Je rozhodnutí německého Ústavního soudu opravdu výhrou eurooptimistů?

Autor článku: 10. 9. 2011

Jak jsem slíbil ve včerejších Článcích týdne, připravil jsem výňatek z jednoho velmi zajímavého komentáře k rozhodnutí německého Ústavního soudu.

Opravdu je výrok německého ústavního soudu výhrou pro eurooptimisty? Německá kancléřka Angela Merkelová ho sice přivítala, ale může se ukázat, že je celý takříkajíc k ničemu. Stejně o budoucnosti eurozóny rozhodne ekonomika, ne politika.

Ačkoliv ve středu německý Ústavní soud rozhodl těsnou většinou o legálnosti pomoci Řecku, jsem i nadále přesvědčen o rozpadu eurozóny, je to jenom otázka času. Ekonomika převáží nad politikou.

Po tomto rozhodnutí se na internetu objevilo velké množství komentářů. Následující z nich mě zaujal nejvíce, a proto jsem se rozhodl zpracovat stručný český výňatek. Originál najdou angličtinou vládnoucí čtenáři zde.

Rozhodnutí soudu bylo v souladu s všeobecným očekáváním. I když Lisabonská smlouvu pomoc zakazuje, očekávalo se zamítnutí stížnosti. Proč? Protože některé výroky či zákony lze podle některých interpretací chápat v různých souvislostech. Budiž. Jakýkoliv jiný výrok by vyvolal bouři nevídaných rozměrů.

Německá kancléřka A. Merkelová a francouzský prezident N. Sarkozy dojednali ještě bližší politickou a ekonomickou spolupráci. K jejímu prohloubení by podle jejich představ mělo dojít v nejbližších několika letech. Kancléřka Merkelová prezentovala rozhodnutí soudu jako své velké vítězství, jako potvrzení vládní politiky, kterou v parlamentu před tím emotivně obhajovala. Podle ní je euro mnohem více, než jenom měna, je to symbol. Navíc podle ní nedávná akce švýcarské centrální banka ukazuje zranitelnost malých zemí.

Angela Merkelová se však mýlí. Elity stojící za Evropskou unií dotlačily Švýcarsko k této akci. Elity by rády co největší unii, snaží se využít ekonomickou krizi k co nejpevnější unii. Elity by rády zajistily, že z Evropské unie nelze vystoupit, že Evropská unie je navždy. Proto mají takovou paniku z rozdělení eura. Obávají se vývoje podobného tomu, co G.Soros srazil v roce 1992 na kolena britskou libru.

Až ale dojde na skutečnou krizi a chaos v eurozóně, přemění se všechny smlouvy jenom v cár papíru. Rozhodovat bude ekonomika a finance, ne právo. Je absurdní se domnívat, že špatné ekonomická situace odradí země od vystoupení z eurozóny. Jak na to? Stačí, když centrální banka jedné ze členských zemí eurozóny, bude neomezeně nakupovat státní dluhopisy vlastní země, a to bez ohledu na pravidla a předpisy. Takové malé lokální QE.

Vláda dané země zároveň oznámí formální kurz lokální měny. Že ho trh nebude akceptovat, to je jiná věc. Taková jednorázová devalvace. Mnohem závažnější je, že Evropská Unie nemá v ruce instrument, který by zmíněným krokům zabránil.

Závěr:

Pokud se situace zhorší, lidé budou požadovat aktivit vlád. Žádný zákon nebude mít větší sílu než pud sebezáchovy. To je to hlavní, co si A. Merkelová neuvědomila, když slavila rozhodnutí soudu. Její oslavy mohou být předčasné.

Štítky: ,

Komentáře

  • kubik napsal:

    V zásade si môžeme vybrať medzi tromi scenármi: posun k fiškálnej, resp. politickej únii, rozpad súčasných politických štruktúr Európy, alebo vznik “dvojrýchlostnej” eurozóny – krajiny ako Nemecko, Fínsko, Rakúsko alebo Holandsko si zachovajú euro, zatiaľ čo ostatné štáty sa vrátia k svojim vlastným menám. http://zo.trimbroker.com/komentare/komentar-Smeruje-Europa-k-fiskalnej-unii--110909 Podle mě je druhý scénář neprůchodný,kapři si rybník nevypustí,No a jak jsem psal jinde,bude záležet na nákladech zbývajících dvou,který bude levnější a výhodnější,ten se prosadí,já si myslím že vítejme ve Spojených státech evropských.

  • VoDo napsal:

    federace to jisti, nenechaj eju rozpadnout. Nejak to zaonacej aby to ovcani sami chteli, treba dlouha krize a pak prijdou s napadem ze bude nejlepsi udelat jedno ministerstvo financi a centralni vladu a tim nas vsechny spasej a lidi budou jasat, ja bych to bral, cesi potrebujou vladare z jinyho statu.

  • J.T. napsal:

    Když už je zmíněn Soros a jeho útok na pound. Paralela je zde v tom, že když politici o něčem oznámí, že něco hodlají udržet za jakoukoli cenu (tehdy pevný kurz poundu, dnes samo EURo), tak samozřejmě spekulanti typu Sorose toho začnou "zneužívat". Když někdo řekne, že něco bude udržovat "at any cost", tak z pohledu z druhé strany je tato cost vlastně revenue. Neomezené revenue. Takže takové vyhlášení přivábí "sosače", kteří tyto neomezené prostředky budou dojit. Dokud strana deklarující toto odhodlání vyčerpáním neodpadne.

  • Toxic napsal:

    J.T. Přiznám se, že nemám dostatek představivosti ani znalostí, ale jak by mohli "sosači" neomezené prostředky dojit?

  • Jan Dvořák napsal:

    Frank má teď výrazně nižší úroky než euro. Pokud se někdo spolehne na "zafixovaný" kurz franku vůči euru, půjčí se ve francích, převede na eura a koupí německé státní dluhopisy. Za čas dluhopisy prodá, za identický kurz převede eura na franky a splatí půjčku... Úrokový diferenciál je jeho.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo