Články v rubrice ‘Aktuality’

Fed pod větším dozorem?

Středa, Červenec 23rd, 2014

Všechno je možné. V americkém kongresu roste nespokojenost s politikou Fedu (kvantitativní uvolňování a politika nulových úrokových sazeb). Výsledkem jsou úvahy o nové legislativě. Ta by měla stanovovat pravidla pro Fed.

Zákon je již v návrhu. Záminkou byla menší komunikace J.Yellen s Kongresem o svých náhledech na americkou ekonomiku. Tak ji k tomu chtějí donutit zákonem, aniž by omezily nezávislost centrální banky. Diskutuje se totiž o samotné definici pojmu „nezávislost centrální banky“.

O tom, zda má pravidelně jednat s ministerstvem financí, zde má o obsahu těchto jednání seznamovat Kongres apod. (do čehož se J. Yellen nyní nechce).  Proto ten návrh zákona.

Na další vývoj jsem zvědav. Hodně napoví i o přístupu k centrálním bankám v dalších zemích.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Banka zemí BRICS podepsána

Úterý, Červenec 15th, 2014

Založení banky a fondu zemí BRICS bylo podepsáno.

Země BRICS nezakládají jenom banku (konkurenci Světové bance), ale i na alternativní strukturu ala Mezinárodní měnový fond.

Důvodem je skutečnost, že kontrola MMF a Světové banky je v rukou Spojených států a západoevropských zemí. Základní účel těchto dvou institucí by zůstal podle všeho podobný, jako je nyní u MMF či Světové banky. Defacto jde o konkurenční projekty.

Podrobněji jsem se oběma projektům věnoval pře dvěma měsíci a novinky (kromě podpisu smlouvy) zatím žádné nemám.

Jakmile je budu mít, vyjde na toto téma další článek.

Událost týdne – náhrada londýnského fixingu stříbra rozhodnuta?

Pondělí, Červenec 14th, 2014

Před necelými dvěma měsíci jsem psal, že londýnský fixing stříbra skončí v půlce srpna (mimochodem – přestal být atraktivní pro samotné aktéry) a že do té doby bude třeba najít nový systém stanovení ceny stříbra. Ten je na světě, rozhodnutí podle dostupných informací padlo před přibližně týdnem (v polovině června se mluvilo o 7 scénářích). Přiznám, že…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 14th, 2014

 

Libri: Optimista sice jsem, ale asi ne úplně akciový :)
Nakupovat se má ve slevách.
Vysoké ceny nakupují zoufalci, kteří hledají k dalšímu prodeji jen ještě větší zoufalce.
Ovšem při míře tištění peněz se nedá podle mého spolehlivě určit co je vyjádřeno ve fiat měně jako laciné nebo drahé.
Takže oči nám z grafu sice říkají, že je to drahé, nicméně reálnou hodnotu určit je velmi obtížné. můžeme si pomáhat bartrovým srovnáním (např. přepočtem na zlaté unce, na kusy krav nebo hektar pozemku či cenu průměrného automobilu), pak budeme asi pravdě nejblíže. Pokud vezmeme v úvahu, že i cena zlata může být uměle stlačená nekrytými short pozicemi, je obezřetnější vzít najednou do úvahy více srovnání. Problém může být, jak vzít správné hodnoty reálných komodit z historie. Nejjednodušší je asi zlato.

 

lulinak: ano, obecne snazit se v dnesni monetarni expanzi urcovat vrcholy trhu je sebevrazda, ukazatele typu P/E, fundament, prekoupenost apod. uz davno moc nefunguji a trhy jsou plne zavisle na dobrotach dodavanych v nekonecnem mnozstvi od centralnich bank.
A protoze se na lepsi casy neblyska, tak dobroty budou dodavany spis ve vetsi a vetsi mire v novych programech, ktere uz se radsi ani nebudou pojmenovavat a prezentovat, volatilita nam vzroste, a proste je treba se opet prizpusobit.
A tak pro bezneho neboheho spekulanta hledajici jistotu tak zbyva jistota jedna jedina – drive nebo pozdeji trhy zkoriguji o 20-30 nebo kdyz se zadari i o 50 procent (je uplne ukradeny jaky bude duvod tentokrat, neco najdeme az bude ten spravny cas) a to bude ten vhodny okamzik byt opet v blocich.
Do te doby jezdit kratke swingy, kochat se prirodou, a nedivit se, pokud bude DOW za rok ci dva na 20 tisicich, neni zadny duvod proc by byt nemohl, stejne jako neni zadny duvod proc by nemohl byt za rok na polovine, je to jen hra.

 

xmart: To že se bude v nejbližších týdnech něco důležitého dít naznačuje i velmi podivný proslov předsedkyně Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardehttps://www.youtube.com/watch?v=QYmViPTndxw

 

plukin: Honzo, proc by akciovy byci meli byt optimisti, proc ne realisti? Proc se centralni banky hrnou do akcii z bondu jak jsi psal drive? Jsou to snad optimisti? Nebo zminovaly ze jim vadi rizika bondu vsude po svete a nijaky vynos? Nerikam, ze centralni banky maji patent na rozum, nicmene maji slusny kapital. Rekl bych taky, ze prave kvuli zdanlive drahosti trhu je vetsina fondu bokem, v cashi, cekajice na korekci ktera neprichazi. Jenze kdo by prodaval kdyz ubyvaji rozmne alternativy? A to porad nemame v akciich retail..
-
Vsechno je spojeno se vsim a je uplne jedno jak je na tom US ekonomika, protoze zbytek sveta na tom muze byt (je) hure at uz ekonomicky nebo stabilitou nebo kapacitou trhu..kapital reaguje globalne, kdyby videl (relativni) bezpeci jinde, bude to v trhu videt tj. bude rust jiny trh a z akcii ci jineho trhu se bude kapital odlevat. To je proste realita.
Soude podle toho vseho strachu a negativismu okolo za posledni mesice bych rekl, ze k poradne bubline mame jeste pekne daleko. Koneckoncu vetsina chce nakupovat kdyz si veri.. Ale taky vime, ze vetsina ztraci, takze to chce prekonat strach a mit oci otevrene aby to jeden dokazal spravne zhodnotit.

 

 

 

 

 

 

Quo vadis Dr. Mědi?

Sobota, Červenec 12th, 2014

Podobně jako bylo provedeno u kávy v rámci soutěže, tak bych se rád vrátil k dalšímu zmíněnému aktivu a to mědi. O té jsme se stručně zmínili v polovině dubna a skutečně se zamýšlený směr potvrdil. Nyní, jelikož výstupní metodika je, jak mohou potvrdit ti z nejúspěšnějších traderů v mnoha případech důlěžitější než strategie a časování vstupu. Tím samozřejmě neznehodnocujme vstupy, obojí musí být co nejdůkladněji zváženo a kvantitativně bez emocí a ega testováno, například pomocí AOS, avšak výstupy jsou něco, co zvláště v periodách kratších trendů s vyššími výkyvy v jejich trajektorii v posledních zhruba desíti letech, čemu je potřeba důklaději věnovat své testy a pozornost.

Avšak zhrňme si situaci nejprve fundamentálně. Cena mědi v tomto roce zaznamenala výraznější pokles nejen z důvodu horších dat globální ekonomiky a poklesu růstu produktu v BRIC bloku, který patří mezi hlavního konzumenta. Mezi zásadní důvod pak bylo považováno snížení poptávky Čínou (konzument 40% světové produkce), kde červený kov slouží mimo jiné jako zástava půjček a existovalo v rámci šíření defaultů podezdření, že dojde k omezení využití komodity. Tuto situaci jsem definoval jako realtivně fundamentálně neopodstatněnou a trhem přestřelený kurz směrem dolů jako pravděpodobnou příležitost. Cena se tedy do dneška skutečně ode dna odrazila a to nejen u mědi, ale zároveň u dalších průmyslových kovů jako nikl, hliník, zinek a olovo. Ne nenechme se ukolébat, že v Číně je již vše úpně v pořádku a byla nastolena fáze opětovného rychlejšího  růstu. Naopak, na čínsko-americkém zasedání o změnách klimatu a ekologicky šetrné energii teto týden v Pekingu, prohlásil čínský ministr financí Lou Jiwei, že onu cílovanou metu 7,5% růstu domácího HDP by spíše považoval za strop než hranici podpory a Čína je připravena i na nižší růst do budoucna, pokud tedy bude pokračovat vytváření pracovních pozic jako doposud (do května bylo tento rok vytvořeno 6 milónů nových pracovních míst a míra růstu produktu byla za první čtvrtletí 7,4% meziročně). Zároveň vyzval USA, aby  byly hlavním tahounem světového hospodářského růstu. Co víc, naznačil, že vláda neplánuje další nový fiskální stimulus ekonomiky, což je obvykle zpráva, která komodity jako měď ovlivňuje. Tentokrát však se kurz kovu nepropadl a spíše po pěkném pohybu vzhůru v posledních měsícíh zůstal v konsolidačním pásmu posledních dní. Co tomu přispívá?

Minule jsme zmínili, že média argumetují ne zcela přesně pokuď se jedná o předpokládaný převis nabídky. Ten jsme označili za historicky ne tak výrazný. A při náhlém zvýšení poptávky či omezení produkce může dokonce dojít rychle k predikci deficitu. V tuto chvíli se jedná spíše o otázku, jelikož i když se poptávka v Číně oproti počátku roku po mědi zvýšila a je možné predikovat růst přes 5% meziročně tak graficky vyjádřeno mají importy kovu stále prostor pro růst pro to, abychom očekávaný převis nabídky eliminovali. Na druhé straně, na trhu se objevila zajímavá situace, kdy tavírny například v samotné Číně mají tendenci odkládat produkci pokud je cena kovu pod určitou hodnotou.  Velice zajímavý je pak výrazný pokles zásob na skladech certifikovaných burzou London Metal Exchange. Pohlédněme na dané situace graficky:

Pozitivní pro komoditu v pokračování růstu ceny by mohl dozajista být příslib nového indického premiéra Narendra Modi, který se zavázal doručit elektrickou energii 400 miliónům domácností v zemi, v současnosti v podstatě bez elektřiny. Jendou věcí je však energii vytvořit a další je pak její rozvod, zvláště do vzdálených vesnických oblastí. To si jistě vyžaduje nejen energetické zdroje, v případě Indie zřejmě uhlí, ale pro vybudování rozvodné energetické sítě samotné pak mnoho, mnoho mědi mezi jinými komoditami (cement, ocel, železná ruda, apod.). Uvidíme jak se situace vyvine.

Existují tudíž v tuto chvíli dva proudy a to stále očekávaný převis nabídky červeného kovu tento rok a na druhé straně potenciál rychlé změny v deficit v případě spíše zvýšené poptávky, jak uvedeno u indického příkladu, než ve výpadcích v produkci (i když pokles zásob ve skladech cetifikovaných burzou LME je jistým varováním).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 3 896  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 8 684 kontraktů z prodejní strany na nákupní oproti předchozímu týdnu).

Technicky pak došlo k akceleraci ceny nad 200-denní kouzavý průměr a proražení neckline dvojitého dna, které jsou zhruba na stejné úrovni v tuto chvíli a budou sloužit jako support. Osobně jsem na rozdíl od kávy, kterou jsem viděl spíše na exit v případě mědi pro zachování dlouhé pozice a definování výstupu pod zmíněnými úrovněmi supportů, kterýkoliv z nich nastane dříve.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na měď na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

Německý BaFin sbírá informace o investicích do elektronického zlata

Středa, Červenec 9th, 2014

Informace si vyžádal od bank, brokerů a správců majetku. Nezajímají je jména investorů, nezajímají je investice do fyzických kovů – zlata, stříbra, platiny a palladia.

Zajímá je jen a pouze objem investic jejich klientů do „papírových“ investičních nástrojů, jako jsou certifikáty, ETF a podobné instrumenty.

Zajímá se o to, proč a jakým způsobem byly tyto instrumenty investorům nabízeny, prodaný objem těchto instrumentů a počet klientů, kterým byly prodány.

Něco vře pod povrchem.

HODINY A KLENOTY 2014

Středa, Červenec 9th, 2014

Protože server proinvestory.cz se stal mediálním partnerem uvedené výstavy, uveřejňujeme červnový newsletter této výstavy.

 

Vážená paní, vážený pane,

dovolte, abychom Vám zaslali další newsletter týkající se podzimní výstavy HODINY A KLENOTY, která se uskuteční v termínu 2. – 4. října 2014 a do jejíž nomenklatury spadají hodinky, hodiny, klenoty, autorské šperky, bižuterie, minerály, obalové materiály, investiční zlato, investiční diamanty, …:

- novým partnerem výstavy se stalo Centrum Zlatníků Praha – na výstavu se tak vrátí bývalí vystavovatelé, ale přivítáme i nové firmy (Urban zlatnictví s.r.o., Carl Schaefer (Czech), SWAH s.r.o., Mine Art, Klenota.cz – Line one, Jakub Linger – JL ŠPERK 3D, Monika Křenová, Bedra GmbH, Frauenthal s.r.o., Metall-eko s.r.o., Martin Klindera, SPV Zlatnické, Josef Zdeněk, …) – bližší informace připravujeme …

- novým mediálním partnerem výstavy se stal ŠPERKAŘ - regionální odborný časopis věnovaný šperkové výrobě, vycházející logicky v Turnově, městě zlatníků a brusičů drahých kamenů; editoři se snaží věnovat celé šířce problematiky včetně historie oboru – časopis vychází v tištěné i v elektronické podobě.

- dalším novým mediálním partnerem se letos stal portál proinvestory.cz - jedná se renomovaný a mezi investičními profesionály známý portál, který přináší ve srovnání s ostatními finančními weby v ČR, neobvykle velké množství původního obsahu, autorských analýz a cenného know-how; projekt je součástí holdingu Silverum – SILVERUM s.r.o. bude veletrh zaštiťovat po odborné stránce – těšit se můžete na zajímavé přednášky především z oboru investování do drahých kovů – připravují se dvě hlavní témata:

„Burza drahých kovů“ - hlavní možnosti nákupu a prodeje fyzických investičních kovů v ČR, výhody a rizika, představení projektu Burza drahých kovů , ukázka obchodní platformy a práce se systémem

„Investování do drahých kovů“ - o drahých kovech a jejich využití pro uchování hodnoty, historie a současnost, přehled způsobů, jak lze do drahých kovů investovat, porovnání spekulativního a investičního přístupu, představení produktu Stříbrný účet, alternativy spoření do stříbra a zlata.

Krom zmíněných přednášek budou na místě odborníci, s kterými lze osobně konzultovat otázky kolem investic, burzovních nástrojů, obchodování akcií či derivátů a podobně; rádi však zodpoví i některé čistě technické dotazy k drahým kovům, jako například způsoby testování ryzosti atd.

 

 

 

Wall Street – významná změna legislativy

Úterý, Červenec 8th, 2014

Bez jakékoliv větší mediální pozornosti došlo před pár dny ke schválení významné změny legislativy ovlivňující americké banky a chování dalších firem na Wall Streetu – opět jim uvolní ruce, sílu Dodd- Frankova zákona z roku 2010, která byl reakcí na finanční krizi roku 2008.

Před necelým týdnem schválila Sněmovna Representantů zákon schvalující finanční deregulaci. Nejvíce na novém zákoně vydělají americké banky.

Nový zákon výrazně oslabí dopad Dodd-. Ten zákon byl přijat po problémech s deriváty dva roky před tím, který málem položily celý globální finanční systém na lopatky, aby omezil možnosti obchodování bank a dalších institucí s deriváty.

Tato novela je podporována hlavně velkými bankami a bratry Kochovými, kteří patří mezi největší obchodníky s deriváty. Opět jim uvolní ruce. Novela prodlouží i možnost existence regulátora derivátových obchodů – Commodity Futures Trading Commission (CFTC), když již více půl roku nemá oprávnění existovat.

CFTC nyní bude muset provést „cost-benefit“ analýzu regulací derivátových obchodů. Cílem je zlepšit derivátový trh, vypíchnout silné stránky a pozitivní efekt derivátů a potlačit jejich slabší stránky (rizika). Přiznám se, že na analýzu tohoto druhu jsem velmi zvědav.

V rámci novely se část Demokratů snažila protlačit větší kontrolu „high-frequency trading“, což však bylo Republikány zablokováno.

Co jsou silné stránky? Možnost zajišťovacích obchodů zájemců, zlepšení likvidity trhů. Rizika? Možnost dalšího kola finanční krize, odstartovaného deriváty.

Největší riziko takových kroků z mého pohledu? Nezamýšlené dopady.  Rizika si zaslouží větší analýzu, dojde na ní časem.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

Stále existuje šance pro dluhopisy?

