartál horších meziročně, se akciím firmy na burze relativně daří.  Následky uplatnění sankcí nejsou nikdy viditelné krátkodobě a je nutno vyčkat na případné dopady. Exxon zveřejnil výsledky, které byly nad očekávání analytiků, zisk 2,12 USD na akcii oproti odhadu 1,88 USD na akcii (pokles o 2 centy meziročně). Lepší než očekávaná čísla jsou byla dána především zásluhou kruté zimy v USA a nárůstem průměrné prodejní ceny zemního plynu firmy o 49%. Zásoby zemního plynu jsou v USA z důvodu čerpání v zimě v tuto chvíli na více jak desetiletém minimu, nicméně poslední týdenní report signalizoval jejich nadprůměrný růst. Na jaře a podzim je poptávka minimální (klimatizace a topení pak spíše v létě a zimě).

Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj na Ukrajině a uplatňování postupu západních zemí vůči Rusku, nejedná se vůbec o jednoduchou záležitost.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 443 574  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně (mírné snížení o 8 340 kontraktů na nákupní straně oproti předchozímu týdnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Podaří se Brazílii opětovně nastolit růst (fotbalem)?

Sobota, Duben 26th, 2014

Pokles růstu produktu v Číně pod 8% v roce 2012 poprvé za dekádu jistě zcela změnil situaci nejen v domácí ekonomice, ale rovněž v bloku zemí BRIC jako celku. Rusko, jakožto člen tohoto uskupení, zažívá v posledních dnech navíc geopolitické rizika a tak je dobré se ptát, kam tento důležitý blok největších emerging ekonomik světa směřuje a zda můžou další členové podržet hospodářství BRIC?

Na opačné straně „velké louže“ je Brazílie, která po zpomalení  Číny nese situaci těžce.  Orientace na importní potávku komodit tohoto asijského tygra vedlo v letech 2000-2010 ke čtyřnásobení míry růstu exportů do této destinace v poměru k celkovým vývozům. To přispělo k velkému stimulu a míře růstu HDP 7,5% a až 40 miliónů lidí jihoamerické ekonomiky se podařilo dostat z hospodářské bídy. Nyní se však míra růstu podle posledních čísel pohybuje pod 2% ve čtvrtém kvartále 2013 na meziroční bázi:

A nejen to. Míra inflace se pohybuje na 6,15% v nadprůměrném intervalu (cena v restauraci v Sao Paulu nebo Riu je srovnatelná s prvotřídními restauracemi v New Yorku!), agenutura Standard & Poor’s snížila kreditní hodnocení v březnu, a podobně. Brazílie nevyužila hospodářské prosperity posledních let k provedení  reforem na domácím trhu, vybudování potřebné infrastruktury. Míra korupce stála zemi, podle odhadů, 53 miliard USD jen za rok 2013.

Jistou výhodu poskytuje nárůst cen zemědělských komodit v posledních týdnech světových trzích jako sója či káva, u kterých je tento jihoamerický tygr rozhodujícím globálním exportérem (i přes odmítnutí cargo dodávek sóji Čínou v poslední době, je schopna stále prodat do USA). Populárním faktorem, jež se žhavě diskutuje je pak pořádání světového fotbalového šampionátu, který začíná již 12. června a na který se všichni jistě těšíme!  Podle predikcí Ministerstva turismu Brazílie má přinést 27,7 miliard USD. Předpoklad je,že zhruba 60% bude distribuováno do hostitelských měst a 40% do zbytku země. Příliv turistů má být přes 600 tisíc.

S fotbalovou událostí a její stabilním průběhem souvisí logicky značná spotřeba energií. Po výrazné suché periodě došlo k zemi k rozsáhlému vyčerpání vodních zdrojů a hydroelektrárny běží v minimálním provozu (70% domácí poptávky po elektřině je uspokojováno hydrárními zdroji). A tak společnosti jako státem vlastněná Petroleo Brasileiro SA nakupuje rekordní zásoby kapalného zemního plynu (LNG), aby mohla zabezpečit běh elektráren, které spalují plyn, na plný výkon a omezilo se tak další čerpání omezených vodních zdrojů respective “koupil se čas” k jejich znovuobnovení. Mimo stávající poptávku po LNG Brazílie zvýšila jen v minulém roce importy této komodity o 54%!

Bohužel, není se možné spoléhat jen na šampionát, že přinese ožvení ekonomiky. Avšak alespoň psychologiky, zvláště pokud se kanárkům bude dařit, a bude panovat dobrá nálada národa, pak toto bude jistě formovat výhodnější postavení pro nadcházející volby v říjnu pro stávající prezidentku Dilmu Rousseffovou, jejíž popularita v poslední době klesá.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktu na brazilský real na burze v Chicagu (SOL Trader, kontinuální kontrakt), který se snaží odrazit postupně ode dna . Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Cena mědi blízko dna?

Sobota, Duben 19th, 2014

Zhruba před rokem jsme psali o tom, že cena jednoho z hlavních indikátorů globálního ekonomického růstu mědi alias Dr. Mědi se nachází v klesajícím trendu. Očekávali jsme jisté oživení, nicméně pohledem na cenu nyní se situace nezměnila, naopak pokles akceleroval. Není se čemu divit, když pohlédneme na vývoj tempa růstu produktu zemí BRIC v posledních letech včeně predikcí:

Jistě, toto ochlazování hraje stále roli, avšak cena červeného kovu jen od počátku tohoto roku pokesla o zhruba 10%. Čína je největší světový spotřebitel mědi (40% světové produkce) a HDP pod cílovaným 7,5% nenaznačuje obrat trendu kurzu tohoto průmyslového kovu primárně. Nicméně, kromě využití v průmyslu, podle odhadu až 50% zásob kovu je v Číně využito pro zajištění půjček jako zástava. Obava z podstatného omezení kreditního trhu po nenaplnění závazků (default) splátek kupónů dluhopisů společnosti Shanghai Chaori Solar Energy Science and Technology na počátku března zapůsobila jako sekundární faktor a do trhu byla uvedena nově další riziková prémie očekávaných následných defaultů jiných subjektů a způsobila diskont kurzu. A zdá se, že sekundární faktor se tak stal de facto hlavní. Je situace pro následné poklesy fundamentálně opodstatněná? Odhad organizace International Copper Study Group (ICSG), která pro rok 2013 predikovala poprvé od roku 2009 převis nabídky a tento se potvrdil. V souvislosti s prvně uvedeným faktorem výše ohledně ochlazování růstu se toto dalo očekávat. Měď je využívaná primárně ve stavebnictví (instalaterství), výrobě ledniček, počítačů, mobilních telefónů, aut (průměrné auto má v sobě až 1,5 km měděného drátu!), v energetické rozvodné síti, a podobně. Produkce všeho tohoto se při ekonomickém obchlazení přirozeně snižuje. Vývoj globální nabídky a poptávky pak vypadá následovně:

Pohledem detailněji do historie se však nejedná o žádný výraznější převis nabídky a byla by zřejmě nutná recese čínské ekonomiky, aby došlo k podsatnějšímu převisu. Současný pokles ceny, dle mého názoru, v tomto smyslu této dosavadní bilanci neodpovídá. Co se týče využití jako zástavy pro korporátní půjčky, zde je situace zdá se trochu odlišnější než se jí snaží interpetovat současná price action na trhu. Společnosti používají akreditivy k získání kovu, který následně prodávají a prostředky investují do lokálních finančních instrumentů. Klesá-li cena mědi na trhu, zástava ve formě kovu primárně tak již není ovlivněna na hodnotě a ani valuace půjčky. Samostatnou otázkou je pak výše „šedého“ sektoru s půjčkami a úvěry pro neprorůstové projekty do budoucna, které negativní spirálu spekulace a další pokles ceny kovu mohou roztáčet. Avšak Čína se zdá o této problematice ví a snaží se jí řešit. Podobně jako jsme zmínili minule na trhu obilovin, je poptávka po červeném kovu Číny vysoká, což dokládá jedna z největších těžařských akvizic státem kontrolované společnosti China Minmetals Corp. Las Bambas dolu v Peru od Glencore Xstrata  za téměř 6 miliard USD. Podobně jako u zrnin se tak snaží tato hlavní emerging ekonomika strategicky zajistit pozici, jelikož předpokládá po uplatnění plánovaných reforem další fázi komoditního supercyklu a nárůsty cen.

A jelikož Jan Dvořák vyhlásil soutěž, tak se take rád přidám bez nároku na cenu a dovolil bych si další predikci. Tentokráte odhadnout otočení klesajícího trendu na růstový do konce roku. Pozor, trh je stále v silnějším setupné několikaleté trajektorii (domnívám se, že není možno určit bodový odhad změny trendu čistě fundamentálně, ale je nutno využít rovněž načasování, nejlépe čistě objektivně pomocí rigorózní kvantitativní metody jako trendového automatického obchodního systému AOS, a podobně).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 27 218  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (mírné navýšení o 557 kontraktů na prodejní straně oproti předchozímu týdnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na měď na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

Začaly akcie fázi hledání realistické hodnoty?

Sobota, Duben 12th, 2014

O relativně “přetáhnuté” valuaci akcií   a nízké volatilitě na trhu ve vyspělých zemích jsme se zmínili před pár dny. Ani středeční zveřejnění minut zasedání Fedu, které odhalily stále holubiččí přístup v měnové politice nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nepomohly trhu v zastavení silnějších výprodejů. Ceny akcií mají historicky tendenci klesat s negativním vývojem leading indikátorů OECD a  tyto již několik měsíců zaznamenávají negativní či slabší meziměsíční změny jak v USA, tak globálně. Rovněž ukazatele ceny k predikovaným ziskům, tržbám, cash flow, účetním hodnotám, apod. společností jsou vyšší než obvyklé (tyto poměrové veličiny mají však spíše vliv satisticky v delším období). Dále se jedná do jisté míry o rotaci zpět k emerging markets trhům, avšak i zde data poukazují na pokračující ochlazování. Například statistiky o exportech Číny v březnu vypověděly o dalším měsíčním poklesu růstu o 6,6% na meziroční bázi oproti poklesu 18,1% v únoru. Avšak naopak importní poptávka se ukázala ještě slabší (pokles o 11,3% meziročně) a Čína se tak navrátila k  přebytku v obchodní bilanci v řádu téměř 8 miliard USD. Je nutno poznamenat, že redukce v celkových vývozech je dána zejména poklesem o 44% na meziroční bázi do Hong Kongu a mimo tento faktor se nejedná o žádnou vývozní krizi, jelikož očištěno o HK naopak tyto rostly. Importní veličina naopak znamená jistý problém, jakožto proxy domácí poptávky, což se projevilo v jistém smyslu na tom, že se Čína po čtyřech letech stala čistým exportérem produktů ropy jako benzín či diesel (došlo k tomuto potřetí, naposledy na přelomu 2009 a 2010, uvidíme  zda vydrží, při zvýšení poptávky asi těžko). Vše nasvědčuje, že růst HDP v Číně poklesne pod plánovaných 7,5% a centrální banka a vláda budou muset přistoupit k akci. V neposlední řadě se jedná stále o nákupu na periférii EU, zejména dluhopisů při honbě za výnosy, které se stávají v podstatě jistou bublinou. I proto se stále euro drží a zdá se otázkou času, kdy začne působit negativně ať již na deflační očekávání či růst produktu v EMU.

Změna korelace USA vs Evropa?

Akcie vyspělých zemí korigovaly, avšak při pohledu na korelaci denních výnosů mezi USA a Evropu došlo k zajímavému pokles koeficientu z obvyklých 0,64 v průměru za posledních pět let na 0,41 za zhruba poslední měsíc. O definici korelace jsme psali v minulosti. To znamená 1% růst/ pokles trhu v USA předpokládá 0,41% růst/ pokles v Evropě, a podobně. Pohlédněme na vývoj akiových indexů MSCI pro Severní Ameriku a Evropu a jejich vývoj v posledních letech a dále pak na obrázku dole situaci v tomto měsíci doposud ve vyjádření jednotně v USD, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Momentum akcie hrají prim

Čím může být dána rozdílná míra poklesu posledních dní? Momentum akcie jsou vysvětlením. Tyto se rekrutují zvláště z oboru informačních technologií a biotechnologií a které zaznamenaly vysoce nadprůměrné zhodnocení v uplynulých měsících. (vezměme příklad Facebooku, Twitteru, a podobně) Je nutno si uvědomit, že MSCI index pro Evropu má například u IT akcií váhu 3,3%, kdežto severoamerická verze indexu má v daném oboru váhu 18,8%! Tyto momentum akcie zaznamenávají v tuto chvíli fázi hledání správné fundamentální hodnoty.

Většinu tržní kapitalizace v indexu Nasdaq 100 (značný podíl technologických společností) představují pak větší firmy jako Microsoft, Apple, Oracle, a tak dále. Podle valuace se předpokládá u indexu dvojciferný procentuální růst zisků firem meziročně. V reálu se pak bude pravděpodobně spíše jednat o kolem 3% u Microsoftu a Applu a kolem 1% u Oraclu, a podobně.

V praxi pak pro účely porovnání relativní valuace používáme, mezi jinými, i tak zvaný ukazatel “Růstu při rozumné ceně”GARP (Growth at a Reasonable Price), zpopularizovaný Petrem Lynchem z bostonské Fidelity Investments. Tento zjednodušeně porovnává valuační ukazatel jako cena k očekávanému zisku (P/E) k růstu daného profitu firmy či společností obsažených v indexu jako celku. Jen pro zajímavost v roce 2001 při prasknutí technologické bubliny měl GARP poměr hodnotu 1,8, stejnou jako nyní. Následující rok Nasdaq 100 poklesl o dalších 33% a do roku pak 2002 pak celkově propad přes 80%, který dodnes nevyrovnal.

Závěr

Ať už se jedná u akcií o bublinu nebo stále ještě ne a naoak uvidíme další nárůsty po korekci, je velice dobré nebýt hnán zaslepeně médii, když něco roste vice než průměrně, že toto je to “pravé ořechové nyní”, ale naopak přistupovat k investování ve smyslu portfolia historicky nekorelovaných aktiv ke klasickým aktivům akcií, dluhopisů a realit ve formě aktiv jako například vzácné kovy nebo některé formy hedge fondů neobchodujícíh akcie (managed futures), a tak dále.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci za týden končící 8.4. (mimo zajišťovatele) čistých 79 921 pozic u kontraktu na mini Nasdaq 100 obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 15 366 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního kontraktu na mini S&P 500 index a mini Nasdaq 100 plus jejich poměrový spread v Chicagu od zhruba konce roku 2013 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Ceny komodit budou muset dále růst

Sobota, Duben 5th, 2014

Minule jsme se s Janem Dvořákem zamysleli nad vývojem eura ve vztahu s kroky a politikou ECB snažící se (nebo nesnažící se?) zamezit deflační pasti. I když Mario Draghi nepřistoupil explicitně k uvolnění měnové politiky, tak alespoň pomocí, jak v praxi říkáme, jawboningu nasměroval investory na tuto eventualitu pro následující setkání bankovní rady. Kurz eura, jak jsme očekávali začal postupně klesat, avšak nejedná se doposud o pohyb, který by byl žádoucí a bude spíše nutný pokles k hodnotám kolem 1,35-1,30 ve vztahu k americkému dolaru. Podle samotných odhadů banky, pak by pro zvýšení inflace o 0,2 až 0,8 procentních bodů do roku 2016 bylo potřeba realizovat nákupy dluhopisů, a podobně v rozsahu 80 miliard euro měsíšně! (QE v podstatě). Podle Draghio je 70% podílu poklesu v inflaci způsobeno poklesem cen komodit na světových trzích v minulých pár letech. To je pozitivní faktor pro směrování reálných příjmů firem a domácností, nicméně z hlediska deflačních očekávání, pokud je pokles komodit výraznější pak naopak nežádoucí.

Existuje tedy několik kanálů jak se deflační spirále vyhnout a to jednak pomocí silného QE, což oproti USA v Evropě je trochu složitější z hlediska uhlídání vývoje následných inflačních tlaků, jež se mohou dostat mimo kontrolu. Dále znehodnocením eura, což explicitně zřejmě ECB nepřistoupí k intervenci jako takové. Či větším nárůstem cen komodit. Pohlédněme na vývoj komoditního indexu DJ UBS Commodity v tomto roce:

Poslední zmíněná varianta se pomalu v tomto roce začíná uskutečňovat a zvláště patrné to je u cen zemědělských komodit.  Tento vývoj jsme rovněž predikovali a posledně pak například u vývoje na trhu s kávou nebo obilovin. Podle reportu Food and Agriculture divize OSN tento týden se ceny zemědělských komodit zvýšily v březnu o 2,3% a index dosáhl nejvyšší hodnoty od května 2013. U všech složek došlo k nárůstu cen, kromě mléka, jehož cena však rostla nadprůměrně z důvodu čínské poptávky v minulých měsících.

Klíčové budou emerging ekonomiky a jejich poptávka. I když došlo k výraznému ochlazení ve vývoji HDP těchto zemí, pak strukturálně nic nebrání růstu poptávky po komoditách. Naopak v souvislosti s reformami v Číně a v posledních dnech navíc oznámění dalšího fiskálního mini stimulu (daňové úlevy pro malé podnikatele plus investice do dopravní infrastruktury) se zdá být v tomto smyslu poptávka nenarušena. U zemědělských komodit jako sója pak například importní poptávka vypadá následovně:

To jaký je zájem o zabezpečení dovozů potravin svědčí i nákup kontrolních podílů největší čínského zpracovatele, výrobce a obchodníka potravin společnosti Cofco v zahraničních komoditních domech jako je holandská Nidera za téměř 1,3 miliardy USD, což jí umožňuje strategický přístup k jihoamerické produkci, a podobně. Čína importuje ročně 69 miliónů tun sóji ročně, což jsou dvě třetiny globálně obchodovaných zásob! Podobné je to u kukuřice. Podle informací místního amerického světového zpracovatele potravin a komoditního domu Archer Daniels Midland (ADM) firma investuje rozsáhlé prostředky v Číně do výtavby nových výkrmních stanic. Jak sója,tak kukuřice se používají nejen k výkrmům dobytka a skotu, ale rovněž k výrobě biopaliv ethanolu (kukuřice) a biodieslu (sójový olej).

Příští týden bude tedy velmi zajímavé sledovat další statistiky ohledně čínských importů a exportů komodit. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na sóju a kukuřici na chicagské burze za poslední zhruba dva roky a jejich poměrový komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Zareaguje již ECB?

Sobota, Březen 29th, 2014

V posledních měsících se na trzích vyskytuje určitá hádanka, která nedá spát mnoha investorům, ekonomům, analytikům, apod. A to je relativně držící se euro i přes rozcházející se měnové politiky v USA a Evropské měnové unii. Na jedné straně v Americe dochází k redukci nákupů dluhopisů a hypotečních listů a Janet Yellen se nebrání rychlejšímu než očekávanémů zvyšování sazeb (což je pozorovatelné na trhu například u růstu výnosů 2-letých vládních obligací v posledních 14 dnech a zplošťování výnosové křivky 2 leté až 30-ti leté periody), pakliže podmínky toto umožní a na druhé straně ECB stojící na pokraji případného dalšího uvolnění monetární politiky z důvodu deflačních tlaků. Očekávaná relativní změna úrokového diferenciálu tedy trendově nahrává americkému dolaru. Co je tedy důvodem stále se držíciho eura? Zde je nutno se podívat na periférie eurozóny a co způsobil rozsáhlý příliv kapitálu při honbě za výnosy v poslední době. Italské, portugalské nebo španělské akciové indexy jsou v slušných procentuálních ziscích tento rok, posledně jmenovaný pak například dle madridského IBEX 35 přes 5%. Co víc, výnos do splatnosti 10-ti letého portugalského dluhopisu pokles pod 4% a španělského papíru dokonce na 3,21%. Je však valuace opodstatněná? Ve světle současné neutěšené situace v emerging ekonomikách a ne příliš růžové situace pro výnosy ve vyspělých zemích, tak toto přilívání kapitálu do periférie eurozóny vypadá více jako pouhá spekulace než cokoli jiného. V realitě pak vysoká cenová valuace 14-ti násobku budoucích zisků u portugalských a španělských akcií moc nekoresponduje s minimálními výnosy vlastního jmění firem na minimech za posledních 20 let. Tak či onak trhy dokáží být mnohdy neracionální déle a jak se říká a stále platí „trend is your friend“. Avšak zdá se, že tempo růstu tohoto přílivu začíná stagnovat a to nemusí být nic dobrého pro euro.

Mario Draghi odkládá případné uvolnění měnové politiky a v jistém smyslu bagatelizuje deflační tlaky. Otázkou jak dlouho se daný přístup podaří udržet. Pohlédněme na vývoj inflace ve vybraných zemích eurozóny v posledních letech:

Data ze Španělska o poklesu cenového indexu poprvé od roku 2009 jistě na něco poukazují a potenciální pokles evropské inflace na cyklické minimum 0,5% v porovnání s cílovanou hodnotou 2% jistě může ECB k akci přimět. Možná už příští týden na měsíčním zasedání. Nicméně, v tuto chvíli, je pravděpodobné, že dojde k vysvětlení sezónního faktoru různého data velikonočních svátků v tomto roce v porovnání s rokem minulým, a podobně. Je třeba však být pozorný a pohrávání si s touto problematikou není žádná sranda, což dokazuje příklad Japonska, který v ekonomii někteří nazývají  “ztracené dvě dekády” po fenomenální expanzi hospodářství země vycházejícího slunce v 80. letech. Podobná neaktivita centrální banky na deflační tlaky pokrachu způsobila roztočení deflační spirály, se kterou země bojuje dodnes a jsou nutny opatření, která vedou k varování veřejnosti před držením hotovosti nebo o ni přijdou už i samotným guvernérem. ECB tak stojí na pokraji a podcenění v tomto smyslu může eurozónu vrhnout do následné krize, která se potáhne i další desetiletí či více.

Vysychání přílivu kapitálu do periférií a možné naznačení uvolnění měnové politiky ECB by tak jistě mohlo přispět k silnější reakci na trhu s eurem a poslat ho vůči dolaru k hodnotě v intervalu 1,30-1,35.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 21 294 pozic u kontraktu na euro obchodované na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 12 259 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního EUR/ USD kontraktu v Chicagu za zhruba rok (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Volatilita na trhu je stále nízká

Sobota, Březen 22nd, 2014

Minule jsme se zamysleli nad omezenou reakcí akciového trhu na horší ekonomický vývoj. V podstatě si investoři v posledních dvou letech zvykli na situaci, že dochází ke krátkodobým korekcím v maximální míře kolem 10% a následně jde trh zpátky. A i přesto, že se v tomto roce pohybuje zhodnocení amerického indexu S&P 500 doposud střídavě plus mínus pouhých 1% tak to neznamená, že trh po více než průměrném zhodnocení minulý rok nemusí zakončit tento rok podobně jako loni, ale s negativním znaménkem. Ekonomické modely naznačují, že dislokace vývoje u indikátorů jako US leading indicator, a podobně a akciového indexu nemusí přetrvávat dlouho a je pravděpodobné jejich sladění do podobné trajektorie. OECD leading indikátory ekonomické activity navíc klesají od roku 2013 také v EU a Japonsku. Ke korekci v řádu vice jak 10% tedy může s velkou pravděpodobností dojít nečekaně a v blízké době (u akciových indexů není neobvyklý propad 50-80% v obdobích zvýšeného stresu). Naopak prostředí velmi nízkých úrokových sazeb jistě stimuluje investory k alokaci do rizikových aktiv jako akcie, a behaviorální faktory jsou pro růst trhu stále příznivé.

Ve světle posledních událostí na Ukrajině by se zdálo, že daná situace na trhu zvyšuje výrazně volatilitu. O volatilitě a indeu VIX jsme v minulosti psali a tato je charakteristická zvláště v obdobích poklesů trhů, kdy se její míra výrazně zvyšuje. Pohlédněme na tento index chicagské burzy CBOE v posledních letech, kde jsou relativně zanedbatelné nárůsty nyní v porovnání s těmi z před pár lety patrné:

Index samotný v dnešní době neslouží pouze k vyjádření stresu na trhu, ale jedná se o velmi likvidní zajišťovací a investiční instrument. Jelikož jsme již index popisovali blíže minule, nebudeme opakovat definci, ale spíše se podíváme na možností použití. Nutno odotknout, že ryzí obchodovatelná aktiva představují futures a opční kontrakty na futures. ETF akciové kontrakty se pak snaží vývoj indexu kopírovat, avšak odchylka od indexu bývá v praxi značná (ostatně jako u mnoha komoditních a dalších ETF, která jsou tak značně nepraktická) z důvodu efektu contanga a volatility reset decay, o které jsme rovněž v minulosti psali.

O tom, že se jedná o velice poptávaný instrument zcela jistě svědčí nárůst průměrných denních objemů u VIX futures o 67% jen mezi roky 2012 a 2013 v řádu 159 000 kontraktů. To v porovnání s rokem 2008, kdy to bylo jen 4 300.

Jaké jsou příklady využití v praxi?

Příme obchodování volatility a hedging akciového portfolia

V 90. letech se volatilita obchodovala pomocí opčních kombinací typu straddlů a stranglů na akciový index. Nynější přímé kontrakty na index VIX umožňují levnější a “čistější” následování indexu bez extra delta hedging aplikací (rebalancování v závislostí na změně delty a gamy opce). Samotný VIX index pak má v období stresu výraznější pohyb než akciový index samotný (průměrný výnos a volatilita je výrazně vyšší než u akciového indexu…viz. ony nárůsty na obrázku výše o vice jak 100% v letech 2010 a 2011) a jedná se o velmi účinný nástroj k zajištění fází propadu trhu.

Obchodování změny implicitní volatility na sezónní bázi pomocí spreadů

Investoři můžou vycházet z historických dat implicitních volatility trhu mezi různými měsíci na sezóní bázi a následně takto obchodovat pomocí spreadových kontraktů s různou expirací. Podívejme se na průměrné spready mezi některými například v letech 1990-2003:

Využití diferencí mezi historickou a implicitní volatilitou

VIX index vychází z definice volatility podle ocenění opcí na S&P 500 akciový index, to znamená volatility očekávané do budoucna tak říkajíc. Na trhu jsou však situace, kdy se realizovaná (historická) volatilita akciového indexu měřená například podle směrodatné odchylky dat může lišit od toho, co trh očekává za volatilitu (implicitní) do budoucna. Pomocí VIX futures kontraktů, lze pak možné extrémní rozdíly využít. Také tuto implicitní volatilitu zabudovanou v ocenění opčních kontraktů lze za použití VIX futures kontraktů neutralizovat opačnou transakcí pomocí tak zvaného vega hedgingu opční implicitní volatility.

To jsou jen některé základní příklady a samozřejmě v praxi se pak jedná o velice komplexní strategie, které si můžeme probrat někdy zase příště.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na VIX na burze v Chicagu v posledních dnech (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Akciový trh nereaguje na negativní vývoj?

Sobota, Březen 15th, 2014

Po vysoce nadprůměrném zhodnocení minulý rok je akciový trh v tomto roce jen mírně v mínusu. Nicméně, dle fundamentální situace by někdo mohl očekávat spíše silnější korekci. Naopak, například  Jeremy Siegel, professor financí na Wharton Business School vidí v tomto roce zhodnocení indexu S&P 500 kolem 10-15% (jen tak pro zajímavost, považoval zhodnocení kolem 7% v reálném vyjádření v roce 2000 jako možné, kdy těsně poté do roku 2002 poklesl index o zhruba 50%). Ve prospěch jistě hraje to, že se vyspělé ekonomiky nacházejí v prostředí nízkých sazeb a nízkoinflačního vývoje, které je pro rizikový trh jako akcie živnou půdou. Plus to skombinováno s faktem, že tento papírový trh má anticipární charakter, to znamená, že to co je teď je v podstatě ne tak podstatné oproti tomu, co se očekává do budoucna. Snad největší váhu pak mají behaviroální faktory ve smyslu alokace volných prostředků těch, kteří na těchto trzích participují nejvíce a to majetnější vrstvy. Nutno přiznat, že i když je velké množství těchto fondů stále mimo akciový trh, tak se děje z velké části zásluhou zásadní změny vnímání konceptu portfolia po posledních krizích  technologické bubliny a té finanční & dluhové nyní. To znamená, že již nikdo z těchto “rozhodujících hráčů” nechce vidět poklesy svého portfolio akcií, které vlastně ani s definicí portfolia jako takovou, po posledních zkušenostech propadů 50-80% jen “diverzifikovaného” indexu, nemá již v dnešní době vůbec nic společného. Proto můžeme pozorovat tyto fondy stále nezainvestovány do akcií a nebo směřující do sféry tak zvaných alternativních investic, které jsou nekorelovány s vývojem akciového trhu formou nákup a drž. Na druhé straně, historie behaviorálních financí nás učí, že při akceleracích bublin ani tyto fondy obvykle nezůstanou nakonec stranou a začnou participovat na nafukování, bez ohledu jestli je takový vývoj fundamentálně opodstatněný či nikoliv.

Situace, však v dnešní době může být zcela jiná. Trh očekává totiž zisky firem na lepší úrovni již nějakou dobu a jelikož se nedostavily v posledním kvartále minulého roku, tak se vsází na první kvartál tohoto roku. Slabý růst globální ekonomiky a horší data z emerging trhů, stejně jako ty poslední z vyspělých určitě lepší zisky nepřinesou a ani v nejbližší budoucnosti. A tak ti co jsou na long straně trhu, mohou pravděpodobně ztratit odvahu dál držet plus noví nakupující se zdráhat. Co je však více podstatné pro korporátní tržby a zisky je to, že důležité komponenty tvorby produktu jako například spotřeba domácností v USA, která má na tvorbě HDP podíl kolem 70%, mají trendově klesající charaker a ostatní důležité jako vládní výdaje jsou na tom podobně. Pohlédněme na meziroční a meziměsíční změny v maloobchodních prodejích v USA za poslední léta:

 

To jistě nevypadá jako vliv špatného počasí posledních měsíců. Svou roli do značné míry hraje process oddlužování (develaraging) a jakmile se tento začne obracet a dluh začne být dostupný, situace se má zde v Americe tendenci rapidně měnit. Avšak tato forma silnější spotřeby domácností na dluh se zdá, po poslední krizi, vzdálenější realitě. Alespoň v tuto chvíli.

Černým Petrem zůstává, v případě USA, komponenta čistých exportů a jejich narůstající podíl na tvorbě produktu do budoucna, zásluhou vývozů super levného zemního plynu a dosud k vývozům nepovolené ropy. Toto je však na zcela samostatný článek.

Příští týden má zasedání Federální výbor pro operace na volném trhu Fedu a zdá se , že jej nic nezastaví v dalším omezení QE o 10 miliard USD na 55 miliard USD měsíčních nákupů vládních dluhopisů a hypotečních zástavních papírů (MBS).  Takže pokud se nepřihodí do budoucna něco neočekávaně nepříznivého, pak oficiálně daná redukce snižuje potenciál  růstu trhu metodou “na steroidech”. Spoléhat se bude nutno stále více na lepší kór data ohledně vývoje ekonomiky a růstu zisků.

Ale i tak je nutno zmínit, že poměrové fundamentální ukazatele ceny trhu k ziskům, a podobně mají, dle mnoha studií, vykazovací schopnost až v delším období kolem deseti let (t-statistiky parametrů nezávisle proměnných v regresních rovnicích předpovědi růstu trhu na těchto ukazatelích nejsou dostatečně vysoké pro období pod 10 let). A tak trh může růst i při nafouklých ukazatelích jako P/E a podobně růst, i když v médiích slyšíme, že trh už je fundamentálně překoupen. Nicméně, připomeňme si některé ukazatele valuace v tuto chvíli:

 

Klasický P/E poměr (ceny akciového trhu k trailing ziskům za 12 měsíců) je na hodnotě kolem 19, což je více než hodnoty, které převládaly u 24 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

Shillerův poměr P/E (ceny akciového trhu k inflačně očištěným průměrným ziskům za předcházející dekádu) je kolem 25, což je více jak hodnoty u 29 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

Poměr P/S (ceny trhu k tržbám) 1,6 je třetí největší z hodnot, které převládaly u vrcholů býčích trhů od roku 1955

Poměr P/BV (ceny trhu k účetním hodnotám firem) je na hodnotě kolem 2,7, což je šesté největší čáslo z hodnot zaznamenaných u vrcholů býčích trhů od roku 1925

Tobinův Q poměr, podobný P/BV s tím, že be jmenovateli jsou náklady na znovupořízení (obnovu) aktiv firem, je větší než ten který převádal u 31 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

 

To znamená, že je nutno být opatrný(á) a to nejen ve světle posledních geopolitických problémů (i když v delším období tenzí a válek má paradoxně historicky akciový trh statisticky lepší data výkonnosti), ale také z fundamentální podstaty vývoje světové ekonomiky a korporátních příjmů a zisků v poměru k ocenění trhu v poslední době.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na popoulární indexy S&P 500 (ES) na burze v Chicagu a DJ Eurostox 50 na burze ve Frankfurtu (FESX) a jejich poměrový spread v poslední době (SOL Trader, denní data):

 

 

 

Které komodity může ovlivnit situace na Ukrajině?

Sobota, Březen 8th, 2014

Komoditní trhy mají navzdory předpovědím “guru” na konci minulehého roku zpět svůj sexappeal. V tomto roce je například komoditní index DJ UBS v plusu kolem 8% a akciový S&P 500 je kolem 1% (a fundamentálně podle mnoha poměrů je ten akciový překoupen). Počátkem února jsme se zamýšleli nad důvody růstu komodit i přes ochlazování ekonomického růstu emerging ekonomik, jejich hlavního spotřebitele. Jistě své sehrávají vlivy počasí, jako v poslední době sucha v Brazílii, které například pomohly doposud téměř zdvojnásobit cenu kávy na burze za poslední zhruba měsíc (o kávě jsme psali jako o investiční příležitosti počátkem ledna), či poslat cenu sóji na kontraktní maxima. Podobné pohyby zaznamenávají i ceny drahých kovů a energií. A to je nutno si uvědomit, že Čína, kde se mají začít v praxi rozsáhlé reformy vedoucí k vyšší liberalizaci trhu, ještě nenastartovala naplno další fázi komoditního supercyklu.

Svoji roli v současném nárůstů uplatňují geopolitické rizika, jako to současné ve sporu Ruska a Ukrajiny. Energetické složce problemů v regionu se již ve značném předstihu koncem minulého před skutečným, propuknutím konfliktu roku věnoval Jan Dvořák. Evropa je závislá na dovozech plynu z Ruska z 30% a polovina z těchto dovozů plynu jde přes území Ukrajiny (procházelo až 80% v roce 2010 než došlo k využití plynovodu Северный поток alias Nord Stream na dně Baltského moře). Situace je vážná při pohledu na Rusko u komodit ropy a paládia, kde má tato země světové prvenství v produkci.

Jaké komodity z Ukrajiny hrají na světovém trhu významnou roli?

Málokdo možná ví, že Ukrajina je ve světe jedním z rozhodujících hráčů na poli obilovin jako kukuřice (3. největší exportér) a pšenice (6. největší vývozce). Pohlédněme na ukrajinskou produkci kukuřice od 90. let nalevo a podíl na světovém exportním trhu na obrázku vpravo:

I když se ceny kukuřice a pšenice pohly například zde na burze v Chicagu v posledních dnech výrazněji nahoru, je to stále “slabé kafe” v porovnání s onou kávou, sójou či ovsem (ani tyto však nedosahují stále extrémních historických pozic na nákupní straně podle americké komise pro komoditní trhy u fondů a dalších obchodníků mimo komerční zajišťovatele, extrémní pozice mají ropa, masa a kakao). Je to dáno zejména tím, že hlavní exportní terminály pro obiloviny nejsou ani tak na Krymu jako spíše ve vzálenější Oděse či Illičevsku a je stále šance, že nedojde k výpadkům ve vývozech. Je nutné si však uvědomit, že v tuto dobu bude jistě práce z důvodů krize nejenom v tomto sektoru omezenější bez ohledu, kde přesně se terminály nachází a hlavně při poklesu domácí měny hřivny se, stejně jako producenti v Jižní Americe, mají farmáři tendenci zajišťovat zadržováním produkce, která se na světových trzích kótuje v amerických dolarech či eurech, atd. To znamená mají motivaci nepouštět na trh, pakliže predikují další znehodnocování domácí měny. V neprospěch úrody u pšenice hraje také slabší než obvyklá sněhová pokrývka tento rok, která chrání úrodu před zamrznutím.

Další vývoj cen obilovin na burze bude ovlivňoven dozajisté příští týden pondělním reportem odhadu světové poptávky a nabídky amerického ministerstva zemědělství. Současné exporty největšího světového producenta kukuřice Spojených států jsou na jsou procentuálně nad úrovněmi předpovědí ministerstva posledních pěti let (92,5% tento rok v porovnání s pětiletým průměrem 72%). Trh trpí stále značnýma zásobama vybudovanýma po obrovském nárůstu cen po období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012. Obchodnící na chicagském parketu mají obecně odhad poklesu světových zásob kukuřice o 1 milión tun oproti 157,3 miliónu tunám předchozí měsíc. Vyskytují se však i predikce poklesu v řádu 6 miliónů tun. Přijde-li ministerstvo v reportu tudíž s vyšším než 1 mil. tun poklesem, pak toto pravděpodobně spustí další vlnu nákupů.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny aktivních kontraktů na kukuřici a pšenici na burze v Chicagu (SOL Trader, týdenní data) v poslední době a jejich komoditní spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení: