Články v rubrice ‘Analýzy’

Proč dlouhodobě klesá dividendový výnos akcií

Čtvrtek, Červenec 24th, 2014

V posledních téměř 30 letech jsme svědky dlouhodobě nízkého dividendového výnosu. V polovině 80. let minulého století se dividendový výnos indexu S&P 500 naposledy pohyboval kolem 4%. Přitom do té doby se pod 4% dostal jen výjimečně.

Co je za tímto jevem?

Není to způsobeno poklesem zisků nebo nárůstem ocenění akcií, je to způsobeno poklesem výplatního poměru. Do již zmiňované poloviny 80. let minulého století společnosti v průměru na dividendách vyplácely přibližně 60% zisku, přičemž zřídka kdy tato hodnota klesala pod 50%. V poslední době však průměrný výplatní poměr klesl k 30%.

Proč?

Řada investorů so oblíbila „růstové“ akcie, nevyplácející dividendy a reinvestující prostředky do rozvoje. Výsledkem bylo to, že některé společnosti nechtěly být vnímány jako již zralé a nevyplácely dividendy vůbec, nebo minimálně jejich výplatu oddalovaly či snižovaly jejich částku.

Druhým důvodem bylo rozšíření opčním programů mezi manažery. Jejich výsledkem byla mnohem větší zainteresovanost manažerů na tržní ceně akcie. Proto manažeři, než aby vyplácely dividendy, raději prostředky věnovaly na programy zpětného odkupu akcií. Tím tlačili ceny akcií vzhůru a zvyšovaly své odměny. Objem zpětných odkupů akcií se tak výrazně zvýšil.

Navíc objem zpětného odkupu může být v různých letech různý. Pokles tohoto objemu není vnímán trhem tak negativně, jako pokles vyplácených dividend.

Jak to vypadá letos? Na dividendy a zpětné odkupy akcií půjde téměř polovina zisků společností.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Kdo kupuje americké akcie?

Úterý, Červenec 22nd, 2014

Americké akcie vytrvale rostou. K tomu aby rostly, musí je někdo nakupovat. Zde vzniká otázka – kdo americké akcie ve skutečnosti kupuje? Velcí investoři? Drobní investoři?

První graf z dílny Bank of America Merill Lynch ukazuje hrubé rozdělení nákupů amerických akcií.

Podle tohoto grafu prodávají hedge fondy a institucionální investoři, nakupují drobní investoři. To samo o sobě by signalizovalo přesun akcií ze „silných“ do „roztřesených“ rukou. Budiž.

Ale podle následujících údajů ani „roztřesené ruce“ v reálu nenakupují.

Vždyť v roce 2009 byl příliv a odliv prostředků do podílových fondů zhruba vyrovnaný.  Počínaje rokem 2010 prostředky z fondů rok cop rok odtékají. Jak mohou drobní investoři nakupovat, když prostředky z podílových fondů odtékají? O tolik se přece nezvyšuje objem investorů individuálně obchodujících na vlastní účet na burze.

Něco zde nehraje, kategorie „retail“ pravděpodobně ukrývá i jiný typ investorů, než jenom drobné investory. Takovéto zkreslování dat zavání problémy…

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Dvě malé společnosti profitující na LNG

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Před týdnem jsem věnoval článek o LNG jako takovém, dále o jedné velké společnosti. Dnes půjde o dvě společnosti. Akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se a NYSE. Jedna společnost je klasický těžař, druhá společnost se zabývá podpůrnými službami pro těžaře. Tato druhá společnost není mezi investory tolik známa, protože se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Pet: ČTK – Zahraniční věřitelé Spojených států zvýšili v květnu objem amerických státních dluhopisů ve svém držení na nový rekord 5,98 bilionu USD z dubnové úrovně 5,96 bilionu USD. Nakupovaly Čína a Japonsko, snížil se ale objem dluhopisů vlastněných Ruskem, uvedlo ministerstvo financí USA.
Čína, která je největším věřitelem Spojených států, zvýšila objem amerických dluhopisů ve svém vlastnictví proti dubnu o 0,6 procenta na 1,27 bilionu dolarů. Japonsko posílilo jejich držení o 0,9 procenta na 1,22 bilionu USD. Rusko naopak své portfolio amerických státních obligací snížilo o 4,3 procenta na 111,4 miliardy USD, což je podle agentury AP hluboko pod maximem téměř 150 miliard z loňského října.

Belgie, která prostřednictvím clearingového systému Euroclear figuruje jako nákupčí pro jiné evropské subjekty, po nedávné vlně nákupů v květnu objem amerických bondů ve svém držení už druhý měsíc výrazně snížila, a to o 1,1 procenta na 362,4 miliardy USD.

 

lulinak: inu pokud budeme na netu hledat clanky o stribre a najdeme jich 100, tak 50 bude hlasat cestu vzhuru a 50 bude hlasat cestu dolu, nema smysl si vybirat, jak i tato hra dopadla se dozvime za rok ci dva pohledem na aktualni cenu, za kterou je mozne si je koupit.
Kazdopadne drahe kovy jsou stale v downtrendu, to je prosty fakt k dnesnimu dni, uvidime.

 

DEERRICK: opce plyn:

11.7.2014 vypsaná opce na plyn.strike 4,05,expirace 28.7.2014,premie 700 USD.

stále se to plácalo do strany a pomalý pokles dolů.Dnes mne to naštvalo,příjdu k počítači poprvé od rána a z plusu 250 USD jsem v minusu 150 USD.Prodám plyn s cenou 4,049,protože trend je dolů,abych si vykryl short put opci.Obchod jsem provedl půl hodiny před vyhlášením zásob.Zásoby skladovaného plynu značně stouply.Cena plynu na burze prudce dolů.A můj obchod je v podstatě vyhraný.

Henry Hub Natural Gas – Aug 2014 29-7-2014 Krátká pozice 1 4,049 3,970 767 USD 15 482 1,95

Henry Hub Natural Gas – aug 2014 4,050 28-7-2014 Krátká pozice Put 1 0,070 0,125 -1 250 -565 USD -11 735

premii asi mám v kapse.Ještě že jsem byl u počítače a napadlo mne krýt si vypsanou opci prodejem podkladu.

To je jen jako návod,jak lze opce obchodovat.

 

 

Akcie společnosti Apache

Čtvrtek, Červenec 17th, 2014

Společnost Apache je tou, jejíž analýzu jsem zmínil v úvodním článku v úterý. Je to společnost s kapitalizací téměř 40 miliard dolarů, je součástí indexu S&P500. Aktuální P/E je necelých 18, forward P/E je necelých 15 a P/B poměr je 1,2. Předlužená společnost také není.

Zmiňovaný P/B poměr je 1,2, přičemž u konkurentů se liší – od 1,7 u Chevronu, přes 2,0 u ConocoPhilips až po 4,0 u EOG.

Loňské tržby dosáhly 16 miliard dolarů, EBITDA činila 10 miliard. Dividendový výnos není úchvatný, činí 1,3%. Na druhou stranu, společnost má pro letošní rok schváleny zpětné odkupy akcií ve výši 2 miliard dolarů.

Co je tak zajímavé na této společnosti v souvislosti s LNG? Jsou to investice do doprovodné infrastruktury.

Na prvním místě je poloviční podíl v LNG exportním zařízením Kitimat s exportní licencí do roku 2031, na druhém projekt Pacific Trail Pipeline (plynovod) a na závěr zůstávají rozsáhlé plochy půdy vhodné k průzkumu ložisek.

Kitimat je soukromý přístav, třetí největší na západním pobřeží – jeden z nejbližších podobných zařízení k Japonsku, lodní přeprava trvá 10 dní. Pacific Trail Pipeline je plynovod o průměru 1 metr a kapacitě přes 100 miliónů mdenně.

Oba tyto projekty jsou investice do diverzifikace, tyto projekty budou generovat stabilní příjmy nezávisle na ceně plynu, primárně v závislosti na objemu zkapalněného plynu. Ten by měl do budoucna růst.

Kdyby nebylo investic do přístavu Kitimat, plynovodu a ploch vhodných k průzkumu, zdála by se mi akcie správně oceněná. Pokud však přičtu exportní zařízení Kitimat a, mohou jít v dlouhodobém horizontu výnosy společnosti nahoru, nehledě na ceně plynu.

Přístav a plynovod vidím jako získanou dlouhodobou „call opci zdarma“.

 

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Tři grafy varují

Středa, Červenec 16th, 2014

Americké akciové trhy stále pokračují v růstu. Pominu-li makro ekonomickou situaci i na akciových trzích se spolčují ukazatele varující před jejich poklesem.

První graf ukazuje souběh indexu S&P 500 (500 největších amerických společností) a Bloomberg Smart Money Flow Indexu mapujícího sentiment profesionálních investorů a obchodníků.

Oba tyto ukazatele jsou na vrcholu nebo blízko.

Jako druhá graf jsem vybral zde na webu již diskutovaný objem margin na NYSE. Od vrcholu margin uplynuly 4 měsíce, k žádnému jejich dramatickému poklesu však zatím nedošlo. Hodnoty se pořád pohybují na úrovni maxima z ledna 2007.

Třetím grafem jsou emoce investorů. Níže uvedený graf totiž měří emoce, respektive poměřuje pozitivní očekávání s mírou strachu:

  • * P/E ukazuje míru optimismu investorů (kolik jsou ochotni zaplatit za dolar dnešního zisku) a
  • * VIX naopak míru pesimismu investorů – čím větší pesimismu, tím i stoupá volatilita trhů.

Podle tohoto grafu (ten sice pracuje a měsíc starými daty, ale na podstatě sdělení se nic nemění) je úroveň optimismu na 25ti letých maximech.

 

Jaký bude další vývoj, ukáže až budoucnost, ale tyto ukazatele také něco vypovídají

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Cyklus o LNG – co je to a jak na něm profitovat

Úterý, Červenec 15th, 2014

Dnes vyhlašuji „7 dní LNG“. Ke zmínkám o něm zde na webu došlo již několikrát, zejména v diskusích pod různými články.

V tomto článku se podívám na to, co to vůbec LNG je a proč se o něm tolik mluví.

Pozítří bude následovat pohled na akcii společnosti, které se v tomto segmentu výrazně angažuje – nejde o žádnou malou společnost, tržní kapitalizace se pohybuje v desítkách miliard dolarů.

Na příští pondělí chystám pro předplatitele analýzu dvou menších společností – i tak však nepůjde o žádné mikro společnosti, akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se na NYSE. Jedna bude klasický těžař, druhá se zabývá podpůrnými službami.

Co to je zkapalněný zemní plyn? Anglicky Liquified Natural Gas – odtud zkratka LNG. Ke zkapalnění zemního plynu dochází při přibližně -160 stupních Celsia, před tím je však nezbytné jeho vyčištění – tedy zbavení příměsí. Co je hlavní výhodou LNG? Je jím pokles objemu 600x. Tento pokles výrazným způsobem usnadňuje jeho přepravu mimo potrubí. Objem 1m3 se díky tomu zmenší na krychli o straně necelých 12 cm.

Jak moc je LNG důležitý ukazuje následující obrázek – potrubí je položeno pouze v Severní Americe a směrem z Ruska do Evropy. Tuto mapu již předplatitelé znají – použil jsem ji při analýze Ruska. Ukazuje globální přepravní trasy zemního plynu – jak v „klasické“, tak i ve zkapalněné formě.

 

Jak to vypadá s poptávkou po LNG? Ta zatím roste, polovinu poptávky představují Japonsko a Jižní Korea. V blízké budoucnosti se dále očekává výrazné zrychlení tohoto růstu. Motorem tohoto růstu bude Čína (i přes nedávný dlouhodobý kontrakt Číny s Ruskem na dodávky plynu), tamní poptávky v posledních letech rostla o čtvrtinu ročně, do pár let by měla v poptávce po LNG překonat Japonsko a dostat se na první místo.

Podle odhadů aktuálně existují necelé 4 stovky LNG tankerů, průměrná kapacita cca 150 tisíc m3. Infrastruktura spojené s LNG globálně roste, za příštích 6 let má být tímto směrem investováno v průměru minimálně 10 miliard dolarů ročně.

Jak jsem slíbil na úvod, pozítří vyjde analýza společnosti, výrazně angažující se na LNG trhu, v pondělí analýza dvou menších společností určená pouze předplatitelům.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

 

Funguje klasická fundamentální analýza akcií?

Čtvrtek, Červenec 10th, 2014

Odkaz na tento článek měl původně být zahrnut v zítřejších Článcích týdne. Vzhledem k závažnosti jsem se rozhodl zpracovat jeho stručný výtah v češtině. Zde je.

Steve Eisman, jedna z investičních hvězd zavírá svůj hedge fond. Podle jeho názoru nelze dělat investiční rozhodnutí o nákupu či prodeji akcií jednotlivých společností pouze na základě jejich „čisté“ fundamentální analýzy. Tento názor vyjádřil v květnovém reportu pro americkou komisi pro cenné papíry (SEC).

Nyní se za základní kroky ještě před fundamentální analýzou konkrétní společnosti považuje analýza zdraví finančního systému.

Jinými slovy, pokud chcete nakupovat cenné papíry, musíte se přizpůsobit situaci a být připraven v případě potřeby rychle reagovat.

Pokud jste optimisté (býci), vidíte sklenici z poloviny plnou. Akcie se vám mohou zdát zajímavě oceněné, trh není předražený, ceny akciových indexů jsou blízko historických maxim. S minimálními výnosy dluhopisů vám zbývají jen akcie, nic jiného. Obraz je optimistický.

Pokud hlavně hlídáte rizika, vidíte sklenici z poloviny prázdnou. Rizik vidíte celou řadu. Politika nulových úrokových sazeb zkresluje realitu a nikdo nemá zkušenosti s tím, jak takováto politika skonči. Pokud výnosy firem táhnou tištěné peníze, pak za takové zisky jste ochotni platit menší násobky, nežli dříve. Schillerovo P/E je na 25, tedy velmi vysoké. Obraz je pesimistický.

Je na každém, jaký pohled si zvolí.

Celé to jednou skončí. Někdy a nějak. Uvidíme.

 

 

P.S.

Moje pozice je jasná. Rád uvítám i články optimistů.

Nenechme se ukolébat

Pondělí, Červenec 7th, 2014

Politika nulových úrokových sazeb vytváří pocit falešného bezpečí. Souhlasím. To však není jenom můj názor, je to i názor čelního představitele významné globální finanční instituce. Toto iluzorní bezpečí naopak může vést k permanentně nestabilní globální ekonomice. Kdo je autorem výše uvedeného názoru? Co za tímto názorem stojí? Podrobnosti pro předplatitele dále. Autorem výše uvedeného názoru je…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 7th, 2014

lulinak: jedinou, opravdu jedinou pravdu ma trh, pouze trh a nic nez trh.
A je uplne ukradeny proc je na trhu zlata ci akcii ci dluhopisu apod. takova nebo makova aktualni hodnota, proste takova je a bud to zobchodujes anebo nezobchodujes.

 

mimi: Docela by mě zajímal Váš i jiných pohled na bavlnu.

 

DEERRICK: vás zajímá cotton?já na bavlnu také koukal.Padá,jako zralá hruška.Ale na týdenním grafu by se teď mohla zaseknout na těchto hodnotách.Pokud ano,tak bych jí sledoval.Když by konsolidovala delší dobu,tak bych jí někde kolem 68,50 až 70 koupil,stopku dal 2 bodů níž a čekal,pokud se odrazí a poleze nahoru,pak stačí málo a může zase vylézt hezky rychle nahoru.

To samé jsem udělal 1.7.2014 s pšenicí.Jsem vypsal 1 short put opci se strikem 770 a expirací 25.7.2014,vzal 10,5 bodů,protože si myslím,že po tom pádu se pšenice zasekne zde.A když ne,budu mít po expiraci koupeno za 770.A určitě se vyskytne sucho či požáry či Ukrajina bude válčit nebo Rusko omezí vývoz.A navíc proti koupi můžu vypsat 2 opce pšenice se strikem třeba o 20 bodů výš.Tím získám 20 bodů,premii za 2 short call opce a budu případně řešit jen jednu short call opci,kdyby strik vylezl o 20 bodů.

dnes už se mi opce na pšenici hodila do plusu asi 50 USD.

Wheat – aug 2014 570,00 25-7-2014 Krátká pozice Put 1 10,500 9,125 -456 53 USD 912 13,10

mám jen jednu opci,protože jsem plně naložen vším možným,dnes se forex hýbe,indexy také,mám ještě třeba japonský index Nikkei.

Nikkei 225 Index – jul 2014 15.625 11-7-2014 Krátká pozice Call 2 132,50 50,00 -50 000 78 434 JPY 15 349

Nikkei 225 Index – jul 2014 15.000 11-7-2014 Krátká pozice Put 1 103,00 38,00 -19 000 30 474 JPY 6 009 63,11

závěr: bavlna – čekat a sledovat,pád neustále probíhá.Denně 1 nebo 2 body.Konsolidace,nejlepší je,když to začně dělat po konsolidaci nižší dno a vyšší vrchol,pak při návratu k nižšímu dnu koupit,a čekat.třeba dát stop loss body,1500 USD odepsat.Nebo proti koupenému kontraktu vypsat 2 short call opce,premie těch 1500 zalepí.

Podle mne od ceny 68 to už moc padat nebude.možná tak další 4 bodíky,ale ty lze přikrýt vypsanou opcí nebo dvěma.

 

 

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co je v pozadí?

Středa, Červenec 2nd, 2014

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co se děje? Co je cílem?

Obě tyto evropské banky dostaly ve Spojených státech mastné pokuty – Credit Suisse 2,6 miliard dolarů, pokuta udělená BNP Paribas se blíží 9 miliardám dolarů.

Co se děje? Rozdělím článek na dvě části – to, o čem se mluví oficiálně a to, o čem se šušká v zákulisí.

 

O čem se tedy mluví oficiálně:

Pokuta udělená Credit Suisse je za napomáhání americkým občanům k daňovým únikům. Tato druhá největší švýcarská banka měla víc než 20 tisíc klientů ze Spojených států s celkovým objemem vkladů cca 10 miliard dolarů. Takže pokuta se víceméně rovná náhradě za ušlou daň za předpokladu, že by tento objem vkladů představoval nezdaněné zisky.

Pokuta BNP Paribas je téměř čtyřnásobná, proto se zaměřím na tuto banku, přitom americké banky pokuty tohoto typu zatím nedostaly…  BNP Paribas je totiž vyšetřována i z dalších důvodů, než je Credit Suisse. V případě BNP se přidává napomáhání klientům v porušování sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě.

Tato pokuta může být trestem za velmi malou spolupráci s americkými úřady při vyšetřování celé kauzy. Z čistě účetního hlediska, tato pokuta představuje cca pětinu Vlastního kapitálu banky. Její krach nezpůsobí, ale může jí donutit snížit objem poskytovaných úvěrů či donutí k restrukturalizaci na straně aktiv (oboje za podmínky, že se bance nepodaří Vlastní kapitál opět navýšit). Takže ne krach, ale slušné problémy, to ano.

Je tak vidět, že na tuto banku mají Spojené státy mnohem větší „pifku“.  Součástí trestu pro BNP může být nejen pokuta, ale i zákaz realizovat finanční převody do a ze Spojených států. Takovýto trest se už přibližuje vyloučení Íránu ze systému SWIFT.

 

A o čem se mluví neoficiálně?

Mluví se o tom, že skutečným důvodem pokut (včetně různých narovnání s americkými bankami) je snaha najít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Z toho, co čtu, se mi to však jeví jen jako vedlejší produkt.

Neoficiálně je BNP považován za „evropskou JP Morgan“, tahá za nitky v Paříži i Bruselu, ve svém důsledku s mnohem větším vlivem než větší SocGen.

Spíše než o porušení sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě se spekuluje o napomáhání americkým společnostem v investicích v Rusku, aktivní účast na Shanghajské zóně volného obchodu, velké swapové obchody se zlatem, případně další.

Hrozba zákazem plateb do a ze Spojených států pro BNP Paribas je opravdu extrémní, a vypadá spíše jako nástroj vydírání – když udělá to to a to (např. nakoupíte naše obligace), my k tomuto kroku nepřistoupíme.  Mimochodem, možná to bylo účelem, banky minulý měsíc nakupovaly americké obligace. Pokud by banky překročily určitou mez, budou mít existenční potíže.

Mohla by se pak snad snadným soustem k převzetí ze strany některé z amerických bank. To by mohl být pravý cíl pokut a sankcí.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Silver Wheaton

Úterý, Červenec 1st, 2014

V anketě čtenářů jste si řekli o analýzy akcií. Slíbenou analýzu země (šlo o Mongolsko) jsem poskytl v půlce června, nyní jsem pro vás připravil analýzu jedné vybrané společnosti.

Investorům, kteří hledají možnosti investic do komoditních akcií, doporučuji podívat se na akcie společnosti Silver Wheaton (SLW).

Silver Wheaton je royalty firma, jejíž akcie jsem opět nakoupil loni na podzim těsně pod úrovní 25 dolarů za akcii. Nyní jsme tedy přibližně na svém.

Co royalty společnost znamená? Je to společnost, která např. poskytne jiné společnosti financování, často v jejích začátcích (nebo financuje rozjezd těžby) výměnou za právo na nákup vybrané komodity (v tomto případě stříbra) za předem danou výhodnou cenu (např. stříbro za ceny kolem6 dolarů za unci, v případě zlata pak kolem 400 dolarů za unci).

Nejde o žádnou malou společnost, kapitalizace je na 9 miliardách dolarů, P/E na úrovni 28, budoucí P/E pak na 23.

Společnost není závislá, tak jako řada těžařských firem, na 1-2, možná na 3 dolech. Příjmy společností generuje 19 dolů v různých lokalitách, dalších 5 je v přípravné fázi. Tři čtvrtiny příjmů generuje stříbro, jednu čtvrtinu zlato.

Díky tomu, že do provozu jsou průběžně uváděny další a další doly, tržby vyjádřené v uncích plynule rostou (vyjádřeno v uncích stříbra, vzrostl prodej v Q1 2014 oproti Q1 roku 2013 o cca 17%). Firemní politikou je nezajišťování cen stříbra a zlata. V kombinaci výše uvedeného nárůstu fyzických prodejů a poklesu cen drahých kovů o téměř třetinu vychází pokles obratu v dolarech o 20%.

Je zde tak již počítáno s dalším růstem tržeb a zisků. Vychází se z růstu prodejů měřených v uncích stříbra. Za rok 2013 bylo prodáno 26,8 miliónu uncí stříbra a 117 tisíc uncí zlata. Do roku 2018 plánuje růst těžby o třetinu.

Za posledních pár dní ceny významně vzrostla, pravděpodobně díky růstu ceny stříbra. Kdo čeká korekci ceny stříbra, může vyčkat i na korekci ceny této akcie.

Vzhledem k výše uvedenému se cena akcie se do budoucna proto bude vyvíjet v silné korelaci s vývojem ceny stříbra, navíc s určitým pákovým efektem.

Kdo chce, nabízí se příležitost ke zvážení.

 

P.S.

Pokud by chtěl někdo další tipy z oblasti drahých kovů, podívejte se na následující akcie:

Goldcorp - těžba v nových dolech Cerro Negro, Éléonore a Cochenour se pomalu blíží

First Majestic Silver Corp. - produkce v Q1 2014 měřená v uncích je  na rekordních úrovních, i když při vyšších než plánovaných nákladech na těžbu. V Q2-Q4 společnost očekává výrazný pokles nákladů na těžbu

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

“Plynový OPEC” – je vznik takové organizace nemožný?

Pondělí, Červen 30th, 2014

Organizace zemí vyvážejících ropy (OPEC) je na světě cca 40 let. Tomu, že vznikla a stále existuje, se nedivím. Na světě však ještě není Organizace zemí vyvážejících zemní plyn. Zřejmě to je dáno velkými rozdíly mezi hlavními exportéry zemního plynu (Rusko, Katar). Kdyby i tyto země byly bližší, „plynový OPEC“ by asi byl již dávno…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Studentské půjčky – mohou odstartovat další kolo krize?

Úterý, Červen 24th, 2014

O studentských půjčkách ve Spojených státech ne u nás nedávnou psalo, zejména v souvislosti s tím, že absolventi vstupují do života v průměru s dluhem 30 tisíc dolarů.  Z individuálního hlediska vytváří každému základní problém při startu do života. (u některých oborů je tento dluh ještě větší).

Jak to vypadá z makroekonomického pohledu? Základní data:

  • * Objem studentských půjček stále roste
  • * Delikvence studentských půjček se zvyšuje

 

Absolutní objem kolem 1,2 biliónu dolarů, je jedinou kategorií, u které objem stále roste a přesáhl 1 bilión dolarů (objem auto půjček je na úrovni cca 800 miliard dolarů, tedy úrovni, které dosáhly před cca 7-8 lety, objem půjček na kreditních kartách je na úrovni nad 500 miliard USD a proti maximu z před 5 lety klesly o cca 200 miliard).

Delikvence studentských půjček je jako u jediné z kategorií nad 10% (delikvence půjček na kreditních kartách je těsně pod 10%, u auto půjček se delikvence dostala pod 5%, i když nyní hrozí její opětovný nárůst).

Jsou studentské půjčky opravdu takovým rizikem? Pro jednotlivé osoby bezpochybně, bankrotem se jich nelze zbavit. Proč? Protože je v roce 2005 Kongres zařadil na seznam „non-dischargable“ závazků. Na druhou stranu, u těchto půjček nebývá používána zástava.

Pokud někdo neplní studentskou půjčku, musí již být ve skutečně velkých problémech. Na druhou stranu, tyto půjčky budou na předním místě plnění, pokud klienti budou mít nedostatek prostředků a nebudou schopni dostát veškerých svým závazkům. Zvláště v situace, kdy se poplatky za vymáhání příliš neliší od praxe v ČR a hodnotu půjčky významným způsobem zvyšují.

Naštěstí, studentské půjčky nemají potenciál rozpoutat další kolo finanční krize. Jejich objem činí 1,2 biliónu dolarů, tedy cca desetinová v porovnání s hypotékami. Navíc, pouze cca 200 miliard není garantováno vládou. Při 10% delikvenci je tak riziko cca 20 miliard.

To není to, co by finanční systém nebyl schopen ustát, co by Fed neufinancoval. Zvláště za situace, kdy studentské půjčky ne nepoužívají jako podklad pro vydávání Asset Backed Securities.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Saúdská Arábie zakládá Sovereign Wealth Fund

Pondělí, Červen 23rd, 2014

Před 10 dny jsem v rámci Článků týdne zveřejnil odkaz na článek informující o tom, že Saúdská Arábie založila vlastní Sovereign Wealth Fund.  Ponechal jsem bez komentáře a čekal, zda se nějaké objeví. Neobjevily, přitom jde o oznámení zásadního významu. Proto jí věnuji tento komentář. Zdaleka nejde o první fond tohoto typu (první se začaly objevovat…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Finanční válka – rychlé shrnutí

Pátek, Červen 20th, 2014

Před pár dny poradce ruského prezidenta Putina vyzval k vytvoření „Aliance proti dolaru“. Toto je jasný signál probíhající finanční války.

O ní jsem psal již několikrát, proto se nebudu opakovat a a raději vyberu klíčové články na toto téma. Nejrozsáhlejší nedávná analýza byla určená předplatitelům – Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Z ní pouze cituji:

„…jde o věci dlouhodobějšího charakteru, na kterých se pracuje v  (ruském) týle, o kterých se moc nemluví, maximálně tu a tam zmínka. Tyto věci však mohou být v delším časovém horizontu klíčové.“   (zde jde o kroky podnikané v ruské finanční infrastruktuře)

„Co tato finanční válka tedy přinese? Oslabení pozice dolaru. I když “oslabení“ je možná slabé slovo pro to, co dolar čeká. Co v takovém případě čeká Spojené státy, to jsem psal ve své rok staré výroční analýze.

Na straně jedné budou Spojené státy váhavě podporované Evropskou unií. Na straně druhé bude Rusko podporované Čínou. Té vyhovuje, když proti Spojeným státům bojuje i někdo jiný a v delším horizontu to může být právě Čína, kdo z celého konfliktu vytěží nejvíce.“

Dále přidávám odkazy na články z minula:

Článek z ledna roku 2012, nazvaný „Světová finanční válka je tu“ a jeho pokračování z března loňského roku nazvané „Finanční válka sílí

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Trh ropy bojuje s nedostatečnou nabídkou

Úterý, Červen 17th, 2014

Bude Saúdská Arábie dodávat na trh rekordní množství ropy?

Ano, i když o to nijak nestojí, naopak. Bude to po ní požadováno, aby nahradila výpadek dodávek jiných zemí.  Je to výrazná změna. Vždyť loni v prosinci se na jednání OPEC ještě mluvilo o tom, že Saúdská Arábie ustoupí a omezí těžbu, aby vytvořila prostor jiným zemím.

Nyní se ukazuje, že dodávky Libye, Íránu a Iráku nevyužívají poskytnutý prostor a nedosahují předpokládaných úrovní., úrovně zásob vyspělých zemí jsou na pětiletých minimech (konkrétně od vrcholu ropy těsně pod 150 dolary v roce 2008). Těžba ve zmiňovaných třech zemích se sotva v dohledné době výrazně zvýší. Nejkomplikovanější je situace v Iráku, zasluhující si separátní analýzu.

Suma sumárum Saúdská Arábie musí dodávat na trh 11 miliónů barelů denně, aby pokryla zmiňované výpadky.  Během května Saúdská Arábie těžila 9,7 miliónu barelů denně, maximální denní kapacita podle jejich vyjádření činí až 12,5 miliónu barelů. Prozatímní krátkodobý rekord bylo z loňského léta, kdy těžila cca 10,5 miliónu barelů, čtvrtletní maximu 10,2 miliónu barelů je z konce roku 1980.

Aktuální těžba ve Spojených státech se pohybuje na třicetiletých maximech – nyní se pohybuje kolem 8,5 miliónu barelů denně. Čína naopak navyšuje strategické rezervy co to jde.

Zda se Saúdské Arábii opravdu podaří zvýšit těžbu na 11 miliónů, uvidíme. Jakékoliv další klesání strategických již nízkých strategických rezerv bude signálem, že nabídka ropy opravdu chybí.

Cena ropy by pak reagovalo “neadekvátně” ,tedy více. než se dnes předpokládá.

 

P. S.

Výše popsané je i důvodem, proč nejsou nijak uplatňovány sankce proti ruským dodávkám ropy do Evropy. Nebylo by totiž, kde jinde brát. Zvláště při současném vývoji v Iráku.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?

Pondělí, Červen 16th, 2014

Je to měsíc, co jsem se zabýval výnosy amerických korporátních dluhopisů s ratingem AAA  za posledních 100 let. Graf jejich vývoje byl jednoznačný. Nyní se budu věnovat grafu, který analyzuje vývoj výnosů 10ti letých amerických vládních dluhopisů. Nejde o klasickou technickou analýzu, jde o graf signalizující směr dlouhodobého vývoje těchto sazeb. QE ve Spojených státech běží…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Nastolí Evropa periodu ztracené dekády jako Japonsko?

Sobota, Červen 14th, 2014

Jako ekonoma, investora a asset manažera mě vždy zajímají hlavně rizika a jejich řízení, jelikož výnos se u historií prověřených a správně řízených strategií vždy dostaví (nemívá však rovnoměrné rozdělení v čase a jedná se mnohdy o běh na „delší trať“). Klíčové je tedy nedostat se spárů tzv. fat tails, to znamená událostí, které přicházejí sporadicky a náhle, jako ty v letech 2001-2 nebo 2008, kdy se trhy začínají chovat nepředvídatelně a mnohdy ti, kteří rizika z důvodu klidu po delší dobu a nediverzifikace svého portfolia v mezidobí zapomněli, že existují, realizují zbytečně obrovské finanční ztráty. Situace klidu je v podstatě z důvodu nízké volatility nyní a určitě přijde zase perioda, kdy akciový trh propadne o 50-80%, zkolabuje trh nemovitostí, a tak podobně. Bude velmi záležet na ustání možných nepříznivých situací, které krizový vývoj dokáží spustit a některé bych dnes zmínil.

Delší dobu byl a stále je v mém hledáčku vývoj v Číně, jejíž ekonomický zázrak není postaven na plně tržním mechanismu jak jej známe z vyspělých zemí a ekomická čísla musí mnohdy zahraniční agentury samy propočítávat, abychom se k nějakému závěru mohli vůbec dobrat. Trh nemovitostí se zdá být hodně přehřátý a situace s dluhem, často pochybé povahy, neutěšená. Avšak nutno dodat, že místní politici a měnové autority stav reflektují a reagují velmi rychle na problémy. Snaží se špatný dluh redukovat, připravují a zavádějí reformy liberalizace finančního systému, a tak dále. Země přežila velmi hladce zahájení omezování QE v USA a dočasný odliv kapitálu z toho plynoucí (při narůstajícím objemu devizových rezerv!), který vedl v minulosti za podobných okolností například k Asijské chřipce 1997-98, která započala u Thajska, Indonésie, Jižní Koreje, Malajsie a Singapuru a dále se šířila do světa. Poslední čísla o poklesu růstu cen na trhu nemovistostí příští týden budou klíčová, avšak existují propočty na trhu s možným poklesem jejich růstu meziročně pod 6%, což je velmi pozitivní signál. Prostor pro další zdravější růst je tedy připravován, a s ním spojené pokračování další vlny komoditního supercyklu.

Poslední dobou mě však dost zarážela až neakčnost ECB na symptomy v eurozóně charakteristické pro vývoj Japonska od počátku 90. let a v podstatě, dá se říci, do dneška, tj. to co v ekonomii definujeme jako ztracené dvě dekády. Tato krize v Japonsku, po periodě závratného optimismu 80. let, nekontrolovatelného růstu aktiv, převážně nemovitostí a akcií spojeného s nadměrným zadlužováním, v konečném důsledku vyústila, jak už to bývá a vždy bohužel bude, k prasknutí bubliny a nutnosti státních intervencí z důvodu počátečního otálení (podobně jako ECB v poslední době). Ať už formou “tří šípů” v současné politice Shinza Abeho (tzv. Abenomics), který podporuje expanzívní monetární a fiskální politiky plus strukturální reformy (stále na tyto čekáme) k zamezení deflačních tlaků a podpoře růstu hospodářství za každou cenu. To spojeno s rozsáhlými monetárními stimuly politiky guvernéra Haruhiko Kurody, který již varoval veřejnost před držením hotovosti nebo o ni přijdou. Vyústěním je sice nárůst cenové hladiny, avšak bez výraznějšího růstu ekonomiky a za situace, kdy silná depreciace domácí měny v poslední době již nepomáhá k exportům tak, jak jsme byli u Japonska zvyklí v minulosti, naopak export/ import bilance je negativní a poměr běžného účtu platební bilance k HDP jako ukazatel vnější konkurenceschopnosti prudce klesá. K vyrovnání rozsáhlého deficitu veřejných financí zase musí být použito zvyšování daně z přidané hodnoty na 8% od dubna v tomto roce a 10% pak v roce příštím, a podobně. Je zřejmé, že Japonsko má své další specifické faktory které v situaci přispěly, jako stárnoucí populace, realtivní pokles produktivity, a tak dále, nicméně není možné hlavní příčinu původního otálení neřešení deflační pasti přehlížet z důvodu jeho následků, které se může projevit i v klíčové otázce vývoje zaměstnanosti. Pohlédněme na vývoj vyrovnávání ztrát zaměstnanosti a jak dlouho to trvalo po jednotlivých krizích, Japonsko žlutě, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vývoj nemusí být tedy hned v takovýchto krizích, typu ztracených dekád Japonska, hned odstrašující, ale může se jednat o nebezpečně plíživou situaci trvající roky. V posledních dnech jsme mohli být svědky poklesu výnosů do splatnosti u španělských desetiletých vládních dluhopisů pod úroveň výnosů u amerického dluhu. Je na tom Španělsko, Itálie a spol. tak dobře, že investoři tak horlivě prahnou po jeho 2% výnosu do splatnosti (dosaženého s jistotou jen za předpokladu, že budou držet papír po celých 10 let)?, Pravdou je, že v reálném vyjádření po odečtení inflace, tyto stále poskytují zajímavý výnos relativně v porovnání s jinými zeměmi, tak přesto jistá bublina na dluhopisovém trhu nejen na periférií eurozóny nemusí být velmi vhodná. Pokles výnosů do splatnosti a vytváření bubliny na tomto trhu je totiž rovněž charakteristika doprovázející krizi v Japonsku. Pohlédněme na vývoj výnosu do splatnosti u 10-ti letého japonského vládního dluhu od 90. let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V porovnáním s akcemi amerického Fedu, kde QE fáze měly tendenci po určitém čase výnos do splatnosti zvyšovat v očekávání budoucího ekonomického oživení, tak u evropského dluhu se zdá, že směr ve výnosech je jen dolů a podobný tomu vývoji japonského dluhu (Španělsko červeně, Itálie modře, Něměcko žlutě), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je samozřejmé, že se jedná jen o dílčí faktory a detailní rozbor by zcela jistě vydal minimálně na rozsah diplomové práce a nebyl by zase tak negativní, jak se po přečtění výše uvedeného může zdát (v určitých bodech spíše naopak). Nicméně, existují jisté paralely vývoje se ztracenými dekádami Japonska a bude klíčové, jak rychle se podaří dostat potřebná likvidita v Evropě ne jen do bankovního sektoru, ale hlavně do reálné ekonomiky podnikatelům, kteří v konečném důsledku zaměstnávají lidi a ti táhnou ekonomický růst v pravém slova smyslu. Pro exportní konurenceschopnost pak bude jistě nutné další výraznější oslabení eura a dalších evropských měn, o kterém jsme již psali. Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Oracle: Západ končí

Pátek, Červen 13th, 2014

Je tu první článek červnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Kedykoľvek sa púšťam s „niektorými“ diskutérmi na stránkach proinvestori.cz mám pocit, že som sa ocitol v tomto vianočnom vtipe:

Syn matke, ktorá je v kuchyni: Mami horí nám stromček.

Matka: Janko to nehorí, ale svieti.

Syn: Mami už nám svietia aj záclony.

 

Na vážnejšiu nôtu

Myslím si, že každí tunajší diskutér vie, že HDP USA v Q1 roku 2014 rástol neuveriteľné -1% (áno negatívne 1%) mám k tomu len 3 poznámky:

1) S dlhopismi a s akciami akoby ani nehlo, S&P 500 pri 1950 bodov a úroky  na 10 ročných US dlhopisoch sú nízke (okolo 2,4%), za normálnych okolností by došlo ku 2-5% korekcií, čo sa nestalo. Teda rast je poháňaný maloobchodným predajom  akcií resp. spätným nákupom akcií

2) Štatistiky sa sezonálne a všelijak inak sa upravujú systematicky „na ružovo“ viď  posledný debakel ISM kde zverejnené dáta museli upravovať nie raz, ale rovno dvakrát. Samozrejme nevedeli prečo počítače rozhodli použiť nesprávne koeficienty a samozrejme nikto nebude potrestaný. (Prečo by aj USA už odmeňuje neschopnosť viď QE, ZIRP a bailout). Celé to upravovanie sa robí len kvôli tomu aby ekonomika vyzerala dobre, čo sa skôr alebo neskôr vypomstí.

3) Nemá ani z čoho rásť cca 53 percent Američanov zarába menej ako 30 000 US$ ročne a približne rovnaké množstvo si nemôže dovoliť kúpiť dom v ktorom býva, ani s tým že hypotéky sú ozaj lacné (v Amerických reláciách) a keď k tomu prirátame aj to, že tržby z maloobchodného predaja klesajú aj napriek terajšiemu dobrému počasiu (pričom došlo to tak ďaleko, že v Q1 veľké predajné siete zatvorili množstvo obchodov, oznámené to bolo koncom roka 2013). Ostatne ani čísla o nezamestnanosti nie sú nijak optimistické, áno zamestnalo sa v USA 118,7 milióna ľudí, čo je o 98000 viac než v decembri roku 2007, ALE najviac je zamestnaná skupina 55-69 ročných (graf) a 129 miliónov je buď zamestnaný na čiastočný úväzok (27,2) alebo je nezamestnaný (9,8) či rovno vypadol z evidencie pracovnej sily (92), viď tento graf, ktorý bol vytvorený z oficiálnych údajov BLS, pričom kvalita týchto prác je mizerná. Nesmieme pri tom zabúdať, že rast ekonomiky USA v posledných 20 rokov bolo poháňané zadlžovaním aj štátu, ale hlavne obyvateľstva. Lenže tá posledná možnosť je vyčerpaná (kvôli už teraz rekordne vysokému zadlženiu obyvateľstva a relatívne nízkym mzdám) a prvá možnosť pomáha len veľkým korporáciám, ale nie ekonomike ako celku.

Aby som sa nezameriaval len na USA, treba zamerať aj na iné krajiny a zoskupenia. Začnem od EU ktorá tak ako USA sa vydala cestou japonska, čiže tlačenia meny a dokonca zašla tak ďaleko, že zaviedla negatívne úroky, a moje 2 otázky znejú:

1) Keby bola ekonomika EU zdravá a jej ekonomika v poriadku, tak by Draghi robil to, čo robí?

2) Prečo majú krajiny PIGS tak nízke úroky na svojich dlhopisoch, keď ich reálna ekonomika je de facto v ťahu (vysoká nezamestnanosť, nesplácané hypotéky atď)?

Odpovede sú jednoduché, reálna ekonomika EU je v ťahu, kroky ECB nepomáhajú so zotavením a ECB síce nepriamo ale tlačí € (Nemecký ústavný súd im to zatrhol). Takže FED a asi ECB dohodli asi takto, cez swapy budú financovať vzájomný nákup dlhopisov a FED zafinancuje nákup cez EuroClear (presúvajú sa sem US dlhopisy, ktoré boli v rukách BRICS, Iráncov a možno aj v Saudov) a ECB zase zafinancuje nákup PIGS dlhopisov, a keďže sa to deje cez swapy, je to OTC (Over The Counter), čiže sa to nedostáva do rozvahy zmienených CB. Môžeme teda povedať QE sa oficiálne bol obmedzený, neoficiálne sa dvoj až strojnásobil.

Japonsko, o nej len 3 veci: Japonská vláda chce aby bol postavení plynovod z Ruska popri Sachalinských ostrovoch, Abenomika (tlačenie meny) jej ekonomiku len poškodzuje a od 1.6. obchoduje s Čínou priamo vo svojej mene pričom vzájomný kurz sa určuje na Šanghajskej a na Tokijskej burze pričom ani jedna mena sa nepreráta na US$.

Pre úplnosť musím dodať, ani na Východe nie je všetko v poriadku, mám namysli Čínu kde praskli 2 bubliny, tá realitná a tá s tieňovým bankovníctvom. O tej prvej nemusím priveľa písať, každý predsa počul o prázdnych mestách, ale o druhej napíšem viac, pričom obe majú na rováši to, že rast Čínskej ekonomiky spomalil. Takže v Číne firmy ktoré nemali dostatok likvidity použili komodity (zlato, meď, hliník atď) ako zábezpeku na pôžičky, za následok tom mal jednak to, že to zväčša vyhnal cenu danej komodity (v prípade zlata celá schéma bola otočená, takže to tlačilo cenu zlata dole) a jednak tá istá várka bola použitá viackrát. Dopady boli budú/sú 3 veci Číňania zastavili odvoz daných komodít zo skladov, môžeme očakávať paniku a horúčkovitý nákup daných komodít (za podvody sa v Číne strieľa a rodina musí zaplatiť náklady na popravu) a Čínske úrady v pre nich príhodný čas uverejnia správu, ktorá bude obsahovať to, že v tých súkromných skladoch je menej zlata ako sa uvádzalo. Je to jedno či to bude pravda alebo nie, ich cieľom bude aby zlato zdraželo a to asi urobia po tom,  čo dostanú všetok voľné Západné zlato pod svoju kontrolu.

Nehorí, ale svieti, že?

 

Čo na to BRICS a k nemu asociované krajiny?

Pokiaľ veríte MSM tak nič, lenže je to len zdanie, v skutočnosti vedia 3 veci:

1) US$ je toxický, kvôli ZIRP a otvorenej/skrytej QE. Tým US$ a v ňom denominované aktíva strácajú na hodnote a už nemôžu plniť funkciu zábezpeky.

2) Hlavná sila USA sú US$ a ich finančný systém, keď niekto príde s lepšou alternatívou, tak USA sa automaticky stanú krajinou 3. sveta.

3) USA a Británia okráda kdekoho keď má na to šancu, buď nepriamo cez voľné tlačenie mien (aj Británia má QE), alebo priamo ako sa o tom presvedčili Nemci a Saudi, alebo ako sa o tom o chvíľu presvedčia aj Rakúšania.

BRICS vedia ako sa tými 3 vecami poradiť, o tom sa písalo aj na stránkach proinvestory.cz ale aj inde, preto sa o tom nebudem príliš rozpisovať. Základom celého nového systému sú v podstate 3 veci: vlastný platobný systém, vlastná infraštruktúra nezávislá na USA a samozrejme skupina krajín ktorá nepoužíva US$ vo vzájomných obchodoch resp. sa nepoužije na prepočet vzájomného kurzu (podľa možnosti aby 50% svetového obchodu prebiehal mimo US$). Keď sa ale pozrime bližšie na tieto 3 potrebné veci a popremýšľame nad udalosťami posledných , či roka (pre „niektorých“ je to fakt výzva), tak si uvedomíme to, že väčšina vecí je takmer na mieste:

1) Vlastný platobný systém, pripravuje Rusko, ktorý zhodou okolností bude kompatibilný s tou čínskou (čítaj upravená verzia čínskeho systému), ktorá bude asi založená na zlate v depozitoch v BRICS a v pridružených krajinách (preto sa zlato vyváža zo západných depozitov do BRICS krajín).

2) Nezávislú infraštruktúru zase teraz prednedávnom dobudovali, pričom vynechanie Amerických teda západných korporácií z budovania počítačovej infraštruktúry bol logickým krokom  (Snowdenove odhalenia a rôzne špehovacie škandály boli dokonalou výhovorkou) a na komunikáciou sa použijú tie optické káble o ktorých sme počuli cca pred rokom. Tie káble sú už podľa všetkého funkčné, lebo položiť káble cez Atlantik trvá cca niekoľko týždňov a pospájať niekoľko centier niekoľkými loďami nie je problém. Pričom po Rusko-Čínskej plynovej dohode prebiehali skúšobné platby vo vzájomných menách, a podľa všetkého všetko sa prebehlo v poriadku.

3) Klub krajín ktoré nepoužívajú US$ vo vzájomných obchodoch sa rozširuje z mesiac na mesiac a aj o tom sú Yuanové swapy alebo medzinárodné barterové dohody (trend minulých rokov je práve rozširovanie medzištátneho barteru), lenže chýba jej kritická masa a tú práve môže dodať Saudská Arábia a zbytok OPEC, pretože krajiny z okolia Perzského zálivu z nejakého dôvodu zle znášajú, keď ich niekto oberie o ich zlato alebo nepriamo okráda cez QE a ZIRP a to, že Rusi dávajú do kopy „plynový OPEC“ radšej ani nespomínam. Pričom do tohto klubu dostali pozvanie krajiny ktoré majú surovinové zdroje, výrobné kapacity alebo technológie či kombináciu týchto 3 vecí, žiaľ USA momentálne nespĺňa ani jedno kritérium, aj preto ju kupujú Číňania na stojato-na ležato veď je to jediné miesto kde US$ ešte má nejakú hodnotu napr už 60% Manhattenských komerčných budov vlastnia Čínske spoločnosti, a teraz skúpili aj olejové piesky v Alberte za svoje prebytočné/zbytočné dolárové rezervy.

 

Kedy nám začnú „svietiť aj záclony“?

Otázka je na mieste. Určite nie vtedy keď USA vyhlási nejaké symbolické sankcie kvôli Ukrajine, ktoré prakticky nebudú mať nijaké dopady na ruských oligarchov. Preto hovorím o symbolických sankciách, lebo EXXON člen Rokefellerovej skupiny Standard oil a iné ropné spoločnosti viac ani nedovolia a ostatné „Anglosaské“ krajiny tiež nie. Pozrieme na ne: Austrália nie, lebo všetky jeho prístavy skúpili Číňania za svoje zbytočné dolárové rezervy; Nový Zéland a Japonsko je mimo hry; Filipíny sú radi keď dostanú nejakú ropu a plyn z Ruska a Veľká Británia a zbytok EU veľmi dobre vie, že vážne sankcie voči Rusku ,alebo cudzie vojská na svojom území znamená žiadne suroviny, žiadna ropa a plyn, čo by znamenalo politickú samovraždu pre daného politika (v normálnom prípade by ich odstránili vlastní priemyselníci, v extrémnom prípade naštvaný dav a tá by s nimi nemaznala).

Takže kedy? Nie skôr než Saudi povedia, že berú akúkoľvek menu za svoju ropu (k tomu je veľká šanca veď Číňania postavili petrochemické zariadenie na pobreží Červeného mora). Kedy sa to stane? Nie skôr než ich banky získajú a zavedú kódy k novému platobnému systému a získajú naspäť časť svojho zlata.

Poznámka: Argument typu „Neprejde to lebo Čína má problémy.“ neobstojí hlavne z 2 dôvodov:

1) V Číne ešte netečie krv a ani do 6-9 mesiacov nebude, viď roky 2007-2008.

2) Brettonwoodska dohoda bola pripravená a skompletizovaná počas 2. svetovej vojny.

 

Ako to dopadne?

Pre Západ obzvlášť pre USA to bude katastrofa, lebo USA zažije hyperinfláciu a là Weimar, Zimbabwe, Argentína alebo Maďarsko po 1945, a ostatným západným krajinám zas zanikne finančný systém ako to bolo v Argentíne, lebo tie US$ a v ňom denominované aktíva, ktoré boli použité ako zábezpeka sa stanú prakticky cez noc bezcenné, teda Cyperský scenár je istota. Jediná západná krajina ktorá z toho vyjde bez škrabancov je Švajčiarsko a ten zas urobí všetko aby nielen zostal jedným z finančných centier aj v zmenených podmienkach, ale aj technologickým centrom. Pričom nesmieme zabudnúť na to, že USA nielen, že sa stane krajinou 3. sveta prakticky cez noc, ale ani na to, že zostane bez významných spojencov.

 

S pozdravom

Oracle