Kde je „slibovaná“ inflace?

Autor článku: 28. 8. 2012

Čím dál více investorů se ptá, kde je ona „slibovaná“ inflace.  Množství komentátorů psalo, že Fed, případně ECB tisknou takové množství peněz, že je inflace nevyhnutelná. Kde tedy je?

Pes je zakopán ve fungování finančního systému, tom, že peníze se nedostaly do ekonomiky, resp. tak výrazně klesla rychlost jejich oběhu. Ač Fed, ECB nebo Bank of Japan dělají, co mohou  – a měnová báze Spojených států, eurozóny i Japonska roste jako z vody – množství peněz měřené M2 resp. M3 roste však ve všech třech regionech řádově méně.

Pokud se podíváme do Spojených států ještě podrobněji, uvidíme, že množství bankami poskytnutých úvěrů se za poslední 4 roky prakticky nezměnilo.  Klasická finanční teorie pracující s multiplikačním efektem při tvorbě peněz pomocí vkladů a úvěrů je v koncích.

Banky využily přijaté prostředky, aby zalátaly vlastní díry (přesně to bylo i cílem centrálních bank) a přebytky uložily zpět u centrálních bank, ale dále do ekonomiky nebyly tyto prostředky již puštěny. Přesněji řečeno, nezbylo téměř nic, co by se do ekonomiky dostalo.

 

Kdy tedy hrozí zrychlení inflace?

Bude to v okamžiku, kdy banky začnou opět pouštět peníze do reálné ekonomiky, kdy tak dojde ke zrychlení jejich oběhu, potažmo k nárůstu objem poskytovaných úvěrů. Kde se tento vývoj projeví nejvíce? Podle mě se to nejvíce dotkne cen nezbytných věcí – potravin, energií apod.

Pokud centrálním bankám tento okamžik unikne, budou mít plné ruce práce, aby zabránily rozjezdu inflace. Pokud se jim to nepovede, bude řada na samotných lidech, aby dělali, co dokážou.

 

P.S.

Kdo hledá pohled na inflaci z nitra rakouské školy, doporučuji tento článek p. Kovandy.

 

 


Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

 

Štítky: ,

Komentáře

  • Jan Altman napsal:

    Když se zeptám souseda-důchodce, jak prožívá současnou hrozivou deflaci, praští mne francouzskou holí po hlavě. Nakonec ani mně nepřijde, že platím za základní potřeby stejně jako loni. Vše je otázkou vhodného výběru té správné metodiky. A ta se vybírá podle toho, jaké statistické údaje chci vykázat. Například podle oficiální metodiky platné v roce 1980 je dnes inflace v USA 7% a v roce 2009 byla cca 13%, což určitě není málo. Ovšem když si vymyslím nějakou CoreInflation bez ceny energií, pohonných hmot a potravin, vyjde mi inflace opravdu nízká. Je to opravdu jen o volbě účelné metodiky. http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts Pokud bychom tedy uvažovali podle té modré čáry ( http://www.shadowstats.com/imgs/sgs-cpi.gif?hl=ad&t= ) , tak 1000 USD strčených pod matraci v roce 1980 má dnes opravdu jen žalostnou "zůstatkovou" hodnotu.

  • Já se na to dívám trošku jinak. Peníze se z ekonomického hlediska "tisknou" jindy než dochází k fyzickému vytištění. A to někdy i předem, fyzické doplnění pak nastane třeba při nějakém bailoutu, aby ty peníze nezmizely. Kdyby k fyzickému doplnění nedošlo, vpodstatě by to dopadlo stylem "bohatí utráceli a teď už nemají co".

  • Jan Dvořák napsal:

    J. ALtman: s daty ze shadowstats máte pravdu. Kdyby se ale do inflace promítl celý nárůst měnové báze, i to, co dnes ukazují shadowstats by bylo výrazně pod mírou inflace

  • Napadá mě odvážná myšlenka: Návštěvníci tohoto webu jistě vědí, že téměř všechny banky jsou z teoretického hlediska insolventní díky používání částečných rezerv. Banky mají rozpůjčovaný velký objem peněz ve spíše středně nebo dlouhodobých projektech a mají tedy problémy s krátkodobou likviditou. Tuto likviditu získavají od CB pomocí programů jako jsou QE a LTRO. Velké výběry peněz problémy s krátkodobou likviditou ještě zhoršují (např. přesuny peněz do bank jiných zemí - v Evropě útěk z jihu na sever, v Americe útěk od velkých bank...). Velké výběry peněz by teoreticky vedly k multiplikační destukci vkladů a to by položilo současný systém, takže peníze z programů podpory likvidity nahrazují tyto vybrané peníze, neboť ochota půjčování si mezi bankami je nízká. Zjednodušeně řečeno nové peníze dnes vznikají paradoxně při výběrech peněz z bank, které jsou nahrazovány penězi z CB, aby komerční banky vůbec mohli udržet své povinné rezervy. Neboť CB si nemohou dovolit aby nastala multiplikační destrukce vkladů a tak snaží se pomocí programů podpory likvidity udržet celý systém v chodu, zatím.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo