Články v rubrice ‘Aktuality’

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Listopad 24th, 2014

marwin: No,nejsem ekonom,ale státní dluhopis koupený CB je aktivum,jako každé jiné.Tudíž musí být řádně spalcen v termínu.
Ne li-jde o státní bankrot…
(Jak dlouho se to dá natahovat emisí nových bondů,když hrozí zvyšování úvěrových sazeb…?)
I FED výkup bondů – přes tvrzení,že už to vlastně nejde-zrušil…:)
Nejde o to,jestli je výkup některých dluhopisů fér,či nikoliv,to přece řeší jejich rozdílné úročení dané trhem.Jde o to,zda budou řádně daným státem evropské centrální bance v termínu splaceny…?
A toho se asi Němci- po řeckém a kyperském antré -bojí.
Nebo je to jinak…?:)

 

Jan Altman: Dluhopis koupený CB je aktivum….podle dnešních zákonů a účetních pravidel.

Ale reálně: pokud CB bude teoreticky vlastnit celý státní dluh, tak stát nic reálně nedluží. I pokud CB státu dluh (nebo alespoň úroky) neodpustí, tak je státu jako zisk může vracet. CB získá 100mld na úrocích a tento zisk přejde do státního rozpočtu.
Jelikož věřitel i dlužník jsou reálně tou samou entitou (pouze formálně ne), tak se cesta lehce najde. Nad státem již žádná entita, která by to mohla napadnout/zakázat, zkrátka není.

A Němci se bojí, že budou jih dotovat a je jim logicky celkem jedno, jak k tomu dojde:
A) Tak, tak se již nedávno stalo – 70% odpuštění Řeckého dluhu, pokd by jeho vlastníkem byla ECB, je prostě dar Němců Řekům
B) Tak jak píšu já: ECB nakoupí a sama odpustí – vždyť A a B je přeci úplně to samé.

Ale v případě zemí, které mají svou měnu (USA, JP, ČR, GB, …) zde žádná “německá” opozice nebude. CB dluhy skoupí a pak dojde k haircutu. Tak jako se již stalo v případě Řecka. Akorát že zde nebude žádný organizovaný Němec, který by protestoval a dělal obstrukce – postižení (např. střádalové) zde nebudou žádnou organizovanou silou a tak to projde poměrně hladce. Na několika nezávislých webech s mizivou navštěvovaností se bude psát o krádeži za bílého dne (jako bychom jich prostřednictvím daní nezažívali denně několik) a tím to skončí.

 

woxow: Já taky nejsem ekonom, ale je tu pár ale. Skupovat dluhopisy zemí jejichž vlády se dále zadlužují, ikdyž to inflační růst HDP zkresluje asi nikam nevede. Navíc jsem někde četl, že hodnota dluhopisu velmi rychle klesá když se zvyšuje jeho úroková sazba. Zatím všechny země musí držet dluhopisy nepzadluženější ekonomiky jako “dobré gesto” pro mezinádorná obchod stejně tak jako držet devizové rezervy v mezinárdní měně, která silně devalvuje a to se obchodníkům nelíbí, když dostanou zaplaceno o 20-30% méně během půl roku ikdyž nomnálně je to stejné. A při turbulencích se velmi těžko budou uzavírat kontrakty v něčem jiném než v ekvivalentu měny, která nepatří žádné vládě. Z tho pohledu jsou Němci, Francouzi Italové i Řekové velmi dobře připraveni protože mají cca 80% rezerv ve zlatě vůči svému oběživu. FED sice nekupuje, ale má bíle koně jako např. Británii pro nákup a taky vojenskou moc aby si v zahraničí vynutil kontrakty vypořádáné v dolarech. Podle posledních zpráv i Merkelová obrací a chce velmi ryhle podepsat TTIP.

 

Pet: Historie se jen opakuje – idnes – “V ruských bankách a trezorech se začíná hromadit více dolarových úspor. Řada Rusů totiž opouští domácí měnu rubl, protože výrazně ztrácí na hodnotě. Vyplývá to z čerstvých dat ruské centrální banky”

“K 1. listopadu dosahovala rublová hodnota devizových vkladů v Rusku 3,86 bilionu rublů (82,3 miliardy dolarů čili asi 1,8 bilionu korun) ve srovnáni se 3,42 bilionu rublů k 1. říjnu. Byl to nárůst o víc než 12 procent a větší část z něj byla odrazem poklesu hodnoty rublu vůči dolaru za říjen o zhruba osm procent. Hodnota rublových vkladů klesla o 0,3 procenta na 13,83 bilionu rublů.
Strach z propadu rublu vede řadu Rusů k nákupům dolarů ve směnárnách. Ty si někteří ukládají na účty u bank, častěji si ale pronajímají bezpečnostní schránky a ukládají je do nich, protože se bojí omezení výběru z bank.
Rubl vůči dolaru přišel letos zatím o téměř 30 procent své hodnoty. Minulý týden jej centrální banka přestala udržovat za vysokých nákladů v omezeném rozpětí a nechala jeho kurz volnému pohybu. Ruská měna se poté stabilizovala a podpořila ji i vyjádření prezidenta Vladimira Putina.
Stabilita měny byla jednou z hlavních vymožeností Putinovy vlády na ekonomickém poli. Letošní propad rublu však oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy vedl pád rublu k uzavření bank a ztrátě úspor obyvatelstva.”
———
Jinak v článku se píše – Štvrtý dôvod je, že tlačenie meny vôbec nepomáha reálnej ekonomike, lebo vytvára bubliny. Pre dôkaz stačí pozrieť na Japonsko (alebo USA), ktoré bezmála 30 rokov tlačí Yen a 4 veci rastú: ceny dennej spotreby, počet bankrotov, mizerný pocit Japoncov a burzový index, všetko ostatné ako kurz Yenu, výroba a zisky japonských firiem klesajú nehovoriac o negatívnej obchodnej bilancie Japonska. To znamená, že finančné trhy nerastú na základe ekonomických fundamentov a sú v stave bubliny.—————
Co se podívat na tisk juanů a praskající bublinu nemovitostí v Číně – chystané snížení sazeb ze strany PBOC zdevalvuje juan více než stagnující(?klesající?)ekonomika — evidentně jsou ovce na porážku všude kam se podíváš

 

Oracle: @ Pet
Obávam sa, že neviem koho predpoveď sa stane skutočnosťou a to, že Americká vláda povie, že “za tie US$ na zahraničných účtoch v USA nikto nič nekúpi”. A tento krok bude dôsledkom Ruskej reakcie o nedodržaní dohode ohľadom MMF a k tomu je precedens.
Totiž USA usporiadali v Estónsku (pokiaľ si to dobre pamätám) vojnové hry, ktoré mali za cieľ vystrašiť Rusov a Ruská reakcia bola obnovenie hliadok v Arktickej oblasti a v Karibiku a v západnej časti Mexického zálivu a keby to nestačilo Rusi tú druhú vec robia atómovými bombardérmi! Evidentne tá vyhrážka minula účinkom, pretože podľa Ruskej mentalite buď človek niečo urobí alebo drží hubu, lebo vyhrážanie je pre slabochov.
Podotýkam, Rusov od SWIFT-u neodstrihnú, lebo keď k tomu dotlačia Merkelovú, priemyselníci vyhodia.
-
Ďalšia vec je, že Nemecko podľa medzinárodného práva je ešte stále okupované územie a podľa jednej zmluvy z roku 1991 právnym nástupcom Nemecka je Nemecká ríša a nie BRD (skratka z nemeckého Nemecká spolková republika). To znamená, že existuje legálny precedens na to, aby Nemecko vystúpilo z EU bez zbytočných prieťahov. No a to je tá páka, ktorá keď sa použije tak europapalášom a ich pánom v USA skriví na tvári úsmev, a podľa všetkého keď to pôjde do tuhého nemeckí priemyselníci to využijú.

 

Pet: no, ale PBOC se rozvášnila – “Centrální banka rovněž učinila krok k dalšímu uvolnění tvorby depozitních sazeb. Nově mohou banky nabídnout střadatelům za jejich úspory úrok, který bude 1,2násobkem základní sazby. Doposud to byl 1,1násobek “

 

Feedback: Za nejlepší nápady 3 unce stříbra

Sobota, Listopad 22nd, 2014

 

Poradíte? SILVERUM s.r.o. se zabývá investičním zlatem a stříbrem. Spektrum zákazníků je velmi různorodé, od začátečníků až po skutečné profesionály. Proto jsou různé i dotazy, které jsme během šesti let, co SILVERUM s.r.o. funguje, dostali.
Některé dotazy se velmi často opakují. Proto jsme sestavili na jejich základě ebook, který je zdarma k dispozici všem zájemcům.
Na tomto serveru je mnoho zkušených investorů, kterým drahé kovy nejsou cizí. Budeme rádi za vaše náměty a připomínky k ebooku.
Tři nejlepší/nejrozumnější nápady/připomínky oceníme 1-uncovým slitkem stříbra Johnson Matthey.
Berte prosím v potaz, že ebook byl sestaven na základě nejčastěji se opakujících dotazů (38 z celkem 424 dotazů podobného typu..).
Nejde tedy o vědeckou práci, ani o prognózu atd.
Jde o shrnutí rad pro začínající investory, kteří zatím nedisponují zkušenostmi a znalostmi, jaké má většina čtenářů a aktivních přispěvatelů tohoto fóra.
Nemá tedy smysl ebook rozšiřovat o příliš odborné věci – noví zájemci je neznají a neptají se na ně.
Ebook, o jehož feedback jde, si můžete stáhnout k pročtení zde.
Návrhy, připomínky atd. pište prosím sem do komentářů.
Pokud vás nabídka zaujala, děkujeme.  Za feedback, tři nejlepší oceníme stříbrným uncovým slitkem Johnson Matthey.

Poziční metodika u trading systémů (AOS)

Sobota, Listopad 22nd, 2014

Když se obchoduje určitá strategie či program a equity se pohybuje časem nahoru, pak samozřejmě s vyšším kapitálem nastane otázka, kdy a jak navýšit počet kontraktů, podílů či pozic obecně. To znamená riskovat více, ale také potenciálně dále více akcelerovat vývoj výkonnosti.  Budu se snažit nenudit v krátkém článku a nebudu rozebírat do detailu všechny metody navyšování pozic (position sizingu) jako fixed fractional, profit risk, margin target, Kelly , optimal f, a tak dále. Definici těchto si jistě každý dokáže najít sám. Jde mi spíše o praktickou zkušenost s aplikací těchto metod. Někdy v roce 2007 jsem v americkém časopise věnujícím se trading systémům (AOS) publikoval empirickou studii o výkonnosti AOS obchodovaném v reálu po započítání komisí na regulérním S&P 500 futures kontraktu amerického akciového trhu,  jež jsem rovněž měl možnost osobně exekuovat od roku 2003 na pitu chicagské burzy CME Group. Tehdy jsem psal, že systém má nádherný pohyb equity v reálu vzhůru, viz. na obrázku po 746 obchodech:

To za obchodování fixně 1 kontraktu. Dále jsem se zaměřil na možné navyšování kontraktů pro exponenciálnější růst equity a případnou eliminaci strmějších propadů (drawdown) z toho vyplývající, za použití obchodování  samotné equity křivky trading systému dle proprietárního indikátoru:

I když v daném příkladě se jednalo pouze o navyšování kontraktů bezpečnou metodou fixed dollar amount of equity jen po dosažení zdvojnásobení hodnoty účtu a jejich redukci při drawdownech, tak je vidět čistě opticky, že dolarová „rozkolísanost“ vývoje se může značně zvyšovat a za použití jiných metod position sizingu se to pak dokáže projevit v potenciálně nebezpečných propadech, které ukáži potom na příkladu níže.

Asi takovou základní intuitivní metodou je riskovat % účtu na obchod a dle toho aplikovat počet kontraktů, podílů, a podobně. Zde je nutno si uvědomit základní premisy a to, že je nutno vzít v potaz jaká je pravděpodobnost úspěšnosti obchodu, jaký je cílovaný risk a zisk. Dále pak, jelikož se na finančních trzích nejedná o statickou hru, zda cílovaný profit v rámci timeframu je v každý moment racionální předpoklad s ohledem na volatilitu trhu a dále jestli risk na obchod v rámci daného timeframu poskytuje prostor pro to, aby byl onen profit případně realizován. V zcela základním příkladu si můžeme ukázat, že když máme 50% šanci na zisk v daném obchodě a riskovaná částka se rovná cílované profit částce,tak při riziku % hodnoty na účet je naše statistická výhoda z většího procenta finálně negativní. Dejme tomu, že tedy riskujeme 10% hypotetického účtu 1 000 USD:

Je vidět, že risk vždy stejného % účtu na obchod při cílování zisku velikosti stejné dolarové částky jako risku a 50-50 šanci na úspěch nemusí být nakonec statistiky zajímavá propozice. Je tedy nutné upravit podíl cílovaného  zisku k riziku (racionálně v rámci obchodovaného timeframu) nebo  výrazně  zvýšit edge své strategie. Pakliže zvýšíme edge své strategie, dejme tomu na 55%, tak při jinak stejných podmínkách jako na příkladě výše máme podlezákladního Kellyho vzorce otptimálně riskovat:

2p – 1 (%) = 2*55 – 100 = 10%

Při vyšším procentu rizika na obchod je možno statisticky dokázat, že se pak již dlouhodobě dosažené průměrné finální equity snižuje čí při extrémnějších riskovaných procentech účtu může být nakonec zhodnocení negativní, a to i při dané výhodě 55% šance na úspěch v daném obchodě. Procentuální riziko na obchod nemusí být tedy nejvýhodnější a velmi zjednodušeně  lze vysvětlit, že při růstu equity v podstatě riskujeme dolarově více a při poklesu equity je naopak potenciální dolarový výnos za stejného procenta účtu nižší než předchozí možná ztráta. Z tohoto titulu jsem spíše pro aplikaci dolarovně fixních cílovaných zisků (profit targetů) a ztrát (stop lossů), samozřejmě s ohledem na edge strategie, volatilitu trhu a tím racionálně nastavených těchto parametrů v rámci daného obchodovaného timeframu.

Příklad

Ukažme si tedy níže jak by vypadalo hypoteticky obchodování AOS na mini Dow Jones (YM) kontraktu podle dat z backtestu horizontu 9 let, za použití metody fixního množství kontraktů po celou periodu, dále navyšování podle fixního přidávání kontraktů po dosažení násobku equity: 1 kotrakt při 10 tis. USD až do dosažení equity 20 tis. USD, kdy by se přidal další kontrakt, 30 tis. USD další, a tak dále. Dále aplikujme v posledním příkladě navyšování kontraktů podle vzorce Kelly f procenta risku na obchod:

 K(f) = ((WL + 1) * PW – 1)/WL

K(f)…procento hodnoty účtu, které bude podstoupeno riziku na daný obchod

WL…poměr průměrného vítězného obchodu k průměrnému ztrátovému obchodu

PW…pravděpodobnost vítězného obchodu

Pakliže bychom hypoteticky obchodovali AOS s jedním kontraktem po celou periodu a máme tak vždy fixní dolarovou hodnotu rizika a potenciálního výhosu na obchod,  vypadal by vývoj equity následovně:

Je možno pozorovat relativně vyhlazený vývoj equity v čase, který bychom od systému očekávali s přiměřeným poklesem equity (drawdownem) 11,78%, který je snesitelný pro většinu obchodníků s racionálními očekáváními.

Přidáme-li pak dodatečný kontrakt pokaždé, když equity dosáhne celého násobku původní equity jak uvedno výše, pak bude trajektorie vypadat takto:

Zde samozřejmě cílujeme vyšší konečné zhodnocení, ale také počítáme s možnými vyššími dolarovými poklesy při navýšení kontraktů a následném adverzním pohybu. Nicméně, při opatrném přidávání jen v okamžiku proporciálního nárůstu equity, se toto projeví dle testu jen mírně negativně u drawdownu, který vykazuje v daném příkladě 13,62%.

Jako poslední variantu využijeme zvyšování počtu kontraktů podle pavidla rizika procenta účtu na obchod za použití Kellyho f poměru:

Je bezesporu evidentní exponenciální zhodnocování v čase, keré je velmi lákavé na první pohled. Nicméně, to vše za dosažení vysokého drawdownu v čase, ve rozsahu až 52,38%. To je nutno přiznat je velmi riskantní a v praxi pak pro naprostou většinu obchodníků rizikově a psychicky neudržitelné.

Závěr

Je tedy nutno říci, že position sizing ano, nicméně v rámci rizikových preferencí toho kterého investora, jež je potřeba před započetím obchodování AOS jasně definovat, ale také poté dodržovat, za jinak nezměnených okolností. Pokuď obchodník spoléhá na backtest, který vychází z obchdování 1 kontraktu, pak při příliš rychlém navyšování kontraktů samozřejmě nelze počítat s hodnotami poklesů equity jak uvedeny v původních testech. Při aplikaci mnoha position sizing metod, pak tyto drawdowny budou jistě vyšší. Proto je nutné tyto metody a priory předem na systému testovat, navíc za použití patřičných stress testů. Až poté případně aplikovat v praxi.

Aktuality Čína

Čtvrtek, Listopad 20th, 2014

Na pozadí komentářů v médiích na téma Rusko ustoupila Čína trochu do pozadí. Neměla by. Proto jsem připravil souhrn několika událostí z nedávné doby týkajících se Číny, kterým nebyly věnovány samostatné komentáře (např. čínské měně), s důrazem na ekonomiku.

Zde jsou:

Několik dohod o měnových swapech, případně o jejich plnění: Čína podepsala s Kanadou tříletý měnový swap na 30 miliard CAD, zároveň došlo i k podpisu dohody o měnovém swapu s Katarem, tentokrát ve výši 6 miliard dolarů. V rámci swapové dohody s Argentinou (podepsané letos v létě) uložila čínská centrální banka u svého argentinského protějšku částku 814 miliónu juanů, okamžitě převedené na pesos.

Rusko a Čína se blíží dohodě o druhém kontraktu ohledně dodávek zemního plynu. Objem dodávek by měl být cca 80% ve srovnání s prvním, v květnu podepsaným kontraktem.

Ve Frankfurtu bylo zahájeno obchodování s juanem, respektive dvě společnosti si budou moci mezi sebou platit čínskou měnou, zprostředkovatelem bude pobočka Bank of China ve Frankfurtu. Účty u ní mají již velké německé banky jako například Deutsche Bank, Commerzbank a další.

Čína pracuje i na dohodách o volném obchodu. Nedávno ji uzavřela s Jižní Koreou, nyní je před podpisem podobná dohoda s Austrálií, jejíž podoba byla finalizována během jednání nedávné skupiny G20. Zde jde hlavně o odstranění tarifů a cel ve vzájemném obchodě, hlavně s komoditami.

 

To jsou hlavní body z mého pohledu. Pokud máte další, dejte je do diskuse pod článkem.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Oracle: Ako ovce na porážku

Středa, Listopad 19th, 2014

Toto je druhý článek listopadového kola soutěže čtenářů roku 2014.  Zároveň připomínám, že běží i kolo celoroční.

 

 

Špekulanti vsadzajúci na rast indexov búrz a US$ sa majú dobre, ale reálna ekonomika (a každí kto z toho žije) nie až tak, ostatne väčšinu z nich to ani nezaujíma a je to problém.

 

Prečo je to problém?

Prvý dôvod je, že aj oni využívajú služby reálnej ekonomiky a keď sa stane nejaká služba nedostupná každému alebo prepadne kvalitou, tak zväčša oni sú tí prví ktorí začnú nariekať (ostatne Boh nebije palicou).

Druhý dôvod je, že rekordne veľa „vsádzok“ ide na margin (na dlh), naposledy tak to bolo v rokoch 2007/08 (ostatne aj pred ostatnými krachmi búrz)  a čo čert nechce je len otázkou času kedy niekto urobí zlú vsádzku. Zaplátať papier papierom po zlej vsádzke sa dá, viď príklad portugalskej banky Banco Espirito Santo ale predsa sa môže nastať situácia keď an Plunge Protection team FED-u bude v koncoch a to bude mať za následok obnovenie otvoreného tlačenia US$ (pretože QE neskončil).

Tretí dôvod je, že rast indexov búrz je dôsledkom spätného nákupu akcií firiem čo bolo umožnené kvôli ZIRP a QE, to znamená, že firmy sa zadlžujú a rast nie je dôsledkom ekonomického rastu (kde komu to došlo). Čo sa stane keď sa firmy nebudú môcť ďalej zadlžovať, alebo nebudú môcť platiť svoje pôžičky? Za predpokladu, že nebudú môcť prepúšťať kvôli organizačným dôvodom a presťahovať výrobu za tak krátky čas t.j. za cca 3 mesiace tak prepad indexov bude ten najmenší problém. Dôvod je jednoduchý, lebo to buď znamená bailout zo strany štátu pre TBTF firmy (ako General Motors) čo znamená otvorené  QE v takej či v onakej forme alebo pre politicky nekryté firmy rovno bankrot. Práve takáto situácia nastáva kvôli relatívne silnému US$ a poklesu ceny ropy. Vysvetlím to, US$ je relatívne silný lebo politická situácia vo svete je nestabilná a kvôli short predajom zlata a striebra vzácne kovy len máloktorí „západniar“ (okrem super-bohatých) vníma ako bezpečný prístav (ktorý odporúča aj Greenspan) a preto americké nadnárodné firmy museli znížiť odhadované zisky zo zahraničia o niekoľko miliárd. Druhé riziko predstavujú malé ropné firmy ťažiace brydlicovú ropu, pre nich pokles ceny ropy predstavuje pohromu z jednoduchého dôvodu je to drahá technológia s minimálnou návratnosťou (ktorá neurobí USA energeticky samostatným lebo jednotlivé typy energií sa nedajú zamieňať), teda keď sa cena ropy bude dlhodobo držať pod 80 US$ za barel, tak väčšina malých a stredných firiem má problémy, keď poklesne cena ropy na hladinu 60 US$ za barel, firmy skrachujú a bublina spľaskne so všetkými jej negatívnymi dopadmi na reálnu ekonomiku.

Štvrtý dôvod je, že tlačenie meny vôbec nepomáha reálnej ekonomike, lebo vytvára bubliny. Pre dôkaz stačí pozrieť na Japonsko (alebo USA), ktoré bezmála 30 rokov tlačí Yen a 4 veci rastú: ceny dennej spotreby, počet bankrotov, mizerný pocit Japoncov a burzový index, všetko ostatné ako kurz Yenu, výroba a zisky japonských firiem klesajú nehovoriac o negatívnej obchodnej bilancie Japonska. To znamená, že finančné trhy nerastú na základe ekonomických fundamentov a sú v stave bubliny.

 

Medzinárodná politicko-ekonomická scéna

Tá je viac než horúca alebo ľadovo studená. Hovorí sa, že medzinárodná politika je vždy o peniazoch a politika je koncentrovaná ekonomika, z tohto uhla pohľadu stretnutia APEC a G20 mali dosť zaujímavé výsledky. Trocha histórie G20 v roku 2010 vznikol preto aby vzniknutá ekonomická kríza neskončila horúcou vojnou, aby prechod USA od svetového hegemóna k lokálnej mocnosti resp. prechod od unipolárneho k multipolárnemu usporiadaniu svata bol plynulý a preto  mocenské špičky BRICS (a ďalších krajín) a USA uzavreli dohodu, BRICS udržia USA nad vodou a USA za to zrieknu kontrolného balíčku v MMF (je to mocný nástroj) a Čína, Rusko, India, Brazília, Nemecko, Francúzsko, Turecko atď. Lenže militantné krídlo elít kľudný prechod zablokoval a odvtedy USA rozdúchava konflikty naposledy na Ukrajine (otázka čo tam asi robia Kanaďania?). Odpoveď na takéto správanie bola ultimátum v Apríli 2014 vo forme vzniku alternatív k MMF, ktorá vyslala signál buď dodržíte tú dohodu do konca tohto roka alebo pripravte sa na následky. Teraz americké elity nechcú o tom ani počuť a preto Putin odišiel predčasne (nie kvôli Ukrajine) a sú pripravení prakticky na všetko vrátane horúcej vojny.

 

Samozrejme to skončí ekonomickou vojnou a prekreslením geopolitickej mapy.

Výhercovia tejto vojny (ktorá v tichosti prebieha) v klasickom zmysle slova nebudú, budú len porazení ktorí na tom budú lepšie. Reálna ekonomika „západu“ nie je na tom práve najlepšie (stačí si na to pozrieť odhady korporátnych profitov od JPM), € sa rozpadá tak ako EU, bubliny sú všade aj tam kde by to človek nečakal (a niektoré začali praskať), jeho bankový systém de facto v troskách, necháva kriminálnikov pobehovať na slobode,  má zväčša negatívne obchodné saldo (viď rekord USA), neustále sa zadlžuje (tiež USA je rekordér), CB monetarizujú dlhy svojich vlád (vrátane FED), topí sa v matematicky nesplatiteľných dlhoch (pričom sa zadlžuje a klame o CPI) a preto vyvoláva všade vojny.  Medzitým „východ“ podpisuje mimo obchodné dohody US$, kupuje fyzické zlato, striebro a ropu ako o život (a nielen oni) za čochvíľa bezcenné papieriky pričom dopyt prevyšuje ponuku (a cena napriek tomu klesá, asi je to nejaký predvianočný výpredaj zásob alebo čo), Kanada  a Katar chystá svoje energetické nosiče a suroviny predávať za Yuany a ktovie čo chystá OPEC ako protiopatrenie voči padajúcim cenám ropy a poklesu aj ich mien. Poznámka: ropný producenti ktovie z akého dôvodu, začali predávať svoje aktíva denominované v US$ ktoré sú zväčša podložené nejakým dlhom pričom maximum podľa BNP Paribas bolo v roku 2006. V podstate „západ“ stráca kontrolu nad životne dôležitými nástrojmi na kontroly a aj nad infraštruktúrou lebo „východ“ zistil, že s totálne zadlženým západom po dobrom nemôže, a práve nezaplatenie dlhu (celkový dlh prevyšuje všetky úspory a  HDP sveta) bude mať najväčší politický dopad tak domácej ako aj na medzinárodnej scéne.

 

Aké budú dopady tejto ekonomickej vojny?

„Západ“ už teraz je bankrot, keď sa toto prevalí tak verejnosť to nepríjme najlepšie a lov na papalášov bude športom, lebo za posledných 6-7 rokov čoraz viac ľudí žije z ruky do úst a to povestné 1% je čoraz bohatší. Takýto scenár vždy končilo katastrofou lebo tzv elity nechceli dopustiť potrebné zmeny. Ostane narovnanie nerovnováh je málokedy príjemné a zväčša to ide na náš účet (ostane pri záchranných operáciách platí heslo banky, ženy a deti najprv).

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Greenspan napísal veľmi zaujímavý článok o peniazoch v roku 1966.

PSS: Objavili sa špekulácie, že BoJ v tichosti zaviedol zlaté krytie.

Pokračuje globalizace?

Sobota, Listopad 15th, 2014

To je jistě zajímavá otázka. Zvláště pak po krizi, jež akcelerovala v roce 2008 a dal by se následně očekávat vývoj podobný po krizi roku 1929 a jistým tendencím deglobalizace meziválečného období minulého století, růstu populistického nacionalismu a v konečném důsledku ekonomické autarkie, která v mnoha zemích vedla po 2. světové válce k další ekonomické katastrofě těchto izolovaných zemí. Odpověď na pokračování globalizace nedávno mohl poskytnout index zveřejněný společností DHL: Global Connectedness Index . Ekonomové Pankaj Ghemawat z New York University Stern School of Business a Steven Altman z IESE Business School použili pro jeho stavbu data ze 140 zemí, které pokrývají 95% světové populace a 99% globálního HDP. Graficky lze tedy vývoj světového propojení dokumentovat následovně:

Na prvním grafu je uvedena hloubka globalizace (depth), která indikuje jak mnoho ekonomické aktivity probíhá přes hranice a dále šířku mezinárodního propojení (breadth), to jest kolik těch hranic je vůbec překročeno globální ekonomickou aktivitou. Ačkoli hloubka se silněji propadla po krizi, tak je vidět její akcelerace od roku 2009 a kvantita meznárodního ekonomického propojení se zvyšuje. To však kontrastuje ze šířkou, která znamená pokles zapojených zemí v procesu a spíše než multilaterálních obchodních vztahů narůstají bilaterální dohody většího objemu. Mezi deset nejvíce zapojených zemí do procesu globalizace v roce 2013 patřily emerging markets trhy, převážně ty z regionu Jižní Ameriky a Karibiku.

Na pravém grafu je zachycena rostoucí trajektorie infomační složky globalizace, která je spojena s rozkvětem sociálních sítí a komunikačních nástrojů inernetového charakteru v podstatě zdarma v mnoha případech. V poslední době lze pozorovat opětovný růst pohybu kapitálu přes hranice, nicméně stále pod úrovní počátku eskalace poslední finanční krize. Celosvětový pohyb osob je stabilně rostoucí , ať již se jedná o studenty, turisty či imigranty/ emigranty.

Jistě alarmujícím je pokles mezinárodní obchodní activity statků a služeb, který se měl tendenci od roku 2009 do roku 2011 probouzet. Následně však dochází  k opětovnému pohybu níže.  Podle mezinárodní obchod moniturující agentury Global Trade Alert se od roku 2008 v 70% u změn pravidel v této oblasti týkalo omezení obchodů a Světová obchodní organizace (WTO), která má tyto omezení redukovat, nesplnila svou funkci. To znamená to je dozajista logicky jeden z důvodů. Závažnějším a hlavním je však zřejmě ochlazování světové poptávky, růstu světové ekonomiky a z toho plynoucích obchodních vztahů.

DHL index dále poukazuje na to, že vyspělé země maji tendenci být více zapojeny do světového obchodu. Nejvíce však menší centra jako Hong Kong, Singapur či Lucembursko. Emerging ekonomiky mají tedy co dohánět, jelikož vyšší zapojení do světové ekonomiky přináší v konečném důsledku silnější a vyspělejší ekonomiky na což poukazují  mnohé studie, jako například od McKinsey Global Institute, a tak dále.

Na závěr se pojďme podívat na provázanost vývoje obchodovatelných kontraktů na akciové indexy vyspělých ekonomik a  jejich vývoj v tomto roce a to amerického S&P 500, evropského DJ Euro Stoxx 50, britského FTSE 100 a japonského Nikkei 225 (SOL Trader, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Superčlánek týdne – růst daní se blíží

Pátek, Listopad 14th, 2014

Tento článek upozorňující na analýzu MMF, která poukazuje na nezbytný nárůst daní by neměl uniknout nikomu (díky čtenáři s nickem “Copter” za upozornění).

Citát z analýzy:

“The sharp deterioration of the public finances in many countries has revived interest in a “capital levy”— a one-off tax on private wealth—as an exceptional measure to restore debt sustainability. The appeal is that such a tax, if it is implemented before avoidance is possible and there is a belief that it will never be repeated, does not distort behavior (and may be seen by some as fair). … The conditions for success are strong, but also need to be weighed against the risks of the alternatives, which include repudiating public debt or inflating it away. … The tax rates needed to bring down public debt to precrisis levels, moreover, are sizable: reducing debt ratios to end-2007 levels would require (for a sample of 15 euro area countries) a tax rate of about 10 percent on households with positive net wealth.”

 

Odkaz na celý článek Forbesu je k dispozici zde

 

 

Rusko pracuje na vlastním SWIFTu

Středa, Listopad 12th, 2014

Vedoucí představitelka ruské centrální banky oznámila, že Rusko urychluje práce na vlastním systému mezinárodních mezibankovních plateb. Ačkoliv organizace SWIFT oznámila, že Rusko ze systému jen tak neodpojí, to chce mít připravená zadní vrátka. Systém by měl být hotov do půl roku, základy ještě letos.

 

Londýnský fixing zlata končí

Úterý, Listopad 11th, 2014

Londýnský fixing zlata definitivně končí. Jeho funkci přebere LBMA prostřednictvím ICE Benchmark Administration. Ta poskytne cenovou platformu, metodologii a bude zpracovávat celý proces. Ten bude fungovat telefonicky denně od 10:30 do 15:00 GMT. Toto stanovování ceny zlata by mělo začít fungovat pravděpodobně během 1. čtvrtletí příštího roku. Důvodem je fakt, že Deutsche Bank vycouvala z fixingu ceny zlata a počet účastnických bank klesl pod kritickou úroveň.

Během „standardních“ fixingů fixující banky prohlásily, kolik zlata (či jiných drahých kovů) chtějí pro sebe a své klienty koupit či prodat, o z toho vyplývajícím posunu ceny banky informovaly své klienty a vyžádaly si od nich změnu či potvrzení objednávek. Teprve poté byla cena zlata fixována.

Nově půjde o elektronickou aukci, posbírané objednávky budou publikovány v reálném čase a aktualizovány každých 30 sekund až k nalezení „rovnováhy“.

Podobně již od srpna funguje stříbro. Stanovování ceny pro platinu a palladium na témže principu začne fungovat od prosince.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Listopad 10th, 2014

kubik: Zlato může padnout v rámci týdnů k 1097,stříbro k 13,68
0,takže s těma nákupama možná trochu počkat.

 

lulinak: jinak drahe kovy zcela dle planu, ale jdou pry do kytek ne proto ze o ne neni poptavka, ale proto ze je prece trh strasne manipulovany, jako by v tom byl ve finale pro spekulanta nejaky rozdil…
Cil na zlate stale stejny 1000, vyhledove i 800 a pak se uvidi, ale je to vesteni z koule, stejne jako jakekoliv jine dlouhodobe predikce…

 

Toxic: Začínají mě hodně svrbět ruce při pohledu na akcie těžařů drahých kovů. Protože ten propad je markantní. Sice se říká “nechytej padající nůž”, ale z dlouhodobého hlediska (držení 5+ let) to vnímám jako velmi příznivé ceny i s rizikem dalšího poklesu. Teď jen si vybrat firmy, které to přežijí a nezabalí to..

 

marwin: Je to věc názorů.
Když jsme před dvaceti lety začali investovat do zemědělské půdy,ťukali si na hlavu všichni kolem,včetně bankéřů…
Dneska z toho velmi slušně žijeme, pro banku jsme V.I.P.,a cpou nám peníze sami..:).No a při současných cenách už se do půdy nehrneme,byť je to hrozně in.
Ale jinak souhlas.Napsat,že kolaps příjde za rok,anebo že zlato poletí dva roky dolů – to je pro mne stejná písnička…:)

 

Libri: to martin52 byl to jen zjednodušující pohled na princip jaký vliv má asi množství peněz na to, jak budou lidé nakupovat potřebné statky (ale dosáhne toho úplně stejně jako když si zamane množství snížit třeba o 1%). čímž jsem chtěl jenom naznačit, že množství peněz v ekonomice nemá na produkci reálných a potřebných statků žádný vliv. chleba se kupuje když je hlad, ne když je dost peněz v oběhu, to samé platí pro bydlení, oblečení ap. až nad tím je nadstavba tzv. luxusních statků, ty se kupují pokud je splečnost bohatá. pokud společnost chudne omezuje se nadstavba, jíst kvuli tomu nikdo nepřestane. ae třeba místo šunky se přejde na suchý chléb.

a jenom dodatek, když bychom předpokládali že nějaký chudák nebude mít vůbec žádné peníze, je zde vždy možnost vyměnit chleba za nějakou službu (práci) nebo vlastní výrobek. peníze k získání zboží nejsou vůbec nezbytné. to je pouze zbožné přání těch co prachy tisknou aby přesvědčili hlupáky , že bez peněz to nejde.

