Články v rubrice ‘Aktuality’

Potenciál Kuby

Sobota, Prosinec 20th, 2014

Tento týden americký prezident Obama představil kroky k normalizaci ekonomických a diplomatických vztahů USA s Kubou.  Jde tak v podstatě o navázání na rozhovory o této tématice, které se odehrávaly v Kanadě a také za účasti papeže  ve Vatikánu. V 60. letech USA uvalily na Kubu sankce a obchodní a ekonomické embargo v rámci boje proti komunismu ve studené válce. Spojené státy jsou dokonce během pár měsíců připraveny otevřít svou ambasádu v Havaně. To jistě v sobě může skrývat obrovský potenciál této středoamerické země.

Kuba je ve velkém dlužnickém poměru především k Venezuele (dotované dovozy ropy pro Kubu jakožto čistého importéra této komodity), Rusku a Číně. Venezuela a Rusko jsou navíc nyní v zapeklité ekonomické situaci. Kubánská ekonomika operuje především na bázi státem vlastněných firem a její velikost se odhaduje na 121 miliard USD, což ji řadí až na 68 místo na světě. S HDP na hlavu 5 890 USD (cca 1/10 amerického) je za zeměmi jako Turkménistán, Gabon nebo Kolumbie. Pozitivní je však podle výkazů  samotné Kuby její míra nezaměstnanosti 4,3%, jež je však zpochybňována a americké úřady ji odhadují spíše na násobek tohto čísla. Oproti ostatním zemím na světě Kuba odmítla v minulosti spolupracovat se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Nyní by se toto mohlo změnit, což by bylo pozitivní ve smyslu případných půjček a poradenství pro správné směrování ekonomického vývoje.

V rámci změn můžou být do země přilákány značné přímé zahraniční investice, které se pak mohou projevit zejména v průmyslech turismu, offshore ropných vrtů a zemědělského sektou. Podle Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se může obchod mezi USA a Kubou dostat v podstatě z téměř ničeho na 20 miliard USD. Pohlédněme  na vývoj dosavadních exportů během posledních let a přepočítaného poteciálního obchodu v případě reforem, klikněte na obrázek pro zvětšení:

U zemědělství však nejen pověstný tabák a doutníky z něho, lihovarnictví rum, ale pro americké firmy jako minnesotský Cargill nebo chicagská ADM zajímavé také další komodity. V 60. letech se země řadila mezi hlavní producenty cukru (z kterého se například v Brazílii vyrábí také ethanol) a měla podíl 12% na světovém trhu. Dnes je to pouhé 1%. Problémem u cukru je v současné době velký nadbytek ve světě a podle International Sugar Organization se pro tuto sezónu, která započala v říjnu počítá s převisem nabídky pátý po sobě jdoucí rok. Cena této komodit pak na základě tohoto v tomto roce poklesla již přes 15%. Má-li se pokusit Kuba nabýt zpět přední postavení u této komodity a konkurovat hlavnímu producentu Brazílii (pětina světové produkce), pak to dozajista bude vyžadovat značné investice. A také podobně jako hlavní vývozce do USA Mexiko, které má preferenční status v rámci Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA). Mezi další průmysly, které mohou výrazně benefitovat z obnovení obchodní vztahů s USA jsou letecká přeprava, automobilový, stavební či filmový průmysl.

Závěrem se pojďme krátce podívat na výše zmíněnou komoditu cukr. Krátkodobá rezistence se nachází u aktivního kontraktu na americké burze ICE na hodnotě 15,12 centů za libru a hodnota popdpory na 14,79. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 37 492  kontraktů cukru, změna za týden o 9 549 kontraktů více na prodejní straně. Pohlédněmě graficky na vývoj současného aktivního 2015 kontraktu na cukr na burze ICE a jeho komoditní spread s kontraktem za stejný měsíc, jen pro rok 2016, kde je patrný současný přebytek a tudíž nárůst contanga a pokles spreadu (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Zvýší Fed sazby v dohledné době?

Čtvrtek, Prosinec 18th, 2014

“Téměř všichni” účastníci zasedání Fedu tipují zvýšení sazeb v příštím roce. J. Yellen navíc prohlásila, že se tak nestane během následujících “couple of meetings”. Výraz “couple” se často používá jako “několik”. Vezmeme-li ji však doslova, a přeložíme slovo “couple jako “pár” první zvýšení sazeb je možné na třetím meetingu, tedy koncem dubna.

Otázkou za milión dolarů pak samoztřejmě zůstává rozsah zvýšení sazeb, zde by šlo o standardních 25 bodů, či by byl použit jiný rozsah

 

Rubl ve volném pádu

Úterý, Prosinec 16th, 2014

Před dvěma týdny jsem psal, že ruský rubl se poprvé dostal pod hranici 50 rublů za dolar. Poté se během dvou týdnů dostal pod hranici 60 rublů za dolar, a to i přes panickou intervenci ruské centrální banky – nevím, jak jinak nazvat zvýšení sazeb z 10,5% na 17% – .(dnes ráno zahajoval na úrovni 60,7 rublu za dolar).  Během dne se rubl přiblížil na dohlled hranici 80 rublů za dolar, v odpoledních hodinách se zatím stabilizoval kolem 72-73 rublů za dolar. Sama ruská centrální banka nazývá situaci na tamním devizovém trhu kritickou.

Obchodování rublu vůči dolaru bude zítra zastaveno.

Ruské akcie jen za dnešek ztratily 17%.

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Prosinec 15th, 2014

František Sousedík: ….Myslím tím to, že stát rozhodl, že bude podporovat růst, bez kterého nemůže, zdá se, naše planeta existovat, např. dotací úroků, snížením úrokových sazeb na nulu apod. (Oni, zdá se, od dob soudruha Keynese, vždy vymyslí další a další nesmysly.).
Tudíž např. nulové úrokové sazby jsou příčinou a úvěrová expanze je následkem.
A rovněž nulové úrokové sazby jsou následkem nějaké příčiny.
A tím jsme se přiblížili k podstatě věci.

 

Hawkie: Skutečně ta data o nákladech těžby z břidlic a písků jsou enormně diskrepantní. MOžná by stálo za to podívat se na některého většího hráče podrobněji, ale já to nebudu, nemám na to čas- to víte, “private equity”, navíc bych byl jako investor spíš doma v oblasti farmaprůmyslu. MOžná ale napíšu něco o vývoji nového léků- myslím, že by investor mohl mít představu, jak se to dělá…

 

Petr Gejdos:

Tzv. “zahraniční zadluženost” k roku cca 2011:
…………………………………………
Rusko = 455 mld USD = 3 634 USD/hlavu = 23% HDP
Čína = 711 mld USD = 396 USD/hlavu = 8,7% HDP
ČR = 90 mld USD = 8 260 USD/hlavu = 45% HDP
…………………………………………
EU = 16 100 mld USD = 27 864 USD/hlavu = 85% HDP
USA = 16500 mld USD = 52 170 USD/hlavu = 105% HDP

Tzv. “státní dluh” k roku cca 2012:
…………………………………………
Rusko = 11% HDP
Čína = 22% HDP
ČR = 43,1% HDP
…………………………………………
EU v mém zdroji souhrnně není ale příkladně:
Italie = 126,3% HDP
Německo = 83% HDP
Francie = 9O% HDP
ale třebas
Řecko = 171% HDP
no a k tomu
USA = 107,2% HDP
.
Tady má “prostý člověk” náběh na uzel na mozku ! Tedy se ptám pane Pet – proč by zrovna Rusko (případně Čína a podobně) s relativně čistým štítem = vcelku minimální zadluženost a de facto zdravou funkční ekonomiku mělo mít nějaké hrůzostrašné problémy a obráceně proč by se měly nějak z růžové budoucnosti svých ekonomik radovat zrovna země EU, Japonska či USA ?
.
Nemám to spíše chápat jako pozoruhodný pokus o propagandu ? Mám přitom na paměti jedno – všelijaké ratingy, to není nic jiného, než jeden ze špinavých nástrojů západní propagandy. Pokud se pane Pet uvolíte odpovědět – používejte skutečně češtinu, slova jasná a prostá a rcete, co jste svým příspěvkem vůbec chtěl naznačit, zvláště pak cituji tímto: “izolace Ruska nabírá na obrátkách…”.
.
Pokud ale míníte “izolaci Ruska” právě že “izolaci Ruska od kolabujícího systému Západu”, pak tomu již rozumím… Jako občan ČR, tím EU a tím Západu – to tedy nijak z toho všeho výhledově nadšený nejsem a chtěl bych vědět, proč Vy ano.

 

Pet: Není co vysvětlovat – Výnosy z referenčných 10-ročných ruských štátnych dlhopisov dnes na sekundárnom trhu vyskočili na 12,97 % – tento údaj vysvětluje vše – to se zde můžete rozepisovat jak chcete – izolace se zvyšuje, rezervy klesají v desítkách mld. USD měsíčně – jsem zvědav jakou výši ruská CB udá tento týden – zatím se mluví o smrsknutí na 396 mld. USD a to bude potřeba dotovat splátky ruských firem do zahraničí ve výši 35 mld. jen za prosinec 2014.

 

Standa: „Tady nejde o to, co se vyplatí ještě těžit dneska. Jde o to, co se investorům vyplatí financovat zítra.“

Nejen to. Ropa je surovina používaná jako zdroj energie. Existuje zde ještě fyzikální mez, kdy se vyplatí těžba – ERoEI, čili návratnost vložené energie. Pokud klesne k 1, energie potřebná na těžbu se vyrovná energii vytěžené. Tedy lidé sice mají práci, ale žádné nové hodnoty nevzniknou.

Přepočtem podle oficiální hodnoty TOE (Ton of Oil Equivalent, 1 TOE = 11630.0 kWh) dostáváme 1 barel ropy = 1849 kWh. Z ropy však energii umíme využít nanejvýš na 50%. To znamená, že vzrostou-li náklady na těžby ropy a přiblíží se k 920kWh ekvivalentní energie, nebude ropa takto vytěžená použitelná jako energetická surovina, neboť dodá méně energie, než její těžba spotřebovala. A to při jakékoliv ceně!

Kolik jsou reálné náklady jednotlivých nalezišť, očištěné od investičního balastu, přepočtené na energetický ekvivalent, nejspíš přesně nevíme, a možná je to výrobní tajemství. Ale vzhledem k uváděným nákladům těžby se obávám, že se limitní hodnotě 1 blíží.

Pro ropné břidlice se uvádí hodnoty kolem ERoEI 1,5. To je velká bída, srovnatelná jen s takovými propadáky, jako je bioetanol.

Dokonce je možné, že ERoEI některých nalezišť časem klesne na méně než 1, a tak se vlastně stávají propadlištěm energie. Takový byznys může fungovat tak dlouho, dokud ho někdo bude dotovat. Reálné hodnoty při tom nejen, že nevznikají, ale dokonce nenávratně zanikají.

Čtvrtletní zpráva Bank for International Settlements –dolar, více volatility

Sobota, Prosinec 13th, 2014

Švýcarská „banka pro centrální banky“ Bank for International Settlements (BIS) vydala před pár dny svojí nejnovější čtvtletní zprávu, kde zmínila některá varování ohledně světové finanční stability. Mezi ty nejzajímavější pak lze zařadit zejména následující:

Volatilita trhů se zvyšuje

Podle banky se trhy budou stávat více volatilnější i přes to, že se participantům na něm zdá nyní pravý opak. Takovým mezníkem mohlo být prudké snížení výnosů (zvýšení ceny) amerických vládních dluhopisů 15. října tohoto roku. Tento pohyb (cenový spike) byl vyšší než v den, kdy Lehman Brothers požádal o bankrotové řízení. Trhy jsou závislejší a závislejší na vyjádřeních a akcích centrálních bank. Podobné pohyby se tak zajisté mohou projvit v cenách dalších aktiv. Pohlédněme na onen cenový pohyb kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis na burze v Chicagu 15.10. (1 bod pohybu představuje 1 000 USD na kontrakt), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Mezinárodní půjčky se zvýšily

Zadlužování mezinárodními půjčkami se od konce března do konce června 2014 zvýšilo o 1,2% na 30 biliónů USD. V Číně navíc tyto půjčky rostly 50% meziročně na současných 1,1 biliónů USD (co se může stát v případě, že mezinárodní věřitelé začnou splátky požadovat a  čínské ekonomice se nepovede tak dobře?). Naopak půjčky Rusku klesly o 10% a Ukrajině o 18%.

Offshore „šedé bankovnictví“ emerging ekonomik

BIS v tomto bodě varuje, že financování firem v emerging ekonomikách pomocí nástrojů offshore společností  výrazně narostlo o 252 miliard USD mezi léty 2009 až 2013 a tyto prostředky nejsou dále repatriovány, čímž se efektivně vytváří  šedá sféra bankovnictví.

Návrat CDO kontraktů

V periodě nízkých úroků se v rámci „honby za výnosem“ zvýšil  segment strukturovaných kreditních produktů jako jsou napákované půjčky. Aktivita v tomto sektoru je dnes vyšší než v období před počátkem finanční krize (průměrný kvartální kontrakt představoval do konce září 2014 řádově 250 a více miliard USD). Z tohoto titulu CDO trh v prvních třech kvartálech 2014 prudce narostl a je kryt z 55% právě těmito půjčkami.

Posilující kurz amerického dolaru

O přicházejícím poklesu kurzu eura či jenu vůči americkému dolaru a důvodech jsme mnohokrát na serveru psali. Nicméně, BIS varuje, že tato apreciace USD nemusí být výhodná pro emerging markets trhy, kde si tyto mladé ekonomiky v posledních letech v dolarech výrazně půjčily. Při pokračování růstu kurzu dolaru a depreciaci měn emerging ekonomiky, se pak splátky jistě stanou finančně náročnější. Zvláště pak u méně hospodářsky diverzifikovaných ekonomik závislých na exportech ropy, kde cena pokračuje v poklesu (nižší cena ropy naopak pomáhá importujícím jako Indie, Turecko či region střední Evropy).  Současný pokles cen černého zlata by měl vést k transferu kolem 1,3 biliónů USD na meziroční bázi od producentských ke spotřebitelským zemím, jedná se o 1,8% globálního HDP. Je pokles cen ukonce? Z historie v letech 1986 a 2008 cena Brentu poklesla o nějakých 75%, teď jsme zhruba níže o 45% z lokálního maxima, tak uvidíme. Firmy v emerging markets tento rok vydaly 193 miliard USD dluhopisů denominovaných v dolarech, během posledních pěti let pak 800 miliard USD. Vlády v těchto regionech pak 73 miliard USD v tomto roce a od roku 2005 pak kolem 500 miliard USD.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontinuálního kontraktu na Dollar Index (americký dolar vůči koši hlavních měn) na americké burze ICE v tomto roce (SOL Trader, denní data),klikněte na obrázek pro zvětšení:

Celoroční kolo soutěže čtenářů finišuje

Úterý, Prosinec 9th, 2014

V pátek jsem zveřejnil výsledky listopadového kola soutěže čtenářů. Připomněl jsem také, že probíjá o kolo celroční. Připravil jsem stručný přehled průběžných výsledků (počítáno koncem minulého týdne). Takto vypadá počet hlasů u první pětice.

1. místo: 100 hlasů – autor AA

2. místo: 97 hlasů – autor BB

3. místo: 40 hlasů – autor AA

4. místo: 29 hlasů – autor AA

5. místo: 27 hlasů – autor CC

 

Samozřejmě, pořadím mohou zamíchat ještě články, které vyjdou v průběhu prosince.  

Jak vidíte, v první pětici jsou 3 autoři, rozdíl mezi prvním a druhým místem je minimální. Odkazy na konkrétní články nedávám, abych nikoho nezvýhodnil.

Všechny soutěžící články najdete zde, jsou řazeny chronologicky, a to od listopadových po lednové. procházejte články a hlasujte, pořadí se ještě může změnit.

 

 

 

 

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Prosinec 8th, 2014

Petr Gejdos: Proč Putin odtroubil plynovod South Stream?
.
Na tuto otázku dostaneme odpověď již velmi brzy. Počítám, že tak nějak kolem nového roku. To bude Ukrajina již energeticky na kolenou a to navzdory údajně zpětným dodávkám plynu z EU na Ukrajinu. Ukrajina nemá plyn, nemá uhlí, nemá již ani elektriku. Zato má asi 40 milionů dnes již totálně nasraných lidí !!
.
Se zájmem a nevolí jsem zaregistroval vyjádření ERU, že plyn v ČR příští rok bude drahnout. A to tedy vzdor tomu, že jinak ve světě by měk být stále levnější. PROČ TO ?? Je ale jasné, proč. De facto spotřebitelé (nejen zřejmě) u nás v ČR platí Ukrajině plyn, který údajně reverzně proudí via Rusko – Německo a přes celou dotčenou část EU zpět na Ukrajinu. Jelikož je to v tomto konkrétním případě technicky docela nesmysl, patrně se jedná ve skutečnosti o to, že prostě si Ukrajina zatím (a s naším vědomím) bere = přikrádá plyn, určený pro EU a my to platíme a nedostáváme jej. Jaký by totiž mělo mít smysl ten plyn pracně dopravit do EU a pak stejně pracně posílat zpět na Ukrajinu ?? To by přece byl flagrantní přiklad tzv. “trhání zubů přes konečník” – zřejmě laparoskopicky…
.
Rusko má zrušením realizace South streamu příležitost “s milým bezelstným úsměvem na rtech” a naprosto elegantně provádět vůči EU sankce. A to tak, aniž by to kdokoli v EU mohl nazývat sankcemi – ač bolet to EU bude převelice velmi. A není možné proti tomu protestovat alespoň s náznakem logiky a zdravého rozumu aniž by se přiznal skutečný stav !
.
Generál Zima začíná “na východní frontě” úřadovat a zima bude nám tady ve střed ní Evropě. Je totiž jasné, že Rusko využije první neprůstřelnou záminku ze strany Kijeva k tomu, že zaškrtí plyn přes Urajinu. Nord stream pojede na plné pecky, to ale stačit nebude. Nebude to tentokráte Topolánek, ale někdo z EU bude chtít (a s hrůzou v očích) do Moskvy jednat, zdali by to “pro tentokrát nějak nešlo, aby to ještě aspoň do jara šlo !!” Možná ruská strana nebude zvedat telefony.
.
Jsou to šachy a Putinovi se jarní gambit zatím daří. Jestli vskutku Indie odřekne Francii ty stíhačky s poúkazem, že by se Indie nerada dožila toho, že by Francie “pozastavila” jejich dodávku s ohledem na já nevím co stejně, jako to Francie udělala s těmi loděmi Mistral pro Rusko – budou asi elity v EU brzy hledat “kde nechal tesař díru !”
.
JE TO NA OSTŘÍ NOŽE.
Tady jsou “velmi moudří debatéři”, co si myslí, že se furt nic neděje. Jenže ono se děje !

 

Petr Gejdos:

Rusko už ve válce je a věru je k tomu třeba hodně “zhůvěřilosti”, aby si někdo myslel a dokonce tomu bezpochybně věřil, že to bylo Rusko, kdo to všechno vyvolal s cílem vydělat na tom. Rusko to totiž aktuálně teď nepotřebovalo.

Jenže skutečná válka příjde i sem, do centra a na západ Evropy – a samozřejmě i do USA. Respektíve tam již taky je, akorát latentní. Je to zápas, kdy soupeři se obrazně ilustračně míněno navzájem drží za krky a teď jen čekají komu – a doufají, že jim – dýl vydrží kyslík. Nebo taky to lze charakterizovat jako běh o život – kdo padne první, prohrál. Ale ten první příklad je přiléhavější.

Západ se zlehka přepočítal, když si tam pánové strategové mysleli, že Putinovo Rusko roku 2014 je totéž, co Rusko za Jelcina. Rusové svůj kolaps mají za sebou a poměrně pro ně úspěšně. Dnes je na pořadu dne kolaps Západu, zdajiž dnes či zítra, pozítří, toť v podstatě jedno – vše jako by se již stalo.

Převelice dobře je to relevantní k tema “Ropa z břidlic podobná nemovitostní bublině?” ! Protože ta válka, ve které se zatím střílí jen sem tam někde, se zatím vede v takové utajené formě. A jednou ze zbraní je ropa a plyn. A zrovna teď voda neteče ani tak do bot Rusku, jako teče do bot břidličným ropařům a věru nebude po novém roce nikomu horko v Evropě, zvláště třeba v Bulharsku. Zrušený “Jižní proud” bude Bulhary hodně mrzet již brzy.

Rusko v historii přežilo řadu krizí. Jen těžko si lze představit, že dnes, kdy Putin Rusům představil cestu obrody ruského ducha a kdy dokonce ani nemusí při svých projevech moc lhát a přesto jest mu doma tleskáno – že zrovna dnes by to Rusové vzdali – nikoliv to připadá v úvahu. Myslím si, že se ve Washington DC a v Bruselu soudruzi poněkud přepočítali.

 

Pepan pro František Sousedík:
Samozřejmě, že si můžeme pod pojmem inflace představovat každý něco jiného. Pro mne je důležitá taková inflace, která se mne týká. Zvyšování objemu peněz v oběhu mne netrápí, pokud nerostou mé životní náklady. K inflaci ve výši 1000% se nemohu vyjádřit, neboť s Vámi nesdílím názor, že inflace je definována růstem objemu peněz v oběhu.

 

František Sousedík: Pro Pepan:
Představme si, že téměř celé 20. století jsme měli stabilní ceny. (Stabilní ve smyslu logickém, nikoli ve smyslu perfektních úvah ČNB.)
Od roku 2000 (včetně) máme stabilní ceny dle perfektní úvahy ČNB.
Letos paráda, že? Životní náklady vzrostou jen o pouho pouhých 0,5 %. Ráj na zemi?
Ale já to vidím jinak. Řekl bych, že Vaše náklady vzrostou na 143 %, pokud rok 1999 je 100 %.
Nákup v ceně 1000 Kč v roce 1999 bude dnes stát 1430 Kč.
Za pouhých 14 let znehodnotila ČNB měnu o 43 %. Podíl jiných subjektů nelze zjistit neb ČNB nepečuje o cenovou stabilitu.
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
Stačí “posčítat”.
Z tabulky dole vyplývá, že od roku 2005 (100 %) znehodnotila ČNB naši měnu o cca 24 %. Za pouhých 9 posledních let vzrostly Vaše náklady na 124 % oproti roku 2005.
Ani v tom se mnou nesouhlasíte?

 

Jan Altman (k akciím)

Plno lidí se bojí překoupenosti a čeká na korekci. Mánie to zdaleka není.
Navíc pokud budeme akciový index vztahovat k měnové zásobě (resp. jejímu růstu) a ne k oficiální inflaci, cena akcií hned přestane působit tak hrozivě.

Plus tedy investor si musí klást i otázku, že pokud by byly akcie překoupené, tak co tedy není, co je dnes lepší příležitostí. Jsou to dluhopisy? To těžko – “vyspělé země” za symbolický výnos a předlužené PIGS jen za o málo větší. Komodity? Zde očekávám ještě nějakou dobu potácení okolo nuly, případně ještě i nějaké poklesy. Růst přijde, ale až za nějaký čas. No a co tedy zbývá?

 

 

Koho ohrožuje klesající cena ropy?

Sobota, Prosinec 6th, 2014

Vezmeme-li v potaz, že se zečtyřnásobil počet nakoupených put opcí na prosincový 2015 kontrakt amerciké WTI ropy na strike ceně 40 USD za barel na 880 na chicagské burze CME Group (spekulace na to, že se cena bude přibližovat této úrovni, přes 20 tis. kontraktů je na striku 50, naposledy klesla cena WTI ropy pod 40 v únoru 2009), tak se musíme ptát komu by takový scénař dlouhodobě pokračujícího poklesu uškodil? Je evidentní, že producentským zemím jako Rusko či slabším členům kartelu OPEC. Komu dalšímu?

Velmi se diskutují producenti břidličné vrty v USA. Zde je nutné rozlišit, kde konkrétně. Asi v nejznámější oblasti Bakken fields (oblast Severní Dakoty) jsou schopni být stále ziskoví i při ceně mírně nad 40 USD za barel, podle Mezinárodní energetické agentury (IEA). Při ceně 80 USD za barel se stává neprofitabilních 4% projektů zvláště v oblastech Mississippi Lime v Oklahomě či Tuscaloosa Marine Shale v Lousianě. Při poklesu pod 70 USD jako nyní se stává situace vážnější a problémy s rentabilitou budou mít v regionu Permian basin v klíčovém Texasu a Niobrara v Kolorádu. Podle studie IHS je schopno 80% americké břidlicové produkce pokrýt náklady při ceně v intervalu 50-70 USD za barel.

Mnohem větší trable pak mohou zaznamenat producenti z kanadských ropných písků. Ti i když spíše spoléhají na průměrnou cenu za delší časovou periodu, tak tato je v mnoha případech na úrovni i minimálně 100 USD za barel. Pohlédněme na dvacet potenciálně nejrizikovějších projektů, kde je patrné „vedoucí postavení“ u oněch kanadských ropných písků, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Dlouhodobě pokračující pokles ceny ropy pak bude jistě znamenat velké problémy pro společnosti jako Suncor či Canadian Natural Resources a další. Podle reportu Bank of Nova Scotia může v roce 2015 poklesnout produkce černého zlata v západní Kanadě o 15%.

Kromě producentů však mohou být postiženy na prvním místě společnost poskytující infrastrukturu u ropných projektů, to znamená technologii, project management, a tak dále pro vrtná pole. Tyto jsou závislé na nepřerušovaném průběhu projektů. Příkladem může být firma Schlumberger. Do problému se mohou dostat také při pokračujícím polesu ropy investoři do firem v oblasti alternativní těžby, které v mnoha případech vydaly dluhopisy s nízkým ratigem (junk bonds). Podíl tohoto dluhu činí dnes kolem 210 miliard USD, což je 16% z celkového junk bond trhu oproti 4% před deseti lety. Stejně tak banky (obvykle regionální), které poskytly ve větším rozsahu (pokud tvoří značnou část úvěrového portfolia) půjčky na tyto energetické projekty.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 301 481  pozic u kontraktů na WTI ropu na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 10 134  kontraktů více na nákup oproti předchozímu týdnu). Krátkodobý support u aktivního kontraktu je na 64,83 (týdenní na 62,70) a rezistence na 67,81.  Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního lednového 2015 kontraktu ropy WTI v tomto roce a dále její komoditní spread s kontraktem posunutým na prosinec roku 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vítěz listopadového kola soutěže čtenářů je znám

Pátek, Prosinec 5th, 2014

Je jím článek E. Kalabus: Rusko a Čína – významní globální hráči

Čtenáře upozorňujeme, že zároveň bylo odstartováno poslední letošní kolo.

Také v něm se budou sčítat “like” facebooku a “g+1″ googlu, aby mohli hlasovat i čtenáři bez facebookového profilu. Dále nezapomínejte, že do finiše vstupuje i kolo celoroční.

Dále připomínám, že minci Silver Eagle lze získat i díky investičnímu tipu. Zde lze navíc i získat knihu FOREX Trading pro začátečníky od společnosti XTB Broker.

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Prosinec 1st, 2014

Pet: lehce odbočím, snad to nebude bráno jako spam —– celé mi to přijde , že bez ohledu na různé teorie, pokračuje China v přechodu na tržní ekonomiku – “Šanghajská zlatá burza připravuje plány na historicky první forwardy a opce na zlato v zemi. Nejen že by to z ní udělalo nejdůležitější měřítko ceny v Asii, ale mohla by konkurovat i londýnskému fixování ceny.
Čína v loňském roce předběhla Indii ve spotřebě zlata a stala se tak světovou jedničkou. Doposud země zakazovala obchodování s komoditními opcemi a forwardy, aby omezila spekulaci. Peking ale připravuje půdu pro takovéto deriváty a až se jim trhy otevřou, zlato by mohlo být první na seznamu. Zatím ale není jisté, kdy by k tomu mělo dojít.
Státem vlastněná Šanghajská zlatá burza (SGE) stojí v první linii čínských snah ovládnout oceňování zlata. Minulý měsíc otevřela mezinárodní burzu a zahraniční banky měly velký zájem na obchodování kontraktů denominovaných v juanech.
Vyšší objemy a nové produkty pro obchodování se zlatem pro mezinárodní hráče Číně přiblíží právo určovat cenu kovu v Asii. Změny přicházejí ve vhodném čase, protože na druhé straně světa bojuje londýnský fix s regulatorními prohlídkami a hledá nový způsob určování ceny zlata.
„Zavedení forwardů pro mezinárodní obchody na zlato si představujeme někdy v následujících šesti měsících až roce“, potvrdil zdroj z SGE, který odmítl být jmenován. „Na opce pomýšlíme také, ale bude to u nich pravděpodobně trvat delší dobu, protože musí být nejdříve zavedeny mezi domácími bankami“.
Již existující trh s futures v Číně je zaplněn maloobchodními investory, takže podle analytiků musí úřady najít způsob, jak ukočírovat spekulace těchto investorů a zároveň na nové trhy nalákat instituce.
Plány jsou zatím v začátcích, někteří analytici už upozorňují na překážky v jejich úspěchu. Nezdá se jim například absence zkušených brokerů v oblasti těchto produktů na čínských trzích. Kromě toho má Čína nevyspělý obchodní systém, kde je pouze hrstka institucí připravena kótovat nákupní a prodejní ceny, což by vedlo k problémům s likviditou u opcí.” CHAR. Zdroj: Business Standard

 

marwin: Osobně si myslím,že to neprojde,i když ten nápad se šíří napříč Evropou-po Německu,Holandsku a Švýcarsku zatoužili po svém zlatě i Francouzi (Marine Le Pen)…

Naopak- Evropu nejspíš čeká skvělá budoucnost plná létajících pečených holubů i bez repatriovaného zlata…!:)
http://www.blisty.cz/art/75623.html

 

Pepan: to Jan Altman:
Píšete, že peněz je mnohonásobně více než před 20 lety. Kde ale jsou? V domácnostech a státech jich moc není, jinak by Západ nebojoval s deflací. Jsou v akciích, uměleckých předmětech apod. Tedy mimo reálnou ekonomiku.
Proč tomu tak je? Protože vlivem globalizace a technického vývoje výroba na hlavu stoupá a mzdy téměř stagnují. Zato zisky výrobců lámou rekordy. Nůžky mezi vytvořenou hodnotou a mzdou se rozevírají. Jak donutit výrobce zvyšovat mzdy, když k výrobě potřebují stále méně lidí? Stále větší část firemních zisků jde do akcií a v reálné ekonomice chybí. Prudký růst akcií není způsoben jen QE. V letech 1995-2000 a 2003-2008 rostly akcie podobným tempem jako dnes a QE nebylo. Akcie byly hnány pouze úvěrovou expanzí. Jak nahradit peníze odcházející z reálné ekonomiky jinak než plošným rozdáváním natištěných peněz? Nemám na mysli distribuci vysokých částek vedoucích k hyperinflaci. Jde jen o to aby si lidé mohli koupit vše co vyrobí. V minulosti byly zmíněné nůžky rozevřeny méně a lidé byli méně zadluženi, takže deficit pokryly půjčky. Nyní jsou nůžky rozevřeny více a velká část lidí po uši v dluzích, proto se situace nedá řešit dalším zadlužováním a musí nastoupit “rozhazování peněz z vrtulníku”. Jinak se po zastavení úvěrové expanze v rozvíjejících se zemích (hlavně v Číně) globální ekonomika zhroutí.

 

marwin: Ředění (falšování) peněz vedlo,vede a vést bude k inflaci,ke znehodnocení vkladů všeho druhu-včetně penzí.
A je jedno,jestli se tiskne pro banky,nebo pro dělný lid.
No a deflace? Jsou ekonomové,kteří to považují za obecně rozšířený blaf (P.Kohout např.)Já to také považuji za blaf- z ryze praktických důvodů.
To,že stojí televize, digitální foťák,PC nebo hypotéka méně,to není důvod ke strašení deflací.Vynahradí to bohatě
služby,máslo,benzín,nájem,vodné+stočné,lékařská péče a jiné inflační legrácky…:)
Globální ekonomika založená na fiat měně a frakčním bankovnictví se zhroutí v každém případě,neboť se vydala po špatné cestě ,a cesta zpátky nevede.A rozdávání peněz to nezachrání,ale naopak- urychlí.
Fénix vylétne až z popela…:)

 

plukin 2 Pepan: penize maji ti kdo to s nima umi, ti kdo to s nima neumi maji kulovy ci drive ci pozdeji kulovy mit budou. To je jedina spravedlnost ktera existuje, aby si clovek uvedomil co ano a co ne. Rozhodte mezi lidi miliony a do par let bude vetsina tam kde byla. A jeste budou nastvani jak to mohli tak podelat. Penize se koncentruji tam kde se koncentruji, firmy ci bohati nebudou investovat kdyz vidi nejistotu a problemy na obzoru. Vyckaji az se vycasi a situace se vyjasni a pak budou investovat tam kde uvidi jakys takys poradek a klid..drive ne. A bude-li to na druhe strane sveta..tak to tak holt bude. Tihle lide maji penize proto, ze jsou opatrni a informovani. Muzeme si o nich myslet co chceme, ale tezko je budeme nutit riskovat penize nekde kde je prilis rizika a nejistoty.
Kazda krize je zaroven prilezitosti, zalezi na uhlu pohledu kazdeho. Koho strach z nejistoty a neznama nezastavi, ten ma uspech zarucen vzdy a vsude. Zbyvaji ti kteri se zatim strachu boji, coz chapu, protoze strach desivej je..nicmene takovi jednou bud prohlednou a nauci se se strachem zit..nebo padnou. A s timhle tezko nejaky politik bez zkusenosti a znalosti neco udela. Lide nepotrebuji penize, nepotrebuji ani ekonomiku, nepotrebuji ani nekoho kdo by jim kryl zada, potrebuji se pouze postavit svemu strachu ktery v nich je i kdyz si mysli opak (Ono myslet znamena prd vedet jak muze dosvedcit kdokoliv kdo kdy zkousel trading atd). Pak zjisti, ze je vsecko oukej a je uplne jedno jaky je svet okolo a co dela ekonomika a vlada atd..protoze oni vzdycky pujdou po te spravne ceste a bude se jim darit. Jako “zazrakem”.

 

František Sousedík: Pro Pepan:
Západ bojuje, dle Vás, s deflací? Co podle Vás, prosím, pojem deflace znamená?
Peníze jsou, dle Vás, v akciích, uměleckých předmětech apod?
Myslíte to tak, že vezmete akcii a natlačíte do ní stodolarovku? Že vezmete obraz a do jeho rámu natlačíte pětitisícovky?
Peníze jsou tedy, dle Vás, mimo reálnou ekonomiku? A už jste se zamyslel nad tím, co to udělá, když cena rohlíku stoupne celostátně o desetník? Obchodování s akciemi není, dle Vás, součástí reálné ekonomiky? Do jaké ekonomiky to tedy patří?
“Jak donutit výrobce zvyšovat mzdy, když k výrobě potřebují stále méně lidí?”
Vy myslíte, že je správné někoho k něčemu nutit? A k čemu je bude chtít nutit zítra? A k čemu budete chtít zítra nutit jiné?
“Jak nahradit peníze odcházející z reálné ekonomiky jinak než plošným rozdáváním natištěných peněz?”
Vy myslíte, že z “reálné ekonomiky” odchází i jiná měna než ta nadbytečně natištěná a nepotřebná v “reálné ekonomice”?
“Jde jen o to aby si lidé mohli koupit vše co vyrobí.”
Vy jste se setkal s tím, že by Vám v obchodě či zaměstnání někdy řekli, že na to nemají dost hotovosti? Nebavíte se o jablku a popisujete nikoli jen hrušku, ale dokonce tramvaj?
“Nyní jsou nůžky rozevřeny více a velká část lidí po uši v dluzích, proto se situace nedá řešit dalším zadlužováním a musí nastoupit “rozhazování peněz z vrtulníku”. Jinak se po
zastavení úvěrové expanze v rozvíjejících se zemích (hlavně v Číně) globální ekonomika zhroutí.”
A myslíte, že lidé budou takové měně stále věřit? I při zdražování základních potravin tempem 20 % ročně? A máte alespoň základní představu, co se stane až lidé přestanou měně věřit za stávajícího a většího objemu měny v oběhu?

 

 

 

 

 

Jaká bude reakce ECB na klesající cenu ropy?

Sobota, Listopad 29th, 2014

Výrazný pokračující cenový pokles ropy na trhu, na který v podstatě OPEC nereagoval, může být jistým spouštěčem  pro ECB zahájit QE v pravém slova smyslu a to nakupováním vládních dluhopisů. Ať už je to časová shoda zasedání OPECu tento týden nebo ne, tak před pár dny vystoupil s obecným proslovem o důležitosti ekonomické a měnové unie (a také fiskální, bankovní a unie kapitálových trhů!) sám Mario Draghi a hlavně pak vice prezident ECB Vitor Constancio v Londýně zdůraznil nutnost současných opatření jako nákupů krytých bankovních dluhopisů a ABS (zřejmě nedostatečné) k dosažení bilance aktiv, které měla v roce 2012 a pakliže ne, pak v rámci právní kompetence banky začít dále skupovat vládní dluhopisy. Se slovem právní a také s případnou účinnosti mají dozajisté problém Němci. Například prezident Bundesbanky Jens Weidmann na počátku týdne znovu zopakoval legální problém související s touto metodou. Z tohoto titulu se jistě na dalším zasedání ECB 4. prosince velmi pravděpodobně  již nic  nezmění. Banka stále počítá s možným překvapením silné aukce TLTRO v polovině prosince, poté co v září to bylo je 82,6 miliard euro, pod původními odhady.

Pokles cen ropy je jistě ze spotřebitelského hlediska příznivý jev a zvyšuje reálný disponibilní příjem, nicméně taky vede k snížení inflačního očekávání a poklesu růstu mezd (a může i mít neblahé důsledky jako například jeden z faktorů v r. 1998 u defaultu ruského dluhu). Navíc nominální inflace se možná po poklesech dostane na číslo kolem 0 meziročně v prosinci a dále případně do záporu. Po neúspěšném TLTRO a záporných inflačních číslech se dozajista mohou probudit i Němci a dát Draghimu zelenou, možná již na začátku roku 2015.

Problémem je jistě také hloubka trhu krytých dluhopisů, zajištěných půjčkami, kde banka nakoupila doposud 13 miliard euro a to poslalo cenu rekordně nahoru a inverzně výnosy o 0,3 procentní body níže na 0,68% v průměru.  A jelikož jsou již tyto dluhopisy tak drahé a málokdo chce kupovat (viz. poslední problémy Nomury, Santander nebo irské AIB s jejich prodeji), tak také je málokdo chce prodávat (když ví, že ECB bude jejich nákupem na sekundárním trhu udržovat cenu výše) a tak se vydávají nové tranše méně a méně a tudíž načasování ECB s touto operací je do určité míry nešťastné a nepovede k žádoucímu efektu.

Trh dozajisté žije očekáváním akce ECB ve smyslu vládních dluhopisů a pakliže ty s krátkou splatností už nemají kam růst v podstatě, tak se jde po výnosové křivce k větší duracím a například 10-ti letý španělský dluh se pohybuje na 1,9% v porovnání s 2,16% stejné splatnosti amerického vládního papíru. Toto jistě přispívá stále k držení se cen dluhopisů i u amerických bondů relativně vysoko a to i krátkodobého dluhu, kde dochází k agresivním rozprodejům obvykle 3 měsíce před prvním zvyšováním klíčové sazby Fedu. V rámci honby za výnosem se jde, jen kde se dá a ECB tak může být příliš pozdě na hostině. V horším případě unie upadnout do ztracených dekád typu Japonska.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti leté (FGBL Bund) a 2-leté (FGBS Schatz) německé dluhopisy na burze Eurex ve Frankfurktu a jejich poměrový spread, kde je znatelná tendence u kratší splatnosti stagnace ceny, která nemá kam růst v podstatě a delší splatnosti honba za výnosem a zvýšené nákupy (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Švýcarské zlaté referendum je za dveřmi

Čtvrtek, Listopad 27th, 2014

Čtenáře jistě nepřekvapí informace, že v neděli se ve Švýcarsku koná referendum o tom, zda zakázat švýcarské centrální bance prodeje zlata, nakázat jí stáhnout veškeré zlaté rezervy zpět „domů“ a stanovit, že zlato musí činit nejméně 20% jejích aktiv.

Švýcarská centrální banka se zapojila do kampaně před referendem, a to na straně odpůrců. Podle ní patří zlato mezi nejrizikovější aktiva, držení zlata jí obere o příjmy z úroků či dividend (zlato žádné příjmy tohoto typu neposkytuje) a že 20% zlata ovlivní její schopnost ovlivňovat např. kurz franku.

Těžko můžeme nazvat zlato rizikovějším aktivem nežli třeba akcie. Odvolávat se na příliš vysoký limit 20% je také zavádějící, vždyť podle švýcarské ústavy by frank měl být kryt zlatem ze 40%. Takže jaképak starosti se zavedením limitu 20%. Na duhou stranu by tento limit velmi ztížil možnost centrální banky udržet kurz k euru na úrovni 1,20 franku za euro (udržovaný již po 3 roky) a slabší. Ve své podstatě, obdobný krok udělala před rokem ČNB.

Podle některých názorů švýcarská centrální banka spolupracuje s ECB, ale tak, že ECB je tím výrazně silnějším v tomto vztahu. Díky tomu, že se švýcarská centrální banka snažila zabránit posílení franku, nakupovala obrovské množství euro obligací. Budoucí úroky z nich slíbila kantonálním politikům… Ti se tak referendem také cítí ohroženi.

Výsledkem přetlaku eurových aktiv v rozvaze banky je riziko kurzových ztrát v případě posílení franku. Čím více eurových aktiv bude švýcarská centrální banka, tím větší riziko bude. Jedinou cestou ke snížení objemu eurových aktiv je financování deficitu zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie.

Hlas „ANO“ by znamenal nastartování procesu omezování moci centrálních bank včetně omezení globálního kvantitativního uvolňování.

Nechme se o víkendu překvapit.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Listopad 24th, 2014

marwin: No,nejsem ekonom,ale státní dluhopis koupený CB je aktivum,jako každé jiné.Tudíž musí být řádně spalcen v termínu.
Ne li-jde o státní bankrot…
(Jak dlouho se to dá natahovat emisí nových bondů,když hrozí zvyšování úvěrových sazeb…?)
I FED výkup bondů – přes tvrzení,že už to vlastně nejde-zrušil…:)
Nejde o to,jestli je výkup některých dluhopisů fér,či nikoliv,to přece řeší jejich rozdílné úročení dané trhem.Jde o to,zda budou řádně daným státem evropské centrální bance v termínu splaceny…?
A toho se asi Němci- po řeckém a kyperském antré -bojí.
Nebo je to jinak…?:)

 

Jan Altman: Dluhopis koupený CB je aktivum….podle dnešních zákonů a účetních pravidel.

Ale reálně: pokud CB bude teoreticky vlastnit celý státní dluh, tak stát nic reálně nedluží. I pokud CB státu dluh (nebo alespoň úroky) neodpustí, tak je státu jako zisk může vracet. CB získá 100mld na úrocích a tento zisk přejde do státního rozpočtu.
Jelikož věřitel i dlužník jsou reálně tou samou entitou (pouze formálně ne), tak se cesta lehce najde. Nad státem již žádná entita, která by to mohla napadnout/zakázat, zkrátka není.

A Němci se bojí, že budou jih dotovat a je jim logicky celkem jedno, jak k tomu dojde:
A) Tak, tak se již nedávno stalo – 70% odpuštění Řeckého dluhu, pokd by jeho vlastníkem byla ECB, je prostě dar Němců Řekům
B) Tak jak píšu já: ECB nakoupí a sama odpustí – vždyť A a B je přeci úplně to samé.

Ale v případě zemí, které mají svou měnu (USA, JP, ČR, GB, …) zde žádná “německá” opozice nebude. CB dluhy skoupí a pak dojde k haircutu. Tak jako se již stalo v případě Řecka. Akorát že zde nebude žádný organizovaný Němec, který by protestoval a dělal obstrukce – postižení (např. střádalové) zde nebudou žádnou organizovanou silou a tak to projde poměrně hladce. Na několika nezávislých webech s mizivou navštěvovaností se bude psát o krádeži za bílého dne (jako bychom jich prostřednictvím daní nezažívali denně několik) a tím to skončí.

 

woxow: Já taky nejsem ekonom, ale je tu pár ale. Skupovat dluhopisy zemí jejichž vlády se dále zadlužují, ikdyž to inflační růst HDP zkresluje asi nikam nevede. Navíc jsem někde četl, že hodnota dluhopisu velmi rychle klesá když se zvyšuje jeho úroková sazba. Zatím všechny země musí držet dluhopisy nepzadluženější ekonomiky jako “dobré gesto” pro mezinádorná obchod stejně tak jako držet devizové rezervy v mezinárdní měně, která silně devalvuje a to se obchodníkům nelíbí, když dostanou zaplaceno o 20-30% méně během půl roku ikdyž nomnálně je to stejné. A při turbulencích se velmi těžko budou uzavírat kontrakty v něčem jiném než v ekvivalentu měny, která nepatří žádné vládě. Z tho pohledu jsou Němci, Francouzi Italové i Řekové velmi dobře připraveni protože mají cca 80% rezerv ve zlatě vůči svému oběživu. FED sice nekupuje, ale má bíle koně jako např. Británii pro nákup a taky vojenskou moc aby si v zahraničí vynutil kontrakty vypořádáné v dolarech. Podle posledních zpráv i Merkelová obrací a chce velmi ryhle podepsat TTIP.

 

Pet: Historie se jen opakuje – idnes – “V ruských bankách a trezorech se začíná hromadit více dolarových úspor. Řada Rusů totiž opouští domácí měnu rubl, protože výrazně ztrácí na hodnotě. Vyplývá to z čerstvých dat ruské centrální banky”

“K 1. listopadu dosahovala rublová hodnota devizových vkladů v Rusku 3,86 bilionu rublů (82,3 miliardy dolarů čili asi 1,8 bilionu korun) ve srovnáni se 3,42 bilionu rublů k 1. říjnu. Byl to nárůst o víc než 12 procent a větší část z něj byla odrazem poklesu hodnoty rublu vůči dolaru za říjen o zhruba osm procent. Hodnota rublových vkladů klesla o 0,3 procenta na 13,83 bilionu rublů.
Strach z propadu rublu vede řadu Rusů k nákupům dolarů ve směnárnách. Ty si někteří ukládají na účty u bank, častěji si ale pronajímají bezpečnostní schránky a ukládají je do nich, protože se bojí omezení výběru z bank.
Rubl vůči dolaru přišel letos zatím o téměř 30 procent své hodnoty. Minulý týden jej centrální banka přestala udržovat za vysokých nákladů v omezeném rozpětí a nechala jeho kurz volnému pohybu. Ruská měna se poté stabilizovala a podpořila ji i vyjádření prezidenta Vladimira Putina.
Stabilita měny byla jednou z hlavních vymožeností Putinovy vlády na ekonomickém poli. Letošní propad rublu však oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy vedl pád rublu k uzavření bank a ztrátě úspor obyvatelstva.”
———
Jinak v článku se píše – Štvrtý dôvod je, že tlačenie meny vôbec nepomáha reálnej ekonomike, lebo vytvára bubliny. Pre dôkaz stačí pozrieť na Japonsko (alebo USA), ktoré bezmála 30 rokov tlačí Yen a 4 veci rastú: ceny dennej spotreby, počet bankrotov, mizerný pocit Japoncov a burzový index, všetko ostatné ako kurz Yenu, výroba a zisky japonských firiem klesajú nehovoriac o negatívnej obchodnej bilancie Japonska. To znamená, že finančné trhy nerastú na základe ekonomických fundamentov a sú v stave bubliny.—————
Co se podívat na tisk juanů a praskající bublinu nemovitostí v Číně – chystané snížení sazeb ze strany PBOC zdevalvuje juan více než stagnující(?klesající?)ekonomika — evidentně jsou ovce na porážku všude kam se podíváš

 

Oracle: @ Pet
Obávam sa, že neviem koho predpoveď sa stane skutočnosťou a to, že Americká vláda povie, že “za tie US$ na zahraničných účtoch v USA nikto nič nekúpi”. A tento krok bude dôsledkom Ruskej reakcie o nedodržaní dohode ohľadom MMF a k tomu je precedens.
Totiž USA usporiadali v Estónsku (pokiaľ si to dobre pamätám) vojnové hry, ktoré mali za cieľ vystrašiť Rusov a Ruská reakcia bola obnovenie hliadok v Arktickej oblasti a v Karibiku a v západnej časti Mexického zálivu a keby to nestačilo Rusi tú druhú vec robia atómovými bombardérmi! Evidentne tá vyhrážka minula účinkom, pretože podľa Ruskej mentalite buď človek niečo urobí alebo drží hubu, lebo vyhrážanie je pre slabochov.
Podotýkam, Rusov od SWIFT-u neodstrihnú, lebo keď k tomu dotlačia Merkelovú, priemyselníci vyhodia.
-
Ďalšia vec je, že Nemecko podľa medzinárodného práva je ešte stále okupované územie a podľa jednej zmluvy z roku 1991 právnym nástupcom Nemecka je Nemecká ríša a nie BRD (skratka z nemeckého Nemecká spolková republika). To znamená, že existuje legálny precedens na to, aby Nemecko vystúpilo z EU bez zbytočných prieťahov. No a to je tá páka, ktorá keď sa použije tak europapalášom a ich pánom v USA skriví na tvári úsmev, a podľa všetkého keď to pôjde do tuhého nemeckí priemyselníci to využijú.

 

Pet: no, ale PBOC se rozvášnila – “Centrální banka rovněž učinila krok k dalšímu uvolnění tvorby depozitních sazeb. Nově mohou banky nabídnout střadatelům za jejich úspory úrok, který bude 1,2násobkem základní sazby. Doposud to byl 1,1násobek “

 

Feedback: Za nejlepší nápady 3 unce stříbra

Sobota, Listopad 22nd, 2014

 

Poradíte? SILVERUM s.r.o. se zabývá investičním zlatem a stříbrem. Spektrum zákazníků je velmi různorodé, od začátečníků až po skutečné profesionály. Proto jsou různé i dotazy, které jsme během šesti let, co SILVERUM s.r.o. funguje, dostali.
Některé dotazy se velmi často opakují. Proto jsme sestavili na jejich základě ebook, který je zdarma k dispozici všem zájemcům.
Na tomto serveru je mnoho zkušených investorů, kterým drahé kovy nejsou cizí. Budeme rádi za vaše náměty a připomínky k ebooku.
Tři nejlepší/nejrozumnější nápady/připomínky oceníme 1-uncovým slitkem stříbra Johnson Matthey.
Berte prosím v potaz, že ebook byl sestaven na základě nejčastěji se opakujících dotazů (38 z celkem 424 dotazů podobného typu..).
Nejde tedy o vědeckou práci, ani o prognózu atd.
Jde o shrnutí rad pro začínající investory, kteří zatím nedisponují zkušenostmi a znalostmi, jaké má většina čtenářů a aktivních přispěvatelů tohoto fóra.
Nemá tedy smysl ebook rozšiřovat o příliš odborné věci – noví zájemci je neznají a neptají se na ně.
Ebook, o jehož feedback jde, si můžete stáhnout k pročtení zde.
Návrhy, připomínky atd. pište prosím sem do komentářů.
Pokud vás nabídka zaujala, děkujeme.  Za feedback, tři nejlepší oceníme stříbrným uncovým slitkem Johnson Matthey.

Poziční metodika u trading systémů (AOS)

Sobota, Listopad 22nd, 2014

Když se obchoduje určitá strategie či program a equity se pohybuje časem nahoru, pak samozřejmě s vyšším kapitálem nastane otázka, kdy a jak navýšit počet kontraktů, podílů či pozic obecně. To znamená riskovat více, ale také potenciálně dále více akcelerovat vývoj výkonnosti.  Budu se snažit nenudit v krátkém článku a nebudu rozebírat do detailu všechny metody navyšování pozic (position sizingu) jako fixed fractional, profit risk, margin target, Kelly , optimal f, a tak dále. Definici těchto si jistě každý dokáže najít sám. Jde mi spíše o praktickou zkušenost s aplikací těchto metod. Někdy v roce 2007 jsem v americkém časopise věnujícím se trading systémům (AOS) publikoval empirickou studii o výkonnosti AOS obchodovaném v reálu po započítání komisí na regulérním S&P 500 futures kontraktu amerického akciového trhu,  jež jsem rovněž měl možnost osobně exekuovat od roku 2003 na pitu chicagské burzy CME Group. Tehdy jsem psal, že systém má nádherný pohyb equity v reálu vzhůru, viz. na obrázku po 746 obchodech:

To za obchodování fixně 1 kontraktu. Dále jsem se zaměřil na možné navyšování kontraktů pro exponenciálnější růst equity a případnou eliminaci strmějších propadů (drawdown) z toho vyplývající, za použití obchodování  samotné equity křivky trading systému dle proprietárního indikátoru:

I když v daném příkladě se jednalo pouze o navyšování kontraktů bezpečnou metodou fixed dollar amount of equity jen po dosažení zdvojnásobení hodnoty účtu a jejich redukci při drawdownech, tak je vidět čistě opticky, že dolarová „rozkolísanost“ vývoje se může značně zvyšovat a za použití jiných metod position sizingu se to pak dokáže projevit v potenciálně nebezpečných propadech, které ukáži potom na příkladu níže.

Asi takovou základní intuitivní metodou je riskovat % účtu na obchod a dle toho aplikovat počet kontraktů, podílů, a podobně. Zde je nutno si uvědomit základní premisy a to, že je nutno vzít v potaz jaká je pravděpodobnost úspěšnosti obchodu, jaký je cílovaný risk a zisk. Dále pak, jelikož se na finančních trzích nejedná o statickou hru, zda cílovaný profit v rámci timeframu je v každý moment racionální předpoklad s ohledem na volatilitu trhu a dále jestli risk na obchod v rámci daného timeframu poskytuje prostor pro to, aby byl onen profit případně realizován. V zcela základním příkladu si můžeme ukázat, že když máme 50% šanci na zisk v daném obchodě a riskovaná částka se rovná cílované profit částce,tak při riziku % hodnoty na účet je naše statistická výhoda z většího procenta finálně negativní. Dejme tomu, že tedy riskujeme 10% hypotetického účtu 1 000 USD:

Je vidět, že risk vždy stejného % účtu na obchod při cílování zisku velikosti stejné dolarové částky jako risku a 50-50 šanci na úspěch nemusí být nakonec statistiky zajímavá propozice. Je tedy nutné upravit podíl cílovaného  zisku k riziku (racionálně v rámci obchodovaného timeframu) nebo  výrazně  zvýšit edge své strategie. Pakliže zvýšíme edge své strategie, dejme tomu na 55%, tak při jinak stejných podmínkách jako na příkladě výše máme podlezákladního Kellyho vzorce otptimálně riskovat:

2p – 1 (%) = 2*55 – 100 = 10%

Při vyšším procentu rizika na obchod je možno statisticky dokázat, že se pak již dlouhodobě dosažené průměrné finální equity snižuje čí při extrémnějších riskovaných procentech účtu může být nakonec zhodnocení negativní, a to i při dané výhodě 55% šance na úspěch v daném obchodě. Procentuální riziko na obchod nemusí být tedy nejvýhodnější a velmi zjednodušeně  lze vysvětlit, že při růstu equity v podstatě riskujeme dolarově více a při poklesu equity je naopak potenciální dolarový výnos za stejného procenta účtu nižší než předchozí možná ztráta. Z tohoto titulu jsem spíše pro aplikaci dolarovně fixních cílovaných zisků (profit targetů) a ztrát (stop lossů), samozřejmě s ohledem na edge strategie, volatilitu trhu a tím racionálně nastavených těchto parametrů v rámci daného obchodovaného timeframu.

Příklad

Ukažme si tedy níže jak by vypadalo hypoteticky obchodování AOS na mini Dow Jones (YM) kontraktu podle dat z backtestu horizontu 9 let, za použití metody fixního množství kontraktů po celou periodu, dále navyšování podle fixního přidávání kontraktů po dosažení násobku equity: 1 kotrakt při 10 tis. USD až do dosažení equity 20 tis. USD, kdy by se přidal další kontrakt, 30 tis. USD další, a tak dále. Dále aplikujme v posledním příkladě navyšování kontraktů podle vzorce Kelly f procenta risku na obchod:

 K(f) = ((WL + 1) * PW – 1)/WL

K(f)…procento hodnoty účtu, které bude podstoupeno riziku na daný obchod

WL…poměr průměrného vítězného obchodu k průměrnému ztrátovému obchodu

PW…pravděpodobnost vítězného obchodu

Pakliže bychom hypoteticky obchodovali AOS s jedním kontraktem po celou periodu a máme tak vždy fixní dolarovou hodnotu rizika a potenciálního výhosu na obchod,  vypadal by vývoj equity následovně:

Je možno pozorovat relativně vyhlazený vývoj equity v čase, který bychom od systému očekávali s přiměřeným poklesem equity (drawdownem) 11,78%, který je snesitelný pro většinu obchodníků s racionálními očekáváními.

Přidáme-li pak dodatečný kontrakt pokaždé, když equity dosáhne celého násobku původní equity jak uvedno výše, pak bude trajektorie vypadat takto:

Zde samozřejmě cílujeme vyšší konečné zhodnocení, ale také počítáme s možnými vyššími dolarovými poklesy při navýšení kontraktů a následném adverzním pohybu. Nicméně, při opatrném přidávání jen v okamžiku proporciálního nárůstu equity, se toto projeví dle testu jen mírně negativně u drawdownu, který vykazuje v daném příkladě 13,62%.

Jako poslední variantu využijeme zvyšování počtu kontraktů podle pavidla rizika procenta účtu na obchod za použití Kellyho f poměru:

Je bezesporu evidentní exponenciální zhodnocování v čase, keré je velmi lákavé na první pohled. Nicméně, to vše za dosažení vysokého drawdownu v čase, ve rozsahu až 52,38%. To je nutno přiznat je velmi riskantní a v praxi pak pro naprostou většinu obchodníků rizikově a psychicky neudržitelné.

Závěr

Je tedy nutno říci, že position sizing ano, nicméně v rámci rizikových preferencí toho kterého investora, jež je potřeba před započetím obchodování AOS jasně definovat, ale také poté dodržovat, za jinak nezměnených okolností. Pokuď obchodník spoléhá na backtest, který vychází z obchdování 1 kontraktu, pak při příliš rychlém navyšování kontraktů samozřejmě nelze počítat s hodnotami poklesů equity jak uvedeny v původních testech. Při aplikaci mnoha position sizing metod, pak tyto drawdowny budou jistě vyšší. Proto je nutné tyto metody a priory předem na systému testovat, navíc za použití patřičných stress testů. Až poté případně aplikovat v praxi.

Aktuality Čína

Čtvrtek, Listopad 20th, 2014

Na pozadí komentářů v médiích na téma Rusko ustoupila Čína trochu do pozadí. Neměla by. Proto jsem připravil souhrn několika událostí z nedávné doby týkajících se Číny, kterým nebyly věnovány samostatné komentáře (např. čínské měně), s důrazem na ekonomiku.

Zde jsou:

Několik dohod o měnových swapech, případně o jejich plnění: Čína podepsala s Kanadou tříletý měnový swap na 30 miliard CAD, zároveň došlo i k podpisu dohody o měnovém swapu s Katarem, tentokrát ve výši 6 miliard dolarů. V rámci swapové dohody s Argentinou (podepsané letos v létě) uložila čínská centrální banka u svého argentinského protějšku částku 814 miliónu juanů, okamžitě převedené na pesos.

Rusko a Čína se blíží dohodě o druhém kontraktu ohledně dodávek zemního plynu. Objem dodávek by měl být cca 80% ve srovnání s prvním, v květnu podepsaným kontraktem.

Ve Frankfurtu bylo zahájeno obchodování s juanem, respektive dvě společnosti si budou moci mezi sebou platit čínskou měnou, zprostředkovatelem bude pobočka Bank of China ve Frankfurtu. Účty u ní mají již velké německé banky jako například Deutsche Bank, Commerzbank a další.

Čína pracuje i na dohodách o volném obchodu. Nedávno ji uzavřela s Jižní Koreou, nyní je před podpisem podobná dohoda s Austrálií, jejíž podoba byla finalizována během jednání nedávné skupiny G20. Zde jde hlavně o odstranění tarifů a cel ve vzájemném obchodě, hlavně s komoditami.

 

To jsou hlavní body z mého pohledu. Pokud máte další, dejte je do diskuse pod článkem.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Oracle: Ako ovce na porážku

Středa, Listopad 19th, 2014

Toto je druhý článek listopadového kola soutěže čtenářů roku 2014.  Zároveň připomínám, že běží i kolo celoroční.

 

 

Špekulanti vsadzajúci na rast indexov búrz a US$ sa majú dobre, ale reálna ekonomika (a každí kto z toho žije) nie až tak, ostatne väčšinu z nich to ani nezaujíma a je to problém.

 

Prečo je to problém?

Prvý dôvod je, že aj oni využívajú služby reálnej ekonomiky a keď sa stane nejaká služba nedostupná každému alebo prepadne kvalitou, tak zväčša oni sú tí prví ktorí začnú nariekať (ostatne Boh nebije palicou).

Druhý dôvod je, že rekordne veľa „vsádzok“ ide na margin (na dlh), naposledy tak to bolo v rokoch 2007/08 (ostatne aj pred ostatnými krachmi búrz)  a čo čert nechce je len otázkou času kedy niekto urobí zlú vsádzku. Zaplátať papier papierom po zlej vsádzke sa dá, viď príklad portugalskej banky Banco Espirito Santo ale predsa sa môže nastať situácia keď an Plunge Protection team FED-u bude v koncoch a to bude mať za následok obnovenie otvoreného tlačenia US$ (pretože QE neskončil).

Tretí dôvod je, že rast indexov búrz je dôsledkom spätného nákupu akcií firiem čo bolo umožnené kvôli ZIRP a QE, to znamená, že firmy sa zadlžujú a rast nie je dôsledkom ekonomického rastu (kde komu to došlo). Čo sa stane keď sa firmy nebudú môcť ďalej zadlžovať, alebo nebudú môcť platiť svoje pôžičky? Za predpokladu, že nebudú môcť prepúšťať kvôli organizačným dôvodom a presťahovať výrobu za tak krátky čas t.j. za cca 3 mesiace tak prepad indexov bude ten najmenší problém. Dôvod je jednoduchý, lebo to buď znamená bailout zo strany štátu pre TBTF firmy (ako General Motors) čo znamená otvorené  QE v takej či v onakej forme alebo pre politicky nekryté firmy rovno bankrot. Práve takáto situácia nastáva kvôli relatívne silnému US$ a poklesu ceny ropy. Vysvetlím to, US$ je relatívne silný lebo politická situácia vo svete je nestabilná a kvôli short predajom zlata a striebra vzácne kovy len máloktorí „západniar“ (okrem super-bohatých) vníma ako bezpečný prístav (ktorý odporúča aj Greenspan) a preto americké nadnárodné firmy museli znížiť odhadované zisky zo zahraničia o niekoľko miliárd. Druhé riziko predstavujú malé ropné firmy ťažiace brydlicovú ropu, pre nich pokles ceny ropy predstavuje pohromu z jednoduchého dôvodu je to drahá technológia s minimálnou návratnosťou (ktorá neurobí USA energeticky samostatným lebo jednotlivé typy energií sa nedajú zamieňať), teda keď sa cena ropy bude dlhodobo držať pod 80 US$ za barel, tak väčšina malých a stredných firiem má problémy, keď poklesne cena ropy na hladinu 60 US$ za barel, firmy skrachujú a bublina spľaskne so všetkými jej negatívnymi dopadmi na reálnu ekonomiku.

Štvrtý dôvod je, že tlačenie meny vôbec nepomáha reálnej ekonomike, lebo vytvára bubliny. Pre dôkaz stačí pozrieť na Japonsko (alebo USA), ktoré bezmála 30 rokov tlačí Yen a 4 veci rastú: ceny dennej spotreby, počet bankrotov, mizerný pocit Japoncov a burzový index, všetko ostatné ako kurz Yenu, výroba a zisky japonských firiem klesajú nehovoriac o negatívnej obchodnej bilancie Japonska. To znamená, že finančné trhy nerastú na základe ekonomických fundamentov a sú v stave bubliny.

 

Medzinárodná politicko-ekonomická scéna

Tá je viac než horúca alebo ľadovo studená. Hovorí sa, že medzinárodná politika je vždy o peniazoch a politika je koncentrovaná ekonomika, z tohto uhla pohľadu stretnutia APEC a G20 mali dosť zaujímavé výsledky. Trocha histórie G20 v roku 2010 vznikol preto aby vzniknutá ekonomická kríza neskončila horúcou vojnou, aby prechod USA od svetového hegemóna k lokálnej mocnosti resp. prechod od unipolárneho k multipolárnemu usporiadaniu svata bol plynulý a preto  mocenské špičky BRICS (a ďalších krajín) a USA uzavreli dohodu, BRICS udržia USA nad vodou a USA za to zrieknu kontrolného balíčku v MMF (je to mocný nástroj) a Čína, Rusko, India, Brazília, Nemecko, Francúzsko, Turecko atď. Lenže militantné krídlo elít kľudný prechod zablokoval a odvtedy USA rozdúchava konflikty naposledy na Ukrajine (otázka čo tam asi robia Kanaďania?). Odpoveď na takéto správanie bola ultimátum v Apríli 2014 vo forme vzniku alternatív k MMF, ktorá vyslala signál buď dodržíte tú dohodu do konca tohto roka alebo pripravte sa na následky. Teraz americké elity nechcú o tom ani počuť a preto Putin odišiel predčasne (nie kvôli Ukrajine) a sú pripravení prakticky na všetko vrátane horúcej vojny.

 

Samozrejme to skončí ekonomickou vojnou a prekreslením geopolitickej mapy.

Výhercovia tejto vojny (ktorá v tichosti prebieha) v klasickom zmysle slova nebudú, budú len porazení ktorí na tom budú lepšie. Reálna ekonomika „západu“ nie je na tom práve najlepšie (stačí si na to pozrieť odhady korporátnych profitov od JPM), € sa rozpadá tak ako EU, bubliny sú všade aj tam kde by to človek nečakal (a niektoré začali praskať), jeho bankový systém de facto v troskách, necháva kriminálnikov pobehovať na slobode,  má zväčša negatívne obchodné saldo (viď rekord USA), neustále sa zadlžuje (tiež USA je rekordér), CB monetarizujú dlhy svojich vlád (vrátane FED), topí sa v matematicky nesplatiteľných dlhoch (pričom sa zadlžuje a klame o CPI) a preto vyvoláva všade vojny.  Medzitým „východ“ podpisuje mimo obchodné dohody US$, kupuje fyzické zlato, striebro a ropu ako o život (a nielen oni) za čochvíľa bezcenné papieriky pričom dopyt prevyšuje ponuku (a cena napriek tomu klesá, asi je to nejaký predvianočný výpredaj zásob alebo čo), Kanada  a Katar chystá svoje energetické nosiče a suroviny predávať za Yuany a ktovie čo chystá OPEC ako protiopatrenie voči padajúcim cenám ropy a poklesu aj ich mien. Poznámka: ropný producenti ktovie z akého dôvodu, začali predávať svoje aktíva denominované v US$ ktoré sú zväčša podložené nejakým dlhom pričom maximum podľa BNP Paribas bolo v roku 2006. V podstate „západ“ stráca kontrolu nad životne dôležitými nástrojmi na kontroly a aj nad infraštruktúrou lebo „východ“ zistil, že s totálne zadlženým západom po dobrom nemôže, a práve nezaplatenie dlhu (celkový dlh prevyšuje všetky úspory a  HDP sveta) bude mať najväčší politický dopad tak domácej ako aj na medzinárodnej scéne.

 

Aké budú dopady tejto ekonomickej vojny?

„Západ“ už teraz je bankrot, keď sa toto prevalí tak verejnosť to nepríjme najlepšie a lov na papalášov bude športom, lebo za posledných 6-7 rokov čoraz viac ľudí žije z ruky do úst a to povestné 1% je čoraz bohatší. Takýto scenár vždy končilo katastrofou lebo tzv elity nechceli dopustiť potrebné zmeny. Ostane narovnanie nerovnováh je málokedy príjemné a zväčša to ide na náš účet (ostane pri záchranných operáciách platí heslo banky, ženy a deti najprv).

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Greenspan napísal veľmi zaujímavý článok o peniazoch v roku 1966.

PSS: Objavili sa špekulácie, že BoJ v tichosti zaviedol zlaté krytie.

Pokračuje globalizace?

Sobota, Listopad 15th, 2014

To je jistě zajímavá otázka. Zvláště pak po krizi, jež akcelerovala v roce 2008 a dal by se následně očekávat vývoj podobný po krizi roku 1929 a jistým tendencím deglobalizace meziválečného období minulého století, růstu populistického nacionalismu a v konečném důsledku ekonomické autarkie, která v mnoha zemích vedla po 2. světové válce k další ekonomické katastrofě těchto izolovaných zemí. Odpověď na pokračování globalizace nedávno mohl poskytnout index zveřejněný společností DHL: Global Connectedness Index . Ekonomové Pankaj Ghemawat z New York University Stern School of Business a Steven Altman z IESE Business School použili pro jeho stavbu data ze 140 zemí, které pokrývají 95% světové populace a 99% globálního HDP. Graficky lze tedy vývoj světového propojení dokumentovat následovně:

Na prvním grafu je uvedena hloubka globalizace (depth), která indikuje jak mnoho ekonomické aktivity probíhá přes hranice a dále šířku mezinárodního propojení (breadth), to jest kolik těch hranic je vůbec překročeno globální ekonomickou aktivitou. Ačkoli hloubka se silněji propadla po krizi, tak je vidět její akcelerace od roku 2009 a kvantita meznárodního ekonomického propojení se zvyšuje. To však kontrastuje ze šířkou, která znamená pokles zapojených zemí v procesu a spíše než multilaterálních obchodních vztahů narůstají bilaterální dohody většího objemu. Mezi deset nejvíce zapojených zemí do procesu globalizace v roce 2013 patřily emerging markets trhy, převážně ty z regionu Jižní Ameriky a Karibiku.

Na pravém grafu je zachycena rostoucí trajektorie infomační složky globalizace, která je spojena s rozkvětem sociálních sítí a komunikačních nástrojů inernetového charakteru v podstatě zdarma v mnoha případech. V poslední době lze pozorovat opětovný růst pohybu kapitálu přes hranice, nicméně stále pod úrovní počátku eskalace poslední finanční krize. Celosvětový pohyb osob je stabilně rostoucí , ať již se jedná o studenty, turisty či imigranty/ emigranty.

Jistě alarmujícím je pokles mezinárodní obchodní activity statků a služeb, který se měl tendenci od roku 2009 do roku 2011 probouzet. Následně však dochází  k opětovnému pohybu níže.  Podle mezinárodní obchod moniturující agentury Global Trade Alert se od roku 2008 v 70% u změn pravidel v této oblasti týkalo omezení obchodů a Světová obchodní organizace (WTO), která má tyto omezení redukovat, nesplnila svou funkci. To znamená to je dozajista logicky jeden z důvodů. Závažnějším a hlavním je však zřejmě ochlazování světové poptávky, růstu světové ekonomiky a z toho plynoucích obchodních vztahů.

DHL index dále poukazuje na to, že vyspělé země maji tendenci být více zapojeny do světového obchodu. Nejvíce však menší centra jako Hong Kong, Singapur či Lucembursko. Emerging ekonomiky mají tedy co dohánět, jelikož vyšší zapojení do světové ekonomiky přináší v konečném důsledku silnější a vyspělejší ekonomiky na což poukazují  mnohé studie, jako například od McKinsey Global Institute, a tak dále.

Na závěr se pojďme podívat na provázanost vývoje obchodovatelných kontraktů na akciové indexy vyspělých ekonomik a  jejich vývoj v tomto roce a to amerického S&P 500, evropského DJ Euro Stoxx 50, britského FTSE 100 a japonského Nikkei 225 (SOL Trader, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Superčlánek týdne – růst daní se blíží

Pátek, Listopad 14th, 2014

Tento článek upozorňující na analýzu MMF, která poukazuje na nezbytný nárůst daní by neměl uniknout nikomu (díky čtenáři s nickem “Copter” za upozornění).

Citát z analýzy:

“The sharp deterioration of the public finances in many countries has revived interest in a “capital levy”— a one-off tax on private wealth—as an exceptional measure to restore debt sustainability. The appeal is that such a tax, if it is implemented before avoidance is possible and there is a belief that it will never be repeated, does not distort behavior (and may be seen by some as fair). … The conditions for success are strong, but also need to be weighed against the risks of the alternatives, which include repudiating public debt or inflating it away. … The tax rates needed to bring down public debt to precrisis levels, moreover, are sizable: reducing debt ratios to end-2007 levels would require (for a sample of 15 euro area countries) a tax rate of about 10 percent on households with positive net wealth.”

 

Odkaz na celý článek Forbesu je k dispozici zde

 

 

Rusko pracuje na vlastním SWIFTu

Středa, Listopad 12th, 2014

Vedoucí představitelka ruské centrální banky oznámila, že Rusko urychluje práce na vlastním systému mezinárodních mezibankovních plateb. Ačkoliv organizace SWIFT oznámila, že Rusko ze systému jen tak neodpojí, to chce mít připravená zadní vrátka. Systém by měl být hotov do půl roku, základy ještě letos.