Natália Ševčíková: Bezpečné zlato

Autor článku: 10. 10. 2012

Máme tu druhý říjnový článek soutěžící o Silver Eagle.  Zájemci, posílejte i nadále své příspěvky.

 

Zlato je kov, ktorý si udržiava svoju hodnotu už niekoľko tisícročí, napriek rôznym zvratom vo svete, či už to boli vojny, politické režimy alebo globálne hospodárske krízy. Preto čoraz viac ľudí investuje do zlata, teda dopyt po ňom rastie, ale jeho zdroje sú obmedzené. Dodnes sa vyťažilo viac ako 155 000 ton zlata. Každý rok bane dodávajú na trh okolo 2600 ton nového zlata. To je dôvod, prečo by sa zlato mohlo stať menou bez tlačenej formy.

Ako sa hovorí, sto ľudí sto chutí. Každý investor má svoju predstavu o zlate. Niektorí ho vidia ako bezvýznamný kov bez výnosu, iní sú presvedčení, že zlato je jedinou záchranou pred blížiacimi sa finančnými katastrofami. Každý má iný názor.

Aktuálna cena zlata na trhu a jednotlivé politiky centrálnych bánk však nasvedčujú tomu, že zlato je jedinou ochranou pred infláciou a je bezpečnejšie ako jednotlivé meny, ktoré nie sú ničím kryté. Ak chcete mať istotu, zlato nie je len majetok s potenciálom držať svoju hodnotu v inflačných časoch. Je to jednoducho investícia, pri ktorej sa Vaše peniaze zhodnocujú.

Nevýhodou zlata je, že nevyvoláva záujem. Jedna unca zlata bude jednou uncou dnes, zajtra aj o rok. Kvôli tomu je zlato niekedy označované ako neproduktívne finančné aktívum. Podľa mňa je však táto charakteristika zavádzajúca. Zlato by nemalo byť chápané ako náhrada akcií a dlhopisov. Tie so sebou prinášajú riziko nesplatenia na rozdiel od zlata.

Investícia do meny ako je dolár, euro či jen Vám síce prinesie nejaký ten úrok, ktorý je však iba kompenzáciou poklesu týchto mien. Zlato si udržuje svoju hodnotu, a tak žiadny úrok nepotrebuje.

Preto som presvedčená, že investori by mali uvažovať nad investíciami do zlata a drahých kovov, ktoré uchovávajú hodnotu, pretože centrálne banky budú naďalej udržiavať svoje úrokové sadzby negatívne.

 

Autor: Natália Ševčíková

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Štítky:

Komentáře

  • Gobseck napsal:

    Fyzické zlato není investice, je to spořící instrument. To že dnes téměř nikdo nespoří, ale všichni investují do cizích dluhů je na jinou diskusi.

  • plukin napsal:

    Zlato ze si udrzuje svou hodnotu? To je peknej nesmysl, hodnotu to bude mit takovou jakou tomu ostatni prisoudi.. Stejne jako ostatni veci. $162 v roce 1869, $35 v 1960, pres $800 v 1980, $253 v 1999, $1923 v 2011. Takze nakup ve spatnej cas zustava nakupem ve spatnej cas stejne jako v cemkoliv jinem. Vyhodou by mohlo byt ze zlato je zpenezitelne kdekoliv na svete bude-li nutno, pokud bude prave teda. Za predpokladu ze se mu ho tam nejak podari bezpecne dostat.

  • plukin napsal:

    Btw hovorit o jistote ve spojeni s investici to je dost pritazene za vlasy. Investice je kalkulovane riziko, jista investice neexistuje, respektive ji "umi" jenom GS a jim podobni koumaci protoze tem kdyz se "jista investice" nepovede, pobezi za kamarady politiky aby jim pujcili miliardy jinak ze system krachne.. Takze tolik k "jistym" investicim.. Za nejjistejsi investici povazuji investice do vlastniho vzdelani a jazyku, ale ani tam neni uplna jistota ze to cloveku k necemu bude. Viz ti co maji VS nebo dve a trapi se bez prace nebo nekde kde je to nenaplnuje..

  • Jan Altman napsal:

    Gobseck: Zlato je prostě zlato. Lze se na něj dívat různě. Třeba jako na měnu. A pak by šlo říci, že si v té měně někdo spoří. Pokud si ale 99% ostatních spoří v měnách jiných a pak se třeba ukáže, že tyto měny ztratí koupěschopnost (částečně či zcela), tak se Au může ukázat i jako dobrá investice (prostě proto, že za X let nebudu mít co do koupěschopnosti tolik, kolik jsem ušetřil, ale řádově více). Naopak pokud by se třeba objevilo nějaké gigantické zlaté ložisko, zlato by přišlo o svou relativní vzácnost a sice byste měl stále našetřeno XXX uncí Au, ale nic moc byste si za ně nepořídil. - Tedy pro někoho je Au neinflační měna, ve které si klasicky spoří. - Pro někoho jiného to je riziková spekulace na kolaps fiat měn, či na to, že dříve či později přijde nová rezervní měna (juan, SDR, ...) částečně podložená zlatem a Au skokově zhodnotí. - A pro někoho jiného je to třeba jen forma majetku, kterou lze relativně jednoduše transportovat, je relativně anonyní (tzn. těžko vyvlastnitelná či zdanitelná, skrytá před závistivci, ...), atd... - A dost pravděpodobně budou i lidé, kteří k držení zlata mají ještě nějaké jiné důvody

  • Pavel Vorlik napsal:

    Panove, tenhle clanek je napsan ucelove, kvuli soutezi, co sice chapu z pohledu autorky (i kdyz bych se asi stydel za clanek na urovni referatu zaka stredni skoly) ale divim se provozovateli, ze na sve strance neco takoveho trpi...Zlato je kazdopadne investici se vsemi neduhy co nesou i jine investice...kdyby to byla tutovka meli bychom tam sve penize asi vsichni....

  • Gobseck napsal:

    Jan Altman: Ano, zlato je zlato. Není absolutně pevného bodu ve vesmíru, ale jako se točí v naší soustavě vše kolem Slunce, tak se (zatím a ještě dlouho bude) vše lidské pachtění točí kolem zlata ( i v posledních cca. 40letech nekrytých měn). Z objevení gigantického ložiska nemam obavy, ono se dá spočítat dle výskytu v zemské kůře kolik toho cca může být. A vzhledem k počtu lidí a měnové zásobě to nemůže nic udělat. Je zajímavé jak se tento pohled promítl i do německých puncovních značek. Zlato jako zástava se akceptuje od počátku věků, každý si může zapátrat jakou mělo hodnotu k ostatním věcem a službám v průběhu času. Nebo ať si ho zkusí vytěžit, pochopí to.

  • Jan Dvořák napsal:

    Pohled na zlato - stejně na jakékoliv jiné aktivum - je věcí každého investora. Kdyby měli všichni investoři stejný názor, kdo by na burze obchodoval? Chyběla by buď poptávka, nebo nabídka. Garantovaného není nic, ani cena zlata.

  • rothschild napsal:

    Pavel Vorlik ...kdyby to byla tutovka meli bychom tam sve penize asi vsichni…. Zásadně nesouhlasím a skoro i protestuju (-: I o totální tutovce si někdo může myslet, že to žádná tutovka v žádném případě není. Ale to už je jen a pouze otázka mojí hlavy. Co mi brání poznat tutovku? Strach, nevědomá mysl a nevíra.

  • Pavel Vorlik napsal:

    Rotschild: Taky pravda...

  • Jan Altman napsal:

    Pavel Vorlik: Podle mne tvrdit "zlato je investice jako každá jiná" lze pouze o "papírovém" zlatu. Ano, investice do zlatého ETF či dokonce do akcií zlatého dolu opravdu je běžnou investicí. Ale držba fyzického kovu není s žádnou jinou klasickou investicí (ETF, akcie, dluhopis, forex, ...) srovnatelná a velmi vybočuje. U physAu absentuje riziko protistrany (cihla není ničím závazkem). Cihla není závislá na "systému", na funkčnosti burzy, na ekonomickém zdraví fondu, brokera, banky (mějte na mysli MFGlobal). Cihla je anonymní, u ostatních forem majetku (včetně nemovitostí) je majitel znám, dohledatelný, zdanitelný, vyvlastnitelný, vyrabovatelný... Cihla je více nezávislá na prostředí, než klasické invstice: na míře zdanění, kvalitě měny (až po měnové reformy či hyperinflae), zdraví státu (až po státní bankrot), atd... Cihla se odlišuje i v možnostch transportu (v případě odchodu ze země). Nemovitost nelze převézt vůbec a v případě lokálních hosp.problémů je neprodejná. Akcie a dluhopisy místních subjektů mohou ztratit hodnotu a akcie/dluhopisy zahraničních emitentů mohou podlehnout nějaké místní regulaci (až konfiskaci) a "odstěhovat se s nimi" může být problém (pokud jsou vlastněny pomocí místních zprostředkovatelů). U zlata problém s transportem je také, ale je jiné (fyzické) povahy - otázka je, jak rychle a jak neprodyšně budou uzavřeny hranice. Nicméně u kovu člověk není pod takovým časovým tlakem - i kdyby přísná opatření trvala několik let, Au si po tu dobu hodnotu uchová. U papírů to nemusí být pravda. Cihla nemá jen výhody - je jí potřeba nějak skladovat a zabezpečit, může být odcizena, atd... Tzn. každý líc má i svůj rub, cílem mého příspěvku není tvrdit, že fyzický kov má jen výhody, ale jen a pouze to, že se od jiných typů investic VELMI liší, tedy že to NENÍ investice jako každá jiná.

  • rar napsal:

    pridal bych s dovolenim dalsi nevyhodu, kolik z vas pozna jestli ma v drzeni opravdove zlato nebo jen pozlaceny bezceny plech made in china ? a lze verit internetovym prodejcum v cechach ze nic takoveho neprodavaji ?

  • Gobseck napsal:

    Jan Dvořák: Souhlasím s vámi, že svět je velmi nebezpečné místo pro život, přesto tu pár garanci existuje. 1. pud sebezáchovy (v dobách míru se mu říká "osobní zájem") 2. co je snadno dostupné, s tím se plýtvá a naopak co je nedostupné s tím se šetří. 3. kauzalita vs synchronicita Pak je tu ještě fyzika, chemie, logika, matematika. On totiž i chaos má svoje pravidla - jen je objevit a pochopit souvztažnosti. Burza je tu od toho aby se zjednodušilo uspokojování potřeb, to že je tam dnes víc spekulantů než pravých zákazníků, je jen dočasný důsledek přemnožení parazitů na hostitelovi. Nic proti parazitům, i ti jsou potřeba, jen až vyžerou hostitele musí najít jiného. Možná se o něj příště budou líp starat aby jim nechcíp a stanou se z nich hospodáři.

  • Tomcat2 napsal:

    plukin napsal: 10. Říjen, 2012 v 14:01 Zlato ze si udrzuje svou hodnotu? To je peknej nesmysl, hodnotu to bude mit takovou jakou tomu ostatni prisoudi.. Stejne jako ostatni veci. $162 v roce 1869, $35 v 1960, pres $800 v 1980, $253 v 1999, $1923 v 2011. Takze nakup ve spatnej cas zustava nakupem ve spatnej cas stejne jako v cemkoliv jinem. Vyhodou by mohlo byt ze zlato je zpenezitelne kdekoliv na svete bude-li nutno, pokud bude prave teda. Za predpokladu ze se mu ho tam nejak podari bezpecne dostat. ------------------------------------------ Mám pocit, že si pletete cenu s hodnotou, to jsou dvě různé věci...

  • plukin napsal:

    Tomcat2: mate a nemate pravdu a vzhledem k tomu ze nevim kolik tehda staly rohliky, mesicni naklady ci barak a nevim jak jinak bych to porovnaval tak mi tohle zjednoduseni staci.. Ale vy urcite reseni mate jenom jste ho jaksik zapomnel napsat.. Btw kdyz neco ztrati behem 19ti let 2/3 ceny uplne bych si nebyl jisty ze to ma pro me stale stejnou hodnotu. To uz je pomalu lepsi dat penize do auta, protoze to me aspon muze spoustu let vozit a delat mi sluzbu. :))

  • Tomcat2 napsal:

    plukin napsal: 12. Říjen, 2012 v 10:08 Tomcat2: mate a nemate pravdu a vzhledem k tomu ze nevim kolik tehda staly rohliky, mesicni naklady ci barak a nevim jak jinak bych to porovnaval tak mi tohle zjednoduseni staci.. Ale vy urcite reseni mate jenom jste ho jaksik zapomnel napsat.. Btw kdyz neco ztrati behem 19ti let 2/3 ceny uplne bych si nebyl jisty ze to ma pro me stale stejnou hodnotu. To uz je pomalu lepsi dat penize do auta, protoze to me aspon muze spoustu let vozit a delat mi sluzbu. :) )
    --------------------------------------------- Máte pravdu v tom, že hodnotu má věc takovou, jakou mu jí lidé přisoudí, s tím souhlasím. Ekonomicky řečeno, jaký udělá dotyčnému užitek. Hodnoty jsou silně individuelní. Některé věci mají pořád stejnou hodnotu. Třeba takový bochník chleba stejné váhy a kvality má pro člověka stálou hodnotu v tom, že se ho nějakým způsobem nají, má z něj nějaký užitek a to se časem nemění. Jeho cena se ale v průběhu času může měnit třeba vlivem inflace, nabídky a poptávky. Nicméně hodnota je pořád stejná. Stejně tak litr benzínu má nějakou hodnotu pro člověka, který díky němu může ujet nějakou vzdálenost, pokud bude mít pořád stejné auto se stejnou spotřebou, tak je ta vzdálenost také pořád stejná, čili i hodnota toho litru benzínu. Časem se však může lišit cena, kterou za ni zaplatí vzhledem k jeho příjmům. U zlata je to obdobné. Jeho hodnotu ale určuje pouze to, co od něj všichni ostatní očekávají. Jelikož zlato člověk nemůže přímo pro sebe nijak spotřebovat, nelze jíst ani nepřináší žádný pro život důležitý požitek a nic samo o sobě neusnadňuje, nemá de fakto pro člověka žádnou přímou hodnotu. Jeho nějakou tu hodnotu přináší až průmyslové využití, ale to jen ve velmi malém měřítku. Tím pádem je pro obyčejného člověka skoro jako kus šutru. Tak proč je tedy tak cenné? Jeho hodnota pro člověka spočívá v tom, že lidé si ho tak postupně v průběhu věků jako cenné sami zvolili. Jako kov stabilní, homogenní v celém objemu, lehce a dobře dělitelný, chemicky prakticky netečný a časem nedegradující, se postupem času stal ideálním prostředkem směny. Člověk věděl, že určité množství zlata mohl vždycky vyměnit za reálné zboží, které mu přinášeno nějaký užitek. Protože stejně tak bylo všemi účastníky trhu akceptováno. Pokud by se ale stalo, že by si lidé našli jiný prostředek směny, který by ho dokázal předčit, zlato by rázem ztratilo většinu své hodnoty a stal by se z něj pouze průmyslový kov. Čili dá se říci, že za posledních pár set let má zlato pořád stejnou hodnotu, protože ho už tolik nepřibývá a jako prostředek směny za něj lze pořídit zhruba stále stejné statky. Cena zlata je ovšem ale pouze vyjádřením jeho hodnoty v nějakém jiném zboží nebo platidle. Dalo by se říci, že cena unce zlata jsou čtyři voli či fůra obilí, protože oba tyto statky mohou přinášet pro vlastníka stejný užitek, čili hodnotu. Jelikož ale jako oficiální platidlo a prostředek směny používáme měnu, oba tyto statky mají nějakou cenu vyjádřenou v této měně. Pokud je v oběhu nějaké množství měny, tak podělením množství zboží a služeb, které jsou na trhu k dispozici nám vznikne cena daného zboží v této měně. Stejně tak ale i ve zlatě, protože ho máme k dispozici nějaké množství. Pokud někdo zničeho nic zvýší množství dostupné měny, tak cena všeho logicky vzroste. I cena unce zlata, i těch volů nebo obilí. Pokud ale budeme porovnávat cenu těchto dvou statků v uncích zlata, tak zjistíme, že se vůbec nezměnila, pokud lidem přináší pořád stejný užitek. Pokud tedy něco ztratí během 19ti let 2/3 ceny, musíme se nejdříve podívat na to, zda to má pro lidi pořád stejnou hodnotu, jako to mělo před 19ti lety a zda se něco za tu dobu nestalo s množstvím toho, v čem tu cenu vyjadřujeme, a také s počtem lidí, kteří danou věc používají (poptávka) a vyrábějí (nabídka) a s jakými náklady (výroba se může během 19 let výrazně zlevnit, čili cena klesne při zachování stejné hodnoty). Z toho vyplývá, že když má něco jinou cenu, tak to nemusí automaticky znamenat, že to má menší hodnotu a naopak, když něco ztratí pro lidi hodnotu, že cena nemůže díky jiným okolnostem zůstat stejná. Už chápete, co jsem původním příspěvkem chtěl říci?

  • Jan Altman napsal:

    No já bych k tomu doplnil jedno: ty oficiální měny jsou dnes do určité míry substitutem zlata. Také nemají žádnou reálnou hodnotu pro jedince (nelze je jíst), ale lze očekávat, že za ně lze něco užitečného směnit. Jedna skupupina investorů do Au to Au kupuje proto, že té oficiálné měny neustále přibývá a oni chtějí uchovat hodnotu. Druhá skupina ale má jiný pohled a v dlouhodoběnším horizontu očekávají, že oficiální papírové/elektronické měny přestanou být pro zlato konkurencí (protože dojde k jejich hyperinflačnímu sebezničení, či zanikne entita, která za oficiální měnou stojí a jeji používání násilím vynucuje - z důvodu války, převratu či pouze díky odmítnutí tohoto donucení ze strany lidí). Zlato by tak přišlo o svůj substitut a nadále již jen ono by bylo penězi (možná společně s Ag). Veškeré bohatství světa by se pak již neoceňovalo vedle zlata i v USD, EUR, JPY, atd... veškerý světový obchod by se pak již nevypořádával v papírových měnách, zlato bý získalo dominantní postavení v transakční i rezervní oblasti. Pokud by k takovému scénáři došlo, zcela jistě bychom pak nemluvili jen o tom, že "zlato svým držitelům uchovalo hodnotu", protože ono by ji řádově zvýšilo. _____________________________________ Zde je také dobré připomenout rozdíl mezu Au a Ag. Au je opravdu kov, který se moc nepostřebovává. Naopak Ag má v tomto směru daleko blíže například k ropě v tom smyslu, že obě komdity se spotřebovávají, zásoby klesají, těžba se prodražuje. Ovšem na rozíl od ropy si Ag můžete strčit do trezoru či do peněženky. Kdyby bylo technicky možné třeba ze třetiny barelu udělat kompaktní trvanlivou minci, myslím, že mnoho prozíravývh investorů by pár beden takových mincí mělo zakopaných pod jabloní...

  • w8b napsal:

    Jan Altman: Mám takovou jednodušší otázku, proč si stát nevytiskne peníze, za které potom nakoupí zlato?

  • František Sousedík napsal:

    w8b: Řekl bych, že nic takového jako stát, práce, komunismus, nacismus, fašismus, zločinnost, islám, křesťanství apod., neexistuje. Nelze nikde vykopat, natrhat ze stromu, namíchat v laboratoři, dopravit z jiné planety či položit jinému na ruku. Takže "stát" zde asi budou někteří zaměstnanci(!) centrální banky. Je tedy cílem těchto zaměstnanců dlouhodobá stabilní prosperita "státu"? Nebo jim jde o prestižní zaměstnání s velmi velmi nadprůměrným platem s perspektivou následného zaměstnání na základě získaných informací? Spíše bych řekl, že jejich výplata a schopnost podpořit děti na studiích, jim dává zapomenout, co za 34 let znamenají 2 % ročně. Že to velmi dobře vědí, o tom nepochybuji. Řekl bych, že je to možné posoudit jako cílenou likvidaci "státu". Zamýšlel jsem se nad tím, zda v jejich podání cílení na 2 % inflace, je myšleno jako "snažím se o zápor či nulu, ale do 2 % není nutno si dělat příliš hlavu" nebo "dělám vše pro to, aby inflace byla právě ony 2 %". Dospívám k názoru, že dělají vše pro "přesně" 2 %. Pro tyto lidi je zlato přítěží, o které je nutné se starat a které je nutné hlídat a ... Pro tyto lidi je nejrozumnější v "dnešní bezinflační době" zlato prodat když dosahuje nejnižších cen. Ale když jim to dovolujeme, proč by nám to nedělali, když jim to vydělává tolik peněz.

  • Jan Altman napsal:

    w8b: no pokud by si vytiskl 34.000 Kč a koupil jednu unci zlata, asi by v tom nebyl problém. Ale také by si tím moc nepomohl. Pokud by si vytiskl 34 miliard a chtěl koupit milionů uncí tak už by to byl trochu problém (zejména kdyby je chtěl i fyzicky dostat) a zcela jistě by to hlo s cenou. Pokud by větší stát (např. USA) chtěl vytisknout 1.7 bilionu USD a nakoupit za to miliardu uncí, tak by to asi již nešlo. Musíme si uvědomit, že zájmem západních států je přesný opak: zlato prodávat, případně pronajímat bankám (klidně tu samou cihlu i více bankám) a ty ho pak prodávat. Státem podporované (primární kupci dluhopisů) velké banky musí mít v rámci stejné strategie masivní nekryté krátké pozice v kovech. To vše s cílem cenu zlata vyjádřenou v nekrytých papírcích SNÍZIT (ten nákup za natištěné peníze by působil opak). Státy a CB musí význam zlata bagatelizovat a jeho cenu ovlivňovat směrem dolů, aby udržely masového průměrného Nováka u papírků. Jakmile průměrný Novák uvidí, že cena Au a Ag neustále roste, resp. papírky vytrvale a intenzivně klesají, tak i ten Novák z výplaty koupí pár stříbrnáků a za prémie zlaťák. Stát tak přijde o inflační daň působenou navyšováním měnové báze papírků a pokud by to Nováci dělali opravdu pravidelně a masově, tak tím na papírcích způsobí hyperinflaci a konec centrálního bankovnictví a systému částečných rezerv.

  • w8b napsal:

    Jan Altman: A jakožto průměrný Novák se ptám, kde nejblíže z Chebu (v Německu), mi ty stříbrňáky prodají. Předpokládám, že v Německu seženu levněji kvůli dani 7% (?).

  • Jan Altman napsal:

    No já mám zkušenost s prodejcem v Erdingu (u Mnichova) či v Norimberku. Je to na vás daleko?

  • Jan Altman napsal:

    Tady se nějak ztrácejí příspěvky! A to jsem sem nevkládal link na žádného prodejce (ale ani to by přeci nemělo vadit, toto není prodejní, ale informační portál, ne?). Vkládal jsem pouze odkaz na web, kde jsou němečtí prodejci seřazeni podle aktuálních cen, aby tak bylo možné nakoupit co nejvýhodněji. Uvodeu ho znovu v dalším příspěvku, protože se jedná o hodnotný a nezávislý zdroj (a nikomu není bráněno, aby si tam zaregistroval i svůj obchod).

  • Jan Altman napsal:

    Takže ten nezávislý informační portál je zde: www.silber-investor.de Zadáte kov a typ mince (Filharmonik, Eage, Maple, ...) a ono vám to seřadí obchody podle aktuální ceny dané mince. Nicméně v Německu jsou obchody s Au/Ag v každém menším městečku a v těch větších je takových obchodů snad více, než kaváren či cukráren. Takže stačí zadat jméno preferovaného města a slova jako "silber" a "gold" do Googlu a něco poblíž určitě najdete.

  • w8b napsal:

    Jan Altman: Děkuji za informace, nejsem si jist ale myslím že v prvním příspěvku (poté smazaném) - četl jsem to ráno ale moc jsem nevnímal, byly dva odkazy, ale nejsem si jist, kdyžtak jestli byste byl ochoten poslat mi ten druhý na email what.8bit@gmail.com ? ... myslím že ve smazaném příspěvku byly jiné informace, nepamatuji si.

  • Jan Altman napsal:

    Není zač. Nene, tam už pak byl jen specifický link na ten samý web již konkrétné pro jednu minci (1 Oz Ag Filharmonik 2012). Možná jsem tam ještě uváděl všeobecně známou věc, která se nevztahuje jen na Ag, ale snad na všechno zboží postižené DPH - tedy že když při prodeji sdělíte svůj DIČ (International VAT number, nebo Mwst či jak tomu tam říkají), tak že vám to dají rovnou za cenu bez DPH, což je samozřejmě zajímavé z hlediska cashflow (při nákupu v ČR jednak platíte podstatně vyšší DPH a hlavně vám ji stát vrátí až se značným spožděním, takže vlastně poskytujete eráru výhodný úvěr).

  • w8b napsal:

    Ahh, ano, toto a ještě myslím že tam bylo že je lepší nakupovat mince co jsou dostupné skladem. Jen nevím proč (nemyslím že to ve smazaném příspěvku bylo rozvedené).

  • w8b napsal:

    A zeptám se ještě jinak, přímo, protože máte lepší znalosti než já. Kde v ČR nakoupit (třeba z netu) stříbrnou minci (treba philharmoniker nebo maple) za nejmíň? ... V ceně počítám i poštovné. Pokud jde o toto, zdá se mi každá koruna navíc zbytečná. Nevím zda je tu povolená "reklama", o čemž pochybuji, výše jsem uvedl email. Zlatnictví jsem tu prošel a nic - nebo 1 oz mince přes 2k CZK .. Děkuji za informace.

  • Jan Dvořák napsal:

    Ani nákup v Německu není tak jednoduchý, má to účetní dopady v ČR, i v Německu atd atd., pokud chcete nakoupit bez DPH, stříbro musíte dát v ČR do účetnictví atd. atd. Během pár dní vyjde článek na toto téma s vyjasněním řady nepřesností zmíněných v této diskusi. Článek vyjde jak z této diskuse, tak i ze zavádějících dotazů chodících na infoemail. Autoři se pak diví, když se jim dostane odpovědi... Reklama na jiné obchodníky s drahými kovy zde povolená není a je mazána.

  • Jan Altman napsal:

    "Není jednoduchý" jak z kterého pohledu. Z hladiska komplikovanosti samotného nákupu tam moc komplikace není. Obchodníkovi stělíte DIČ a zaplatíte již cenu bez DPH. Někteří obchodníci ověřují, zada DIČ existuje, někteří ne. Někteří možná i ověřují, zda ten DIČ je "váš", ale asi jen tak, že se zeptají i na obchodní jméno a ověří, že k sobě patří - výpis z CZ obchodního rejstříku by asi stejně nepochopili. Komplikace nastává samozřejmě v tom, že Ag pak je třeba vést v účetnictví (a velikost této komplikace podle mne závisí na tom, zda jste malé OSVČ s jednoduchým účtem, nebo větší firma s podvojným a složitější evidencí majetku). Ale tato komplikace nijak nesouvisí s Německem - i pokud "na firmu" nakoupíte v ČR, musíte kov dát do majetku úplně stejně. Co znám živnostníky, kteří nakoupi Ag na firmu, tak to prostě berou tak, že po těch X let, po které musejí kvůli případné kontrole archivovat doklady, tak po tu dobu to Ag budou mít "ve firmě" a případné kontrole ho ochotně ukážou. Poté, co legálně skartují X let staré doklady, si ho asi odnesou domů. Nezkoušel jsem, vím jen z doslechu. Komplikovanost evidence při nákupu v CZ i DE je tedy stejná, výhoda Německa je z pohledu CashFlow - tedy že člověk nemusí čekat čtvrt roku, než peníze dostane zpět. Nevýhodou Německa jsou dopravní náklady. Výhodou naopak nižší marže (tedy i bez ohledu na DPH nižší cena) - ne vždy a všude, ale obvykle ano. Nevím, zda výhodou či nevýhodou, každopádně rozdílem oproti ČR je v Německu rozvinutost a tradice v obchodu s drahými kovy. Pokud to někoho zajímá (což nutně nemusí každého), tak dalším znakem německých obchodníků (těch větších) je, že maj obvyklé zboží skladem (nemusí se nic objednávat, stačí přijít na slepo, zaplatit a odnést si sboží) a také mají širší sortiment (pokud si někdo chce udělat radost a koupit si i něco méně obvyklého). Taktéž se lze setkat s tím, že mají na prodejně levnější zboží z výkupu, obvykle ve vysoké kvalitě a ověřenou pravostí. Někomu na němcích může vadit, že jsou víc "pintlich", než češi a že většinou více trvají na dodržování různých regulací - např. max. částky (tuším 15000eur) pro anonymní nákup. Někteří ale sami navrhnou rozdělení nákupu do více faktur. Jinak ale myslím, že se situace v ČR rapidně zvlepšuje, marže se umírňují, servis profesionalizuje. Na své osobě musím potvrdit, že motivace jezdit na nákupy do DE klesá. PS: Neuváděl jsem zde reklamu na "jiné" obchdníky. A mimochodem, kteří jsou ti ne-jiní, povolení? ProInvestory s.r.o. je prodejce kovů?

  • Jan Dvořák napsal:

    Když se ptáte (ale to přece víte, odkaz je i na titulní straně): https://www.silverum.cz/ včetně německé dceřinky: https://www.silverum.cz/stribro_nemecko.html

  • Martin Kopáček napsal:

    Dobrý den pane Altmane, nechci se Vás dotknout, ale kolega Dvořák Vám psal soukromý mail, kde Vás požádal, abyste sem nevkládal reklamní odkazy. Nechápu, proč se pak stavíte neznalým ve svém PS. za poslední zprávou? Ano, nechceme tu odkazy na jiné prodejce kovů. Díky. K Vašim údajům: kolega Dvořák Vám zcela správně napsal, že to není tak jednoduché, jak uvádíte. Zkuste si prosím nejprve zjistit, jaké problémy budete mít se zpětným prodejem, když si necháte vystavit doklady s uvedením cizího DIČ. Při prodeji si rozumný obchodník s drahými kovy ověří údaje na Vašem daňovém dokladu - a ty nebudou souhlasit s údaji Vašimi. V takovém případě bychom my od Vás nikdy nic nevykoupili - původ zboží není "košer" a padělků je kolem dost a dost. A ujišťuji Vás, že podobně postupuje řada zkušenějších kolegů z branže. Do výkupu stále častěji přicházejí padělky, zakoupené kdesi "levně pod rukou". A nosí je často lidé, kteří nesouhlasí s osobami či firmami uvedenými v dokladech o nabytí kovu (typicky faktura). Od toho dá rozumný dealer ruce hodně rychle pryč. S tím souvisí i úroveň německých prodejců, kteří neověřují DIČ. Ať již jde o pohodlnost, neznalost nebo přímo blbost obchodníka, každopádně riskuje slušné problémy s finančním úřadem v DE i v ČR. Máme zdokumentované 3 případy z poslední doby, kdy německý správce daně zjistil Vámi uváděný postup a následky byly dost drsné. Německo je v tomto trošku jiné, pokusy obejít zákon jsou dost tvrdě stíhány. Další smutnou realitou je, že někteří obchodníci prodávají zboží s poněkud problematickým původem a kvalitou. Nejde jen o známé wolframové-zlaté slitky, které prodávaly dokonce německé banky. Jde také o prodej mincí, stříbrných, levných.... Laik rozdíl nepozná. Mezi německými dealery ale funguje black list firem, jejichž zboží je rizkové. Uváděl jste stránky s přehledem německých obchodníků s drahými kovy, kde jsou seřazeny ceny apod. Ano, opravdu se do nich může registrovat kdejaký obchodník. Pokud se v branži hýbete, víte, že někteří z nich jsou opravdu "problematičtí". Pokud nejste z branže, tak na podobné srovnávače cen dávejte pozor. Opravdu nejsou dobrým vodítkem. Pro začtečníka, který chce "po česku" ušetřit dalších pár eur, bude možná dost drsné zklamání, až jednou jisti, co vlastně koupil. A pokud ke zboží bude mít ještě napůl falešné papíry DIČ jiné firmy, no, to bude mít teprve veselo. Zejména až takový chudák zkusí něco prodat dealerovi, který zboží přezkouší a zjistí padělek. To je pak "zábava" pro všechny zúčastněné. To jen pro úplnost, co také znamená Vámi uváděná skutečnost, že v SRN je "více obchodníků s kovy než cukráren". Ano, je to tak. A podle toho trh vypadá. Píšete, že je německý trh kultivovanější než český. No, možná hodně přivíráte oči. Jako jednatel naší německé dceřinné společnosti se mezi obchodníky s drahými kovy pohybuji, osobně jich řadu znám, zejména těch větších hráčů. Občas se tak dozvíte historky, při kterých si rychle uvědomíte, že na německém trhu, zdánlivě tak kultivovaném, je v oblasti drahých kovů dost džungle. Vše je zhoršeno tím, že problematické firmy si nikdo nedovolí veřejně jmenovat - a ani já nejsem výjimka. Proč? Přišla by okamžitá žaloba od jmenované firmy a prokazujte, že nejde o pomluvu. Ne, o to nikdo nestojí. Proto existuje black list, který není veřejný. A kupující, který hledá "skvělou výhodnou nabídku", je samozřejmě svého štěstí strůjcem. Pro hledače levných nákupů drahých kovů se mezi německými velkými dealery používá stejná přezdívka, jakou pro nezkušené investory používali u GodmanSachs : Mupeti. MuppetShow (s těmi plyšovými maňásky) tu byla prý populární v osmdesátých letech. Ano, oznašení mupet pro investora je urážlivé, ale přístup mnohých k investici do drahých kovů často připomíná nelogické chování maňáska. V ČR říkáme, že si to představuje jako Hurvínek válku, v Německu je to prostě Mupet. Smutné, že? Píšete o levnějším zboží z výkupu, které je u německých obchodníků ověřeno. Nenechte se zmást, ověřeno je formálně, zejména u stříbra. Opět vím, o čem mluvím - pokud tyto firmy kontrolu dělají, tak často jen namátkově (málokdo bude kontrolovat všech x tisíc mincí) a často dokonce je zkouškou povrchovým otěrem. Je to jako s těmi dnes již proslulými "certifikáty pravosti". Iluze, právně nevymahatelný kus papíru. Zboží skladem. Kapitola sama pro sebe. Ano, co je v obchodu, to je skladem. Ale pokud budete poptávat třeba 20.000 uncí třikrát po sobě během šesti dnů, pak se dozvíte, že si také počkáte. Ale až po zaplacení. To je realita malého trhu stříbra v době velké poptávky. I v Německu. Poslední poznámka je k Vaší úvaze o skartování českých daňových dokladů a následném vyvedení stříbra z české firmy. To, co popisujete, je přímá cesta do potíží. Ani český FÚ není tak naivní, jak si někteří čeští podnikatelé myslí. Mastná pokuta, ve větším případě třeba štráf v trestním rejstříku, byť podmíněně. Proč? Jednoduše proto, že i když podnikatel skartuje účty, neznamená to, že FÚ nemůže mít k dispozici doklad z druhé strany, tedy od prodejce. Normální prodejce si samozřejmě naopak velmi chrání svoje vlastní záznamy, komu co prodal. A to kvůli zpětnému výkupu, aby mu někdo za pár let nezkusil podstrčit falza s odvoláním, že před pár lety právě u tohoto prodejce nakoupil. A stříbro zpravidla zase tak rychle neoxiduje, aby mohl tento podnikatel finančnímu úřadu tvrdit, že zmizelo nebo se znehodnotilo. A pan podnikatel že stříbro tedy likvidačně odepsal a vyhodil do sběru ... Píšu sem proto, že po Vašich příspěvcích jsme s kolegy zodpovídali během dneška 46 mailových a cca 80 telefonických dotazů na Vámi zde prezentované úvahy. Je sice hezké, že Vaše názory vzbudily takový ohlas, ale méně příjemné je, že musíme vyvracet výše uvedené nepřesnosti. Ale i tak díky za Vaše příspěvky, byť je z nich zřejmá Vaše znalost situace "zvenku", ale nikoliv dění "pod pokličkou". Martin Kopáček SILVERUM s.r.o. SILVERUM GmbH

  • Jan Altman napsal:

    Dobrý den pane Kopáčku. Myslel jsem, že odpovím stručně, ale nějak se mi to vymklo. Třeba toto vlákno nakonec vydáte knižně, něco jako Silverum Q&A :-) 1) Neuváděl jsem zde link na žádného prodejce, ale na web www.silber-investor.de, který je katalogem prodejců, do kterého se můžete zaregistrovat i vy, či váš německý partner 2) Nepropaguji zde nákup Ag v DE na cizí DIČ (vlastně nepropaguji vůbec nic - na rozdíl od vás se prodejem Ag nezabývám) - jen jsem zmínil, že ne každý prodejce to ověřuje a ne každý důkladně. Ale každopádně toto jistě nebylo hlavním tématem mých příspěvků. Hlavním tématem bylo, že němeční prodejci mají typicky nižší marže (i díky větším obratům), i když rozdíl se v poslední době snížil. Další rozdíl jsem uváděl ten, že při nákupu bez DPH v DE je podstatná výhoda z hlediska cashflow. Také jsem jako zajímavý doplněk (ne alternativu) uváděl nákup tzv. "junk silver", tedy použitých amerických, německých či švýcarských oběhových mincí z šedesátých let - hojně propagováno třeba na silverdoctors.com - a v CZ jako dostupnou alternativu buď prvorepublikové 5, 10 a 20 Kč, nebo "komunistické" pamětní mince - obojí je dostupné cca za spot (tzn. levněji než nové mince - nejen o DPH) a další výhodou je, že se jedná o "drobné" od 3.5g Ag - tzn. pokud by stříbro výrazně posílilo či dokonce zpět získalo svou monetární roli, může být zajímavé mít menší část portfolia v něčem menším, než 1 Oz - a taková provedení u nových mincí buď nejsou, nebo jsou vemi výrazně nad spotem. Stačí se poptat někde, kde je vykupují např. za 17kč/g, jestli by je za 20 neprodali - vím vím, riziko padělku je i u prvorepublikové pětikoruny, s tím se nic nedá dělat. A že to je velký rozdíl mezi nakupem a prodejem? A není u nové mince ještě větší - hlavně kvůli DPH? 3) Co se týče anonymního nákupu: zde je věcí každého, jaké má preference. Mnoho lidí považuje možnost anomymního vlastnictví za ZCELA RoZHODUJÍCÍ výhodu drahých kovů (oproti dluhopisům, akciím, ETF, nemovitostem, atd...). Podle mne to souvisí s důvody, proč vůbec lidé kovy nakupují - nedůvera v politiky, nedůvěra ve finanční systém. Patrně těžko byste výhody neanonymního nákupu vysvětlovali obyvatelům USA v roce 1933 (kdo nakoupil neanonymně, asi si netroufl zlato neodevzdat státu, neb si nemohl být jist, že ho prodejce neudá - a dnes v době elektronické to platí dvojnásob - a u platby převodem trojnásob). Další hledisko při rozhodování o (ne)anonymitě může být zpětný prodej. Ano, renomovaní prodejci investičních kovů či banky takový kov možná nevykoupí. Ale pokud si zadáte "výkup stříbra" či zlata do google, najdete mnoho firem, které zajímá jen ten kov, jeho ryzost a forma. Ty solidnější při výkupu budou chtít vidět občanku. Ale ne fakturu - profesionál přeci padělek pozná. Výkupní cena možná pak bude o nějaké procento nižší - ale to platí dnes a prodávat plánuju za 30 let... Investiční kov málokdo kupuje proto, aby ho za měsíc či rok prodával. Většina investorů je dlouhodobých a ti budou kov chtít prodat (resp. spíše "uplatnit") až ve vzdálenější době, resp. pravděpodobně zcela v jiné monetární, finančí i společenské situaci! (často ho kupují právě proto, že tuto změnu očekávají) A nikdo nemůže vědět, jaká situace bude v té době. Možná Au/Ag nebude chtít vykoupit nikdo, protože budou zcela bezcenné. Nebo naopak dojde ke kolapsu fiat měn, platit se bude výhradně Au/Ag, jejich kupní síla a poptávka po nich bude enormní. Bude pak někoho zajímat faktura? Zajímala někoho faktura během výmarské hyperinflace? Budou vůbec faktury existovat? Budou za 20 let existovat ty firmy, které faktury tehdy vystavily? To prostě nelze říct. Stejně tak jako nelze říct, že za těch 10 či 25 let bude přetrvávat "archaický" stav měření na unce. Na unce se měří v USA. Bude ale za 10 let COMEX či US Mint tím rozhodujícím hráčem? Nebude se obchodovat na burze v HonkKongu? Co si myslet o tom, že Čína taví cihly na 1kg a ne třeba na 10 či 100 Oz? Opakuji - Au/Ag se nekupuje s horizontem měsíce, ale mnoha let. A co bude za mnoho let, to neví nikdo. 4) Ano, souhlasím, že problém s padělky je závažný a asi stále roste - jednak díky sériové produkci "fejků" v některých čínských firmách, jednak díky motivaci padělat plynoucí z růstu ceny kovů i z růstu objemu prodejů i s růstem počtu účastníků trhu (často těch nepoučených muppets). Na druhou stranu: pokud je zde riziko, že padělek pořídím u renomované německé banky či velkého zavedeného německého prodejce - težko nemít stejné obavy i u vámi zastupované firmy (to není nic proti vám, jen obecné postesknutí, že pokud mohu narazit na padělek i v bance, pak s ním asi musím počítat všude). 5) Co se týče toho srovnávače cen: máte konkrétní výhradu k nějakému tam uvedenému obchodníkovi? To by bylo docela zajímavé. Také by bylo zajímavé, že ho provozovatel srovnávače kvůli vlastní důvěryhodnosti nevyřadí. Nebo že si na nekalou konkurenci hlasitě nestěžují ostatní registrovaní prodejci. Podle mne to ale není tak, že by nějaká černá ovce (pochybný prodejce) byl v tom žebříčku stabilně nejvýhodnější. Naopak bych řekl, že se pořadí průběžně mění (podle toho, jak který prodejce dobře nakoupil) - a to nejen podle prodejců, ale i podle typu zboží (někdy je nejlevnější Filharmonik, někdy Maple Leaf, někdy třeba i Libertad). Stejně tak se mění pořadí i dle prodejců. Nicméně je pravda, že ten žebříček by neměl být jediným vodítkem při nákupu. Minimálně proto, že při nákupu většího množství (500er masterbox, ...) lze obvykle vyjednat slevu, samozřejmě u každého prodejce jinou, což ma vliv na celkovou výhodnost nákupu. 6) "prodejců kovů více jak cukráren = podle toho ten trh vypadá". Vám tedy trh s kovy v Německu přijde méně vyspělý, než v CZ? To samé v USA, kde je také prodejců relativně dost? Podle mne velikost trhu (počty jak kupujících, tak prodejců) má zásadní pozitivní přínos pro kvalitu trhu (konkurence, likvidita, ...). A malé množství kupců a prodejců má zcela jistě vliv negativní - jen si vzpomeňte na dobu, kdy neexistovalo žádné Silverum. Možné bylo koupit pouze předražené zboží někde u Obecního domu, nebo spoléhat na překupníky na Aukru, nebo se scházet s nějakým zlatníkem osobně v pobočce banky, tak mu skládat peníze na účet a přebírat zboží. Brr. 7) Píšete o tom, že si nikdo netroufne veřejně jmenovat problematické firmy a že existuje jen neveřejný blacklist. No to je opravdu prima :-) Ale kde je záruka, že ti dražší jsou ti méně problematičtí? Existence neveřejného blacklistu tak maximálně snižuje důvěru v prodejce obecně (tzn. že by každý se svým nákupem měl hned běžet do laboratoře a testovat). Na druhou stranu: je dnes vůbec možné, aby i "neveřejný blacklist" dnes nebyl k dohledání googlem? Je vůbec reálné, aby nějaká firma, která je na trhu 10 či více let, která má stabilní sídlo a kamenné prodejny, aby prodávala padělky? Vždyť první z jejich tisíců zákazníků, který by zboží odnesl někam do výkupu, by spustil skandál. A první, kdo by něco takového zkusil, by byl konkurent cítící se poškozen dumpingovou cenou takového podvodníka. Jako první by poslal nějakého kamaráda na testovací nákup a pak rovnou do nějaké "safiny". Nemluvím o nákupech na eBay, Aukro a podobně - tam je to samozřejmě něco jiného... 8) Ano, souhlasím, že když budu chtít 20.000 Oz, tak asi ani renomovaný německý prodejce nebude mít tolik skladem. Bohužel 20.000 jsem vzhledem ke svým skromným příjmům nikdy nekupoval :-(, ale pro lidi, kteří takto ve velkém nakupují opravdu platí to, co píšete - objednávat předem. Kdybych ale já někdy kupoval 20.000 Oz (40 masterboxů), tak bych se asi zkusil obrátit přímo na mincovnu (resp. některého jejího primárního dealera) či na rafinerii - když cihly od firem typu Ögussa může odebírat kdejaká šperkařská manufakturka, mohu asi taky. Znám dokonce člověka, který nakupoval u KGHM :-) což bych asi nepodstupoval, to jen tak pro zajímavost. Akorát že to byla tuším 1000 Oz "závaží" vhodná tak do posilovny (nebo ještě mají takové ty kuličky - také "prima"). 9) S tou skartací asi máte pravdu. Vím o tomto postupu jen z doslechu, já bych to neriskoval. Na druhou stranu: pravděpodobnost samotné kontroly je tak 1x za 100 let (ne že bych na to chtěl spoléhat). A i když k ní dojde, jaká je pravděpodobnost, že budou u nějaké živnosti kontrolovat 12 let staré faktury, které již daný živnostník nemá (protože nemusí) a budou je dohledávat někde v Německu. Navíc: jak jsem řekl - Au/Ag lidé většinou kupují jako velmi dlouhodobou investici. Čili i když by to Ag i po 12ti letech chtěli kontroloři vidět, stále jim bude co ukázat. U typického gold/silverbuga kov z domu půjde až v době následující po té dnešní (či až v penzi), kdy již možná nebude existovat ani EUR, ani USD, ani EU a ani FÚ. Pokud někdo kupuje Ag s tím, že ho prodá jakmile cena překročí 50 USD / Oz, pak jde o jiný typ investora a samozřejmě se pak musí chovat zcela jinak. Ale takový člověk přeci nekupuje fyzický kov! Ten kupují lidé buď jako "4. penzijní pilíř", nebo proto, že očekávají minimálně vysokou inflaci, spíše ale konec USD a EUR. Jsem rád, že jsem vzbudil takový ohlas a že se lidé s dotazy obracení přímo na vás, jako na odborníky. Pevně doufám, že získáte nové zákazníky a u ostatních podpoříte povědomí o vaší firmě. Velmi Silveru fandím a jsem pravidelným čtenářem jak ProInvestory, tak zpráv přímo na Silveru - i když ne se vším zcela souhlasím (např. s tím, že je důležité si připlatit za Eagle či Buffalo oproti MapleLeaf či Filharmonik - ale toto si opravdu musí rozhodnotu každý sám a produkce USMint svědčí o tom, že dostatek lidí volí tu první možnosti - i když asi spíše v USA, v EU ta struktura bude jiná a v Asii bude silná pozice čínských pand i Perth Mint).

  • Jan Altman napsal:

    PS: Pokud již provádíte takovou záslužnou činnost, jakou je zasílání profesionálních odpovědí tázajícím se potencionálním klientům, možná byste mohli zodpovědět ještě dvě poněkud exotické otázky, které se na některých fórech diskutovaly: 1) Pokud si člověk při návratu ze služební cesty do USA s sebou veze např. 900 USD zbylých z diet, je to OK? A co když je těch 900 USD reprezentováno 1800 kusy platných (stříbrných) půldolarů z roku 1965? Co na to řekne celník? Jsem povinnen v obchodě zjišťovat, z jakého roku jsou drobné mince, které mi vrátili nazpět? A totéž při návratu ze Švýcarska - bude někdo zkoumat, z jakého roku či z jakého materiálu jsou jednofrankové mince, které si vezu z výletu? 2) Fóry proběhla ještě jedna obskurnější diskuse, bez nějakého hodnověrného závěru: Když vyšle firma pracovníka na služební cestu do Rakouska na 10 dní a chce mu dát 600 EUR na dietách, může to být 3x zlatý filharmonik s nominálem 100 EURo a 200x stříbrný filharmonik s nominálem 1.5 EURo (obojí regulérní platné mince v onom Rakousku)? Tato diskuse se rozpoutala tuším na LibInst.cz pod článkem o tom, že v USA se jeden zaměstnavatel dohodl se zaměstnanci, že jim bude mzdu vyplácet v Silver Eagle a stát je začal popotahovat tuším za to, že daň z příjmu platili z nominálu těch eaglů. Oni se bránili tím, že údaj o $1 nominálu tam nevyrazili oni, ale stát. :-)

  • PetrAsch napsal:

    ad P.S. 1) Takováto mince se považuje za zboží - viz paragraf 4 , odst. 2, písmeno b) zákona o DPH Navíc těžko vám ji někdo vrátí v krámě, což byste musel VY prokázat ad P.S. 2) Ten soud zaměstnavatel prohrál. ad skartace: stačí, když si za 12 let přijdou na kontrolu roku 9 a budou chtít doložit ocenění zásob... I když byste v roce 11 skartoval 11 let starý doklad (tedy teoreticky oprávněně) jste v problémech. Jakmile by něco takového zjistili, rozsah kontroly se zvětší... a už to jede... P.S. snad mi p. Kopáček promine, že jsem odpověděl za něj

  • w8b napsal:

    "Takováto mince se považuje za zboží – viz paragraf 4 , odst. 2, písmeno b) zákona o DPH" ... Zbožím jsou věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Za zboží se dále považují b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou ... zrovna mám před sebou americký půldolar z r. 1965 (40% Ag) a půldolar z r. 1964 (90% Ag, tedy 10.254 g) .. když jsem se ptal kolik by mi za ni ve zdejší výkupně dali, řekli mi že nic, že je nechtějí. :D Btw, s tou likviditou "junk silver" to u nás asi za moc nestojí, zajímalo by mě spíš, kde mi za stříbro dají 17czk/g. S tou reklamou, z pohledu čtenáře bych řekl, že pan Altman dělá SILVERUM s.r.o. celkem slušnou reklamu. Pochybuji že jsem jediný, koho názory (posty zde i na jiných stránkách) pana Altmana přiměli zakoupit právě od SILVERUM.

  • w8b napsal:

    Zrovna sháním několik desítek vyleštěných dvacetikorun, dal bych za ně (třeba balíček se sty dvacetikorunami) více než je jejich nominální hodnota. Zajímalo by mě jak by to bylo s daní u takových "naleštěných dvacek".

  • Jan Dvořák napsal:

    PetrAsch: díky za vysvětlení

  • Martin Kopáček napsal:

    Dobrý den pane Altmane, tak to je opravdu obsáhlá odpověď na odpověď... FAQ kniha by z toho asi byla, ale nejsem si jist, zda by mezi investory našla vůbec čtenáře. Investor se podle našich zkušeností zabývá trošku jinými věcmi a na debatování o způsobu, jak doběhnout FÚ polo/ne/legálními praktikami. Nemá na to čas a nebude kvůli pár procentům riskovat potíže. Smysl investice je jinde, což znají především ti, kteří investují větší (a)nebo těžce vydělané peníze. Chtějí najít dobrou kvalitu a cenu, ale ne za cenu balancování nad průšvihem. Tolik k dotazům typu "lze brát diety ve stříbře" atd. Nechci se nikoho dotknout, ale to jsou typické debaty teoretiků, kteří si o investicích dopisují na fórech, ale zpravidla investice reálně nedělají. Řešili by zcela jiné otázky. Opravdu to není míněno ve zlém, jen se vracím od teoretických debat k realitě investování do drahých kovů. Pokud jde o Vámi pořád dokola zveřejňovaný odkaz: ano, známe. Známe i rizika a víme, že v tomto seznamu jsou rizikové firmy. Pro laika to prostě není dobré vodítko. Black list neběhá veřejně. Jde o zkušenosti dealerů. A jak jsem Vám již vysvětlil, normální dealer pracuje se získanou informací, sdíli ji s kolegy. NEní tu k tomu, aby riskoval soudní spor,kde ponese důkazní břemeno. Když Vám sdělím, že ten nebo onen obchodník je na black listu, troufnete si to zveřejnit? Troufnete si varovat investory do kovu, že zde riskují? Pochybuji. V opačném případě máte na krku žalobu a držíte důkazní břemeno. A to je setsakra tvrdá situace. Soud se povleče, právo se od spravedlnosti liší všede na světě. Pokud prohrajete, budete při náhradě škody na mizině. Doufám, že už je tedy jasné, proč tento black list prostě veřejný není a nebude. Tak to prostě je, větší dealeři vzájemně spolupracují. Zase mluvím z naší vlastní zkušenosti. Spolupracovat se vyplatí, zejména když jde o větší objemy obchodovaného kovu. Padělky zde jsou, o tom nepochybuje snad žádný normální investor. A dealer prostě nebude podporovat rizikové firmy tím, že jimi prodané zboží bude vykupovat. Nevím, zda znáte trh kovů ze strany dealerů, ale takový je obecný postup. Anonymita se získává jinak, než uváděním falešných údajů při nákupu. Například tím, že po nákupu třeba formálně stříbro ihned prodáváte dál - to dělají menší investoři. Větší investoři mají na nákupy přímo zřízené s.r.o. nebo a.s. Anebo třeba Ltd. Ale nehodlám to zde rozebírat. Chytrému napověz... Trh drahých kovů obecně kultivovaný není. Kultivovanost nespočívá v hezkém designu stránek, v showroomu, v nízkých cenách. Je to otázka rizik. Každý může s drahými kovy obchodovat. Podle toho trh vypadá. Jako člověk se zkušenostmi opakuji, že trh s drahými kovy je pro laika opravdu nepřehledný. A skutečný problém uvidíte v situaci, kdy stříbro buď extrémně posílí, nebo extrémně spadně (třeba tlakem shortařů). Tam jsou rizika, které si řešitelé dotazů typu "diety ve stříbrňácích" neumějí zatím představit. Zase jde o sdílené informace v rámci dealerů, které nejsou a nebudou veřejně dostupné. Přesto si je mnozí investoři dokázali uvědomit, což dokazují některé dotazy, které zodpovídáme. Laik padělek nepozná. Laik nepozná podvodníka (viz Amber Gold, Polsko). Laik si některá rizika neuvědomuje. Laik se bohužel orientuje právě na cenu, vzhled, reklamu. Řeší Vámi uváděné kuriozity. Laik zkouší "doběhnout" berňák skartacemi dokladů, vymýšlením diet v junk silver... atd. atd. atd. Obávám se, že už zde bývá následné rozřazení mezi investory a mupety. Předložil jsem zde zkušenosti obchodníka s drahými kovy. Zkušenosti mám z tuzemského trhu, zkušenosti mám z Německa. Vím, o čem píšu. Jak s tím kdo naloží, je jeho věc. Každý ať kupuje kde chce, ať zkouší jaké chce triky. Obecná rizika jsem popsal proto, že tento web je propojen s námi, SILVERUM s.r.o. a SILVERUM GmbH. Když vidím, co se tu vymýšlí za konstrukce, obávám se jediného: aby v okamžiku průšvihu někdo nezačal plakat, že si to přečetl na tomto webu. Rady a nápady zde uváděné jsou chůzí po tenkém ledu. Anebo jinak: Kdo hledá nejlevnější párek v Penny, nemůže se divit, že nakoupí sóju s kůží místo masa. Každý svého štěstí strůjcem, zejména v investování. Tolik moje odpovědi na Vaše dotazy. Jestli jsem něco přehlédl, omlouvám se, ale nemám sílu pročítat opakující se příspěvky znovu a znovu. Už mně brní prsty :) Pojďte raději na kafe, zvu Vás. ------------------------- Ad junk silver pro w8b: Likvidita bídná. Občas nám chodí nabídky na výkup pamětních mincí, příborů atd. NEvykupujeme je. Nemáme rafinerii, která by z tohoto scrapu produkovala investiční provedení kovu. A nevyplatí se to finančně. Těchto minicí seženete mraky na aukru a na numizmatických serverech.

  • Martin Kopáček napsal:

    PPS: Petr Asch: Díky za to, že jste převzal břemeno vysvětlování za mne. Klidně odpovídejte dále, já kupříkladu do daňové problematiky nevidím víc, než běžný uživatel. Pro českou firmu máme českého daňaře, pro německou máme daňařku z německé auditorské kanceláře. Přiznám se, že dotazy typu "dieta ve stříbře" tyto lidi nemám moc chuť zatěžovat. S investicemi takovéto "daňové problémy" souvisí velmi volně, respektive je řeší asi dost specifické publikum. Investorskou veřejnost by to příliš nezaujalo, respektive dávat jako představitel firmy odpovědi na takového dotazy smrdí. Až pak totiž berňák skočí po někom, kdo takovéto "rady" vyžil, nechci se dočkat situace, že to "poradil Kopáček ze SILVERUM". To by mně asi kolegové z firmy vynesli v zubech... Ještě jednou dík za Vaši ochotu.

  • Jan Altman napsal:

    Dobrý den, pane Kopáčku. Já s vámi obecně suhlasím, jen mám pocit, že si z mých příspěvků vybíráte to, s čím se vám pohodlněji polemizuje. Já zde nikoho k ničemu nelegálnímu nenabádám a ani sám nic takového nedělám, pouze jsem pro zajímavost a na okraj uvedl příklady, o kterých jsem se doslechl. Rozhodně v tom není těžiště mého příspěvku a myslím, že to je zřejmé. Méně se pak již vyjadřujete k věcem, se kterými není tak lehké polemizovat. Je opravdu nutné připlácet za Eagle a Buffalo, když Maple Leaf či Filharmonik je levnější? Nebude nakonec nejlikvidnější mincí třeba něco úplně jiného - např. Panda? Je opravdu tak nutné u slitků preferovat výhradně americká uncová provedení, když Oz je americkou záležitostí a Amerika za 5, 10, či 20 let nemusí být oním hegemonem (netvrdím, že nebude, jen tvrdím, že vy nemůžete vědět, že bude), Comex může být zapomenut (resp. zničen požadavkem na fyzické dodání) a světu bude dominovat např. Čína a její clearing v kilových cihlách či honkkongská komoditní burza? Opravdu bude za 20 let někoho zajímat nějaká faktura a další věci, ke kterým se dnes modlíme? Nekupuje se Au/Ag jednak jako dlouhodobá investice a jednak proto, že očekáváme, že monetární a politická realita se za 20 let změní (pravděpodobně daleko dříve)? Nepíše o tom často vlastně sám p.Dvořák? Na co hleděli lidé během výmarské hyperinflace? Na faktury, na formu a provedení slitku/mince? Nebylo tehdy rozumnější mít toho kovu o 30% více a raději v měnších jednotkách (a koupit o 30% více kovu v prvorepublikových desetikorunách oproti novému Eaglu je zcela reálné). Já netvrdím, že to tak MUSÍ být, je říkám, že nikdo nemůže tušit, jak to bude a vy na vašich stránkách ta opačná doporučení (na váš sortiment) prezentujete velmi kategoricky. Podle mne to ale má význam jen pro toho, kdo bude prodávat dejme tomu do 5ti let. Co se týče onoho vyhledávače německých prodejců: každý si může zkusit u jednotlivých zde zobrazených firem prověřit, jak dlouhou mají historii, jakou mají pověst a reference, jak jsou velké co do obratu či počtu zaměstnanců, jak často mění sídlo, atd... A samozřejmě pro porovnání by si člověk pak měl obdobné parametry zjistit i o uvažovaných CZ prodejcích. Máte pravdu, že pokud někdo nakupuje kov ve velkém a chce zachovat anonymitu, nákup realizuje prostřednictvím nějakého "nastrčeního" SPV - třeba AS s anonymními akciemi či registrovaným v "daňovém ráji". Ale pro "normální" lidi toto není schůdná cesta a pokud také preferují anonymitu, musí to řešit jinak. Na druhou stranu, pokud bych chtěl za kov utrácet desítky či stovky milionů (třeba kdybych byl hejtmanem, ministrem, atd..) a dávalo by smysl si speciálně na to zakládat SPV firmu, tak (s prominutím) takový objem možná nebudu řešit s nějakou CZ firmou a zadám své asistentce či svému nákupčímu, ať buď uspořádá tendr (osloví X prodejců, i zahraničních), nebo ať se obrátí někam blíže ke zdroji (rafinér, mincovna, primární dealer mincovny, APMEX, ...). Podle mne je dobré, aby si každý promyslel, jaký má investiční horizont ohledně kovů. A pak si může zkusit tento horizont aplikovat na historii - ukáže mu to, jak se preference a pohled mohou v čase změnit. Pokud nějaký ošklivý americký muppet, který nectí zákony hodného státu, odjel v roce 1970 na dovolenou do Švýcarska, tam porušil moudrý zákon své země zakazující američanům zlato vlastnit a koupil anonymně kilovou cihlu a nechal ji 10 let v bankovním sejfu - Litoval po těch deseti letech, že se zachoval tak ošklivě? Litoval, že ta cihla nebyla v uncích? Litoval, že nakoupil anonymně a nemá fakturu? Obdobný příklad si můžete zkusit na obdnobí nedávní Srbské hyperinflace, na období roku 1933 (kdy někteří vyvrhelové v USA své zlato navzdory zákou před hodným vyvlastňujícím státem zapřeli). Nebo na rok 1948 - když před socialismem pan továrník (advokát/investor/...) se svým zlatem prchal (a porušoval tak zákon), jaké parametry toho zlata ho zajímaly a jaké ne. Jaké problémy řešili a co pro ně bylo podstatné a co naopak ne, třeba obyvatelé Zimbabwe, židé prchající z Německa, atd... Co očekáváte, že vás bude zajímat např. po státním bankrotu, nebo až z kolabující či fašizující EU utečete do Thajska, Singapuru, Zélandu či Chile? Nebo snad někdo očekává, že 21.století bude na rozdíl od toho 20. oázou klidu, prosperity, bez státní zvůle, válek, převratů, hyperinflací, měnových reforem, znárodnění, ...? Já bych spíš očekával zrychlení dějin - na co ve 20. století potřebovali 100 let, to nyní zvládneme max. za 50. Možná "chytrý investor" považuje ekonomickou a politickou situaci za stabilní, neměnnou či z investorského pohledu za irelevantní a jen muppet řeší, zda zde za 20 let ještě bude CZK, EUR, USD, státní penzijní systém, EU, demokratický socialismus, atd... Evidentně pohledů na kov je mnoho a je mnoho investorů, kteří mají zásadně rozdílné motivy k investici do kovů. A z toho plynou i jejich rozdílné preference. Někteří zákazníci nakupují nové mince a slitky u CZ prodejců - a já mezi ně patřím, i když zrovna se Silverem jsem shodou okolností neměl zatím tu čest a těch 5 ostatních zde z důvodu respektu k pravidlům nebudu uvádět, ale jsou všeobecně známí a na googlu vyskakují mezi prvními. Někteří zákazíci preferují možná levnější a asi anonymnější nákup v Německu (a taky mám tu zkušenost). A někteří zákazníci buď preferují, nebo jen tím směrem chtějí obohatit své portfolio, například starší oběhové a pamětní mince (jednak z důvodu citelně nižší ceny, jednak z důvodu měnších jednotek než je 1 Oz). http://chodorov.galerie.cz/#89460544 A někteří zákazníci mohou preferovat výhodný nákup cihel prostřednictvím někoho, kdo stříbro potřebuje ve své výrobě (např. šperků) - ale pak se výměnou za nižší cenu musí "smířit" s tím, že v evropských podmínkách zřejmě narazí jen na cihly v kílech a ne násobcích uncí. Jsou i skupiny lidí, kteří na stříbro mají ještě úplně jiný pohled, vidí v něm "nástroj revoluce" - viz weby jako dont-tread-on.me, sgtreport.com, silverdoctors.com, ... Každý člověk je jiný, pro každého je zajímavější něco jiného a uvedené alternativy lze i kombinovat.

  • Jan Altman napsal:

    ad "Ad junk silver pro w8b: " Likvidita starých mincí je podle mne naopak v pohodě - firem zabývajícíh se výkupem "zlomkového" kovu je mnoho (stačí použít google). Likvidita tedy není problémem, problémem je cena - samozřejmě dostanete méně, než je spotová cena. O kolik, to záleží na formě a hlavně na ryzosti. Na druhou stranu - pokud někde poblíž narazíte na firmu, která vykupuje 10 či 15% pod spotem, tak se jich prostě přímo zepotejte, jestli vám to nenechají za cenu např. 5% pod spotem. I když nakoupíte za spot (např 20Kč/g) a druhý den budete potřebovat CZK a ve výkupu dostanete jen 16 či 17Kč / g, tak to sice zamrzí, ale pokud dnes koupíte Eagle za 890Kč, tak kolik za něk zítra dostanete ve výkupu? Spot + 3%, tedy 640Kč. Nebo se pletu? Co se týče panem Kopáčkem zmíněné informace, že "Nemáme rafinerii, která by z tohoto scrapu produkovala investiční provedení kovu" tak zde záleží na tom, co kdo považuje za investiční provedení kovu. Tito výkupci vykoupený zlomkový kov do rafinérií odesílají (Ag: Německo, Rakousko, Au: asi většinou Safina) a v případě Ag dostávají zpět napříklat 100g slitky a hlavně 250g, 500g a 1000g cihly z ryzího kovu. Je na vás, jestli vám stačí kila a značka evropské rafinerie, nebo zda chcete unce a americkou rafinerii - té se v tomto případě samozřejmě nedočkáte. Takže opět, na zvážení každého a úvahy dopadnou různě podle preferencí daného jedince.

  • Jan Dvořák napsal:

    O změně reality píšu, o drahých kovech taktéž. Monetární realita se časem podle mě změní. To ale není důvod ke změně daňové reality směrem k zvolnění. Spíše naopak. Proto si netroufnu skartovat daňové doklady (i když by bylo po zákonné lhůtě) nebo něco podobného. Prodloužení lhůt, které popsal čtenář PetrAsch je výstižné. Původem jsem auditor a možná proto si dávám většího bacha. Pokud jde o investice - každý nechť si zvolí přístup, jaký mu vyhovuje. Možností má celou řadu - může drahé kovy zcela ignorovat a preferovat třeba vína. Pokud se pro drahé kovy rozhodne, i zde má možností celou řadu - od nových mincí, přes použité, i když nedávno vydané mince nebo staré historické mince až po klasický scrap.

  • Jan Altman napsal:

    S tím lze souhlasit :-)

  • Martin Kopáček napsal:

    Dobrý den pane Altmane, já s Vámi polemizovat nechci. Nejsem teoretik, jsem praktik. Odpovídám na to, na co mám chuť, čas a co považuji za potřebné komentovat. A co má snad nějakou validitu. Neberu Vám Vaše názory. Jsou to ale - opakuji - názory člověka, který zná drahé kovy ""zvenčí". Je zřejmé, že se světem investičních kovů se znáte opravdu jen z jedné strany barikády. Ale to se nedá nic dělat, až se třeba jednou podíváte i do oblasti obchodníků s drahými kovy, třeba Vám moje komentáře budou jasnější a pochopíte, o čem píšu. Opakuji, že to vůči Vám nemíním ve zlém. Jen jde o to, že určité věci vnímáte s jistou odvahou, která většímu investorovi nebo serióznímu obchodníkovi s drahými kovy bude hodně vzdálená. Tak stručně k Vašemu pokračování této debaty: "Já s vámi obecně suhlasím, jen mám pocit, že si z mých příspěvků vybíráte to, s čím se vám pohodlněji polemizuje." - viz výše. "Já zde nikoho k ničemu nelegálnímu nenabádám a ani sám nic takového nedělám, pouze jsem pro zajímavost a na okraj uvedl příklady, o kterých jsem se doslechl. Rozhodně v tom není těžiště mého příspěvku a myslím, že to je zřejmé." - doslech je špatný informační zdroj. Bohužel pak je nutné zodpovídat dotazy klientů, kteří na Vaše "doslechové" info reagují. Ach jo... s investicí to má pramálo společného. Ztráta času pro všechny strany. "Méně se pak již vyjadřujete k věcem, se kterými není tak lehké polemizovat." - ale kdepak. Neplodné debaty nemám zapotřebí, ani Vám nechci vyvracet Vaše názory. Komentuji jen hodně rizikové nápady, které jste tu postoval. "Je opravdu nutné připlácet za Eagle a Buffalo, když Maple Leaf či Filharmonik je levnější?" - ano. Obchodník, který obchoduje také jinde než v ČR a zná velký trh se stříbrem (čili anglosaské míry), ví svoje. Každá mince má svůj význam. Každý má důvod, proč kupuje to či ono. Jen by měl každý opravdu vědět, co a proč dělá. Pak nechť si kupuje co libo. "Nebude nakonec nejlikvidnější mincí třeba něco úplně jiného – např. Panda?" - nevím, křišťálovou kouli nemám. Obchodování na burze mne naučilo, že primární je zajištění proti nepříznivému vývoji, ne odhadování budocnosti. "Je opravdu tak nutné u slitků preferovat výhradně americká uncová provedení, když Oz je americkou záležitostí a Amerika za 5, 10, či 20 let nemusí být oním hegemonem (netvrdím, že nebude, jen tvrdím, že vy nemůžete vědět, že bude), Comex může být zapomenut (resp. zničen požadavkem na fyzické dodání) a světu bude dominovat např. Čína a její clearing v kilových cihlách či honkkongská komoditní burza?" - ano, má smysl nakupovat násobky uncí. Kdo bude hegemonem za x let nevím. To bych místo investování řešil teorie. Snahou investora je investovat rozumně. Neztratit, vydělat. Umět reagovat na změny. To, co popisujete, je možné. Nepřu se s Vámi. Já ale řeším aktuální situaci, zajišťuji se proti nepřízivému vývoji. A když dojde k přesunu významu (a je to pravděpodobné) k Číně, vsadím s Vámi, že na tom bude lépe investor držící Silver Eagle než člověk, který koupil junk silver nebo Filharmonika :) "Opravdu bude za 20 let někoho zajímat nějaká faktura a další věci, ke kterým se dnes modlíme?" - zpátky na zem. Ještě tu nemáme ten masivní problém s falzy, který nepochybně přijde. Když investujete pár desítek či stovek tisíc korun, ok, riskujte. Větší investice by měla být opravdu podložena doklady, které pomohou při zpětném prodeji. Jestli opět házím hrách na stěnu, nedá se nic dělat... "Nekupuje se Au/Ag jednak jako dlouhodobá investice a jednak proto, že očekáváme, že monetární a politická realita se za 20 let změní (pravděpodobně daleko dříve)? Nepíše o tom často vlastně sám p.Dvořák?" - ano, souhlas. "Na co hleděli lidé během výmarské hyperinflace? Na faktury, na formu a provedení slitku/mince?" - tak to si pište! Falz bylo v té době jak naseto. Poptejte se na to v DE, u obchodníků. To se budete divit :) " Nebylo tehdy rozumnější mít toho kovu o 30% více a raději v měnších jednotkách (a koupit o 30% více kovu v prvorepublikových desetikorunách oproti novému Eaglu je zcela reálné)." - kdepak. Tenkrát byly mince Ag a Au normálním platidlem. Dnes je to jinak. Člověk doby kreditkové a papírkové má maličko jiné návyky. Uzanční provedení bude vždy zajímavější. V době hyperinflace byly zajímavější dobovové konvenční mince, než levantské Marie Terezie :) " Já netvrdím, že to tak MUSÍ být, je říkám, že nikdo nemůže tušit, jak to bude a vy na vašich stránkách ta opačná doporučení (na váš sortiment) prezentujete velmi kategoricky. Podle mne to ale má význam jen pro toho, kdo bude prodávat dejme tomu do 5ti let." - opět, nechci se Vás dotknout, ale nemáte zodpovědnost za to, co prodáváte a doporučujete klientům. My ano. Uvědomte si, že 80% lidí nemá potřebné znalosti. Vy působíte dojmem, že tuto oblast celkem dobře znáte. Ale asi rozhodujete pouze o vlastních penězích. My musíme umět poradit člověku, který se na nás obrací s určitým požadavkem a vkládá de facto vlastní úspory do našich rukou. To je základní rozdíl mezi Vašimi možnostmi (můžete tu teoretizovat nad kdečím, včetně informací z doslechu nebo nápadech typu "diety ve stříbře") To si my nemůžeme naproto dovolit! Proto Vám pořad zkouším vysvětlit, že situaci znáte jen ze svého pohledu. Dealer má podstatně větší zodpovědnost. Musí ji mít. "Co se týče onoho vyhledávače německých prodejců: každý si může zkusit u jednotlivých zde zobrazených firem prověřit, jak dlouhou mají historii, jakou mají pověst a reference, jak jsou velké co do obratu či počtu zaměstnanců, jak často mění sídlo, atd… A samozřejmě pro porovnání by si člověk pak měl obdobné parametry zjistit i o uvažovaných CZ prodejcích." - a kdo to, pane Altmane, dokáže? Asi tak Vy. Opakuji: uvědomte si, že 80% přichází s daleko menší teoretickou znalostí. A ještě jedna drobnost: shlédl jste se v Německu, ok, nic proti. Ale zkusil jste si někdy opravdu tvrdou reklamaci, v řádu stovek tisíc korun? Asi ne. Nepsal byste sem Vaše soudy s tak kategorickou lehkostí. Německý trh zde opakovaně prezentujete jako selanku a ráj. Není to tak. Já se v Německu pohybuju, přímo v této oblasti. Opravdu vím, o čem mluvím. Když bude mít zákazník z Čech smůlu, tak se v DE svého práva bude dovolávat velmi dlouho, těžce a draho! "Máte pravdu, že pokud někdo nakupuje kov ve velkém a chce zachovat anonymitu, nákup realizuje prostřednictvím nějakého „nastrčeního“ SPV – třeba AS s anonymními akciemi či registrovaným v „daňovém ráji“." - ano, je to tak. "Ale pro „normální“ lidi toto není schůdná cesta a pokud také preferují anonymitu, musí to řešit jinak." - ano. Ale ne tak, aby jednou drželi v ruce kratší konec lana. Anonymita se dá vyřešit způsobem, který jsem již popsal. "Na druhou stranu, pokud bych chtěl za kov utrácet desítky či stovky milionů (třeba kdybych byl hejtmanem, ministrem, atd..) a dávalo by smysl si speciálně na to zakládat SPV firmu, tak (s prominutím) takový objem možná nebudu řešit s nějakou CZ firmou a zadám své asistentce či svému nákupčímu, ať buď uspořádá tendr (osloví X prodejců, i zahraničních), nebo ať se obrátí někam blíže ke zdroji (rafinér, mincovna, primární dealer mincovny, APMEX, …)." - to je naprosto normální postup. A takto to také od určité částky funguje. Až to budete jednou třeba řešit Vy osobně, budete přesně vědět, jak se postupuje. Vpodstatě, i když jste zjevně nikdy v uvedených řádech neobchodoval, jste trefil hřebík vcelku na hlavičku. Ale to je opradu otázka většího objemu. A ještě drobnost: právě v situaci, kdy takový objem zájemce řeší, konzultuje s "nějakou CZ firmou". Víte proč? Aby neudělal chybu. "Podle mne je dobré, aby si každý promyslel, jaký má investiční horizont ohledně kovů. A pak si může zkusit tento horizont aplikovat na historii – ukáže mu to, jak se preference a pohled mohou v čase změnit." - souhlas, historie magistra vitae. "Pokud nějaký ošklivý americký muppet, který nectí zákony hodného státu, odjel v roce 1970 na dovolenou do Švýcarska, tam porušil moudrý zákon své země zakazující američanům zlato vlastnit a koupil anonymně kilovou cihlu a nechal ji 10 let v bankovním sejfu – Litoval po těch deseti letech, že se zachoval tak ošklivě? Litoval, že ta cihla nebyla v uncích? Litoval, že nakoupil anonymně a nemá fakturu?" - to asi nebyl mupet, pane Altmane. Mupeti z USA ve Vámi popisované době do Švajcu nejezdili. Tam jezdili právě ti chytřejší, zpravidla na radu "nějaké US firmy" :) "Obdobný příklad si můžete zkusit na obdnobí nedávní Srbské hyperinflace, na období roku 1933 (kdy někteří vyvrhelové v USA své zlato navzdory zákou před hodným vyvlastňujícím státem zapřeli). Nebo na rok 1948 – když před socialismem pan továrník (advokát/investor/…) se svým zlatem prchal (a porušoval tak zákon), jaké parametry toho zlata ho zajímaly a jaké ne. Jaké problémy řešili a co pro ně bylo podstatné a co naopak ne, třeba obyvatelé Zimbabwe, židé prchající z Německa, atd…" - ano, kov měl cenu. Ale zase jsme u toho: kdo měl šperk po babičce, cihlu slitou někde v Zapadákově panem Chytrákem, ten na prodeji prodělal. "Co očekáváte, že vás bude zajímat např. po státním bankrotu, nebo až z kolabující či fašizující EU utečete do Thajska, Singapuru, Zélandu či Chile?" - likvidita. Se Silver Eaglem nebudete mít problém. Pokud mazaně nakoupíte scrap nebo junk (třeba ty překrásné prvorepublikové pětikoruny), tak budete mít třeba v Thajsku nebo Singapuru asi trošku horší výkupní podmínky :) "Nebo snad někdo očekává, že 21.století bude na rozdíl od toho 20. oázou klidu, prosperity, bez státní zvůle, válek, převratů, hyperinflací, měnových reforem, znárodnění, …? Já bych spíš očekával zrychlení dějin – na co ve 20. století potřebovali 100 let, to nyní zvládneme max. za 50." - nevím, sociální inženýr nejsem a křišťálovou kouli nemám. "Možná „chytrý investor“ považuje ekonomickou a politickou situaci za stabilní, neměnnou či z investorského pohledu za irelevantní a jen muppet řeší, zda zde za 20 let ještě bude CZK, EUR, USD, státní penzijní systém, EU, demokratický socialismus, atd…" - přesně naopak. Mupet debatuje, investor jedná. "Evidentně pohledů na kov je mnoho a je mnoho investorů, kteří mají zásadně rozdílné motivy k investici do kovů. A z toho plynou i jejich rozdílné preference." - souhlas. Zkrátka nemohou mít nakonec všichni pravdu. "Někteří zákazníci nakupují nové mince a slitky u CZ prodejců – a já mezi ně patřím, i když zrovna se Silverem jsem shodou okolností neměl zatím tu čest a těch 5 ostatních zde z důvodu respektu k pravidlům nebudu uvádět, ale jsou všeobecně známí a na googlu vyskakují mezi prvními." - nikdy by nás nenapadlo, že jsme jediní správní. Jen jako jedni z mála víme, co a proč kupujeme, dovážíme a doporučujeme. "Někteří zákazíci preferují možná levnější a asi anonymnější nákup v Německu (a taky mám tu zkušenost). A někteří zákazníci buď preferují, nebo jen tím směrem chtějí obohatit své portfolio, například starší oběhové a pamětní mince (jednak z důvodu citelně nižší ceny, jednak z důvodu měnších jednotek než je 1 Oz). http://chodorov.galerie.cz/#89460544 A někteří zákazníci mohou preferovat výhodný nákup cihel prostřednictvím někoho, kdo stříbro potřebuje ve své výrobě (např. šperků) – ale pak se výměnou za nižší cenu musí „smířit“ s tím, že v evropských podmínkách zřejmě narazí jen na cihly v kílech a ne násobcích uncí." - a další desítky důvodů známe od klientů a z praxe od kolegů :) "Jsou i skupiny lidí, kteří na stříbro mají ještě úplně jiný pohled, vidí v něm „nástroj revoluce“ – viz weby jako dont-tread-on.me, sgtreport.com, silverdoctors.com, …" - ano. Společným rysem je nedůvěra ve stabilitu papírové měny. "Každý člověk je jiný, pro každého je zajímavější něco jiného a uvedené alternativy lze i kombinovat." - ano. -------------------- Tak jsem se snažil odpovědět Vám na vše, co jste sepsal. Investoři, které zajímají důležité věci, by se měli zaměřit na postatnější věci a samozřejmě nežít v naivní iluzi, že na západ od nás je pro investice do drahých kovů země zaslíbená. I v Německu je realita trošku drsnější, než se tu prezentuje. A kdo zavítal třeba do tolik opěvovaného Švýcarska a seznámil se realitou "bezcelních skladů" a "certifikátů na zlato", ten ví svoje. " Atd. atd. Třeba spotový trh je kapitolou sám pro sebe, COMEX a jeho případný default další. A taková ETFka, taky výživné téma. To vše má na investování do kovů větší dopad, než exotické úvahy na téma co bude 20 let, jak dostat diety ve stříbrňáku, nebo zda je dobré si natavit doma v hrnci stříbro do slitku pro situaci, kdy budeme utíkat přes hranice : ) :) :)

  • Martin Kopáček napsal:

    Dovolím si komentovat i toto: ad „Ad junk silver pro w8b: “ "Likvidita starých mincí je podle mne naopak v pohodě – firem zabývajícíh se výkupem „zlomkového“ kovu je mnoho (stačí použít google). Likvidita tedy není problémem, problémem je cena – samozřejmě dostanete méně, než je spotová cena. O kolik, to záleží na formě a hlavně na ryzosti." - no to už si trošku pleteme pojmy! Likvidita je bídná, právě proto se tyto mince vykupují jako scrap. Jako šunt, na roztavení. Ne jako investiční, uzanční provedení kovu, kde není potřeba purfikace na 999.9 a následná úprava provedení (uzanční hmotnost). Opravdu nejde o investici do investičního kovu. Jde o nákup kovu v provedení junk, scrap. Nebo šperk, průmysl bla bla bla. Likvidita JE bídná a tomu odpovídá cena. Kdo chce, ať si kupuje třeba lžíce po babičce, ale s tím hurá někam do vlákna "Vetešnictví, sběrny a železné neděle" .. "Na druhou stranu – pokud někde poblíž narazíte na firmu, která vykupuje 10 či 15% pod spotem, tak se jich prostě přímo zepotejte, jestli vám to nenechají za cenu např. 5% pod spotem." - jasně, a hurá s tím do Safiny, tam Vám slejou do slitku. Máte krásný, čistý, certifikovaný slitek - ale v žádném případě NEmáte investiční provedení kovu. Investujete sice do kovu, ale rozhodně v nevhodné formě. Nakonec budete rád, když Vám to vykoupí ten samý výkup, kde jste to před časem podle této rady získal. Ale klidně si to zkuste, ať pocítíte rozdíl mezi teorií hodného rádce a realitou od zlého dealera s vysokými maržemi : ) "I když nakoupíte za spot (např 20Kč/g) a druhý den budete potřebovat CZK a ve výkupu dostanete jen 16 či 17Kč / g, tak to sice zamrzí, ale pokud dnes koupíte Eagle za 890Kč, tak kolik za něk zítra dostanete ve výkupu? Spot + 3%, tedy 640Kč. Nebo se pletu?" - ach bože! Pane Altmane, prosím nemíchejte pořád hrušky a jabka. NEJDE o investiční kov! To, co tu popisujete, je poměrně neohrabaný pokus obchodovat s fyzickým průmyslovým kovem. Než toto někdo udělá, ať si zajde na pár minut do Safiny a probere to s jejich pracovníkem. Uvidíte,jak to pak vypadá v reálu. Je to hraběcí rada. A ten příměr s výkupem investiční mince? Ach jo. Víte, kolik se investičního kovu vykoupí zpětným výkupem přes dealera? U stříbra je to průměrně jen cca 8-10%! Investor neprodává zpravidla přes dealera a zpravidla ne za spot plus x. Výkup u dealera je pro investora poslední útočiště. Jestli toto netušíte, tak opravdu znáte mechanismy trhu fyzického investičního kovu jen z teorie. Jinak byste sem přece nepsal takové nesmyslné srovnání se Silver Eaglem. --------------------- Prosím když píšete o problematice scrap, nemíchejte sem investiční kov. Za chvíli tu budem řešit měď, pak ingoty litiny z Vítkovic, výhodné nákupy zlata od etnických menšin, láci hodných a čestných prodejců zlata v Orientu ... Už chápu, kdo je zákazníkem těch nabídek na aukru, kde se nabízí třeba 100 prvorepublikových pětikorun. To je prostě místní přebor, nemá to s investičním kovem nic společného. Troufám si říci, že to je právě doména mupetů. "Co se týče panem Kopáčkem zmíněné informace, že „Nemáme rafinerii, která by z tohoto scrapu produkovala investiční provedení kovu“ tak zde záleží na tom, co kdo považuje za investiční provedení kovu. Tito výkupci vykoupený zlomkový kov do rafinérií odesílají (Ag: Německo, Rakousko, Au: asi většinou Safina) a v případě Ag dostávají zpět napříklat 100g slitky a hlavně 250g, 500g a 1000g cihly z ryzího kovu. Je na vás, jestli vám stačí kila a značka evropské rafinerie, nebo zda chcete unce a americkou rafinerii – té se v tomto případě samozřejmě nedočkáte. Takže opět, na zvážení každého a úvahy dopadnou různě podle preferencí daného jedince." - hezké schéma, ale tahle to zpravidla nefunguje. Výkupci prodávají surovinu, inkasují peníze. Rafinérie vyčistí a prodá investiční provedení dealerovi. Výkup s dealerem se tedy zpravidla nekryje! To je jako byste uvažoval o tom, že sběrny železa pošlou kov do hutě, dostanou zpět hutní polotovary a s tím obchodují :) Až na výjimky nejde o směnu scrap/mince nebo slitek. Mechanismus zpravidla probíhá formou výše uvedeného trojúhelníku. Už z té prosté skutečnosti, že deler zpravidla více prodá, než vykoupí. ---------------------- Svět obchodování drahých kovů vypadá zvenčí velmi snadný. Je ale problém, když laik, který nezná tento svět zevnitř, začne na fóru v dobré víře radit. Na závěr uvedu jednu historku z natáčení: Obrátila se na nás firma, která chtěla koupit levné stříbro. Fajn, investiční se jim zdálo drahé. A že prý nakoupí granulát. Šlo o částku 7mil Kč měsíčně. Chtěli, abychom jim zjistili cenu (ano - to je případ proč "nějaká CZ firma" vstupuje i do těchto přímých obchodů) atd. Dodavatelé byli 3 reální, 2 nedůvěryhodní. Udělali jsme rešerši cen včetně informace o stupni rizika. Udělali jsme rešerši o ne/vhodnosti granulátu pro jejich investiční záměr. Udělali jsem podklady pro smluvní zajištění kontraktů. Firma nám za tuto službu velmi dobře zaplatila. A výsledek? Nedbali našeho doporučení, vzali nejlevnějšího dodavatele (mimochodem zvučné jméno). Zpočátku vše ok. Pak přišly mírné komplikace, které vyústily v problém. Pak odstoupili od smlouvy Dodavatel uplatnil penále. A jak jsou na tom dnes? Probíhá soud, pěkně daleko od naší poklidné zemičky. Je to drahý špás, jak firma sama přiznala. Nyní uzavírají dohodu s dražší firmou, kterou jsme jim my původně vytipovali. A perla na závěr? Teprve nyní jim při jisté příležitosti poměrně bolestivě došlo,jako je rozdíl mezi průmyslovým provedním a investičním kovem. Upozorňuji, že nejde o lidi problematiky kovů neznalé - naopak. Měli ovšem dlouho "vlastní názor", realita jim jej ale poměrně rychle (a draho) nabořila. -------------------------- Ale jak jsem již psal, každý svého štěstí strůjce. Přeju každému dobré investice. Lov akčních cen v Penny, přemýtání nad tím, co bude za 20 let, nebo snahy o co největšího doběhnutí berňáku těžištěm investice není. Časovou dotaci,kterou jsem hodlal věnovat laickým omylům, jsem již vyčerpal.

  • Jan Altman napsal:

    Já naprostou souhlasíms většinou toho, co píšete - např. s tím, že jako oficiální prodejce musíte být velmi opatrní, co svým klientům radíte a nabízte. A že jednotlivec, který rozhoduje o vlastních prostředcích se může rozhodovat jinak. To je naprostá pravda. Další věcí, ve které se víceméně shodujeme je ta, že fyzické kovy se nakupují jako dlouhodobá investice. Zároveň se shodujeme, že nás poměrně bezprostředně čeká velmi turbulentní doba, změny finančního a monetárního systému, dost pravděpodobně jevy jako státní bankroty, měnové reformy, hyperinflace, změny na pozici světové obchodní a rezervní měny, atd... Pak je otázka, jestli "keditkové" generaci velmi rychle nedojde, že se sitace změnila a velmi rychle ve vlastním zájmu nedožene praktické znalosti v oblasi Au/Ag platidel, které měli jejich předci (zkusme se poptat třeba ve Vietnamu). Podle mne nastane i změna režimu - bude demokracie udržitelná např ve stavu, kdy polovina voličů budou penzisti a zároveň stát nebude mít na penze? Jak a co asi ti penzisti (a státní zaměstnanci) budou volit a jak na to bude reagovat ta druhá polovina, která by tyto požadavky měla platit? Konflikt mezi plátci a příjemci se podle mne zásadně vyhrotí a jedni nebudou akceptovat, že druzí (stále agresivněji) rozhodují/hlasují o jejich životě a majetku. Dnes systém "funguje" jen proto, že není jasná hranice mezi plátci a příjemci, což se změní. Máte pravdu, reklamaci v Německu jsem nikdy neabsolvoval. Naštěstí jsem neměl důvod. Ale stejně tak jsem reklamaci neabsolvoval ani v Česku, takže také nevím, jak moc dobře bych pochodil. Německý trh zde rozhodně neprezentuju jako selanku a ráj. Český ovšem také ne. Nicméně čechů (a nejen jich - do DE jezdí nakupovat kvůli DPH ze VŠECH okolních zemí - od Polska až po ty "nejzápadnější") tam nakupuje poměrně hodně a jejich zkušenosti jsou dohledatelné i na mnoha českých diskusních fórech. Včetně hodnocení některých konkrétních prodejců. "Mupet debatuje, investor jedná" - pak jsme asi oba mupeti :-( Co se týče pojmu "investiční kov". Nic proti němu, řekl bych, že většinu portfolia mám v tomto provedení, dokonce i ty Eagly. Na druhou stranu: zejména u stříbra velkou část poptávky činí průmyslová spotřeba. A pevně věřím, že při výrobě solárního panelu se ta výrobní linka nezasekne, pokud se nakrmí něčím jiným, než NTR slitkem, či Eaglem. Pojem "investiční kov" je podle mne poměrně úzce spjat s érou fiat peněz. A pokud se situace změní a kovem se opět začne platit, vemi se změní i obsah pojmu "investiční kov". Pokud by se třeba v USA+Mexiko+Kanada začalo opět platit stříbrem, něco jako Eagle dost možná ztratí smysl. A ještě k té likviditě: likvidita je schopnost přeměny na peníze. A ta je podle mne i u "scrapu" velice slušná, protože výkupců zlomkového Au/Ag je přeci dost. Když teď vemu pytel desetikorun z třicátých let, do hodiny mám CZK. Jakou lepší likviditu potřebuji? Prodám včera koupený Eagle rychleji a v lepším poměru nákup/prodej? Pokud vzroste průmyslová poptávka po Ag, na jaké formě kovu se to projeví nejpozitivněji? Asi na všech stejně. Nebo píš na scrapu pozitivněji, protože vrzoste cena vlastního kovu (spot), ale investiční kov obsahuje navíc dejme tomu 30% složku (premium, DPH), která se adekvátně nezvýší. Nejsem propagátor scrapu ve smyslu "kupujte jen scrap, protože to je výhodnější". Ale podle mne to je zajímavý doplněk. Jedná se o drobné, které se mohou hodit, i Eagle jednou může být příliš velká hodnota na běžný nákup. Kdo si nemyslí, že atom Ag je jako atom Ag a že se linka na výrobu antibakteriálního prádla díva na značku rafinéra, kdo chce něco světově známěnšího, než staré Ag koruny, může samozřejmě nakoupit staré dolary, franky či marky. Je jasné, že když třeba hejtman investuje svoje easy money do "žluťoučkých kulaťoučkých", tak že bez váhání nakoupí provořadé nejznáměší zboží bez ohledu na cenu. Pokud se ale Franta rozhoduje, jestli za čtvrtletní prémie koupí 100 či 130 Oz, je ten pohled jiný. A můj názor je, že i ten průměrný Franta či Tonda by se měl nejen zabezpečit na stáří, ale i pro případ finančního kolapsu a monetární reformy. A je velká otázka, zda až ten Franta půjde za 10 let (tedy po st. bankrotu, kolapsu fiatu a bankrotu státního penzijního, sociálního a zdravotního systému) na operaci a doktor bude chtít platbu v kovu a na ruku, tak zda ten doktor bude znát NTR a Eagle o tolik víc, než staré CZ Ag mince, filharmoniky, dukáty, či třeba zlaté rakouskouherské 10, 20 a 100 koruny. Jak říkám - co bude za 20 let neví nikdo. Ovšem pak je otázka, zda se vyplatí připlácet si 30% předem za provedení, které bude výhodné v jedné varialně vývoje a v jiné možná ne. Výdaj jistý a předem, přínos nejistý a v nejisté budoucnosti. A teď něco proti scrapu: pokd zde nemluvíme o běžném Frantovi a Tondovi, ale o velkém seriózním investorovi, je vše trochu jinak. Pro velkého investora má cenu připlácet si za jistotu a kvalitu - už proto, že toho kovu kupuje tolik, že v případě změny monetárního systému ho bude mít dost nejen na živobytí, ale i na investice a rozjezd podnikání v nové době. Až tak ho nezajímá, že toho kovu mohl mít o X% více, jen ne v té preferované form. Tím se liší od Franty, který se rozhoduje, jestli ze svého limitovaného konstantního příjmu nahromadí do kolapsu 1000, nebo 1300 Oz Ag (tzn. jestli si zajistí živobytí např. na 3, nebo na 4 roky, což je docela rozdíl). Velkého investora zajímají i nároky na skladování a transport - ryzí 1000 Oz cihla je poměrné kompaktní, dobře skladovatelná a transportovatelná. Ovšem kdyby měl místo každé 1000 Oz cihly mít 8886 prvorepublikových pětikorun, tak je bude skladovat a transportovat velmi obtížně (zvláště pokud to vše znásobíme). Navíc by je v takovém množství těžko sháněl (způsobil by tak pouze jejich nedostatek a růst mumismatické ceny). Vy jako obchodníci se zaměřujete na velké investory. Nejen na prodej zboží jim, ale i na poradenství. Já spíš myslím na to, že pokud dojde ke kolapsu fiat měn, kovy je nahradí o to snadněji, čím více budou mezi lidmi rozšířené - a to v malých jednotkých vhodných nejen jako uchovatel hodnoty, ale i jako prostředek směny. A podle mne v případě hyperinflace i "kreditkové dítě" rychle pojme informace o paremetrech nejběžnějších našich domácích mincí, zapamatuje si, že prvorepublikové pětikoruny jsou 3.5g Ag, komunistické stovky maj 7g a investiční mince z celého světa (od Eagle po Leaf, od Pandy po Filharmonik) maj 31.1g.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo