Články týdne – 2. ledna 2015

clanky_tydne

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA jsou na mnohaletých minimech

Pravděpodobnost evropského QE se čím dál více zvyšuje

Japonská Abenomika nějak nezabírá

Vývoj akcie zemí BRIC nevyl nikdy více vzájemně odlišný než nyní

Paul Craig Roberts: výhled na 2015

Tagy:
Komentáře
  1. Pet napsal:

    článek o BRIC zemích – výtah – https://www.kurzy.cz/zpravy/375057-ekonomicky-vyhled-a-rozdilny-vykon-akciovych-trhu-stavi-zed-mezi-cleny-uskupeni-bric/
    – Paul Craig Roberts – nečetl jsem to celé, ale asi to bude dost podobné – https://www.stripkyzesveta.cz/cz/media/943/paul-craig-roberts-razantni-partitura-proti-zkazehttps://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/roberts-je-sokujici-kdyz-prezident-usa-prednasi-nehorazne-lzi/

    ad QE od ECB – „“Dění kolem Řecka totiž bude nutit ECB k zamyšlení, zda jsou opravdu nákupy vládních dluhopisů tím správným řešením ekonomické stagnace starého kontinentu. Obnovené problémy Řecka by mohly být limitem při zavádění QE, banka na ně bude muset nějak reagovat.“
    Pokud se ECB nakonec rozhodne, že kvantitativní uvolňování přece jen zahájí, bude se podle Bartschové muset rychle rozhodnout, zda bude skupovat i vládní dluhopisy Řecka a Kypru, které se jako jediné ze všech vládních bondů společenství zemí platících eurem nacházejí ve spekulativním pásmu.
    „Je velmi pravděpodobné, že ECB pro kvantitativní uvolňování vytvoří jistý ochranný mechanismus, který zajistí, že její ‚investice‘ nepřijdou vniveč. Ve hře je tak například omezení QE pouze na dluhopisy zemí, jejichž fiskální politika bude podléhat dohledu Evropské unie, podobně jako tomu bylo u programu OMT,“ dodala Bartschová.
    (Investičníweb)
    – ač to vypadá, že Bundesbanka je proti QE, tak již 14.12.“ šéf Bundesbanky Weidmann povedal: „QE by mohlo viesť k spájaniu rizík až na prípad, že by ECB nakupovala dlhopisy krajín s najvyšším ratingom alebo by každá centrálna banka Eurosystému nakupovala dlhopisy svojej vlády na vlastné riziko.“… Je možné, že takýto spôsob QE by bol realizovateľný. Každá centrálna banka by robila vlastné operácie s vlastnými inštitúciami. Dosiahlo by sa tak cielenie QE: lokálna centrálna banka nakúpi dlhopisy od lokálnych bánk s tým, že by čakala na rast úverov a na efekt zvýšenia inflačných očakávaní.“
    – řekněme, že jde o “ QE na európsky spôsob. Slabšie centrálne banky budú musieť niesť väčšie riziko a väčšie náklady. To by mohlo znamenať, že QE síce bude spustené, ale k prerozdeľovaniu rizika nedôjde. Ak teraz držia talianske banky veľké objemy dlhopisov talianskej vlády, riziko z nich sa neprenesie na ECB (teda na všetky štáty eurozóny vrátane Nemecka), ale bude ho garantovať talianska centrálna banka a tým vlastne talianska vláda. Nič sa tým nevyrieši a je možné, že vplyvom týchto opatrení bude príliv likvidity na perifériu nízky (vykúpi sa málo dlhopisov vzhľadom na ich riziká a bilancie bánk zostanú nimi zaťažené.) (TRimbroker)

  2. Oracle napsal:

    @ Pet
    Prestaňte dávať akciové trhy do súvislosti s ekonomikami BRICS (alebo čítať takéto články), v dobe nekonečnej likvidity a nákupu burzových indexov centrálnymi bankami nie je to smerodajné kritérium (FED, BoJ, BoE, PBOC a asi aj ECB zaplavuje trhy s likviditou ktorá „hľadá miesto“-tzv. yield chasing) a preto ten prvý článok vôbec nemá zmysel.
    Čo je dôležité, to sú dohody medzi krajinami BRICS (swapy, bilaterálne obchodné dohody, investície atď) a to dáva úplne iný obrázok ako je to predostreté článku:
    Prvá vec, Rusko je izolované len od Západných finančných trhov, nie od zbytku sveta a opravte ma keď sa mýlim, ale po Ruských surovinách a energetických nosičoch je stále dopyt, obzvlášť v Číne. Pričom nové technológie na ťažbu dokáže získať aj z Číny (v mnohých prípadoch je čínska verzia lepšia ako originál).
    Druhá vec, Čínska ekonomika, ktorá je exportná ekonomika, nerastie pretože Západniar nekonzumuje toľko (kvôli tomu, že nemá peniaze nazvyš). Z podobných dôvodov prepadla Nemecká ekonomika, pretože dopyt po nemeckých produktoch v Rusku poklesol (a nemecký producenti odkázali Merkelovej, že nech do Ruska nerýpe: https://www.youtube.com/watch?v=t3PQ8y7aClA).
    Tretia vec, Čínsky gambleri namiesto v kasínach na Makau teraz hrajú na Šanghajskej burze. 🙂

    Nemci nepustia QE v žiadnej forme, lebo jednak sa poučili z Weimaru a jednak veľmi dobre vedia, že v konečnom dôsledku by to boli oni, kto to celé zaplatí v takej či onakej forme (nárast nákladových štruktúr, menší reálny profit kvôli inflácie atď), čo sa im vôbec nechce. Preto hovorím, keď ECB spustí QE v akejkoľvek forme aj proti vôle Nemecka, Nemecko spolu s ďalšími krajinami vystúpi z EMU a možno aj z EU.

  3. Pet napsal:

    2 Oracle – děkuji za doporučení(„Prestaňte dávať akciové trhy do súvislosti s ekonomikami BRICS“), nicméně využiji citace o stavu v Rusku –
    „Čím více rubl klesal, tím častěji jsem sledovala kurzy. Stejně se chovali mí dolaroví přátelé žijící v Moskvě. Probírali jsme spolu načasování výběru peněz z automatů i velké nákupy. Slevy nás už tolik nezajímají, vše je o třetinu levnější.
    Když se rubl dostal nad další psychologickou hranici 50 rublů za dolar, bylo jednodušší počítat zisky z hlavy. Ale moje celkové nadšení začalo opadat a příčinou byl pravděpodobně chlad. V rádiu jsem poslouchala diskusi o tom, kdy Putin ztratí podporu ulice. Většina se shodla na tom, že se tak stane ve chvíli, kdy bude příliš drahé vše, co Rusům ulehčuje život. Podle některých to má trvat dva roky, jiní se domnívali, že vše proběhne rychleji. Já jsem myslela na to, že zatímco mé bohatství roste, lidé tu chudnou a mrznou.
    Když jsem se v baru setkala se skupinou mých přátel, hovor nevyhnutelně skončil u rublu. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. První dostávala plat v eurech, dolarech nebo librách a bohatla. Druhá ho dostávala v rublech. Jedna žena vyprávěla o tom, že až se vrátí do USA, nebude moci ani vylézt z domu, protože je na mizině. Ruské firmy postupně zdražují, ale ceny stále neodpovídají tomu, jak moc rubl oslabil.
    –Ekonomové hovoří o inflaci ve výši 15 – 20 %, lidé ale více utrácet nemohou. Co se stane, až si nebudou schopni koupit základní věci?“—
    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2813031/vikendar-dolarovi-kralove-a-kolabujici-rubl.html o stavu v Chině – „Růst spotřebitelských cen převyšující 6 % byl naposledy zaznamenán v roce 2011, pak inflace prudce klesla, aby se pohybovala kolem 2 %. V říjnu dokonce klesla na 1,6 %.
    Pokud má pokles cen potenciál roztočit deflační spirálu – možné odkládání nákupů a hlavně růst reálné zátěže dluhu, může načinit více paseky, než vyšší inflace. Pokud je dána poklesem cen komodit, který zvyšuje disponibilní příjmy a zároveň nevytahuje kotvu inflačních očekávání, nic moc proti ní nenajdeme. Ale zároveň nemůžeme říci, že všechen „nabídkový“ pokles cen je dobrý – může být dán nadměrnými kapacitami, respektive příliš vysokými historickými investicemi. A ty sebou nesou ztráty, křehký finanční systém, atd.
    PBoC se totiž snaží o ochlazování realitní bubliny a odbourávání špatných dluhů. Ano, Čína, která byla ještě před pár lety dávána západu jako příklad rovnováhy a uvážlivého nakládání s dluhy, je dnes v případném boji s deflací omezena právě těmito faktory. Nová data týkající se inflace nám ukážou, zda si bude moci dál relativně klidně ochlazovat a upouštět, či zda poroste vnitřní pnutí. Čínské obcházení pasti středních příjmů ještě ani zdaleka nekončí.“
    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2797573/cina-a-oziveni-deflinflace.html

  4. Pet napsal:

    situace v Indii – zajímavá situace –
    Indům nevadí monetizace zásob zlata – „Indové jsou pověstní svou náklonností ke všemu, co se žlutě leskne. Zlato nakupují pro okrasu, ale také jako investici. Přestože se ho ve zlých časech nejsou ochotni vzdávat, Světová rada pro zlato (WGC) v průzkumu zjistila, že je v Indii potenciál pro výměnu fyzického zlata za určité burzovní ekvivalenty. V Indii se nachází na 22 000 tun zlatých zásob, nikoli pod zemí, ale ve vlastnictví obyvatel. Ročně na tuto hromadu přibude 850 tun, ačkoliv prodej je mizivý. Indové o své zlato neradi přichází. Nový průzkum zaštítěný WGC a Federací indických komor pro obchod a průmysl (Ficci) překvapivě odhalil, že obyvatelé země teoreticky nemají nic proti monetizaci svých zlatých zásob (jejich převedení do tzv. papírové podoby).Celých 49 % dotázaných potvrdilo, že by za úrok své zlato vložili na virtuální účet.
    Kromě toho by 72 % Indů svolilo k tomu, aby na konci dostali jiný kus zlata, než původně vložili, s dodatkem, že 62 % z celkového počtu respondentů by upřednostnilo hotovost či indické zlaté mince nebo cihly v době splatnosti. Pouhých 8 % by si přálo dostat zpátky své původní zlato.
    Třetina respondentů by takto uložila 25–50 % svých zásob zlata, pouze 3 % respondentů by takto uložily mezi 75–100 % svého zlatého majetku.
    Zlaté programy mají svá úskalí, např. rozdílnou kvalitu zlata. Průzkum ukázal, že je na trhu potenciál pro práci se zlatem a pro změnu formy, kterou Indové drží. O správu zlatých zásob se začali v poslední době zajímat také místní klenotníci, kteří by se mohli dokonce těšit vyšší důvěře klientů než banky.“ (zdroj: Charvát, Financial Chronicle)

    Pokud se o tento model zajímají privátní subjekty – klenotníci, není daleko doba kdy se tento model rozšíří i jinam a o model se začnou zajímat fondy a jiné větší ryby

  5. Oracle napsal:

    @ Pet
    Rubeľ je teraz viac menej tam kde pred tým gigantickým špekulatívnym útokom, kto na tom teraz stratil najviac?
    Zahraničné firmy ktoré exportujú do Ruska a tí, ktorý boli hlúpi že v najväčšej vymenili svoje ruble za cudzie meny.
    Podotýkam Ruský Rubeľ a meny ostatných BRICS krajín už rok klesajú.

    Čínska ekonomika hlúposť predchádzajúceho vedenia odskáče, to je pravda ale hovoriť o krachu celej ekonomiky to je silná káva, lebo zhodou okolností ona niečo aj vyrába.

    Zlaté a strieborné fondy na západe nesú znaky podvodu (klauzula o tom, že sa s klientom vyrovnajú v hotovosti je toho jasným znakom). Či sa podobné praktiky ujmú aj v Indií, to ukáže čas.

  6. Pet napsal:

    tak z gigantických spekulativních útoků na jednu měnu je normální spekulace, podložená ekonomickým fundamentem – pokles příjmů do rozpočtu o polovinu předpokladu zamává každou ekonomikou, včetně té saudské, ruské, brazilské, …. a zcela jistě zamává i s těžbou z břidlic, kde se začíná spekulovat jak o bankrotech, tak o výhodných nákupech. Pokud někdo spekuloval, či dále spekuluje a obchoduje proti sobě měny dovozců a producentů ropy, měl a má jistě zajímavé zisky. Co je na tom za gigantický útok, to netuším, jen mi přijde, že BR nebyla na tento vývoj vůbec připravena a pozdní injekcí do Rosněft dluhopisů vydala o pár mld. USD více.
    Jinak QE od ECB komentuje Trimbroker takto „Holandský denník Het Financieele Dagbad zverejnil report v ktorom poukázal na tri možnosti ako môže vyzerať v eurozóne: 1. ECB by nakupovala objem dlhopisov podľa toho aký je podiel jednotlivých štátov v centrálnej banke. Čo by znamenalo, že by to približne korešpondovalo s HDP členov eurozóny… 2. ECB by nákupom dlhopisov poverila národné banky v jednotlivých krajinách. Je to veľmi podobné prvou možnosťou s tou výnimkou, že by riziká prebrali národné banky… 3. ECB by nakupovala len dlhopisy s ratingom AAA. Lenže v eurozóne sú len dve krajiny s týmto ratingom Nemecko a Luxembursko (ak rátame všetky tri ratingové agentúry). Fínsko, Holandsko a Rakúsko majú AAA rating len u dvoch ratingových agentúr… Komentár: Druhú možnosť je najmenej kontroverzná, ale vôbec nerieši situáciu. Garantmi centrálnych bánk sú ale národné vlády, čiže ak by „zle“ nakúpila NBS tak ju „kryje“ slovenský rozpočet. Posledná možnosť by bola trhom asi prijatá negatívne.“

Přidat komentář