Články s tagem ‘Akcie’

Kdo kupuje americké akcie?

Úterý, Červenec 22nd, 2014

Americké akcie vytrvale rostou. K tomu aby rostly, musí je někdo nakupovat. Zde vzniká otázka – kdo americké akcie ve skutečnosti kupuje? Velcí investoři? Drobní investoři?

První graf z dílny Bank of America Merill Lynch ukazuje hrubé rozdělení nákupů amerických akcií.

Podle tohoto grafu prodávají hedge fondy a institucionální investoři, nakupují drobní investoři. To samo o sobě by signalizovalo přesun akcií ze „silných“ do „roztřesených“ rukou. Budiž.

Ale podle následujících údajů ani „roztřesené ruce“ v reálu nenakupují.

Vždyť v roce 2009 byl příliv a odliv prostředků do podílových fondů zhruba vyrovnaný.  Počínaje rokem 2010 prostředky z fondů rok cop rok odtékají. Jak mohou drobní investoři nakupovat, když prostředky z podílových fondů odtékají? O tolik se přece nezvyšuje objem investorů individuálně obchodujících na vlastní účet na burze.

Něco zde nehraje, kategorie „retail“ pravděpodobně ukrývá i jiný typ investorů, než jenom drobné investory. Takovéto zkreslování dat zavání problémy…

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Dvě malé společnosti profitující na LNG

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Před týdnem jsem věnoval článek o LNG jako takovém, dále o jedné velké společnosti. Dnes půjde o dvě společnosti. Akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se a NYSE. Jedna společnost je klasický těžař, druhá společnost se zabývá podpůrnými službami pro těžaře. Tato druhá společnost není mezi investory tolik známa, protože se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 18. července

Pátek, Červenec 18th, 2014

Objem IPO na amerických trzích je na maximech, objemem se blíží roku 1999.

Zvažuje Merkelová odchod? Když jsem o tom prvně četl před několika měsíci (ještě s komentářem, že k tomu bude dotlačena), považoval jsem to za výmysl. Nyní se to již jako výmysl nejeví. Bohužel, když už k tomu dojde, do médii proniknou jen oficiální zdůvodnění a sotva pravé důvody…

Banka zemí BRICS – tento komentář k jejímu založení doporučuji opravdu všem

Mezinárodní měnový fond varuje před rizikem poklesu důvěryhodnosti Evropské centrální banky.  Toto mě velmi zaráží, něco takového se přece neříká veřejně… A pokud ano, tak jako salva v měnové válce…

Barclays a Deutsche Bank čeká slyšení pře americkým Senátem

Funguje klasická fundamentální analýza akcií?

Čtvrtek, Červenec 10th, 2014

Odkaz na tento článek měl původně být zahrnut v zítřejších Článcích týdne. Vzhledem k závažnosti jsem se rozhodl zpracovat jeho stručný výtah v češtině. Zde je.

Steve Eisman, jedna z investičních hvězd zavírá svůj hedge fond. Podle jeho názoru nelze dělat investiční rozhodnutí o nákupu či prodeji akcií jednotlivých společností pouze na základě jejich „čisté“ fundamentální analýzy. Tento názor vyjádřil v květnovém reportu pro americkou komisi pro cenné papíry (SEC).

Nyní se za základní kroky ještě před fundamentální analýzou konkrétní společnosti považuje analýza zdraví finančního systému.

Jinými slovy, pokud chcete nakupovat cenné papíry, musíte se přizpůsobit situaci a být připraven v případě potřeby rychle reagovat.

Pokud jste optimisté (býci), vidíte sklenici z poloviny plnou. Akcie se vám mohou zdát zajímavě oceněné, trh není předražený, ceny akciových indexů jsou blízko historických maxim. S minimálními výnosy dluhopisů vám zbývají jen akcie, nic jiného. Obraz je optimistický.

Pokud hlavně hlídáte rizika, vidíte sklenici z poloviny prázdnou. Rizik vidíte celou řadu. Politika nulových úrokových sazeb zkresluje realitu a nikdo nemá zkušenosti s tím, jak takováto politika skonči. Pokud výnosy firem táhnou tištěné peníze, pak za takové zisky jste ochotni platit menší násobky, nežli dříve. Schillerovo P/E je na 25, tedy velmi vysoké. Obraz je pesimistický.

Je na každém, jaký pohled si zvolí.

Celé to jednou skončí. Někdy a nějak. Uvidíme.

 

 

P.S.

Moje pozice je jasná. Rád uvítám i články optimistů.

Stále existuje šance pro dluhopisy?

Sobota, Červenec 5th, 2014

I když od května minulého roku se u amerických vládních dluhopisů projevila první vlna výprodejů z důvodu naznačení omezování nákupu Fedem (tapering), tak od září je znatelný určitá korekce. U německých vládních dluhopisů pak pokračuje trend výrazně nahoru. Děje se tak z důvodu stále neutěšené situace jak ohledně růstu ekonomik, tak deflačních tlaků, což stimuluje jednak akomodativní politiku formou držení úroků kolem nuly, tak další redukci úroků v eurozóně. Toto snižování a s tím spojená postupná depreciace eura vůči americkému dolaru, jak jsem již minule diskutovali bude dále podporovat ostatní centrální banky v Evropě k akcím v rámci měnové války a poslední jsme mohli být svědky švédské Riksbank. Ta překvapila výrazně trhy tento týden a snížila klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 0,25%, potenciálně podobnou akci signalizovala rovněž norská Norges bank a pravděpodobně přijdou i další. A i když je toto stále podpůrné pro ceny dluhopisů, musíme se také ptát, kam se tyto mohou pohybovat v středědobém či delším horizontu, pakliže prostor pro další snižování se redukuje na nulu. Ceny obligací se pohybují inverzně k pohybu sazeb, to jest při růstu sazeb v ekonomice se zvyšuje požadovaný výnos do splatnosti papíru (kupóny plus kapitálový výnos) a jeho růst je následně zabezpečen poklesem ceny bondů. To, že je situace zcela odlišná oproti vývoji posledních zhruba 30 let a investoři možná stále žijí mentálně v této periodě charakterizované dluhopisovou rally si můžeme dokumentovat na následujícím grafu:

 

Od období bývalého předsedy Fedu Paula Volkera, který umožnil svou měnovou politikou například výnosům do splatnosti 10-ti letých amerických vládních dluhopisů vzrůst počátkem 80. let přes 15% a následně pak 30 let došlo k jejich postupnému poklesu až do dnešního výnosu kolem 2% uplynulo skutečně mnoho let a vypadá, že se setrvačnost přenáší i do dneška. Avšak, toto může mít katastrofické důsledky pro ty, co zapomínají, že perioda je u konce. Nicméně i tak, podle dat Bank of America Merrill Lynch investoři vložili minulý týden dalších 1,6 miliard USD do evropských dluhopisů s nejvyšším ratingem (high grade), pátý týden po sobě vklady převyšující 1 miliardu USD týdně. V tomto roce samotném pak celkem 25,5 miliard USD. Podle agentury Markit tak poklesl výnos do splatnosti těchto druhů dluhopisů s pětiletou splatností na 1,77% p.a., v porovnání s tím pětileté německé Bundy mají výnos 0,33% p.a. Jaký je prostor pro další pokles výnosů s limitou 0? Podobná je situace u amerických dluhopisů, zvláště se zde hovoří a je v rámci honby za výnosy zájem o korporátní obligace. Podle chicagské Morningstar poklesl průměrný spread výnosů firemních bondů vůči těm vládním na 1,03 procentní body, nejnižší od července 2007 (5-ti letý americký vládní dluh má výnos 1,74% p.a. a 10-ti letý pak 2,65% p.a.). Jedná se tak o spread, který je o 0,7 procentních bodu nižší než ten průměrný za posledních 15 let. Navíc, rating Morningstar indexu dluhopisů má současně rating A- v provnání s únorem 2007, kdy byl spread za sledovanou 15-ti letou periodu rekordně nízký a o něco těsnější, ale rating byl kvalitnější A, to znamená čekal by se v současnosti spread o něco vyšší z důvodu vyššího požadovaného výnosu u méně kvalitních papírů. Laicky řečeno spread je velmi těsný a cena korporátních obligací je napnuta do maxima. Kam mohou pak ceny těchto aktiv dále růst? Ne příliš mnoho. V příadě zahájení zvyšování úroků americkou centrální bankou dojde zajisté k výrazným výprodejům.

Jak se chovají aktiva jako akcie a dluhopisy v období zvyšování úroků? Na to jsme za oněch 30 let dluhopisové rally byli zvyklí odpovědět, možná jejich cena poklesne, ale následně jak Fed pokračoval v postupném snižování, byly tendence opětovně být jejich cena podporována (odmyslíme-li bubliny 2001 nebo 2008 u akcií, kdy došlo k masivním výprodejům). Je těžké určit jak se chovaly aktiva akcií a dluhopisů jako reakce na růst úroků od 80.let, kdy v podstatě byly úroky postupně snižovány. Nicméně, když vezmeme i periodu před tím, to jest od počátku 70. let (od roku 1972, kdy byl uveden Lehman Long-Term Treasury Bond index, dnes známý jako Barcalys Treasury Bond index) a jako růst úroku definujeme průměrnou denní sazbu klíčové sazby Fedu Fed funds na měsíční bázi a porovnáme, můžeme se dopátrak k určitému závěru. Matematicky tedy vyjádříme změny úroků následovně:

  • Jestliže sazba t > sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda rostoucí Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t < sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda klesající Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t = sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda Fed funs sazby beze změny

 

Graficky si pak můžeme ukázat, jaký byl vliv této změny na průměrné měsíční změny cen amerických dluhopisů a akcií a portfolia 60/40 (60% zastoupení akcií a 40% zastoupení dluhopisů):

 

Tmavo modře je pak znázorněn průměrný měsíční výnos aktiva v období klesající Fed funds sazby a světle modře průměrný měsíční výnos v období klesající úrokové sazby. Je evidentní, že i při zahrnutí periody 30-ti leté rally na dluhopisech, je změna úroků směrem nahoru velmi nepříznivá, jak pro akcie, tak dlouhopisy, či jejich portfolia a dochází k výraznému snížení výkonnosti těchto aktiv. Nyní, zkusme se zamyslet, co se stane odmyslíme-li postuně odeznívající periodu 30-ti letého postupného snižování úroků dlouhodobě? Nyní už tyto nemají postupně kam klesat. Co se stane, až dojde k jejich růstovému trendu, jaký bude výnos akcií a dluhopisů poté? To je také důvod, proč se tady v USA majetnější investoři typu family offices a penzijní plány, a tak dále (smart money) dívají více a více také po jiných aktivech z alt sektoru (alternative investments), zvláště těch, jejichž cennový vývoj bude na růstu sazeb nezávislý nebo pozitivně korelován .

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 24.6. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 211 248  pozic u kontraktů na 10-ti letý americký vládní dluhopis na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně. Rezistence je u zářijového kontraktu na úrovni  124-23,5 a support na 123-30,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL, pravá osa) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN, levá osa) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Silver Wheaton

Úterý, Červenec 1st, 2014

V anketě čtenářů jste si řekli o analýzy akcií. Slíbenou analýzu země (šlo o Mongolsko) jsem poskytl v půlce června, nyní jsem pro vás připravil analýzu jedné vybrané společnosti.

Investorům, kteří hledají možnosti investic do komoditních akcií, doporučuji podívat se na akcie společnosti Silver Wheaton (SLW).

Silver Wheaton je royalty firma, jejíž akcie jsem opět nakoupil loni na podzim těsně pod úrovní 25 dolarů za akcii. Nyní jsme tedy přibližně na svém.

Co royalty společnost znamená? Je to společnost, která např. poskytne jiné společnosti financování, často v jejích začátcích (nebo financuje rozjezd těžby) výměnou za právo na nákup vybrané komodity (v tomto případě stříbra) za předem danou výhodnou cenu (např. stříbro za ceny kolem6 dolarů za unci, v případě zlata pak kolem 400 dolarů za unci).

Nejde o žádnou malou společnost, kapitalizace je na 9 miliardách dolarů, P/E na úrovni 28, budoucí P/E pak na 23.

Společnost není závislá, tak jako řada těžařských firem, na 1-2, možná na 3 dolech. Příjmy společností generuje 19 dolů v různých lokalitách, dalších 5 je v přípravné fázi. Tři čtvrtiny příjmů generuje stříbro, jednu čtvrtinu zlato.

Díky tomu, že do provozu jsou průběžně uváděny další a další doly, tržby vyjádřené v uncích plynule rostou (vyjádřeno v uncích stříbra, vzrostl prodej v Q1 2014 oproti Q1 roku 2013 o cca 17%). Firemní politikou je nezajišťování cen stříbra a zlata. V kombinaci výše uvedeného nárůstu fyzických prodejů a poklesu cen drahých kovů o téměř třetinu vychází pokles obratu v dolarech o 20%.

Je zde tak již počítáno s dalším růstem tržeb a zisků. Vychází se z růstu prodejů měřených v uncích stříbra. Za rok 2013 bylo prodáno 26,8 miliónu uncí stříbra a 117 tisíc uncí zlata. Do roku 2018 plánuje růst těžby o třetinu.

Za posledních pár dní ceny významně vzrostla, pravděpodobně díky růstu ceny stříbra. Kdo čeká korekci ceny stříbra, může vyčkat i na korekci ceny této akcie.

Vzhledem k výše uvedenému se cena akcie se do budoucna proto bude vyvíjet v silné korelaci s vývojem ceny stříbra, navíc s určitým pákovým efektem.

Kdo chce, nabízí se příležitost ke zvážení.

 

P.S.

Pokud by chtěl někdo další tipy z oblasti drahých kovů, podívejte se na následující akcie:

Goldcorp - těžba v nových dolech Cerro Negro, Éléonore a Cochenour se pomalu blíží

First Majestic Silver Corp. - produkce v Q1 2014 měřená v uncích je  na rekordních úrovních, i když při vyšších než plánovaných nákladech na těžbu. V Q2-Q4 společnost očekává výrazný pokles nákladů na těžbu

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Nevhodnost některých ETF II.

Sobota, Červen 28th, 2014

O mnohdy zcela odlišném vývoji některých akciových ETF oproti podkladovému aktivu, jehož vývoj mají kopírovat jsme v minulosti psali. Jedná se ve značné míře o komoditní ETF z důvodu vlivu contanga (ceny vzdálenějších futures kontraktů jsou vyšší než bližších) a vlivu chátrání volatilitou (volatility &  leverage reset decay). Dále jsme zmínili ETF kontrakt na index volatility VIX, jež má ty samé charakteristiky, které neznamenají jen odchylku od skutečného pohybu ceny podkladového aktiva v krátkém období, ale hlavně pak nakumulování těchto odchylek a zcela odlišný vývoj v období dlouhém. Jedná se tak o akciové kontrakty, které znějí marketingově dobře a pro neznalé správně, ale mají s profesionálním obchodováním, asset a risk managementem pramálo společného. Na toto upozornil tento týden i sám tvůrce VIX indexu volatility akciového trhu na burze CBOE v Chicagu prof. Robert Whaley na konferenci ETF.com Global Macro ETF Strategist v New Yorku ve čtrtek. Zdůraznil, že tyto ETF jsou mnohem méně senzitivní na vývoj indexu a tak jako zajišťovací instrument nesprávné. Dle něj investoři mnohem lépe udělají při jejich prodejích (short pozicích) než při nákupech, které právě mají sloužit jako ochrana proti růstu volatility trhu, ke které dochází zvláště při propadech akciového trhu.

Jako zajišťovací instrument pak slouží ty, které k tomu byly určeny a to futures a opce na futures, forwardy, apod. s výběrem expirace dle časového horizontu zajištění. Další snad ještě extrémnější formou některých zcela nesprávných akciových ETF kontraktů jsou ty, které se snaží  opět z důvodu marketingu, nikoliv profesionální správy, nabídnout kopírování aktivních asset manažerů, jako hedge fondů, apod. Velmi významná podskupina hedge fund průmyslu je tvořena komoditními manažery, tak zvanými CTA, kde většina (dnes přes 70%) využívá AOS systémy převážně trendového charakteru (breakout, moving average crossovers, apod.) k zachycení trendů na trhu jak nahoru tak dolů a profituje mnohdy ze zvýšené volatility na trzích (long volatility). Jelikož v krizovém roce 2008 měli CTA manažeři velmi úspěšný rok, jako jedno z velmi mála aktiv oproti klasickým aktivům, které naopak prudce propadly na ceně, tak samozřejmě toto nezůstalo bez povšimnutí tvůrců akciových ETF. Tito přišli s novými ETF kontrakty, které měly vývoj této významné podskupiny hedge fund průmyslu kopírovat.

Jedním z těchto produktů je například ETF Rydex Fund (symbol RYMFX), který započal obchodování v r. 2007. Porovnejme tedy vývoj tohoto fondu s indexem komoditních manažerů jako Newedge CTA index (samotný skutečných CTA asset manažerů světle modře), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Na obrázku je zřejmé, že Rydex ETF, i když má průmysl komoditních manažerů ve svém názvu, tak ani trochu nekopíruje vývoj indexu. Spíše pak kopíruje strategii, a to je na obrázku také naznačeno, vyvinutou pro zjednodušení trendového obchodování a to S&P Diversified Trend Indicator. Tyto dvě křivky fondu Rydex a Trendového indikátoru jsou téměř na 100% splývající, navíc ETF ještě i tento indikátor dokonce podhodnocující.

S&P Div. Trend Indicator byl vyvinut, aby zjednodušil trend followingovou strategii a byl na trhu prodejný jako strategie, alespoň se snažící napodobit index komoditních obchodníků. Jedná se o investiční nákupní a prodejní strategii (long/ short) založenou na jednoduchém indikátoru na 24 futures trzích s rovnoměrným zastoupením komoditních a finančních futures kontraktů.  

Velmi podobný vývoj pak má vývoj ETF akcie od společnosti Wisdom Tree. ETF, symbol WDTI, která započala obchodování od r. 2011 a vývoj je podobný jako u výše uvedené ETF a je evidentní její silná korelace s Trend Iindikátorem od S&P ne zmíněnou podskupinou hedge fund průmyslu jako takovou.

Je zřejmé, že vývoj ať již podílových fondů nebo ETF jednoduše nemůže nahradit plnou investici do samotných komoditních manažerů a nedá se zjednodušit jejich operační a exekuční kvalita pomocí jednoduchého indikátoru. Z toho pak vyplývá, že pro získání přehledu o agregátním vývoji komoditních manažerů (CTAs) je nutné sledovat indexy tomu skutečně určené, do kterých sami CTA reportují výsledky ať již na denní bázi jako Newedge CTA index nebo měsíčně jako ostatní indexy.

Pro řízení rika na trzích pak jsou velmi vhodné rovněž komodity samotné. O drahých kovech se toho napsalo na serveru již mnoho. Dalším příkladem z poslední doby jsou pak dozajisté pohyby komodit v rámci nepříznivých vlivů počasí – vzpomeňme období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012 a vývoj ceny kukuřice a nebo polární vlna zde v USA v zimě 2013, která se dala zajistit long pozicí v kontraktu na zemní plyn, jehož cena explodovala prudce vzhůru. Z nedávné doby je to pak například situace konfliktu Ruska a Ukrajiny, kde Rusko společně s Jihoafrickou republikou (kde docházelo ke stávkám v dolech) mají v podstatě monoponí postavení na produkci paládia, jež se používá při výrobě katalyzátorů v automobilech, atd. Geopolitiké napětí se samozřejmě pak projevilo i v růstu ceny této komodity. Na vývoj kontraktu na paládium na burze CME Group v Chicagu se pojďme na závěr podívat (SOL Trader, kontinuálná kontrakt, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

29 biliónů dolarů

Čtvrtek, Červen 19th, 2014

Před pár dny přišli Financial Times s informací, že centrální banky a další vládní organizace po celém světě investovaly na finančních trzích po celém světě více než 29 biliónů dolarů. Jde o čtyři stovky vládních institucí ze 162 zemí celého světa.

Konkrétně jde o 157 centrálních bank (i ČNB drží v akciích přibližně desetinu devizových rezerv České republiky), 156 veřejných penzijních fondů a 87 Sovereign Wealth Funds. Centrální banky mají zainvestováno 13,2 biliónu dolarů, veřejné penzijní fondy 9,4 biliónu dolarů a Sovereign Wealth Funds zbývajících 6,5 biliónu dolarů.

Nikde ale není řečeno, že vše je na akciových trzích. V těchto částkách jsou například zahrnuty i investice centrálních bank do zlata, budou tam tak i investice do vládních dluhopisů různých zemí.

Zajímavé jsou zejména doplňující informace a výpočty. K částečnému přesunu směrem (zejména dividendové akcie došlo z důvodu hledání jiných zdrojů výnosů, když úrokové výnosy z držených obligací zkolabovaly – jenom centrální banky po celém světě přišly o 200-250 miliard dolarů na úrokových příjmech (výrazně větší částku tak ušetřily rozpočty zemí po světě platících tyto úroky).

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Oracle: Západ končí

Pátek, Červen 13th, 2014

Je tu první článek červnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Kedykoľvek sa púšťam s „niektorými“ diskutérmi na stránkach proinvestori.cz mám pocit, že som sa ocitol v tomto vianočnom vtipe:

Syn matke, ktorá je v kuchyni: Mami horí nám stromček.

Matka: Janko to nehorí, ale svieti.

Syn: Mami už nám svietia aj záclony.

 

Na vážnejšiu nôtu

Myslím si, že každí tunajší diskutér vie, že HDP USA v Q1 roku 2014 rástol neuveriteľné -1% (áno negatívne 1%) mám k tomu len 3 poznámky:

1) S dlhopismi a s akciami akoby ani nehlo, S&P 500 pri 1950 bodov a úroky  na 10 ročných US dlhopisoch sú nízke (okolo 2,4%), za normálnych okolností by došlo ku 2-5% korekcií, čo sa nestalo. Teda rast je poháňaný maloobchodným predajom  akcií resp. spätným nákupom akcií

2) Štatistiky sa sezonálne a všelijak inak sa upravujú systematicky „na ružovo“ viď  posledný debakel ISM kde zverejnené dáta museli upravovať nie raz, ale rovno dvakrát. Samozrejme nevedeli prečo počítače rozhodli použiť nesprávne koeficienty a samozrejme nikto nebude potrestaný. (Prečo by aj USA už odmeňuje neschopnosť viď QE, ZIRP a bailout). Celé to upravovanie sa robí len kvôli tomu aby ekonomika vyzerala dobre, čo sa skôr alebo neskôr vypomstí.