Sobota, Červenec 5th, 2014

I když od května minulého roku se u amerických vládních dluhopisů projevila první vlna výprodejů z důvodu naznačení omezování nákupu Fedem (tapering), tak od září je znatelný určitá korekce. U německých vládních dluhopisů pak pokračuje trend výrazně nahoru. Děje se tak z důvodu stále neutěšené situace jak ohledně růstu ekonomik, tak deflačních tlaků, což stimuluje jednak akomodativní politiku formou držení úroků kolem nuly, tak další redukci úroků v eurozóně. Toto snižování a s tím spojená postupná depreciace eura vůči americkému dolaru, jak jsem již minule diskutovali bude dále podporovat ostatní centrální banky v Evropě k akcím v rámci měnové války a poslední jsme mohli být svědky švédské Riksbank. Ta překvapila výrazně trhy tento týden a snížila klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 0,25%, potenciálně podobnou akci signalizovala rovněž norská Norges bank a pravděpodobně přijdou i další. A i když je toto stále podpůrné pro ceny dluhopisů, musíme se také ptát, kam se tyto mohou pohybovat v středědobém či delším horizontu, pakliže prostor pro další snižování se redukuje na nulu. Ceny obligací se pohybují inverzně k pohybu sazeb, to jest při růstu sazeb v ekonomice se zvyšuje požadovaný výnos do splatnosti papíru (kupóny plus kapitálový výnos) a jeho růst je následně zabezpečen poklesem ceny bondů. To, že je situace zcela odlišná oproti vývoji posledních zhruba 30 let a investoři možná stále žijí mentálně v této periodě charakterizované dluhopisovou rally si můžeme dokumentovat na následujícím grafu:

 

Od období bývalého předsedy Fedu Paula Volkera, který umožnil svou měnovou politikou například výnosům do splatnosti 10-ti letých amerických vládních dluhopisů vzrůst počátkem 80. let přes 15% a následně pak 30 let došlo k jejich postupnému poklesu až do dnešního výnosu kolem 2% uplynulo skutečně mnoho let a vypadá, že se setrvačnost přenáší i do dneška. Avšak, toto může mít katastrofické důsledky pro ty, co zapomínají, že perioda je u konce. Nicméně i tak, podle dat Bank of America Merrill Lynch investoři vložili minulý týden dalších 1,6 miliard USD do evropských dluhopisů s nejvyšším ratingem (high grade), pátý týden po sobě vklady převyšující 1 miliardu USD týdně. V tomto roce samotném pak celkem 25,5 miliard USD. Podle agentury Markit tak poklesl výnos do splatnosti těchto druhů dluhopisů s pětiletou splatností na 1,77% p.a., v porovnání s tím pětileté německé Bundy mají výnos 0,33% p.a. Jaký je prostor pro další pokles výnosů s limitou 0? Podobná je situace u amerických dluhopisů, zvláště se zde hovoří a je v rámci honby za výnosy zájem o korporátní obligace. Podle chicagské Morningstar poklesl průměrný spread výnosů firemních bondů vůči těm vládním na 1,03 procentní body, nejnižší od července 2007 (5-ti letý americký vládní dluh má výnos 1,74% p.a. a 10-ti letý pak 2,65% p.a.). Jedná se tak o spread, který je o 0,7 procentních bodu nižší než ten průměrný za posledních 15 let. Navíc, rating Morningstar indexu dluhopisů má současně rating A- v provnání s únorem 2007, kdy byl spread za sledovanou 15-ti letou periodu rekordně nízký a o něco těsnější, ale rating byl kvalitnější A, to znamená čekal by se v současnosti spread o něco vyšší z důvodu vyššího požadovaného výnosu u méně kvalitních papírů. Laicky řečeno spread je velmi těsný a cena korporátních obligací je napnuta do maxima. Kam mohou pak ceny těchto aktiv dále růst? Ne příliš mnoho. V příadě zahájení zvyšování úroků americkou centrální bankou dojde zajisté k výrazným výprodejům.

Jak se chovají aktiva jako akcie a dluhopisy v období zvyšování úroků? Na to jsme za oněch 30 let dluhopisové rally byli zvyklí odpovědět, možná jejich cena poklesne, ale následně jak Fed pokračoval v postupném snižování, byly tendence opětovně být jejich cena podporována (odmyslíme-li bubliny 2001 nebo 2008 u akcií, kdy došlo k masivním výprodejům). Je těžké určit jak se chovaly aktiva akcií a dluhopisů jako reakce na růst úroků od 80.let, kdy v podstatě byly úroky postupně snižovány. Nicméně, když vezmeme i periodu před tím, to jest od počátku 70. let (od roku 1972, kdy byl uveden Lehman Long-Term Treasury Bond index, dnes známý jako Barcalys Treasury Bond index) a jako růst úroku definujeme průměrnou denní sazbu klíčové sazby Fedu Fed funds na měsíční bázi a porovnáme, můžeme se dopátrak k určitému závěru. Matematicky tedy vyjádříme změny úroků následovně:

  • Jestliže sazba t > sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda rostoucí Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t < sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda klesající Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t = sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda Fed funs sazby beze změny

 

Graficky si pak můžeme ukázat, jaký byl vliv této změny na průměrné měsíční změny cen amerických dluhopisů a akcií a portfolia 60/40 (60% zastoupení akcií a 40% zastoupení dluhopisů):

 

Tmavo modře je pak znázorněn průměrný měsíční výnos aktiva v období klesající Fed funds sazby a světle modře průměrný měsíční výnos v období klesající úrokové sazby. Je evidentní, že i při zahrnutí periody 30-ti leté rally na dluhopisech, je změna úroků směrem nahoru velmi nepříznivá, jak pro akcie, tak dlouhopisy, či jejich portfolia a dochází k výraznému snížení výkonnosti těchto aktiv. Nyní, zkusme se zamyslet, co se stane odmyslíme-li postuně odeznívající periodu 30-ti letého postupného snižování úroků dlouhodobě? Nyní už tyto nemají postupně kam klesat. Co se stane, až dojde k jejich růstovému trendu, jaký bude výnos akcií a dluhopisů poté? To je také důvod, proč se tady v USA majetnější investoři typu family offices a penzijní plány, a tak dále (smart money) dívají více a více také po jiných aktivech z alt sektoru (alternative investments), zvláště těch, jejichž cennový vývoj bude na růstu sazeb nezávislý nebo pozitivně korelován .

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 24.6. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 211 248  pozic u kontraktů na 10-ti letý americký vládní dluhopis na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně. Rezistence je u zářijového kontraktu na úrovni  124-23,5 a support na 123-30,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL, pravá osa) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN, levá osa) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Arabské země uvažují o vlastních rezervách ropy uložených v Indii

Čtvrtek, Červenec 3rd, 2014

Před pár dny jsem psal o podmínkách vzniku “plynového OPECu”.

Nyní se zaměřím na trh s ropou, ale z pohledu o kterém se prakticky nemluví. Každou chvíli se dočteme, jak se změnily strategické rezervy ropy Spojených států či  jiných zemí. Jak se ale v této oblasti chovají země Arabského poloostrova těžící ropu?

Dvě z nich uvažují o vlastních strategických zásobách ropy. Jde o Kuvajt a emirát Abu Dhabí, mluví se o 2 miliónech tun. Rozumím, těžba se může z nějakého důvodu zadrhnout, proto se vyplatí mít pro vlastní potřebu strategické rezervy ropy.

Překvapilo mne však umístění těchto rezerv. Obě země totiž jednají s Indií, kdy by byly jejich rezervy uloženy. Indie se podle všeho nabídla sama, součástí smlouvy o uložení rezerv by Indie v případě potřeby měla přednostní přístup k jejich čerpání. Indie na tom má velký zájem, protože její vlastní rezervy nedosahují ani 30 denní spotřeby a plánuje jejich výrazné rozšíření.

V případě „nekrizových“ situací mohou obě ropné země nakládat s tam uloženou ropou dle svého uvážení.

Tohle vypadá na ukázkovou „win-win“ dohodu. Nepřekvapil by mě proto vznik dalších podobných dohod.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Nevhodnost některých ETF II.

Sobota, Červen 28th, 2014

O mnohdy zcela odlišném vývoji některých akciových ETF oproti podkladovému aktivu, jehož vývoj mají kopírovat jsme v minulosti psali. Jedná se ve značné míře o komoditní ETF z důvodu vlivu contanga (ceny vzdálenějších futures kontraktů jsou vyšší než bližších) a vlivu chátrání volatilitou (volatility &  leverage reset decay). Dále jsme zmínili ETF kontrakt na index volatility VIX, jež má ty samé charakteristiky, které neznamenají jen odchylku od skutečného pohybu ceny podkladového aktiva v krátkém období, ale hlavně pak nakumulování těchto odchylek a zcela odlišný vývoj v období dlouhém. Jedná se tak o akciové kontrakty, které znějí marketingově dobře a pro neznalé správně, ale mají s profesionálním obchodováním, asset a risk managementem pramálo společného. Na toto upozornil tento týden i sám tvůrce VIX indexu volatility akciového trhu na burze CBOE v Chicagu prof. Robert Whaley na konferenci ETF.com Global Macro ETF Strategist v New Yorku ve čtrtek. Zdůraznil, že tyto ETF jsou mnohem méně senzitivní na vývoj indexu a tak jako zajišťovací instrument nesprávné. Dle něj investoři mnohem lépe udělají při jejich prodejích (short pozicích) než při nákupech, které právě mají sloužit jako ochrana proti růstu volatility trhu, ke které dochází zvláště při propadech akciového trhu.

Jako zajišťovací instrument pak slouží ty, které k tomu byly určeny a to futures a opce na futures, forwardy, apod. s výběrem expirace dle časového horizontu zajištění. Další snad ještě extrémnější formou některých zcela nesprávných akciových ETF kontraktů jsou ty, které se snaží  opět z důvodu marketingu, nikoliv profesionální správy, nabídnout kopírování aktivních asset manažerů, jako hedge fondů, apod. Velmi významná podskupina hedge fund průmyslu je tvořena komoditními manažery, tak zvanými CTA, kde většina (dnes přes 70%) využívá AOS systémy převážně trendového charakteru (breakout, moving average crossovers, apod.) k zachycení trendů na trhu jak nahoru tak dolů a profituje mnohdy ze zvýšené volatility na trzích (long volatility). Jelikož v krizovém roce 2008 měli CTA manažeři velmi úspěšný rok, jako jedno z velmi mála aktiv oproti klasickým aktivům, které naopak prudce propadly na ceně, tak samozřejmě toto nezůstalo bez povšimnutí tvůrců akciových ETF. Tito přišli s novými ETF kontrakty, které měly vývoj této významné podskupiny hedge fund průmyslu kopírovat.

Jedním z těchto produktů je například ETF Rydex Fund (symbol RYMFX), který započal obchodování v r. 2007. Porovnejme tedy vývoj tohoto fondu s indexem komoditních manažerů jako Newedge CTA index (samotný skutečných CTA asset manažerů světle modře), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Na obrázku je zřejmé, že Rydex ETF, i když má průmysl komoditních manažerů ve svém názvu, tak ani trochu nekopíruje vývoj indexu. Spíše pak kopíruje strategii, a to je na obrázku také naznačeno, vyvinutou pro zjednodušení trendového obchodování a to S&P Diversified Trend Indicator. Tyto dvě křivky fondu Rydex a Trendového indikátoru jsou téměř na 100% splývající, navíc ETF ještě i tento indikátor dokonce podhodnocující.

S&P Div. Trend Indicator byl vyvinut, aby zjednodušil trend followingovou strategii a byl na trhu prodejný jako strategie, alespoň se snažící napodobit index komoditních obchodníků. Jedná se o investiční nákupní a prodejní strategii (long/ short) založenou na jednoduchém indikátoru na 24 futures trzích s rovnoměrným zastoupením komoditních a finančních futures kontraktů.  

Velmi podobný vývoj pak má vývoj ETF akcie od společnosti Wisdom Tree. ETF, symbol WDTI, která započala obchodování od r. 2011 a vývoj je podobný jako u výše uvedené ETF a je evidentní její silná korelace s Trend Iindikátorem od S&P ne zmíněnou podskupinou hedge fund průmyslu jako takovou.

Je zřejmé, že vývoj ať již podílových fondů nebo ETF jednoduše nemůže nahradit plnou investici do samotných komoditních manažerů a nedá se zjednodušit jejich operační a exekuční kvalita pomocí jednoduchého indikátoru. Z toho pak vyplývá, že pro získání přehledu o agregátním vývoji komoditních manažerů (CTAs) je nutné sledovat indexy tomu skutečně určené, do kterých sami CTA reportují výsledky ať již na denní bázi jako Newedge CTA index nebo měsíčně jako ostatní indexy.

Pro řízení rika na trzích pak jsou velmi vhodné rovněž komodity samotné. O drahých kovech se toho napsalo na serveru již mnoho. Dalším příkladem z poslední doby jsou pak dozajisté pohyby komodit v rámci nepříznivých vlivů počasí – vzpomeňme období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012 a vývoj ceny kukuřice a nebo polární vlna zde v USA v zimě 2013, která se dala zajistit long pozicí v kontraktu na zemní plyn, jehož cena explodovala prudce vzhůru. Z nedávné doby je to pak například situace konfliktu Ruska a Ukrajiny, kde Rusko společně s Jihoafrickou republikou (kde docházelo ke stávkám v dolech) mají v podstatě monoponí postavení na produkci paládia, jež se používá při výrobě katalyzátorů v automobilech, atd. Geopolitiké napětí se samozřejmě pak projevilo i v růstu ceny této komodity. Na vývoj kontraktu na paládium na burze CME Group v Chicagu se pojďme na závěr podívat (SOL Trader, kontinuálná kontrakt, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Výsledky amerických společností – proč budou v červenci tak důležité?

Čtvrtek, Červen 26th, 2014

Ani ne za týden začíná červenec a v něm nás čeká zveřejňování firemních výsledků za druhé kalendářní čtvrtletí letošního roku. Celý svět bude s větší pozorností ledovat hospodaření hlavně amerických společností. Proč? Protože naznačí, zda ekonomika Spojených států míří do recese nebo ne.

Před cca dvěma týdny byl vývoj americké ekonomiky za první letošní čtvrtletí revidován na ekonomický pokles (-1%), včera přišla druhá revize a výsledkem je nikým neočekávaný pokles HDP za 1. čtvrtletí letošního roku o 2,9%. něco takového ukazuje hluboké problémy v ekonomice.

Ač definice recese je propracovaná a zahrnuje řadu ukazatelů a ne jenom vývoj HDP (investiční výdaje, využití kapacit, příjmy domácností, zisky firem a další) zjednodušeně se za recesi považuje pokles ekonomiky ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích.

Hospodaření amerických společností ukáže, zde americké ekonomice hrozí pokles si v druhém čtvrtletí či nikoliv. Komentáře k dalšímu vývoji pak mohou sloužit jako návod pro odhad pokračování ekonomického vývoje.

Zda se Spojené státy opravdu vrátily do recese, se oficiálně dozvíme na konci července, kdy 30. července budou zveřejněny první odhady vývoje HDP za druhé čtvrtletí (ve stejný den zasedá i FOMC Fedu)..

Zda se Spojené státy opravdu vrátily do recese, se s větší pravděpodobností dozvíme na konci srpna, kdy 28. srpna budou zveřejněny zpřesněné údaje o vývoji HDP Spojených států.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Německé zlato zůstává ve Spojených státech

Středa, Červen 25th, 2014

Německo se rozhodlo zastavit stahování zlata domů a ponechá ho v New Yorku a Londýně. Podle vyjádření mluvčího poslaneckého klubu vládní CDU v německém parlamentu se Spojené státy o německé zlato starají dobře.

Toto je zásadní změna německé politiky. Německo tak žehlí své vztahy se Spojenými státy. Docela by mě zajímalo celé pozadí tohoto rozhodnutí a zda s ním souhlasí i Bundesbanka.

Blíží se ropný šok?

Sobota, Červen 21st, 2014

Stejně jako v současné chvíli na trhu existuje zvýšená míra pocitu spokojenosti a v podsatě všichni věří, že americká centrální banka to má „plně v rukou“ tak říkajíc a může mít de facto akomodativní přístup do nekonečna, tak stejně se na geopolitické scéně zdá, že konflikt v Iráku mezi sunnitskými muslimy a vládními silami nemá až tak velkou sílu a nakonec se vyřeší bez nutnosti vojenské pomoci západních zemí? Prezident Obama sice posílá do Iráku kolem 300 vojenských poradců, ale do  jaké míry tito pomůžou zastavit rebely známé pod zkratkou ISIS, zůstává otázkou. Ti již podle informací (i když popíraných iráckou vládou) ovládli rafinérii v Baiji, která má kapacitu 30% všech rafinérií v zemi dohromady. ExxonMobil a BP začaly evakuovat zaměstnance z Iráku a to nejen na severu, kde se konflikt odehrává, ale hlavně, a to je důležité z jihu, kde jsou nejdůležitější ropná pole. Shell zatím váhá. Je tedy hádankou, kam až může konflikt přerůst a pakliže se dostane na jih země, tak jistě tento přeroste ve značnou krizi na trhu s ropou a povede k ropnému šoku.

Během posledních 70 let v, když byla v USA recese následována ropným šokem, tak cena ropy rostla během několika měsíců až rok a půl přes 50%. To dozajisté není nárůst ještě zaznamenaný nyní, americká ropa WTI posílila během 6 měsíců ani ne 20% (podobně Brent, i když ten měl v posledních dnech tendenci skutečně akcelerovat na ceně nahoru). Je to dáno zcela jistě rekordní produkcí břidlicových vrtů a ropných písků v Severní Americe. Celkově ropa a kondenzáty ropy a zemního plynu překonaly v USA objemově průměrnou výrobu z roku 1970. Produkce čistě ropy s 8,3 milióny barely za den se blíží rekordu z listopadu 1970, kde se jednalo o 10 miliónů barelů za den. Podívejme se na predikci americké vládní energetické agentury (EIA), kde se hranici z roku 1970 přibližuje v následujících letech. A také, jaká je kompozice produkce ropy z tradičních nalezišť a těch břidlicových včetně předpovědi, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Potenciální nedostatek na světových trzích z důvodu výpadku v Iráku neni tedy zase takový problém na americkém ropném trhu (pozor však, na trhu s benzínem, který zajímá domácnosti je však průměrná cena současně nejvyšší od roku 2008). Dovozy do USA z Dálného východu činí stejně jen kolem 13%, z čehož 8% jde ze Saudské Arábie. Proto není potřeba se nějak zvášť v Iráku angažovat, zvláště pokud to stojí značné prostředky ze státního rozpočtu a válečné výdaje byly v posledních letech předmětem značné kritiky vličů. To na první pohled. Ale co trhy jako Čína a další v Asii, které iráckou ropu živě importují? Čína pro zajímavost 1,5 miliónů barelů za den, což je polovina iráckých exportů ropy a představuje kolem 15% čínské spotřeby komodity.

Zahrnuto je však také na obrázku výše, jaký je produkční potenciál (křivka) v čase ať již u klasického pole nebo břidlicového. Je vidět, že u břidlicových dochází k vyčerpání velmi rychle a je nutno hledat další. Podle pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA) pak pro porovnání zachování produkce 1 miliónů barelů za den z břidlicových vrtů v Dakotě vyžaduje 2 500 nových vrtů ročně v porovnání s potřebou 60 konvenčních vrtů v Iráku pro těžbu stejného množství černého zlata. Je tak tedy vidět, že se jedná o značně intenzivní metodu těžby jak na kapitál, tak na práci a v mnoha zemích mimo USA se jedná u břidlicových vrtů o finančně náročné až nezajímavé podnikání, alespoň v tuto chvíli.

Proto představují konvenční ropná pole v Iráku velmi důležitý strategický bod. Zvláště, jedná-li se o světového proucenta z první světové desítky a pátého největšího v potvrzených nalezištích. Dvě ropná irácká pole Rumaila a západní Qurna-2 se pohybují take v první pětce světově nejdůležitějších vedle saudských Ghawaru a Safaniyi a kuvajtského Burganu.

Bude-li se konflikt vyostřovat a cena ropy dále posilovat, světová recese vyvolaná ropným šokem může být nasnadě. V investičních kruzích se hovoří o nebezpečné hladině 135 USD za barel u americké WTI ropy. Budeme proto velmi pozorně vývoj ceny monitorovat.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 508 447  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně, nárůst o 42 492 kotraktů oproti předchozímu týdnu. Jedná se o relativně extrémní velikost čitých pozic! Rezistence je u srpnového kontraktu na úrovni  107,68 USD a support na 106,55 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Hledáme investiční mozek: Nikdo podhodnotu nenašel, ale byli jste velmi blízko

Čtvrtek, Červen 19th, 2014

Vítězný podhodnocený investiční certifikát je zaměřený na švédský index OMX. Podhodnota je kolem 2,2 procenta, což nám dělá výnos zhruba 7 % p.a. Dva soutěžící tento cenný papír tipovali, neurčili ale správně jeho podhodnotu.

Předem všem mockrát děkuji za účast v soutěži „Hledáme investiční mozek“. Uplynulý měsíc byl pro mě opravdu inspirující. Musím přiznat, že uhodnout a obhájit si podhodnotu bylo opravdu těžké, vymyslel jsem si pro tuto soutěž skutečný oříšek, který kombinoval dva nestandardní faktory, které pro bonusové certifikáty nejsou úplně běžné, koneckonců hledáme pouze ty nejlepší z nejlepších.

Bohužel nikdo soutěž nevyhrál a já nemohu vyplatit finanční prémii. Někteří z vás mě ale velmi příjemně potěšili, protože posílali zajímavé tipy, kde byly jen drobné chyby či přehlédnutí. Dva soutěžící dokonce identifikovali správný certifikát, ale nedokázali určit přesně podhodnotu.

Hledaný podhodnocený certifikát je Bonus Zertifikat mit Best-In-Funktion bozogen auf den OMX Stockholm 30 Index WKN UBS1CT, ISIN DE000UBS1CT5. Nalézt jej můžete zde:

https://www.boerse-stuttgart.de/rd/de/anlagezertifikate/factsheet?ID_NOTATION=52780519

Certifikát se skládá ze tří opcí a podhodnota je tvořena především kombinací dvou faktorů, best-in opcí, která je v této konstrukci navíc oproti klasické bonus konstrukci a také tím, že certifikát není měnově zajištěn, takže další část plyne ze změny kurzy měny.  Best-in princip, který byl aktivní jen v prvním půl roce od emise, byl skutečným oříškem i pro samotnou UBS, což je vidět i na grafu historického vývoje ceny certifikátu z konce března 2012 (tedy při splatnosti best-in opce), kdy certifikát špatně ocenili a nikdy ho už od té doby nesrovnali přesně.

Ocenit tuto opci není úplně snadné a identifikovat konečnou chybu je ještě těžší. Musíte si projít historická data vývoje indexu OMX. Opce, která snížila vstupní hodnotu indexu z 930,36 bodů na 867,02 bodů, takže zhodnocení indexu od best-in momentu do současnosti odpovídá cca 60 %, stejně jako je zhodnocení certifikátu, takže tato opce se postarala o cca 7,3 % zhodnocení certifikátu navíc. A velmi důležitou roli hraje i to, že certifikát není quanto, takže je nutno přepočíst startovní hodnotu do EUR v počátečním kurzu a stejně tak i hodnotu indexu do EUR v současném kurzu. Zde je dalších 2,5 % posílení SEK vůči EUR. Index tedy od best-in úrovně posílil o cca 60 % v SEK, což je zhruba shodné s posílením certifikátu od emise, nicméně certifikát je kotován v EUR a není měnově zajištěn, posílení SEK vůči EUR tedy ještě navyšuje zhodnocení certifikátu, takže bylo třeba identifikovat obě skutečnosti, zhodnocení z best-in opce a posílení měny.

I přes to, že jsem vám postupně snižoval počet možností z původních 1,2 milionu certifikátů na zhruba 3000 v posledním týdnu, nikdo tuto chybu nedokázal najít. Mnoho z vás mi připomínalo mojí situaci před deseti lety, kdy jsem pracoval pro Citi. Ve svém volnu jsem hledal možnosti jak vydělat a procházel si všelijaké investiční deriváty. Nakonec jsem ale banku opustil a založil BBI. Tak abych mohl na chybách bank vydělávat nejen sobě, ale také mým klientům. Přesně v tomto je hlavní přidaná hodnota BBI.

Momentálně přemýšlím o pokračování soutěže. Soutěž možná zbytečně omezena na vyhledávání pouze jednoho konkrétního certifikátu, otevřené vyhledávání by možná nebylo tak omezující pro schopné mozky. Proto bych v soutěži chtěl neoficiálně pokračovat i nadále. Kdo najde jakoukoli podhodnotu nebo chybu banky, dostane jako odměnu podíl na zisku, který by náš partnerský obchodník s cennými papíry na daném cenném papíru realizoval. Jinými slovy, když najdete podhodnocený certifikát, nebudete muset hledat kapitál, se kterým by se dala tato chyba realizovat ve velkém.

Původně jsem ani nečekal, že se najde tolik schopných lidí. Proto jsem se rozhodl, že ty nejaktivnější či nejschopnější ze soutěžících pozvu na společné setkání u dobrého jídla a pití, abychom tu nevyplacenou výhru společně propili a projedli. Zároveň můžeme probrat i pokračování soutěže, či případně další možnou externí spolupráci s BBI. Toto setkání s vybranými soutěžícími proběhne v pátek 4. 7. 2013 v klubu Ambix v Praze na Malé Straně. Pozvánka bude oficiálně zaslána začátkem příštího týdne.

 

Autor: Jaroslav Brzoň, BBI

29 biliónů dolarů

Čtvrtek, Červen 19th, 2014

Před pár dny přišli Financial Times s informací, že centrální banky a další vládní organizace po celém světě investovaly na finančních trzích po celém světě více než 29 biliónů dolarů. Jde o čtyři stovky vládních institucí ze 162 zemí celého světa.

Konkrétně jde o 157 centrálních bank (i ČNB drží v akciích přibližně desetinu devizových rezerv České republiky), 156 veřejných penzijních fondů a 87 Sovereign Wealth Funds. Centrální banky mají zainvestováno 13,2 biliónu dolarů, veřejné penzijní fondy 9,4 biliónu dolarů a Sovereign Wealth Funds zbývajících 6,5 biliónu dolarů.

Nikde ale není řečeno, že vše je na akciových trzích. V těchto částkách jsou například zahrnuty i investice centrálních bank do zlata, budou tam tak i investice do vládních dluhopisů různých zemí.

Zajímavé jsou zejména doplňující informace a výpočty. K částečnému přesunu směrem (zejména dividendové akcie došlo z důvodu hledání jiných zdrojů výnosů, když úrokové výnosy z držených obligací zkolabovaly – jenom centrální banky po celém světě přišly o 200-250 miliard dolarů na úrokových příjmech (výrazně větší částku tak ušetřily rozpočty zemí po světě platících tyto úroky).

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červen 16th, 2014

Toto je již třetí výběr nejzajímavějších komentářů napsaných komentáři.

lulinak: jestli na trzich je jedna jedina jistota, a to ze jednou ca za 6-10 let probehne umely konec sveta se souvisejicimi lakavymi nakupkami, tak vyvoj ekonomiky (vztazeno k nasemu kratkemu zivotu) nema jistotu zadnou.
Ale vlastne jednu jo, jestli nam zdravi a osud dovoli, tak se tu za 5 let sejdeme a budeme pravdepodobne dal hluboce mudrcirovat, ze kolaps je stale za rohem, podlozeno vserikajicimi aktualnimi tajnymi grafy.
Zlato bude v tu dobu mozna za 800, indexy mozna na trojnasobku, a mnoho nicku z diskuzi z ruznych duvodu zmizi a objevi se zase nove, jenz nasli krasy Zerohedge a dalsich sajt.
A mozna bude objeveno nove proroctvi Nostradama, asi tricate pate…
Ze si z toho delam legraci? ano, veci, ktere nemohu naprosto nijak ovlivnit, je nejlepsi bud neresit, anebo si z nich delat legraci, ale nekdo je bere naopak velmi vazne…
Tak uzivejte teplicko, nam po zaplave pred 14 dny shnil na zahradce spenat, kurna…. :-/

 

stas: v islamu skutecne nesmi banka proste pujcovat na urok. Muj kamarad v Kuwaitu me dal jeden prakticky priklad. Chtel auto , tak sel do banky. Podepsal s bankou smlouvu , banka koupila auto a kamarad splaci mesicni splatky presne v matematickem podilu z ceny a zadne uroky. To znamena ze banka musela nekde koupit auto lacine a draz prodat, tedy zadny srackomed penez, ale zcela normali busines! A pokud by auto kamarad uz nechtel , tak ho vrati a nic uz neplati.Banka je tedy majitel auta a jaho mesicne splacim az do zaplaceni po presny mesicnich castkach az zaplatim celou cenu, tak je auto moje…………

 

libri: Takže islámská banka koupí auto za x (když x je menší než Y) a za Y mi ho prodá. neplatím ji tedy úrok ale zisk. a když naše banka koupí za X a prodá za X + úrok tedy opět Y je větší než X, tak už to najednou nefunguje protože to je úrok a ne normální byznys.no, možná mi něco uniklo :)
a islámská banka si asi jistinu nekryje zástavou a třepe se zda bude investor úspěšný, aby ji káplo nějaké procentíčko zisku? anebo to funguje úplně stejně jako v normální bance? když investor není ziskový, nemá na zaplacení jistiny plus zisku (nebo po valašsky úroku?), přijde o zástavu a banka se k dalšímu zisku dopracuje u šikovnějšího investora, který je schopen jistinu splatit plus přihodí nějaké procento ze zisku (alias po valašsky úrok) – ale jak teda podle vaší teorie může zisk vytvořit? když víc peněz není ? co je to tedy ten zisk? a proč je problém když dostane jiný název třeba ve vztahu k půjčce úrok?

 

stas: libri: ja nevim jestli to nahodou nedelas schvalne!? Podil na zisku je v pohode! Opakuji znovu a pomalu: NA ZISKU!! Urok z dluzne castky je uplne neco jineho! Islamska banka jde do business rizika, zapadni banka s garanci na pujcu nic neriskuje!! Kdyz si pujcis od zapadni banky 100000,- za 10% p.a. na dobu 10 let. Kolik zaplatis? A kdyz si to same nasmlouvas u islamske banky na 10% ze zisku, kolik zaplatis??

 

libri: opravdu nevim jak reálně arabska banka pujčuje a jak si jisti sve prachy. ale realně vidim vysledky. arabske země jsou velmi bohate – ale řekl bych že díky ropě než díky podnikatelským nápadům – viz afgánistán, somálsko (pro ilustraci jak jim funguje ekonomika bez ropy). no každopádně to vypadá báječně – arabská banka vyžaduje v absolutní výši menší poplatky z úvěru (pro tentokrát se nepřeme zda jim budeme říkat úrok či podíl ze zisku), k tomu si platí odborníky na posouzení podnikatelského záměru, dále odborníky na pomoc podnikateli, když se dostane do nesnází, aby jim náhodou kapitál neuplaval anebo aby nedřeli zadara a ještě si platí cifršpiony , zda je podnikatel nešidí s vykazováním zisku. a když si jdu k nim pro leasing na auto a oni zrovna neseženou slevu při nákupu, tak jdu zase pěšky zvesela domů, protože úrok je ošklivé slovo. a ekonomika se vesele točí, akorátže jezdí na oslu a ipad vymysleli v USA a vyrábí se v číně.
a když dlužník arabské banky skončí v insolvenci tak z něj nic nevyrazí úplně stejně jako naše banka nic nevyrazí z s.r.o. bez majetku (zůstane ji akorát zástava).
tím nehájím bankstery – v současném právním rámci si zlegalizovali krádeže. ale ekonomická matematika úroku není podvod a ani nesmysl.

 

Jan Altman: Podobných teorií a názorů mají politici tendenci se chytat: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2655241/jedina-cesta-ke-snizeni-vysokych-dluhu-jednorazovy-inflacni-sok.html

nicméně stále si myslím, že ještě několik let se nebude dít nic dramatického, stále je dost prostředků a síly na odkládání a předstírání.

Navíc pokud by politici podstoupili tento krátký inflační šok (pro snížení dluhů), ochrání před ním člověka nemovitost či akcie stejně, jako to zlato – jen dluhopisy a keš to odnesou.

Na druhou stranu ty jsou zase pojistkou pro případ, že by přeci jen došlo k výrazné deflaci (což je pro mne sice těžko předsavitelné, zvlášť proto, co by to udělalo s dlužníky od firem, přes hypotékáře až po stát, ale stát se asi může cokoli).

Na druhou stranu, pokud by k inflačnímu šoku hoši přistoupili a vlastníci akcií, zlata a nemovitostí na tom silně vydělali a většina občanů prodělala (přišla o úspory), okamžitě vzroste politická poptávka po “spravedlivém” přerozdělení “nezasloužených a nepřiměřených” zisků, tedy po (radikálním a progresivním) zdanění těchto inflaci odolných statků. A zde jen zlato má tu vlastnost, že jej lze zapřít a schovat. Ale to už jsme za příliš mnoha KDYBY.

 

Kolda: Může probíhat inflace i deflace současně. V IMF se uvažuje o konfiskaci 10-40% bankovních účtů v EU (deflace) a zároveň se budou CB nakupovat dluhopisy a toxická aktiva (inflace).

Výsledná cenová hladina může být poměrně stabilní.

Mimochodem upozorňuji, že ta konfiskace by se měla týkat celé EU, ne jen eurozóny.
A ještě dodávám, že už před 5 lety jsem tu psal, že kdo se chce bránit deflaci hotovostí, tak ji musí mít v sejfu. Ne v bance.

 

Jan Altman: to Kolda –  Ale kdyby něco takového udělali, tak podle mne vyvolají docela bouřlivé reakce. Na každou z těch akcí budou aktéři trhu reagovat a výsledky by byly nepředvídatelné – a to přeci musej tušit.

 

Pepan: Já si stále nedokážu představit nějakou výraznější inflaci. Inflace může nastat když je málo zboží na trhu a masy lidí mají hodně peněz. Nemyslím si, že by toto hrozilo. Jakým způsobem by se dnes dostaly peníze k lidem? Podle mne byla většina případů hyperinflace v historii vyvolaná záměrně. Vždyť zastavit inflaci je jednoduché, stačí přestat tisknout nebo půjčovat peníze. Inflace není živelná pohroma jako např. povodeň. Navíc kdo má zájem na tom, aby se lidé a státy oddlužily? Dluhy dávají bankéřům neomezenou moc nad lidmi a státy. Tu by ztratili a lidé by byli volní.

 

Oracle to Pepan: Otočte tú situáciu, ľudia nemajú peniaze a ceny stúpli, pretože CB dali bankám a iným veľkým hráčom kredit zadarmo na hry v kasínu. Čo mal následok stúpajúce ceny energetických nosičov, teda všetkého životne dôležitého čo potrebuje na svoju výrobu energiu, a taká malá pripomienka väčšinu energetických nosičov potrebuje práve transport a poľnohospodárstvo (pohon strojov a pesticídy, hnojivá atď).
-
Síce hyperinflácie možno boli vyvolané zámerne, ale tlačiarenský lis na menu sa zastaviť nedá, lebo moderný finančný systém je jedno gigantické lietadlo (Ponziho schéma):
http://theeconomiccollapseblog.com/archives/12-numbers-about-the-global-financial-ponzi-scheme-that-should-be-burned-into-your-brain
-
Mimochodom štátnici sú kúpení a vždy to je o kontrole:
http://www.oftwominds.com/blogjune14/neofeudal-neoliberal6-14.html

 

Pepan to Oracle: Nemohu s Vámi zcela souhlasit. Situace se dá otočit jak píšete, tímto způsobem však nemůže dojít k roztočení inflační spirály. Energie a tím životní náklady jednorázově stoupnou, lidé budou v krajním případě mrznout a hladovět, ale tím to končí. Další růst cen nemá smysl, protože lidé mohou koupit jen to, na co mají. Čím vyšší budou ceny, tím méně lidé mohou koupit a důsledkem bude pouze snižování výroby a těžby surovin. Vysoké ceny tak vedou ke krizi a ta nezvýší kupní sílu, která by mohla roztočit inflaci.

Tiskařské lisy se zastavit dají. Hůř se zastavuje úvěrová expanze, kdy peníze vznikají každým novým úvěrem v systému komerčních bank. Lidé mají co utrácet, tudíž je proč vyrábět a ekonomika roste a rostou také ceny. Jenže toto Ponziho schéma stejně jako všechny pyramidové hry končí na problému sehnat nového hejla do hry, v tomto případě nového dlužníka. Což o to, lidé by si rádi půjčovali donekonečna, jenže nemají už čím za další úvěry ručit a banky jim nepůjčí. Pyramidová hra se začne zadrhávat a nakonec se zcela zhroutí. Nastupuje QE, které umožní pokračovat v růstu úvěrů díky prudkému zadlužování států. Ty ručí za dluhy svým majetkem, tedy hlavně svými občany. Ti přijdou při státním bankrotu o práci, úspory a důchody.

 

Oracle to Pepan: Ceny dôležitých vecí teda energie a potravín stúpa neustále (vrátane javu za rovnakú cenu menší balík) a má to 3 príčiny: vojny, suchá a neustále tlačenie meny posledných 5 rokov.
-
Krásne ste opísali situáciu, lenže vynechali ste 2 veci: QE ničí kúpnu silu už existujúcej meny (čo je inflácia) a časť QE ide bankám na ich “záchranu”, a banky potom používajú časť úveru na hry s komoditami a generovanie pôžičiek pre nie príliš bonitných klientov. Pričom po subprime hypotékach sme mali aj subprime lízing a táto bublina už začala praskať:
http://www.acting-man.com/?p=31099
-
Takže časť toho QE sa predsa dostala do reálnej ekonomiky a tým pádom väčšina obyvateľstva ktorá musí drieť sa stáva ešte chudobnejšou a ekonomika zadrháva a USA nebude mať z čoho splácať ani tie úroky na svoje dlhy, a potom nastáva konečný krach ekonomiky čo bude o 10 krát horšie ako predchádzajúci.
-
Situácia v USA je obzvlášť nepríjemná, lebo väčšinu výroby odsunuli do zámoria (tak ako materskú firmu do daňových rajov) a čo sa vracia je zas vysoko automatizovaná (teda ľudia nebudú mať vôbec zamestnanie). Takže keď sa táto finančná bublina praskne skôr ako sa BRICS a pridružené štáty sa zbavia US$ (čo sa teraz deje): http://www.youtube.com/watch?v=OgNb83Y0CoY
Tak uvidíme 4 veci:
-tie US$ sa prelejú do komodít;
-banky de facto skrachujú a s tým nepomôže ani ďalšie QE (skrytý bailout);
-bailiny čo zas zničí ekonomiku a nastane situácia podobná Argentínskej krízy z 2000;
-položí to aj EU a de facto celý západ, kvôli prepojenosti bankového sektoru.

 

Pepan to Oracle: Souhlasím, že část QE se do reálné ekonomiky dostane, ale to na roztočení inflace nestačí. Jak už jsem psal, každým úvěrem poskytnutým komerčními bankami vznikají nové peníze a každým splaceným úvěrem peníze zanikají. Kapitalismus stojí právě na této skutečnosti. Pokud bylo nových úvěrů více než splacených, objem peněz v ekonomice rostl a táhl ekonomický růst. Nyní se v rozvinutých zemích situace otočila a objem úvěrů začal stagnovat nebo dokonce klesat. QE pouze nahrazuje výpadek vzniku nových peněz z úvěrové expanze. Proto Západ nebojuje s inflací, ale s deflací.

I kdyby byla měna vázaná na něco, stejně by to nepomohlo. Pouze papírové nebo kovové peníze mohou být něčím kryté. Krytí těch elektronických, vzniklých multiplikačním efektem v komerčních bankách, zajistit nelze.

 

stas: Je to malo platné, ale v současném ekonomickém modelu není řešení ekonomické krize! Přidám napravo uberu nalevo, výsledek je pořád stejný !! Bez ztráty “kytičky” nejde expandovat donekonečna. Všichni máme jen jeden žaludek….Zadlužení vlád nevzniká vinou “zlých bankéřů” a neschopných ministrů financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka (v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelne daně potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie, vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost, změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma.
Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI.

Nastolí Evropa periodu ztracené dekády jako Japonsko?

Sobota, Červen 14th, 2014

Jako ekonoma, investora a asset manažera mě vždy zajímají hlavně rizika a jejich řízení, jelikož výnos se u historií prověřených a správně řízených strategií vždy dostaví (nemívá však rovnoměrné rozdělení v čase a jedná se mnohdy o běh na „delší trať“). Klíčové je tedy nedostat se spárů tzv. fat tails, to znamená událostí, které přicházejí sporadicky a náhle, jako ty v letech 2001-2 nebo 2008, kdy se trhy začínají chovat nepředvídatelně a mnohdy ti, kteří rizika z důvodu klidu po delší dobu a nediverzifikace svého portfolia v mezidobí zapomněli, že existují, realizují zbytečně obrovské finanční ztráty. Situace klidu je v podstatě z důvodu nízké volatility nyní a určitě přijde zase perioda, kdy akciový trh propadne o 50-80%, zkolabuje trh nemovitostí, a tak podobně. Bude velmi záležet na ustání možných nepříznivých situací, které krizový vývoj dokáží spustit a některé bych dnes zmínil.

Delší dobu byl a stále je v mém hledáčku vývoj v Číně, jejíž ekonomický zázrak není postaven na plně tržním mechanismu jak jej známe z vyspělých zemí a ekomická čísla musí mnohdy zahraniční agentury samy propočítávat, abychom se k nějakému závěru mohli vůbec dobrat. Trh nemovitostí se zdá být hodně přehřátý a situace s dluhem, často pochybé povahy, neutěšená. Avšak nutno dodat, že místní politici a měnové autority stav reflektují a reagují velmi rychle na problémy. Snaží se špatný dluh redukovat, připravují a zavádějí reformy liberalizace finančního systému, a tak dále. Země přežila velmi hladce zahájení omezování QE v USA a dočasný odliv kapitálu z toho plynoucí (při narůstajícím objemu devizových rezerv!), který vedl v minulosti za podobných okolností například k Asijské chřipce 1997-98, která započala u Thajska, Indonésie, Jižní Koreje, Malajsie a Singapuru a dále se šířila do světa. Poslední čísla o poklesu růstu cen na trhu nemovistostí příští týden budou klíčová, avšak existují propočty na trhu s možným poklesem jejich růstu meziročně pod 6%, což je velmi pozitivní signál. Prostor pro další zdravější růst je tedy připravován, a s ním spojené pokračování další vlny komoditního supercyklu.

Poslední dobou mě však dost zarážela až neakčnost ECB na symptomy v eurozóně charakteristické pro vývoj Japonska od počátku 90. let a v podstatě, dá se říci, do dneška, tj. to co v ekonomii definujeme jako ztracené dvě dekády. Tato krize v Japonsku, po periodě závratného optimismu 80. let, nekontrolovatelného růstu aktiv, převážně nemovitostí a akcií spojeného s nadměrným zadlužováním, v konečném důsledku vyústila, jak už to bývá a vždy bohužel bude, k prasknutí bubliny a nutnosti státních intervencí z důvodu počátečního otálení (podobně jako ECB v poslední době). Ať už formou “tří šípů” v současné politice Shinza Abeho (tzv. Abenomics), který podporuje expanzívní monetární a fiskální politiky plus strukturální reformy (stále na tyto čekáme) k zamezení deflačních tlaků a podpoře růstu hospodářství za každou cenu. To spojeno s rozsáhlými monetárními stimuly politiky guvernéra Haruhiko Kurody, který již varoval veřejnost před držením hotovosti nebo o ni přijdou. Vyústěním je sice nárůst cenové hladiny, avšak bez výraznějšího růstu ekonomiky a za situace, kdy silná depreciace domácí měny v poslední době již nepomáhá k exportům tak, jak jsme byli u Japonska zvyklí v minulosti, naopak export/ import bilance je negativní a poměr běžného účtu platební bilance k HDP jako ukazatel vnější konkurenceschopnosti prudce klesá. K vyrovnání rozsáhlého deficitu veřejných financí zase musí být použito zvyšování daně z přidané hodnoty na 8% od dubna v tomto roce a 10% pak v roce příštím, a podobně. Je zřejmé, že Japonsko má své další specifické faktory které v situaci přispěly, jako stárnoucí populace, realtivní pokles produktivity, a tak dále, nicméně není možné hlavní příčinu původního otálení neřešení deflační pasti přehlížet z důvodu jeho následků, které se může projevit i v klíčové otázce vývoje zaměstnanosti. Pohlédněme na vývoj vyrovnávání ztrát zaměstnanosti a jak dlouho to trvalo po jednotlivých krizích, Japonsko žlutě, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vývoj nemusí být tedy hned v takovýchto krizích, typu ztracených dekád Japonska, hned odstrašující, ale může se jednat o nebezpečně plíživou situaci trvající roky. V posledních dnech jsme mohli být svědky poklesu výnosů do splatnosti u španělských desetiletých vládních dluhopisů pod úroveň výnosů u amerického dluhu. Je na tom Španělsko, Itálie a spol. tak dobře, že investoři tak horlivě prahnou po jeho 2% výnosu do splatnosti (dosaženého s jistotou jen za předpokladu, že budou držet papír po celých 10 let)?, Pravdou je, že v reálném vyjádření po odečtení inflace, tyto stále poskytují zajímavý výnos relativně v porovnání s jinými zeměmi, tak přesto jistá bublina na dluhopisovém trhu nejen na periférií eurozóny nemusí být velmi vhodná. Pokles výnosů do splatnosti a vytváření bubliny na tomto trhu je totiž rovněž charakteristika doprovázející krizi v Japonsku. Pohlédněme na vývoj výnosu do splatnosti u 10-ti letého japonského vládního dluhu od 90. let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V porovnáním s akcemi amerického Fedu, kde QE fáze měly tendenci po určitém čase výnos do splatnosti zvyšovat v očekávání budoucího ekonomického oživení, tak u evropského dluhu se zdá, že směr ve výnosech je jen dolů a podobný tomu vývoji japonského dluhu (Španělsko červeně, Itálie modře, Něměcko žlutě), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je samozřejmé, že se jedná jen o dílčí faktory a detailní rozbor by zcela jistě vydal minimálně na rozsah diplomové práce a nebyl by zase tak negativní, jak se po přečtění výše uvedeného může zdát (v určitých bodech spíše naopak). Nicméně, existují jisté paralely vývoje se ztracenými dekádami Japonska a bude klíčové, jak rychle se podaří dostat potřebná likvidita v Evropě ne jen do bankovního sektoru, ale hlavně do reálné ekonomiky podnikatelům, kteří v konečném důsledku zaměstnávají lidi a ti táhnou ekonomický růst v pravém slova smyslu. Pro exportní konurenceschopnost pak bude jistě nutné další výraznější oslabení eura a dalších evropských měn, o kterém jsme již psali. Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

ECB uvolnila a cena kávy oslabila (ne jako následek!)

Sobota, Červen 7th, 2014

Mari o Draghi nakonec udělal to, co se očekávalo delší dobu a ECB snížila refinanční a marginální zápůjční sazby o 0,1 respektive 0,35 procentních bodů (nyní na hodnotách 0,15% a 0,40%) a dále minule diskutovanou depozitní sazbu o 10 bazických bodů do negativního teritoria -0,1%. Dále pak uvedla novou várku dlouhodobých refinančních operací (Targeted Long Term Refinancing Operations alias TLTRO) s čtyřletým časovým horizontem (zrušila 1-měsíční LTRO). I když dané akce monetární politiky vyžadují určitý čas než se projeví, tak cílem těchto kroků je zvýšení  likvidity nejen v bankovním sektoru , ale hlavně  v konečném důsledku v reálné ekonomice. Negativní depozitní sazba pak má vést k uplatněných přebytečných rezerv větších komerčních bank u centrální banky a naopak půjčování těchto fondů menším komerčním bankám (alespoň za nějaký úrok), a tyto pak uvolňovat prostředky více do ekonomiky. Nižší reálné úrokové sazby (očištěné o inflaci) pak mají stimulovat spotřebu domácností a investice firem, vyšší inflační očekávání pak také poskytnout stimul snížení odkládání nákupů statků a sužeb, které je charakteristické pro deflační prostředí. Růst míry inflace však ECB neočekává před 4. kvartálem 2014.

Kurz eura převedl v den D zajímavý pohyb, v konečném důsledku podle pravidla „sell the rumor and buy the fact“, to znamenalo prudší oslabení, jen aby mohl uzavřít v zeleném čísle. Avšak, na základě provedených kroků banky se očekává pokračování jeho trajektorie směrem dolů, což má vést k vyšší exportní konkurenceschopnosti eurozóny a zvýšení importované inflace. Pohlédněme na počty otevřených pozic (open interest) u červencových opcí na kurz eura vůči americkému dolaru na chicagské burze. Největší počet se hromadí na put straně (zajištění proti poklesu) v intervalu 1,35-1,36, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V poslední době je rovněž ve značném zájmů investorů komodita kávy, o které jsem psal jako potenciální investici roku na počátku 2014 a rozebírali jsme stručně proč by měla její cena jít vzhůru. Cena kvalitnější arabiky posílila přes 90% do konce dubna, avšak od tohoto vrcholu také oslabila o více jak 20%. I když konečné odhady sklizně komodity v tomto roce nejsou ještě známy a tržní odhady se pohybují současně u největšího světového producenta Brazílie od 43 do 55 milióńů 60 kg žoků, tak sentiment na trhu se přiklání k možnému pokračování korekce směrem dolů. Jistým důvodem mohou být zásoby ve skladech certifikovaných burzou Intercontinental Exchange (ICE), které sice klesají postupně od prosince, ale jsou pouze na 18-ti měsíčním minimu 2,5 miliónů žoků, což je relativně mnohem větší množství než v březnu 2011, tj. 1,6 miliónů, kdy rovněž cena kávy narostla (tehdy výrazněji přes 3 USD za libru) a zásoby byly na 11-ti letém minimu. Rovněž vyšší produkce z minulých let může hrát v následné cenové determinaci, minimálně v krátkém období, při současném vnímání trhu roli.

Trend-followingové komoditní fondy držely v listopadu přes 40 tisíc kontraktů na short straně, kdežto na konci května byli v net long pozici s přes 27 tisíci kontrakty. Obecně pak podle zprávy americké komise pro komoditní trhy  z 3.6, drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 43 724  pozic u kontraktů na kávu arabiku na burze ICE  na nákupníí LONG straně (mírné snížení o 855 kontraktů na nákupní straně oproti předchozímu týdnu). Prostor pro vyšší korekci směrem dolů tedy existuje.

Rozhodovat pak bude skutečná úroda současné sklizně a dále pak vlivy počasí pro následnou produkci. Trh s kávou může být v tuto chvíli velmi volatilní a záleží zřejmě na typu investora. Agresivnější mohou stále držet  a očekávat ukončení korekce a následné pokračování růstu ceny. Konzervativnější pak pravděpodobně vybírat zisky a vyčkat finální statistiky. Osobně jsem sám, dle mého trendového AOS systému, pozici ukončil a budu dále vyčkávat na další signál.

Technicky se pak trh nachází kolem zajímavé hranice podpory/ rezistence dvojitého vrcholu. Pohlédněme na kontinuální kontrakt kávy Arabica na americké burze ICE (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.