 

martin52: Libri> to je vsetko pravda co pises, ale ved to znamena, ze zmeny mnozstva penazi maju vplyv na fungovanie ekonomiky. Ked bude mat bezny clovek menej penazi, tak si proste da na obed miesto rezna halusky, nebude vyhadzovat potraviny po zaruke, dieta neposle na tenisovy kruzok a ucebnice miesto novych kupi od suseda. Rozhodne sa, ze mu osuchane rifle este rok vydrzia, odlozi aj kupu noveho pocitaca ci vymalovanie bytu. A zatial co masiar ostruha, pekar zarobi viac a moze si kupit luxusne hodinky.

Proste nejake dopady to mat bude. Zmeni to strukturu ekonomiky, niektore odvetvia ziskaju, ine stratia. Zmeni sa pomer spotrebnych a kapitalovych statkov. Zmenia sa socialne vztahy atd. A nezalezi na tom ci su peniaze vytlacene alebo vytazene.

A ako teda znizi centralna banka mnozstvo penazi v obehu povedzme o 1% ? Lebo centralna banka nedokaze priamo kontrolovat mnozstvo penazi v obehu.

 

Libri: asne, jenomze to vsechno znamena, ze jinak plytvame. takze kdyz se vrati spotreba k normalu tak se tvarime že to je spatne a hledame cesty jak zase plytvat. prece je rozdil pokud koupim knihy pouzite a pokud jich koupim jen polovinu, ne? je rozdil jestli kazdy rok kupuju pouzitelne kalhoty nebo je nosim dokud nejsou roztrhane a mezi tim pokud chodím nahý nebo jako žebrák. a to jestli ten který jednotlivec má nebo nemá dost peněz vůbec nesouvisí s jejich množstvím v oběhu. vždy budou lidé, kteří peněz budou mít dost a těch ostatních, protože opakuji znova k fungování reálné a smysluplné ekonomiky peníze nejsou potřeba vůbec, pouze zjednodušují výměnu statků.Libri
a k tomu omezeni oběživa – uplně jednoduche- centralni banka zacne stahovat bankovky a mince z oběhu tak jak to dela u opotrebenych bankovek. proste misto nich uz nevytiskne nove. co v tom hledat za slozitosti.

jeste to zkusim napsat polopaticky – kdyz koupim jen polovinu knih nebo budu chodit jako zebrak, nebo budu umirat hlady , pak ekonomika nefunguje. pokud se omezuje neefektivní spotřeba jde o očistný proces a ne o krizi. společnost není bohatší pokud plýtvá. to bohatnou pouze ti kteří dokáží prodávat věci, které nejsou potřebné (auto každé tři roky nové, pračku každých 5 let, televizi,telefon či PC každé 2 roky ap.), výsledkem ale je že společnost jako taková chudne, protože ti co to kupují spotřebovávají zdroje na věci které již mají a nepoužívají na vytváření věcí, které ještě neexistují (nové výrobky, služby, úprava krajiny atd.)

 

martin52: Odklaname sa od povodnej tezy. Riesili sme to, aky maju zmeny v mnozstve penazi vplyv na stav ekonomiky. Co si v podstate uznal. Ale teraz pises o tom, ze ludia plytvaju. Ze si kupuju veci co nepotrebuju. Neviem, co tym chces povedat, chces snad urcovat co ludia potrebuju a kolko by mali coho kupovat, aby ekonomika “fungovala spravne” a nikto neumiral hlady?
Na ten sposob stiahnutia penazi sa pytam, pretoze to je velmi dolezite. Tvoj navrhovany sposob o stiahnuti bankoviek a minci by moc nefungoval. Jednak hotovost tvori iba asi 10% z celkoveho mnozstva penazi z obehu, jednak keby CB stiahla vsetku hotovost, tak sa uz nebude dat platit hotovostne, takze to nemoze urobit. Druha vec je, ze ked teraz banka stahuje opotrebene obezivo, tak ju nahradzuje novym. Pretoze vsetko to obezivo niekomu patri a CB mu ho nemoze iba tak vziat. Musi ho za nieco vymenit. Napriklad stare za nove. Alebo odpise obezivo a pripise elektronicke peniaze. Takze ziadne peniaze zo systemu tym nezmiznu.
CB moze

 

Oracle: @ Libri
Tak ako pred všetkými prepadmi fin. trhov min. za posledných 100 rokov treba hľadať nákupy na margin resp. špekuláciu na margin. Proste niekto dal privysokú páku pri špekuláciách a nevyšlo mu to, bublina praskla kvôli panike a aktíva zas nemali takú hodnotu akú mala pôžička to znamená, že kredit/peniaze zmizli z obehu a to malo za následok to, že nebolo dosť obeživa na nič iné.
Mimochodom nákupy na margin dosahujú úrovne, ktoré sme videli v roku 2007/08 pred krachom, čo zlé sa môže stať?
-
Bavíme tu ale o ekonomike nie o bublinách. Obeživa v ekonomike musí byť tak akurát a práve toto čiastočne riešil Keynesov bankor, pretože to bolo naviazané na komodity. Lebo keď je v ekonomike priveľa obeživa, tak sú tu bubliny, inflácia a hyperinflácia a keď je primálo tak je tu deflácia resp. žiadna inovácia/investícia.
Pozor hovorím o celej ekonomike, lebo v jednom sektore/oblasti sa môže nastať nárast cien a v inom pokles.
Lenže, čo má následok bezhlavé tlačenie meny či už vo forme QE alebo ZIRP?
Nárast cien papierových aktív, vytvorenie bublín a nárast nákladov (špekulujú sa aj na komodity), žiaľ mzdy nerastú. Teda dá sa povedať nielen to je dôležité, že koľko je toho obeživa, koľko toho sa tlačí ale aj to ako sa to obeživo do ekonomiky dostáva a kto k tomu dostane najskôr.
Mimochodom nastal prepad cien väčšiny komodít, že by sa čoskoro opakoval scenár 2008 (dialo sa to isté)?

 

Cena ropy klesá, obchodování na burze roste a co OPEC?

Sobota, Listopad 8th, 2014

Od konce léta můžeme pozorovat výrazný pohyb ceny ropy (pokles přes 20%).  Ať již jsou příčiny v slabém vývoji světové ekonomiky (převážně emerging markets) a relativního poklesu růstu poptávky, či v nadprodukci z důvodu břidlicové revoluce nebo omezování výpadků těžby a logistiky v regionu Dálného východu, tak je jisté, že to přináší benefity pro spotřebitele, ale na druhé straně zpozornění na straně producentů jako těch z kartelu OPEC.  Jeho případnou akci bude zajímavé sledovat na zasedání OPEC za pár dní 27. listopadu ve Vídni. V podstatě existují dva faktory ovlivňující případný výsledek jednání. A to ona klesající cena černého zlata a oproti tomu klesající podíl zemí OPEC na trhu s komoditou. V prvním případě se již vyskytly na trhu první informace ohledně vyjádření některých OPEC představitelů, že bude potřeba jednat pokud se cena dostane na úroveň kolem 70 USD za barel, což je v tuto chvíli u Brentu případný další pohyb přes cca 10 USD za barel níže (signalizace případného dna?). Na druhé straně stojí tento týden snížení prodejní ceny Saudskou Arábií v USA, což naznačuje obavy o pokles tržního podílu kartelu. Skutečně, podle vlastního reportu kartelu World Oil Outlook by do roku 2017 mohla poptávka po jeho ropě klesnout na 28,2 miliónů barelů za den (pokles o téměř 1 milión barelů za den), což je mimo jiné nejnižší číslo od roku 2000, tedy periody, kdy se komodita obchodovala za nějakých 30 USD za barel. V té době OPEC také zpozorněl a byl postupně sjednocen v dodržování produkčních limitů a stanoveného cenového pásma.  Cena začala, převážně z důvodu počátku expanze emerging ekonomik jako Čína, růst. Ztrácí-li kartel podíl, převážně na Severoamerickém kontinetu, pak musí hledat odbytiště jinde, například v Asii a další vývoj tohoto regionu bude tudíž rozhodující.

Otázkou je do jaké míry bude v tuto chvíli břidlicová těžba lukrativní, propadne-li cena o oněch dalších cca 10 USD za barel, to jistě ukáží čísla později. Nicméně, přistoupí-li skutečně OPEC na zasedání k omezení své produkce v intervalu 500 tisíc až 1 milión barelů za den, tak je na trhu nyní tato alternativa vnímána jako možný návrat ceny ropy zpět k hodnotám 90-100 USD za barel.

Situace dozajista není rovnoměrné u všech členů OPECu ve vztahu ceny komodity na trhu potřebné k vybalancování rozpočtů. Například podle Mezinárodního měnového fondu jen Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty jsou při současné ceně s to dobře balancovat. Podle jiných odhadů dokonce potřebuje Nigérie cenu 126 USD za barel a Venezuela dokonce až 162 USD za barel!

Poslední pohyby na trhu s černým zlatem jsou dozajisté živnou půdou pro burzovní obchody na komoditních burzách ať již na zdejší chicagské CME Group, která operuje NYMEX či atlantské ICE, kde se obchoduje živě Brent na její londýnské divizi. Kontrakt s Brentem pak zaznamenal v říjnu objem v průměru 736 tisíc kontraktů za den v porovnání s průměrem 600 tisíc kontraktů za den do konce září. V Chicagu to pak bylo v říjnu u WTI kontratku v průměru 698 tísíc lotů za den, 33% nárůst oproti dennímu průměru do konce září v tomto roce.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního prosincového 2014 kontraktu Brentu od roku 2012 a dále jeho komoditní spread s kontraktem posunutým  na konec roku 2015 (SOL Trader, týdenní data). Všimněte si  netradičního contanga za poslední měsíce, kdy se cena současného kontraktu začala pohybovat pod cenou kontraktu 2015 a z toho vyplývajícího výrazněji kleasjícího intrakomoditního spreadu. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Listopad 3rd, 2014

lulinak: co by bylo, OE3 se mozna ukonci, a na pozadi bude probihat dale, a za nejakou dobu se spusti nove obdobne programy jen pod jinym nazvem.

Na techto steroidech se da dal zit klidne i roky a roky, jen nekteri maji stale pocit, ze ne.

A jak ten zivot v neustalem cekani na kolaps leti…

 

Jan Altman: Teď ještě uvidíme, zda/kdy vyměkne FED.
Akcie, resp. P/E rostlo hlavně kvůli tomu, že si firmy za levně vypůjčené peníze odkupovaly zpět své akcie a pokud se nepletu, do P/E se započítávají jen ty zbylé – veřejně obchodovatelné.
Takže zpětné odkupy podle mne asi citelně klesnou. To by mohlo mít dopad na indexy.
Uvidíme, zda případný pokles burzy nechá FED chladným.
A další otázka je, co po konci QE budou dělat bondy. Ale jsou i tací, kteří tvrdí, že i přes konec QE budou výnosy dále klesat. Ono je to i možné, protože pokud bude zpomalovat Čína i Evropa a JP také nebude nic moc, investoři US bondy mohou považovat za jedinou rozumnou alternativu. Tzn. bondová bublina ještě může nějakou dobu kynout.

 

Zavacky: Ak indexy začnú klesať, vláda a FED okamžite zareagujú. Ešte nie je americká ekonomika tak klesajúca(podľa pôvodných metodík), aby menová expanzia bola pre každého zreteľne kontraproduktívna. Zákonite preto siahnu po ďalších QE.
.
Lenže proti QE4 zatiaľ pôsobia dva mechanizmy:
1.Zotrvačnosť multiplikácie meny v bankovom systéme. Ak odhadneme jej dobu na poldruha roka, tak prvý výrazný pokles indexov začne zhruba pol roka po ukončení QE3.
2.Unikanie od dolára vo svete. Dolár sa tak vracia domov a udržuje cenovú “infláciu” na finančnom aj reálnom trhu. Tento proces musí silnieť a tým nahrádzať QE.
.
Uvidíme, ktoré mechanizmy prevážia v čase, keď úpadok americkej ekonomiky nebude možné nijako skryť.

 

woxow: Já bych řekl, že navazovat stávající fiat měny na zlato by udělal jen vůl. Proto zapomeňte na zlatý USD nebo JUAN nebo euro. Vznikne zcela nová měna, která nebude žádnou měnou státu, ale univerzální měnou. A tato měna bude určovat hodnotu všech ostatních měn podle toho jak se kde tiskne, hospodaří atd. Pouze pro stanovování férových cen mezinárodních transakcí. Aby někdo mezi uzavřením smlouv a dodáním si o 10% nedevalvoval měnu… prostě vše se bude platit v equivalentu zlaté měny, kterou nebude řídit politika, ale bude sloužit jako základní jednotka míry bohatství. Takže si bsrzy zvykneme na dvě cenovky… v lokální měně, a v neutrální měně. A pak bude na každém záviset čím zaplatí.

 

josch2: SBOHEM BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ….občane,investore, spi sladce!!!

Stát -Výkonná moc/ podle definice demokracie/ si přisvojuje
stále více práv ,které dosud náležely moci soudní/policie
pod dozorem prokuratůry/.Státní úředník ,chráněný služebním zákonem,bez hmotné odpovědnosti…bič na nevolníky!!Realita!!Nebo jen sen??

KDO jiný než ANO bude líp u toho?

Nabízí se zase otázka ….KDO JIM DAL SOUHLAS?
Odpovědˇasi voliči ,že ANO.

zdroj:

http://ekonomika.idnes.cz/zastupci-51-zemi-uzavreli-dohodu-ktera-ma-omezit-danove-uniky-p5t-/eko-zahranicni.aspx?c=A141029_171639_eko-zahranicni_nio

Japonsko s předstihem překvapilo, eurozóna jako další?

Sobota, Listopad 1st, 2014

Nakonec  jsme se tedy dočkali toho, co jsme predikovali už delší dobu ze strany centrální měnové japonské autority a tudíž další vlny QE. I když jsem v polovině října byl spíše pro odsunutí tohoto kroku do roku 2015 z důvodu možných lepších dat přicházejícíh z Japonska, tak situace se fundamentálně nezměnila a Jan Dvořák s naprostou přesností zkušeného investičního matadora před pár dny zamířil do černého a předpověděl na dně retrecementu z klesajícího trendu domácí měny pokračování oslabování jenu. Od té doby došlo k další depreciaci jenu oproti americkému dolaru o 5,1%!

BOJ teda v rámci snahy o dosažení inflačního cíle 2% do konce fiskálního roku 2015 (končí v březnu 2016), přistoupila v pátek k expanzi měnové báze (v současné době hlavní nástroj měnové politiky BOJ) a to v ročním rozsahu 80 biliónů jenů z původních (již tak masivních) 60-70 biliónů obecně. V konkrétní rovině výčtu aktiv se pak jedná o zvýšení nákupů vládních dluhopisů z 50 na 80 biliónů jenů, ETF instrumentů na 3 z 1 biliónů a papírů fondů realitního trhu (REIT) na 90 miliard z 30 mld jenů. Průměrná durace (délka do splatnosti) se u nakupovaných japonských vládních obligací rovněž zvýšila z 7 na 10 let.

Banka snížila odhad růstu ekonomiky pro fiskální rok 2014 na 0,5% z původních 1%, nicméně zachovala predikci pro fiskální 2015 na 1,5%. Rozhodnutí o expanzi QE, pro zajímavost, nebylo nejsnadnější a schváleno v hlasovací přetřelce poměrem 5:4. Guvernér Haruhiko Kuroda tudíž v podstatě svou proaktivní politikou připavuje v jistém smyslu prostor pro další zvýšení spotřební daně z 8% na 10% od října příštího roku.

Horší výkonnost japonské ekonomiky (v podstatě pokračující po ztracené dekádě) je znát na investiční činnosti japonských firem, které své investice směřují v posledních letech spíše do regionu jihovýchodní Asie. Jen za minulý rok se investice tímto směrem zdvojnásobily na 2,3 bilióny jenů. Značnou část investic představují pak fúze a akvizice. Například Toshiba se zavázala během pěti let v jihovýchodní Asii investovat 1 miliardu USD, či japonská největší banka Mitsubishi minulý rok utratila 536 miliard jenů k nákupu 72% podílu v thajské bance Ayudhya.  Naopak v Číně (především z důvodu politických tahanic mezi Čínou a Japonskem a dále rostoucími náklady práce v Číně) pokesly japonské investice minulý rok o dvě pětiny. Jihovýchodní Asie jako Kambodža, apod. tak v jistém smyslu rovněž představují hedging strategii země vycházejícího slunce.

Otázkou tedy je, co další vlna QE provede s aktivitou japonských firem, zda za oslabený jen budou nakupovat zdražující se podíly v zahraničí méně nebo naopak obava o vývoj domácí ekonomiky a další znehodnocování domácí měny povede k výraznějším nákupům podílů v zahraničí. To bude velmi zajímavé sledovat.

Stejně tak bude zajímavé monitorovat reakci Evropské centrální banky na krok BOJ.  Zatímco Japonsko má inflaci kolem 1% a relativně uzavřenou mezeru k potenciálnímu produktu, tak eurozóna má inflaci 0,4% a mezeru k potenciálnímu produktu podle OECD až 3-4%! I když euro rovněž v pátek oslabovalo vůči americké měně (a podle mé predikce bude oslabovat dále), pak v realtivním vyjádření vůči jenu posílilo, což v rámci měnové války působí jako tlak na ECB dříve či později přistoupit k akci ve větším rozsahu.

Tato akce BOJ stimulovala trh rizikových aktiv jako akcie a toto bylo patrné sledovat na indexech ve světě a hlavně pak samozřejmě v Japonsku samotném, kde Nikkei 225 zhodnotil během páteční seance 4,83%!  Do jaké míry bude rozšíření QE v Japonsku účinné a zda nepovede k případně další bublině a rozsáhlé krizi ukáže čas. Nicméně v tuto chvíli začala hudba znova hrát a investoři tak pokračují v tanci.

Závěrem se podívejme na kontrakt, který jsem již zmínil v počátkem 2013 s ohledem na akciový index Nikkei 225 a problematiku řízení rizika měnového kurzu, jež tento kontrakt jako hedging metodiku v sobě implicitně obsahuje.  V jenech denominovaný Nikkei 225 obchodovaný na zdejší chicagské burze za poslední roky zaznamenal fenomenální pohyb. Podívejme se tedy na tento u kontinuálního kontraktu (SOL Trader, týdenní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Druhá událost nedávných dní

Středa, Říjen 29th, 2014

Nedávno jsem jako klíčovou událost posledních dní zmínil jednání Číny se Spojenými státy za zavřenými dveřmi. Nedávno v Číně také proběhla další významná událost, ta však nikoliv za zavřenými dveřmi. Naopak.

Šlo o první velký kongres v Číně věnovaný zlatu. Mezi hlavní sponzory kongresu s několika sty účastníky patřila čínská vláda a tamní velké těžařské společnosti. Co na něm bylo nejzajímavější? Skutečnost, že se tam naplno diskutovalo o zlatém kryté čínské měně.

Neznamená to samozřejmě, že zlatem krytá čínská měna tu bude příští týden, ale považoval bych to za významný signál směrem ven. V tom smyslu, že Čína zlatu věří.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

0,00% repo ve Švédsku

Úterý, Říjen 28th, 2014

Švédská Riskbank neočekávaně snížila tamní repo úrokové sazby z 0,25% na 0%. Ne jako další banky, které si pár setinek ještě nechávají k dobru, ale skutečně na NULU.

Ekonomika podle jejího vyjádření roste, ale bez inflace. Nulová úroková sazba podle jejího prohlášení vydrží do roku 2016.

Depozitní sazba se snižuje na -0,75%.

Stress testy evropských bank dopadly docela slušně

Pondělí, Říjen 27th, 2014

ECB podrobila stress testům 130 nejvýznamnějších evropských bank. Podle stavu ke konci roku 2013 jich neprošlo testy 25, podle aktuálního stavu vlastního kapitálu jich nyní neprošlo jen 13 z nich, tedy každá desátá. Na druhou stranu, jednalo se, naštěstí, o méně významné banky. Celkem jim chybí 9,5 miliardy euro kapitálu. Ani to není tak hrozné, když to porovnám s rokem 2008.

Nejhůře dopadly italské a řecké banky, které dohromady generují dvě třetiny chybějícího kapitálu -  8 italským bankám chybí jim kapitál za 3,3, čtyřem řeckým bankám pak chybí kapitál za 2,9 miliard euro. Hranici chybějící jedné miliardy euro už překlopilo jenom Portugalsko z hodnotou chybějícího kapitálu ve výši 1,15 miliardy euro.

Ani jednu problémovou bank podle aktuálního stavu vlastního kapitálu nemá např. Německo, Francie, Španělsko nebo třeba i Kypr.

Velké české banky nebyly do testu zahrnuty, testovány byly jejich matky.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Vývoj ceny mědi potvrzuje slabý výkon ekonomik

Sobota, Říjen 25th, 2014

Určitou dobu se zdálo, že by se cena Dr. Mědi, jakožto jistého predikátora vývoje ekonomického růstu, mohla konečně vydat směrem vzhůru. A skutečně se tak i dělo po určitou dobu, což bylo ostatně i předmětem naší predikce, kde se směr potvrdil  v dubnu tohoto roku. Později jsem v červenci však upozornil na možný žádoucí exit dlouhé pozice. Od té doby cena konsoliduje zpět kolem svého  dna dosaženého v březnu.

Co se děje, vždyť podle prezentací některých analytiků na konferenci LME Metals Seminar v Londýně tento týden by mohla nabídková strana mědi skončit dokonce technicky v deficitu kolem 150 tis. tun. oproti předchozímu odhadu z počátku tohoto roku, kde se očekával přebytek. Mezi návštěvníky konference ale také průzkum ukázal, že respondenti očekávají  v blízké době nejhorší výkonnost mezi průmyslovými kovy. Poprvé po  šesti letech. Naopak nejvíce optimismu u průmyslových kovů panuje u zinku či niklu. Důvodem slabší cenové trajektorie je nižší poptávka , výkonnost ekonomik a očekávání pro nejbližší budoucnost. Jistou roli hraje také dozajista silnější dolar v poslední době, kdy se tyto kovy v americké měně kótují a tak například cena hliníku, i když v USD v tomto roce zhruba v plusu 10%, tak v eurech posílila o 20% (z pětiletého pohledu je cena hliníku však stále v klesajícím trendu), což poptávce moc nepřišpívá. Krátkodobě je cena ostatních průmyslových kovů také podporována, spíše než poptávkou z důvodu rostoucích ekonomik, například zákazy exportů bauxitu Indonésií, a tak dále.

Obecný rozsáhlejší růst cen sektoru průmyslových kovů tedy bude záviset od vývoje ekonomik (což po posledním sníženém odhadu MMF bude zajímavé sledovat) a také pak na možných nákladově efektivních řešeních těžařů a z toho plynoucí omezování nabídky.

Jaké jsou tedy základní body situace zde v USA a ve světě s ohledem na vývoj hospodářštví, které jistě budou diskutovány na nadcházejícím zasedání Fedu 28-29. října:

Tak jak společně oslabují ekonomické růsty v Evropě, Číně, Japonsko má problémy po zvýšení daně z přidané hodnoty, a podobně a zároveň posílil dolar, tak lze očekávat jistý pokles růstu plynoucí ze složky čistých exportů při tvorbě HDP. To znamená, že dle modelu pokud snižuje 10% apreciace dolaru růst o 0,4% body v dalším roce, lze podle posledního zhodnocení  USD za šest měsíců očekávat nějakých 0,25% body slabší růst americké ekonomiky z tohoto titulu do budoucna

 

Spotřebitelské výdaje jako další výdajová složka tvorby HDP směřují zpět k slabšímu růstu kolem 4%

 

Bilance zásob v průmyslu v Evropě vzhledem o objednávkám začíná mít opět rostucí tendeci, navíc zásoby se pohybují na nejvyšší úrovni od prosince 2008
 
Ochlazování růstu Číny (co se týče míry růstu, nelze však takový vysoký růst osahovat do budoucna samozřejmě a je spíš medializováno a extrapolováno nesprávně při postupně zvyšujícím se základu ze kterého pak i nižší procento v budoucnu vytvoří stejný nebo vyšší   produkt) a klesající ceny na místním trhu realit, což je vážnější problem
 
Naopak pozitivní ze spotřebitelského hlediska plošně je klesající cena ropy, což přidá v mnoha regionech světa k domácí poptávce a růstu produktu

Budeme tedy se zájmem dále sledovat vývoj ceny mědi a dalších průmyslových kovů, co nám dále vypoví o vývoji světového hospodářství a poptávky do budoucna. Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 37 598  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (navýšení o 4 108 kontraktů více na prodej oproti předchozímu týdnu). Krátkodobá rezistence je u aktivního COMEX kontraktu na hodnotě 305 centů za libru a hranice podpory na 302,65.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj prosincového kontraktu na měď na burze v Chicagu (divize COMEX) a jeho komoditní spread s březnovým 2015 kontraktem  v tomto roce (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

PetrAsch: Penzijní a jeho investiční smysl

Pondělí, Říjen 20th, 2014

Na jednom diskusním fóru se rozvinula diskuse o smysluplnosti spoření relativně malých částek v penzijním připojištění. Jeden z příspěvků se vymykal a byl názorný. Kontaktoval jsem autora a požádal ho, zde mohu jeho příspěvek zde na webu publikovat. Akorát jsem ho nezařadil do klasických “komentářů týdne”, ale zvlášť. Souhlasil, tak ho zde publikuji:

Začátek citátu:

Kdo si dne spoří 400 měsíčně… tedy ročně 4800 … tedy za 30 let 144000 + nějaké ty malé výnosy, třeba 200 tisíc.
I kdyby byla je 1% inflace, odpovídalo by to průměrnému důchodu (dnes 11 tisíc) cca 15 tisíc.
HURÁÁÁÁ – za 30 let si našetřil na rok a jeden měsíc života v důchodu. Tomu říkám efektivita. :grr:

Takový člověk ať si to raději dává na spořící účet, může pak nahradit ledničku (až mu odejde) a nebude si na ní muset brát úvěr např. od Providentu či podobných.

Mít před důchodem obnovenou domácnost (novou ledničku, pračku, apod.) bude lepší, než mít peníze na penzijním, které nebude moci jednorázově vybrat a bude je dostávat v měsíčních splátkách pár stokorun…

Kdy bude šetřit měsíčně 5 tisíc, tam efekt již znát bude. Ten ať spoří či investuje.

Konec citátu

 

Přiznávám, že pod takovýto příspěvek bych se klidně podepsal.

Kakao, ebola a japonský jen

Sobota, Říjen 18th, 2014

O komoditě kakau jsme se zmínili před rokem s ohledem na příchozí silnější poptávku, zejména z asijských zemí a z toho plynoucího odhadu deficitu v nabídkově poptávkové bilanci za sezónu 2012/2013 zase po několika letech. Tehdy se cena pohybovala na burze ICE v New Yorku kolem 2 600 USD za metrickou tunu a od té doby z uvedených důvodu postupně vzrostla do dneška na hodnotu 3 107 USD za metrickou tunu. Dnešní odhad nabídkově poptávkové bilance pro sezónu 2013/2014 není sice již deficitní, nicméně existují v tuto chvíli další faktory, které mohou dále rostoucí trend prodloužit, pokud nebude situace rychleji řešena. Avšak pohlédněme nejprve na jednoduchou grafickou statistiku oné bilance, predikce a procentuálně stavu zásob k poptávce zpracovatelů surové komodity, klikněte na obrázek pro zvětšení:

I když se pro tuto sezónu deficit nepředpokládá, tak jistý alarmujícím faktorem je postupný pokles zásob vzhledem k poptávce od sezóny 2004/2005. Jistě faktorem posledních týdnů jsou informace o možnosti rozšíření onemocnění ebolou v zemích dvou největších světových producentů Pobřeží slonoviny a Ghaně, které dohromady představují 60% celosvětové nabídky a nachází se v kritickém regionu západní Afriky. Navíc Pobřeží slonoviny sousedí s Libérií a Guineou, které byly virem zasaženy výrazně a pravděpodobnost šíření za hranice je tudíž vysoká. Západní Afrika pak dohromady představuje 75% celosvětové nabídky kakaa. V případě šíření nákazy se může jednat o závažné ohrožení logistiky z farem do oblastí vývozních přístavů, zpomalení či úplné omezení sklizně, která započala 1. října. I proto snad tento týden průmyslové sdružení World Cocoa Foundation pod vedením společností Mars, Cargill či Mondelez International oznámily finanční podporu na program prevence v regionu západní Afriky.

V květnu rovněž sdružení firem ze zpracovatelkého průmyslu kaka a čokoládoven jako výše uvedené, či dále Nestlé, Hershey a další zavedlo program CocoaAction, který si klade za cíl zefektivnit produkci komodity za spoluúčasti farem a místních vlád. Poptávka se předpokládá bude exponenciálně zvyšovat, jelikož ve světě stále nepoznalo jeden z hlavních produktů kakaa čokoládu kolem 2 miliardy lidí a aby byla poptávka uspokojena, během deseti let se bude muset zasadit půl miliardy nových stromků kakaovníku. Případné deficity produkce vyvolané růstem poptávky není tak jednoduché krátkodobě u této komodity pokrývat, jelikož tropické kakaové stromy mají svůj specifický cyklus a trvá kolem 5 let po zasazení, než začnou produkovat první plody. Tudíž, zde se nejedná o situaci jako u obilovin, kdy farmáři mohou rychle další sezónu zvýšit produkci pakliže je nedostatek kritický. V současné době je mnoho kakaovníku v Africe již výrazně starých, i přes 30 let a musí se jedat rychle, aby případně nedošlo k výrazné nerovnováze v nabídkově poptávkové bilanci do budoucna.

V tuto chvíli se na trhu s kakaem vyskytuje situace, kdy fondy nakupují v reakci na zprávy o ebole a komerční a spekulativní obchodníci do těchto nárustů prodávají. Krátkodobá rezistence se nachází u aktivního kontraktu na newyorské burze ICE na hodnotě 3 140 hodnota popdpory na 3 040. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté LONG pozice v objemu 65 699  kontraktů kakaa, změna za čtyři týdny o 15 347 kontraktů méně na long. Pojďme se podívat na vývoj současného aktivního prosincového kontraktu na kakao na burze ICE a jeho komoditní spread s kontraktem březen 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jelikož se na trzích v poslední době zvýšila volatilita a to ovlivnilo i situaci na trhu s japonským jenem, kde jsem v polovině srpna publikoval krátkou analýzu a predikci ohledně japonské ekonomiky a měny v rámci soutěže, chtěl bych poukázat na případnou výstupní strategii, na niž mě upozornili různé dlouhodobé trendové AOS strategie. Fundamentálně se moc situace v Japonsku nezměnila a očekával bych za krátko další znehodnocování jenu oproti americkému dolaru. Plus zároveň nevnímám potřebu v tomto ohledu psát další článek na téma Japonska v danou chvíli, za nijak extra nezměněné fundamentální situace země vychízejícího slunce. Příští týden budou zajímavá data o japonském zahraničním obchodě a existuje pravděpodobnost mírného zlepšení deficitu obchodní bilance na 850 milard jenů z 924 miliard v přechozím měsíci. Větším faktorem je pak situace v USA, kde  slabé maloobchodní prodeje a vystoupení jinak “jestřábího “ prezidenta pobočky Fedu v St. Louis, že QE nemusí být ukončeno oficiálně tento měsíc, může znamenat v tuto chvíli posílení jenu či minimálně testování lokálního minima z počátku tohoto roku. Agresívnější přístup může tedy být i prodávání jenu do těchto retracementů. Nicméně, čistě osobně jsem pro momentální výstup z pozice a raději vyčkání na nový signal. Závěrem pohlédněme na příklad trendové AOS strategie na kontraktu japonského jenu na burze CME v Chicagu, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

Volatilita se zvýšila, jak dále?

Sobota, Říjen 11th, 2014

Poslední dny jsou dozajisté trochu změnou oproti tomu, co jsme mohli na akciových a dalších trzích sledovat během posledních tří let. Co více, před současnou turbulencí se více jak 60 dní index S&P 500 pohyboval méně jak 1% intradenního rozpětí, což je nejdéle od roku 1995. I přes současný propad, index v tomto roce je v plusu při reinvestovaných dividendách kolem 5%, 18% během posledních měsíců, 20% v průměru ročně během posledních 3 let. To nění vůbec špatné a v relaci s delší historií jistě značně  nadprůměrné. Otázkou, zda se současný pokles otočí a bude rostoucí trend posledních let dále pokračovat? Doposud nic nenasvědčuje, že by skutečně nemohlo. Je třeba však být na pozoru, při snižování odhadu růstu světového produktu, jako to učinil tento týden Mezinárodní měnový fond pro rok 2015 z 4% na 3,85%. Nic nového pod sluncem ve smyslu, že odhad pro 2015 je MMF snižován postupně od září 2011, co je však zajímavé je, že v dubnu tohoto roku byla predikce 3,88%, pak v čevenci 4% a nyní zpět níže? U Číny, pro zajímavost, byl odhad růstu pro rok 2015 v roce 2011 9,5%, dnes to je 7,1%. Jak uvedl odkaz v Článcích týdne Jan Dvořák, tak MMF vidí rizika v eurozóně a Japonsku, o čemž jsme ostatně rovněž několikrát na serveru psali ať již v rámci predikce oslabování eura a jenu vůči americkému dolaru nebo zamyšlení, zda nastolí Evropa periodu ztracené dekády, podobně jako Japonsko, které se s problémy potýká de facto do dneška. Pohlédněme na vývoj japonského akciového indexu Nikkei 225 do dneška od počátku 80. let, kdy od 90. let následně nastaly problémy s deflací po předchozím závratném růstu, a podobně. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Volatilita amerického akciového trhu měřená indexem VIX chicagské burzy CBOE dosáhla za poslední dy výraznějších nárůstů. Nicméně, stále mírně pod 20-ti letým průměrem, který má hodnotu 20,8. Co stojí za zmínku je, že při pohledu na VIX, který měří implicitní volatilitu s ohledem na 1 měsíc dopředu a další index volatility chicagské burzy VXV, který měří na 3 měsíce dopředu, je nyní VIX na vyšší hodnotě než VXV. Obvykle se platí více za pojištění proti nejistotě pro periodu více do budoucna. Od roku 2012 byla taková situace vždy dobrým signálem k nákupu. V delší periodě, například od 2007-2011 to byl podobný stav naopak náznakem příchozího medvědího trendu. Tak či onak, podívejme se na hodnoty průměrů a mediánů hodnot VIX indexu v jedotlivých časových intervalech posledních let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pro zvýšení paniky ve větším rozsahu se v profesionální branži považuje hodnota VIX pak kolem 30, kdy mnoho asset manažerů začíná být více nervozní. Avšak, jak jsem zmínil minule, ve světle vývoje do budoucna je dobré být připraven ve smyslu diverzifikovaného portfolia mixu. Přeneseně řečeno, je dobré tančit jen dokud hudba hraje, v investiční praxi však u některých investorů se stále tančí, i když už hudba dávno dohrála. Co se týče pohybů na trhu posledních dní (které mimo jiné z mé praxe velmi svědčí krátkodobějšímu long-short tradingu při daném růstu volatility, například ve formě AOS), pak je nutno se ptát: Nastolujeme periodu nového normálu?

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na index volatity na místní chicagské burze CBOE v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: