Čína přichází s fiskálním stimulem, ceny komodit stoupají

Autor článku: 8. 9. 2012

V poslední době jako by se s dalšími stimuly utrhl pytel. Guvernér ECB Mario Draghi oznámil neomezené nákupy krátkodobých vládních dluhopisů zadlužených evropských zemí se splatností 1-3 roky (Outright Monetary Transactions), horší než očekávaná data o zaměstnanosti v USA (jaké překvapení?) pak dále zvyšují pravděpodobnost QE3 Fedu a nakonec přichází rovněž Čína. Jedná se o vládní výdaje na infrastrukturální projekty ve výši 1 bilión juanu, tj. 157 mld. USD. Čínská ekonomika, i když stále roste relativně výrazně v porovnání se západními zeměmi, tak poslední ukazatele průmyslové aktivity PMI (Index nákupních manažerů) verze NBS poklesl v srpnu do teritoria kontrakce pod 50 bodů na 49,2. Poslední odhad verze PMI od HSBC pak dokonce činí 47,6. Poklesy jsou pak převážně způsobeny snížením externí poptávky, tj. exportními objednávkami z důvodu ochlazování globální ekonomiky. To je pro relativně více vývozně zaměřenou ekonomiku (% exportů na HDP je v Číně přes 35% v porovnání s USA, kde to je přes 10%) samozřejmě problém. Tento pokles indexu PMI do kontrakčního teritoria pak implikuje nižší růst produktu až o cca 2 procentní body a druhá největší světová ekonomika se to fiskálním stimulem snaží, zdá se, zachránit. Analytici neustále snižují odhad růstu HDP a poslední čísla kolem 7,5% by v podstatě představovaly nejhorší růst za 13 let.

Avšak, stejně tak jako vyspělé země západu, zmítající se v dluhových pastech, tak také Čína si musí dát pozor. Eskalace krize v letech 2008/2009 vyvolala vládní opatření k dluhovému financování ve výši 4 bilióny juanu a v podstatě více než zdvojnásobila číslo veřejného dluhu z 20% na dnešních přes 40% HDP. A tak i když poslední plánovaný stimulus ekonomiky je čtvrtina toho z r. 2008, tak je pravděpodobný další nárůst tohoto dluhového podílu.

Velká většina prostředků na výstavbu a zdokonalení infrastruktury, přes 800 mld juanů, má jít na dopravu, jak městskou tak železniční a dálniční. Tato informace samozřejmě ovlivnila trhy a zvláště razantní nárůsty cen jsme mohli pozorovat na průmyslových kovech jako měď. Čína spotřebovává kolem 40% celosvětové produkce tohoto červeného kovu. A tak po ohlášení projektu se cena vyšplhala až na 4-měsíční maxima. V důsledku dalších stimulů ve světě, ať již monetárních či fiskálních, posilovali výrazně také ceny dalších komodit včetně silnějšího pohybu nahoru u zlata a stříbra.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu mědi na burze COMEX v New Yorku (zářijový kontrakt, denní data):

 

Štítky: ,

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo