Proč chytří lidé dělají hloupé chyby, když jde o peníze – Belsky, Gilovich

Kniha je napsána velmi čtivou formou. Pojednává o relativně nové oboru ekonomie nazvaném „Behaviorální ekonomie“. Ta se na ekonomii dívá spíše přes psychologii. Za tuto teorii byla udělena Nobelova cena za Ekonomii pro rok 2002. Dostal ji Daniel Kahneman, psycholog.

Kniha se mi velmi líbila a mohu doporučit všem. Řekl bych, že v některých typických chybách přístupu k penězům se tam najde snad každý. A co je knize z mého pohledu velmi užitečné, že nabízí rady i jak z toho ven. I když zejména z pohledu na investování se na tomto serveru s autory shodne zřejmě málokdo (autoři doporučují indexové investování)

Základní otázky z knihy:

  • Proč tolik jinak velmi rozumných lidí dělá tak nerozumná rozhodnutí ve finančních otázkách?
  • Proč se lidé dávají na různě získanou / investovanou korunu jinýma očima?
  • Proč tolik investorů prodává vítěze příliš brzy a naopak drží ztrátové pozice?
  • Proč lidé při platbou kartou utrácejí více?
  • Proč lidé přehlížejí pravidelně opakující se drobné vydání?
  • Proč lidé berou v úvahu utopené (nevratně vynaložené) náklady?

Dále si dovoluji vypíchnout z mého pohledu pár zajímavých námětů k zamyšlení nad zacházením s penězi a investicemi každého z nás:

  • Často se stává, že vedeme jakési „Duševní účty“, kdy koruna na jednom z nich má pro nás jinou váhu nežli koruna na jiném. Podle toho k nim i přistupujeme. Příklad – dědictví – přece dědictví nemohu dát do obchodování na kapitálových trzích. Ale kdybyste dostali vydělali stejnou částku na burze, klidně ji reinvestujete.
  • Jiný pohled na „+“ a „-„ investice
    • V případě, že vybíráte ze 2 akcií tu co koupit, soustřeďujete se na jejich klady
    • V případě, že vybíráte ze 2 akcií tu co prodat, soustřeďujete se na jejich zápory
    • Přitom v obou výše uvedených případech by se investor měl věnovat rovnoměrně jak kladům, tak i záporům.
  • Neředit akcie. Investoři prodávají akcie, jejichž cena stoupla častěji, než ty, jejichž cena klesla.
    • Krásný příklad:
      • Jste obchodník a máte 2 obchody – s koly a zahradní technikou. Ten s koly vydělává, druhý nikoliv. Máte peníze, který budete rozšiřovat? Ten ziskový. A ředění je naopak rozšiřování ztrátového.
      • Portfolio představuje flotilu. Jaké lodě byste chtěli mít ty co jsou bezpečné (rostoucí akcie) nebo ty, do nichž zatéká (klesající akcie)? Hodně lidí má tendenci prodat ty dobré a dokoupit ty horší.
  • Přehnaná sebedůvěra – lidé si pletou známost se znalostí
  • Vyhledávání spřízněných názorů a opomíjení názorů rozcházejících s naším názorem
  • Zaměřování se na absolutní změny místo relativních. Růst DJIA o 100 bodů dnes má jiný význam než tentýž absolutní růst před 20 lety, kdy byl index něco nad 1000 body.
  • Sklon přeceňovat daný stav – akci už mám, tak co.
  • Ignorovat utopené náklady. Tyto náklady již byly vynaloženy a nic s tím nenaděláme. Při našem dalším rozhodování bychom je měli ignorovat. Jejich neignorování je však častým hitem našich politiků.
  • Dále se kniha zabývá každodenními finančními transakcemi z pohledu psychologie (spropitné…)
Komentáře

Přidat komentář