3) Nemá ani z čoho rásť cca 53 percent Američanov zarába menej ako 30 000 US$ ročne a približne rovnaké množstvo si nemôže dovoliť kúpiť dom v ktorom býva, ani s tým že hypotéky sú ozaj lacné (v Amerických reláciách) a keď k tomu prirátame aj to, že tržby z maloobchodného predaja klesajú aj napriek terajšiemu dobrému počasiu (pričom došlo to tak ďaleko, že v Q1 veľké predajné siete zatvorili množstvo obchodov, oznámené to bolo koncom roka 2013). Ostatne ani čísla o nezamestnanosti nie sú nijak optimistické, áno zamestnalo sa v USA 118,7 milióna ľudí, čo je o 98000 viac než v decembri roku 2007, ALE najviac je zamestnaná skupina 55-69 ročných (graf) a 129 miliónov je buď zamestnaný na čiastočný úväzok (27,2) alebo je nezamestnaný (9,8) či rovno vypadol z evidencie pracovnej sily (92), viď tento graf, ktorý bol vytvorený z oficiálnych údajov BLS, pričom kvalita týchto prác je mizerná. Nesmieme pri tom zabúdať, že rast ekonomiky USA v posledných 20 rokov bolo poháňané zadlžovaním aj štátu, ale hlavne obyvateľstva. Lenže tá posledná možnosť je vyčerpaná (kvôli už teraz rekordne vysokému zadlženiu obyvateľstva a relatívne nízkym mzdám) a prvá možnosť pomáha len veľkým korporáciám, ale nie ekonomike ako celku.

Aby som sa nezameriaval len na USA, treba zamerať aj na iné krajiny a zoskupenia. Začnem od EU ktorá tak ako USA sa vydala cestou japonska, čiže tlačenia meny a dokonca zašla tak ďaleko, že zaviedla negatívne úroky, a moje 2 otázky znejú:

1) Keby bola ekonomika EU zdravá a jej ekonomika v poriadku, tak by Draghi robil to, čo robí?

2) Prečo majú krajiny PIGS tak nízke úroky na svojich dlhopisoch, keď ich reálna ekonomika je de facto v ťahu (vysoká nezamestnanosť, nesplácané hypotéky atď)?

Odpovede sú jednoduché, reálna ekonomika EU je v ťahu, kroky ECB nepomáhajú so zotavením a ECB síce nepriamo ale tlačí € (Nemecký ústavný súd im to zatrhol). Takže FED a asi ECB dohodli asi takto, cez swapy budú financovať vzájomný nákup dlhopisov a FED zafinancuje nákup cez EuroClear (presúvajú sa sem US dlhopisy, ktoré boli v rukách BRICS, Iráncov a možno aj v Saudov) a ECB zase zafinancuje nákup PIGS dlhopisov, a keďže sa to deje cez swapy, je to OTC (Over The Counter), čiže sa to nedostáva do rozvahy zmienených CB. Môžeme teda povedať QE sa oficiálne bol obmedzený, neoficiálne sa dvoj až strojnásobil.

Japonsko, o nej len 3 veci: Japonská vláda chce aby bol postavení plynovod z Ruska popri Sachalinských ostrovoch, Abenomika (tlačenie meny) jej ekonomiku len poškodzuje a od 1.6. obchoduje s Čínou priamo vo svojej mene pričom vzájomný kurz sa určuje na Šanghajskej a na Tokijskej burze pričom ani jedna mena sa nepreráta na US$.

Pre úplnosť musím dodať, ani na Východe nie je všetko v poriadku, mám namysli Čínu kde praskli 2 bubliny, tá realitná a tá s tieňovým bankovníctvom. O tej prvej nemusím priveľa písať, každý predsa počul o prázdnych mestách, ale o druhej napíšem viac, pričom obe majú na rováši to, že rast Čínskej ekonomiky spomalil. Takže v Číne firmy ktoré nemali dostatok likvidity použili komodity (zlato, meď, hliník atď) ako zábezpeku na pôžičky, za následok tom mal jednak to, že to zväčša vyhnal cenu danej komodity (v prípade zlata celá schéma bola otočená, takže to tlačilo cenu zlata dole) a jednak tá istá várka bola použitá viackrát. Dopady boli budú/sú 3 veci Číňania zastavili odvoz daných komodít zo skladov, môžeme očakávať paniku a horúčkovitý nákup daných komodít (za podvody sa v Číne strieľa a rodina musí zaplatiť náklady na popravu) a Čínske úrady v pre nich príhodný čas uverejnia správu, ktorá bude obsahovať to, že v tých súkromných skladoch je menej zlata ako sa uvádzalo. Je to jedno či to bude pravda alebo nie, ich cieľom bude aby zlato zdraželo a to asi urobia po tom,  čo dostanú všetok voľné Západné zlato pod svoju kontrolu.

Nehorí, ale svieti, že?

 

Čo na to BRICS a k nemu asociované krajiny?

Pokiaľ veríte MSM tak nič, lenže je to len zdanie, v skutočnosti vedia 3 veci:

1) US$ je toxický, kvôli ZIRP a otvorenej/skrytej QE. Tým US$ a v ňom denominované aktíva strácajú na hodnote a už nemôžu plniť funkciu zábezpeky.

2) Hlavná sila USA sú US$ a ich finančný systém, keď niekto príde s lepšou alternatívou, tak USA sa automaticky stanú krajinou 3. sveta.

3) USA a Británia okráda kdekoho keď má na to šancu, buď nepriamo cez voľné tlačenie mien (aj Británia má QE), alebo priamo ako sa o tom presvedčili Nemci a Saudi, alebo ako sa o tom o chvíľu presvedčia aj Rakúšania.

BRICS vedia ako sa tými 3 vecami poradiť, o tom sa písalo aj na stránkach proinvestory.cz ale aj inde, preto sa o tom nebudem príliš rozpisovať. Základom celého nového systému sú v podstate 3 veci: vlastný platobný systém, vlastná infraštruktúra nezávislá na USA a samozrejme skupina krajín ktorá nepoužíva US$ vo vzájomných obchodoch resp. sa nepoužije na prepočet vzájomného kurzu (podľa možnosti aby 50% svetového obchodu prebiehal mimo US$). Keď sa ale pozrime bližšie na tieto 3 potrebné veci a popremýšľame nad udalosťami posledných , či roka (pre „niektorých“ je to fakt výzva), tak si uvedomíme to, že väčšina vecí je takmer na mieste:

1) Vlastný platobný systém, pripravuje Rusko, ktorý zhodou okolností bude kompatibilný s tou čínskou (čítaj upravená verzia čínskeho systému), ktorá bude asi založená na zlate v depozitoch v BRICS a v pridružených krajinách (preto sa zlato vyváža zo západných depozitov do BRICS krajín).

2) Nezávislú infraštruktúru zase teraz prednedávnom dobudovali, pričom vynechanie Amerických teda západných korporácií z budovania počítačovej infraštruktúry bol logickým krokom  (Snowdenove odhalenia a rôzne špehovacie škandály boli dokonalou výhovorkou) a na komunikáciou sa použijú tie optické káble o ktorých sme počuli cca pred rokom. Tie káble sú už podľa všetkého funkčné, lebo položiť káble cez Atlantik trvá cca niekoľko týždňov a pospájať niekoľko centier niekoľkými loďami nie je problém. Pričom po Rusko-Čínskej plynovej dohode prebiehali skúšobné platby vo vzájomných menách, a podľa všetkého všetko sa prebehlo v poriadku.

3) Klub krajín ktoré nepoužívajú US$ vo vzájomných obchodoch sa rozširuje z mesiac na mesiac a aj o tom sú Yuanové swapy alebo medzinárodné barterové dohody (trend minulých rokov je práve rozširovanie medzištátneho barteru), lenže chýba jej kritická masa a tú práve môže dodať Saudská Arábia a zbytok OPEC, pretože krajiny z okolia Perzského zálivu z nejakého dôvodu zle znášajú, keď ich niekto oberie o ich zlato alebo nepriamo okráda cez QE a ZIRP a to, že Rusi dávajú do kopy „plynový OPEC“ radšej ani nespomínam. Pričom do tohto klubu dostali pozvanie krajiny ktoré majú surovinové zdroje, výrobné kapacity alebo technológie či kombináciu týchto 3 vecí, žiaľ USA momentálne nespĺňa ani jedno kritérium, aj preto ju kupujú Číňania na stojato-na ležato veď je to jediné miesto kde US$ ešte má nejakú hodnotu napr už 60% Manhattenských komerčných budov vlastnia Čínske spoločnosti, a teraz skúpili aj olejové piesky v Alberte za svoje prebytočné/zbytočné dolárové rezervy.

 

Kedy nám začnú „svietiť aj záclony“?

Otázka je na mieste. Určite nie vtedy keď USA vyhlási nejaké symbolické sankcie kvôli Ukrajine, ktoré prakticky nebudú mať nijaké dopady na ruských oligarchov. Preto hovorím o symbolických sankciách, lebo EXXON člen Rokefellerovej skupiny Standard oil a iné ropné spoločnosti viac ani nedovolia a ostatné „Anglosaské“ krajiny tiež nie. Pozrieme na ne: Austrália nie, lebo všetky jeho prístavy skúpili Číňania za svoje zbytočné dolárové rezervy; Nový Zéland a Japonsko je mimo hry; Filipíny sú radi keď dostanú nejakú ropu a plyn z Ruska a Veľká Británia a zbytok EU veľmi dobre vie, že vážne sankcie voči Rusku ,alebo cudzie vojská na svojom území znamená žiadne suroviny, žiadna ropa a plyn, čo by znamenalo politickú samovraždu pre daného politika (v normálnom prípade by ich odstránili vlastní priemyselníci, v extrémnom prípade naštvaný dav a tá by s nimi nemaznala).

Takže kedy? Nie skôr než Saudi povedia, že berú akúkoľvek menu za svoju ropu (k tomu je veľká šanca veď Číňania postavili petrochemické zariadenie na pobreží Červeného mora). Kedy sa to stane? Nie skôr než ich banky získajú a zavedú kódy k novému platobnému systému a získajú naspäť časť svojho zlata.

Poznámka: Argument typu „Neprejde to lebo Čína má problémy.“ neobstojí hlavne z 2 dôvodov:

1) V Číne ešte netečie krv a ani do 6-9 mesiacov nebude, viď roky 2007-2008.

2) Brettonwoodska dohoda bola pripravená a skompletizovaná počas 2. svetovej vojny.

 

Ako to dopadne?

Pre Západ obzvlášť pre USA to bude katastrofa, lebo USA zažije hyperinfláciu a là Weimar, Zimbabwe, Argentína alebo Maďarsko po 1945, a ostatným západným krajinám zas zanikne finančný systém ako to bolo v Argentíne, lebo tie US$ a v ňom denominované aktíva, ktoré boli použité ako zábezpeka sa stanú prakticky cez noc bezcenné, teda Cyperský scenár je istota. Jediná západná krajina ktorá z toho vyjde bez škrabancov je Švajčiarsko a ten zas urobí všetko aby nielen zostal jedným z finančných centier aj v zmenených podmienkach, ale aj technologickým centrom. Pričom nesmieme zabudnúť na to, že USA nielen, že sa stane krajinou 3. sveta prakticky cez noc, ale ani na to, že zostane bez významných spojencov.

 

S pozdravom

Oracle

Mongolsko jako investiční příležitost

Čtvrtek, Červen 12th, 2014

V nedávném průzkumu řada čtenářů projevila zájem o akciové analýzy. Rozhodl jsem se publikovat analýzu země, o které se moc nedočtete.

Rusko, Čína, Rusko, Čína – to slyšíme z médií prakticky pořád. Jsou to asi dva týdny, co se mi do rukou dostal report analyzující zemi, ležící mezi Ruskem a Čínou – tedy Mongolsko. Report mne zaujal, a tak jsem se rozhodl se na tuto zemi podívat podrobněji a zjistit, zda se tam nenachází zajímavé investiční příležitosti.

Mongolsko je země o rozloze přibližně 7x větší než ČR, avšak s necelými 3 milióny obyvatel. Patří mezi nejrychleji rostoucí světové ekonomiky, HDP na hlavu jsou necelé 4.000 dolarů, tedy více než v případě Indie. Absolutní výše HDP je však jen 11 miliard dolarů, tedy cca dvacetinová v porovnání s Českou republikou. Podnikat tam není nijak hrozné, kvalita podnikatelského prostředí je na úrovni České republiky. Přitom je považováno za extrémně exotickou zemi.

Její největší bohatství jsou přírodní zdroje.  Proto před dvěma lety byl schválen zákon, že zahraniční investor nesmí v případě např. dolů vlastnit více než 49 % (impulsem byla snaha o převzetí jedné z největších společností). Sice ochránil přírodní zdroje, avšak výrazně opadl zájem zahraničních (čínských) investorů. Dopad byl tak dramatický, že loni proběhly reformy těchto zákonů včetně balíčku 50 opatření na podporu ekonomiky. Pokles investic však zatím pokračuje.

Výsledkem byl i propad tamní burzy, kdy oproti vrcholu z počátku roku 2011 (téměř 32.600 bodů) se hodnota burzovního indexu pohybuje kolem 15.500 bodů, tedy na úrovni poloviny tehdejší hodnoty. Za stejné období klesla hodnota místní měny (Tughriku) proti dolaru o třetinu. Rating země je „B1“ od Moody’s a „B+“ od Standard & Poors.

Čtyři pětiny exportu směřují do Číny, opět většinou jde o přírodní zdroje (nesmíme zapomínat, že do roku 1921 nebylo Mongolsko samostatnou zemí a bylo součástí Číny). Jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky a následný pokles čínské poptávky po komoditách může negativně ovlivnit mongolskou ekonomiku.

Pokud by však o oslabení čínské ekonomiky nedošlo, mongolská ekonomika se může rychle zotavit. Pokud by zároveň s tím došlo k návratu zahraničních investorů (stačí jeden významný signál, který spustí lavinu), můžeme být svědky významných pohybů na akciovém trhu.

Jaké firmy – zde jen ty největší. Buď se zaměřit na velké komoditní společnosti – jako jsou např. Turquoise Hill Resources obchodovaný na NYSE nebo SouthGobi Resources obchodovaná v Torontu, nebo se podívat po doprovodném jevu – po společnosti spravující reality v hlavním městě Ulánbátaru – Mongolian Growth Group obchodované na OTC trhu ve Spojených státech.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Stále klesající volatilita trhu a rizika

Sobota, Květen 31st, 2014

Rčení „Sell in May and go away“ určitě tento rok není platné, jak akcie, tak dluhopisy, tak i například ropa rostly. Podle známé publikace Stock Trader’s Almanac obyčejně nejhorší perioda roku pro akcie začíná v květnu a končí v říjnu. U akcií a dluhopisů je tahounem opět fenomén QE, ať už potenciální zahájení v Evropě nebo pokračování v USA z důvodů deflačních tlaků respektive slabšího druhého odhadu růstu amerického HDP v 1. čtrtletí, který skončil s negativním znaménkem. To znamená, že centrální banky mají vliv na trhy stále prvořadou ať už při vytváření prostředí s abnormálně vysokou volatilitou nebo naopak volatilitou extrémně nízkou. To druhé je nyní na trzích faktem. Proto můžeme v posledních dnech slýchat předpovědi analytiků, naposledy divize Merril Lynch banky Bank of America, že přetažení tohoto stavu následně povede k abnormální korekci očekávanou kolem podzimu.

Na sníženou volatilitu a objemy v posledních dnech si stěžuje rovněž Goldman Sachs a jeho prezident Gary Cohn, který hovořil na Sanford Bernstein konferenci tento týden. Takové prostředí se promítá do snížení zisků z tradingu a to nejen u bank, ale rovněž například u hedgeových fondů, které v mnoha ohledech žijí na strategiích long volatility, pokuď nejsou tedy spíše typu kvazi fondů a převážně kopírující trh formou pasívního nákup a drž, nebo pokud nevyužívají formu “sbírání drobných mincí před parním válcem” pomocí short volatility strategií, apod. To, že se nejedná o sníženou volatilitu jen na akciovém trhu, bylo prezentováno Cohnem na konferenci následujícím schématem (klikněte pro zvětšení):

Viz. například u dluhopisů nejmenší tříměsíční pásmo výnosů za posledních 35 let, na měnovém trhu nejmenší měsíční pásma od zavední eura, atd.

V tomto ohledu při poklesu volatility se může zdát, že se situace na trhu stává bezpečnější (falešný psychologický stav bezpečnosti) a aby se trh více rozhoupal (obvykle směrem dolů), pak toto vezme delší čas (než se volatilita vrátí zpět). Opak je však pravdou s poklesem volatility a kumulací nižších výnosů blíže k sobě v po sobě jdoucích periodách dochází, statisticky vyjádřeno, k zvýšení tak zvané špičatosti distribuce výnosů a s tím související zvýšené pravděpodobnosti četnějšího výskytu výnosů extrémních. O co se jedná? Zjednodušeně se pak jedná o rozdíl oproti normální distribuci ve “špičaťejším”, vyšším a štíhlejším tvaru křivky uprostřed distribuce, kde se hromadí největší četnost a také, a to je důležité, vyšší četnosti na extrémních koncích, tzv. fat tails. To je u ukazatele špičatosti (kurtosis) zvaný leptokurtický.  Opakem je pak distribuce výnosů, kde je křivka uprostřed s nížší četností než u normální distribuce a take menší četnosti v extrémech na koncích rozložení, tzv. platykurtická. Viz. jak znázorněno na obrázku:

V danou chvíli tedy je na trhu příklad extrémnější křivky C, podle označení na obrázku, která má vyšší četnost výskytu nejen výnosů uprostřed, ale rovněž rostoucí pravděpodobnost většího počtu výskytu extrémních výnosů, které možná zaznamenáme již na podzim jak zmiňuje Merril Lynch nebo i dříve?

Závěm se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na vývoj implicitní volatility akciového trhu, indexu VIX obchodovaného na burze Chicago Board of Options Exchange (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Plukin: Víte, které obchody jsou vaše?

Středa, Květen 21st, 2014

Máme tu druhý článek květnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Jaká jsou Vaše očekávání na burze? Jaké jsou Vaše výsledky? Jste ziskoví? Blíží se to Vašim představám? Stojí to za ten čas, co tomu věnujete? Držíte se svého plánu? Máte dobrý plán? Máte vůbec plán? Víte které trhy, obchody Vám vyhovují? Našli jste svou výhodu v trhu? O nutnosti mít obchodní plán píše kde kdo, ale soudě podle poměru ziskových/ztrátových obchodníků si s tím většina hlavu neláme a jejich (ne)výsledky tomu odpovídají. A Vy chcete určitě být mezi těmi pár úspěšnými pár procenty a udržet se tam.

Je úplně jedno jste-li „dlouhodobý investor“ nebo krátkodobý obchodník, tak jako tak by Vašim cílem měla být maximalizace kapitálu při minimalizaci rizika. A to bez dobrého plánu není dlouhodobě možné. Musíte jednoduše vědět co obchodovat tj. v čem máte Vy výhodu. Na burze je spousta možností jak uspět. Warren Buffett si udělal jméno svou schopností najít podhodnocené firmy. Larry Williams zase uspěl jako technický obchodník a obchoduje jenom určitou cenovou situaci. Donald Trump, byť se nepohybuje na burze, zase nechává projekt „uzrát“ tj. naučil se nespěchat a dává tak možnost instinktu vycítit je-li správný okamžik nebo ne. Nejde ale o to kopírovat jednoho či druhého, miliony na celém světě se nesnaží o nic jiného než kopírovat úspěšné, ale výsledky většiny tomu neodpovídají. Čím to je? Ti opravdu úspěšní našli to co vyhovuje jim a to co produkuje požadované výsledky a dále se zdokonalují. Jsme totiž různí a co vyhovuje jednomu nemusí vyhovovat nám. Takže co vyhovuje Vám? Který trh? Jaký styl? Nevíte-li to, nemáte šanci dlouhodobě uspět. A můžete mít k dispozici sebelepší informace.

Jedna věc je uvěřit tvrzení, že akcie potřebují větší korekci nebo že zlato půjde nad $2500. Druhá věc je, jestli se tahle předpověď vůbec splní a úplně jiná věc je jestli na tom obchodník vůbec dokáže vydělat. A o tom to celé je. Bez zisku je celé snažení zbytečné. Můžete mít přístup k opravdu dobré analýze, ale k čemu Vám to je, máte-li větší ztráty než zisky, protože trh Vám tak zamotá hlavu, že kupujete na vrcholech a se strachem pak prodáváte na dně? Nebo držíte zuby nehty, protože „nejde o ztrátu dokud jsem v pozici“, ale být měsíce či roky v červeném x procent tj. ve ztrátě není vůbec příjemné, navíc nevíte jestli se to kdy do zisku vůbec dostane. Nemluvě o tom, že kapitál mohl být zatím rozmnožen někde jinde a mohli jste i klidněji spát. Příležitostí na burze je totiž spousta každý den, je ale potřeba vědět co člověk hledá.

Pokud Vaše výsledky nejsou takové jaké chcete, doporučuji se zaměřit na technickou analýzu. Znalost čtení grafů se hodí i kdyby jste byli opravdu mistři v hledání podhodnocených firem. Proč? Protože trh může být iracionální déle než obchodník solventní. A opravdu nechcete bojovat proti trendu, zkoušeli to mnohem více kapitalizovaní a přišli o všechno, přestože výhled odhadli dobře, jenom se spletli v načasování. Např. hedgefond Amarath se svou spekulací na pokles zemního plynu.

Akceptujeme-li, že cena má vždycky pravdu, ušetříme si velkou porci zklamání. Cena totiž vyjadřuje aktuální rovnováhu kupců a prodejců. Tečka. Více kupců, cena roste. Více prodejců, cena klesá. Můžu být sebevíce přesvědčen, že se trh mýlí a cena by měla být jinde, ale přetlačovat se s miliony dolarů na druhé straně není zisková strategie. Koneckonců můžu se mýlit já, protože existují mnohem zkušenější účastníci trhu mající přístup k nejrůznějším informacím, které se do světa dostanou bůhví kdy.

K porozumění kde cena je a co můžeme očekávat do budoucna je potřeba umět číst grafy, protože to obchodníkovi umožní definovat riziko a potenciál profitu.

Je-li trend ve směru fundamentů tím lépe, není-li, může obchodník obchodovat menší pozici či se soustředit na krátkodobější spekulace. Trh rád přetahuje extrémy, vytváří dlouhé trendy, tak proč nevyužít síly setrvačnosti ke zvýšení profitu? Nemluvě o příležitosti otevřít pozici s takovou slevou o jaké by se nám nikdy nesnilo začne-li cena naznačovat, že dosavadní trend se vyčerpal a může dojít k obratu. Kolikrát jste si už řekli „Škoda, radši bych to nakoupil až tady, ale tak dolů se to nikdy nedostane!” a pak když tam cena došla se Vám najednou vůbec nakupovat nechtělo? A nechtělo se Vám nakupovat ani o 10-20% níže. Tolik k tomu co je na burze „nemožné“. :-)        

Bez dobrého plánu nemáte šanci na udržitelný úspěch. Cílem obchodování/investování není obchodovat/investovat jenom proto, aby se něco dělo. Ono to láká, vidí-li člověk, kolik mohl vydělat tady a kolik tam. Tenhle přístup ale vede do pekla. Čím zkušenější obchodník, tím je vybíravější. Zkušenost ho naučila umět si počkat a obchodovat jenom ty nejlepší příležitosti z nejlepších a zbytek ignorovat, vyplácí se to. Ale aby toho byl schopen tak musí znát sám sebe a vědět co mu vyhovuje a sedí.       

Existuje spousta trhů a spousta možností jak na nich vydělat. Akcie, komodity, měny. Zavedené firmy či začínající firmičky. Obchody mohou trvat roky či měsíce ale taky pouze pár minut či ještě méně. Všechno má své výhody i nevýhody a osobně znám jak úspěšné dlouhodobé obchodníky tak ty kteří velmi úspěšně obchodují minutové grafy a neměnili by. Záleží jenom na nás, co vyhovuje nám. A k tomu musíme znát následující:

1)      Musíme vědět, jak se chováme ve vypjatých situacích. Jinak budeme dělat stejné chyby jako těch ~90%, kteří neumí zvládat své emoce a prodělávají, protože trh si s nimi dělá co chce. Trh obchoduje je, místo, aby oni obchodovali trh. A nemyslete si, že se emocím vyhnete obchodováním delší periody. Naopak budete mít méně zkušeností, protože tam se vypjaté situace objevují méně často. Viz předchozí vrchol a následný pád do 2008/2009 dna.

2)      Musíme vědět, co v trhu hledáme a obchodovat jenom to co nám vyhovuje. A klidně můžeme mít více strategií pro různé typy trhů, či různé situace. Nicméně méně je někdy více. A to už je zase o tom vědět co hledáme, co od trhu očekáváme a co nám vyhovuje.

Takže. Víte co vyhovuje Vám? Víte co v trhu hledáte? Máte kvalitní strategii? Dosahujete těch výsledků, co chcete? Pokud ne, dejte si pauzu a projděte si celé Vaše obchodování pěkně v klidu a uvidíte co je potřeba zlepšit. Úspěšní dělají přesně tohle a opakovaně, proto jsou i nadále úspěšní. Přeji hodně úspěchu.

 

 

Plukin

Články týdne – 16. května

Pátek, Květen 16th, 2014

Gazprombank (třetí největší ruská banka) stahuje peníze ze zahraničí do Ruska. Důvodem je aktuální situace a současná hra na vyčkávanou na Ukrajině.

Čínská ekonomka – žádná sláva, tamní špičky jsou čím dál nervóznější.

Saúdská Arábie zve íránské představitele na oficiální návštěvu. Ledy se lámou.

Rick Rule a jeho rozhovor k oceňování malých komoditních akcií

 

Po dlouhé době IPO na pražské burze. Má smysl se účastnit?

Úterý, Květen 13th, 2014

Společností, která míří na pražskou burzu je společnost Pivovary Lobkowicz Group.

Objem veřejné části nabídky se pohybuje v rozmezí 5,7-6,5 milionu akcií. Půjde jak o akcie zpeněžení stávajícími investory, tak i o nově emitované akcie za účelem získání kapitálu společností.  Získané prostředky půjdou zejména na posílení distribuce. 

Celkový objem emise akcií se skládá z předem neznámého počtu akcií akcií z důvodu neznámého objemu, který upíší stávající investoři. 

Nominální hodnota akcií je 160 Kč, dle zákona nelze nové akcie emitovat za cenu nižší, než nominální. Emisní cena pro drobné investory bude stanovena dle poptávky, je však omezena na max. na 175 korunách. Nabídky lze podávat ještě týden – do čtvrtka 22. května. Prospekt emitenta a zjednodušený leták pro drobné investory je k dispozici zde. .Najdete tam i zmíněné hlavní finanční ukazatele skupiny – tržby 1,16 mld. korun, EBITDA 190 mil Kč.

Obchodovat na burze by se akcie měly od 28. května.

Stávající akcionáři mohou upsat akcie za jejich nominální hodnotu 160 Kč  a mohou upsat akcie až za 10 miliard korun.

Ukazatele na akcii zásadním způsobem ovlivní objem akcií upsaných stávajícími akcionáři a tedy celkové množství  akcií. Kdo chce udělat podrobnější rozbor, nezbude mu, než si počkat na úpis stávajících akcionářů a teprve poté vyhodnotit akcii.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Blížící se příležitosti na trhu těžařských firem

Úterý, Květen 6th, 2014

Cena zlata a stříbra je již nějaký čas v sestupném trendu, ne a ne se otočit. Takovýto vývoj nabízí zajímavé investiční příležitosti a bude jich docela dost.

Řada (zejména malých a středních společností), míří k bankrotu, množství dalších zmenšuje těžbu, akcie padají. Na trhu je více než stovka společností, jejichž akcie klesly z maxim před cca 3 lety o 90 a více procent.

Firmy, aby generovaly cash flow na financování dluhů, často pokračovaly v těžbě, i když byla ztrátová, a to i přes klesající náklady na těžbu. Vše ale má své meze. Pokud se cena zlata rychle nevzpamatuje, půjde řada společností (zejména těch s malým množstvím hotovosti) ke dnu a objem těžby dolů. Čest výjimkám s dosud nevytěženými ložisky s vysokým obsahem drahých kovů v rudě.

Bankrot většího množství společností bude doslova a do písmene „zlatým dolem“ pro ty přeživší. Jednak cena zlata bude díky poklesu nabídka tlačena vzhůru, jednak budou mít šanci levně získat další doly a ložiska. Při nákupu krachujících firem budou mít žně.

Jak poznat takovéto akcie?

Budou to zatím neztrátové střední a větší společnosti s dostatečnou zásobou hotovosti. Pokud jim klesne cena akcie, tím lépe pro nové investory. Kdo najde takovéto akcie, bude podle mne potěšen a bude mít žně také. Už je  hledám :-)

Pokud máte zajímavé tipy na akcie, podělte se i s ostatními čtenáři

 

Zde je ke stažení má loňská prezentace v Klubu investorů na téma analýzy komoditních akcií

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 2. května

Pátek, Květen 2nd, 2014

Proč by politici neměl zasahovat do ekonomiky. Krátce, stručně, jasně…

Sell in May and Go Away… jak je to?

Něco se děje. Takovéto jednání Fedu není jen tak (i když se časově kryje s jednáním předem ohlášeným). Zvláště v situaci, kdy posledních několik let byl Fed vždy přehnaně optimistický, pokud jde o ekonomický růst USA

Co na akciových trzích klesá nejvíce? Volatilita.

 

 

 

Luxus – Postoj k životu, ale i možnost výdělku

Středa, Duben 30th, 2014

Firmy vyrábějící luxusní zboží, které se prodává v tom nejvyšším cenovém segmentu patří mezi ty, které z krize vyšly “nejméně” postižené a navíc se z recese zmátořily velice rychle. Málokterý obor je tak málo elastický jako právě luxusní odvětví. Na rozdíl od bankovního či hypotéčního sektoru, kde jsme byli svědky mnoha bankrotů, tak v případě luxusního segmentu se jednalo o jediný výrazný krach, kterým byla insolvence modního domu Lacroix. Nicméně toto je již dlouho historií a luxusní odvětví se těší naopak nebývalé slávě. Například firma Richemenot, která vlastní značky jako Cartier, Montblanc, IWC, Swatch a mnohé další, významně reprezentuje luxusní odvětví. Firma mezi lety 2009-2013 zdvojnásobila jak tržby tak čistý zisk. Tržby za rok 2013 dosáhly rekordních 10,1 mld. EUR a jsou ve srovnáni s předchozím obdobím o 14% vyšší. Zisk vzrostl dokonce o 30% což v absolutním vyjádření představuje úctyhodných 2 mld. EUR. Hlavním důvodem růstu je sílící poptávka po luxusním zboží, která přichází z Asie. Podíl asijského regionu v současné době přesahuje již 40% celosvětových tržeb a dál roste.

Podle studie Boston Consulting Group je v Číně více než jeden milion milionářských rodin, což je po USA a Japonsku nejvíce na světe. To je také jedním z hlavních důvodů proč i ostatní prémiové značky těží ze zvýšené poptávky. Němečtí výrobci luxusních aut BMW, Audi, Mercedes a Porsche zaznamenaly vůbec nejvyšší prodeje na asijském trhu ve své historii, zatímco v Evropě a USA se jednalo o poklesy.

Z výše uvedených automobilových značek je pouze Porsche AG tou, která je zastoupená v tzv. “Solactive Luxus&Lifestyle“ indexu. Právě na tento index emitovala Commerzbank AG certifikát (ISIN:DE000DR0NUM1), který není časově omezen. Index je složen z dvaceti titulů mezi které patří světoznámé firmy z oblasti luxusního zboží např. LVMH, Hermes, Tiffany, již zmíněný Richemont a Porsche či Burberry a Apple. Složení indexu je tvořeno na kvartální bázi dle tržní kapitalizace jednotlivých firem, avšak maximálně může firma představovat 7,5% indexu, což zajišťuje diverzifikaci a relativní nezávislost indexu na jednotlivých titulech.

Aktuální cena certifikátu je 221 EUR a je přímo odvozena v poměru 1:1 od hodnoty indexu, tudíž certifikát přímo kopíruje vývoj Luxus&Lifestyle indexu směrem nahoru ale i dolu. Emitent si sice účtuje roční managementfee ve výši 1,5%, avšak to je v porovnání s perspektivou tohoto sektoru zanedbatelná hodnota, navíc když certifikát ještě vyplácí dividendu na roční bázi. Její výše se odvozuje od hodnot dividend jednotlivých firem tvořící index Solactive Luxus.

Autor: Sven Subotič, Člen Investičního výboru Charles Bridge Global Macro Fund

http://www.chbridge.cz/

 

Poučení o rizicích

Informace uvedené v této analýze (dále jen “Analýza) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce a jedině on sám nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není zaručena. Výsledky minulého období nejsou zárukou výnosů budoucích. Informace a data v Analýze mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

Články týdne – 18. dubna

Pátek, Duben 18th, 2014

Velké americké společnosti využívají rekordně nízkých úrokových sazeb a zvyšují své zadlužení. Získané prostředky využívají např. i na zpětný odkup akcií. Ve stejné době klesá zájem o hypotéky na mnohaletá minima.

Rusko se zbavuje amerických obligací, drží jich nejméně za poslední 3 roky

Které americké společnosti si udržely rating AAA? Moc jich už není, zůstali 3 poslední mohykáni

hedge fondů, se nedaří, výsledky jsou nejhorší od roku 2008

GM – pohled na akcie

Čtvrtek, Duben 17th, 2014

Toto je další z mých občasných pohledů na konkrétní možnosti investice.

 

V roce 2011 došlo k významné změně na trhu financování aut ve Spojených státech. Do té doby bylo financování nákupu aut v rukou velkého množství menších společností´, každá pokrývající určité území. Blackstone (private equity společnost) koupila společnost Exeter Finance. Vzápětí poté následovala řada podobných akvizic. Co to znamenalo pro trh? Koncentraci trhu a nárůst poptávky.

V polovině února letošního roku vydala agentura Standard & Poors varování, že kvalita auto úvěrů se velmi rychle zhoršuje. Podle agentury jsou subprime auto-úvěry tam, kde byly klasické subprime úvěry v roce 2006. Procesem sekuritizace prošly v roce 2013 auto úvěry za cca 17 miliard dolarů.

Aktuální objem půjček na auta dosahuje 800 miliard dolarů, průměrná splatnost úvěru na auto je 65 měsíců, pětina z nich má splatnost 6-7 let. Průměrná hodnota půjčky je 26 tisíc dolarů. Podíl „standardní“ subripme úvěrů je jedna třetina, dalších 10% jsou tzv. „deep“ subprime úvěry.

Co by kolaps na tomto trhu znamenal? První na řadě budou společnosti poskytující subprime úvěry pro zájemce o nákup aut (např. Santander Consumer USA Holding (NYSE – SC)  mělo IPO letos). Kdo to schytá jako další? Ten, kdo měl největší užitek z boomu subprime úvěrů na auta.

Další na řadě je General Motors. Společnost General Motors prošla bankrotem v roce 2010. I když klasický bankrot to také nebyl, například penzijní fond zaměstnanců nebyl nijak zasažen. Něco podobného se při žádném jiném bankrotu americké společnosti nestalo. O to více při bankrotu ztratili ostatní věřitelé společnosti. Navíc, penzijní fond dostal preferenční dluhopisy za 6,5 miliardy s 9% kupónem. Tyto dluhopisy nyní zatěžují výsledky GM 600 milióny dolarů ročně. Akcionáři za poslední 3 roky z GM toho moc neviděli.

Problém GM je v objemu pohledávek (jen za rok 2012 vzrostl objem pohledávek o 12 miliard dolarů), dále pak ve struktuře zákazníků, téměř 90% klientů společnosti tvoří právě subprime zákazníci. GM totiž požadovala v roce 2013 od zákazníků mnohem menší podíl vlastního financování. Bez toho by se tržby výrazně zhoršily.

Co se stalo v roce 2013? Společnost GM přestala vykazovat detailní strukturu pohledávek. Kdyby se struktura zlepšovala, jistě by ji společnost velmi ráda vykázala

Dnes poskytla GM půjčky zákazníkům za cca 23 miliard dolarů (údaj z rozvahy), z toho jsou subprime kvalitu mají pohledávky za přibližně 20 miliard dolarů (hrubý odhad na základě informací výše). Odpisy pohledávek v nejbližším roce až dvou hrozí vymazáním celého budoucího očekávaného zisku.

Budoucí krize na trhu subrime auto půjček jako první vymaže z trhu menší a střední dealery, následovat budou  firmy poskytující financování a v další vlně budou následovat výrobci aut.

General Motors je na trhu aut v podobné situaci, v jaké na trhu hypoték byly Fannie Mae a Freddie Mac. Jak tyto společnosti dopadly, víme všichni.

Short na akcií stojí za zvážení.

 

 

______________

Poučení o rizicích

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Statistiky margin na NYSE

Středa, Duben 16th, 2014

Je to pár měsíců, co se objevovaly titulky, že investory využívaná margin je na rekordních úrovních a že akcie čeká propad. Toto utichlo, tak jsem se rozhodl se na margin a jeho využívání podívat.

Údaje o margin jsou zveřejňovány měsíčně NYSE, i když s několikatýdenním zpožděním, poslední dostupné informace jsou proto z konce února. Tyto údaje zpracovává řada serverů, nejvíce z nich se mi líbí zpracování společností STA Wealth Management, proto zveřejňuji jejich graf.

Toto je dlouhodobý graf od roku 1980 do února letošního roku. Je na něm názorně vidět extrémní růst margin probíhající i počátkem letošního roku. Navíc k tomu je vidět i vývoj Net Credit Balance. Net Credit Balance je počítán jako součet volné hotovosti na cash účtech a hotovost na margin účtech mínus čerpaná margin. Podle posledních čísel tam mají investoři u brokerů historické minimum hotovosti disponibilní pro nákupy.

Na margin mohou investoři jet dlouhodobě, ale ne do nekonečna. Jedině, že by je dotovalo QE všeho druhu…

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: