Podle MMF je dluh evropských korporací neúnosný

Poslední dny na trzích můžeme sledovat zvýšenou volatilitu spojenou s poklesem cen aktiv a tomu jistě dále nepřispělo ani  snížení kreditního ratingu Velké Británie společností Fitch z AAA na AA+ z důvodu redukce očekávání ekonomického výkonu a stavu ve fiskální oblasti. O problémech Británie jsme se již zmínili na serveru několikrát a tak se to snad dalo i čekat. Avšak, co bylo závažnější bylo publikování  reportu Mezinárodního měnového fondu (IMF): Global Financial Stability Report, který si můžete celý přečíst kliknutím na linku.  Zde se IMF zamýšlí nad některými závažnými ekonomickými problémy současnosti  a úskalími z toho plynoucími do budoucna. Mezi některé zajímavé body patří například:

• Evropské banky jsou velice pomalé v procesu oddlužování a musí ze svých knih odstranit dalších 1,15 biliónů euro a nyní nikoliv jen redukcí mezinárodních operací, ale převážně v domácích ekonomikách, což může výrazně zasáhnout poskytování úvěrů domácím firmám a jednotlivcům.

• Americké firmy vydaly v současném prostředí rekordně nízkých sazeb obrovské množství korporátních dluhopisů. Nicméně, získané prostředky jsou více a více používány k méně produktivním účelům, jako zpětnému nákupu vlastních akcií.

• Nutnost nastavit regulatorní prostředí tak, aby očekávaná dlouhá perioda úrokových sazeb blízko nule nevyvolala excesy na kreditním trhu a vytváření dalších „tržních bublin“. Nízké úroky mají tendenci rovněž stimulovat banky k rolování špatných půjček a ne jejich řešením (viz. ono odkopávání plechovky stále o kousek dál místo jejího zvednutí z cesty).

• Tržní a regulační prostředí  bude tlačit na finanční instituce, aby měnily svůj obchodní model na menší a pružnější firmy, které rychle a interaktivně ragují na požadavky klientů.

Jedním z bodů, které si vyžaduje samostatnou část je alarmující zadlužení evropských korporací (zvláště těch na periferii, jak by se dalo očekávat). IMF odhaduje, že až  1/5 obligací velkých evropských korporací je v neudržitelném stavu (technicky v defaultu) a bude vyžadovat odpis nebo hledání cest ke splácení dluhu, což povede v konečném důsledku ke snížení kapitálových výdajů, redukci či eliminaci dividend akcionářům (kromě klasického se zaměření na pokles operačních nákladů) a dalším metodám hledání prostředků.  To opět směřuje k oněm bankám, jelikož tyto jsou často hlavní věřitelé a ocitáme se tak v začarovaném kruhu a následně k poklesu růstu produktu ekonomik či jejich recesi. Na rozdíl od velkých společností, které se neúměrně zadlužovaly v období “levných peněz” a s očekávaním nadprůměrných výnosů, tak střední a menší firmy nyní trpí nedostatkem úvěrů pro financování svých aktivit. Proto např. hl. ekonom IMF Olivier Blanchard navrhuje, aby bylo evropským bankám povoleno tzv. „balíčkovat” dluh poskytnutý malým a středním firmám a vytvářet z těchto obchodovatelné aktiva (securitizace dluhu). To by mělo banky stimulovat k úvěrům menším a středním společnostem.

Tak bude nesmírně zajímavé, jak se bude tato dynamika v privátním sektoru vyvíjet a zda budou návrhy IMF vyslyšeny.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj úroků v eurozóně (EMU) v posledních měsících, resp. vývoj ceny kontraktu na 3-měsíční Euribor, tj. sazby za kterou si půjčují banky eura, na londýnské pobočce americké  burzy NYSE Euronext (týdenní data). Sazba je pak definována jako 100 – cena uvedena na grafu, což implikuje současný výnos nejbližšího kontraktu 0,19% p.a., klikněte na obrázek pro jeho zvětšení: