Kanadské ropné písky a jejich potenciál

Autor článku: 1. 12. 2012

O problematice nových ropných vrtů převážně v USA (Dakotě, atd.) jsme se již  na serveru zmínili. Kapitolou sama o sobě jsou pak naleziště ropy v Kanadě z tzv. ropných písků. To je nesmírně zajímavá oblast, jelikož Kanada je podle definic Mezinárodní energetické agentury (IEA) definována jako jedna z mála členských zemí čistým exportérem, vedle Norska a Dánska. A hlavně je má potvrzeny třetí největší zásoby černého zlata na světě hned za Saudskou Arábií a Venezuelou. Ropné písky země javorového listu údajně obsahují  170 mld barelů ropy, které dokáží  být získány dnešní technologií a možná i 10-ti násobek tohoto množství pomocí dokonalejší technologie v budoucnosti. Co je důležité zmínit je to, že zatímco v jiných takto ropně bohatých regionech ovládá rezervy v podstatě stát, zde investují soukromé firmy ve stabilní demokracii.

Není  tedy divu, že poslední report americké Energetické informační agentury (EIA) ukázal, že ikdyž importy ropy do USA v prvních 8 měsících 2012 celkově poklesl meziročně o 0,2 mil. barelů za den,tak z Kanady se naopak za stejné období zvýšil na rekordních 2,5 mil. barelů za den a podíl na celkových importech je již téměř třetinový. USA jakožto největší světový importér a spotřebitel pak dováží nejvíce z Kanady, následovano Saudskou Arábií, Mexikem a Venezuelou.  Podívejme se na vývoj amerických importů v mil. barelů za den na levé ose a procentuálního zastoupení dovozů z Kanady na pravé ose, za poslední roky:

Oblast, kde se v Kanadě nachází ono „svaté místo“ je pak v provinici Alberta, hlavně městečko Fort McMurray . Velmi drsné místo hlavně v zimě s průměrnou teplotou v tomto ročním období kolem mínus 20 stupňů Celsia a naměřeno i -50 stupňů. Průměrný roční příjem na rodinu zde činí 178 tis. dolarů! Avšak i s takovými zásobami vytěží Kanada za den jen 3,5 mil. barelů za den, což je o polovinu méně než v USA. Kde je problém?

Jednak většina ropy v Albertě je hlouběji pod zemí než by se mohlo u povrchových ložisek zdát, tzn. je těžší ji vytěžit . Používá se technologie vyvinuta v Albertě, tzv. parní gravitační drenáž. Tj. musí být použitá pára, aby se ropa dala „do pohybu“ a následně až pak dojde k jejímu pumpování ven. Aby se jednalo o v současnoti ekonomickou záležitost, musí být u nových vrtů cena ropy na trhu kolem 80 USD za barel, což je u americké WTI nyní splněno. Dalším problémem jsou věci související se životním prostředím a tím využitím ropovodů. Viz. onen proslulý Keyston XL a jeho blokováním americkou vládou.  Nebo, a co je možná zajímavější, ropovod Northern Gateway na západní pobřeží Kanady a odtuď do Asie. Zde se čeká na schválení vládou kanadské provincie Britské Kolumbie. To jestli je ropa z kanadských písků horší než jiné druhy ropy pro životní prostředí zůstává otázkou. Třetím významným problémem je problematika lidského kapitálu. I když se pohybují příjmy velmi vysoko, prostředí je velmi drsné a moc lidí neláká. A tak se musí získávat lidi z jiných zemí. Taky se tak děje a ve městě Fort McMurray žijí lidé ze 127 zemí a mluví se 69 jazyky. Podle ministra energetiky Alberty Kena Hughse bude stejně, převážně z důvodu neefektivní imigrační politiky, nedostatek kvalifikované pracovní síly 100 tis. lidí do r. 2017.

Tj. existují otázky využití tohoto nesporného potenciálu kanadských písků.  Uvidíme, zda se ho podaří využít.

Co je zajímavé v poslední době sledovat na trhu s ropou je vývoj tzv. forward křivek a např. u rozdílu cen kontraktů s dodáním v lednu a prosinci příštího u americké WTI na burze NYMEX v New Yorku se spread dostal do tzv. contanga, kdy je cena blízkého kontraktu nižší než u vzdáleného:

Historicky je naopak v cca 70% času forward křivka v tzv. backwardation, tj. bližší kontrakt má cenu vyšší než vzdálenější, jelikož producenti jako Exxon, apod., aby mohly zajistit na trhu cenu do budoucna prodejem vzdálenějších kontraktů potřebují nabídnout „spekulantům“ diskont cen těchto vzdálených kontraktů. Evropská ropa Brent na londýnské pobočce americké burzy ICE se u uvedených kontraktů v klasickém backwardation pohybuje:

 

Contango se na trhu s ropou objevuje, když je přebytek zásob v danou chvíli nebo výrazněji snížená poptávka a vyšší ceny v budoucnu než nyní na trhu nestimulují producenty k rychlejší těžbě. Tak bude zajímavé pozorovat jak se spready, velikosti zásob a potávka budou vyvíjet.

Štítky: ,

Komentáře

  • Travnicek napsal:

    Ne že by to bylo z hlediska hlavní informace podstatné, ale v článku je nesmysl ohledně způsobu získávání ropy v Albertě v Kanadě. Ropa zde není hluboko, naopak těží se povrchově spolu s písky, ve kterých je rozptýlena ve formě horniny nazývané bitumen. Obrovské bagry (firem Bucyrus, P and H, Terex) v povrchových dolech nakládají na obří náklaďáky Caterpillar (o tonáži až 400 tun) ropné písky, které se sváží do rafinerie, kde se z toho ropa získává propařováním. Bohužel je z toho mnoho odpadu, který se vypouští do obrovských lagun. Proto také dost trpí krajina a životní prostředí. Jde o obrovský aglomerát povrchových dolů, rafinérií a odpadových lagun uprostřed divoké kanadské přírody. Viz např.: http://www.youtube.com/watch?v=YkwoRivP17A Rozsah dolů je vidět dobře i na Google Earth na satelitních snímcích (zadejte Fort McMurray - přezdívaný Fort McMany)

  • Martin Lembák napsal:

    "90% of the Alberta oil sands are TOO FAR below the surface to use open-pit mining. Several in-situ techniques have been developed." To je prave jeden z duvodu, proc se to netezi ve velkem...

  • Kolda napsal:

    "Rozsah dolů je vidět dobře i na Google Earth" No právě - mně se ani moc nezdá, že ten rozsah je nějak velký. Samozřejmě, že když se tam člověk ocitne osobně, tak se to jeví velké. Ale při pohledu shora je to tečka na mapě. Vzhledem k rozsáhlosti okolní divočiny si to příroda po dotěžení vezme za pár desítek let zpět. A k těm Caterpilarům - uměl by mi někdo vysvětlit, proč se používá tak drahá technika a navíc náročná na pracovní sílu? Přoč ne pásové dopravníky (viz severní Čechy) nebo podobná automatizovaná doprava?

  • Martin Lembák napsal:

    Zda se, ze pasy uz jednou byly, udajne trucky jsou levnejsi...udajne naopak snizuji operacni naklady a emisni intenzitu...: http://www.oilsandsdevelopers.ca/index.php/oil-sands-technologies/mining/

  • Martin Lembák napsal:

    Jeste ukazka te parni gravitacni drenaze: http://www.oilsandsdevelopers.ca/wp-content/uploads/2009/12/sagd-centre-big.jpg

  • rj1 napsal:

    Bitumen neni hornina, ale organika – uhlovodik(+nejaka sira,dusik), cesky se tomu rika zivice. Horninou je piskovec. Krome toho je tam hromada jilu a nejaka voda. Problem je pomer hlusiny a organicke slozky. Na jeden barel “ropy” pripada kolem 2 tun odpadu. Tezitelne povrchovou metodou je toho opravdu nekolikanasobne mene, prakticky jen v okoli te reky. Jak povrchova, tak hlubinna tezba a dalsi zpracovani vyzaduje neustaly prisun obrovskeho mnozstvi vody a zemniho plynu k ohrevu te vody. Zivice maji velky obsah siry (kolem 5%) a jsou daleko hustci a tezsi nez klasicka ropa. V puvodni podobe by byly pouzitelne akorat tak na asfaltku (puvodni nazev tak byl tar sands – asfaltove pisky). Lehke a sladke ropy typu Brent nebo WTI obsahuji siry jen kolem 1% a jsou ‘tekutejsi’. Narocnost dalsiho zpracovani je pak nesrovnatelne mensi. Zivice se musi “uvarit” za vysokych teplot – nekolika set stupnu, kdy pak dojde k tepelne reakci jader uhliku – teprve pak se z toho dostane kapalnejsi material pouzitelny jako palivo a tranportovatelne ropovodem. Navic se musi odstranit i ta sira. Ekonomicka navratnost celeho procesu je velmi sporna, ta energeticka je v soucasne dobe pri nejlepsi vuli nekde kolem 3-4:1 (na jeden barel vyrobene ropy se spotrebuje ekvivalent ¼ az 1/3 barelu…). Tezko si lze predstavit, ze nejakym dalsim zlepsenim technologickeho procesu se to vyrazne podari zlepsit a vymackat z toho bahna a pisku vic nez 3m barelu denne…. a 3 miliony barelu denne, jsou nejake 3% soucasne svetove spotreby. Daleko dulezitejsi bude, jak se bude vyvijet tezba z konvencich zdroju, kde je navratnost nekolikansobne vyssi. Pokud se nepodari udrzet aspon soucasnou stagnaci, naberou veci velmi rychly spad. Vetsina z kanadskych a venuzuelskych “ropnych pisku” pravdepodobne zustane v zemi, stejne jako zivice ulozene v bridlicich. V pripade bridlicove ropy je navratnost jeste nizsi nez u pisku, v pripade bridlicoveho plynu to bude pravdepodobne o trochu lepsi ale ne o moc.

  • Travnicek napsal:

    Diky za zajimavé doplńující informace a opravy mych nepřesností. Kolda napsal: A k těm Caterpilarům – uměl by mi někdo vysvětlit, proč se používá tak drahá technika a navíc náročná na pracovní sílu? Přoč ne pásové dopravníky (viz severní Čechy) nebo podobná automatizovaná doprava? Nevím, nejsem odborník, ale je možné, že roli tu hraje i určitá severoamerická tradice. K dopravníkům by musela být kolesová rypadla, která dokážou zajistit kontinuální přísun zeminy pro dopravní pás. To je tradice v uhelných dolech v Německu (např. Krupp) a u nás (Unex, Prodeco). V Sev. Americe, ale třeba i Austrálii, se používají v obřích povrchových dolech víc lopatová rypadla. V Americe častěji obří lanová rypadla, tradičními výrobci jsou firma Bucyrus a P and H. Objem lžíce až 70 m2. Při těžbě ropných lísků se ale zčásti uplatňují u hydraulická rypadla firmy Terex (s objemem lžíce až 50 m2). Po nedávných akvizicích ovšem tato těžká mining technika od Bucyrus i Terex patří již také pod Caterpillar. Monopolismus vítězí i v této branži. Konkurují jim pak jen hydraulická rypadla firmy Liebherr (model R 9800 - např. v Austrálii) a japonských firem Komatsu (model PC 8000) a Hitachi (model EX 8000). Jsou to všechno krasavci, viz: http://www.youtube.com/watch?v=HDjZ8EBlP10&NR=1&feature=endscreen http://www.youtube.com/watch?v=C7Ip0L0aoqE http://www.youtube.com/watch?v=X52fB45OQjU http://www.youtube.com/watch?v=dgXrIGyCd90 http://www.youtube.com/watch?v=8n2Pkf3LO-c http://www.heavyequipmentforums.com/showthread.php?15021-Komatsu-PC8000-6-at-K2-mine-in-Kearl-Lake-Alberta V Evropě jsou asi největší lopatová rypadla k vidění ve Švédsku ve velkolomu Aitik na severu země. http://www.youtube.com/watch?v=EGI0dN012Qk

  • kubik napsal:

    http://www.nwoo.org/view.php?cisloclanku=2012120009 je to k plynu,ale také to souvisí,nechtěl bych pít tu vodu,až to praskne,nevím kde skončí cena plynu potažmo ropy

  • rj1 napsal:

    Kubik re:bridlicovy plyn a z trochu mene konspiracniho zdroje: http://democrats.energycommerce.house.gov/sites/default/files/documents/Hydraulic%20Fracturing%20Report%204.18.11.pdf Moc se s tim neparou...

  • kubik napsal:

    http://www.g-vision.sk/predikcie-analyzy/jim-rogers-sa-neponahla-investovat-do-zemneho-plynu/ Je zajímavé,že vůbec uvažuje nad investováním do plynu,podle mě to bude bublina jako nemovitosti,nateklo tam spousta dolarů,za které se otevřely studny a ty za pár měsíců nemají plyn,akorát nedokážu odhadnout kdy to praskne,ropa z břidlic podobně.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo