Emil Kalabus: Syndrom vyhoření a relaxace

Autor článku: 22. 1. 2014

Toto je čtvrtý článek soutěže čtenářů roku 2014. Kdo chce soutěžit, posílejte články. 

Autor navazuje na článek Lukáše Peška: Jak na úspěch v dnešní době.  A i když není přímo o investicích, rozhodl jsem se ho publikovat. Stojí za přečtení.

 

Jste přepracovaní, potřebujete si odpočinout? Cítíte , že své úkoly nezvládáte a stáváte se vyhořelým, podrážděným, arogantním, agresivním? Nebo už jste rezignovali, máte pocit, že paměť neslouží a vše je k ničemu?

Už nemůžu dál. Přesně tato věta nejlépe vystihuje postižené syndromem vyhoření. Jsou to lidé, kteří jsou prací tak vyčerpaní, že ztrácejí energii, nemají z ničeho radost, a navíc se u nich začínají objevovat zdravotní potíže.

Pokud ani vy nemůžete dál, pak zřejmě trpíte Syndromem vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. Burnout). Tento nepříjemný psychický stav, byl poprvé popsán v roce 1975 H. Freudenbergerem v článku „Staff burnout“ v časopise Journal of Social Issues. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení), které se shodují v určitých bodech:

Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání. Vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální. Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava.

Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu.  Nejpodstatnějším znakem je posledně zmiňovaný chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese.

Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností.

Je to tedy stav, kdy se u jedince vyskytuje ztráta činorodosti a poslání, pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti. Jedinec ztrácí zájem o svou práci i o osobní rozvoj, spokojuje se s každodenním stereotypem, snaží se pouze přežít, „nemít problémy“, je emočně „oploštělý“, dochází k redukci tvořivosti, iniciativy a spontaneity, převažují negativní pocity od hostility po depresi, přidružují se i somatické potíže.

Vyhoření postihuje lidi z pomáhajících profesí, nejčastěji pak lékaře, zdravotní sestry, učitele, psychology, sociální pracovníky, manažery, policisty, programátory, architekty, podnikatele atp.

Jak se syndromem vyhoření bojovat? Jak si mohu pomoci sám?

Důležitým prvkem v boji proti syndromu vyhoření je odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb. Odpočinkem rozumíme činnost, která se naprosto liší od činností vykonávaných v práci.

 

Zde se budeme podrobněji zabývat relaxací a meditací, která nám může pomoci se syndromu  vyhoření vyhnout.

Relaxace je stav, kdy se v lidském těle uvolňuje svalové a psychické napětí. Relaxace je součástí psychohygieny. Pomáhá nabrat nové síly, zregenerovat tělo a duši, získat odstup od aktuálních problémů, a proto by se měla stát běžnou součástí našeho života.

Při relaxaci dělá člověk obvykle činnost, která ho baví, nebo je mu příjemná. Zbavuje se tak stresu a únavy. Díky relaxaci tak lze předcházet mnoha zdravotním potížím a problémům. Mezi relaxaci můžeme zahrnout sport, četbu knih, autogenní trénink, relaxační prohloubené dýchání a další metody, které vedou k odpočinku těla i duše.

Relaxace je základem nebo nezbytným doplňkem terapie mnoha psychických nemocí a poruch – od neuróz až po psychotická onemocnění a závislosti. Při správně prováděné relaxaci dochází k uvolnění stresu z buněk, které pak mohou přijímat dostatečné množství potřebného kyslíku, vody a jiných důležitých živin, mohou se přirozeně regenerovat.

Doposud nashromážděné znalosti ukazují, že ne všechny meditační techniky jsou totožné; většina meditačních technik jsou pravděpodobně propracované relaxační techniky, na druhé straně existují také techniky, které zahrnují i fyziologický stav, kterým je meditace jedinečná.

Dle mých osobních zkušeností se některá relaxační cvičení zejména na prohloubený dech, překrývají s cvičením meditačním a je možné říci, že z meditace pocházejí.

Je docela možné, že moderní relaxační metody, byly z části přejaty z prastarých dechových cvičení  meditujících jogínů a modifikovány pro moderní potřebu relaxace a odpočinku. Pokud  má konkrétní  metoda fungovat k nabití a obnově sil, způsobené únavou a stresem, jde podle mne o metodu relaxační i když z jednoduché meditační techniky vychází.

Při této metodě se dostáváme z bdělého vědomí  na přístroji EEG, charakterizované Beta frekvencí  do frekvence Alfa. EEG (elektroencefalografie) je vyšetření registrující aktuální elektrickou aktivitu mozku pomocí povrchových elektrod umístěných na povrchu lebky. Výsledný záznam je označován jako elektroencefalogram.

Rozeznáváme čtyři základní frekvence: Beta, Alfa, Theta, Delta.

Beta frekvence (13 – 30 Hz) můžeme registrovat, pokud je zkoumaná osoba normálně v bdělém stavu, něčemu věnuje pozornost, na něco se soustředí.

Alfa frekvence (8 – 13 Hz) je pro relaxaci a jednoduchou meditaci na dech nejdůležitější, objevuje se zejména při probouzení a při usínání. Úlohou relaxace je navodit stav v oblasti Alfa. Pokud zavřete oči právě Alfa frekvence nastupuje. Zde vznikají představy, kreativní řešení problémů a idejí. Mozek pracuje harmonicky a bez vysokých ztrát spotřebované energie.  Pokud chceme relaxovat hlouběji v Alfa frekvenci, použijeme metodu autogenního tréninku nebo jednoduchých dechových cvičení. Zde jde opravdu pouze o relaxační metody, které nás zbaví stresu a odbourají přebytečné svalové napětí.

Theta vlny (4 – 8 Hz) – tyto mozkové vlny charakterizují stav hlubokého uvolnění, meditace, určité fáze spánku. Při theta frekvencích lze nacházet v bdělém stavu vědomí neobvyklá řešení problémů, mohou nastat hluboké náhledy, rozvoj intuice a vize.

Delta vlny (0 – 4 Hz) – delta frekvence se vyskytuje hlavně v hlubokém spánku nebo stavu hlubokého uvolnění. Odpovídající mozkové frekvence doprovázejí procesy obsahující tělesnou regeneraci.

Pravidelná meditace působí na mozek podobně jako každodenní návštěva posilovny na svaly. Zatímco vaše tělo při ní relaxuje, váš mozek intenzivně pracuje.

V květnu 2009 zveřejnil magazín NeuroImage výsledky výzkumu Kalifornské univerzity, podle něhož mají pravidelně meditující lidé určité oblasti mozku větší než lidé, kteří se meditaci nevěnují. Zvětšení se týká především hippocampu, určitých oblastí ve frontálním laloku a thalamu. Pro stavy hlubší meditace jsou typické, také hlubší úrovně frekvencí. Theta i Delta frekvencí.

 

Co však je  ona meditace?

Meditací se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění. Ty mohou být povrchové a zavádějí nás na frekvenci Alfa, pak se nazývají relaxační, nebo jde o frekvence  hlubší Theta a Delta, v nichž je meditující na hlubší frekvenční úrovni a zažívá specifické prožitky umožňující určité poznání. Osobní, filosofické či náboženské vhledy.

Pod pojem meditace řadíme několik činností, z nichž řada je spojována s dosažením změněného stavu vědomí. Cílem meditace je ale zejména kultivace mysli (její zklidnění) a získání vhledu (ať už do smyslu lidské existence a vesmíru nebo do osobních záležitostí). Někdy tento pojem označuje i prosté rozumové přemítání.

Pokud tedy mohu doporučit, pak doporučím relaxaci, nebo lehčí meditaci na vlastní dech. Jsou to naprosto bezpečné metody k načerpání duševních i tělesných sil.  Zmíněné metody  člověka uvádí do Alfa frekvence a slouží opravdu k relaxaci. Nevzniká žádné psychické nebezpečí či ohrožení vaší integrity.

Proti syndromu vyhoření ideální metody. Některé z  běžných, antistresových metod.

Stabilizující dechová cvičení jsou vhodná pro osoby ve stresu. Klidným dýcháním lze ovlivnit chování vnitřních orgánů (např. zpomalit srdeční tep) i aktuální pocity. Toto cvičení je velmi výhodné, například když v kritické situaci narůstá nervozita a hrozí výbuch hněvu. Hodí se i pro dlouhodobě stresované osoby. Jeho obrovskou výhodou je nenápadnost a časová nenáročnost. Pro agorafobika je pak snadné vydýchat se při narůstající nervozitě v obchodě; impulzivní jedinec má takto možnost vychladnout a ovládnout se dřív, než pronese něco nešťastného.

Vyzkoušejte si rozdíl mezi dvěma typy dýchání – do hrudníku, kdy se při nádechu rozšiřuje horní a střední část hrudního koše, a dýchání do břicha, kdy se uplatňuje spodní část hrudníku a břicho. Při relaxaci používejte břišní dýchání.

Jak relaxovat pomocí cvičení s dechem: Pohodlně se položte nebo posaďte, ignorujte co nejvíce okolních podnětů a rušivých myšlenek a plně se soustřeďte na pozorování svého dýchání. Pomalu a zhluboka se nadýchněte nosem, nádech směřujte do břicha a přitom v duchu počítejte do pěti. Množství nadechnutého vzduchu musí být příjemné a přirozené. Pak zadržte dech na tři – v duchu počítejte „raz – dva – tři“. Pak opět nosem klidně vydýchněte, opět za doprovodu počítání do pěti. Následuje zase zadržení dechu na tři doby. A tak to jde dál – nádech na pět, zadržení na tři, výdech na pět, zadržení na tři.

Když vám občas odběhnou myšlenky, pokojně je přitáhněte zpátky a znovu se koncentrujte na dýchání. Relaxační efekt spočívá právě v koncentraci na dech a počítání, pro něž nemůžete myslet na nic jiného. Během několika minut si duševně výrazně odpočinete (dle možností a chutě takto prodýchávejte ½ minuty až 10 minut).

Zpočátku počítejte s tím, že vám budou myšlenky odbíhat dost často. Schopnost soustředění se vyvíjí, takže za pár opakování zjistíte, že se dovedete koncentrovat mnohem snadněji a že i odpočinek je hlubší.

Pokud chcete modifikovat, pak si při nádechu představte duhu, coby proud léčivé světelné energie, která proniká vaším tělem a při výdechu si představujte šedé zplodiny svých starostí a toxinů, které vám otravují duši i tělo a které, právě nyní vydechujete a tak se jich zbavujete.

 

Autogenní trénink

Autogenní trénink se používá již mnoho desítek let a jeho otcem je německý lékař Johannes H. Schulz. Schulz tento postup vyvinul z prvků jógy a hypnózy. Zatímco do hypnózy člověka uvádí hypnotizér, do relaxovaného stavu se dostane (právě pomocí autogenního tréninku) každý sám. Ostatně je to zakódováno už ve významu slova „autogenní“: z řec. autos = sám a genos = vznik; jde tedy o stav, který vzniká „sám ze sebe“. Někdo dokáže relaxovat zcela samostatně jen podle návodu, někomu je příjemnější vedení hlasem – pro ty z vás, kteří máte zájem, nabízím ke stažení nahrávku autogenního tréninku v mp3.

http://uloz.to/xVku2oKw/zeme-autogenni-trenink-mp3

Kdo si osvojí postup z nahrávky, může pak, zkrátit proces autogenního tréninku na 5 – 10 minut   bez audio pomůcky. Vhodná je však relaxační či meditační hudba.  Kdo zvládne dle psaného textu může se pokusit.

 

Postup při provádění autogenního tréninku.

Zaujměte pohodlnou pozici, nejlépe v leže na zádech. Ruce spočívají vedle těla. Celé tělo uvolněte. Dýchejte do dolní části hrudníku a do břicha (ne do horní poloviny hrudníku).

1. Nejdříve se nacvičují pocity tíhy v jednotlivých částech těla. Začíná se dominantní rukou (u praváků je to pravá ruka, u leváků levá). Soustřeďte se na pocity ve své ruce a opakujte si v duchu: „moje pravá ruka je těžká…“, „cítím tíži v pravé ruce…“, „pravá ruka je stále těžší…“ Pokračuje se druhou rukou, pak postupně oběma nohama, následuje „ruce a nohy jsou těžké“. Následně si pocity tíhy sugerujeme do trupu a končí se formulkou „celé mé tělo je příjemně těžké“.

Když vám to hned nepůjde, vůbec to nevadí – je to trénink a navíc užitek vám tato relaxace přinese, i když žádnou extra tíži necítíte – už jen to, že se soustředíte na pocity ve svém těle a na chvíli se tak odpojíte od okolního dění, je velmi uklidňující a osvěžující.

2. Dále se navozují pocity tepla. Opět se začíná dominantní rukou a v duchu si říkáte: „moje pravá ruka je teplá…“, „cítím, jak mi do pravé ruky proudí teplo…“ a podobně. Takto se postupně probere celé tělo.

3. Pokračuje se zklidněním dechu. Dech nezklidňujte vůlí, dýchejte zcela přirozeně a k tomu si říkejte „můj dech je klidný“.

4. Následuje zklidnění srdeční činnosti. Zaměřte se na tep svého srdce. Pokud jej nejste schopní zachytit, položte si na hrudník ruku. V duchu si říkejte „mé srdce tluče klidně“, „mé srdce je klidné“, „mé srdce pracuje klidně a zdravě“.

5. Dále se zaměřujete na pocity tepla v břiše. Používá se navozování tepla do této oblasti – „do břicha mi proudí teplo“, „v břiše cítím příjemné teplo“, „mé vnitřní orgány pracují dobře a klidně“.

6. V závěru se navozují pocity příjemně chladného čela. Můžete si k tomu představit například vlídný vítr, který vás ovívá, a v duchu si říkat „mé čelo je příjemně chladné“.

Podle J. Schulze by měl nácvik každé z těchto šesti částí probíhat postupně – prvních zhruba 14 dní se nacvičují pocity tíhy, po zvládnutí tíhy přichází na řadu teplo a posléze další části autogenního tréninku. Během těch osmdesáti let, které od představení autogenního tréninku uběhly, vzniklo mnoho modifikací původní verze, které tuto relaxaci zrychlují (taková je verze autogenního tréninku, která je zde ke stažení). Nacvičují se pak všechny prvky autogenního tréninku v rámci jedné relaxace. Lidem s menší trpělivostí a rychlejším životním tempem to tak může lépe vyhovovat.

Schopnost uvolnit se a pociťovat jednotlivé navozované pocity (tíže, tepla, klidu) se postupně zlepšuje. Zpočátku jsou také zcela běžné odbíhající myšlenky.  Za čas zjistíte, že jste schopní svou pozornost mnohem lépe ovládat – to přijde samo s opakováním relaxace.

Tento léčebný systém představuje vysoce účinný způsob relaxace a zvládání stresu. Dokáže pomáhat v prevenci nejrůznějších onemocnění spojených se stresem, stejně tak příznivě ovlivňuje léčení různých typů závislostí a návyků. Základem tohoto relaxačního postupu je řada jednoduchých duševních cvičení, která pomáhají tělu vyrovnat se se stresovými problémy navozením různých fyziologických stavů. Patří mezi ně pocit tíhy, pocit tepla, soustředění se na srdeční tep a klidné dýchání. Relaxační metoda autogenního tréninku , nebo jednoduchá dechová cvičení jsou opravdu pro každého.

Jednoduchá meditace na dech je po tisíciletí praktikovaný nástroj dosažení vnitřního klidu a harmonie.

Vědecké výzkumy prokazují její blahodárné účinky proti stresu a projevům stárnutí. Meditace  výrazně zlepšuje učení, zvyšuje IQ a využití  mozkové kapacity, rozvíjí kreativitu, flexibilitu a adaptabilitu. Posiluje integritu osobnosti, zvyšuje empatii, emoční a sociální inteligenci…

Má prokazatelný vliv na relaxaci a regeneraci organismu, včetně snížení frekvence dechu, frekvence srdečního pulsu, snížení (normalizace) krevního tlaku, snížení krevního cukru, snížení hladiny „špatného“ cholesterolu v krvi, snížení svalového napětí, nižší výskyt úzkostí, depresí a poruch spánku.

Dochází k rozvoji nadhledu nad problémovými situacemi (schopnost nenechat se pohltit problémem a umět jej nahlížet v širších souvislostech).

Z toho plyne zájem o jednoduché relaxační a meditační metody mezi  lékaři, zdravotními sestrami, učiteli, psychology, sociálními pracovníky, manažery, policisty, programátory, architekty atp.

Právě lidé výše jmenovaných profesí, přetíženi prací a starostmi, využívají jednoduché relaxační a meditační metody v boji se syndromem vyhoření.

Při prevenci vyhoření je důležitý vlastní postoj člověka k práci – samozřejmě v ní má být pociťován smysl, ale neměla by být jediným cílem, smyslem a zájmem v jeho životě. Důležitá je sociální opora, jejímiž hlavními zdroji jsou: rodina, kolegové v práci, přátelé, zájmy a koníčky a celkově trávení volného času.

Lidé se syndromem vyhoření mnohdy zapomínají relaxovat, v pozdějších fázích už odmítají dělat cokoli zejména proto, že jim chybějí síly. Jako ideální relaxace se nabízejí jmenované relaxační metody, ale také obyčejné procházky v přírodě.

Nezapomínejme, že chůze je univerzální, pohybová aktivita s léčivým potenciálem na tělo i duši.

Emil Kalabus

 

Komentáře

  • opteron napsal:

    Pěkný návod, vyzkouším autogení trénink, odkaz na audio ale nefunguje. A když jsme u toho, nějaké doporučení na relaxační muziku k tomu? =)

  • Libri napsal:

    opteron: na jů-ťup je toho haldy. stačí si vybrat co se komu víc líbí. můžeš hledat i harmonizaci čaker.

  • Lime napsal:

    Všecny zdravím a zároveň se omlouvám, že odkaz nefunguje. Tato položka opravdu z ulož.to zmizela. Když si zadáte na ulož. to - autogenní trénink, jsou tam i jiné podobné návody. Např. Aktivační autogenní trénink 16.34 min. Voda autogenní trénink 19.26 min. Pokud máte čas je možno stáhnout autogenní trénink v trvání 56.54 min. Ten stojí za to. Opravdu si odpočinete. Tamtéž je možno stáhnout balík Relaxační hudba na autogenní trénink.rar K poslechu a odpočinku pak doporučuji stáhnout z ulož.to : EXISTENCE & Margot Reisinger - QI CHI KI - The Music Of Existence (2004).zip

  • Lime napsal:

    Nějakou dobu jsem se rozmýšlel zda vůbec článek zaslat. Někdo z vás si možná řekne, že patří někam do lékařského sborníku, ale myslím, že to tak úplně není. Žijeme v době, kdy životní tempo nabírá na obrátkách, jsou na nás kladené čím dál větší nároky. Pro naši podnikatelskou, manažerskou nebo jinou činnost, nemáme čas ani zájem poslouchat své tělo, ani varovný vnitřní hlas, který nás nabádá ke spomalení a k zamyšlení. "Hrajeme" na burze, točí se nám v rukou tisíce, statisíce, miliony. Stresujeme se, býváme často nemocní, ale jdeme za svým, aniž bychom si dokázali odpočinout, nabrat nové síly, zrelaxovat. Přidává se stres, fyzické i duševní problémy. Za čas zjistíme, že nás opouští manželka s dětmi, uvědomíme si, že žijeme pouze pro tu naši práci, která nás sice hmotně zajišťuje ,ale vše nehmotné bere. Začínáme o sobě pochybovat, naše činnost nás vysává, ale nějak tušíme, že jsme naskočili do kolotoče,ze kterého nelze vystoupit. Nutí nás to pracovat a vydělávat více a více na úkor rodiny, vztahů, přátelství, nemáme čas na vlastní děti, pokud jsme se vůbec stačili oženit/vdát/ a "luxus" zvaný děti si pořídit. Nemáme čas na koníčky, které by nám pomohly se nějakým způsobem odreagovat. Nakonec si uvědomíme, že jsme sami se sebou, se svými problémy a nemocemi, že už nemůžeme dál... Končíme v depresích a na prášcích. To je syndrom vyhoření. Tento článek je psán proto, abychom se dokázali na chviličku pozastavit, zamyslet a naučit se odpočívat. Celý článek by měl sloužit jako prevence, abychom se do takového stavu vůbec nedostali a naučili se zvládat stres, který pokud trvá déle, dokáže rozlořit jak naši psychiku tak i tělo. Víme, že vše tělesné je propojenu s duševním a proto se v medicíně hovoří o psychosomatice.

  • opteron napsal:

    Výstižný doslov, opravdu dobrý nápad uveřejnit takovýto článek. Cítím to naprosto stejně a sám pořád hledám různé způsoby meditace a relaxace při celodením sezení v kanceláři/autě/letadle, takže vyzkoušet novinku přišlo vhod. 16.34min už mám za sebou a byla to paráda. Snad jen příště delší odstup od jídla. Zítra zkusím ten hodinovej :-) Na podobné téma zmíněné dnešní super-rušné doby, kdy se vystavujeme desítkám interakcí ve společnosti, doporučuji pro posílení psychické stránky a vnitřního klidu - knihu od Don Miguel Ruiz - Čtyři Dohody. V Praze na Lávce probíhají vynikající divadelní ztvárnění od Jardy Duška..

  • Lime napsal:

    Pro opteron: V balíku Relaxační hudby na autogenní trénink rar. je nádherná skladba č. 8 MORNING SPLENDOR, DOPORUČUJI POSLECHNOUT JE TO ZÁŽITEK. Nemusíte nic provozovat, žádné dýchání, Na nic nemyslete a nechejte se unášet tóny. Nádhera, budete na jiné planetě a opravdu si odpočinete. V letadle, autobuse, doma...Ale všechny skladby jsou supr.

  • Lime napsal:

    K poslechu doporučuji sluchátka. Tóny cíleně stimulují pravou a levou mozkovou hemisféru... Díky za doporučenou knihu.

  • Lime napsal:

    opteron - knihu od Don Miguel Ruiz – Čtyři Dohody jsem si právě objednal. Supr.

  • opteron napsal:

    MORNING SPLENDOR fakt paráda, na sluchátka jak doporučujete. Něco mi to v hloubi připomínalo a to sem to nikdy neslyšel. Jak dočtete pošlete zpětnou vazbu, můžem diskutovat.

  • Lime napsal:

    Opteron. Zpětnou vazbu pošlu. Nejprve musím počkat na knihu. To může být tak do týdne. Ale pak to za 2-3 dny přelouskám a ozvu se.

  • Když zjistíte, že vás tlačí boty, sundejte je. --- Když začnete čumět do tupa, vypínat mozek, počítat ovečky před spaním, déle spát ... je to zeď, přes kterou nemá smysl lézt. --- My story: Když jsem zjistil, že mne přestala bavit práce, kterou jsem dělal 12 let, během 26 hodin jsem ji skončil. Rozloučil se s partnerkou, s bývalou manželkou, s dcerou z manželství ... a sedl na motorku a vyrazil na jih. Vyráchal jsem se v moři, vypil moře vína, porval se s pár talijánama, dostal na hubu od většiny z nich. Pak jsme se krutě vypláchli se stejnými týpky, vyspali opici na pláži, sbalili pár holek a vyrazili do Bologni a do Ravenny. A tak dál, dokud nebyla prázdná hlava, nádrž i peněženka. Pak jsem střelil v Anconě motorku, sedl na letadlo, doletěl do Berlína. Opět jsem se strašně ožral s Němci a s Rusáky, s dvěma Bulharkama (studium jakési pitschoviny na univerzitě) jsem skončil na jakýchsi kolejích. Pak cesta vlakem do Bohémie. --- A život jde dál, vyhoření je pryč. Nová motorka stojí v garáži a čeká, až zase vyhořím. --- PS: Prostě každý relaxuje jinak. Občas zabere to nejprimitvnější, co máme v genech po lovcích mamutů. Skončit v současném lovišti, vyrazit do cizího teritoria, tam si se servat s místními alfa samci a sbalit beta samice. K tomu pořádné dávky kvašených bobulí a hluboké nádechy dýmu z bylin. A mně to kurefsky zabírá!

  • Lime napsal:

    Martin Kopacek -Nejsem proti, to je také pozitivní přístup k životu. Je v tom pestrost, která brání vyhoření sama o sobě. Taky jsem tak žil ,nežli jsem zjistil, že je to na hov... Poukazuji na pestrost v žití a ne jen myslit na práci. Koníčky, občas zábava, všechno co k životu patří. Bohužel mnoho lidí to neumí... V tom Vámi, popisovaném životní stylu je nebezpečí závislostí. Na alkoholu, tráva z Vašeho mozku, může udělat kaši, někomu vrazíte facku a jdete sedět na pár let, protože náhodou si rozbije lebku o pangejt. Ale pokud Vám to funguje dobrý.

  • Lime napsal:

    Martin Kopaček A to jsem ještě nenapsal, co by jste mohl všechno chytit od těch beta samic...a na oplátku jim i něco dát na cestu, aby Vám za rok ta betasamice přivezla ukázat vašeho nového syna a žádala alimenty.

  • Lime: OMG, mně 42 let... To, co jsem popsal, není ŽIVOTNÍ STYL, kterým bych žil. Naopak, jsem považován za celkem konzervativního a nudného patrona. Nicméně třeba rád vyrazím na potápění, občas proběhnu nějaký ten les nebo pláž s detektorem kovů apod. Prosvištím na motorce, přelouskám řadu knih. Když narazím v aukci na válečný RU dluhopis, je můj. Atd. atd. atd. Čili pestrost je. Líh, tráva atd: Nepochopil jste. Popsal jsem situaci, kdy jsem ze sebe setřásl dosavadní činnost a užil si totálního výplachu mozku atd. Neznáte to? Já chválabohu ano, občas si prostě vyrazím "zařádit". Že by mi tedy hrozila kaše z mozku, to asi fakt ne :) To přenechám těm, kteří do sebe lejou pivo a šnaps každý den u televize anebo potajmu bafají u pixly ředidla mařku... Ad Vrazit někomu facku. Chápu, ten kdo sedí doma za kompem a svět zná třeba jen z diskuzí nebo přes skype, ten prostě na situace, kdy je třeba se postavit na zadní, nezná. Anebo rád bere včas nožky na ramena, což je jistě moudré atd. atd. Někdy tyto situace ale prostě přijdou - třeba na kalbě v kulturně trošku jiném prostředí. Ale to nemá smysl vysvětlovat, kdo nezažil, nepochopí. Facku holt občas dostanete, nebo dáte. A to se považuju za hodně spořádaného konformistu - jen občasnými výlety za hranice všedních dnů. A tam prostě nějaká ta rána přijde nebo nějakou ránu holt dáte. Kdybych se měl vždy ze všeho stresovat předem, co vše se může stát, tak jen sedím za kompem a raději ani nevylezu z domu. Ok, taky je to asi život, ale ne pro mne. Beta samice: Opět OMG. Fakt jste nikdy nic podobného nezažil? Fakt nevíte, jakou vybrat a jaké se vyhnout? A co dělat, když dojde na situaci, která se označí slovy Adult only? I zde jsou Stop lossy a poměr RRR, taktéž protective put atd :D Učí se to tuším už i na základkách :D Rizika byly, jsou a budou. Čistě hypoteticky, to byste si musel nechat manželku posílat pro jistotu na testy, zda Vám třeba nezahla a také něco ošlikového nechytila. A nikdy neříkejte, že to nemůže nastat:) Leda byste neměl babu (nebo chlapa, abych se nedotkl menšin). Ale nic ve zlém. Jen jsem tu chtěl postnout, že relax může být jakéhokoliv typu. Někdo rád hluboké dýchání a dzin dzin muziku do uší, jiný si sedne do kostela a dá dvakrát Zdrávas, další se vybreká mamce na rameni, jiný dtto na netu atd. No a já si, když po 12ti letech přestala práce bavit, prostě vyrazil zařádit. Nelituju ani náhodou :) Zabralo to, relax maximální.

  • Lime napsal:

    Martin Kopacek - Psal jsem Vám, že nejsem proti, to je také pozitivní přístup k životu. Je v tom pestrost, která brání vyhoření sama o sobě. No vidíte, jste mladej kluk, mně je 55let. To víte , že jsem si taky užil své...Psal jsem Vám, že také jsem tak žil ,nežli jsem zjistil, že je to na hov… Já byl právě vyhořelej z toho bohémského života. Musel jsem si v sobě udělat pořádek. Také jsem dál pár přes hubu a pár dostal, jak od života, tak od ožralejch týpků v hospodách. Vím jak to myslíte. Svou třetí manželku nesleduji, nikdy jsem to nedělal. Docela jsem se při čtení Vašeho textu pobavil, protože jsem byl nucen rozpomenout se na své životní eskapády.Díky za text hned je člověku celkově lépe, když si vzpomene na to co všechno prožil... Přeji Vám hodně úspěchů v podnikání a stále dobrou náladu. Také si rád dám sedmu vína, ale ne v hospodě. Tam se vždy našel nějaký obejda, který si koledoval o facana...

  • Lime napsal:

    Martin Kopacek - důvod proč jsem psal tento článek jsem psal Honzovi. "Před šesti lety zemřel můj tchán podnikatel , kterému se začalo velmi dařit. Měl peníze, ale neuměl relaxovat, odpočívat. Jediným jeho smyslem bylo podnikání, spával pouze 4 hodiny denně....Poslední diagnoza před tchánovým úmrtím v jeho 50 ti letech, zněla - syndrom vyhoření a celkové vyčerpání. Lékařem byl varován, aby zvolnil tempo. Marně. Pak se přidružila ještě jedna nemoc z oblasti žlučníkových a bylo dobojováno. Zesláblý a vyčerpaný organismus se nedokázal ubránit. To byl důvod proč jsem psal ten článek. Takže občasné vyhození z kopýtka doporučuji.

  • Lime: Tak to se shodneme. Workoholik je nešťastný člověk. Vyměnil prožití života za zápřah otroctví, i když třeba v hedvábí a v rollsu :) Anžto nám oběma bylo dávno Kristovky, tak se shodneme i na potřebě občas zapařit. Drsný flám, který jsem popsal, byl právě ve chvíli, kdy jsem cítil totální vyhoření... Jako styl života bych si to ale nevybral, protože je to fyzicky pekelně náročné :) I finančně --------- Pokud ale ve chvíli vyhoření člověk něco radikálně nezmění, zpravidla dopadne jak Váš tchán. Římani měli jednou za rok saturnálie,kdy se obracely role a bylo leccos dovoleno. Prostě frofylaxe před totálním zblbnutím a hozením si mašle. ------------ Z uvedené vlastní zkušenosti mohu říct, že na vyhoření funguje radikální změna, vyblbnutí se a tlustá čára za dosavadní činností. Vím, co je vyhoření respektive deprese za svinstvo. Nemají to jen přepracovaní manažeři a hysterické paničky.

  • Lime napsal:

    S tou potřebou radikální změny při vyhoření souhlasím. Také jsem párkrát, dobrovolně změnil zaměstnání a šel jinam, abych poznal něco nového. Vždycky mi to hodně dalo. Poznáte nové lidi, máte novou motivaci ke všem možným činnostem. Když se ke kolegům chováte fér, většina se tak chová též. Čím je život pestřejší a čím více se o něj člověk zajímá, tím menší je pravděpodobnost vyhoření. Prostě žádné radikální, ubíjející stereotypy. Osobně hodně chodím na tůry, pravidelně v posilovně cvičím. Ještě zvládnu dřep se 150 Kg na ramenou, bench-press se 120kg při mé váze 80. Neznám slovo nuda. Čtu, maluju, píšu. Občas to víno, když je mozek přetažený...Prostě pestrou činnost, která musí bavit. To je základ. Když je někdy blbá nálada, tak to cvičení ty endorfiny vždy vyplaví a zase je vše OK. Taky, často poslechnu nějakou tu hudbu. Řídím se heslem, na co člověk kouká do zrcadla to uvidí. Když se budu do zrcadla smát, budu vidět, že se na mne taky směje. Pokud se budu mračit, bude se i ono mračit. Takovým zrcadlem je svět a lidé, a tak to opravdu funguje. Tak pro dnešek dobrou noc...

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo