Lukáš Pešek: Jak na úspěch v dnešní době

Autor článku: 15. 11. 2013

Toto je druhý článek listopadového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Posílám svůj článek na téma: „Jak na úspěch v dnešní době“ do soutěže čtenářů. Před nějakou dobou jsme s k tomuhle tématu dostali v komentářích.

Následující článek může někomu připadat příliš filosofický, ale zkusme se otevřít možnosti, že jde o stejný princip jako chtít se naučit boji s mečem bez toho aniž bychom chtěli poznat sama sebe, naše slabiny, ale i silné stránky. V reálném boji potom můžeme být technicky sebelepší s mečem či v taktice a nebude nám to moc platné když realita odhalí naši slabinu o které jsme do té doby neměli ani tušení, protivník ji využije a následky můžou být fatální.. Můžeme namítnout, že burza není tak nebezpečná, ale ono to úzce souvisí s vlastním životem, úspěchem, prohrou a tam už o život jít může.

Docela by mě zajímalo co přesně sem každého čtenáře přivádí, jestli zvědavost, zájem o zisk, další příjem či ochrana kapitálu. V každém případě bych Vám rád prezentoval svůj pohled a možnost jak snadněji žít takový život jaký chceme, počínaje zlepšením kvality života po plnění našich snů. Více a více lidí je přitahováno burzou, ale většina vůbec netuší proti čemu stojí a také často neví co vlastně sami ve skutečnosti chtějí. Pokud mi nevěříte, napište si teď hned to co opravdu chcete. A pak napište to proč to chcete, co Vám to má umožnit. A pak k tomuhle napište proč chcete právě tohle, co Vám tohle má přinést. A většina se bude divit kam se to dostává..a taky dost možná zjistí, že to co opravdu chtějí můžou mít už teď hned i kdyby na chvilku. Když si začneme takhle ujasňovat naše skutečné priority, náš pohled na svět okolo se změní, protože zjistíme, že toho o sob ě moc nevíme. A pokud neznáme sami sebe, jak chceme uspět na burze a potažmo v životě? Říká se, že na burze uspěje jenom nějakých 10%, zmiňují se různé důvody, ale ví se vůbec co za tím opravdu stojí?

Podle mně jsou lidé úspěšní, vítězové a lidé neúspěšní, kteří mají za to, že jsou smolaři, že jim takzvaně nebylo shůry dáno. Ať už si to přiznají nebo ne. Mě osobně dost překvapilo co jsem o sobě během posledního roku zjistil. Kam patříte Vy, zjistíte jednoduše. Vítězové vítězí, bez ohledu na to co před ně život postaví, zatímco ty druhé životní zkušenosti naučily, že oni vítězi být nemůžou, protože by se jim jinak dařilo lépe. Potom jsou takoví jako Donald Trump který vydělal přes miliardu dolarů aby následně zkrachoval a dostal se téměř miliardu do červených čísel. Kolik lidí by to v takové situaci nevzdalo? Víte jak to on zvládl a dokázal se dostat zpět a ještě výše? Slyšel jsem ho sdílet to co mu pomohlo vrátit se zpět do sedla. Přišel na to, že problémem jsou jeho negativní myšlenky a doslova se naučil každou takovou z nich zastavit a přepsat tím co on chtěl. Dokáže te si to představit? Zkuste si to. Já to po pár dnech vzdal, bylo to jako prát se s vodopádem snažit se obrátit jeho tok… 🙂 Po mně to vyžadovalo příliš mnoho vůle kterou jsem v té době neměl a řekl bych, že to je důvod proč uspěje jenom pár, řekněme 10% ať už jde o trading, investice, business či cokoliv jiného. Proto taky přímé kopírování těch úspěšných většině  následovníků nefunguje, protože jsou jednoduše jiní! Hýbou námi emoce a ty jsou mnohem silnější než nějaké myšlenky které jsou pouze jejich vyjádřením, proto tzv. positivní myšlení bude fungovat jenom některým. Ono jde spíše o positivní bytí, ale koho kdy učili co to je a jak to eventuálně změnit k obrazu svému? Máte-li pocit, že je to příliš filosofické, berte to jako nezbytnou teorii která umožní lepší pochopení toho jak člověk funguje a jak využít všeho toho vedení co život nabízí těm co jsou ochotni se s tím nau   it pracovat. Život mě naučil být velmi praktickým člověkem, věci musí skutečně fungovat jinak ztrácím zájem byť by to teoreticky znělo sebelépe, ale když Vám tady napíšu i jen jednu jedinou větu která má moc Vám změnit život tak si to možná vyzkouší 1% a zbytek si řekne „To nemůže fungovat, být to tak jednoduché tak to přece používá každý.“ Omyl, nepoužívá, protože většina právě zareaguje stejně, čekaje na ostatní ať to vyzkouší první a teprve pak možná… Je každého věc jestli chce čekat na ostatní, ale není divu, že uspěje jenom nějakých 10%. Tj. ti co se úspěšnými narodili, či ti co je život zdánlivě srazil k zemi a oni tam dole na dně v sobě  toho vítěze objevili, protože byli nuceni poznat své slabé ale i silné stránky o kterých do té doby neměli ani tušení.

Dobrá zpráva je, že není nutné klesat na dno, můžeme začít poznávat sami sebe přesně tam kde teď jsme, stačí jenom připustit, že možná existují části nás které nebereme nebo nechceme brát na vědomí. K čemu je to dobré? Poznáme kdo opravdu jsme, co opravdu chceme, ale i kdo nejsme a co nechceme. Výsledkem je vědomí, že dokážeme zvládnout opravdu cokoliv co před nás postaví život. Staneme se intuitivnějšími, budeme vědět čemu věřit, čemu ne, co číst, co ne, čemu věnovat pozornost a co je ztráta času. To je ta výzva kterou před nás dnešní zdánlivě uspěchaná doba staví zatímco nás zahlcuje tunami informací. Je to příležitost se naučit velmi efektivně zvládat obrovské množství informací a dokázat zrelaxovat bez ohledu na zdánlivý blázinec okolo. Meditace nebo sport čistí mysl a odplavuje stres, ale co dělat když člověk najde maximálně pár minut když by to zrovna nejvíce potřeboval? St ačí velmi málo, jenom člověk musí vědět, že to vůbec jde a taky vědět jak na to. Doba se zdánlivě stává stále chaotičtější a je navýsost důležité vědět kudy kam. A komu jinému věřit než sami sobě? Další důvod proč být sami sebou plně je naše vyšší intuitivnost a lepší schopnost řídit se instinktem což zjednodušuje rozhodování kudy se vydat a kudy ne.

Chceme mít život jednodušší? Zábavnější? Bohatší? Můžeme, zkusme jenom dát logickému myšlení na chvíli volno a otevřeme se možnosti, že tohle všechno možné je. Proč dávat logice volno? Kdyby logika znala všechny odpovědi tak jsme dávno všichni úplně jinde. Zná jen tolik co se naučila ze zkušeností či odkoukala z okolí. Zkušenosti mají svůj význam, ale co v případě, že jisté zkušenosti už v životě nechceme, co s tím? Co takhle té zkušenosti jednoduše poděkovat a rozhodnout se pro jinou, lepší, takovou kterou chceme? Fantazii se meze nekladou. Ano, může to být takhle jednoduché, ale musíme to zkusit a ne to předem zavrhnout, že to fungovat nemůže. Možná už jsme něco podobného dříve zkoušeli a zdánlivě to nefungovalo. Trik je v tom, že to co vědomě chceme má velmi omezenou moc a hodně záleží na tom jak moc my sami jsme plně sami sebou. Naše zvyky, to o čem jsme přesvědčeni a naše emoce

nám stojí v cestě, protože náš systém vnímá automaticky cokoliv nového jako hrozbu, nebezpečí, případně si vzpomene jak to dopadlo minule a snaží se nás to chránit od bolesti kterou jsme předtím zažili. To je záslužné, ale bohužel by nás to takhle časem doslova zazdilo a to pak život není tak zábavný jak může být! Takže my ten náš automatický systém potřebujeme naučit, že tohle je prospěšná, bezpečná změna a toho dosáhneme opakováním, opakováním a opakováním. Vytvoření nového návyku trvá nějakých 21 dní a těch 21 dní to bude zdánlivě boj s větrnými mlýny pro většinu lidí, proto je důležité mít vizi toho co opravdu chceme, protože to nám umožní pustit se znova a znova se stále větší chutí do toho zdánlivě nerovného boje, postupně se naučíme radovat se z maličkostí a užívat si kouzla okamžiku jak postupně vidíme rozplývat se jednotlivá omezení o kterých jsme dávno neměli ani ponětí. Máme ze sebe najednou větší radost. Ne proto, že se nám něco povedlo, ale proto, že objevujeme sami sebe a zjišťujeme jak skvělí jsme a taky zjišťujeme kde jsme se celou tu dobu zbytečně brzdili. A potom je úplně jedno jaká je realita, protože ta je jenom následek naší minulosti a v zásadě nám jenom ukazuje kde právě teď jsme ať máme zpětnou vazbu a víme jestli je to to co chceme nebo ne. Chceme-li něco jiného, stačí vědět, že upřímností sami k sobě, posloucháním sama sebe a našeho těla a rozvíjením svých kvalit postupně změníme cokoliv. Začneme náš život vidět jako sled výzev místo problémů a příležitostí místo výzev. A když zvládneme tohle, zjistíme, že se nám život zjednodušuje. Informace které potřebujeme na nás zdánlivě vyskakují z textu, „náhodou“ slyšíme přesně tu část písničky která nás inspiruje. Takzvané „šťastné náhody“. Když ale tohle zažíváme stál e častěji, lze ještě mluvit o náhodách? Ve výsledku máme potom šťastnější ruku při výběru akcie, investice či čehokoliv jiného, protože intuitivně cítíme jestli je to to pravé nebo ne a rozhodujeme se pěkně v klidu, beze spěchu i kdyby se celý svět zbláznil a všude psali o krachu či naopak o jedinečné příležitosti k zisku. Ať si ostatní píšou o čem chtějí, my víme co z toho plyne pro nás, umíme si ověřit jestli si situace žádá naši akci a jakou. Jsme schopni zjistit všechno co potřebujeme vědět a naučíme se, že odpověď dorazí vždycky včas pokud ne hned. Protože právě teď je dostatek času na všechno a vždycky bude.

Tohle vše z nás dělá oázu klidu a okolí si toho postupně všimne. Navíc tím, že umíme takhle zrelaxovat přispíváme ke klidu a pohodě okolo. Zní to možná příliš nadneseně, ale na burze se ví, že „Emoce hýbou trhy“. Ti kdo zažili obzvláště hluboké „dno“ či „vrchol“ si určitě vzpomenou jak trhy a zprávy doslova šílely. A proč by emoce měly ovlivňovat jenom trhy?! Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme být přesvědčení, že to tak být nemůže, ale pokud chceme aby budoucnost byla co možná nejlepší tak opravdu doporučuji zjistit jaké emoce máme každý z nás spojené se vším okolo. Protože to, že něčemu nevěříme ještě neznamená, že to neexistuje. Co když máme na náš vlastní život, naše okolí a celý svět větší vliv než si myslíme, než nám kdy kdo řekl? Pokud ano, chceme svět okolo zatěžovat nebo povznášet, inspirovat?

Ať už je naše reakce jakákoliv, naučme se opravdu naslouchat sami sobě, protože co když to co říkáme ostatním říkáme primárně sami sobě? Co když se celý život „koučujeme“, vedeme sami sebe, jenom nám to doteď nikdo takhle nepodal? A objeví-li se nějaké emoce se kterými si úplně nevíme rady, co takhle je doslova rozdýchat?

„Pomalejší, hlubší nádech…pauza na 1 – 2 – 3 …pomalejší výdech, relaxovaně. Tak dlouho jak cítíme, protože my instinktivně víme co potřebujeme.

Je to jako větrání zatuchlého či zadýmeného prostoru. Tak proč to teď hned nevyzkoušet? Co takhle se zeptat sama sebe na následující? Upřímně, polohlasně:

„Jsem připraven přijmout sama sebe včetně všeho co mi ještě zbývá přijmout?“ Hlubší, klidnější nádech, 1 – 2 – 3, klidný výdech.

Čím upřímněji se sami sebe zeptáme tím více se poznáme. Nebude to hned, ale časem si všimneme, že se něco změnilo a to nás povzbudí v pokračování. Co takhle se následujících 30 dní věnovat téhle otázce aspoň minutu, dvě denně? Co takhle si z toho udělat hru? A třeba se i podělte co Vám to přineslo. A pokud nejsme připraveni přijmout sami sebe, proč ne? Bojíme se něčeho? Skrývat před sebou můžeme spoustu věcí celý život, ale takové věci pak bohužel fungují jako příliš silný magnet a život na ně velmi rád poukazuje. Ne, že by byl zákeřný a dělal nám s chutí naschvály, ale proto, že to jinak nejde. Protože to co o sobě nechceme vědět, to co skrýváme má právě velký emoční náboj a přitahujeme potom situace které ta naše tabu adresují abychom se jednoho dne od nich osvobodili. A proto proč nezačít teď hned? Říká se, že pravda bolí, ale pořád lepší zjistit takovou pravdu sám než to

pak slyšet třeba před 100 dalšími svědky či lidmi na kterých nám záleží. Čemu byste dali přednost Vy?

 

Lukáš Pešek aka plukin

Komentáře

  • rothschild napsal:

    No já bych ti ten kilový zlatý slitek už rovnou dal:-))Rozhodně nechci znevažovat poctivou práci ostatních autorů, ale tady je ve stručnosti návod Jak na to?!:-)

  • opteron napsal:

    Děkuji za krásný článek, který mi naprosto mluví ze srdce. Koho téma osloví a rád by věděl jak se do kýženého stavu dostat, mohu pro inspiraci doporučit knihu Moc přítomného okamžiku (Eckhart Tolle)

  • plukin napsal:

    Diky, bude-li o to tady zajem tak rad napisu dalsi, materialu je dosti a rekl bych, ze je cas o tom zacit diskutovat vice a vice.

  • Jan Dvořák napsal:

    Mně seč článek také moc líbí, další uvítám. Jak od plukina, tak klidně i od dalších čtenářů

  • sho napsal:

    rothschild: Obávám se, že tento článek nemá moc velkou šanci na nejlepší článek roku... Né že by nebyl kvalitní, to naopak... Ale obávám se, že tu není dostatek čtenářů, kteří jsou schopni to pochopit. Ale nechme se překvapit, třeba se to stane:) (A autorovi děkuji za snahu, že se nezištně pokusil šířit své poznání!) ---- Svým komentářem jsem se nesnažil nikoho urazit.

  • plukin napsal:

    sho: osobne jsem cekal, ze to tady nepochopi temer nikdo, takze uz ted jsu mile prekvapen z reakci.. Mozna by to jinde pochopilo vice ctenaru, ale ja to proste musel napsat tady, protoze investori/traderi/kdokoliv proste potrebuji mit ferovou sanci uspet a proto musi znat v prve rade sami sebe. A taky neni zase tak dulezite kolik lidi si to precte jako to, kolik z nich se podle toho zaridi a zacnou to delat. Protoze teprve pak zacina ta prava party..navodu je v kazde lepsi knizce atd spousta, ale koukam-li kolem sebe tak vetsina lidi je tak nejak nerealizuje. Asi nechcou nic lepsiho, asi jsou spokojeni s tim co maji.. :)

  • rothschild napsal:

    sho Já se ani neobávám, mě je to celkem jasné - ale kdo ví - proto ten smajlík na konci věty :-) Spíš sem chtěl poukázat na to, že tyto informace mají ve skutečnosti, v reálném životě opravdu hodnotu zlata neboli jsou zkrátka vzácné, ale i to může být relativní :-)

  • VoDo napsal:

    Clanek roku. Nejvetsi prekazka na burze je clovek sam.

  • cipinek napsal:

    ano, proto je potřeba po zadání příkazu se SL a PT odejít od počítače:-)))

  • kubik napsal:

    V dnešní době HFT se můžete skoumat jak chcete,stejně naděje na uspěch je minimální-proti počítačovým programům,vymýšleným nejlepšími mozky planety,které zpracovávají informace s předstihem o nějaké vteřiny či desítky vteřin dříve než my plebs se nemá smysl rovnat.Možná cesta je využít nějaké edge jako třeba Juggler zde http://ako-investovat.sk/diskusia/viewtopic.php?f=48&t=4157-,pochybuji že se skoumal.

  • cipinek napsal:

    to jsou jenom zase poraženecké kecy, ano, já jsem to nezvládl, tak je to nemožné, ach jo, tento tvůj příspěvek pod článkem o úspěchu, to je opravdu síla:-))) když se chcete počítat mezi plebs, tak prosím, já si jdu půjčit do knihovny nějaké motivační a výukové knížky, abych se vzdělal a byl úspěšný:-)))

  • plukin napsal:

    kubik: ono neni nutne se vubec zkoumat, staci se jenom narodit jako vitez jak je psano v clanku..ale jak tak koukam kolem sebe tak takovych moc neni a vsem ostatnim clanek muze pomoct. Stejne zvlastni, v uspech evidentne neveris soude podle tveho prispevku, tak co tady hledas?

  • kubik napsal:

    Pánové,jé se nebudu s nikým přít,každý je strůjcem svého osudu a určitě existují tisíce jiných způsobů jak vydělat peníze mimo burzy,či se zabezpečit na stáří,toto je ten nejobtížnější co znám skoro s nulovou šancí,uspěch je,jestli člověk skončí fifty fifty,dál se nebudu rozepisovat,hádejte se mezi sebou.

  • František Sousedík napsal:

    Pro Lukáš Pešek: Co bylo zamýšleno článkem? Aby se procento zvýšilo? Na jakou úroveň? Dobrý článek.

  • plukin napsal:

    František Sousedík: clanek sleduje hned nekolik cilu, ale tohle proste musi dojit kazdemu kdo jej pozorne precte..takze vas necham si na 2 ze 3 vasich otazek odpovedet sam. :) Re uroven: ..tak vysokou aby vetsina uspech povazovala za neco tak prirozeneho jako treba naucit se cizi jazyk. (a je uplne jedno co za uspech kazdy bere - radost ze zivota, bohatstvi, slavu, zdravi ci vztahy..princip je stejny a ve finale jde o to vedet, ze muzeme mit opravdu vsecko co chceme) Ten jazyk ne kazdy zvladne, ale vetsina vi, ze je to dostatecne bezne a stale beznejsi a clovek tak vi kam se obratit kdyz bude chtit proniknout do taju ciziho jazyka a prakticky tak jde jenom o to dostatecne chtit tj. mit motivaci. Motivace je zaklad vseho, ale vetsina bude citit, ze naucit se slusne anglicky je jednodussi nez umet vydelat 3 miliony dolaru do par let. A ja chci aby si lide uvedomili, ze je to jenom otazka volby. Laka me to? Ano? Dobre, jdu do toho a naucim se co je treba. A tohle je muj sen a kazdodenni cil, inspirovat lidi okolo, ze proste "Muzou", bez ohledu na to jakou kartu jim zivot zdanlive rozdal nebo jak nerealne je to co by opravdu chteli. Protoze to je jenom iluze. Btw dobra trefa s tim uklizecem.

  • plukin napsal:

    kubik: dik za ten link na Jugglera.. Znam ho z dob kdy jsem zacinal a zrovna on se "zkoumal" jak pises, protoze taky mel svoje neuspechy, taky vyluxoval par uctu a psal o tom, ze si jednoho dne rekl "A dost, jdu tomu prijit na kloub!". A prisel. :) To je totiz ta ultimatni edge. Ma on edge v tradingu? Rozhodne. Citi HFT jako konkurenci? Jsem presvedcen, ze mu je to dost jedno..protoze si nasel svuj styl. A ten si nasel jenom proto, ze zjistil co mu vyhovuje a co ne. Ale k tomu musel poznat sam sebe dostatecne a pokud chce uspet i nadale, musi v tom poznavani sebe sama pokracovat. Tj. analyzovat co je, co bylo atd. Jinak svou edge muze casem ztratit. Trh se vyviji, situace se meni. Protoze ti uspesni vi, ze je treba jit s dobou a pouzivat jenom to co funguje a nadale to zlepsovat.

  • diego004 napsal:

    uuuuu...hutne cteni, ktere neni ani tak o investicich/tradingu, jako spise o zivote... :-) a jak tak koukam kolem sebe na nasrany cesky dav, nerekne to nic 99,9% populace v ceske kotline ...:-)

  • Lime napsal:

    Děkuji za článek, to co popisujete v článku se týká jak filozofie, tak hlavně psychologie. Ta práce s dechem je jedna z technik meditace. Říká se ji meditace na dech. Dnes tuto techniku používají manažeři ve vysokých funkcích, aby se chránili před stresem. Výhodou je , že meditaci na dech můžete používat v práci, třeba u PC. Prostě vypnete, soustředíte se na svůj vlastní dech, zapomenete na chvílku na řešení problémů, vyčistíte a sklidníte mozek a pokračujete po 2 . 5 minutách v původní práci s větší efektivitou. To je ostatně i vědecky dokázáno./ Věda potvrdila, že pravidelná meditace zvyšuje IQ i Emoční inteligenci. Předcházíte stresům, lépe jednáte s lidmi. Psychologové meditaci na dech používají jako psychoterapeutickou metodu u lidí trpícími depresemi. Sám, praktikuji mnoho let. Jaký efekt má meditace na strukturu mozku je také předmětem světové debaty. Sara Lazar z General Hospital v Bostonu ve státě Massachussetts (USA) spolu s kolegy provedli výzkum za použití MRI (magnetická rezonance), kde srovnávali 15 osob praktikujících meditaci v období mezi 1 rokem až 30 lety, a 15 nemeditujících osob. Zjistili, že meditace má vliv na vzrůst tkáně mozkové kůry v částech, které odpovídají za zpracování informací získané smyslovými orgány, a tak na udržení vědomí a pozornosti. Vědci potvrdili, že „díky meditaci můžeme cvičit mozek stejně jako svaly, stává se tedy silnější a silnější.“ Výsledky poukazují na to, že stejně jako hudebníci, lingvisté, matematici, vědci a sportovci rozvíjejí odpovídající oblasti mozku Pod pojem meditace řadíme několik činností, z nichž řada je spojována s dosažením změněného stavu vědomí. Cílem meditace je ale zejména kultivace mysli (její zklidnění) a získání vhledu (ať už do smyslu lidské existence a vesmíru nebo do osobních záležitostí). Děkuji za článek.

  • plukin napsal:

    Lime: ja bych to neskatulkoval, osobne termin meditace nepouzivam, protoze si pod tim spise predstavim jogina v lotosu nekde v klastere u jezirka s vodou vzdalenem na hony civilizaci.. Coz pro realny svet neni prilis prakticke. Kdezto kdyz se clovek takhle nauci vzit se do okamziku a doslova ho prodychat, staci mu i par vterin..treba kdyz ceka na aktualizaci stranky ktera "nahodou" trva nejak dele. Objevi se vztek, frustrace, znechuceni ci neco jineho..? Super, skvela prilezitost s tim co se objevilo pobyt, prodychat to, vcitit se do okamziku.. A dost casto jakoby ten PC mezitim dostal rozum a slape pak jako po masle.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo