Milan Brejcha: Cena ropy na minimech

Autor článku: 7. 12. 2014

Toto je první článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ve čtvrtek 4.12.2014 klesly ceny ropy BRENT (severomořská ropa) aWTI (texaská ropa) na svá čtyřletá minima 69,51 USD/b (BRENT) a 66,81 USD/b (WTI) . Smíšené naděje se vkládaly do výsledků nedělního zasedání ropného kartelu OPEC (30.11), který by mohl snížením produkce cenu ropy podpořit a pomoci tak těžařům v jejich nelehké situaci. Avšak závěr jednání byl jednoznačný, OPEC svůj denní limit produkce nezměnil a ponechal jej na současných 30 mil.b/den,s nenápadným náznakem,že původcem současné nadprodukce je zvýšená těžba z břidlicových formací (shale oil) v USA.

 

 Vývoj těžby ropy v USA ( mil.b/den )

Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká s vážnými problémy a zvýšení poptávky po ropě je v nedohlednu , dá se předpokládat, že vývoj cen této komodity by měl stagnovat a v dohledné době by neměl překročit hranici 80 mil.b/den. Samozřejmě,že pro státy, které jsou čistými importéry černého zlata, je to vítaný vánoční dárek. Jde pouze o to na jak dlouho.

Toto drastické snížení cen přivede většinu ropných gigantů do vážných potíží ať již vzhledem k nedostatku finančních prostředků na vykrytí státních rozpočtů (Rusko,Saúdská Arábie) nebo díky vysokým těžebním nákladům (USA,Kanada). Zvláštní pozornost si zaslouží pozice Spojených států , které zvýšily svoji produkci během posledních pěti let o více jak 3 mil.b/den a to téměř výhradně z břidlicových formací (Bakken,Eagle Ford,Permian…). I když se počáteční přehnaná euforie ohledně shale oil začíná pomalu vytrácet je situace v tomto těžebním oboru mnohem katastrofálnější než je presentováno. Nevídané a stále rostoucí zadlužení sto dvaceti sedmi největších společností trefně popsal ve svém článku Wolf Richter (Where Money Goes To Die – Kde umírají peníze).

Based on data compiled from quarterly reports, for the year ending March 31, 2014, cash from operations for 127 major oil and natural gas companies totaled $568 billion, and major uses of cash totaled $677 billion, a difference of almost $110 billion. To fill this $110 billion hole that they’d dug in just one year, these 127 oil and gas companies went out and increased their net debt by $106 billion. But that wasn’t enough. To raise more cash, they also sold $73 billion in assets. It left them with more cash (borrowed cash, that is) on the balance sheet than before, which pleased analysts, and it left them with a pile of additional debt and fewer assets to generate revenues with in order to service this debt.

It has been going on for years. In 2010, the hole left behind by fracking was only $18 billion. During each of the last three years, the gap was over $100 billion. This is the chart of an industry with apparently steep and permanent negative free cash-flows:

Článek Wolfa Richtera jen potvrzuje tragickou situaci těchto společností. Od roku 2010, kdy  „díra“ mezi výdaji a výnosy byla „pouhých“ 18 mld. USD, se do 31.3.2014 zvýšila na 109 mld. USD  (miliard za rok), přičemž je nutno k této sumě přičíst dalších 73 mld. USD z prodejů aktiv. Právě v tomto období čtyř let se produkce americké ropy rapidně zvýšila, ovšem za cenu astronomického nárůstu zadlužení. Aby toho nebylo dost , je ropa ze „ shale oil“ kvůli své kvalitě prodávána se slevou až 7 USD/b. Obzvlášť nezávidění hodnou pozici má Severní Dakota, která bez připojení na produktovody a s ohromnými vzdálenostmi k nejbližším rafineriím musí za dopravu připlácet okolo 15 USD za každý barel.

That state, which is at the center of the U.S. tight oil boom, is far from refineries and pipelines. Oil producers use expensive rail transport to carry their oil to market. The result is that North Dakota producers face a significant discount at the wellhead. For October the average discount was $15.40 per barrel below the U.S. benchmark Light Sweet Crude futures price.

Vládní organizace EIA (Energy Information Administration) ve svých prohlášeních tvrdí, že těžba z ropných formací je rentabilní ještě při cenách 60 USD/b. Tento optimistický údaj se ale zcela míjí s reálnými hospodářskými výsledky producentů a jejich finančními rozvahami, kdy již v minulých letech musely tyto firmy prodávat svá aktiva, a to při cenách WTI těsně pod 100 USD/b.

Dalším velkým problémem těžby „shale oil“ je drastický pokles produkce na jednotlivých vrtech (60-80 % během prvního roku těžby). Typickým příkladem je ropné ložisko Bakken, kde těžaři zvýšily v prosinci 2013 produkci (meziměsíčně) z nových vrtů o 89 000 b/den, ale pokles těžby ze starých vrtů činil 63 000 b/den (změna +26 000 b/den ). Po půl roce se těžba z nových vrtů zvýšila o 92 000 b/den,ale po odečtení ztráty ze starých vrtů byl čistý výnos pouze +20 000 b/den.

All the data is Crude + Condensate from the EIA’s International Energy Statistics and in thousands of barrels per day.

 

 Jaký je výhled

Pokud nezasáhne centrální vláda nebo se ceny ropy nějakým zázrakem nedostanou nad 100 USD/b , uvidíme likvidaci amerických „shale oil“ společností (ale i kanadských tar sands) v přímém přenosu. Prvním krokem bude omezení průzkumných prací a pozastavení uvádění nových vrtů do provozu. Stávající neproduktivní ropná ropná pole budou postupně zavírána, což bude mít negativní dopad na objem celosvětové produkce a tím i k mírnému nárůstu cen ropy.

Rusko a Saúdská Arábie by vzhledem k nízkým těžebním nákladům (asi 30 USD/b ) a vysokým devizovým rezervám neměly mít ve střednědobém horizontu výraznější potíže. Po vyčištění trhu od neproduktivních těžařských společností můžeme očekávat vzestup ceny ropy WTI a BRENT až nad 120 USD/b.

Milan Brejcha

Štítky: ,

Komentáře

  • Pet napsal:

    Saúdové si hrátkami s ropou hrají s geopolitickým ohněm--- Chris Skrebowski, který dříve působil v Petroleum Review, tvrdí, že Saúdové chtějí snížit roční růst americké těžby z 1 milionu barelů za den na 500 000 barelů za den. Takový pokles by měl zajistit větší rovnováhu. „Snaží se je vynervovat a podkopat jejich finanční důvěru. Jejich růst ale úplně nezastaví,“ říká Skrebowski. Není přitom pochyb o tom, že těžba z alternativních ložisek v USA úplně změnila celý globální trh a pro OPEC představuje existenciální hrozbu. Citigroup odhaduje, že v roce 2018 se Spojené státy dostanou do stavu rovnováhy ohledně dovozů a vývozů ropy. V takovém případě by šlo o jeden z největších ekonomických obratů v moderní ekonomické historii. Edward Morse ze Citigroup se domnívá, že na situaci toho moc nezmění ani dlouhodobější nižší ceny ropy. Spojené státy se pak posunou do stavu, kdy budou čistým vývozce ropy o rok déle. OPEC tuto hrozbu dlouho podceňoval, ještě minulý rok hovořil o americké těžbě jako o plácnutí do vody. A stále tvrdí, že pro americkou těžbu jsou problémem ceny ležící pod 85 dolary za barel. Firmy jako Noble Energy a Devon Energy mají každopádně ceny zajištěné deriváty u většiny prodejů plánovaných pro příští rok. Pioneer Natural Resources dokonce tvrdí, že má takto pokryty dvě třetiny těžby pro rok 2016. Mezinárodní energetická agentura pak odhaduje, že pole Bakken v Severní Dakotě bude ziskové i při cenách na úrovni 42 dolarů za barel. A v McKenzie County by to mělo být dokonce 28 dolarů za barel. Technologie se totiž zlepšují a OPEC se tak zaměřuje na pohyblivý cíl. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2797571/saudove-si-hratkami-s-ropou-hraji-s-geopolitickym-ohnem.html

  • Pet napsal:

    5 různých cen ropy a 5 akciových tipů ze sektoru energetiky Goodrich Petroleum-- Hranice rentability: 80 USD za barel Suncor Energy-- Hranice rentability: 70 USD za barel Energy XXI-- Hranice rentability: 60 USD za barel ......http://www.investicniweb.cz/2014/12/8/5-ruznych-cen-ropy-5-akciovych-tipu-ze-sektoru-energetiky/

  • Oracle napsal:

    @ Pet A že bridlicová ropa nie je bublina. :)

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo