Jan Kaška: Syriza oslabuje v radikálnosti i náskoku volebních průzkumů

Autor článku: 15. 1. 2015

Syriza volby pravděpodobně vyhraje, ale nezíská absolutní většinu. Jelikož většina řecké populace chce zůstat v Eurozóně, Syriza bude muset během února čelit tvrdým vyjednáváním s Trojkou a dosáhnout takových kompromisů, které neohrozí reformní snažení v Eurozóně, ale zároveň poskytnou stimul řecké ekonomice, která se nachází 20% pod svým vrcholem stejně jako USA při Velké depresi.

Propast v preferencích mezi Novou Demokracií současného premiéra Samarasa a radikální stranou SYRIZA Alexise Tsiprase se nadále zmenšuje, ale stále tvoří zhruba čtyři procentní body.

 

Tempo změny se nezdá být natolik silné, aby Samaras dokázal stihnout zvrátit volební vítězství na svoji stranu. K tomu přispívá i změna rétoriky SYRIZY a postupné změkčování jejího postoje, což vede k získávání voličů ze středových řad.

Tsipras se začal efektivně vyhrazovat vůči nařčením Nové Demokracie, že jeho politika povede ke ztrátě členství v Eurozóně. S tím, jak se zdá být jeho vláda  čím dál tím pravděpodobnější, i on se musí změnit z populisty na člověka žijícího v realitě. Tsipras zmírnil v minulých dnech svůj postoj z jednostranného odpisu mezinárodních dluhů na snahu najít řešení, které by ulevilo Řecku a neznamenalo pro Evropany ztráty.

Pro budoucí vývoj vidíme jako klíčové dvě otázky:

a) Získá SYRIZA vládní většinu ?

b) Jaká bude její skutečná politika a co jí dovolí Evropa ?

Získá SYRIZA vládní většinu ?

Každý den provádíme screening všech volebních průzkumů a snažíme se vyhodnotit, jaká je pro Syrizuje šance  na získání většiny. Bez většiny totiž bude Syriza muset najít koaličního partnera a ten by mohl její nejradikálnější choutky otupit. Komunisté vládnout se Syrizou nechtějí, s neonacisty zase nebude chtít vládnout Syriza. Demokratická levice se do parlamentu nedostane, neboť se zcela rozpadla. Strany To Potami i PASOK se vyjádřily, že by vládnout se Syrizou chtěly, ale za podmínek setrvání na evropské cestě. Obě poslední zmíněné strany by tak byly nejlepší pojistkou, jak ochránit zemi před extrémním populismem.

 

Díky specifičnosti řeckého volebního systému (bonus 50ti křesel pro vítěze voleb z celkových 300) Syriza balancuje na hraně získání absolutní většiny, dle našich kalkulací jí však bude chybět zhruba 5 poslanců. Malé strany, které se nedostanou do parlamentu, budou zřejmě představovat 8-10% všech hlasů a Syrzia dle posledních trendů by měla získat zhruba 34-35% hlasů.

Jaká bude politika SYRIZY a co jí dovolí Evropa ?

Program Syrizy tvoří čtyři pilíře – změkčení následků škrtů (humanitární krize), nastartování ekonomiky, tvorba pracovních míst a reforma veřejného sektoru.

Řešení humanitární krize – jedná se v podstatě o program směřovaný k sociálně podpoře nejchudších vrstev. Tato akce bude stát několik miliard Euro, ale až se ekonomika postaví na nohy a sníží se nezaměstnanost, dojde i k poklesu míry chudoby a podpory se automaticky sníží. Jedná se o klasický proticyklický program, který by mohla Trojka tiše akceptovat.

Nastartovnání ekonomiky – Syriza chce snížit daňovou zátěž, ale zejména oddlužit soukromý sektor převzetím bankovního sektoru pod svoji kontrolu a odpisem dluhů. Banky chce Syriza následně rekapitalizovat z fondu HFSF, který byl původně financován Evropou a sloužil ke stabilizaci finančního sektoru. Jakékoliv zásahy do soukromých bank bude Evropa i ECB tvrdě připomínkovat a je nepravděpodobné, že by tyto zásahy chtěla navíc financovat.

Tvorba pracovních míst – Syriza chce zvýšit minimální mzdu, vytvořit nová pracovní místa ve veřejném sektoru a zvýšit ochranu zaměstnanců. Zde si myslíme, že bude Trojka nejsilně proti. Trvalo mnoho let, než se řecká pracovní síla stala konkurenceschopnou a uvolnění podmínek by byl špatný signál pro Itálii a Francii.

Reforma veřejného sektoru – Syriza bude chtít zastavit program škrtání pracovních míst ve veřejném sektoru, ale hodlá i pokračovat v reformách snížení administrativní zátěže v ekonomice.

Na svůj stimulační program bude Syriza potřebovat prostředky zhruba ve výši 5-10% HDP. Většinu těchto peněz bude chtít po Evropě. Syriza bude požadovat snížení úrokové zátěže a restrukturalizaci dluhů vůči mezinárodním věřitelům (i když dle našich výpočtů Řecko nyní platí téměř nulový úrokový náklad ze svých mezinárodních úvěrů, a to částečně i díky transferům od ECB – více zde). Dále bude chtít použít část peněz z evropských fondů určených na stabilizaci finančního sektoru.

Zprávy z Evropy naznačují, že ECB i nejsilnější členské státy Eurozóny jsou připraveny přejednat podmínky své pomoci a poskytnout Řecku určité úlevy. To ovšem pouze za cenu pokračování ve strukturálních reformách, z nichž některé jsou neslučitelné se současným programem Syrizy. Vyjednávání s Evropou budou tvrdá, bez nového ekonomického programu schváleného věřiteli vyprší likvidita od ECB na konci února. Obě strany budou nuceny k určitým kompromisům. Proto je tak důležité, aby Syriza nezískala absolutní většinu a byla pod tlakem koaličního partnera ochotného k rozumným koncesím. Jak se vyjádřil i jeden z tvůrců ekonomického programu Syrizy: „to nejlepší, v co může Syriza v rámci vyjednávání s věřiteli doufat, je pouze částečné vítězství.“

 

 

Autor: Jan Kaška

www.AuraInvest.cz

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.

Štítky:

Komentáře

  • Jan Altman napsal:

    Podle mne je možné, že nakonec vyhraje ND a ne SYRIZA. Ze stejného důvodu, proč neprošlo skotské referendum o samostatnosti: voliči v průzkumech uvádějí, co jim říká srdce, ale do uren hážou buď dle rozumu, nebo dle strachu (ze změny). Pokud ale přeci jen vyhrají, tak na EU budou tvrdě tlačit (zmírnění podmínek, oddlužení, ...), doma se ale budou vymlouvat na troiku i případného koaličního partnera, že nelze splnit všechny sliby. Věřitelé (troika, Německo) budou ochotni přistoupit na nějaké ne moc viditelné kompromisy (nějaké skryté vykupování dluhopisů, atd...). Severní politici tu pomoc neplatí ze svého, čili primárně jim to je fuk. Jen si budou dávat pozor, aby své voliče nenaštvali až moc. A také aby to Řecku neprocházelo až moc snadno, protože to samé následně bude chtít Španělsko, pak Itálie a dost možná i Francie. Každopádně nikdo soudný si nemůže myslet, že se zde rýsuje nějaké "ŘEŠENÍ" eurokrize. Rýsuje se pouze další fáze oddalování, maskování a zasouvání pod koberec - nejen pro Řecko, ale pro celý "jih".

  • diego004 napsal:

    Svycari do toho slapli a vsechny prekvapili :-)

  • diego004 napsal:

    http://zo.trimbroker.com/financne-spravy/Preco-SNB-pustila-floor-120--150115-1136 http://zo.trimbroker.com/financne-spravy/Koniec-ziskov-SNB-150115-1144

  • Oracle napsal:

    @ Altman V Škótsku dokázateľne sfalšovali voľby, a aj v grécku sfalšujú.

  • Libri napsal:

    Nemusí jít nutně ani o přímé falšování volebních výsledků (i když kdo dnes může zaručit že je vše čisté když sčítání mají pod kontrolou zaměstnanci establišmentu a kontrolu provádí spřátelení pozorovatelé z EU - nemám na mysli vyplňování volebních archů pro statistický úřad, ale software či lidi, který sčítání provádí a udávají oficiální výsledky - jaká je šance zkontrolovat že to sedí?). Bohatě stačí mnohem více sofistikovanější manipulace v médiích viz http://www.dolezite.sk/Jak-funguji-ceske-medialni-agentury-pro-pruzkum-verejneho-mi-9Vy.html Pro setrvání řecka v Eu a plnění příkazů z Bruselu bohatě stačí volební plichta anebo nevýrazné vítězství Syrizy. Myslím, že podobně bylo nahlodáno i odhodlání skotů opustit británii.POkud průzkumy preferencí ukazovaly snižující se nadšení a navíc to bylo přikrmováno hrůznými ekonomickými scénáři, věřím, že spousta málo zapálených srdcařů změnila názor.

  • Libri napsal:

    a jen perlička k průzkumům. více než před rokem jsem se registroval k provádění průzkumů u agentury STEM. hlavní důvod jsem měl, abych v průzkumech podpořil nemainstreamové politické strany. a za tu dobu jsem vyplnil mnoho sraček o spotřebních krámech, jednou jsem i se sluchátkama na uších hodinu poslouchal ukázky písniček pro jedno rádio a klikal líbí-nelíbí. ale průzkum na politické preference anebo k nějakému politickému tématu (které se v tisku také co chvíli objevují)ani jeden :)

  • Libri: Průzkumy na téma "koho byste volil" se dělají podle tzv. kvótního výběru a zpravidla s fyzickým tazatelem - čili vás navštíví doma tazatel osobně. Měl jsem tu čest ...

  • fotrJeLotr napsal:

    to ze zachrana ide spravnym smerom, ukazuju aj ekonomicke ukazovatele. napr. rast hdp. v grecku od roku 2008 -30%. http://finweb.hnonline.sk/spravy-zo-sveta-financii-126/je-skandal-ze-nam-slovaci-museli-dat-peniaze-tvrdi-grecky-ekonom-641253

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo