Minulý týden: Fed a …?

Autor článku: 18. 4. 2016

Co se na trzích dělo minulý týden?

 

  Stav na začátku Stav na konci Změna
S&P 500 2047,6 2080,73 +1,62%
Zlato 1238,4 1234,10 -0,35%
Ropa Brent 41,94 43,10 +2,77%

 

Minulý týden akciové trhy opět otočily směr a více než odpracovaly ztrátu z týdne před tím. Hodnota indexu S&P500 tak zvětšila svoji rezervu nad závěrečnou hodnotou loňského roku – ta se blíží 50 bodům

Cena zlata se udržela nad 1230 dolary za unci. Týdenní vývoj byl však mnohem divočejší, než co ukazuje mírná změna ceny zlata v porovnání s hodnotami před týdnem.  Vždyť během týdne se jeho cena přiblížila až k 1260 dolarům za unci. Zvýšená volatilita ceny alata se pravděpodobně stane obvyklou a je nutno s ní počítat.

Cena ropy Brent se zvedla o další téměř 3 procenta, během týdne byla i více. Uvidíme, jeká bude reakce cen ropy na nedělní zasedání zemí OPEC. Jedna věc je okamžitá reakce, druhou věcí pak střednědobé a dlouhodobé směřování její ceny.

 

Záporné úrokové sazby i ve Spojených státech?

Ohledně mimořádného zasedání Fedu, následné schůzky J. Yellen a Obamou a dalších aktivit se objevila velká řada spekulací všeho druhu. Od debat o znovuzavedení zlatého standardu ve Spojených státech (hodně málo pravděpodobné), přes řešení finančního zdraví (viz před pár dny publikovaná zpráva Fedu) až po spuštění QE4 nebo přechod na záporné úrokové sazby. Ve hře může být i globální koordinovaná intervence na finančních trzích.

Silnější dolar není to, co si teď Spojené státy přejí. Ekonomika neroste nijak závratným tempem, obchodní bilance v deficitu, rozpočet taktéž.

Vzhledem k tomu, jak rozšířený jsou záporné sazby po světě (mimochodem, vůbec se nemluví o tom, že ačkoliv základní sazba čínské centrální banky je plusová, hongkongská mezibankovní sazby „Hibor) je silně mínusová), by implementace záporných sazeb ve Spojených státech nebylo žádným velkým překvapením (i když zatímní rétorika Fedu byla dosud jiná). K čemu by to vedlo? Při snížení sazeb Fedem by naopak vyletěly ceny amerických bondů a pokladničních poukázek.

Nastala by dosud nevyzkoušená situace, kdy by téměř celý svět fungoval na záporných úrokových sazbách. Jak by si s tím poradily bank? Jak společnosti? Jak investoři?

Jaký dopad to může mít na občany? Banky sotva mohou prezentovat drobným klientů )to si mohou dovolit maximálně u velkých firem), že jim budou účtovat záporné úroky. Místo toho začnou účtovat poplatky za to, co bylo dosud zdarma, omezí poskytované výhody (vratky z plateb kreditními kartami – ať jmenuji alespoň jednu). Podobný dopad lze čekat i na drobné podnikatele. Zároveň pohybuji, že by banky dramaticky snížily úrokové sazby z poskytovaných úvěrů.

Závěr nechť si udělá každý sám. Já jen cítím, že stoupá riziko a investoři by se podle toho měli chovat. Držet kvalitní akcie finančně zdravých společností, které vyplácí dividendy, zbytečně neriskovat apod.

 

Štítky: , , , , ,

Komentáře

  • Standa napsal:

    Jistě se najdou opatření, kterými se banky přizpůsobí záporným sazbám i v nabídce drobným klientům. Pro banky bude nevýhodné držet vklady, zato bude mít potřebu držet kvalitní dluhy, takže z toho si lze odvodit budoucí nabídku. Lze očekávat extrémní tlak na půjčky u klientů s dobrou platební historií. Přijde prodloužení bezúročného období kreditní karty pro bezúhonné klienty na rok či více let. Nezáporný úrok na vkladech může být podmíněn tím, že si klient vezme úvěrový produkt u téhož ústavu. Nebo dokonce může banka dát klientovi limit na maximální výši vkladu. Pokud jej bude chtít prolomit, bude si muset vzít třeba hypotéku. V horším případě může dát ten limit stát, a to pro součet úložek u všech finančních ústavů v zemi. No a hypotéka sama může časem dosáhnout záporných úroků, později i záporné RPSN. Délka splácení pak nemusí hrát velkou roli při rozhodování. No a po splatnosti hypoték třeba 50 let se může objevit koncept doživotních hypoték: klient se zaváže platit do smrti. No a nejspíš se objeví investiční produkty pro drobné střádaly, což podpoří rally na akciích.

  • diego004 napsal:

    hodne zajimavy cisla .... :-) http://finweb.hnonline.sk/spravy-zo-sveta-financii/586686-cisla-neklamu-financna-pyramida-skolabuje 600,000,000,000,000 až 1,500,000,000,000,000 – toto je odhad celkovej nominálnej hodnoty všetkých derivátov sveta. Na hornej hranici tohto rozpätia dosahuje pomer derivátov k celosvetovému HDP pomer viac ako 21:1.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo