Centrální banky nikam nespěchají

Už se nedávno zdálo, že centrální banky přistoupí rychleji k normalizaci monetárních politik. Avšak nyní se jeví, že se snaží trhy přesvědčit o opaku. Například Bank of Canada byla mezi prvními  zastánci zvyšování sazby v létě, ale tento týden guvernér Stephen Poloz a kolektiv ponechali benchmark sazbu na 1%. Důvodem bylo, dle vyjádření, nutné lepší pochopení vlivu posledních zvýšení sazby na ekonomiku, zvláště pak s ohledem na silněji narůstající dluh na hypotečním trhu. Dále pak adverzní vliv na zdravý růst inflace a exportů kvůli silnější kanadské měně. V neposlední řadě jsou zde rizika plynoucí z renegociací dohod Severoatlantické zóny volného obchodu NAFTA.

Stejně tak ECB zůstala ponechala svou akomoditivní politiku a prodloužila svůj QE program do září 2018, ale nyní ve sníženém objemu nákupů dluhopisů 30 miliard EUR měsíčně od ledna 2018, s ponecháním si opce prodloužit/ zvýšit v případě potřeby. Dále sazby mají zůstat na stávající úrovni i po ukončení QE. Stejně tak reinvestice do dluhopisů mají být zachovány a i po dokončení čistých nákupů do doby „jak bude potřeba“. Jádrová inflace v eurozóně má dle analytických předpovědí zůstat v říjnu na 1,1% meziročně a tak ECB nikam nespěchá. Prohlášení banky tento týden neobsahovalo referenci ve vztahu k měnové volatilitě což je pochopitelné, jelikož efektivní tempo apreciace eura se snížilo od září.

Prudké oslabení eura po zasedání ECB signalizuje na fakt, že trh očekával v spíše nastolení jestřábího přístupu banky a delší perioda QE spíše ukotvuje očekávání zvyšování úrokové sazby, což ceteris paribus omezuje v nejbližší době zhodnocování EUR vůči například USD. Na druhé straně plán ECB podporují evropské vládní dluhopisy.

Nastávající týden pak je předpoklad, že Bank of Japan zůstane v rámci Abenomics výrazně akomodativní. Bank of England pak zřejmě zvýší Bank rate sazbu o 0,25 procentních bodů na 0,5% v listopadu, avšak to z důvodu vzetí zpět její redukce po hlasování o Brexitu. Příští týden je rovněž zasedání Fedu  bez prezentace sumáře ekonomických projekcí a bez následní konference Janet Yellen. Na chicagské burze se obchoduje pravděpodobnost zvýšení pásma fed funds sazby o 0,25 procentních bodů na 1,5%.

Brzy se tak vše může v měnové politice v USA změnit. Je nutné si uvědomit, že Donald J. Trump hledá nového prezidenta Fedu a výběr se zdá soustředěn mezi členem výboru Fedu Jerome Powellem a ekonomem ze Stanfordovy univerzity Johnem Taylorem. Prezident dělal údajně v Senátu tento týden průzkum  a Taylor, který je více jestřábího ražení má mít v tuto chvíli větší podporu – viz. jak jsme minule zmiňovali potenciální aplikaci Taylorova pravidla v praxi.

Závěrem se pojďme podívat na výoj kontraktu na euro (vůči USD) na burze v Chicagu za poslední léta (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Komentáře

Přidat komentář