Co nám říká trh obligací?

Obligační trh je klíčovým trhem, v porovnání s akciovými je zhruba trojnásobný. Byl spouštěčem krize v roce 2008 a bude i nyní. Mimořádnou událostí bylo nedávné snížení ratingu Spojených států agenturou Standard & Poors. To samo o sobě zatřáslo trhy. Kdyby rating snížila další agentura (ať už Moody’s nebo Fitch), akciové i obligační trhy by šly do kolen. Obě agentury zatím potvrdily rating AAA, ale zároveň varovaly před možností jeho snížení v případě, že Spojené státy nepřistoupí k dostatečným úsporným opatřením.

Proč takové haló kolem změny ratingu zemí? Nejde jen o symbol, v první řadě jde o peníze. V nejbližších dvou letech totiž čeká svět velká vlna refinancování, stávající úvěry se stávají splatnými.  Čím nižší rating, tím vyšší úroky. Těžko lze čekat, že některým zemím by byl rating v tak krátké době vrácen zpět na původní úroveň. Proto se politici zemí se sníženým ratingem (ať už to je Řecko, Itálie nebo USA) tak bouří, někteří dokonce podávají žaloby na ratingové agentury. O jaké částky tady jde?

Vláda USA bude nucena refinancovat částku kolem 7 bilionů dolarů. Největší evropské banky budou muset refinancovat kolem 5,4 bilionu euro. Evropské vlády pak čeká vlna refinancování 1,5 – 2 biliony euro. Celkem tak budou trhy nuceny refinancovat částku blížící se 20 bilionům dolarů. V tom nejsou zahrnuty nově vzniklé deficity, které potřebu získání dluhů navýší o další bilióny. Každý procentní bod na úrokové sazbě představuje okolo 200 miliard dolarů ročně na placených úrocích. To jsou závratné sumy. Proto tolik povyku.

Právě slovo „refinancování“ je dnes klíčovým. Velmi výstižně to vyjádřil ve svém nedávném dopise investorům Howard Marks, jeden z nejvýznamnějších manažerů hedge fondů. Doslova napsal:

„One of the most striking aspects of debt in the modern era is that little if any attention is paid to repayment of principal. No one pays off their debt. They merely roll it over… and add to it.

Thus credit ratings are highly deficient (shocker!) in a way that few people talk about. What ratings describe isn’t the borrower’s ability to repay principal, but its ability to make interest payments and refinance principal. But the assessment of their ability to roll their debt – likewise – isn’t based on an ability to repay, but rather to refinance again.“

Stručně řečeno, podle dosud běžné definice vyjadřoval rating schopnost dlužníka splatit své závazky. Dnes podle jeho názoru došlo k významovému posunu – rating v dnešním chápání vyjadřuje schopnost dlužníka platit úroky a refinancovat své závazky. To je zásadní posun. Jak sleduji dění v poslední době, dávám mu za pravdu.

Kdy se tedy může dlužník dostat do nesnází? Dostane se do nich v okamžiku, kdy věřitelé trvají na splatnosti a nejsou ochotni poskytnout nové úvěry. Pokud by rating vyjadřoval schopnost dlužníka splatit své závazky, musely by rating vyspělých zemí být výrazně níže. Čínská ratingová agentura Dagong bude ve svém hodnocení zřejmě blíže skutečnosti (Německo a Rakousko AA+, Francie a Itálie s ratingem AA-, USA a Španělsko s ratingem A-).

V benevolentním otáčení úvěrů věřiteli je i jedna z příčin stávající krize. Nedožadovali se splacení, jen je otáčeli a navyšovali dál a dál. Až se ukázalo, že král Řecka je nahý a nemá na splacení. Nyní se totéž ukazuje i u dalších zemí.

Narazil jsem i na další velmi zajímavý názor. Jeho autorem je Porter Stansberry, který se domnívá, že došlo i k posunu v cíli obligačních trhů. Cílem současných obligačních trhů již není poskytovat úvěry, ale uhádnout, kdo zkrachuje jako první. Podle toho se chovají, a protože věřitelé mají tendenci chovat se podobně, rizika se nabalují.

Kde se dočkáme defaultu dříve – v USA nebo v Evropě?  Po navýšení limitu zadlužení USA hlasuji pro některou z evropských zemí. I když nedávná aukce 30-ti letých dluhopisů v USA nebyla daleko od svého krachu. Nutno ale podotknout, že aukce dluhopisů v nedávné době opakovaně selhaly v Číně, stalo se to i v Německu.

Dále si uvědomme, že různé země představují pro finanční systém různou míru rizika. Stojí za to si připomenout graf, který jsem zde publikoval již koncem července. Rizikovost země pro finanční systém je dána 3 faktory:

  1. Zadlužeností země (měřeno dluh / HDP) – osa X
  2. Absolutní velikostí dluhu – velikost kruhu
  3. Objemem CDS, které jsou na trhu – osa Y

V souhrnu těchto 3 faktorů je vítězem Itálie, ale ani Francie a Španělsko nejsou moc pozadu. Řecko, Irsko, Portugalsko – to je jen předkrm před hlavním chodem, kterým je právě duo Itálie a Španělsko a Francie v záloze. Proč, to vidíte na následujícím grafu přebraného z Hat Trick Letter od Jima Willie.

Společná evropská měna sotva ustojí ve zdraví záchranu Itálie a Španělska, o případných problémech Francie ani nemluvě.

Nesmíme ani zapomínat provázanost prakticky všech zemí a jejich největších bank. Nejsilněji se projevuje u jihoevropských zemí. Pád UniCredit by položil Itálii, pád SocGen by uvrhl do velkých problémů Francii. Pokud hledáte slabé články ve Spojených státech, zaměřte svoji pozornost na Bank of America (ta v poslední době rozprodává aktiva, jak jen může) a Citigroup, ve Velké Británii sledujte Barclays a Royal Bank of Scotland.

Co z toho všeho vyplývá?  Vlády a centrální banky jsou si vědomi, že těžko budou na trzích hledat již zmíněných 20 biliónů dolarů. Řada investorů si s úlevou nechá vyplatit peníze při splatnosti a do nových půjček se nepohrne. Nebo jen za výrazně jiných podmínek, než byly ty právě splatné. To se ale nebude líbit vládám, dlužníkům, kteří budou chtít otočit své úvěry dál za co nejlepších podmínek.

Centrální banky po celém světě budou časem nuceny se spojit, aby zabránily defaultu některé z významných zemí. Výsledkem bude „první globální QE“. Ale zřejmě na něj dojde, až bude čas na výjezd pověstných Blanických rytířů. Použití takovéhoto opatření totiž musí být politicky průchodné. To nejde bez skutečně zlé globální situace, bez situace na hraně globálního finančního kolapsu.

Co bude výsledkem „prvního globálního QE“? Různé měny (euro, dolar, jen) vůči sobě budou oscilovat bez zásadních změn. Oslabování jednotlivých měn se projeví v růstu cen drahých kovů a zřejmě i ropy. Tyto komodity budou posilovat proti všem měnám bez výjimky. Německo nebude pak ochotno investovat své roční HDP (nebo i více) do záchrany jiných zemí a bude se podle všeho bránit zavedením vlastní měny, případně společné s pečlivě vybraným okruhem dalších zemí. V případě „pouze amerického QE3“ navíc hrozí silné oslabení dolaru. QE3 bylo podle mého názoru již odstartováno. Moudřejší budeme po konferenci v Jackson Hole a projevu B. Bernankeho v pátek tento týden. Možná tam bude oficiálně oznámeno.

Jal dopadnou investoři? Jak jsem již jednou napsal, nezbytnou součástí výše zmíněného kolapsu bude jedno z největších přerozdělení majetku v historii lidstva. Pokud budou změny pravidel jen relativně mírné (rozpad eura, zavedení měny (částečně) kryté zlatem za toto považuji), pak to jak kdo dopadne, to bude záviset ve velké míře na každém investorovi. Z důvodů popsaných výše preferuji drahé kovy. V případě zásadních změn pravidel (např. znárodnění) nelze dopředu odhadovat vůbec nic.

 

 

Doplňující články

Něco velkého je zřejmě ve vzduchu

Blíží se dvouryhlostní eurozóna?

Kdy a jak skončí krize zadlužených zemí?

Komentáře
  1. J.T. napsal:

    Bohužel nejsem takovým optimistou.
    Německo se do vlastní měny nepohrne. Resp lidi by se i hrnuli, ale politici by ztratili tvář, exportérská lobby výhodu a bankéři by asi také nebyli nadšeni.

    Otázka: pokud by ECB v rámci nějakého 1-3 bilionového QE skoupila dluhopisy PIIGS (a tím problém na čas odsunula), o kolik procent se tím zvýší eurová peněžní zásoba? Bude to o „hodně“?

    Pak tu samozřejme je ještě možnost zavedení eurobondů. Zatím tomu brání jen Němci, ale podle mne povolí. CDU to nevadí, SPD je pro, proti jsou jen menšinoví FDP. Nakonec opravdu eurobond by mohl situaci na významnější časové období uklidnit. Němcům by se dluh možná trohu prodražil, ale PIIGS by se mohly vrátit na trh. Navíc je teoreticky možné eurobondy zavést i bez Německa, ale podle mne oni na to přistoupí.

    Takže agónie se nám bohužel docela protáhne…

    Navíc eurobond je snem všech (euro)politiků a (euro)byrokratů: v podstatě znamená kýžený skok v integraci a centralizaci. A to bez otravného schvalování ala Lisabon, nebo nedejbože referend. Ani bych se nedivil, kdyby euroelity krizi samy záměrně přiživovaly právě aby postrčili zavedení ekonomické vlády EU.

    Eurobond je prostě pro NĚ (euroelity) WinWin a tak skoro jistě vznikne.

  2. Jan Dvořák napsal:

    Čím dál více mi vývoj na globální scéně připomíná šachovou partii.
    Tím víc jsem znepokojen, když si uvědomím, jde šachy vznikly a kdo jsou špičkoví šachisti…

  3. Jan Hladík napsal:

    Pro mě je otázkou, jak na to reagovat v ČR?

    Snaha oddálit řešení tu je. Snaha prohloubit politickou integraci za stávajícího rozložení sil v EU je tu rozhodně také. Merkelová se ale připravuje na své volební roky a již nyní ustoupila z velké části Zeleným s jadernými elektrárnami. Pokud by to byl jen strategický ústupek k následujícímu vyjednávání, mohla by své pozice posílit a vybojovat mnohem víc napříč Německem. Hlas německého průmyslu však nejde z analýzy vyčlenit, ale nejsem s to tvrdit, kdo má větší sílu? Zda technologie navázané na Zelené, nebo těžký a finanční průmysl?

    Kde ale stojíme my? Odmítáme se zúčastnit i jednání o těchto krocích, což v případě nekoncepčního (ne)vládnutí není nic překvapivého. Pokud bychom však hypoteticky přijali proaktivní strategii vůči nejsilnějším subjektům EU (hlavně na Německu přímo visíme), jak by tato měla asi vypadat?

    Otázkou jsou naše zdroje. Silnou Korunu bychom si mohli dovolit asi pouze za předpokladu minimálně zemědělské soběstačnosti a vysoké zaměstnanosti v sektorech vnitřního trhu, neboť export by jistě tratil. Sice by místní spotřebitelé uvítali možnost nakupovat ze zahraničí vlastní silnou měnou, ale kde by ji bez práce vůbec vzali? Máme tedy vůbec zdroje na to, pokrýt nějakou ekonomickou suverenitu? – což si trochu protiřečí, díky tržní provázanosti… Pokud ne, na co zdroje máme?

  4. Jan Dvořák napsal:

    jak reagovat v ČR? Držet se Německa, nic jiného nám nezbývá. Kdo je v Německu silnější? Těžko říci, tipovsal bych však finančníky. Vždyť za svůj rozmach po válce vděčí finančníkům. Takže bych viděl, že průmysl půjde za finančníky.
    Spekulace kolují různé včetně připravenosti na „odstřiženení“ jižní části EU od Německa…

    Mě by spíše zajímalo, co by se stalo v případě prosazení se ekonomické osy Berlín-Moskva-Peking. To by byl rachot.

  5. Jan Hladík napsal:

    To by ale mohlo znamenat přijetí eura? : )

    Německo nás ale klidně obětuje. Proto je mi otázkou, jakým způsobem se Německa držet? TGM by asi nebyl příliš šťastný, co pak teprve další, co ideově prosadili stát Čechů? 😀

  6. Jan Dvořák napsal:

    To by už nebylo euro…

  7. J.T. napsal:

    Nějaká osa Berlín-Moskva-Peking je podle mne utopie, nebo přinejmenším vzdálená budoucnost.

    Teď jsou ve hře prostě 3 možnosti, které se případně mohou i nějak kombinovat:

    1) Bankroty jihu, jejich vystoupení z eurozóny. Nejistý dopad na státy typu Francie a bankovní sektor.

    2) Nákup dluhu PIIGS ze strany ECB (opakuji dotaz: o kolik procent by se tím zvedla monetární báze? Nějak výrazně?)

    3) Společný dluhopis. Ten vedle „řešení“ krize má pro elity a eurokraty tu výhodu, že skokově prohlubuje integraci (společná fiskální politika, jednotná ekonomická vláda) a centralizaci (snižuje suverenitu států).

    Společný dluhopis v podstatě nikomu moc neškodí. Možná se Něměcku o trochu zvednou úroky, ale o moc to nebude a nebudou tratit víc, než kdyby sypali do záchranných fondů. Odměnou za to budou moct společně s Francouzi centrálně řídít celou EU a to je pro politiky velké lákadlo. Podle mne ale je docela možné, že eurobond bude mít nižší výnos, než je (objemem dluhu) vážený průměr jednotlivých států eurozóny: trhy jsou pitomé, nehledě k tomu, že tím přijdou o alternativy (útěk od řeckých k německým), budou moct vybírat pouze z USshitu, EUguláše a JPsuperdluhu.

    Otázka jen je, na jak dlouho eurobond problém utlumí. Také je otázka, jestli eurobond bude mít stejnou důvěru, jako USBond.

  8. Jan Dvořák napsal:

    Statistiky ECB: https://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=100000141

    M2 se za letošek prakticky zatím nezvedlo (konkrétně šlo nahoru o 1%). Velikost báze je 8,5 bil euro.

    Jinými slovy – co necelých 100 mld, to 1% M2 navíc,

    Ve hře je ještě jeden faktor – rychlost oběhu peněz v ekonomice. Pokud by se ta zvedla, bude muset centrání banka přistoupit ke stahování peněz, jinak se rozjede inflace.

  9. J.T. napsal:

    Díky za informace!

    Jinými slovy: pokud ECB nakoupí dluhopisy PIIGS za 1 bilion (či třeba o dva během tří let), zvýší měnovou bázi o desetinu. Na růstu cenové hladiny se to nemusí projevit hned. A i kdyby se to projevilo 10% pa růstem cenové hladiny, může to euroelita považovat za přijatelný náklad záchrany eurozóny, ne?

    Čili podle mne se k tomu mohou odhodlat. A ke stahování peněz nepřistoupí, protože to by znamenalo opak onoho QE. Prostě připustí vyšší inflaci. Nakonec to i odůvodní snížením kurzu eura a tedy „zlepšením exportu“. No a vedle toho zdvoj či ztrojnásobí záchranný fond a mohou kolaps eurozóny oddálit třeba i o 3 roky, ne? V tomto bohužel musím souhlasit s Klausem: „Eurozóna nepadne. Ale bude to stát hromadu peněz“.

  10. Jan Dvořák napsal:

    Podle mě se eurozóna rozpadne. „Pachatelem“ budou něměčtí finančníci.

  11. Miroslav Piták napsal:

    To J.T.
    Pozor, nezaměnuj si měnový agregát M2 s měnovou bází ECB. Vývoj base money jak tento parametr ECB nazývá je zde: https://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=123.ILM.M.U2.C.LT01.Z5.EUR

  12. VoDo napsal:

    Ja sazim na slovaky, ti jako prvni reknou papa ojru a tim to spustej. 🙂

    Bane myslim ze to bude pokracovat podle stejnyho scenare, koupi cas a uvidime, za rok, ha dalsi „reseni“ nakup casu, a tak dale porad dokola az se jednou politici probudej a zjistej ze udelali z evropy treti svet a ze je na case aby hrdi evropane byli tovarnou sveta.
    Nemam strach o vychodni evropu, lidi tam nemaj problem (po desetileti to tak bylo, tak co, bida pokracuje) s tim ze vydelaj jen na zakladni zivobyti a na zbytek musej mesice setrit, ale vemte si prumernyho zapadaka co utrati za ten zaklad 20% platu a za zbytek si uziva zapadniho stylu zivota. Za par let se tito lide budou hoodne divit, protoze pro ne je uplne nepredstavitelny aby se museli koukat za co utracej. Ted nepocitam evropskou luzu, ale prumernyho zapadaka. Jsem dlouhodobe v zahranici a zil jsem uz s hodne lidma v baraku a muzu rict ze zapadaci jsou fakt uplne mimo co se tyce otazky penez, oni nechapou ze plat je na ziti, oni si myslej ze plat je na to ze se za nej kupuje zabava, „energie prece nic nestojej a jidlo taky ne, a kdyz uz jsem vsechny prachy utratil tak si vezmu kreditku, treba i na castku kterou bych usetril za dva tejdny, ale proc ne, vzdyt to nic nestoji“ Oni takhle premejslej, clovek uplne zasne.

  13. J.T. napsal:

    Spise souhlasim s VD, vse se bude odsouvat, zaplatovat, …

    Jaky duvod by meli „nemecti financnici“ EURo/EU odstrelit? Naklady nese a ponese hlavne „obycejny poplatnik“. Financnikum nikdy inflace nevadila, ti ji umeji „handlovat“, dokonce z ni profitovat. Nemecti financnici se rychle nauci tezit z evropskych obdob TARPu a QE… Nemecti financnici financuji nemecky exportni prumysl, ktery z existence EURa profituje. Nemecky financnik vi, ze na svoji penzi si ma sporit ve zlate (ma na to prostredky a nikdo mu v tom nebrani), nemecky financnik vi, ktere akcie prebijou inflaci. A hlavne: nemecky financnik se ma DOBRE. Moc dobre na to, aby riskoval tak zasadni zmenu a zvrat. I kdyby teoreticky mu mohl prospet, nebude to riskovat, strach ze zmeny je silny.

    Navic ma silne vazby na politiky, kteri do EURa nainvestovali velke mnozstvi politickeho kapitalu.

    Rad bych se mylil, ale podle me to hned tak nepadne.

    Bohuzel – protoze ta agonie nas bude stat spoustu penez a svobod.

    Kdo investoval do akcii, bude asi dal velmi tratit.

    Kdo investoval do nemovitosti, bude tratit take, protoze ty pujdou dolu, lidi nebudou mit na najmy a naklady na provoz+udrzbu a majetkove dane pujdou nahoru.

    Kdo investoval do zlata za mene jak 5 milionu, tak si ho po krachu fiat penez take neuzije, protoze behem agonie bude muset rezervy rozpustit na beznou rezii, uplatky pro doktory, atd…

  14. VoDo napsal:

    J.T. tak nejak to taky vidim, ale jeste k tomu pridam myslenky vypujceny od Geralda Celenteho a to ty, ze se lidi naserou a pujdou do ulic, on to predpovidal v severni africe a tam okolo, kdyz se toto delo, rikal ze se to rozsiri do evropy, no a recko je jasny, ted anglie a pujde to dal a dal. Lidi si nechaj srat na hlavu, ale za par let pres ty hovna uz neuvidej tak pujdou do tech ulic a bude to litat. Probem je ze statni aparat je dneska tak 50% populace (pocitam i pijavice jako luza na davkach, sprateleny firmy co sajou atd..) takze se to bude muset doopravdy zhroutit uplne cely, protoze jinak ta pulka co zije za statni prachy nebude mit duvod vyjit do ulic. Politici se budou drzet zuby nechty, a o ty cesky zmrdy nemam vubec obavy, to je snad svetovej unikat ze se tam drzej za kazdou cenu, na zapade maj aspon soudnost odejit do ustrani, kdyz je treba jen podezreni, v cechach ne. Takze u nas to propukne az to vsude okolo uz bude usazeny. A budem zase hrdinove jak jsme to zvladli demokraticky, nasi pani zmenej nazory a kalousek a spol bude vladnout dal, zadna zmena v zemich ceskych, jen se zmeni prapor.

    Omlouvam se za sprosty slova, ale ty dokazou vyjadrit situaci lip nez korektni mluva!

    Jeste jednu vec, dovedu si predstavit transformaci v neco jinyho, jako se komunismus vcelku bez problemu (kdyz nepocitam ty miliony lidi co byli okradeni inflaci a privatizaci) transfromoval do „kapitalismu“ tak i kapitalismus se muze podobnou, nenasilnou, cestou trasfromovat treba do zlatyho standardu a direct democracy, mezitim uplyne hodne vody a nejspis se vynorej i nejaky novy, prevratny, technologie, ktery nastartujou dalsi kolo 30-40 rustu.

    Nebo se to vsechno semele, zredukuje se lidstvo na tretinu, valka nakopne technologie dneska nemyslitelny a velkej bratr bude vladnou svetu a dalsi generace se budou mit jak prasata v zite, protoze se budou jen valet pod dohledem bratra, vetsine to vadit nebude, protoze vetsina nedela nic nekaliho 🙂

  15. Jan Dvořák napsal:

    Tak mě napadá, jesli by než direct democracy nebyla lepší osvícená monarchie 🙂

  16. JACHA napsal:

    No jo, osvícená monarchie předpokládá osvíceného monrachu… Kde ho vzít? Ona je celá organozovanost lidstava postavená na tom, čemu říkáme demokracie trochu fiktivní realita. Vždycky bude demkoracie více pro někohoho a méně pro druhého. Absolutní demokracie je v podstatě anarchie. A ještě ke všemu kontext se systémem postaveným na fiat penězích. Po přečtení knížky Morální zvíře začínám mít pocit, že jsme prostě něco jako smečka vlků, která je ovšem schpná vydávat psaná pravidla (zákony), které jsou ovšem platné ad hoc pro někoho. To, čemu se říká stát, EU… vnímám jako podnikatelské seskupení (s.r.o., a.s.), přičemž osoby v těchto seskupeních sledují primárně své osobní zájmy. Stává se ze mně nihilista, řešení nevím, nevidím.

  17. janula09 napsal:

    Honzajs, mas pocit, ze v dejinach bolo nejak vela osvietenych monarchov?? Ja mam pocit, ze ich bolo az prilis malo….v podstate clovek, ktory od narodenia je vychovavany, k tomu, ze jeho moc rozhoduje o „skoro vsetkom“ a nikdy nezazil nic ine bude fakt v pozicii Marii Antoinetty a jej slavnej vety o tom, ze ked nemaju chlieb ludia, nech si daju kolace (a teraz to nemyslim ako predmet skutocne jedlo, ale podstatu)

  18. Jan Dvořák napsal:

    Moc jich nebylo, souhlasím

  19. Pavel Hála napsal:

    jak si to tak tady ctu tak zjistuju ze mam na tuto endgame nebo jak to nazvat podstatne odlisny nazor nez honzajs a vetsina. Pride mi ze prilis podlehate nesmyslum ktere vypousti willie a ostatni gold bugs. I z hlediska zlata si myslim ze endgame bude vypadat mnohem mene ruzove nez si to nekteri planuji.

  20. Jan Dvořák napsal:

    Pavle, hoď sem prosím svoji představu.

  21. janula09 napsal:

    no, ja si myslim, ze su dve moznosti: a) 10-15% inflacia, co nie je bohvieco a ekonomicky to urcite firmam neprospeje a dalsich dvadsat rokov sa z toho budeme zbierat, ale v podstate sa budeme placat v tom plus minus rovnako, asi ako stav na Slovensku po rozdeleni a v Cechach, ked bola kriza v 90.rokoch….utek do zlata vidim vcelku limitovany,nebude zas taky velky podnet, pretoze velka cast kapitalu, ktory sa teraz prehana po zemeguli je v skutocnosti pozicany a fiktivny (tak ako v tom case velmi nepomohli zasoby zlata a v podstate ani tvrda mena, kedze koruna sa v tom case nedevalvovala o 10% a viac rocne a pritom inflacia bola dost vysoka, skor skokovo sa chovala.
    b) hyperinflacia,rozvrat statov, rozpad policie, socialnej integrity atd., pokial niekto nie je ale hodne bohaty a neemigruje, tak ma smolu. Ako na finmagu uz raz ktosi povedal, pri kupe potravin sa blbo testuje, ci je to zlato alebo wolfram potiahnuty zlatom, ci je ho 10g alebo menej a zvysok je primiesane bohvieco.
    Ine ma zaujima, zapad ma problemy, velke dlhy, ale v podstate u USA sa hovori, ze 60% a mozno aj viac dlzia svojim obcanom. V podstate si myslim, ze to iste sa tyka Europy, pochybujem, ze je tam vyssi podiel skutocne niekoho mimo Europu a USA, v sucte my spolu dlzime nam spolu…..aky by malo zmysel znicit si to (aj pre tych bohatych a mocnych)??

  22. plukin napsal:

    „Kdo investoval do akcii, bude asi dal velmi tratit“
    Prosim?? O kterem casovem intervalu se to bavime?

    janula: nemyslim, ze demokracie zarucuje ze nahore budou ti co maji prehled a zkusenosti. Takze mi to prinde jako srovnani hrusek s jablkama. Vetsina tech v politice maji o realite velmi zkreslene predstavy a navic vubec netusi s cim si zahravaji. Kolik z nich rozumi ekonomice/financim/trhum? Hlavne ze je lidi zase priste zvolej..

  23. ricmund napsal:

    Mě by zajímalo kde berete pořád to, že se zvedne inflace. Zrovna tady na tomhle místě se divim, že někdo věří tomu, že je inflace někde kolem 2-3%. Možná za tim číslem není nula pak bych tomu možná věřil. Vždyť to je blbost ukrutná.

  24. janula09 napsal:

    samozrejme, ze 2-3% je oficialne uvadzana inflacia, realna bezne dotknuteho cloveka je ina. Ale ja hovorim o tej oficialne-neoficialnej, kedy uroky v bankach budu na tych cifrach a uroky z uverov ani neviem kde

Přidat komentář