Bank of England pokračuje v QE

Z důvodů pokračování dluhové krize v EU se na svém posledním zasedání MPC Bank of England rozhodla pokračovat v kvantitativním uvolňování (QE) nákupem vládních (Giltů) a dalších dluhopisů (vysoké kvality z privátního sektoru) se splatností 3-15+ let. Tentokráte bude činit 3 měsíční „pumpa“ peněz 50 mld  liber. Celkově tak od března 2009, s pauzou od prosince 2010 do října 2011, už britská centrální banka nakoupila dluh v hodnotě 325 mld. liber.  Poté co místní ekonomika prošla ve 4. kvartále 2011 kontrakcí 0,2%  existuje obava, aby čísla o produktu neukázala v dalším čtvrtletí další pokles. Technicky, by tak ekonomové mohli hovořit o navrácení  k recesi (double dip). V analytických kruzích se nepřestává hovořit o dalším pokračování QE, které by se v Británii mohlo vyšplhat lehce až k 500 mld. librám.

Eurozóna je hlavním exportním teritoriem Spojeného království a krize v ní snižuje britské exporty a tudíž přispívá k redukci hrubého domácího produktu. QE krátkodobě přispívá k udržování úrokových sazeb na nízké úrovni, což centrální banka považuje za prospěšné pro podnikovou sféru nebo domácnosti využívající firemní resp. spotřebitelské úvěry. Problém je, že tuto politiku již provádí určitou dobu a v delším období se tato praktika pak stává inflační. Ikdyž se inflace pohybuje na úrovni 4,2% a banka cíluje 2%, tak z důvodu zvýšení daní při prodeji (sales tax) na začátku minulého roku by po meziročním propočtu teď v lednu z důvodu zvýšení základny mělo číslo o inflaci klesnout. Banka pak očekává v r. 2012, že index cen pak bude značně korigovat směrem dolů. To však zůstává otázkou. Např. za pozornost stojí posilování ceny ropy, které rozhodně k redukci inflace přispívat nebude. Podle indexu cen výrobců (PPI) za leden, který nečekaně posílil o více než očekáváno o 0,5% oproti předchozímu měsíci by se dalo předpovídat i promítnutí do indexu cen spotřebitelů. Tj. uvidíme ve středu 15.2. jaký bude Inflační report Bank of England, zda podpoří rohodnutí banky pokračovat v QE.

Praktika kvantitativního uvolňování však nákupem dluhopisů redukuje jejich výnos a velice snižuje úrok z úspor např. u penzijních programů. U lidí, kteří právě v tuto chvíli vstupují do penzijního věku tak např. QE od r. 2009 snížila roční anuitní výplatu o cca 25%. Tj. rekordně nízké úroky kombinované s možnými inflačními tlaky, představují pro investory velmi špatné prostředí a je zřejmě nutné hledat zhodnocení jinde. Závěrem se pojďme podívat na britskou úrokovou sazbu na 3-měsíční depozita Short Sterling obchodovanou na londýnské pobočce burzy NYSE Liffe (březnový kontrakt, týdenní data), úrok je pak vyjádřen jako 100 mínus cena kontraktu, tj. dnes na burze zavřela na hodnotě 100-99, tj. 1% p.a.:

Další analýzy a komentáře Martina Lembáka

• Měď a další kovy posilují
• Zemní plyn v USA nejlevnější za 10 let
• Rebalancování komoditních indexů a pohyb cen komodit
• Americká centrální banka bude více transparentní
• Risk manažeři jsou opět pesimističtí
• Přijde akcelerace cen ropy?
• Cena bavlny má klesnout o 15%. Skutečně?
• Výbor amerického Kongresu se nedohodl na rozpočtových škrtech 
• Spread mezi WTI a Brent se snižuje. Půjde na paritu?
• Budou firmy a penzijní fondy více prodávat euro?
• Clearing zvýšil margin na italské vládní dluhopisy
• Managed futures a jejich volba při tvorbě portfolia
• Burzy a finanční centra odmítají návrh transakční daně
• Stříbro se stává v průmyslu „horkou“ komoditou
• Prime hypotéky v Americe – předzvěst další krize
• Poptávka po ropě stále silná, vyvolá možné inflační tlaky?