Články v rubrice ‘Komentáře čtenářů’

Milan Brejcha: Švýcarsko – poslední demokracie???

Pátek, Leden 23rd, 2015

Je tu další článek od našich čtenářů

 

Švýcarsko je sice malá země, ale má jednu z nejkonkurenceschopnějších ekonomik na světě a po dlouhou dobu již funguje i jako bezpečný přístav v těžkých dobách, ať již hospodářských nebo válečných. Můžeme i bez výčitek svědomí prohlásit, že je to zřejmě  poslední  stát, kde ještě nějakým způsobem funguje demokracie. Stejně jako dříve byli  Němci hrdí na svou marku, tak i Švýcaři si neústupně stojí za svým frankem a Švýcarská centrální banka (SNB) to nemá při svých rozhodováních vůbec jednoduché, protože Švýcaři  jsou ochotni ke každému jen trochu závažnému problému uspořádat všelidové referendum (viz zlaté rezervy SNB – Švýcarská centrální banka).

V září 2011 přikročila SNB ke zcela standardnímu kroku na ochranu své posilující měny a pomocí intervencí na devizovém trhu se rozhodla držet frank na hodnotě 1,2 CHF/EUR, což samozřejmě byla vítaná pomoc pro exportéry a částečně i pro ekonomiku. Popišme si v reálu, jak takováto intervence na oslabení jakékoliv měny vypadá. V nějaké kanceláři příslušné centrální banky sedí pověřený úředník (dealer) a bedlivě sleduje monitor svého počítače, který je napojen na FOREX (devizová burza). Pokud klesne hodnota příslušného indexu, v našem případě 1,2 CHF/EUR, pod určenou hodnotu, přisune si klávesnici a natiskne na ní prodejní příkaz na prodej CHF v množství, jaké v tomto okamžiku uzná za vhodné a vyčkává, zda-li  má v této činnosti pokračovat nebo zákrok byl úspěšný. Možná vás zarazil slovní obrat „ za vhodné „ , protože přece musí někde existovat nějaká hranice, kterou už nemůže překročit, jelikož nelze mít k dispozici nekonečné množství peněžních prostředků. Ano, existuje v podstatě jediné omezení těchto prodejních příkazů, a to je množství nakupujících a jejich ochota akceptovat vaši měnu, jinak má každá centrální banka možnost tisknout svoji měnu neomezeně.

Během této shora popsané operace přiteklo do SNB neuvěřitelných téměř 200 mld. EUR (za 3 roky a 4 měsíce), které byly vytvořeny pouze a jenom stisknutím několika kláves. Za posledních sedm let vzrostly devizové zásoby SNB o 430mld. CHF na dnešních 476 mld. CHF.

Ve čtvrtek 15.1.2015 zaskočila Švýcarská centrální banka (SNB) celý finanční svět svým překvapivým rozhodnutím ukončit svou politiku udržování nízkého kurzu franku. Mnoha makléřským společnostem (ale i korporacím a bankám) se v ten moment na chvíli zastavilo srdce, některým navždy. Švýcarský frank během několika minut posílil o nevídaných 40 %, čímž spustil tak zvané   „stop loss„ (zastavení ztrát – po dosažení zadané hodnoty se automaticky spouštějí prodejní příkazy). Tím nastalo ohromné přehlcení burzy prodejními příkazy, které ovšem postrádaly potřebnou protistranu na vypořádání.

Forex broker Global Brokers NZ Ltd, který se v podstatě mávnutím proutku dostal do insolvence si na tuto situaci následně stěžuje:  Losses incurred on trades that could not be exited due to illiquidity were losses incurred directly with the liquidity provider and we do not have the ability to reimburse those.

V podstatě říká, že z jeho obchodů kvůli nedostatku likvidity nemohl včas odejít  a veškeré ztráty, které nemá jak uhradit, padly na jeho hlavu. Ohromné ztráty také zaznamenal hlavní švýcarský akciový trh SMI, který během dvou dnů poklesl o téměř 14 %.

Švýcarský frank poté v pátek své zisky částečně korigoval a uzavíral těsně na paritě s eurem 0,99 CHF/EUR, což je i tak posílení o robustních 17 %.

Další komu přidělalo posílení franku vrásky na čele jsou polské domácnosti, kde 40 % hypoték domácností je přímo navázáno na frank a zvýšení  splátek úvěrů téměř o jednu šestinu jistě Poláky nepotěšil. Naopak Maďaři můžou velebit svého premiéra Viktora Orbána jako jasnozřivého vůdce, jelikož se mu podařilo včas převést platby za hypotéky z franků do domácí měny. Zbývá položit si důležitou otázku, jaké důvody vedly SNB k tak drastickému zásahu.                           

Výše byla naznačena možnost obav centrální banky z budoucího chování švýcarských občanů, kteří by v delším časovém horizontu oslabování franku mohli přijít s nepříjemnými otázkami  a pomocí referenda omezit její  pravomoci. Je to trochu naivní varianta, ale čert nikdy nespí.                                                                   

Většina analytiků si myslí, že hlavním důvodem je chystané zasedání Evropské centrální banky (22.1.2015), na kterém se má rozhodnout  o velikosti měnové expanze a přímých nákupech státních dluhopisů (odhady hovoří až o 550 mld. EUR/rok). Pokud by intervence ECB dosáhly stratosférických výšin a frank by zůstal pevně navázán na euro, čekalo by jej spolu s eurem postupné oslabování a následný pád do propasti.                                                                                                                           

Rychlost a rozsah s jakou SNB provedla svou intervenci  svědčí o tom, že se zřejmě máme v budoucnosti na co těšit. Musím podotknout, že tato intervence byla provedena zcela v tajnosti a bez jakékoliv koordinace s ostatními centrálními bankami , že i předsedkyně IMF  Christine Lagarde byla surprised (překvapena),protože nebyla předem kontaktována.                                                                                                                                 

Dalším krokem, který má snížit zájem investorů o švýcarský frank, bylo snížení depozitní sazby na -0,75 %. To znamená, že komerční banky musí  za své vklady u centrální banky platit. Dovedete si představit situaci, že někomu půjčíte své peníze a místo inkasování úroku mu ještě přidáte k dobru nějaké to procento?                                                                             

Je s podivem, jak centrální banka takové maličké země jako Švýcarsko může tak důkladně zatřást finančními trhy, zruinovat některé firmy, jiným přivodit obrovské ztráty a nakonec citelně ublížit i obyčejným občanům (Polsko).  Opravdu je všechno v naprostém pořádku?

 

 

Milan Brejcha

Oracle: 2014

Čtvrtek, Leden 22nd, 2015

Toto je pátý lednový soutěžní článek

 

 

Nuž, ďalší rok máme za sebou a geopolitická mapa bola prekreslená a záverečná fáza ekonomického kolapsu podľa všetkého sa začala.

 

Ako sa prekreslovala tá geopolitická mapa?

Prvá vec na čo chcem upozorniť a od ktorého odvíja mnoho ďalších vecí je to, že USA podľa slov Nulanda za niekoľko rokov vydal 5 miliárd US$ na demokratizáciu Ukrajiny (ktovie koľko tam poslal Soros zástanca demokracie) a všetci vieme čo znamená v čítaní USA demokratizovať (farebná či obyčajná revolúcia, keď sa to nepodarí tak uvaliť sankcie na danú krajinu a následne vybombardovať danú krajinu do doby kamennej viď Irak, Líbya). Samozrejme to neuniklo Ruskému vedeniu, takže sa mohol pripravovať na konflikt s USA kvôli Ukrajine, ktorá je v skutočnosti výhovorka, lebo USA chcú uchovať status quo za každú cenu a kvôli tomu sú ochotní riskovať aj 3. svetovú vojnu. Ostatne cynicky niekto poznamenal, že „USA sú ochotní bojovať s Ruskom až do posledného Ukrajinca“ alebo podľa potreby do posledného Európana.

Zaujímavé je, že revolúcia či skôr prevrat sa udial práve v čase konania Olympiády v Soči (ktorá prebehla bez vážnejšieho incidentu okrem polonahého „protestu“ FEMEN-u (je to tá istá sorta šialených kráv, ktorá masturbuje v  s mrazeným kurčaťom v obchode alebo so sochou Panny Márie vo Vatikáne alebo súloží v 8-9 mesiaci tehotenstva v prírodovedeckom múzeu alebo znesväcuje kostoly či inak narušuje verejný poriadok). Nasledoval znovupripojenie Krymu po referende, pričom Krym bol nezákonne pripojený v 1954 k Ukrajine Chruščovom (preto o anexií nemôže byť reč), podotýkam Ruskí vojaci nielenže tam boli zákonne, ale aj predišli teroristickým útokom.

Samozrejme po pripojení Krymu nasledovali proti-ruské sankcie, ktoré boli úsmevné a Rusi oficiálne nereagovali len si vyhradili právo na odpoveď, neoficiálna odpoveď ale prišla od ruských zákazníkov, lebo začali hromadne rušiť objednávky u nemeckých dodávateľoch priemyselných strojov. Keby to nestačilo Rusi začali pomáhať východnej Ukrajine resp. tam žijúcej populácie, lebo vážne hrozilo a hrozia etnické čistky zo strany Ukrajinského nacistického odpadu (stačí pozrieť na štátnu propagandu -no a keď nemôžu robiť etnické čistky tak ostreľujú obytné domy, kostoly, nemocnice a školy). Na túto pomoc prišla po údajnom zostrelení malajzijského letu rebelmi  (vyšetrovanie stále prebieha, ale západný politici mali v tom „jasno“) odpoveď zo strany Západu vo forme sankcií, čo následne vyvolalo nie menšiu odpoveď zo strany Ruska. Keby to nestačilo, že EU sa strelila do vlastnej nohy keď uvalila sankcie na Rusko, ale aj ruská odpoveď bola devastujúca pre bez tak krehké ekonomiky krajín EU, lebo Rusko dokáže nakúpiť všetko priamo zo zbytku sveta, čo nenakúpi priamo tak kúpi cez Turecko a čo nezíska cez Turecko vyrobí sám. (Potom sa niekto čuduje prečo neznášam vedenie EU a nadávam na nich?!)

No a pokrytectvo Západu nekončí pri vytýkaní Ruskej pomoci alebo pri obviňovaní bez dôkazov, alebo aktívnom vyzbrojovaní Ukrajinskej armády a nekončí ani pri hlasovaní proti OSN rezolúcie o odsúdení nacizmu a jeho glorifikáciu ale končí pri dosadení americkej ministerky financií (nevie ani slovo po ukrajinsky či rusky), litovského ministra ekonomiky, gruzínskeho ministra zdravotníctva (medzinárodného hľadaného zločinca, kvôli experimentom na ľuďoch) a estónsku poradkyňu proti korupcií, keď to dozvedela Ukrajinská rada  (parlament) čo dostanú na krk, tak vypukla bitka. Každý môže byť istý, že táto skupina ministrov a poradcov bude presadzovať cudzie a nie ukrajinské záujmy resp. záujmy ukrajinských oligarchov (inak by nevypukla bitka). Pričom treba brať do úvahy takú drobnosť, ukrajinská ekonomika de facto neexistuje a krajina je v bankrote, a po puči Ukrajina nie je ani demokratická a ani prosperujúca (doteraz žila zo zbytkov zo sovietskych čias).

Ďalšia vec, Ukrajina chce sa dostať silou mocou do NATO a EU, prvá vec je, nevedia do čoho lezú a druhá Rusko nedovolí vstúpiť Ukrajinu do NATO (ohrozuje to bezpečnosť Ruska, do EU sa možno dostane, ale šanca na to je minimálna) a tretia, keď teraz sú v bankrote po vstupe ostanú im oči len pre plač (vychádzam z skúseností krajín V4). Pričom podľa všetkého Ruská vláda údajne chystá zaviesť sankcie proti krajinám, ktoré:  hlasovali proti tej anti-nacistickej rezolúcie (USA, Kanada, Ukrajina proti, EU zdržala), používali a používajú nacistické mučiace techniky t.j. majú CIA väznice na svojom území (54 štátov) a masovo popravuje bez súdu neozbrojených civilistov

 

Ťahy Čínsko-Ruského spojenectva

Čínske vedenie (skôr manažment) pred nástupom Xi Jinping okrem iného hral na 2 bránky a investoval veľké sumy aj do nezmyselných projektov, čínske mocenské špičky zistili, že nielen s Britmi ale ani s Američanmi (celkovo s Anglosasmi) sa nedá baviť ako s gentlemanmi lebo rozumejú len hrubej sile. Ostatne Americká zahraničná politika posledné 2 desaťročia pozostávala z vyhrážok, farebných a obyčajných revolúcií, sankcií a bombardovaní (Irak, Líbya, Irán, Afganistan). Naivne si mysleli, že hegemón ich nechá na pokoji pokiaľ nebudú príliš vyskakovať.

Xiho vedenie/manažment má za úlohu vyriešiť množstvo zahraničných a vnútorných problémov Číny, pričom tie čisto zahraničného rázu sa riešia ľahšie ako tie domáce, našťastie Čína má ochotného spojenca vo forme  Ruska (a Xi vo forme Putina) s ktorým spojil svoju ekonomiku do jedného funkčného celku. Týmto krokom síce zabezpečili hladké dodávky surovín, energetických nosičov, bezpečný prístup k väčšine odbytíšť a ľahší vývin a zdieľanie technológií ale neodvrátili hlavnú zahraničnú hrozbu a to je hegemón USA. Vedia že, najjednoduchší spôsob ako zatočiť s hegemónom je odstrihnúť ho od financovania (swapy Čína-Švajčiarsko, Singapur, Austrália, Anglicko, Nemecko, Francúzsko, Kanada atď) a od spojencov, v oboch veciach americké vedenie je neuveriteľne nápomocné, viď FATCA a tá energetická dohoda s Tureckom, pričom v Turecku pred cca 2 rokmi skúšali vyvolať majdan a podľa všetkého Americké veľvyslanectvo v Ankare je de facto riadiacim centrom ISIS (Mimochodom prečo nezatrhnú Američania obchodovanie s ropou ktorá financuje ISIS, majú predsa všetky možnosti a informácie?).

Jednu vec obe vedia, sami síce dokážu potopiť Západ v priebehu niekoľkých týždňov a dokážu v súčasnom formáte BRICS uviesť nový ekonomický a finančný systém do života, ale rýchlosť zotavenia globálnej ekonomiky by trval aj v najlepšom prípade 10 rokov. Chcem tým povedať že Čína a Rusko potrebujú niekoho ďalšieho s ktorým by svoje ekonomické systémy spojiť, a to niekto je India ktorá s Ruskom podpísala podobné dohody ako Čína a nebol by som prekvapený keby v blízkej budúcnosti Čína a India by podpísala podobné dohody v Moskve po urovnaní toho teritoriálneho sporu medzi nimi.

Zostaňme pri Rusku, má za chrbtom množstvo zahraničnopolitických úspechov, čo je znakom kompetentnosti vedenia a diplomatov. Ďalšími znakmi kompetentnosti vedenia, že ruské obchody nezívajú prázdnotou (len predajcovia nemeckých a niekoľkých zahraničných značiek produktov zaznamenali prepad predajov) a to, že držia sa toho čo vyhlásili. S poslednou vecou súvisí dedolarizácia svetovej ekonomiky (odstrihnutie hegemóna od financovania), ktorú by Rusko, Čína a ostatné BRICS krajiny by mohli previesť v priebehu mesiaca, ale škody pre domáce ekonomiky by boli nevyčísliteľné. Čína za svoje US$, € a v nich denominovaných aktívach nakupuje všetko čo môže (na dlh a ako zábezpeku používa US dlhopisy), ale Rusko to urobiť momentálne nemôže, z jednoduchých dôvodov, lebo jednak Ruské firmy majú dlhy v zahraničných menách a jednak ruská ekonomika je/bola offshore-ová (kvôli tomu, že základná úroková sadzba pre firmy bola veľmi vysoká, pre strategické firmy teraz je to polovica tej originálnej). Takže treba oddlžiť Ruské firmy a deofsohreizovať ekonomiku, a do toho celkom dobre zapadá ruská amnestia pre oligarchov vyhlásený niekedy na začiatku decembra, v podstate ak oligarcha to bohatstvo privedie do konca amnestie ju privedie do ruskej jurisdikcie nijaký orgán sa nebude pýtať odkiaľ to má, a niekoľko oligarchov po vyhlásení tejto amnestie už vrátili svoje majetky do ruskej jurisdikcie. Pričom na urovnanie dlhu sa použijú „valutové“ rezervy t.j. firma/oligarcha sa dohodne s RCB/štátom, že štát zaplatí jeho zahraničné dlhy za to on dostane výhodnú pôžičku v Rubľoch. Pokiaľ niekto bol taký hlúpy, že neposlúchol Putina a rátam do konca februára nepresunulo svoje bohatstvo do ruskej jurisdikcie bude mať vážne problémy, lebo jednak budú sa o neho zaujímať ruské orgány a jednak riskuje, že príde o všetko keď rusko úplne dedolarizuje svoju ekonomiku a týmto potopí západný fi. systém, a keď príde, tak Ruský štát ju kúpi naspäť za babku.

 

Ekonomika a trhy

Západ je v recesií aj napriek tomu, že indexy búrz sú rekordne vysoko a chystá sa natlačiť ďalších niekoľko biliónov k tým existujúcim (nie je to preklep). Dôvod tohto javu je, že natlačené peniaze nešli do reálnej ekonomiky ale do tej finančnej t.j. stali sa nástrojom vsádzok čo mal za následok navýšenie výdajov, pričom mzdy rástli pomalšie ako náklady na život t.j. konzumenti si nemohli  dovoliť toľko míňať, či už z vlastných alebo na dlhy, a celé to mal negatívny dopad na výrobcov a dôsledkom bolo aj hromadné prepúšťanie u nejednej americkej firmy. To celé má jeden zaujímavý dlhodobí dopad, a ním je spomalenie ekonomiky nielen v USA ale aj v celom svete, čo znamená, že náhly prepad v cene ropy je spôsobený skôr mierne zníženým dopytom a presunom traderov na FX trhy ako nadprodukciou OPEC. Pre BRICS predstavuje znížená spotreba Západu problém z toho hľadiska, že ich produkčné kapacity boli skôr nastavené na uspokojenie zahraničného dopytu ako na vnútorné pričom prestavať svoju ekonomiku aby kapacity uspokojovali hlavne domáci dopyt je záležitosť aspoň 4-5 rokov, a celá chrbtica nového ekonomického usporiadania- BRICS je niekde v polceste a druhú polovicu musia previesť v nadchádzajúcich turbulentných časoch.

Pád ceny ropy za predpokladu, že je to plánovaná (medzi hráčmi COMEX podľa vlastníka CME Group sú aj vlády a CB ktoré dokážu vytvoriť prakticky nekonečnú likviditu a posunúť „trh“ kam chcú) bude mať množstvo nechcených dopadov vyplývajúci z krachu alternatívnych zdrojov ropy t.j. hlavne biznisu okolo bridlicovej ropy. Bude to znamenať hromadné prepúšťanie z dobre platených zamestnaní zo skrachovaných „bridlicových“ spoločností (a nerátam na ne naviazané služby), kolaps dlhopisov bridlicových spoločností, kolaps CDO a CLO (Collateralized Debt Obligation a Collateralized Loan Obligation)  a ropných derivátov. Prvý dopad bude a je katastrofou pre reálnu ekonomiku a ostatné dopady katastrofa pre finančný systém, z jednoduchého dôvodu ľudia žijúci z reálnej ekonomiky budú konzumovať ešte menej a finančný systém musí vysporiadať so stratami z derivátov, a  nie je to problém len jedného typu derivátu či sektoru, lebo existujú sekundárne a terciárne deriváty, ktoré spájajú do jedného celku rôzne typy derivátov, pričom podľa BIS celková hodnota derivátov je vyššia ako 1000 biliónov t.j. cca 14 násobok svetového HDP. Záchrana finančných inštitúcií ktoré utrpeli straty bude prebiehať modifikovaným cyperským scenárom  t.j. banka sa bude zachraňovať na úkor sporiteľov a najprv sa budú vyplácať držitelia derivátov (bolo to schválené na G20) a bude to nasledovať masívne tlačenie peňazí alebo najskôr CB začnú tlačiť peniaze vo veľkom aby zachránili banky či už ako finančnú pomoc alebo na odkúpenie toho toxického odpadu a následne strata dôvery v US$a € a v celom Západnom finančnom systéme.

 

Skolabuje Západný finančný systém a globálna ekonomika tento rok?

Skôr áno ako nie. Jednu vec ale viem naisto, US$ dostala nejednu škaredú ranu a končí v tejto funkcií. Či to bude pomalá smrť vykrvácaním alebo ranou z milosti od Číny, Ruska a BRICS záleží od množstva faktorov napr. aj od toho či € bude existovať v takejto alebo v akejkoľvek forme. Každopádne na otázku budeme vedieť odpoveď v čase čínskeho nového roku resp 2-3 týždne pred alebo po ňom.

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Silný US$ je dôsledkom toho, že aj krajiny zobrali od FED pôžičky s 0 úrokovou sadzbou, ktoré investovali do infraštruktúrnych projektov a teraz ju splácajú naspäť, a môžu si to urobiť lebo ich obchodný partner je Čína s ktorím obchodujú vo vlastných menách napr. Austrália s Čínou robí obchody bez US$.

 

E-BOOK ZDARMA
Průvodce burzou a investicemi

  • - Akcie
  • - FOREX
  • - Indexy
  • - Futures
  • - Opce a další

Ke stažení ZDE

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Leden 19th, 2015

VoDo: Nojo ale co s tim budeme delat? Co budeme delat s lidma co vystudovali kraviny a jen umeji kecat blbosti jako nasi proroci o konci sveta, tito lide, protoze nic nez kecat kraviny neumi tak vetsinou skonci u statniho aparatu nebo ve firme ktera je napojena na stat ci v korporatu kterych bylo vytvoreno plno prave za ucelem zamestnat tyto lempli. Pak z nich jsou ruzni poradci poradcu, asistenti asistentu, ekonomove ekonomu, humanisti, ekologisti, jazykovedci, multikulti odbornici co v zivote nevythli paty, dotacni odbornici atd. Tito lide by drive byli na polich a za pasem, ale toto uz zvlada automatizace tak kam s nima? Dame jim vejsku at se citi vzdelane a penize vezmem od tech co produkuji. Nejhorsi na tom je ze tito si to ani neuvedomuji a koukaji na ty co makaj skrze prsty aniz by vubec tusili ze jejich plat jde prave od lidi co neco umej vymyslet ci vytvorit.

 

Jan Altman: No podle mne reformovat ten systém jeho vlastními prostředky nejde.
Stát má v rukou propagandu, represivní složky a na jeho straně je stále větší skupina lidí, kteří ze systému tyjí (státní zaměstnanci, neziskovkáří, příjemci grantů a dotací, dávkaři, penzisti, přistěhovalci, atd…).
Systém se podle mne změní teprve až po jeho ekonomickém zhroucení. To je podle mne nevyhnutelné, protože socialismus zkrátka nefunguje. Otázka je, zda ten kolaps přijde za 4 roky, nebo za 40. Naprosto si netroufám odhadovat a kdo si troufá, tomu nevěřím. Je možné, že to establishment ještě bude flikovat dlouho. Ještě je dost prostoru na utahování šroubů. Na druhou stranu je možné, že systém je ve velmi labilním stavu a lavinu může spustit jeden uvolněný kamínek. 1989 také nikdo 4 roky dopředu nepředpovídal. Takže těžko říct. Můj recept je:
- Užívat si života (netušíme, kdy přijde nějaká systémová změna a jaká bude)
- Tomuto amorálnímu zločineckému systému pro klid svědomí zásadně nijak nepomáhat
- Naopak pokud možno ho podrývat ideologicky i ekonomicky – každý dle své míry odvahy (stačí šíření “správných” myšlenek ve svém okolí)
- Nebýt slaboch, který nutně postupuje podle pravidla “nepřítel mého nepřítele je můj přítel”, který se nutně potřebuje mentálně přitulit k nějaké autoritě – i nepřítel Bruselu může být pěkná kágébácká svině
- Zkoušet odhadnout blížící se změnu, zkoušet projektovat různé scénáře možného vývoje a připravovat se na ně tak, aby mne nezničily, případně abych na tom dokonce i vydělal
- Ale to vše s ohledem na bod 1 – tedy žádná křečovitost, žádné velké omezování se (za všechny peníze budování protiapokalyptického krytu se zásobami na 15 let)

Mimochodem – erár nám to pojišťování proti němu pěkně ztěžuje – unce je dnes o 5000 dražší, než před rokem :-(

 

Oracle: Lenže zabudli ste položiť otázku: “Prečo čínske krachujú továrne?”
Pretože nemôžu obsluhovať svoje dlhy, to je priami dôsledok poklesnutia ceny čo má koreň v poklesnutí dopytu po produktoch, pričom Čína je stále lacná.
Z čoho logicky vyplýva, že reálna ekonomika čo živil dopyt je v ťahu napr. priemerný Američania majú kvôli Obamacare/ACA 2-3 prácu na čiastočný úväzok (ak majú prácu, lebo cca teritna t.j. 93 miliónov je bez práce) a 3 z 5 žije od výplaty k výplate, nehovoriac o tom, že bridlicové firmy prestali toľko vŕtať kvôli problémom s financovaním. Keď to pôjde ďalej, tak aj skrachujú čo sa stane s toľkými pracovnými miestami a s pracovnými miestami služieb (ľudia majú potreby) si dokáže prakticky každý domyslieť (a najhoršie časti ACA sa len chystajú prejaviť).

 

Pet: vrátím se k tématu – je-pro-rusko-zlaty-standard-přínos?
V určité době ano, v současné době ne. Rusko není schopno reagovat na propad ceny, situaci řeší devalvací měny – jak dlouho bude tento stav trvat?
-”Analýza konzultační společnosti Wood Mackenzie říká, že i když cena severomořské ropy Brent klesne na 40 dolarů za barel, nevyplatila by se těžba pouze u 1,6 procenta současných globálních dodávek – analyzovala údaje o těžbě 2222 ropných polí po celém světě – analýza zahrnuje těžbu v celkovém objemu 75 milionů barelů za den
- Při ceně Brentu 50 dolarů za barel je podle zprávy nezisková těžba pouze 190 000 barelů, což je asi 0,2 procenta globálních dodávek.
- Při ceně 45 dolarů za barel je ztrátová těžba 400 000 barelů za den. To odpovídá výši 0,4 procenta dodávek.
- Při ceně 40 dolarů za barel je neziskových 1,5 milionu barelů, tedy 1,6 procenta dodávek.” (aktuálně.cz)
Z uvedeného plyne, že cena ropy se nemusí zotavit delší dobu a devizové rezervy se tenčí, naštěstí zlato trochu roste, tak se alespoň opticky lepší stav rezerv ve zlatě – v okamžiku, kdy bude muset Rusko prodávat ( což může být do 1/2 roku )přijde na přetřes nestandardní řešení situace v Rusku

 

Pet: Producenti se začnou požírat mezi sebou – “UAE chcú navýšiť produkciu ropy podľa plánu bez ohľadu na aktuálne 6-ročné minimá cien ropy. Kapacita ťažby by sa mala navýšiť na 3.5 mil. barelov ropy denne, pričom aktuálne UAE produkujú 2.6 mil. barelov ropy denne, pričom kapacita je na úrovni 3.0 mil. barelov”(Trimbroker) – ideální kombinace pro USA – rostoucí domácí spotřeba, snižující se dovozní ceny, pro zadlužené těžaře vláda upraví daně a poplatky – menší producenty spolknou větší firmy a každý nevytěžený barel v USA nahradí levnější dovoz

 

xmart: Možná mají Saudové i jiné důvody proč nechtějí snížit objem těžby ropy. Jedním z nich je i odklon k alianci BRICS místo hájení zájmů USA – tomu by odpovídaly i zvěsti, že francouzký masakr byl odpovědí a varováním před dalšími kroky Saudské Arábie.

 

 

 

 

Pertus: Přejdou Rusko a Čína na zlatý standard – mají k tomu důvod, resp. je pro Rusko zlatý standard přínos?

Čtvrtek, Leden 8th, 2015

Tento článek, také soutěžní, je reakcí na ráno uveřejněný tento článek.

 

Přání bývá otcem myšlenky, ale faktem je, že zbavovat se USD a zavádět měnu na počátku klesajícího hospodářského cyklu je věc minimálně diskutabilní, v každém případě zvyšující nároky na rozpočty zúčastněných ekonomik.  V situaci fundamentálně oslabujících kursů národních měn je jakýkoliv druh revalvace smrtící ranou pro jakkoliv silnou ekonomiku.

Rusko nemá nejmenší důvod pro tuto operaci a nebude  mít ani v budoucnu a to minimálně proto, že je závislé na prodeji ropy a plynu, kde v rámci světového trhu vyrostla taková konkurence, že má co dělat aby udrželo svůj podíl v prodeji ropy (13,99% na svět. prodeji v r. 2014), z čehož plyne závěr -  snížení podílu na prodeji  = snížení příjmů do již tak dramaticky zatíženého rozpočtu. V případě plynu je známo, že Gazprom prodal letos o 15 mld. m3 méně, nicméně stále má podíl celých 14% na prodeji  celosvětového objemu. Rusko se samozřejmě snaží o navýšení prodejů – smlouva o navýšení dodávek do Turecka (za sníženou cenu), v letech  2018/2019 snad začne být realizována dodávka do Chiny, nicméně v roce 2019 končí smlouva o dodávkách plynu s Ukrajinou, což může vyústit v problémy prodejů do některých částí Evropy, resp. může snížit odběry, skrze jiné zdroje dodávek do evropských zemí.

Rusko, podle střízlivých odhadů, musí pro udržení výše těžby investovat 100 mld. USD v příštích 20-ti letech. Souhlasím s Oraclem, že tyto investice mohou přijít z Chiny, např. tak jako již China nainvestovala v roce 2013 do firmy Rosněft –  ”byly podepsány kontrakty mezi ruskou státní Rosněft a čínskými státními molochy CNPC a Sinopec. Druhý jmenovaný podnik si objednal ruskou ropu v hodnotě 85 mld. USD, přičemž jako zálohu složí 20-30 % částky. Díky smlouvě s CNPC, uzavřené už v létě, o dodatečných dodávkách ropy za 270 mld. USD Rosněfť na ruku dostala 60 mld. USD”  (Patria). U financování plynovodu pro loni uzavřenou dodávku plynu není potřeba pochybovat  o zdroji a původu peněz, za které se bude stavba realizovat – z tohoto pohledu je jistě zajímavé poslouchat, jak China zachraňuje Rusko otevřením swapové linky na 24 mld. USD, s platností na 3 roky, když jde o jednoduchou ochranu investic, které China v minulosti již poskytla Rusku, nebo se k jejich poskytnutí smluvně zavázala. Už tak pro Rusko nebude výhodné přijímat slábnoucí juan, nebo dokonce svůj, ještě rychleji slábnoucí rubl a opačně, pro Chinu je to ovšem nevídaná příležitost levné investice.

Že to China nedělá zadarmo, dokumentuje styl vyjednávání v roce 2010 -   „První velký kontrakt na dodávky 300 mil. tun ropy, uzavřený v roce 2010 mezi Rosněftí a CNPC, obsahoval cenový vzorec, na jehož přesné interpretaci se strany neshodly a Rusům hrozily ztráty z nedoplatků ve výši 27 mld. USD. Při následném jednání o konečné podobě vzorce, které se táhlo přes rok, nakonec Rosněfť souhlasila se slevou 1,5 USD za barel, což mohla považovat za úspěch. Číňané totiž chtěli 10 USD za barel“.(Patria)

Jak píše Jan Dvořák – China a Rusko jsou jen konkurenti a vzájemná spolupráce je přínosem jen pro Chinu. Předpoklad, že China, nebo dokonce Indie bude masivně investovat v prostředí vysoké politické nestability (vláda a parlament nemá absolutně žádný vliv na rozhodovací a výkonné procesy, resp. veškerou pravomoc převzala jedna osoba) je prostě mylná, investor nemá jediný důvod k takto rizikové investici. Na investice jistě prostor je, ale jen do okamžiku kdy má investor možnost dosáhnout na výnos ze své investice. V současné době Rusko uzavírá smlouvy, kde se platba řeší pomocí dodávek ropy a plynu, což opět snižuje příjmy do rozpočtu a představa, že v konkurenčním prostředí nadbytku dodavatelů donutí své odběratelek nákupu „zlatého rublu“ aby jej ti použili pro platbu za dodávky energií, je podle mne jen představou, která nemá s realitou obchodu nic společného. Na druhou stranu by snad mohli noví dodavatelé (ti stávající mají podepsané smlouvy o způsobu vyrovnání) akceptovat úhradu za své dodávky ve „zlatých rublech“, ale opět – hodnota takovéto měny je a bude jistě závislá na obsahu a hodnotě zlata – to už je jednodušší platit rovnou v zlatě, neb jak zde někdo trefně poznamenal – co se stane, pokud bude někdo chtít náhradu za hromadu „zlatých rublů“ ve zlatě?

Pouze poznámka ke SWIFTU – tento způsob platby je umožněn v prostředí důvěry mezi bankami – vyvstává tedy otázka k čemu bude sloužit, když ruské banky jsou zachraňovány masivní pomocí BR a čínské banky čekají na prasknutí bubliny špatných úvěrů, ale dobře bude zaveden. Kdo jej bude využívat – Rusko ke každému státu jednotlivě. Nedokážu si představit, jak bude Írán používat ruského SWIFTU k přijmutí úhrad od evropského odběratele. Jistě může jej využít pro přijmutí platby od čínské, indické banky, ale nedělejme si iluze, že si to tyto banky pořádně nerozmyslí, neb budou považovány za nedůvěryhodné v bankovním světě, kde se ještě dlouho bude důvěra považovat za hodnotné aktivum, neboť důvěra přináší klienty – tedy komerční banky se těchto operací účastnit moc nebudou a zůstává cesta přes státní banky – zřejmě dcerky centrální banky, což může odradit privátní firmy, neb budou muset ukázat svoji obchodní politiku.

E. Kalabus: Přejdou Rusko a Čína na zlatý standard ?

Čtvrtek, Leden 8th, 2015

Je tu první článek soutěže čtenářů z roku 2015

 

Přejdou  Rusko a Čína na zlatý standard a ukončí tak hegemonii amerického dolaru?  Kdy se tak stane? Je opravdu jen náhoda, že strategický spojenec obou stále více provázanějších zemí, Írán, zrovna uvedl do provozu závod na zpracování zlata, prý největší na Blízkém východě, který zdvojnásobí dosavadní produkci? Urychlení vzniku Euroasijské ekonomické unie a její odchod od dolaru k národním měnám, posílení dominance Číny a Asie nebo výrazné rozšiřování Šanghajské organizace pro spolupráci spolu s ruskými plány na urychlené nastavení alternativy západnímu bankovnímu systému SWIFT obecně nasvědčuje tomu, že se něco skutečně připravuje.

Hlavními zdroji eur a dolarů byly pro Rusko platby za prodej plynu a ropy. V důsledku sankcí a obratu od EU k Asii tyto zdroje vysychají, a tak musí Rusko radikálně změnit svou monetární politiku a zavést zlatý směnný kurz, jak konstatuje investiční veterán Alasdair Macleod. Rusko opakovaně potvrdilo, že jedním z jeho cílů je omezit závislost na dolaru v zahraničním obchodu. Pád rublu o více než 40 procent oproti dolaru v posledních měsících zvýšil dluhy ruského soukromého sektoru, který v dolarech činí 678 miliard, na což nemá přechod na národní měny například v obchodu s Čínou zatím větší vliv.

Za této situace se logicky objevují spekulace, zda hromadění zlata nesouvisí s plánem na převedení rublu na zlatý standard. V době, kdy ruské rezervy v zahraničních měnách dosahují 429 miliard dolarů včetně 45 miliard ve zlatě a s rozpočtovým deficitem ve výši 10 miliard, což je pod jedním procentem HDP, je fiskální disciplína Ruska oproti Západu mimořádná. Přechod na zlatý standard by umožnil zmírnit spotřebitelskou inflaci, ale především by proměnil základy současného systému globální monetární správy.

Víme, že Rusko spouští akci dvouhlavý orel a Západ pochopil, že začal jeho běh o život.

Rusko a Čína již delší dobu pracuji na vlastních karetních a clearingových platebních centrech. Varováním bylo  uvalení sankcí  právě na Írán, včetně odstavení Íránu od SWIFTU, čímž došlo ke komplikacím při inkasu plateb za íránské dodávky ropy. A to až tak daleko, že Írán musel přejít na platby za ropu prostřednictvím zlata. Rusko se tedy rozhodlo pro zlatý standard. Je možné, že brzy bude upadající rubl nahrazen právě zlatem podloženou měnou. Ražba pěti rublových zlatých mincí s obsahem zlata 0,1244 trojské unce začala.

 

Jaké bude mít toto opatření důsledky?

Dalekosáhlé. Rusko po vytvoření dostatečné zásoby zlatých směnitelných rublů zřejmě bude požadovat, aby úhrady za dodávky surovin ropy a plynu prováděli odběratelé ve zlatých rublech, nikoliv v USD, nebo v o něco méně znehodnocených eurech. Tím dojde postupně k přechodu mezinárodních plateb z dolarových na rublové a následně k projevení se pravé hodnoty dolaru, jako totálně znehodnocené měny, mající cenu pouze natištěného papíru. Současně Rusko s Čínou vnutí bankám celosvětově, spolu se zavedením zlatého rublu, participaci na vlastním SWIFTU a platebním karetním systému. Kdo participaci odmítne, nedostane ruský plyn a ropu, nebo ostrouhá na bankovních ziscích. Proč asi mnohé země hledají jiné dodavatele ropy a plynu?

Rusko samozřejmě bude postupovat v krocích a v dohodě s Čínou, neboť náhlé odstoupení od USD by mělo za následek znehodnocení devizových rezerv obou velkých věřitelů Západu. Zbavování se stovek miliard USD Ruskem a Čínou proto bude probíhat postupně a koordinovaně. Nicméně není důvod, aby trvalo déle, než příštích pět let. Mnozí hovoří o zavedení zlatého standardu v roce 2015. Nenahrává snad pád rublu právě zlatému standardu?

Neodvratný pád USD jako rezervní měny se nutně následně projeví ve skokové inflaci na dolarových trzích. Následně se zvýší úrokové sazby, což bude mít zase za následek jak zhoršení splátek a úroků státního amerického dluhu, ale i dluhu amerických korporací a soukromých osob denominovaných v USD, nebo v měnách na USD navázaných. To se projeví v celkovém úpadku kondice americké ekonomiky. Podobný dopad bude mít operace Dvouhlavý zlatý orel také na ekonomiky v koloniální závislosti na USA, českou nevyjímaje. Na jaké hodnoty pak vystoupají ceny zlata a stříbra?

Mnohé státy mají své zlato tradičně uložené v USA, a to od druhé světové války, kdy se mělo za to, že tam bude ve větším bezpečí.  Právě to už ale neplatí. Dochází k hromadnému přesouvání zlatých zásob z USA domů,  protože panují obavy, že v případě měnové, monetární nebo finanční krize by nebyly s to na své zlaté rezervy dosáhnout. Amerika je největším dlužníkem na světě a má velmi blízko k insolvenci. Proto mají vlády za to, že je moudřejší mít své zlato doma.

Pokud Rusko a Čína zavedou zmiňovaný zlatý standard bude to bič na peníze, které tisknou centrální banky, ale zároveň to bude také konec ochranné sítě pro akcie.

 

 

Celoroční kolo soutěže čtenářů roku 2014

Neděle, Leden 4th, 2015

 

Celoročním vítězem soutěže o Článek čtenářů se stal článek Martina Jonáška: Stále ještě věříte v iluzi rostoucí ekonomiky?

Gratulujeme vítězi a zasíláme 5g zlatý slitek a navíc získává zdarma předplatné na dobu 6 měsíců

 

Na druhém místě v roční soutěži se umístil Oracle se svým článkem Západ končí a získává zdarma předplatné na dobu 3 měsíců

 

Na třetím místě v roční soutěži se umístil opět Martin Jonáček, tentokrát s článkem Je cena drahých kovů manipulována, nebo je to jen taktika prodejců drahých kovů? a získává zdarma předplatné na dobu 1 měsíce, čímž se doba jeho předplatného prodlužuje na 7 měsíců

 

Gratulujeme všem výhercům.

Vítěz prosincového kola soutěže čtenářů je znám

Neděle, Leden 4th, 2015

Je jím článek Milan Brejcha: Stříbro na rozcestí

Gratuluji vítězi a díky všem zúčastněným

Milan Brejcha: Zlato se stále třpytí

Neděle, Prosinec 21st, 2014

Toto je již pátý článek prosincového kola soutěže čtenářů. Nezapomeňte, že finišuje nejen prosincové, ale i celoroční kolo soutěže. Vzhledem k blížícím se svátkům ho mimořádně publikuji již v neděli.

 

Nedávno (27.11.2014) jsem si na jednom internetovém portálu (Investiční web) přečetl velmi zajímavý článek s názvem „Zlato je levné. Ale má vůbec jako investice smysl?” Obsah článku byl zjevně tendenční ale jeho závěrečná pasáž mě přímo šokovala.

„Mějte však na paměti, že být optimistický ohledně zlata znamená být pesimistický ohledně všeho ostatního. Lidé, kteří doporučovali zlato na úkor jiných investic, se v minulosti spíše mýlili, než měli pravdu. Vítězové nebyli ti, kteří předpovídali konec světa, ale ti co vsadili na světový růst. Pamatujte, zlato od roku 1980 zhodnotilo o 129 %, americký akciový index za stejnou dobu posílil o 4 787 %.”  (míněn index S&P 500)
(autor: redakce, zdroj: USA Today)

Je samozřejmě věcí názoru samotných autorů jak optimisticky se dívají na současný svět, ale vnucovat čtenářům myšlenku, že pokud mají v držení kousek zlata, tak musí být z podstaty pesimisté, je poněkud za hranou. Ovšem závěrečné žonglování s čísly ohledně posilování jednotlivých aktiv, je již nehorázná manipulace s daty a jejich selektivním výběrem. Autoři si záměrně vybrali rok 1980, kdy zlato bylo na dosud nepřekonaných maximech (po očištění o inflaci) a index S&P se potácel u dna. Abychom se vrátily zpět do reality, udělejme si malý výlet do let 1970 a 2000, kam nastavíme počáteční hodnoty již výše uvedených aktiv. I když tyto  letopočty navenek vypadají jako náhodně vybrané, pravda je trochu jinde. Jedná se o data těsně před Nixonovým zrušením zlatého standardu (1971) a nafouknutím internetové bubliny (2001).

Období 1970 – 2014 (pros.) nárůst:

Zlato 35,- USD/oz 1 200,- USD/oz + 3 330 %
S&P 90 b. 2 060 b. + 2 190 %
Jak vidíme, zlato překonalo index S&P vice než 1,5 krát za posledních téměř 45 let. Ještě zajímavější výsledek obdržíme, začneme-li s výpočtem v roce 2000.

Období 2000 2014 (pros.) nárůst

Zlato 280,- USD/oz 1 200,- USD/oz + 330 % S&P 1 440 b. 2 060 b. + 43%

Nárůst hodnoty zlata překonal index S&P během posledních čtrnácti let téměř 8 krát. Když se správně vyberou vstupní hodnoty, dostaví se i požadované výsledky.

Trochu historie

Po první světové válce vesměs všechny západní země postupně odstupují od zlatého standardu a na scénu přicházejí Spojené státy jako světová velmoc číslo jedna, kterým jediným se podařilo zlatý standard udržet. Málokdo v té době (i dnes) tušil, že císař nahý a americký dolar již nepatří americkému lidu, nýbrž hrstce soukromých osob.

Podpisem amerického presidenta Woodrow Wilsona pod zákon Federal Reserve Act v roce 1913 byla založena „ federální „ centrální banka FED, s exklusivním právem emitovat měnu Spojených států. Ústava USA hovoří jasně, jediným emitentem peněz může být pouze americký Senát. Ten se však za podivných okolností sám této pravomoci vzdal a dobrovolně ji přenechal jakési akciové společnosti, která je ze 100 % vlastněna soukromým kapitálem. Americká vláda se tím v případě nedostatku finančních prostředků zbavila jakékoliv možnosti jeho vykrytí tiskem vlastních peněz a od této chvíle si je nucena půjčovat od těch samých bank, které jsou akcionáři FEDu. Samozřejmě za patřičný úrok, který však někdo musí zaplatit. Laik žasne, jakým způsobem lze provést za bílého dne největší loupež v dějinách lidstva. Opravdu husarský kousek, který ovšem tvrdě odnesli američtí daňoví poplatníci, na které byla ještě téhož roku uvalena federální daň.

Proč tuto pro lidstvo ponurou historii tak sáhodlouze popisuji? Protože od tohoto okamžiku se začíná pomalu a nenápadně rozvíjet inflační spirála držená částečně na uzdě až do roku 1971 jen díky omezenému zlatému standardu amerického dolaru a také začíná postupné vytlačování zlata a stříbra z pozice funkce peněz. V tomto roce (1971) americký president Nixon ruší krytí dolaru zlatem (v mezinárodním obchodě, jinde už neplatí) a inflační spirála začíná nabírat exponenciální tvar.

Vývoj ceny jedné unce zlata v USD.

Bankovní kartel jako utržený ze řetězu začíná do světa chrlit neomezené množství ničím nekrytých peněz, které se zcela míjejí s produktivitou reálné ekonomiky a končí na akciových trzích nebo jiných vymyšlenostech moderního bankovnictví.

V současné době jsme svědky vyvrcholení tohoto ojedinělého experimentu, jehož závěrečná fáze jistě nebude bezbolestná. Jeden moudrý člověk řekl: „nekryté měny se vždy vrátí na svoji hodnotu, která jim náleží a to je nula.”

Milan Brejcha

 

P.S. Komentář Jana Dvořáka:

Ať mám názor jakýkoliv, prakticky vždy budu schopen najít graf, který můj názor podpoří. Stejně jako člověk, který má názor přesně opačný. Mějme to všichni na paměti.

 

 

 

 

L. Pešek: Přirozené intuitivní rozhodování se

Pátek, Prosinec 19th, 2014

Toto je čtvrtý článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

V článku najdete to co považuji za důležité pro intuitivní tj. přirozeně profitabilní navigování trhy, obchodními příležitostmi a vyvážené zpracování dostupných informací s cílem umět se správně rozhodnout bez ohledu na situaci. Věnuji se také popisu vlivu stresu na jednání člověka a zmíním praktický způsob jak stresu předcházet a několik způsobů jak stres zvládat když už nastane.

 

Pro naši schopnost se umět správně rozhodnout je důležitá vyrovnanost vstupních informací a ne vnímat a vyhledávat jenom informace které potvrzují to co „chci“ a zbytek přehlížet. Tohle vede k jednostrannosti a neumožní nám vnímat celistvost situace. Na trhu existují kupci a prodejci, jedni mají svoje důvody proč koupit a druzí mají svoje důvody proč prodat. A na světě existuje dost opravdu šikovných profesionálů kteří tohle řemeslo znají skrz na skrz, jiní mají zase skvělé kontakty. A všichni chtějí vydělat. Budoucnost ukáže kteří z nich projevili lepší úsudek. Věřte si klidně na manipulaci obřích rozměrů či na naprosto jasně mluvící fundamenty, ale otázka je jestli to je skutečně pravda nebo je to jenom Vaše domněnka. Možná si teď kladete otázku je-li vůbec možné poznat čemu věřit a čemu ne.. Jde to, je to jenom otázka tréninku a zájmu. Každý z nás máme svůj vlastní 6-tý smysl, instinkt, intuici či selský rozum, chcete-li to nějak nazvat. Takže i Vy jste schopni poznat pravdu i když si toho v současné době nejste vědomi či to ani nepovažujete za možné. Vaše současné přesvědčení není zase tak důležité, je to pouze následek Vaší minulosti. A to  můžete změnit. Pro správná rozhodování se potřebujete být v kontaktu se všemi možnostmi tj. i těmi které Váš současný pohled nabourávají či úplně vyvrací.

Dá se říct, že otázka zní: „Chcete mít radši pravdu nebo vydělat/mít zisk?“

 

Proč otázka stojí takhle? V případě trhu může nastat pouze růst, pokles či pohyb do strany. Věříte-li například, že dolar je odsouzený k zániku protože xy či zlato „musí jít dříve či později nahoru“, nemůžete a nebudete vnímat, že Vás intuice varuje říkaje opak. Nebo například „Vyčkej ještě pár let, pak budeš mít slušnou šanci se dočkat, zatím je příliš mnoho sil opačného směru“. Nemůžete takovou skutečnost, tuhle „pravdu“ vnímat, protože ji vnímat nechcete, znamenalo by to, že by jste se mýlili. Navíc by to nejspíše znamenalo zjistit, že najednou máte slušnou ztrátu místo už očekávaného zisku atd. A tohle všechno je něco čeho se naše ego bojí jako čert kříže a braní se tomu zuby nehty. Představuje to totiž bolest pro náš organismus a my jsme se naučili jak se bolesti vyhýbat. Problém je, že ne každá bolest je zdraví či životu nebezpečná. Potřebujeme proto jenom aktualizovat na základě čeho se rozhodujeme a je to.

 

Jak na to?

V zásadě se dá říct, že by obchodník/investor měl očekávat neočekávané, to mu umožní být otevřen aktuálnímu vývoji situace a může sledovat jak se situace vyvíjí a přizpůsobit se.

 

Technický obchodník by měl plánovat oběma směry tj. vědět kdy ještě je trend v pořádku, a dá se spekulovat na jeho pokračování, a taky vědět kdy je trend proražen a hrozí obrat. A taky vědět kdy se trh jen tak převaluje okolo bez výrazného impulzu jedním či druhým směrem.

 

Fundamentální investor by měl ve vlastním zájmu uvažovat taky oběma směry tj. zvažovat všechny informace a svůj pohled neustále konfrontovat s novým vývojem. Protože co když současné známé fundamenty které jsou k dispozici nejsou ty které ovlivňují či budou ovlivňovat trh v budoucnosti? Existuje rčení, že trh se nehýbe na základě toho co je známo, to už je dávno v ceně, důležité je to co účastníci trhu očekávají, že se stane. Jak je možné něco takového předvídat? Nic proti těm co investují na základě fundamentu, ale jak víte, že máte všechny díly skládačky? Jak víte, že se nemýlíte? Nebude pak už zbytečně pozdě?

 

Znejistěli-li jste, skvělé, protože mi jde o to ukázat rizika jednostranného zaměření „protože to je prostě logické/jasné a jinak to být nemůže“. Řekl bych, že zvláště burza dokazuje znova a znova, že tohle nefunguje. I profesionální money manažeři by často rádi dosahovali alespoň výkonnosti trhu. Proč? Třeba proto, že většina lidí neumí zvládat své emoce, jejich emoce ovládají je..a rozhodnutí která pak takový emocemi řízený jedinec činí nemají s logickými činy nic společného. Tohle platí pro všechny. Divili jste se někdy co jste to udělali? Proč jste drželi ztrátovou pozici dávno poté co jste měli pozici uzavřít s předem danou ztrátou? Měli jste stopku v trhu a přesto jste se rozhodli ji dát pryč? A pak jenom smutně..či naštvaně koukali na 3x 4x 10x či větší ztrátu? Pak víte co s Vámi dokáží udělat Vaše emoce. Člověk jako by byl v té chvíli mimo, jako by to ani nebyl on. Neznáte-li to, nedokážete si to představit, ale tohle je to co většině obchodníků, investorů, spekulantů stojí v cestě být a zůstat ziskoví, pořád. Říká se, že největší nepřítel člověka je on sám a to je přesně ono. Slovo nepřítel mají lidé často asociované s bojem a snaží se to tak přemoci svou vůlí. Já to vidím jako nedostatek sebe-porozumění a sebe-pozornosti. Nicméně ono doslova jako by něco stálo proti nám, nám v cestě a čekalo na svou příležitost nám maximálně „zavařit“. A má to obrovskou sílu. Je proto navýsost důležité a prospěšné aby člověk věděl jak takovým situacím předcházet a jak je zvládat když už nastanou.

 

Co je k tomu potřeba?

Musíte znát sami sebe tj. musíte znát Vaše hodnoty tj. PROČ děláte to co děláte a PROČ chcete to co chcete. Mít jasno v tom co je pro Vás opravdu důležité. Jedině tak totiž budete mít jasno sami v sobě a budete kompletně na stejné lodi. Zní to zvláštně, možná Vám to přijde jako samozřejmost, ale to by pak tolik lidi nesouhlasilo, ze oni sami jsou či byli svými největší nepřáteli. Každý kdo si kdy šel za svým snem Vám to potvrdí. Někdo to měl zdánlivě jednodušší, někdo zdánlivě těžší, ale ti co uspěli, uspěli jedině proto, že ať vědomě nebo nevědomě objevili co jim prospívá a taky co jim škodí..a to co nefungovalo, omezovalo, nechali jít. Protože jenom  to co člověku skutečně hluboce vnitřně prospívá..jedině tomu má smysl věnovat svou energii a živit to v sobě. V autě taky nemáte sešlápnutou brzdu chcete-li jet. Taková jízda by byla zbytečně komplikovaná. A my fungujeme stejně.

 

Víte co je pro Vás opravdu důležité? Víte na čem Vám opravdu záleží? Umíte se vyrovnat s tím co bylo? Víte co s případnými „kostlivci ve skříni“ které najdete při tomhle výletu dovnitř sama sebe?

 

Pakliže jste zažili či zažíváte situace kdy jednáte jakoby bez rozmyslu a pak se divíte co to mělo znamenat, proč jste si nevšimli toho co je teď tak „jasně“ vidět, pak Vám tahle cesta dovnitř pomůže. Vyžaduje to chuť a dát tomu čas. Výsledky záleží jak moc upřímní k sobě dokážete být. Nicméně čím častěji dovnitř sebe takhle nahlížíte, tím více odkrýváte kdo opravdu jste a kdo nejste, takže i případná sebe-neupřímnost dlouhodobě neobstojí. Čas je na Vaší straně. A zkuste tuhle

cestu k Vaším hodnotám pojmout hravě, zvědavě, zábavně, jako když se procházíte krajinou kde jste nikdy nebyli nebo dlouho nebyli, rozhlížíte se okolo a prohlížíte si kde co je a jak to vypadá. Žádné „Najdi a znič“. Existují vážné důvody proč ve Vás je právě to co ve Vás je takže buďte na sebe hodní, chápaví a laskaví ať narazíte na cokoliv. Kultivujte v sobě schopnost přijmout cokoliv. Protože právě tahle schopnost Vám umožní zlepšit cokoliv co Vás brzdí, omezuje a komplikuje Vaši přirozenou schopnost vyváženého správného úsudku bez ohledu na to co se eventuálně děje kolem Vás. A zaskočí-li Vás trh či nějaká zpráva a zjišťujete, že panikaříte? Soustřeďte se na svůj dech, nic jiného, hlubší pomalý nádech, pomalý výdech a stále dokola, zklidní Vás to, doslova rozdýcháte stres a budete moci v klidu přemýšlet.

 

Pro inspiraci zkuste třeba 6 vteřin nádech, 2 vteřiny pauza, 6 vteřin výdech.

 

Stres/panika svírá tělo a dochází k omezení běhu kyslíku atd takže někdy pomůže spíše hluboké rychlejší dýchání z plných plic, jako třeba když se vydýcháváte po běhu či náročném cvičení.

 

Můžete se setkat s názorem, že emocím a stresu se dá vyhnout, když si nastavíte velmi malé riziko obchodu, takže můžete klidně spát. Tohle sice vypadá hezky, ale ať se Vám to líbí nebo ne, Vy jste ta nejdůležitější veličina nejen ve Vašich obchodech a investicích a proto dokud se nestaráte o svůj „vnitřek“ tj. neznáte se a vlastně nevíte co Vás jak ovlivňuje a neudržujete svůj „systém“ v nejlepší kondici, všechno ostatní je podružné. Může to vypadat, že to skvěle funguje, ale pokud se neznáte tak zbytečně riskujete, že Vás život dříve či později zaskočí. A on to s chutí udělá aby Vám ukázal kam máte pro Vaše vlastní dobro zaměřit svou pozornost. Málokomu to ovšem bylo takhle podáno, takže to bereme spíše jako ohrožení a jednáme podle toho. A ona existuje totiž spousta možností které jednoho můžou zaskočit a které jsou zdánlivě mimo naši kontrolu a které nás můžou do stres módu dostat. Euforie a účast v bublinách na špatné straně trhu jsou dalším rizikem které má stejný původ. A aby jste si dokázali uvědomit, že jednáte ve stresu (či euforii), musíte s tím mít vlastní zkušenosti a umět poznat varovné příznaky, jinak jste ve vleku událostí a ani to neuvědomíte než je po všem.

 

Můžete být sebevíce zvyklí pracovat pod stresem, ale burza a investice jsou specifické v tom, že jde přímo o Vás tj. můžete to brát příliš osobně a dále jde o peníze, které máme následkem vývoje spojeny s naším přežitím, protože bez peněz se v té naší společnosti dá žít jenom velmi těžko, spíše přežívat. A tohle vědomí, co je vlastně v sázce, v člověku dokáže vyvolat pěkné emoční tornádo kterého si dotyčný vůbec nemusí všimnout, protože není zvyklý pozorovat sám sebe, své reakce a toho co se děje v jeho těle. Nevšimne si pak varovných příznaků nebo naopak skvělých příležitostí kterých by si jinak přirozeně všiml. Možná jste si všimli, že se umíte trefit „náhodou“ když „o nic“ nejde. Jsme přirozeně intuitivní. Takže stačí rozšířit klidný „o nic nejde“ stav o „budoucnost“, „přežití“, „peníze“ a podobné důležitosti..a uvidíte jak intuitivní najednou budete. Všech možných informací je dneska k dispozici přehršel, jak ale víte, čemu či komu věřit? Rozhodnutí je na Vás samotných, protože tak utváříte svůj osud a je proto dobré vědět je-li člověk ve skvělé formě a nadále se udržovat na špici výkonnosti. Vývoj probíhá nejen v technologiích, vědách, přírodě, ale i v nás samotných a tam to naštěstí můžeme sami ovlivnit! Je na čase přestat se bát vlastní jedinečnosti a velikosti.

 

Inspiroval jsem Vás? Máte zájem a chuť být, a zůstat, špičkově naladěn pro dosahování špičkových výkonů bez ohledu na okolnosti a situace do kterých se dostanete?

 

 

Lukáš Pešek

Oracle: Klinicky mŕtvy na pochode

Čtvrtek, Prosinec 18th, 2014

Toto je již třetí článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

 

Nie nemám na mysli tú zombie apokalypsu, čo sa strhne pred väčšími sviatkami a ani nikoho konkrétneho z týchto stránok (hoci napadajú ma mená), ale ten nepríjemný pocit, že na to aby človek bol úspešný v politike na Západe (a v našich končinách) musí vyradiť väčšinu ak nie všetky vyššie mozgové funkcie a hovoriť a robiť presne to čo im ich vlastníci a oligarchovia prikazujú.

 

Čo je vo veci?

Prvá vec čo chcem vypichnúť je schválenie rezolúcie 758 Americkým kongresom, samotný obsah nie je nič novým, pretože to zapadá do doterajšej rétoriky USA a to sám o sebe nemal nikoho znepokojovať. Čo by každého malo znepokojiť je samotné schválenie rezolúcie z toho dôvodu, že to isté sa dialo pred poslednými vojnami ktoré viedli USA, lenže Rusko nie je Irak, ani Afganistan a ani Líbya ale veľmoc s termonukleárnymi raketami, ktorá zhodou okolností hliadkuje atómovými bombardérmi v Mexickom zálive a v polárnej oblasti ako reakcia na posilnenie vojenskej prítomnosti USA v pobaltských krajinách.

 

Druhá vec je, šok Bruselu z toho, že Rusi odmietli postaviť Južný prúd, ale na to musíme pozrieť do histórie teraz už zrušeného projektu. Projekt bol plánovaný v tom istom období ako tiež zrušené Nabucco, ktorý mal približne rovnakú trasu ale narozdiel od Južného prúdu nemal vyriešený zdroj plynu lebo Číňania a ostatné ázijské krajiny skúpili roky dopredu produkciu plynu zo Strednej Ázie. Po dohode o trase a o vybudovaní EU schválila (prakticky pod diktátom Washingtonu) 3. energetický balíček, ktorý bol namierený de facto proti Gazpromu, pretože neobsahoval výnimku pre Južný prúd. EU tlačila na Bulharsko aby vyhovel požiadavkám z 3. energetického balíčka (medzitým prebiehali rokovania medzi EU a Ruskom ohľadom Južného prúdu) a Bulharsko nakoniec podvolilo tlaku EU a zamietol Južný prúd (v tejto podobe), a ako reakcia Rusi im vyhoveli. Vyhoveli im kvôli niekoľkým veciam: EU ekonomicky zomiera lebo nemá prakticky žiadnu priemysel, Rusi sú znechutený tým že EU neschválila a Kanada a USA rovno odmietla rezolúciu OSN proti heroizácií fašizmu (a nacizmu) a najdôležitejšie EU chce ten plynovod ale za Ruské peniaze pretože nikto nezaručí, že EU nebude robiť znova drahoty a to, že nepozvali Rusov na rokovanie o Južnom prúde (pre EU typické „o nás bez nás“). Byť šokovaný z toho, že súčasné Ruské vedenie to otočí cez Turecko (v rámci širšieho energetického balíčku o ktorom budem hovoriť neskôr) pričom odkazujú „Keď tak veľmi chcete ten Južný prúd postavte si ju sam za svoje.“ môže byť len politik a úradník po klinickej smrti lebo Rusko vie, že Európa bez Ruského plynu veľmi dlho nezaobíde a náhrada pre vpadnuté príjmy Bulharska je zlý vtip. A zostaňme pri tom zlom vtipe, pretože sa vynára niekoľko otázok:

Odkiaľ budú mať Rumuni plyn do toho zásobníka?

Kto bude financovať projekt od Eustream?

Aká je vlastnícka štruktúra firmy Eustream?

 

Politicko-ekonomická situácia.

EU v recesií a Čína s USA veselo falšujú ekonomické ukazovatele, prvý z dôvodu toho, že papaláši chcú zachovať tvár a teda sa to nerobí systematicky na príkaz centrály a ten druhý chce zachovať zdanie normálnosti preto všetky svoje dáta upravuje sezonálne a hedonisticky, malý príklad USA síce hlási rekordne nízku nezamestnanosť ale 93 miliónov cca 30% práceschopných nie je uvádzaný v štatistikách ako nezamestnaný, k tomu je cca 60 miliónov ľudí ktorých vláda USA nejakým spôsobom vydržiava. Keď k tomu prirátame to, že Americké energetické firmy kvôli prepadu ceny ropy nie sú schopní financovať svoje bridlicové vrty, lebo sú vylúčený z úverového trhu a to spolu s extrémnou zadlženosťou zmienených firiem môžeme čakať ďalšie oficiálne QE a to som ešte nespomínal dopady ďalšej časti Obamacare/ACA. Zostaňme chvíľku ešte pri USA, oficiálne zadlženie federálnej vlády USA presiahlo 18000000000000 t.j. biliónov US$ lenže keď sa započítajú všetky záväzky podľa GAAP (čo sa vyžaduje od amerických firiem) tak zadlženie federálnej vlády je okolo 100 biliónov, celková zadlženosť USA na všetkých úrovniach samosprávy je okolo 2-2,5-3 násobok tejto sumy, keď k tomu prirátame skorumpovanosť vlády USA ktorá nie je o nič menšia ako napr. tej Slovenskej to znamená, že majú len lepší PR (a pre neveriacich stačí pozrieť video o tom, ktoré 5 najhorších vecí sa prepašovalo do dohody o rozpočtu a prečítať článok ktorý kongresman aký veľký príspevok dostal na kampaň od záujmových skupín). Takže nikto by nemal považovať US$, US dlhopisy a v ňom denominované aktíva z bezpečné (v podstate to platí aj o ostatných krajinách).

 

Na globálnej politickej scéne je situácia oveľa zaujímavejšia totiž dejú sa 2 veci: odchod  Anglosaskej elity z globálnej scény a naberanie Ruska na sile, objektívne ani jedna vec nie je na škodu.

Vlastníci systému sa rozhodli zbaviť časti výkonných štruktúr a s nimi spojených manažérov a to znamená ožobráčiť a vykoristiť miestne obyvateľstvo a rozbiť existujúci sociálny rád resp. politické a štátne štruktúry.

Pre Anglicko po starom Albion znamená asi toto, odstavenie Londýnskej city od nových finančných štruktúr a keďže anglická ekonomika je de facto len obsluhou Londýnskej city, nuž bleskové ožobráčenie a následné sociálne nepokoje sú istotou (hlavne kvôli vysokému počtu imigrantov) a k tomu treba prirátať nové prepuknutie pedofilného škandálu zasahujúce aj vládne kruhy (možno vrátane kráľovskej rodiny) a spochybnenie práva na trón kráľovskej rodiny na základe výsledkov genetických testov, ktoré „zhodou okolnosti“ budú kulminovať približne v rovnaký čas.

 

Pre USA znamená asi toto, Obama svojou pre USA katastrofálnou sociálno-ekonomickou politikou pracuje na zničení USA a časť Americkej elity, ktorá pracovala pre vlastníkov nechce opustiť svoje teplé miestečko t.j. chce udržať status quo a práve to tom je občianska vojna v Ukrajine, o tom je samovražedné správanie Bruselu(„izoláciou“ Ruska EU poškodzuje len sám seba viď posledné dáta napr. z Nemecka), o tom sú české proti-Zemanovské protesty (kto zaplatil a poslal tie červené kartičky, ktoré sa rozdávali?), o tom sú slovenské a maďarské protikorupčné protesty (a pýtam sa, a kto sú organizátori?) a o tom boli protesty v Hongkongu (správne, kto ich organizoval?). Nechápte ma zle, netvrdím že tieto vlády nie sú skorumpované a nie sú inkompetentné, len mi vadí časovanie. Konkrétne hneď potom čo sa začali orientovať viac na Rusko, čo je národný záujem, hneď prepukli protesty. Podotýkam Americké elity sú zainteresované v Rusko-Európskej vojne, pretože umožní im to zakryť/odložiť kolaps USA a zarobia na tom predajom zbraní; lenže tá klinicky mŕtva banda neráta s 3 vecami: Rusom tento plán je jasný preto robia všetko preto aby predišli vojne a získali štáty EU na svoju stranu, Ruská armáda je top a Európske sú zlý vtip a to najdôležitejšie nikto nezaručí, že pri ostreľovaní a bombardovaní NATO základní nepripletie sa nejaký atómový nálož, podotýkam Rusov zastaví len Atlantický oceán. Takže americký finančný systém sa skolabuje ešte pred tým než anglosaské elity stihnú vyvolať vojnu, dôjde k prepadu ekonomiky a tým pádom k Americkej jari, presne v tomto období sa začne verejne spochybňovať Obamov rodný list a legitimita jeho vlády, v takejto situácií sa stane to, že časť oficiálnych miest uzná legitimitu a časť neuzná legitimitu Obamovej vlády, takže nielen ľudia ale aj štáty sa budú mydliť navzájom.

 

Tento scenár je dôsledkom krízy manažmentu, lebo pôvodný plán bol pomalý odchod Anglosasov z vedenia a pomalé opustenie US$ s tým, že Rusov nenechajú zosilniť, ale anglosaský „chytráci“ nielen, že nechceli prijať ponuku od Putina, ale ani nepočúvli svojich šéfov, tak vlastníci cez Saudov stlačili cenu ropy.

 

Krok Saudov je namierený aj proti Rusku, aby sa príliš neposilnil (zatiaľ to nevychádza). Lenže Ruské vedenie vie a chápe viac a má aj schopných diplomatov a naznačí, že „takto nie“ ale Západnému vedeniu to nedochádza, že Rusi môžu urobiť čo chcú. Toho dôkazom je aj Turecká energetická dohoda, ktorá okrem plynovodu do Turecka obsahuje aj dohodu o vybudovaní zásobníka a o vybudovaní atómovej elektrárne, pričom za plyn a všetko ostatné bude platiť vo svojej mene, pričom Turecko je členom NATO, a po tomto kroku dlho ním nezostane.

Podobne je to aj s Indiou, lebo 11.12.2014 sa podpísala Rusko-Indická dohoda o strategickom partnerstve, ktorá sa týka aj energetiky, platby vo vlastných menách a aj vojenskej spolupráce. Samozrejme celá vec nepáči Američanom. Ďalším úspechom Ruského vedenia je aj vzbura Nemeckej ľavice, ktorá ústami Wagenknechtovej tlmočila aj nespokojnosť nemeckých priemyselníkov, odporúčam pozrieť video s českými titulami, pretože môžete pozrieť kyslú tvár Merkelovej (ktorá je podľa všetkého na odchode).

 

Čo budú dôsledky?

FED kvôli kolapsu ropného priemyslu začne ďalšie QE, lebo banky práve zisťujú, že tie dlhopisy ktoré financovali bridlicové šialenstvo sú k ničomu a napákované energetické ETF im privodili obrovské straty, čo bude mať 2 okamžité dôsledky: Cyperský scenár v USA a vymiznutie dôvery v US$ (a v ňom denominovaných aktív), v podstate tie US$ ktoré sedia na účtoch ešte nezbankrotovaných bánk sa pohnú a to vyhná ceny všetkého (rátané v US$) do stratosféry, to ale bude znamenať, že všetky Západné banky kvôli derivátom utrpeli straty a prišli o kapitál, a Cyperský scenár sa bude opakovať na celom Západe. Dôjde k zastaveniu obchodov kvôli zastaveným platbám medzi Východom a vrámci EU a USA, a čakám občianske nepokoje. Zlato a striebro v tomto období nikto nekúpi za oficiálne ceny a ak áno, tak za mastné prémie.

Keďže Rusko, Čína, India a celý BRICS budú mať vlastný platobný systém (svoj SWIFT) a svoju MMF a Svetovú banku budú na tom lepšie (síce Čína to určite odnesie, ale vedenie kvôli tomu nepadne) a keďže prozápadná 5. a 6. kolóna (zradcovia vo vnútri moci) prišli o svoje finančné zázemie preto obnova týchto krajín prebehne za cca 3 roky. Čo sa týka Ruska to bude môcť robiť svoju vlastnú menovú politiku a nie tú z dielne MMF (pretože sa to zdiskreditovalo) a tí ruskí oligarchovia ktorí nepočúvli Putina prídu prakticky o všetko kvôli vlastnej hlúposti, Ruský štát ale kúpi naspäť tieto podniky (je to investícia čo sa rýchlo vráti).

Čo sa týka Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, už teraz sú de facto Čínskymi kolóniami, kolóniou je aj západné pobrežie USA, a keď USA rozpadne tak asi Texas sa osamostatní a Aljaška sa znova pripojí k Rusku, obe to odhlasujú.

EU sa určite spolu Eurozónou rozpadne, lebo Taliani už teraz organizujú referendum za vystúpenie z eurozóny, a politické strany za rastie vplyv politických strán za bankrot Španielska, Talianska a Grécka (v Grécku onedlho prebehnú voľby)

To obligátne a arogantné „Kedy?“. Ktovie, ale keby som musel hádať, tak by som povedal, že po 22.12.2014 +3 až 6 mesiacov, lebo dynamika vecí sa môže zmeniť.

 

S pozdravom

Oracle

Milan Brejcha: Stříbro na rozcestí

Úterý, Prosinec 16th, 2014

Toto je druhý článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ceny stříbra (Ag) jsou po své spanilé jízdě (2009-2011) již více než tři roky pod silným tlakem a v měsíci listopadu si sáhly na svá čtyřletá minima (pod 16,- USD/unci). Manipulace s cenami vzácných kovů dosahují nevídaných rozměrů a vyvstává otázka, jak dlouho mohou manipulátoři (centrální banky) tyto ceny ovlivňovat a kdy regulérní cenu těchto kovů nastaví volný trh.

Klesající zásoby
Většina stříbra (asi 75 %) se dnes získává jako vedlejší produkt při těžbě průmyslových kovů (měď, olovo, cín…), zbytek pochází ze specializovaných dolů a recyklace (scrap). Při současném zachování úrovně roční těžby (asi 820 mil.uncí) se předpokládá, že veškeré zásoby Ag budou vyčerpány během příštích dvaceti let. Bývaly doby, kdy centrální banky (západní) držely ve svých trezorech vzácné kovy, aby podpořily důvěryhodnost svých měn a alespoň do roku 1971 (Nixon ruší zlatý standard) mohly vyrovnávat schodky zahraničního obchodu ve zlatě nebo stříbře. Ohledně stříbra (možná i zlata) toto již dnes neplatí, trezory západních bank jsou prázdné a varujícím příkladem jsou především Spojené státy. Ještě v roce 1940 vlastnily USA přes 3,1 miliard uncí (31,1 g) stříbra, dnes činí tyto zásoby pouhých 7 milionů uncí, což je pokles o více než 99,7 %. V podobné situaci jsou i ostatní „vyspělé „ země.

Poptávka a nabídka
Již nejméně 20 let přesahuje poptávka po stříbře jeho nabídku. Rekordním v tomto ohledu byl rok 2013, kdy deficit mezi dodávkou a spotřebou činil úctyhodných 113 milionů uncí.

Zatímco průmyslová spotřeba stagnuje na 535 mil. uncí/rok, začíná prudce stoupat poptávka po fyzických dodávkách stříbrných cihel a mincí, která za posledních deset let stoupla z 53 mil.uncí/rok (2004) na úctyhodných 246 mil. uncí/rok v roce 2013, což je 25 % celosvětové produkce.

COMEX versus SHFE
Ještě v roce 2001 se na největší světové komoditní burze COMEX v New Yorku zobchodovalo 93,4% veškerého objemu stříbra. Po otevření komoditní burzy SHFE v Shanghai se objem transakcí na
COMEXu ocitl ve volném pádu a první příčku zaujala v roce 2013 SHFE s celosvětovým objemem obchodů 48,6 % (stříbro). Důvod je jednoduchý, COMEX vypořádává většinu svých obchodů finančně, kdežto na SHFE se většina transakcí vypořádává dodávkou fyzického stříbra. Zdá se, že investoři opouštějí svět papírových peněz a certifikátů a začínají se přiklánět k fyzickému držení vzácných kovů. O změně trendu
svědčí i ohromný pokles zásob stříbra v trezorech SHFE, kdy za posledních dvacet měsíců poklesl jejich objem z 1143 mt (metrických tun) na pouhých 108 mt v listopadu 2014 (90 % pokles).

Ztráty těžařů
Společnosti těžící stříbro jako vedlejší produkt uvádějí náklady na vytěžení 1 unce stříbra okolo 10,- USD. Je to číslo velice optimistické a je otázkou, zdali podíly nákladů na mzdy, průzkum, infrastrukturu a další investice jsou spravedlivě rozděleny. Zcela jiná situace nastává při pohledu na hospodaření  specializovaných firem, které se zabývají primárně těžbou stříbra. Při dnešních cenách okolo 16,- USD/unce se ztráty sedmi největších těžařů blíží v průměru 3,- USD/unce. Světlou výjimkou je společnost Tahoe Resources, která díky vysoké výtěžnosti ( 550 gr./t.) je jediná v kladných číslech s náklady 13,5 USD/unce. Snižování objemu finančních prostředků směřujících do průzkumných a přípravných prací, jako i zavírání neproduktivních dolů, pozorujeme již delší dobu a dopad těchto opatření na budoucí vývoj cen stříbra není třeba zdůrazňovat.

Shrnutí
- Během několika posledních desítek let byl deficit v dodávkách fyzického stříbra vyrovnáván prodejem ze zásob západníchcentrálních bank. Jejich trezory dnes zejí prázdnotou.

- Investoři, ale i pomalu se probouzející se veřejnost, začínají nenápadně přesouvat své finanční prostředky do fyzického držení vzácných kovů.

- Těžařské společnosti omezují své investice a zavírají prodělečné provozy.

- Ložiska s vysokou výtěžností jsou již téměř vyčerpána.

- Většina stříbra je spotřebována v průmyslu, kde má svou nezastupitelnou úlohu.

- Stříbro má svou vnitřní hodnotu a dlouhodobě odolává inflaci.

- Zásoby stříbra jsou konečné.
Zlato a jeho dcera stříbro jsou úhlavními nepřáteli centrálních bank a právě na cenách těchto vzácných kovů je zřetelně vidět dramatické znehodnocování ničím nekrytých měn. Ještě v roce 1970 stála jedna unce zlata 35,- USD, dnes po čtyřiceti čtyřech letech se její cena pohybuje u 1 200,- USD/unce. I přes současné manipulace na trzích se vzácnými kovy to je nárůst o alarmujících 3 500 %. Samozřejmě, že
“manipulátoři“ budou nadále pomocí sázek na papírových burzách tlačit ceny stříbra na minima a tím držet stávající chromý finanční systém při životě. Ovšem v okamžiku, kdy zásoby fyzického stříbra dopadnou na své dno a žádné stříbro nebude

 

Milan Brejcha

Celoroční kolo soutěže čtenářů finišuje

Úterý, Prosinec 9th, 2014

V pátek jsem zveřejnil výsledky listopadového kola soutěže čtenářů. Připomněl jsem také, že probíjá o kolo celroční. Připravil jsem stručný přehled průběžných výsledků (počítáno koncem minulého týdne). Takto vypadá počet hlasů u první pětice.

1. místo: 100 hlasů – autor AA

2. místo: 97 hlasů – autor BB

3. místo: 40 hlasů – autor AA

4. místo: 29 hlasů – autor AA

5. místo: 27 hlasů – autor CC

 

Samozřejmě, pořadím mohou zamíchat ještě články, které vyjdou v průběhu prosince.  

Jak vidíte, v první pětici jsou 3 autoři, rozdíl mezi prvním a druhým místem je minimální. Odkazy na konkrétní články nedávám, abych nikoho nezvýhodnil.

Všechny soutěžící články najdete zde, jsou řazeny chronologicky, a to od listopadových po lednové. procházejte články a hlasujte, pořadí se ještě může změnit.

 

 

 

 

Milan Brejcha: Cena ropy na minimech

Neděle, Prosinec 7th, 2014

Toto je první článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ve čtvrtek 4.12.2014 klesly ceny ropy BRENT (severomořská ropa) aWTI (texaská ropa) na svá čtyřletá minima 69,51 USD/b (BRENT) a 66,81 USD/b (WTI) . Smíšené naděje se vkládaly do výsledků nedělního zasedání ropného kartelu OPEC (30.11), který by mohl snížením produkce cenu ropy podpořit a pomoci tak těžařům v jejich nelehké situaci. Avšak závěr jednání byl jednoznačný, OPEC svůj denní limit produkce nezměnil a ponechal jej na současných 30 mil.b/den,s nenápadným náznakem,že původcem současné nadprodukce je zvýšená těžba z břidlicových formací (shale oil) v USA.

 

 Vývoj těžby ropy v USA ( mil.b/den )

Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká s vážnými problémy a zvýšení poptávky po ropě je v nedohlednu , dá se předpokládat, že vývoj cen této komodity by měl stagnovat a v dohledné době by neměl překročit hranici 80 mil.b/den. Samozřejmě,že pro státy, které jsou čistými importéry černého zlata, je to vítaný vánoční dárek. Jde pouze o to na jak dlouho.

Toto drastické snížení cen přivede většinu ropných gigantů do vážných potíží ať již vzhledem k nedostatku finančních prostředků na vykrytí státních rozpočtů (Rusko,Saúdská Arábie) nebo díky vysokým těžebním nákladům (USA,Kanada). Zvláštní pozornost si zaslouží pozice Spojených států , které zvýšily svoji produkci během posledních pěti let o více jak 3 mil.b/den a to téměř výhradně z břidlicových formací (Bakken,Eagle Ford,Permian…). I když se počáteční přehnaná euforie ohledně shale oil začíná pomalu vytrácet je situace v tomto těžebním oboru mnohem katastrofálnější než je presentováno. Nevídané a stále rostoucí zadlužení sto dvaceti sedmi největších společností trefně popsal ve svém článku Wolf Richter (Where Money Goes To Die – Kde umírají peníze).

Based on data compiled from quarterly reports, for the year ending March 31, 2014, cash from operations for 127 major oil and natural gas companies totaled $568 billion, and major uses of cash totaled $677 billion, a difference of almost $110 billion. To fill this $110 billion hole that they’d dug in just one year, these 127 oil and gas companies went out and increased their net debt by $106 billion. But that wasn’t enough. To raise more cash, they also sold $73 billion in assets. It left them with more cash (borrowed cash, that is) on the balance sheet than before, which pleased analysts, and it left them with a pile of additional debt and fewer assets to generate revenues with in order to service this debt.

It has been going on for years. In 2010, the hole left behind by fracking was only $18 billion. During each of the last three years, the gap was over $100 billion. This is the chart of an industry with apparently steep and permanent negative free cash-flows:

Článek Wolfa Richtera jen potvrzuje tragickou situaci těchto společností. Od roku 2010, kdy  ”díra“ mezi výdaji a výnosy byla „pouhých“ 18 mld. USD, se do 31.3.2014 zvýšila na 109 mld. USD  (miliard za rok), přičemž je nutno k této sumě přičíst dalších 73 mld. USD z prodejů aktiv. Právě v tomto období čtyř let se produkce americké ropy rapidně zvýšila, ovšem za cenu astronomického nárůstu zadlužení. Aby toho nebylo dost , je ropa ze „ shale oil“ kvůli své kvalitě prodávána se slevou až 7 USD/b. Obzvlášť nezávidění hodnou pozici má Severní Dakota, která bez připojení na produktovody a s ohromnými vzdálenostmi k nejbližším rafineriím musí za dopravu připlácet okolo 15 USD za každý barel.

That state, which is at the center of the U.S. tight oil boom, is far from refineries and pipelines. Oil producers use expensive rail transport to carry their oil to market. The result is that North Dakota producers face a significant discount at the wellhead. For October the average discount was $15.40 per barrel below the U.S. benchmark Light Sweet Crude futures price.

Vládní organizace EIA (Energy Information Administration) ve svých prohlášeních tvrdí, že těžba z ropných formací je rentabilní ještě při cenách 60 USD/b. Tento optimistický údaj se ale zcela míjí s reálnými hospodářskými výsledky producentů a jejich finančními rozvahami, kdy již v minulých letech musely tyto firmy prodávat svá aktiva, a to při cenách WTI těsně pod 100 USD/b.

Dalším velkým problémem těžby „shale oil“ je drastický pokles produkce na jednotlivých vrtech (60-80 % během prvního roku těžby). Typickým příkladem je ropné ložisko Bakken, kde těžaři zvýšily v prosinci 2013 produkci (meziměsíčně) z nových vrtů o 89 000 b/den, ale pokles těžby ze starých vrtů činil 63 000 b/den (změna +26 000 b/den ). Po půl roce se těžba z nových vrtů zvýšila o 92 000 b/den,ale po odečtení ztráty ze starých vrtů byl čistý výnos pouze +20 000 b/den.

All the data is Crude + Condensate from the EIA’s International Energy Statistics and in thousands of barrels per day.

 

 Jaký je výhled

Pokud nezasáhne centrální vláda nebo se ceny ropy nějakým zázrakem nedostanou nad 100 USD/b , uvidíme likvidaci amerických „shale oil“ společností (ale i kanadských tar sands) v přímém přenosu. Prvním krokem bude omezení průzkumných prací a pozastavení uvádění nových vrtů do provozu. Stávající neproduktivní ropná ropná pole budou postupně zavírána, což bude mít negativní dopad na objem celosvětové produkce a tím i k mírnému nárůstu cen ropy.

Rusko a Saúdská Arábie by vzhledem k nízkým těžebním nákladům (asi 30 USD/b ) a vysokým devizovým rezervám neměly mít ve střednědobém horizontu výraznější potíže. Po vyčištění trhu od neproduktivních těžařských společností můžeme očekávat vzestup ceny ropy WTI a BRENT až nad 120 USD/b.

Milan Brejcha

Oracle: Ako ovce na porážku

Středa, Listopad 19th, 2014

Toto je druhý článek listopadového kola soutěže čtenářů roku 2014.  Zároveň připomínám, že běží i kolo celoroční.

 

 

Špekulanti vsadzajúci na rast indexov búrz a US$ sa majú dobre, ale reálna ekonomika (a každí kto z toho žije) nie až tak, ostatne väčšinu z nich to ani nezaujíma a je to problém.

 

Prečo je to problém?

Prvý dôvod je, že aj oni využívajú služby reálnej ekonomiky a keď sa stane nejaká služba nedostupná každému alebo prepadne kvalitou, tak zväčša oni sú tí prví ktorí začnú nariekať (ostatne Boh nebije palicou).

Druhý dôvod je, že rekordne veľa „vsádzok“ ide na margin (na dlh), naposledy tak to bolo v rokoch 2007/08 (ostatne aj pred ostatnými krachmi búrz)  a čo čert nechce je len otázkou času kedy niekto urobí zlú vsádzku. Zaplátať papier papierom po zlej vsádzke sa dá, viď príklad portugalskej banky Banco Espirito Santo ale predsa sa môže nastať situácia keď an Plunge Protection team FED-u bude v koncoch a to bude mať za následok obnovenie otvoreného tlačenia US$ (pretože QE neskončil).

Tretí dôvod je, že rast indexov búrz je dôsledkom spätného nákupu akcií firiem čo bolo umožnené kvôli ZIRP a QE, to znamená, že firmy sa zadlžujú a rast nie je dôsledkom ekonomického rastu (kde komu to došlo). Čo sa stane keď sa firmy nebudú môcť ďalej zadlžovať, alebo nebudú môcť platiť svoje pôžičky? Za predpokladu, že nebudú môcť prepúšťať kvôli organizačným dôvodom a presťahovať výrobu za tak krátky čas t.j. za cca 3 mesiace tak prepad indexov bude ten najmenší problém. Dôvod je jednoduchý, lebo to buď znamená bailout zo strany štátu pre TBTF firmy (ako General Motors) čo znamená otvorené  QE v takej či v onakej forme alebo pre politicky nekryté firmy rovno bankrot. Práve takáto situácia nastáva kvôli relatívne silnému US$ a poklesu ceny ropy. Vysvetlím to, US$ je relatívne silný lebo politická situácia vo svete je nestabilná a kvôli short predajom zlata a striebra vzácne kovy len máloktorí „západniar“ (okrem super-bohatých) vníma ako bezpečný prístav (ktorý odporúča aj Greenspan) a preto americké nadnárodné firmy museli znížiť odhadované zisky zo zahraničia o niekoľko miliárd. Druhé riziko predstavujú malé ropné firmy ťažiace brydlicovú ropu, pre nich pokles ceny ropy predstavuje pohromu z jednoduchého dôvodu je to drahá technológia s minimálnou návratnosťou (ktorá neurobí USA energeticky samostatným lebo jednotlivé typy energií sa nedajú zamieňať), teda keď sa cena ropy bude dlhodobo držať pod 80 US$ za barel, tak väčšina malých a stredných firiem má problémy, keď poklesne cena ropy na hladinu 60 US$ za barel, firmy skrachujú a bublina spľaskne so všetkými jej negatívnymi dopadmi na reálnu ekonomiku.

Štvrtý dôvod je, že tlačenie meny vôbec nepomáha reálnej ekonomike, lebo vytvára bubliny. Pre dôkaz stačí pozrieť na Japonsko (alebo USA), ktoré bezmála 30 rokov tlačí Yen a 4 veci rastú: ceny dennej spotreby, počet bankrotov, mizerný pocit Japoncov a burzový index, všetko ostatné ako kurz Yenu, výroba a zisky japonských firiem klesajú nehovoriac o negatívnej obchodnej bilancie Japonska. To znamená, že finančné trhy nerastú na základe ekonomických fundamentov a sú v stave bubliny.

 

Medzinárodná politicko-ekonomická scéna

Tá je viac než horúca alebo ľadovo studená. Hovorí sa, že medzinárodná politika je vždy o peniazoch a politika je koncentrovaná ekonomika, z tohto uhla pohľadu stretnutia APEC a G20 mali dosť zaujímavé výsledky. Trocha histórie G20 v roku 2010 vznikol preto aby vzniknutá ekonomická kríza neskončila horúcou vojnou, aby prechod USA od svetového hegemóna k lokálnej mocnosti resp. prechod od unipolárneho k multipolárnemu usporiadaniu svata bol plynulý a preto  mocenské špičky BRICS (a ďalších krajín) a USA uzavreli dohodu, BRICS udržia USA nad vodou a USA za to zrieknu kontrolného balíčku v MMF (je to mocný nástroj) a Čína, Rusko, India, Brazília, Nemecko, Francúzsko, Turecko atď. Lenže militantné krídlo elít kľudný prechod zablokoval a odvtedy USA rozdúchava konflikty naposledy na Ukrajine (otázka čo tam asi robia Kanaďania?). Odpoveď na takéto správanie bola ultimátum v Apríli 2014 vo forme vzniku alternatív k MMF, ktorá vyslala signál buď dodržíte tú dohodu do konca tohto roka alebo pripravte sa na následky. Teraz americké elity nechcú o tom ani počuť a preto Putin odišiel predčasne (nie kvôli Ukrajine) a sú pripravení prakticky na všetko vrátane horúcej vojny.

 

Samozrejme to skončí ekonomickou vojnou a prekreslením geopolitickej mapy.

Výhercovia tejto vojny (ktorá v tichosti prebieha) v klasickom zmysle slova nebudú, budú len porazení ktorí na tom budú lepšie. Reálna ekonomika „západu“ nie je na tom práve najlepšie (stačí si na to pozrieť odhady korporátnych profitov od JPM), € sa rozpadá tak ako EU, bubliny sú všade aj tam kde by to človek nečakal (a niektoré začali praskať), jeho bankový systém de facto v troskách, necháva kriminálnikov pobehovať na slobode,  má zväčša negatívne obchodné saldo (viď rekord USA), neustále sa zadlžuje (tiež USA je rekordér), CB monetarizujú dlhy svojich vlád (vrátane FED), topí sa v matematicky nesplatiteľných dlhoch (pričom sa zadlžuje a klame o CPI) a preto vyvoláva všade vojny.  Medzitým „východ“ podpisuje mimo obchodné dohody US$, kupuje fyzické zlato, striebro a ropu ako o život (a nielen oni) za čochvíľa bezcenné papieriky pričom dopyt prevyšuje ponuku (a cena napriek tomu klesá, asi je to nejaký predvianočný výpredaj zásob alebo čo), Kanada  a Katar chystá svoje energetické nosiče a suroviny predávať za Yuany a ktovie čo chystá OPEC ako protiopatrenie voči padajúcim cenám ropy a poklesu aj ich mien. Poznámka: ropný producenti ktovie z akého dôvodu, začali predávať svoje aktíva denominované v US$ ktoré sú zväčša podložené nejakým dlhom pričom maximum podľa BNP Paribas bolo v roku 2006. V podstate „západ“ stráca kontrolu nad životne dôležitými nástrojmi na kontroly a aj nad infraštruktúrou lebo „východ“ zistil, že s totálne zadlženým západom po dobrom nemôže, a práve nezaplatenie dlhu (celkový dlh prevyšuje všetky úspory a  HDP sveta) bude mať najväčší politický dopad tak domácej ako aj na medzinárodnej scéne.

 

Aké budú dopady tejto ekonomickej vojny?

„Západ“ už teraz je bankrot, keď sa toto prevalí tak verejnosť to nepríjme najlepšie a lov na papalášov bude športom, lebo za posledných 6-7 rokov čoraz viac ľudí žije z ruky do úst a to povestné 1% je čoraz bohatší. Takýto scenár vždy končilo katastrofou lebo tzv elity nechceli dopustiť potrebné zmeny. Ostane narovnanie nerovnováh je málokedy príjemné a zväčša to ide na náš účet (ostane pri záchranných operáciách platí heslo banky, ženy a deti najprv).

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Greenspan napísal veľmi zaujímavý článok o peniazoch v roku 1966.

PSS: Objavili sa špekulácie, že BoJ v tichosti zaviedol zlaté krytie.

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Úterý, Listopad 18th, 2014

Copter: Asi se něco děje: Německé banky snižují pojištění vkladů od ledna 2015,
MMF chce konfiskovat vklady: http://www.forbes.com/sites/billfrezza/2013/10/15/the-international-monetary-fund-lays-the-groundwork-for-global-wealth-confiscation/

 

Jan Altman: Že by se konfiskovaly vklady v Německu? Proboha proč?
Obecně: jaký důvod může mít vláda ke konfiskaci vkladů? Potřeba peněz to nebude, těch si půjčí, kolik jich centrální banka natiskne, tedy neomezeně.
Konfiskovat vklady z důvodu “dostání se k penězům” tak mají jen ty státy, které si vlastní měnu netisknou (např. Kypr), nebo mají fixní kurz.
V případě zemí jako Japonsko, USA, Británie, … to nemá žádný smysl.
Resp. smysl by taková měnová reforma měla pouze v případě, kdy by stát měl zájem snížit objem peněz v oběhu, jako u nás po 1. i 2. sv.válce a v roce 1953. Ale to si myslím, že také dnes nehrozí.
________________________________________________

Teoreticky by mohlo jít o formu “rekapitalizace bank”. Tedy ty banky, které neprošly zátěžovými testy, by zabavily třeba 20% vkladů nad pojištěnou částku.
Ale zkuste si představit, co za kravál, bouře a tržní paniku by vzniklo, kdyby se toto odehrálo např. v Itálii.
Tzn. podle mne se to nestane a ohroženým bankám (zvlášť těm velkým) bude pomoženo ze strany ECB, EuroValu a lokální vlády (která si na to půjčí a dluhopis skoupí ECB za nově vytvořené peníze).
________________________________________________

Obecně se tvrdí, že dluhová krize neskončila, ani nemohla, protože státy jsou dnes zadluženější, než před krizí (a banky na tom také nejsou dobře, navít ty TooBigToFail jsou dnes ještě vetší).
Na druou stranu: výnosy dluhopisů jsou dnes níže (čili dluh tak nevadí) a hlavně všemožnými nákupy ze stran centrálních bank se tyto staly vlastníky podstatné části státních dluhů.
Představme si hypotetickou zemi (např. Japonsko za pár let):
- Státní dluh je 300% HDP (nepočítaje diskontovanou hodnotu budoucích mandatorních výdajů, zejména sociálních, penzijních, zdravotních – a jejich rostoucí váhu z důvodu stárnoucí populace)
- Podíl produktivních ve společnosit klesá (tedy i klesá počet těch, kteří by ten dluh měli splácet, čili dluh na produktivní hlavu roste velmi prudce)
- Řada investorů říká, že takový dluh je neúnosný a že růst výnosů i na pouhá 3% by byl smrtící

Jenže:
- Centrální banka se bude snažit nepřipustit růzt výnosů (a Bůh ví, jak dlouho se jí to může dařit)
- Centrální banka intenzivně dluhopisy vykupuje a z oněch 300% jí již patří 230%
- Mnoho investorů tak tuto část dluhu nebere v potaz, protože vlastně jedna odnož státu (treasury) dluží druhé (CB) – spekulují, že by CB státu dluh i mohla odpustit, nebo se alespoň úplně zříct výnosů a splatnost významně prodloužit
- Druhé skupině investorů je jasné, že něco takového sice lze dělat, lze to dělat i relativně dlouho, ale nelze to dělat napořád – takovéto nestandardní chování má nutně konsekvence. Ty lze po nějakou dobu maskovat a potlačovat, ale jednou vyhřeznou o to silněji.
- Jedna skupina investorů očekává, že manipulace výnosů směrem k nule a masivní nákup dluhopisů, nutně povedou k vysoké inflaci (která se zatím projevuje jen na akciovém trhu).
- Druhá skupina investorů naopak očekává zdrcující deflaci, protože odpuštění dluhu ze strany centrální banky by byl silný deflační impuls (škrtem pera by biliony přestaly existovat).
- Přesto že jsou stanviska obou skupin v podstatě protichůdná, mají pravdu tak trochu obě :-)

 

Kolda: 2 Jan Altman
Konfiskaci části vkladů navrhl v několika materiálech IMF. Právě na rekapitalizaci bank. Já bych to na lehkou váhu nebral.

Navíc Německo si své peníze netiskne stejně jako Kypr. A Německo zuřivě brání Draghimu, aby nakupoval toxic assets. Zkrátka Němci se bojí hyperinflace jako čert kříže a konfiskaci možná vnímají jako menší zlo.

 

lulinak: ono se za poslednich par let neco tak vyrazne zmenilo, kdyz jeste nedavno byl tezari bez vetsich problemu schopni fungovat za ceny pod 800? Holt kdo moc prestrelil tak krachuje, jako v kazde jine branzi…

 

eheman: Také se mi nezdá to, že by náklady na unci Au byly 1200 USD, že by náklady za 8 let vystřelily o více než 300% když cena natrhu byla v tu dobu 400 USD?? Tomu prostě nevěřím.

 

Jan Dvořák: Je to klidně možné, zvláště za situace, kdy se těží méně kvalitní ruda.
Pokud má nyní těžená ruda např. 2x menší obsah zlata, náklady na těžbu jedné unce jsou rázem na dvojnásobku, aniž by se v absolutní částce náklady na vytěžení 1 tuny ropy změnily.
K tomu je pak absolutní nárůst nákladů…

 

Jan Altman: Náklady na těžbu zlata: možná tak vysoké jsou. A to proto, že těžaři v období růstu jeho ceny měli velké oči, mysleli si, že poroste dál a tak investovali do průzkumu, do nových dolů (často s horší výtěžností), atd… No a nyní musejí splácet úvěry z nerentabilních investic a do nákladů jim jdou i odpisy. Tzn. nějaký velký těžař třeba i má (starší) doly, kde těží unci za 400USD (dojná kráva). Ale vedle toho odepisuje investice a splácí úvěry z nového dolu (hladový pes), kde ho unce vyjde na 1500. A i kdyby se chytil za nos a ten nový nerentabilní důl zavřel, tak stále musí splácet úvěr a odepisovat důlní mašiny – i když je bude nevyužité nechávat reznout.

Podivnější mi přijde ta cena u Ag. Resp. podle mne mluvit u Ag o nákladech těžby je ošidné, protože Ag se na rozdíl od Au vlastně cíleně netěží, ale je to vedlejší produkt při těžbě něčeho jiného (třeba Cu). Takových dolů, jako bývala Kutná Hora, kde se primárně těží Ag, těch moc není.
Takže těžím Cu (které mi ale dnes také moc nevydělává) a jen za cenu nějaké doplňkové technologie a doplňkové/mezní energie z té rudy dostanu i Ag. Ale stále těžko mohu jednoznačně přiřazovat náklady tomu samotnému Ag – důležitější je, kolik těžím Cu, kolik to mne to stojí a hlavně za kolik to Cu (kvůli kterému se v té zemi hrabu) jsem dnes schopný prodat. Ale divil bych se, že by někdo vykutal ze země rudu kvůli Cu, Cu z toho vyseparoval, ale na Ag se vykašlal, protože jeho cena je příliš nízko. Tzn. omezení těžby Ag jen z důvodu nízké ceny, je podle mne daleko méně pravděpodobné, než u Au.
Na druhou stranu, kdyby nakonec přeci jen k omezení produkce Ag došlo (ovšem spíše z důvodu poklesu poptávky po Cu), tak je to větší problém, než u Au, protože Ag průmysl nevratně spotřebovává (resp. recyklační technologie nebudou k dispozici ze dne na den a hlavně recyklované Ag může být dražší, než vytěžené). Naproti tomu Au se nespotřebovává a kdyby centrální banky zase začaly ve velkém prodávat, svou nabídkou mohou překonat i těžaře.

 

woxow: Cena zlata může klesnou až na nulu, pokud se bude řídit contrakty na COMEXU, které jsou až 108x přepákované a protože se jich lidé ve velkém zbavují, strhují cenu zlata dolů a to i když fyzické zlato již deset let nakupují centrální banky jako dívé. Jakmile COMEX zkrachuje, protože nebude schopen dodat fyzické zlato, dojde k odělení fyzický trhu od virtuálního a cena OZ vyrazí mnohým dech. D8le pak výtěžnost rudy klesla z 12 g na sotva 2g na tunu během několika let, dále pak USD devalovoval taktéž během několika let o 30-50% a nyní se trochu vrací. V CZK však zlato je kolem 7% plus od ledna. Až dojde k zavedení nového měnového koše, kdy se mezinárodní obchod nebude řídit složením kauce v dluhopisech ale ve zlatě, pak každý stát bude muset obnovit své zlaté rezervy, jako to už nyní chtějí švýcaři.- Pro Českou republiku, vzhledem k jejím nízkým zásobám a velkému množství peněz v oběhu, by cena unce vyskočila až na milióny korun, ve srovnání s desetitisícovýma částkama v jiných měnách. Ale osobně si myslím, že se všechno spláchna chaosem ekonomických krizí a válek. A propo UISA chce sví dluhy splatit (jediné řešení bez války) že slije svou ekonomiku s ekonomikou evropy a o své závazky tak převede i na bedra evropských poplatníků, díky TTIP se máme tedy na co těšit.

 

 

 

E. Kalabus: Rusko a Čína – významní globální hráči

Čtvrtek, Listopad 6th, 2014

Toto je první článek listopadového kola soutěže čtenářů roku 2014.  Zároveň připomínám, že běží i kolo celoroční.

Soutěžní článek na stránky Proinvestory s tématem Ruska, Číny a tzv. Putinova Valdajského projevu jsem se rozhodl napsat z toho důvodu, jelikož se domnívám, že projev má velký přesah politický a samozřejmě ekonomický. O tom svědčí věta Vladimíra Putina z konce jeho projevu:

„Dvacáté první století slibuje, že bude stoletím velkých změn, érou formování geopolitických kontinentů, finančně-ekonomických, kulturních, civilizačních, a vojensko-politických.“

Rusko je opět neopominutelným hráčem na globální scéně a prezident Vladimir Putin hlavním protagonistou tohoto dějinného posunu.

Dne 24. října 2014 přednesl president Vladimír Putin projev tzv. Valdajskou řeč. Podle analytiků to byl silný projev.

„Byl to velmi silný projev“, soudí prezident Nixonova centra a vydavatel časopisu The National Interest, známý americký politolog Dimitri Simes. „Můžeme s ním souhlasit nebo nesouhlasit, je to však projev, který upoutává pozornost a nutí lidi k zamyšlení. Není to jednoznačně projev předáka, který byl zahnán sankcemi do úzkých a pokouší se dostat z toho se ctí. To je projev předáka jaderné velmoci, s níž je třeba počítat, ať už se to někomu líbí, nebo ne“.

Letošní ročník Valdajského klubu se od minulých dost podstatně lišil, Putin ho využil v podstatě pro ohlášení, výzvu Západu – “máme vlastní koncepci globalizace a nehodláme přebírat nebo účastnit se té vaší.” V kontextu globální politiky se jedná o událost velkého významu, jež se plně projeví teprve v budoucnosti. Mezi analytiky se už nyní mluví o zakončení epochy “mnichovské řeči (2007)” a začátek epochy “valdajské řeči”.

Navzdory sankcím a výzvám k izolaci Ruska přijelo letos na zasedání diskusního klubu Valdaj 108 expertů z 25 zemí světa včetně bývalých premiérů a prezidentů. Většina odborníků pro mezinárodní vztahy je přesvědčena, že projev ruského prezidenta už rozdělil světové dění na „svět před Valdajem“ a „po něm“.

V září 2004 vznikl z iniciativy agentury RIA Novosti, Výboru pro zahraniční a obrannou politiku, novin The Moscow Times a časopisů Rusko v globální politice a Russia Profile tzv. Valdajský klub. Sdružuje světové odborníky, kteří se systematicky  zajímají o Rusko a přibližně stejný počet Rusů z akademických kruhů, novinářů, pracovníků různých poradních orgánů. Schází se s roční periodicitou v Rusku, aby diskutoval na nastolené téma. Na závěr se jej zúčastňují přední ruští politici včetně Vladimíra Putina. Letos se tudíž konalo jubilejní 10. zasedání. Jeho tématem bylo “Rozmanitost Ruska v současném světě”.

Vladimír Putin se ve svém zásadním projevu vyjádřil jasně. Rusko půjde svou vlastní cestou nehledě na tlak Západu. Putin vytyčil cíle a červené čáry. Unipolární či bipolární svět neexistuje. Objektivně se svět stává multipolárním. Škoda, že jedna z velmocí to nemůže a nechce pochopit. Na pochopení této skutečnosti závisí světový mír nebo válka.

Putin ve své řeči připomněl, že hlavními směry dnešní konkurence jsou ekonomicko-technologické a ideologicko-informační. Vyhrocují se také vojenskopolitické problémy a vojenskopolitická situace. Svět se stává tvrdším, místy je odmítáno nejen mezinárodní právo, ale dokonce i základní slušnost. Je třeba být silným ve vojenské, technologické, ekonomické oblasti, ale hlavní věcí, která bude rozhodovat o úspěchu, je kvalita lidí, kvalita společnosti, duchovní a mravní. Vždyť nakonec, jak ekonomický růst a prosperita, tak i geopolitický vliv jsou odvozeny od stavu samotné společnosti, od toho, jak občané té či oné země cítí svou jednotu, nakolik jsou zakořeněni ve své historii, v hodnotách a tradicích, nakolik je pojí společné cíle a zodpovědnost. V tomto smyslu je pro Rusko otázka získání a upevnění národní identity opravdu zásadní věci.

Putin se dále vyjádřil k praxi Západních států. Praxe, podle Putina ukázala, že nová národní idea se nerodí a nevyvíjí podle tržních pravidel. Distancování státu a společností od tohoto problému nepřináší výsledky, stejně jako mechanické kopírování cizích zkušeností. Takové hrubé výpůjčky, stejně jako vnější pokusy civilizovat Rusko, nebyly přijaty převážnou většinou našeho národa, protože touha po nezávislosti, duchovní, ideologické a vnější suverenitě je nedílnou součástí našeho národního charakteru. Mimochodem, tento přístup nefunguje i v mnoha dalších zemích. Pryč jsou ty časy, kdy hotový model uspořádání sociálního zřízení mohl být nainstalován v jiném státě jako počítačový program.

Dvacáté první století slibuje, že bude stoletím velkých změn, érou formování geopolitických kontinentů, finančně-ekonomických, kulturních, civilizačních, a vojensko-politických. A proto naší absolutní prioritou je těsná integrace se sousedy. Budoucí Euroasijská hospodářská unie, o které jsme mluvili v poslední době, není jen souborem vzájemně výhodných dohod. Euroasijská unie je projekt zachování identity národů, historického eurasijského prostoru v novém století a novém světě.

Analytici se shodují, že Putinův projev upozornil na to, že už nemůže existovat světový řád, který se pokoušejí vnutit všem USA. Prostě nezvládají úlohu, kterou převzali. Nemohou světu zajistit bezpečnost. Naopak, jejich jednání způsobuje stále větší chaos.

To hlavní, co jasně naznačil ruský prezident, je absurdita monopolárního světa. Zejména na pozadí neschopnosti Washingtonu rozumně využívat vlivu, který dostal po ukončení „studené války“. Kdy se Putina ptali, jestli byl jeho projev obžalovací vůči Američanům, nebo spíše smiřovací, odpověděl: „Nebyl ani smiřovací, ani obžalovací. Byl to návrh společné práce“.

Co z toho plyne. Pokud si toho ještě někdo z nás nevšiml pak je důležité si uvědomit, že USA ztratilo pozici vedoucí unipolární mocnosti, kterou převzaly po rozpadu bipolárního světa kde protipól tvořil tehdejší Sovětský svaz.

Vedle USA se z popela vynořilo silné Rusko, prosperující Čína, Indie, Brazílie a další.

Nyní již víme, že Čína se stala největší ekonomikou světa. Svět je opravdu multipolární.

Čína porazila Spojené státy a stala se největší ekonomikou světa. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního měnového fondu, na kterou upozornil deník Financial Times.

Mezinárodní měnový fond ekonomiky srovnává na základě propočtu HDP tržním měnovým kurzem, ale také na základě jeho kupní síly. A právě ve druhém případě Čína překonala Spojené státy a stala se největší ekonomikou světa. Do konce roku 2014 by měla Čína vytvářet 16,48 % světového HDP přepočteného podle kupní síly (tedy zhruba 17,632 bilionu dolarů), zatímco Spojené státy 16,28 % (tedy zhruba 17,416 bilionu dolarů).

Navíc, státní dluh USA vůči Číně dosáhl 1,317 bilionů USD

Objem státního dluhu USA vůči Číně v listopadu 2013 stoupl na neuvěřitelnou částku 1,317 bilionů USD, píše se v údajích Ministerstva financí USA, které byly nedávno zveřejněny.

Současně nové rekordní částky dosáhla výše čínských zlatých a valutových rezerv: na konci prosince to bylo 3,82 bilionu USD. Růstu objemu rezerv napomáhalo značné posílení směnného kursu juanu vůči dolaru, rozdíl příjmových sazeb v ČLR a v zahraničí, a také relativní lehkost přilákání kapitálu na vnějších trzích.

Všechny poslední roky je Čína jedním z hlavních tahounů růstu světové ekonomiky.

Není žádným tajemstvím, že Čína dobývá Afriku. Čínské investice v Africe sleduje zbytek světa tak trochu s otevřenou pusou.

V posledních letech probíhá v Africe skrytý boj mezi Čínou a západními mocnostmi. Čína je zde vytlačuje z jejich pozic. Prakticky každé zostření situace v Africe je následkem tohoto boje. Čína pro rozšíření zóny svého vlivu nepotřebuje na rozdíl od USA bojovat. K vytváření přátelských geopolitických oblastí využívá ekonomiku.

Situace Spojených států už není taková jako v minulosti. Bitvu o Afriku Spojené státy prohrávají.

Čína hromadí ohromná množství zlata. S tím souhlasí všichni. Co ale nikdo přesně neví, kolik toho zlata Čína teď už má, protože to Čína nikomu neříká.

Jeden nedávný odhad klade čínské zlaté rezervy na více než 7 000 tun zlata, potenciálně to ale může být i daleko více.

Až Čína nakonec tomu zbytku z nás řekne, kolik zlata vlastně má, tak to asi bude tak jeden dva tahy před šachmatem.

 

 

Emil Kalabus

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Říjen 27th, 2014

lulinak: obecne je dneska problem najit jakykoliv funcni zpusob ulozeni financnich prostredku tak, aby byla alespon kopirovana nejaka inflace (jedno jaka).
Byty a domy v teto demograficke krivce spis ne, pozemky ano (ale bez extra vynosu), zlato a stribro mozna po troskach az spadnou o dalsich 20 procent (coz nebude douho trvat), cili zbyvaji trebas akciove indexy (po vetsi korekci alespon o dalsich 20 procent), dividendove fondy (vetsinou vsak uzavrene) a samozrejme vzdelani sve a svych deti a pripadne podnikani.

 

josch2: Ke smysluplnosti spoření?…. Bylo by možná vhodné se nejdřív pokusit na těchto stránkách zamyslet nad kurzem koruny.
Co si položit otázku:
Nebylo by logické nahradit cíl ČNB : udržování cenové stability,cílem -zpevnˇování kurzu koruny nebo přesněji udržování jeho výše v reálné výši-udržování kurzové stability?
Nezpůsobuje náhodou dlouhodobé podhodnocení kurzu bilionové ztráty na HDP a tím i na životní úrovni občanů?

Nabízí se řečnická námitka,co je spornější?Zkušební příklad?

Předpokládejme i možnost,že:
Roční podhodnocení kurzu je o 5%.Co když to snižuje HDP o nějakých cca 150MLD tj. v přepočtu dle HDP na hlavu cca
300000 obyvatel.Dejme tomu takové BRNO , pak musí rok makat,aby to dalo dohromady.
Zaplatˇpánbů ,že se nám letos zvedla ta…. zaměstnanost.

Je to jen příklad,jakákoliv podobnost ,je čistě náhodná.

Osobní iniciativa při investování je nezbytná to nelze zpochybnit.

 

Petr Gejdos: Všechno souvisí se vším… Když si nějaký stát každoročně (já nevím kde) furt půjčuje a kryje rozpočtový deficit ve výši 3% HDP = že prej tak je to v pořádku – potom aby byla alespoň šance ten ekonomický Titanic udržet “nad vodou”, když už se s ním rozumně nedá nikam plout, potom musí roční růst HDP činit alespoň o 1% více = 4%.

V podstatě celý tzv. “Západ” až na čestné výjimky má deficity přes 3% HDP, zadlužení blízko 100% HDP a roční růst HDP pokud ne záporný, tak opět až na čestné výjimky menší, než 3% HDP. Kdo se nad tím zamyslí, nemůže nedospět k názoru, že to jinak, než celo-společenskou kataklysmatickou implozí skončit nemůže. Kdyby tento stav trval pět roků = jakože od krize v roce 2008 – šlo by nad tím přimhouřit oči, jakože je to přechodné krizové řešení. Ovšem ono to takhle je již 30 roků nejméně – jak kde.

Pokud nějaký stát fakticky uměle drží svou měnu podhodnocenou – třeba ČR nebo ČLR, potom jsou pouze dvě hlavní možné vysvětlení.
a)Jedná se o nesvéprávný stát a’la kolonie a “někdo” z takového státu má dojnou krávu, takový stát chudne.
nebo
b)Jedná se o strategický záměr a smyslem je vytvořit velmocenskou ekonomickou světovou dominanci. V takovém případě se jedná o dlouhodobou strategickou investici – takový stát bohatne.

Když se na to podíváme takto – je to jasné, jak to je. Z tohoto hlediska je poněkud nesmyslné říkat třebas : “…To je sporné. Dlouhodobé podhodnocení kurzu koruny na druhou stranu zvyšuje možnost exportérů a tím vytváří pracovní místa…..”

 

josch2: Ke smysluplnosti spoření?

Jedna věc je vybrat správnou třídu aktiv přinášející zisk, ale bez obeznámení se s pravidly zdanění v dané lokalitě ,může být naše vynaložená práce i prakticky zbytečná.

Představme si:
Ten kdo ovládá tvorbu těchto pravidel se postará o to ,aby běžný investor neměl šanci dosáhnout zajímavého výnosu.

-stát má přehled o všech platbách občanů uvnitř i na venek
ze země
-majetek neodpovídající tzv. prokázaným příjmům se zabavuje
popř.zdaní 100% sazbou
-stát má online přehled o vašich příjmech

Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

 

 

 

Vrzala: Krize spěje do svého finále aneb Krugmanovy nové šaty

Pátek, Říjen 24th, 2014

Toto je druhý článek říjnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Dnes, kdy čteme denně na stránkách novin o tom, že hrozí nová krize a že Evropu čeká recese, globální ekonomika zpomaluje, kdy je podle médií třeba více stimulovat, kdy stále znovu a dokola čteme zprávy o hospodářských problémech Argentiny, Ruska, Číny, Španělska nebo Řecka, je dobré si připomenout, jak současná hospodářská krize vznikla a co následovalo. Nebudeme pak muset těmto výše uvedeným nesmyslným mediálním konstruktům věnovat pozornost.

Mnoho západních ekonomik se na počátku krize uchýlilo k fiskální i monetární stimulaci a vytvořilo si na nich závislost. Nyní jsme ve stavu, kdy akciové indexy zažívaly několikaletý růst, živený přílivem levných peněz, bilionů dolarů bez opory v jakékoliv produkci hodnot. Když státy zachraňovaly neúspěšné zkrachovalé velké banky, varovali skeptici před „morálním hazardem“, když se centrální banky rozhodly pro gigantickou monetární expanzi, rozumní ekonomové připomínali, že právě příliš velká nabídka levných peněz byla příčinou pádu indexů a potíží bankovních obrů.

Přes všechna varování však tehdy dostaly ještě pořádného loknutí whisky v podobě kvantitativního uvolňování. Pak zas a znovu a znovu. Dnes je zřejmé, že pokud Fed a další hlavní světové centrální banky přestanou závislým trhům dodávat hory likvidity, trh se zhroutí. Každé ukončení některého z kol QE znamenalo propady indexů a silnou nervozitu na burzách. Nyní je jasné, že QE je neukončitelné.  A zřejmé je i to, že bubliny se nedají nafukovat do nekonečna. Stimulacionisté se dostávají do slepé uličky.

Jakmile se přiblížila doba, kdy by měla být s koncem letošního roku ukončena zatím poslední vlna QE, burzovní indexy uměle vyhnané do nových rekordních výšin se zachvěly a začaly se propadat. Je podivuhodné, že krátce předtím, se v zahraničních médiích objevily informace o tom, že několik miliardářů sází na propad akciových trhů. Například nejúspěšnější hedge fund manager všech dob a legendární investor George Soros, vsadil na takový to propad 2,2 miliardy amerických dolarů. Dalšími byli například Carl Icahn, Stanley Druckenmiller či Sam Zell.

Dow Jonesův index se od té doby propadl od svého maxima o více než tisíc bodů. Česká média zřejmě chování předních investorů nezaujalo a žádné ekonomicky zaměřené noviny na tento zajímavý fakt neupozornila.

Akciové indexy vyhnané do rekordních výšin, sázky velkých investorů na jejich pád, dlouhodobě neřešené problémy a dluhy, včetně subprime půjček, které opět v posledních letech rostly poté, co stimulacionisté světu oznámili, že ho zachránili před krizí, to vše nasvědčuje tomu, že nyní bude situace podstatně horší, než když svou bublinu pomocí levných peněz nafouknul Alan Greenspan.

V posledních letech jsme slýchali, že pokud má stát potíže s příliš vysokým dluhem, vyléčí jej zvýšeným utrácením peněz, které získá dalšími půjčkami. Tento očividný nesmysl kupodivu sjednotil pravicové i levicové ekonomy a politiky. Politiku utrácení (nikoliv investování, ale projídání) bilionů dolarů na dluh praktikoval jak republikánský prezident Bush tak demokrat Obama. V ČR schodkové rozpočty připravovali na postech ministrů financí jak Bohuslav Sobotka, tak Miroslav Kalousek. Oba nasadili laťku vysoko a přispěli ke zvýšení zadlužení země. Přebytkové rozpočty měla ČR naposled v první polovině devadesátých let. Zadlužování ve stylu „půjčit si a projíst“, které je v s oblibou nazýváno prorůstovou politikou je chváleno v Britských listech, kde to nepřekvapuje, ale i v komentářích Hospodářských novin. Zodpovědné chování německé vlády je vysmíváno a tato země, která jako jediná ve vyspělém světě dokázala vyrovnat příjmy a výdaje, je osočována z toho, že poškozuje evropské „oživení“.

Nejhlasitějším propagátorem této šílené teorie o záchraně z dluhové bryndy pomocí dalšího masivního zadlužování je Paul Krugman, a proto jsem si jej vybral do nadpisu článku. Tak jako dítě v Andersenově pohádce říkám, že císař je nahý. A všechny ekonomy, politiky, komentátory a finanční analytiky vyzývám, aby přestali blouznit na nalezli opět svou profesní hrdost,  především tehdy, až v nadcházejících týdnech a měsících bude hlavním tématem všech ekonomických diskusí otázka ukončení QE a zvyšování úrokových sazeb.

Finanční krize vstupuje do své finální fáze.

 

 

Vilém Vrzala

Oracle: Ebola to vyrieši

Čtvrtek, Říjen 23rd, 2014

Toto je první článek říjnového kola soutěže čtenářů roku 2014.  Připraveny k vydání jsou další

 

Začnem trochu netradične t.j. bez politickej analýzy, bez ekonomickej a bez vtipu alebo citátu.

 

Čo je to Ebola a ako to môže človek dostať?

Je to vírusová  infekčná choroba pomenovaná po africkej rieke Ebola s 50-70% úmrtnosťou (pričom ľudí zmrzačí), to hádam vie každý, tá druhá otázka je trocha komplikovanejšia. Hovorím to na základe výpovede toho španielskeho opatrovateľa, ktorý podľa jeho vlastných slov bola len dvakrát v jednej miestnosti s tým kňazom a dostal to keď vyzliekal hazmat oblek, to znamená, že ebola môže byť infekčnejšia než sa o ňom tvrdí (napr. môže sa šíriť aj keď človek neprejavuje symptómy a šíriť aj pomocou aerosolov). Otázka: keď ebola je len tak infekčná ako hovorí, prečo utratili psa toho španielskeho opatrovateľa? Objavujú sa aj ďalšie znepokojivé otázky:

Prečo píše Liberian observer to, že ebola bola testovaná na Afričanoch?

Prečo má US vláda na súčasný kmeň eboly patetnt?

Prečo US vláda kúpila 160 000 hazmat oblekov?

Prečo má US vláda od roku 2010 pripravený scenár na pandémiu eboly?

Prečo robia aj cvičenia na pandémiu tento rok (pokračovanie z minulého roku)?

Prečo krajiny nezavedú zákaz lietania zo západnej Afriky?

Prečo vezú domov chorých?

Prečo USA posiela do Afriky vojakov a Kuba lekárov?

Zdá sa, že „paranoidný konšpiračný teoretici“ majú predsa len pravdu, že celý tento cirkus je pripravený dopredu aby mocní sa zbavili zbavili „nepotrebného obyvateľstva“ (aj tak podľa nich je nás priveľa), mohli zaviesť stanné právo, zahladí stopy po zločinoch, ospravedlnili pád burzy a kolaps ekonomiky (po tom by vypukli fakt veľké nepokoje, ebola a stanné právo by ich zhatil). Bližšie o tom tu.

Poznámka: Americká štúdia poukázala na to, že v internetových diskusiách “konšpiračný teoretici“ sú tí normálnejší a situácia na proinvestory.cz im dáva za pravdu. Že CIA manipuluje verejnú mienku, radšej ani nespomínam.

 

Nová prezývka súčasného US prezidenta? Obola.

Okrem toho, že jeho administrácia nerobí to čo má aby zabránila šíreniu eboly (ktorá zväčša po 8-10 dňoch, sa najprv prejavuje ako chrípka/viróza a aj preto sú zbytočné kontroly na letiskách), nepriamo pozýva ilegálnych imigrantov (schvália nové prísnejšie zákony ale dávajú amnestie a netrvajú na ich dodržiavaní.Čo to je keď nie pozvánka?) ale údajne aj zatrhol zákon ktorý by zabránil šíreniu eboly. Ale jeho prezidentovanie je aj tak poznačené poznačené jednou závažnou ekonomickou a politickou katastrofou, a to je Obamacare (ACA) vôli ktorému sa dištancuje od neho aj vlastná strana. Ostatne americká ekonomika nie je na tom najlepšie zamestnanosť je na 30 ročnom minime (rastie pomer zamestnaných na čiastočný pomer a klesá pomer zamestnaných v živiteľských zamestnaniach-takže keď sa nevyrieši ten štrukturálny problém ekonomiky USA, tak výraznejší rast zmestnanosti, málo-obchodného predaja a ekonomiky nenastane) pričom väčšinu vecí importuje a kvôli „silnému“ US$ US firmy budú mať nižšie zisky. Pričom dlhy USA zas narástli aspoň 1 náš bilión US$, jasný dôkaz toho, že USA nielen zneužívajú štatút rezervnej meny, ale ani nechcú svoje dlhy splatiť ničím reálnym.

 

Rusko a Čína

Momentálne obe krajiny (spolu so zbytkom BRICS) závisia od exportu či už surovín, polotovarov, tovarov a energetických nosičov. O pár rokov sa to môže zmeniť, samozrejme to znamená, že momentálne nemajú v záujme žiadnu rýchlu zmenu a ich to nepoškodí prípadný pád západu, to ešte neznamená, že sa nepripravujú na túto eventualitu viď Čínsky a Ruský štátny nákup zlata alebo menové swapy (inými slovami Číňania a Rusi sú do toho tlačení okolnosťami a pudom sebazáchovy).

 

3. (informačno-finančná) svetová vojna-situácia

Informačno-finančná vojna Východ-Západ resp. BRICS-Západ zúri v plnej sile a Rusi sa snažia zabrániť horúcej vojne (dokonca USA a Ukrajina vyhlásili Rusku vojnu-a Rusko dala adekvátnu odpoveď a nie raz) na mnohých frontoch a používajú sa dosť špinavé metódy, z ktorých by som zvýraznil len tie najdôležitejšie:

1.) Rusko-Americký konflikt proxy: Ukrajina a EU. Cieľom Majdanu bol pritiahnuť Ukrajinu do EU (USA chceli Krym ako nepotopiteľnú lietadlovú loď) a následne vyrabovať ju, tento krok nieslo všetky znaky farebných revolúcií zorganizovaných USA (dôkazom nech je uniknutý rozhovor a priznanie Victorie „Fuck the EU“ Nuland a uniknutý rozhovor Cathrine Ashton a asi Lotyšského premiéra), v ktorej de facto dosadili k moci Banderovcov/nacistov. Kvôli tomu vypukla občianska vojna a došlo k tomu, že Ukrajina sa stala problémom EU a Ruska, pričom Američanmi dosadené ukrajinské bábky zhoršujú situáciu, aby zatiahli Rusko do vojny. Ruská odpoveď bola asymetrická zastavenie pôžičky Ukrajine, zastavenie dovozu ukrajinských výrobkov (Ukrajina exportovala hlavne do Ruska-to spolu s občianskou vojnou de facto zabilo Ukrajinskú ekonomiku) pripojenie Krymu v súlade s medzinárodným právom (kvôli tomu zorganizovali referendum) a urýchlenie Južného prúdu. Čo samozrejme Washingtonu nepáči a cez Brusel vyjadrili odpor k nemu (bruselský nikým nevolení byrokrati sú v žolde vládnucej „elity“ USA). Ďalším protiťahom USA boli sankcie voči Rusku na ktorú prišla asymetrická odpoveď čo spôsobilo to, že jednak de facto južanské štáty EU už nemajú ekonomiku a jednak to, že Rusi vážne uvažujú o zoštátnení majetku firiem zo ktoré uvalili sankcie na Rusko. Radšej teraz ani nespomínam dopady na Nemecko, lebo dodávatelia priemyselných strojov a automobilky (a ostatné odvetvia nemeckého priemyslu a čiastočne aj poľnohospodárstva) hlavne kvôli politicky motivovaným zrušením objednávok. To znamená, že Nemci nebudú môcť a ani chcieť ďalej financovať bordel s názvom EU viď Grécko. Poznámka: Ukrajina určite začne kradnúť plyn túto zimu (ostatne urobili to nie raz, a Rusi majú podozrenie, že to robia aj dnes), tak Rusi zavrú kohútiky a cez Ukrajinu neprejde nič.

2.) Rusko-Americký konflikt, proxy: Saudská Arábia. Saudi začali pumpovať ropu a tým znížili cenu ropy, otázka prečo? Treba povedať, že tento krok namierený voči Rusku poškodzuje aj Saudskú Arábiu (a môže ukončiť frakovací boom v USA, ktorá aj tak má našliapnuté k prasknutiu). Jediná logická odpoveď je, že ich USA vydierajú s ISIS-om. Ostatne donedávna financovali Al-Quaidu aj v Sýrií a Líbyi, Mudžahedínov v Afganistane v 70.-80. rokoch (bin-Ladin a údajní piloti 911 boli saudský občania) a teraz varujú EU pred ISIS a posielajú vojsko na hranice s Irakom (pre slabších to znamená, že Saudi ISIS nekontrolujú). Ostatne USA už SA ako spojenca odpísali.

3.) Čínsko-Americký konflikt, proxy: hongkonské hnutie za „demokraciu“. Úvodzovky sú na mieste, lebo jednak študenti protestujú proti tomu, čo robili aj Briti 200 rokov (a v posledných dekádach britskej vlády nikto ani necekol) a jednak nesie všetky znaky farebných revolúcií (pričom USA majú bohaté skúsenosti s rozpútaním vojen a terorom). Preto sú Čínske obvinenia na mieste a ako jemné varovanie Číňania uviedli koľko toho zlata importovali minulý rok pre čínskych konzumentov (jemným náznakom ale vedenie USA nerozumie). Ostatne nie je dobré naštvať krajinu s najväčšou ekonomikou (podľa MMF), ostatne nielen v tom je lepšia ako USA (ostatne Číňania zdá sa budú dominovať resp. už dominujú fyzickému trhu zlata).

 

Vieme čo máme na krku a ako sa to skončí. Otázkou je: Kedy, akým scenárom a akou dynamikou?

Svetová ekonomika nie je v najlepšej kondícií, väčšina akciových a západných dlhopisových trhov je v bubline (ktoré sa zdá začali praska)a boli spôsobené likviditou a kreditom z CB a spätným nákupom akcií-Otázka: Prečo CEO predávali svoje akcie vlastným firmám?), rekordné zadlženie USA (ktoré skončí škaredo) a k tomu ešte treba prirátať radu vecí.

Je tu niekoľko scenárov a spúšťačov ako to skočí každý z nich obsahuje prasknutie bublín (ktoré vždy majú ťažké dopady na reálnu ekonomiku), pád US$, masívny predaj US dlhopisov (či už zahraničím alebo FED), bankový a ekonomický kolaps západu a navrátenie „nejakého“ štandardu.

V podstate je 5 spúšťačov: SA/OPEC povie, že berie všetky majoritné meny a drahé kovy; FED znova začne tlačiť menu (či už tajne alebo otvorene) napr. kvôli prepadu burzy; Číňania zdvoj-strojnásobia cenu zlatých kovov, vypukne veľká epidémia eboly a kombinácia týchto vecí.

Prvý prípad je momentálne najmenej pravdepodobný a to z jednoduchého dôvodu, Saudi sú vydieraní USA a boja sa, že na nich USA a Izrael poštve ISIS. Nebezpečné je to, pretože svet zistí, že nepotrebuje US$ a tým pádom bude nasledovať masívny predaj, US dlhopisy stratia na hodnote (a na cene-banky prídu o veľkú časť aktív) a FED (a možno aj ECB) rozbehne tlačiarenské lisy a dôvera v US$ a US vládu úplne vyparí.

Druhý prípad je pravdepodobnejší, ale pred ďalším tlačením meny a pred jeho nebezpečiami varuje kde kto a Jim Rogers hovorí, že najhoršie ešte príde (pozrieme  na Japonsko a dáme mu za pravdu). Nebezpečné je to preto, lebo dôvera vo FED okamžite vyparí tým pádom aj v US$ (v skutočnosti svet teraz používa dĺžne úpisy FED a nazýva ich US$). To donúti US vládu vydať vlastné bankovky a následne urobiť aspoň 2 30-40% devalvácie, dôvod je jednoduchý od USA ostatné štáty budú požadovať štátne garancie a reálne hodnoty ako protihodnotu, čo z USA urobí krajinu 3. sveta (v určitom ohľade ním aj je), lebo tak potrebná priemyselná základňa na výrobu reálnych hodnôt je v zámorí (hlavne v Číne).

Tretí scenár je najpravdepodobnejší, z jednoduchých dôvodov, USA to Číne a Rusku „osladzuje“ život na nejednom mieste a obe krajiny (s celou BRICS) vedia, že dodávajú USA reálne hodnoty za sľuby, teda za nič. Oni pristúpili na túto hru so sľubmi, vtedy ale nemali inú možnosť, to ale neznamená, že nepracovali na zmene situácie. Za tých posledných 15-20 rokov čo hrali pekne pomaly získávali spojencov, nabrali na sile, plánovali a teraz sú rozhodnutí zmeniť pravidlá (dúfam, že na tie spravodlivejšie). S týmto súvisí krok Číňanov, že zdvojnásobia cenu zlata a strojnásobia cenu striebra na Šanghajskej fyzickej burze s výhovorkou, že chcú vyrovnať dopyt a ponuku po fyzických kovoch. Pokiaľ banky a vlády začnú protestovať, tak pozvú banky z COMEX a LBMA aby začali predávať u nich ich fyzické zásoby, aby ceny dosiahli podľa bánk správnych hladín. Žiaľ/našťastie zmienené banky nemajú toľko zlata a striebra v zásobách ako hlásia (započítajú do nich aj tie kovy, ktoré sú na ceste z baní do rafinérie), preto je to nebezpečné, lebo COMEX a LBMA banky cez rôzne deriváty naviazali cenu zlata a striebra v US$ na meny, ergo keď sa nastane väčší výkyv v cene, tak banky ani predajom všetkých aktív nevykryjú straty a na tom nemení ani fakt, že sa dohodli medzi sebou o tom ako sa budú vyrovnávať s rizikom protistrany. Preto BoE a FED (možno aj ECB) začne tlačiť meny a kupovať tieto toxické „aktíva“ vo veľkom, čo nepridá na dôveryhodnosti a na sile príslušných CB a mien. Čo logicky skončí kolapsom finančného systému a následne aj ekonomiky daných krajín/zoskupení . Zaujímavé sú tie klebety, že týmto korekciám na Čínskej burze malo dôjsť po olympiádach v Soči, lenže vypukla občianska vojna v Ukrajine a došlo k zmene plánov a asi tento zmienený krok sa uskutočni asi po oficiálnom ukončení alebo po oznámení ďalšieho QE (nech sa to tlačenie meny sa bude menovať akokoľvek).

Štvrtý scenár je menej pravdepodobný ako predošlé 2, hoci chlapci vo Washingtone robia všetko preto, aby sa to rozšírilo do celého USA a zbytku sveta (nezatrhli lety z a do západnej Afriky, čo by bol základ ochrany obyvateľstva).

Najrýchlejší scenár je tretí, potom druhý, štvrtý a nakoniec prvý, myslím si, že je jasné prečo.

 

Návrat zlatého štandardu, praktické otázky

Ako sa vráti zlatý štandard? Asi cez zlaté zmenky, kde časť alebo všetok štátneho zlata je sprístupnená na obchod a za to dostane štát zmenky. Háčik je v tom, že väčšina západných krajín nemá dostatočné zásoby kovov („požičali“ to bankám, ktoré to predali Východu) ani možnosť ako tieto zmenky získať v dostatočnej miere t.j. začnú vyvážať poľnohospodárske produkty na export aby získali valutu/zlaté zmenky čo je znakom krajín 3. sveta a bude to sprevádzané masívnym prepadom v životnej úrovni obyvateľstva (Argentína v rokoch 1999-2001).

 

Do čoho ísť?

Do drahých kovov, a nie do papiera ale do fyzického, lebo táto „korekcia“ čo je na ceste bude podobné tej z roku 1929/1932/2008 (ostatne situácia na trhom striebra kopíruje vývoj z roku 2008). To všetko ešte teraz, lebo po krachu nekúpite fyzické kovy ani pri 10 násobnej cene (samozrejme pokiaľ človek záhradkárči a má nejaké tie obchodovateľné vedomosti popritom tiež nie je to na škodu).

 

S pozdravom

Oracle

 

 

 

Oracle: Tak nám zabili Ferdinanda

Čtvrtek, Září 25th, 2014

Už jsem myslel, že v září žádný další článek nebude, ale jede tu je.  Máme tu první článek zářijového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Samozrejme týmto citátom z Hašekovho románu nemám na mysli arcivojvodu, ale hegemóniu USA, US$ a celistvosť EU. Vynára sa ale otázka:

 

Kto je Gavrilo Princip?

Narozdiel od žijúcej predlohy je ich viacero a sú členmi informačno-finančno-ekonomickej skupiny 3. svetová vojna. Začnem od EU, jej celistvosť ohrozujú 2 veci: 1) „stupídna“ politika Bruselu voči Rusku, ktorá má a bude mať dosť dlho závažné dopady pre ekonomiku EU, čo lokálny politici nie vždy znášajú veľmi dobre (nielen Brusel skáče ako Washington píska); 2)silnejúce sa separatistické hnutia, ktorého je plná celá Európa, a naposledy Škóti sa pokúsili o samostatnosť (a zdá sa, že im to nevyšlo kvôli možnému volebnému podvodu). „Stupídna“ politika Západu ale súvisí s koncom hegemónie USA a US$. Faktom je, že USA de facto morálne a finančne skrachovali a chcú sa zachrániť seba a svoju hegemóniu tak, že začali tlačiť svoju menu a monetarizovať svoj dlh ako krajina 3. sveta a vyvolávať konflikty kde sa dá (nielen oni ale aj BoJ, BoE a de facto aj ECB monetarizuje dlhy). Čo samozrejme nepáči ani Rusom ani Číňanom (a ani Nemcom), pričom Rusi vyhlásili nie raz, nie dvakrát, ani trikrát ale rovno štyrikrát, že urobia všetko aby svet opustil dolárový štandard (ostatne aj bývalý Obamov poradca volá po ukončení rezervného statusu US$), pretože ju jednak USA používajú ako nástroj agresie (zaujímavé je, že jedine USA chcú horúcu vojnu hlavne kvôli ekonomickým dôvodom v  Európe a preto podporujú ukrajinských nacistov ako na to Putinov ekonomický poradca Sergej Glazjev poukázal, ale Rusko chce tomu aj predísť, a zatiaľ im to darí) a jednak takto financujú svoj obchodný deficit a gigantické dlhy (celková zadlženosť USA je okolo našich 220 biliónov, z toho len federálna vláda 16 biliónov spolu so záväzkami je to 60 biliónov). To, že US$ už nie je „sexy“ a spojenectvo s USA pre ostatné vlády sa stáva čoraz väčšou príťažou poukazuje aj to, že Londýn začal emitovať v RMB denominované VLÁDNE dlhopisy.

 

Rusko, Čína, India a celý BRICS

Rusko a Čína de-dolarizujú svoj zahraničný obchod, mám na mysli to, že Rusko resp. Gazprom-Neft začal predávať ropu za RMB a Ruble (ostatné ruské štátne firmy nie sú od toho ďaleko), keď k tomu prirátame, že Gazprom predáva Európe plyn za RMB a € , Čína a Argentína nedávno zriadili menový swap (ďalšie menové swapy) a to, že Čína de facto deklaroval alianciu s Ruskom je posledný krok skupiny BRICS logický. Tento krok spolu sa alternatívou k SWIFT v podstate eliminuje US$ a US dlhopisy z ich finančného systému a keď OPEC začne akceptovať ako platbu aj Yuan, nikto nebude chcieť obchodovať v US$, a každá krajina bude chcieť za svoje US doláre a dlhopisy skutočnú hodnotu. V konečnom dôsledku to povedie k devalvácií US$, k inflácií v USA a nakoniec aj k hyperinflácií. Poznámka pod čiarou, Čína kolonizuje Afriku obchodom.

Ďalšia vec na ktorú chcem upozorniť je to, že väčšina zlata a striebra smeruje na Východ, či už kvôli tomu, že ju považujú za znakom bohatstva, za skutočné peniaze alebo ako hedge proti blbosti vlád a centrálnych bánk. To že sa na cene týchto kovov prakticky neprejavuje nech „nikoho“ nemýli, lebo centrálne banky „požičali“ bankám drahých kovov, ktorý ich predávali nakrátko s pákou 1:100 možno aj väčšou pákou, čo spôsobilo pád cien zlata a striebra. To spôsobilo, že Východ začal tieto kovy nakupovať pri diskontných cenách vo veľkom a tým pádom viedlo k vyprázdneniu západných trezorov. Ďalší problém bankám drahých kovov na COMEX-e a LBMA spôsobil to, že im väčšina dodávateľov prestalo dodávať zlato, namiesto toho začali zásobovať Šanghajskú burzu (ktorá oznámila vlastný cenový fix). Kedy to nestačilo kvôli elektronického priemyslu Číňania spotrebovávajú striebro neuveriteľným tempom, čo má následok vyprázdňovanie skladov Šanghajskej striebornej burzy (čo sa stane cca o 2 mesiace) a jediný zdroj veľkého množstva striebra je COMEX a LBMA, to aspoň na papieri (ktorá znesie všetko). Takže Číňania snažiac dostať všetko voľné striebro dali na strieborné burzy long pozície s opciou dodania (čo za normálnych okolností nedeje). Čo sa stane, keď Číňania alebo ich proxy nedostanú svoje kovy? Nuž krach bánk a zatvorenie západných búrz, čo bude mať dosť nepríjemné následky. Poznámka pod čiarou Blízky východ kvôli ISIS (pred nimi varovali aj Saudi) je v stave pred výbuchom.

 

Čo na to celé finančné trhy a prečo sú traderi zbytočný?

Nič, a má to 3 dôvody: centrálne banky, spätný nákup akcií (ktorá možno onedlho skončí) a automatizácia.

Veľké CB tlačia menu a je to jedno ako to nazývajú, prejavuje sa to nárastom cien zväčša na 2 miestach zvýšením nákladov na výrobu (čo ničí malý biznis v USA) a rastom burzových indexov, pričom niektoré centrálne banky rovno nakupujú futures na indexy.

Spätný nákup akcií je rovným dôsledkom ZIRP čo umožňuje veľkým firmám relatívne lacno nakúpiť svoje akcie a tým zvyšovať dividendy pre CEO, samozrejme ZIRP ničí kapitál (čo ďalej ničí malý biznis).

Automatizácia resp. HFT algoritmy sú už schopné učenia, a tým pádom existuje niekoľko trend kreátorov (dôkaz), samozrejme existujú aj menej sofistikované algoritmy (čo majú na svedomí nejeden flash crash).

 

Ako to dopadne?

US impérium padne, padne z tých istých či podobných dôvodov ako mnohé pred ním, jeho domáca infraštruktúra  podľa Americkej asociácie civilných inžinierov je v dezolátnom stave (a údajne je to najbohatšia krajina), stráca technický náskok, je technicky bankrot a jej finančný systém je v dezolátnom stave. Takže jej koniec je nablízku. A preto sa vynára otázka: pred svojim pádom rozpúta globálnu horúcu vojnu, alebo nie? Ja osobne dúfam, že dopadnú na nás len dôsledky finančného kolapsu Západu.

 

S pozdravom

Oracle

PS: Zdá sa, že aj naozaj bohatý milujú zlato.