Energetický výhled Bloombergu dává šanci solární energii

Autor článku: 27. 6. 2015

Osobně se mi stále jeví  projekce zdrojů „čisté energie“ hrající prim v energetickém průmyslu jako stále hodně vzdálená. Zvláště, pokud vyhraje americké prezidentské volby v příštím roce Jeb Bush. Nicméně, kdo pozorně sleduje situaci ohledně financování v tomto sektoru a také naopak pozastavování financování sektoru fosilních paliv, tak jistě se určitě zamyslí dvakrát. I když výprodeje akcií společností zavývajících se těžbou například uhlí fondem Stanfordovy univezity či Rockefeller Brothers ještě nic neznamená (akcie jistě nakoupí jiní), pak naopak omezení úvěrů od JP Morgan, Bank of America nebo Wells Fargo na projekty těžby uhlí v Apalačském pohoří a podobně jistě ano. Zde v Chicagu například Ward McNally vytvořil investiční skupinu Clean Tech Syndicate 11 bohatých rodin s celkovým osobním majetkem v řádu 60 miliard USD, kteří doposud do projektu investovali něco přes miliardu dolarů. Dále například Nicholas Pritzker, člen chicagské rodiny, která vybudovala síť hotelů Hyatt, osobně investoval jako jeden z prvních do Tesly a Solar City.

Je známo, že již léta financují, především prostřenictví svých nadací  boj s klimatickými změnami, jež jsou dány spalováním fosilních zdrojů, miliardáři Bill Gates, George Soros, Michael Bloomberg, Richard Branson či Tom Steyer. Nicméně, teď se ve větším rozsahu začínají přidávat i další. Samotný Bill Gates se pak chystá dát na projekty čisté energie eliminující emise další 2 miliardy USD, což je dvojnásobek co už do dané oblasti vložil.

A tak je jistě dobré si přečíst reporty typu New Energy Outlook 2015 od skupiny Bloomberg New Energy Finance, která dává dohromady materiály více jak sta analytiků a vědců z celehé světa v oblasti elektrické energie, nákladů a poptávky po ní plus popisuje strukturální změny průmyslu. Predikované základní změny, které mají nastat podle reportu do roku 2040 jsou pak následující:

Snížení nákladů fotovoltaické technologie (PV)povede k nárůstu investic do průmyslu solárních panelů v řádu 3,7 biliónů USD.

2,2 biliónů USD půjdnou na střešní a lokální PV systémy, kdy ať už jednotlivci nebo firmy budou mít možnost generovat sami energii a ukládat prostřednictvím baterií. Dojde k zvýšení kapacity u těchto (small scale) 17-ti násobně ze 104 GW v roce 2014 na 1,8 TW v roce 2040. To bude možné zásluhou odhadovaného poklesu nákladů solárních projektů na megawatt o 47%.

Pohlédněme na odhadované hrubé roční přírůstky kapacity dle zdroje (žlutá pro solární energii, šedá pro fosilní paliva):

ElCapacityGrowth_bysource

Zároveň bude docházet k omezení růstu poptávky po elektřině na 1,8% ročně z tempa růstu kolem 3% v období 1990-2012. To z důvodu více energetikcy efektivních technologií u svítidel a klimatizací. V OECD zemích pak bude poptávka po elektřině v roce 2040 nižší než byla v roce 2014.

Zemní plyn ve světě mimo území USA pak nebude to co plně nahradí uhlí. Za americkými hranicemi tak to bude spíše jistá kombinace a některé rozvíjející se země budou stále využívat uhlí v mixu s nahraditelnými zdroji energie.

I přes investici v řádu 8 biliónů USD do obnovitelných zdrojů, bude stále v provozu v rozvojvých zemích mnoho spaloven z dřívejška a možná i nových na uhlí, což povede k nárůstu emisí až do roku 2029. A v roce 2040 bude výše oxidu uhličitého v ovzduší o 13% vyšší než v roce 2014.

Jistě změny pokud se skutečně uskuteční jak pedikovány v oblasti elektrické energie a snížení nákladů na její vygenerování budou tlačit na snížení cen nejen výše zmíněného uhlí, ale rovněž dalších fosilních paliv jako ropa a produktů z ní. Možná, že stávající cena ropy se tak dá charakterizovat, vypůjčíme-li si definici z oblasti současných ultranízkých úrokových sazeb, jako nový normál (jen mimochodem minulý týden na ropě se  zvýšily pozice na put opcích s expirací v r. 2016 a strike ceně 53, spekuluje se o mexickém zajišťovacím programu proti propadu ceny, současná ceny je nad 59 USD za barel).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny aktivního kontraktu na ropu Brent a její komoditní spread s kontraktem s expirací v březnu příštího roku na americké burze ICE (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Brent_spread062615

 

Štítky: , ,

Komentáře

  • marwin napsal:

    Motor už je vymyšlený-váží 12 kg,má velikost melounu a montuje se přímo na nápravu.Výkon-neuvěřitelných 350 kW... Teď už jenom pořádný baterky- a sbohem saudi... P.S...auto má-pochopitelně- dva kufry...:) Vivat Tesla.

  • Standa napsal:

    Vše kolem energetiky je dnes politika, která nemá nic společného s technologickou ani fyzikální realitou. Pokud se vlády rozhodnou, že nejekologičtějším zdrojem energie jsou krávy otáčející rumpálem, začnou se všude stavět „zooelektrárny“, novináři začnou nadšeně psát, jak je to skvělý zdroj „obnovitelné“ energie, a že krávy navíc mají chutné maso, a peníze z centrální banky zajistí, že „zooelektrárny“ budou ekonomicky výhodné natolik, že se na nich bude dát vydělat tolik, že se investoři pohrnou. A to vše zcela bez ohledu na to, kolik elektřiny vyrobí. marwin: Na pořádné baterie elektromobily čekají již 120 let. A nic nenaznačuje, že by se v dohledné době dočkaly. Tesla to ukazuje názorně, když do svých vozů montuje několik tisíc článků baterií určených do notebooků. Ty navíc tvoří většinu ceny auta, a životnost nemají o nic vyšší, než v notebooku.

  • Pet napsal:

    "Elektromobilům roste konkurence, vodík se už vyrábí z větru" - „bezuhlíková“ výroba vodíku je povzbudivou zprávou pro ty automobilky, které se přiklonily k tomuto palivu jako alternativě benzínu či nafty. Světová jednička ve výrobě vozidel Toyota loni začala s produkcí plně vodíkového auta Mirai. Na vodíkové palivové články se už zaměřil také Mercedes, konkurenční BMW začne tento měsíc testovat na veřejných silnicích vodíkovou verzi modelu Gran Turismo, který vyvinul společně s Toyotou. Palivové články umožňují výrobu elektřiny reakcí vodíku a vzduchu, jedinou odpadní látkou je voda. Jeden kilogram vodíku stačí na ujetí asi 100 kilometrů, nádrž má obvykle čtyřkilogramovou kapacitu kapacitu. Při výrobě ze zemního plynu stojí jeden kilogram vodíku asi 8 eur (zhruba 220 korun), při výrobě z elektrolýzy vody prostřednictvím větrné energie se cena pohybuje kolem 10 eur (270 korun). http://echo24.cz/a/iNTEz/elektromobilum-roste-konkurence-vodik-se-uz-vyrabi-z-vetru

  • Standa napsal:

    Pet: 1 kg vodíku z větrné elektřiny stojí bez daní a dotací nejspíš více, než plná nádrž benzinu. Elektrolýza vody elektřinou z větru je jednou z nejneefektivnějších cest k palivu. A bezuhlíková určitě není. Ocel na stožár ani vrtuli nikdo bez koksu nevyrobí. Celá ta opičárna se vyplatí jen kvůli státním dotacím na straně jedné, a brutálnímu zdanění konkurenčních spalovacích motorů na straně druhé. Navíc, vodík je možné skladovat v autě třemi nákladnými způsoby: - Ve vysokotlaké nádrží. Jde o řádově vyšší tlak, než u nádrží CNG/LNG (CNG/LNG: jednotky atmosfér, vodík: stovky atmosfér). Nechci vidět destrukci této nádrže při nehodě. (Podobalo by se to katastrofě vodíkové vzducholodi.) - V kryogenní nádrží. Tak je ovšem potřeba teplota ještě hluboko pod teplotou kapaného dusíku. A přesto z ní do dvou týdnů všechen uteče. - Nanotechnologicky vyrobeným sorbentem, který vodík jímá, a poté jej (s jistou energeticku ztrátou) zase dokáže uvolnit. Vše kolem vodíkové technologie je politika, nikoli ekonomika. Zkapalněný vodík má smysl pouze u orbitálních raket, kde je rozhodující hmotnost paliva. A mimochodem, vodík je destruktorem ozónu, podobně jako z téhož důvodu zakázaný freon.

  • Pet napsal:

    Děkuji Standovi za fundovaný rozklad. Pet

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo