Články s tagem ‘Banky’

Konference v Jackson Hole doznává významných proměn

Pondělí, Červenec 28th, 2014

Našimi médii nepovšimnutou událostí posledních dní je podle mého názoru oznámená významná proměna pravidelné konference v Jackson Hole. Tato konference, konaná pravidelně v srpnu, v posledních letech fungovala jako místo, kde Ben Bernanke, jako hlavní řečník konference, oznamoval  hlavní budoucí roky jeho politiky. Co je letos na této konferenci nového? Ne, že by snad hlavní projekt neměla…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 25. července

Pátek, Červenec 25th, 2014

Porušovaly centrální banky zákony? Jak a jaké?

O bail-in v případě budoucích problémů bank se mluví již nějakou dobu. Názory na tento postup se zatím dosti odlišují, a to i mezi centrálními bankéři.

Argentina pokračuje ve sporech o staré dluhy

Situace na Ukrajině – Putin přerušil parlamentní prázdniny a svolává státní dumu do Moskvy

Greenspanův pohled na bubliny

Články týdne – 18. července

Pátek, Červenec 18th, 2014

Objem IPO na amerických trzích je na maximech, objemem se blíží roku 1999.

Zvažuje Merkelová odchod? Když jsem o tom prvně četl před několika měsíci (ještě s komentářem, že k tomu bude dotlačena), považoval jsem to za výmysl. Nyní se to již jako výmysl nejeví. Bohužel, když už k tomu dojde, do médii proniknou jen oficiální zdůvodnění a sotva pravé důvody…

Banka zemí BRICS – tento komentář k jejímu založení doporučuji opravdu všem

Mezinárodní měnový fond varuje před rizikem poklesu důvěryhodnosti Evropské centrální banky.  Toto mě velmi zaráží, něco takového se přece neříká veřejně… A pokud ano, tak jako salva v měnové válce…

Barclays a Deutsche Bank čeká slyšení pře americkým Senátem

Tři grafy varují

Středa, Červenec 16th, 2014

Americké akciové trhy stále pokračují v růstu. Pominu-li makro ekonomickou situaci i na akciových trzích se spolčují ukazatele varující před jejich poklesem.

První graf ukazuje souběh indexu S&P 500 (500 největších amerických společností) a Bloomberg Smart Money Flow Indexu mapujícího sentiment profesionálních investorů a obchodníků.

Oba tyto ukazatele jsou na vrcholu nebo blízko.

Jako druhá graf jsem vybral zde na webu již diskutovaný objem margin na NYSE. Od vrcholu margin uplynuly 4 měsíce, k žádnému jejich dramatickému poklesu však zatím nedošlo. Hodnoty se pořád pohybují na úrovni maxima z ledna 2007.

Třetím grafem jsou emoce investorů. Níže uvedený graf totiž měří emoce, respektive poměřuje pozitivní očekávání s mírou strachu:

  • * P/E ukazuje míru optimismu investorů (kolik jsou ochotni zaplatit za dolar dnešního zisku) a
  • * VIX naopak míru pesimismu investorů – čím větší pesimismu, tím i stoupá volatilita trhů.

Podle tohoto grafu (ten sice pracuje a měsíc starými daty, ale na podstatě sdělení se nic nemění) je úroveň optimismu na 25ti letých maximech.

 

Jaký bude další vývoj, ukáže až budoucnost, ale tyto ukazatele také něco vypovídají

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co je v pozadí?

Středa, Červenec 2nd, 2014

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co se děje? Co je cílem?

Obě tyto evropské banky dostaly ve Spojených státech mastné pokuty – Credit Suisse 2,6 miliard dolarů, pokuta udělená BNP Paribas se blíží 9 miliardám dolarů.

Co se děje? Rozdělím článek na dvě části – to, o čem se mluví oficiálně a to, o čem se šušká v zákulisí.

 

O čem se tedy mluví oficiálně:

Pokuta udělená Credit Suisse je za napomáhání americkým občanům k daňovým únikům. Tato druhá největší švýcarská banka měla víc než 20 tisíc klientů ze Spojených států s celkovým objemem vkladů cca 10 miliard dolarů. Takže pokuta se víceméně rovná náhradě za ušlou daň za předpokladu, že by tento objem vkladů představoval nezdaněné zisky.

Pokuta BNP Paribas je téměř čtyřnásobná, proto se zaměřím na tuto banku, přitom americké banky pokuty tohoto typu zatím nedostaly…  BNP Paribas je totiž vyšetřována i z dalších důvodů, než je Credit Suisse. V případě BNP se přidává napomáhání klientům v porušování sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě.

Tato pokuta může být trestem za velmi malou spolupráci s americkými úřady při vyšetřování celé kauzy. Z čistě účetního hlediska, tato pokuta představuje cca pětinu Vlastního kapitálu banky. Její krach nezpůsobí, ale může jí donutit snížit objem poskytovaných úvěrů či donutí k restrukturalizaci na straně aktiv (oboje za podmínky, že se bance nepodaří Vlastní kapitál opět navýšit). Takže ne krach, ale slušné problémy, to ano.

Je tak vidět, že na tuto banku mají Spojené státy mnohem větší „pifku“.  Součástí trestu pro BNP může být nejen pokuta, ale i zákaz realizovat finanční převody do a ze Spojených států. Takovýto trest se už přibližuje vyloučení Íránu ze systému SWIFT.

 

A o čem se mluví neoficiálně?

Mluví se o tom, že skutečným důvodem pokut (včetně různých narovnání s americkými bankami) je snaha najít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Z toho, co čtu, se mi to však jeví jen jako vedlejší produkt.

Neoficiálně je BNP považován za „evropskou JP Morgan“, tahá za nitky v Paříži i Bruselu, ve svém důsledku s mnohem větším vlivem než větší SocGen.

Spíše než o porušení sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě se spekuluje o napomáhání americkým společnostem v investicích v Rusku, aktivní účast na Shanghajské zóně volného obchodu, velké swapové obchody se zlatem, případně další.

Hrozba zákazem plateb do a ze Spojených států pro BNP Paribas je opravdu extrémní, a vypadá spíše jako nástroj vydírání – když udělá to to a to (např. nakoupíte naše obligace), my k tomuto kroku nepřistoupíme.  Mimochodem, možná to bylo účelem, banky minulý měsíc nakupovaly americké obligace. Pokud by banky překročily určitou mez, budou mít existenční potíže.

Mohla by se pak snad snadným soustem k převzetí ze strany některé z amerických bank. To by mohl být pravý cíl pokut a sankcí.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 27. června

Pátek, Červen 27th, 2014

Spiegel: Evropa se ne a ne shodnout na strategii jak dál se zemním plynem

Polsko věří, že Velká Británie je na cestě ven z EU

Spojené státy se chytají zvýšit tlak na Rusko (EU pravděpodobně taktéž). Tohle celé nemůže dopadnou dobře.

Podle šéfa ECB zůstanou úrokové sazby v eurozóně na extrémně nízkých úrovních ještě minimálně 2,5 roku.

Švýcarská banka UBS čelí daňovým problémům. To není nic překvapivého, různé banky čelí řadě vyšetřování všeho druhu. Dvěma bankám se budu věnovat v komentáři publikovaném během příštího týdne.

Turecko díky prodejům zlata do Íránu vylepšuje obraz vlastního zahraničního obchodu

 

 

 

 

 

 

Studentské půjčky – mohou odstartovat další kolo krize?

Úterý, Červen 24th, 2014

O studentských půjčkách ve Spojených státech ne u nás nedávnou psalo, zejména v souvislosti s tím, že absolventi vstupují do života v průměru s dluhem 30 tisíc dolarů.  Z individuálního hlediska vytváří každému základní problém při startu do života. (u některých oborů je tento dluh ještě větší).

Jak to vypadá z makroekonomického pohledu? Základní data:

  • * Objem studentských půjček stále roste
  • * Delikvence studentských půjček se zvyšuje

 

Absolutní objem kolem 1,2 biliónu dolarů, je jedinou kategorií, u které objem stále roste a přesáhl 1 bilión dolarů (objem auto půjček je na úrovni cca 800 miliard dolarů, tedy úrovni, které dosáhly před cca 7-8 lety, objem půjček na kreditních kartách je na úrovni nad 500 miliard USD a proti maximu z před 5 lety klesly o cca 200 miliard).

Delikvence studentských půjček je jako u jediné z kategorií nad 10% (delikvence půjček na kreditních kartách je těsně pod 10%, u auto půjček se delikvence dostala pod 5%, i když nyní hrozí její opětovný nárůst).

Jsou studentské půjčky opravdu takovým rizikem? Pro jednotlivé osoby bezpochybně, bankrotem se jich nelze zbavit. Proč? Protože je v roce 2005 Kongres zařadil na seznam „non-dischargable“ závazků. Na druhou stranu, u těchto půjček nebývá používána zástava.

Pokud někdo neplní studentskou půjčku, musí již být ve skutečně velkých problémech. Na druhou stranu, tyto půjčky budou na předním místě plnění, pokud klienti budou mít nedostatek prostředků a nebudou schopni dostát veškerých svým závazkům. Zvláště v situace, kdy se poplatky za vymáhání příliš neliší od praxe v ČR a hodnotu půjčky významným způsobem zvyšují.

Naštěstí, studentské půjčky nemají potenciál rozpoutat další kolo finanční krize. Jejich objem činí 1,2 biliónu dolarů, tedy cca desetinová v porovnání s hypotékami. Navíc, pouze cca 200 miliard není garantováno vládou. Při 10% delikvenci je tak riziko cca 20 miliard.

To není to, co by finanční systém nebyl schopen ustát, co by Fed neufinancoval. Zvláště za situace, kdy studentské půjčky ne nepoužívají jako podklad pro vydávání Asset Backed Securities.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červen 16th, 2014

Toto je již třetí výběr nejzajímavějších komentářů napsaných komentáři.

lulinak: jestli na trzich je jedna jedina jistota, a to ze jednou ca za 6-10 let probehne umely konec sveta se souvisejicimi lakavymi nakupkami, tak vyvoj ekonomiky (vztazeno k nasemu kratkemu zivotu) nema jistotu zadnou.
Ale vlastne jednu jo, jestli nam zdravi a osud dovoli, tak se tu za 5 let sejdeme a budeme pravdepodobne dal hluboce mudrcirovat, ze kolaps je stale za rohem, podlozeno vserikajicimi aktualnimi tajnymi grafy.
Zlato bude v tu dobu mozna za 800, indexy mozna na trojnasobku, a mnoho nicku z diskuzi z ruznych duvodu zmizi a objevi se zase nove, jenz nasli krasy Zerohedge a dalsich sajt.
A mozna bude objeveno nove proroctvi Nostradama, asi tricate pate…
Ze si z toho delam legraci? ano, veci, ktere nemohu naprosto nijak ovlivnit, je nejlepsi bud neresit, anebo si z nich delat legraci, ale nekdo je bere naopak velmi vazne…
Tak uzivejte teplicko, nam po zaplave pred 14 dny shnil na zahradce spenat, kurna…. :-/

 

stas: v islamu skutecne nesmi banka proste pujcovat na urok. Muj kamarad v Kuwaitu me dal jeden prakticky priklad. Chtel auto , tak sel do banky. Podepsal s bankou smlouvu , banka koupila auto a kamarad splaci mesicni splatky presne v matematickem podilu z ceny a zadne uroky. To znamena ze banka musela nekde koupit auto lacine a draz prodat, tedy zadny srackomed penez, ale zcela normali busines! A pokud by auto kamarad uz nechtel , tak ho vrati a nic uz neplati.Banka je tedy majitel auta a jaho mesicne splacim az do zaplaceni po presny mesicnich castkach az zaplatim celou cenu, tak je auto moje…………

 

libri: Takže islámská banka koupí auto za x (když x je menší než Y) a za Y mi ho prodá. neplatím ji tedy úrok ale zisk. a když naše banka koupí za X a prodá za X + úrok tedy opět Y je větší než X, tak už to najednou nefunguje protože to je úrok a ne normální byznys.no, možná mi něco uniklo :)
a islámská banka si asi jistinu nekryje zástavou a třepe se zda bude investor úspěšný, aby ji káplo nějaké procentíčko zisku? anebo to funguje úplně stejně jako v normální bance? když investor není ziskový, nemá na zaplacení jistiny plus zisku (nebo po valašsky úroku?), přijde o zástavu a banka se k dalšímu zisku dopracuje u šikovnějšího investora, který je schopen jistinu splatit plus přihodí nějaké procento ze zisku (alias po valašsky úrok) – ale jak teda podle vaší teorie může zisk vytvořit? když víc peněz není ? co je to tedy ten zisk? a proč je problém když dostane jiný název třeba ve vztahu k půjčce úrok?

 

stas: libri: ja nevim jestli to nahodou nedelas schvalne!? Podil na zisku je v pohode! Opakuji znovu a pomalu: NA ZISKU!! Urok z dluzne castky je uplne neco jineho! Islamska banka jde do business rizika, zapadni banka s garanci na pujcu nic neriskuje!! Kdyz si pujcis od zapadni banky 100000,- za 10% p.a. na dobu 10 let. Kolik zaplatis? A kdyz si to same nasmlouvas u islamske banky na 10% ze zisku, kolik zaplatis??

 

libri: opravdu nevim jak reálně arabska banka pujčuje a jak si jisti sve prachy. ale realně vidim vysledky. arabske země jsou velmi bohate – ale řekl bych že díky ropě než díky podnikatelským nápadům – viz afgánistán, somálsko (pro ilustraci jak jim funguje ekonomika bez ropy). no každopádně to vypadá báječně – arabská banka vyžaduje v absolutní výši menší poplatky z úvěru (pro tentokrát se nepřeme zda jim budeme říkat úrok či podíl ze zisku), k tomu si platí odborníky na posouzení podnikatelského záměru, dále odborníky na pomoc podnikateli, když se dostane do nesnází, aby jim náhodou kapitál neuplaval anebo aby nedřeli zadara a ještě si platí cifršpiony , zda je podnikatel nešidí s vykazováním zisku. a když si jdu k nim pro leasing na auto a oni zrovna neseženou slevu při nákupu, tak jdu zase pěšky zvesela domů, protože úrok je ošklivé slovo. a ekonomika se vesele točí, akorátže jezdí na oslu a ipad vymysleli v USA a vyrábí se v číně.
a když dlužník arabské banky skončí v insolvenci tak z něj nic nevyrazí úplně stejně jako naše banka nic nevyrazí z s.r.o. bez majetku (zůstane ji akorát zástava).
tím nehájím bankstery – v současném právním rámci si zlegalizovali krádeže. ale ekonomická matematika úroku není podvod a ani nesmysl.

 

Jan Altman: Podobných teorií a názorů mají politici tendenci se chytat: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2655241/jedina-cesta-ke-snizeni-vysokych-dluhu-jednorazovy-inflacni-sok.html

nicméně stále si myslím, že ještě několik let se nebude dít nic dramatického, stále je dost prostředků a síly na odkládání a předstírání.

Navíc pokud by politici podstoupili tento krátký inflační šok (pro snížení dluhů), ochrání před ním člověka nemovitost či akcie stejně, jako to zlato – jen dluhopisy a keš to odnesou.

Na druhou stranu ty jsou zase pojistkou pro případ, že by přeci jen došlo k výrazné deflaci (což je pro mne sice těžko předsavitelné, zvlášť proto, co by to udělalo s dlužníky od firem, přes hypotékáře až po stát, ale stát se asi může cokoli).

Na druhou stranu, pokud by k inflačnímu šoku hoši přistoupili a vlastníci akcií, zlata a nemovitostí na tom silně vydělali a většina občanů prodělala (přišla o úspory), okamžitě vzroste politická poptávka po “spravedlivém” přerozdělení “nezasloužených a nepřiměřených” zisků, tedy po (radikálním a progresivním) zdanění těchto inflaci odolných statků. A zde jen zlato má tu vlastnost, že jej lze zapřít a schovat. Ale to už jsme za příliš mnoha KDYBY.

 

Kolda: Může probíhat inflace i deflace současně. V IMF se uvažuje o konfiskaci 10-40% bankovních účtů v EU (deflace) a zároveň se budou CB nakupovat dluhopisy a toxická aktiva (inflace).

Výsledná cenová hladina může být poměrně stabilní.

Mimochodem upozorňuji, že ta konfiskace by se měla týkat celé EU, ne jen eurozóny.
A ještě dodávám, že už před 5 lety jsem tu psal, že kdo se chce bránit deflaci hotovostí, tak ji musí mít v sejfu. Ne v bance.

 

Jan Altman: to Kolda –  Ale kdyby něco takového udělali, tak podle mne vyvolají docela bouřlivé reakce. Na každou z těch akcí budou aktéři trhu reagovat a výsledky by byly nepředvídatelné – a to přeci musej tušit.

 

Pepan: Já si stále nedokážu představit nějakou výraznější inflaci. Inflace může nastat když je málo zboží na trhu a masy lidí mají hodně peněz. Nemyslím si, že by toto hrozilo. Jakým způsobem by se dnes dostaly peníze k lidem? Podle mne byla většina případů hyperinflace v historii vyvolaná záměrně. Vždyť zastavit inflaci je jednoduché, stačí přestat tisknout nebo půjčovat peníze. Inflace není živelná pohroma jako např. povodeň. Navíc kdo má zájem na tom, aby se lidé a státy oddlužily? Dluhy dávají bankéřům neomezenou moc nad lidmi a státy. Tu by ztratili a lidé by byli volní.

 

Oracle to Pepan: Otočte tú situáciu, ľudia nemajú peniaze a ceny stúpli, pretože CB dali bankám a iným veľkým hráčom kredit zadarmo na hry v kasínu. Čo mal následok stúpajúce ceny energetických nosičov, teda všetkého životne dôležitého čo potrebuje na svoju výrobu energiu, a taká malá pripomienka väčšinu energetických nosičov potrebuje práve transport a poľnohospodárstvo (pohon strojov a pesticídy, hnojivá atď).
-
Síce hyperinflácie možno boli vyvolané zámerne, ale tlačiarenský lis na menu sa zastaviť nedá, lebo moderný finančný systém je jedno gigantické lietadlo (Ponziho schéma):
http://theeconomiccollapseblog.com/archives/12-numbers-about-the-global-financial-ponzi-scheme-that-should-be-burned-into-your-brain
-
Mimochodom štátnici sú kúpení a vždy to je o kontrole:
http://www.oftwominds.com/blogjune14/neofeudal-neoliberal6-14.html

 

Pepan to Oracle: Nemohu s Vámi zcela souhlasit. Situace se dá otočit jak píšete, tímto způsobem však nemůže dojít k roztočení inflační spirály. Energie a tím životní náklady jednorázově stoupnou, lidé budou v krajním případě mrznout a hladovět, ale tím to končí. Další růst cen nemá smysl, protože lidé mohou koupit jen to, na co mají. Čím vyšší budou ceny, tím méně lidé mohou koupit a důsledkem bude pouze snižování výroby a těžby surovin. Vysoké ceny tak vedou ke krizi a ta nezvýší kupní sílu, která by mohla roztočit inflaci.

Tiskařské lisy se zastavit dají. Hůř se zastavuje úvěrová expanze, kdy peníze vznikají každým novým úvěrem v systému komerčních bank. Lidé mají co utrácet, tudíž je proč vyrábět a ekonomika roste a rostou také ceny. Jenže toto Ponziho schéma stejně jako všechny pyramidové hry končí na problému sehnat nového hejla do hry, v tomto případě nového dlužníka. Což o to, lidé by si rádi půjčovali donekonečna, jenže nemají už čím za další úvěry ručit a banky jim nepůjčí. Pyramidová hra se začne zadrhávat a nakonec se zcela zhroutí. Nastupuje QE, které umožní pokračovat v růstu úvěrů díky prudkému zadlužování států. Ty ručí za dluhy svým majetkem, tedy hlavně svými občany. Ti přijdou při státním bankrotu o práci, úspory a důchody.

 

Oracle to Pepan: Ceny dôležitých vecí teda energie a potravín stúpa neustále (vrátane javu za rovnakú cenu menší balík) a má to 3 príčiny: vojny, suchá a neustále tlačenie meny posledných 5 rokov.
-
Krásne ste opísali situáciu, lenže vynechali ste 2 veci: QE ničí kúpnu silu už existujúcej meny (čo je inflácia) a časť QE ide bankám na ich “záchranu”, a banky potom používajú časť úveru na hry s komoditami a generovanie pôžičiek pre nie príliš bonitných klientov. Pričom po subprime hypotékach sme mali aj subprime lízing a táto bublina už začala praskať:
http://www.acting-man.com/?p=31099
-
Takže časť toho QE sa predsa dostala do reálnej ekonomiky a tým pádom väčšina obyvateľstva ktorá musí drieť sa stáva ešte chudobnejšou a ekonomika zadrháva a USA nebude mať z čoho splácať ani tie úroky na svoje dlhy, a potom nastáva konečný krach ekonomiky čo bude o 10 krát horšie ako predchádzajúci.
-
Situácia v USA je obzvlášť nepríjemná, lebo väčšinu výroby odsunuli do zámoria (tak ako materskú firmu do daňových rajov) a čo sa vracia je zas vysoko automatizovaná (teda ľudia nebudú mať vôbec zamestnanie). Takže keď sa táto finančná bublina praskne skôr ako sa BRICS a pridružené štáty sa zbavia US$ (čo sa teraz deje): http://www.youtube.com/watch?v=OgNb83Y0CoY
Tak uvidíme 4 veci:
-tie US$ sa prelejú do komodít;
-banky de facto skrachujú a s tým nepomôže ani ďalšie QE (skrytý bailout);
-bailiny čo zas zničí ekonomiku a nastane situácia podobná Argentínskej krízy z 2000;
-položí to aj EU a de facto celý západ, kvôli prepojenosti bankového sektoru.

 

Pepan to Oracle: Souhlasím, že část QE se do reálné ekonomiky dostane, ale to na roztočení inflace nestačí. Jak už jsem psal, každým úvěrem poskytnutým komerčními bankami vznikají nové peníze a každým splaceným úvěrem peníze zanikají. Kapitalismus stojí právě na této skutečnosti. Pokud bylo nových úvěrů více než splacených, objem peněz v ekonomice rostl a táhl ekonomický růst. Nyní se v rozvinutých zemích situace otočila a objem úvěrů začal stagnovat nebo dokonce klesat. QE pouze nahrazuje výpadek vzniku nových peněz z úvěrové expanze. Proto Západ nebojuje s inflací, ale s deflací.

I kdyby byla měna vázaná na něco, stejně by to nepomohlo. Pouze papírové nebo kovové peníze mohou být něčím kryté. Krytí těch elektronických, vzniklých multiplikačním efektem v komerčních bankách, zajistit nelze.

 

stas: Je to malo platné, ale v současném ekonomickém modelu není řešení ekonomické krize! Přidám napravo uberu nalevo, výsledek je pořád stejný !! Bez ztráty “kytičky” nejde expandovat donekonečna. Všichni máme jen jeden žaludek….Zadlužení vlád nevzniká vinou “zlých bankéřů” a neschopných ministrů financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka (v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelne daně potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie, vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost, změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma.
Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI.

Co nám svými kroky skutečně říká ECB

Pondělí, Červen 9th, 2014

Dnes byl na plánu výběr komentářů čtenářů. Nechtělo se mi však čekat ještě další den s publikování tohoto komentáře, proto jsem se rozhodl termíny prohodit. Komentář k posledním krokům ECB tak vychází v pondělí a výběr komentářů čtenářů jsem posunul na úterý.

Evropská centrální banka zasahuje. Tímto krokem uznala, že stav ekonomik eurozóny je neudržitelný. Kdyby to bylo tolik očekávané oživení, takovéto extrémní kroky by nepodnikala. Jaké kroky tedy provedla? Byla jich celá řada a ukázaly se silnější, než bylo očekáváno:

  • * Depozitní sazba pro vklady komerčních bank u ECB byla snížena na záporné hodnoty (-0,1%).  Když si nyní banky bude chtít uložit peníze “do bezpečí“, bude za to platit.
  • * Repo sazby klesla z 0,15 na 0,1%
  • * ECB oznámila neomezené QE, tedy dodávky bankám, kdykoliv a kolik si řeknou, v první fázi pro zbytek letošního roku má připraveno 400 miliard euro + banka připravuje další nákupy „Asset Backed Securities“, tedy cenných papírů podložených jinými aktivy.

 

To vše banka podniká v prostředí, kdy je sice nízká inflace a pozitivní růst HDP. Ekonomika tak není v recesi. Co k takovým extrémním krokům banku vede?

Zřejmě se bojí příliš nepřesných současných odhadů a v současné době publikovaným odhadů, sama nevěří.

Vždyť pořád inflace je kladná a navíc v příštích dvou letech očekává její mírné zrychlování. Inflaci pod 1% bych jako spotřebitel jenom uvítal. Inflaci odhadovanou pro roky 2015 a 2016 (1,1, respektive 1,4 %) podle mého názoru pokládají vrcholní představitelé ECB za nadhodnocenou a bojí jejího významného poklesu až k riziku deflace. Podobně se zřejmě bojí i optimisticky nadhodnoceného růstu HDP (1 % pro letošní rok, 1,7 %  pro rok příští a 1,8 %  pro rok přespříští).

Závěr z tohoto kroku: nevěřte publikovaným makro číslům.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 6. června

Pátek, Červen 6th, 2014

Je to pár dní, co u nás bylo oznámeno zvyšování minimální mzdy od příštího roku.

Tlak Velké Británie proti potenciálnímu předsedovi Komise EU může vyústit v izolaci Velké Británie

Jak se jedná o sankcích proti Rusku. Poprvé za posledních 17 let se setkala G7 a ne G8.

Boj proti deflaci je jedna věc. Co když ale nástroj boje (QE) samotné deflaci napomáhá?

Může pokuta bance BNP Paribas opravdu ohrozit celý bankovní sektor? nebo jsou to jen politické hrátky ohledně výše pokuty?

 

Záporné sazby v eurozóně jsou tu

Čtvrtek, Červen 5th, 2014

Evropská centrální banky snížila sazbu za vklady bank u ní na-0,1%.

Kdo si k ní uloží peníze, ten za tyto peníze bude bance platit úrok.  Detaily zveřejní ECB dnes odpoledne.

Emerging markets a evropské banky

Úterý, Červen 3rd, 2014

Před pár měsíci jsme byli svědky téměř bankrotu Argentiny, nyní sledujeme vývoj v Rusku a na Ukrajině. Západní země hrozí ekonomickými sankcemi. Putin reaguje stylem „jen si to zkuste, my vyhlásíme default a uvidíme, kdo vyhraje…“

Není od zajímavosti podívat se, jak moc jsou banky angažované směrem emerging markets a které země si tak musí dávat větší pozor.

Angažovanost amerických bank vůči emerging markets je na úrovni kolem 800 miliard dolarů. To vypadá jako velké číslo vyžadující pozornost. Ještě větší pozor si však musí dávat Evropa. Angažovanost evropských bank vůči emerging markets přesahuje hranici 3 biliónů dolarů (některé odhady mluví až o částce blížící se hranici 3,5 biliónu dolarů) a je tak proti americkým bankám čtyřnásobná. K tomu přidejme skutečnost, že dosavadní angažovanost v emerging markets je významným způsobem zisková. Vždyť podíl tam vytvořeného zisku je dvojnásobný s podílem tam držených aktiv.

Jak již předplatitelé vědí,  největší angažovanost je ukryta v rozvahách šesti bank, jejichž podíl je dohadován na více než 1,5 biliónu dolarů.

Jde i následující banky:

1) Španělská BBVA s významnou angažovaností v Turecku a Mexiku

2) Španělská Santander s významnou angažovaností v Brazílii, téměř polovina zisků pochází z Latinské Ameriky.

3) Rakouská Erste s významnou angažovaností ve Střední a Východní Evropě

4) Britská HSBC s významnou angažovaností v Indii a Indonésii

5) Britská Standard Chartered s významnou angažovaností v Indii a Indonésii

6) Italská Unicredit s významnou angažovaností v Turecku

Brazílie, Turecko, Indie a Indonésie jsou přitom součástí tzv. „Fragile 5“, tedy zemí s rizikem dalšího ekonomického vývoje (přidává se k nim ještě JAR).

Problémem emerging markets je fakt, že problémy se z jedné země mohou velmi rychle přenést do země druhé, zvláště pokud je investoři hodí do jednoho koše a stáhnou se ze všech zemí naráz.

Pozor na to.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 9. května

Pátek, Květen 9th, 2014

J. Yellen – americká ekonomika stále potřebuje stimulaci

Většina lidí nerozumí penězům. Je překvapivé až na jak jednoduché otázky nezvládají odpovědět

SocGen klesají zisky. Proč? Protože Rusko. A co Rusko? To raději preventivně zavede vlastní platební systém pro platební karty. Jakmile ho spustí, věřím, že ho nabídne i dalším zemím.

Deutsche Bank opouští londýnský fix zlata

Banky zemí BRICS

Čtvrtek, Květen 8th, 2014

O tom, že země BRICS chystají vlastní banku, se psalo již dříve. Jaký je poslední stav?

Země BRICS podle všeho nepracují jenom na bance, ale i na alternativní struktuře ala Mezinárodní měnový fond + Světová banka. Důvodem je skutečnost, že kontrola MMF a Světové banky je v rukou Spojených států a západoevropských zemí. Základní účel těchto dvou institucí by zůstal podle všeho podobný, jako je nyní u MMF či Světové banky. Defacto jde o konkurenční projekty.

Cílem fondu by byly devizové rezervy dostupné účastnickým zemím v případě krize (prudké oslabení domácí měny, rychlý odliv spekulativního kapitálu, krize finančního systému dané země  apod.), tento fond by intervenoval na finančních trzích v případě krize v některé z účastnických zemí. Asi něco jako „BRICS Plunge Protection Fund“, možná jako „Emerging Markets Plunge Protection Fund“.

Kapitál obou nových institucí bude 100 miliard dolarů, podíly se ještě domlouvají. Čína, vědoma si svých velkých dolarových rezerv, by ráda udala co největší z nich a získala větší podíl.  Částka odpovídající 100 miliardám amerických dolarů již něco na finančních trzích zmůže.

Vzhledem ke kapitálu účastnických zemí lze předpokládat, že Čína sotva půjde pro půjčku k těmto novým institucím, aby financovala domácí projekty. Půjčky či pomoc od nich budou nabízeny rozvojovým zemím jako alternativní financování místo MMF ši Světové banky.

Nová banka by se primárně soustředila na poskytování půjček na asijské inftrastrukturální projekty. Na podobné, jaké dnes financuje buď Světová banka, nebo i již čínská EximBank.

Podle posledních informací by nezbytné zakladatelské smlouvy měly být dotaženy letos v létě a obě organizace by měly být spuštěny příští rok.

P.S.

Dost možná se výměna informací vyhne „klasickému“ internetu mimo relativně jednoduchý dosah Spojených států. Jde o globální podmořský kabel spojující země BRICS, který by taktéž měl být dokončen v roce 2015, na kterém se pracuje již několik let  a informace o kterém pronikly v loni na podzim…

 

D. Řehulek: Čínské banky – příliš vysoké riziko?

Čtvrtek, Duben 24th, 2014

Tento měsíc je tu další článek dubnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Největší čínská banka Bank of China se obchoduje za 4,5 násobek čistého zisku předpokládaného v roce 2014. Dividendový výnos činí 7,5%. Rentabilita aktiv na solidní úrovni 1,2%. Počet akcií v oběhu se nemění. Rozvaha silná. Akcie se obchoduje podle p/e 2,5x levněji než americké banky.

V čem může být problém? Celý problém nízké valuace bude nejspíš způsoben čínskou nemovitostní bublinou….

Ze serveru pro srovnání životních nákladů (numbeo.com) jsem zjistil průměrnou cenu nemovitostí v Číně za metr čtvereční mimo město 50 000 Kč a v centru 100 000 Kč. Průměrná čistá mzda činí 14 300 Kč. Pro porovnání s ČR, kde mimo město stojí metr čtvereční přibližně 33 000 Kč a v centru 50 000 Kč při průměrné mzdě 21 200 Kč. NPL (non performing loans) má Erste bank (Česká spořitelna) v ČR 4,7%. Čína oficiálně uvádí 1% NPL. Lze tomu věřit? Domnívám se, že nelze. Čínský spotřebitel pobírá nižší čistou mzdu v průměru o 30%, navíc platí za metr čtvereční nemovitosti přibližně 2x tolik. Při realitě v ČR, kde je NPL ratio kolem 5% a většina lidí splácí hypotéky obtížně, je dost nereálné, aby v Číně měli banky NPL ratio 1%. Průměrná úroková sazba je v ČR kolem 3% a v Číně 6%. Kolik může být reálné NPL čínských bank, o tom můžeme jen spekulovat.

Investování do bank představuje vždy vyšší riziko, protože banky jsou pákový byznys. Současná valuace Bank of China nemusí být příznivá pro investici právě z výše popsaných důvodů. Zdá se, že právě taková investice, ač vypadá velmi dobře, může být nejvíce riziková. Nemluvě o nereálných a zkreslených číslech…

Několik finančních IPO v posledních měsících

Pátek, Duben 11th, 2014

V poledních měsících lze bylo možné pozorovat několik IPO finančních firem. Nejde o nováčky, kteří by šli na trh (jako bylo IPO třeba Facebooku).

Vypadá to, že velké společnosti zbavují svých finančních divizí, případně banky uvádí na trhy své vlastní divize.

Proč se velké společnosti zbavují těchto divizí? Je to shoda náhod nebo se snaží omezit rizika na finančním trhu? O jaké jde společnosti?

Do první skupiny patří například General Electric (NYSE: GE). General Electrics je obrovský konglomerát od průmyslové výroby až po finanční služby (v České republice např. provozuje banku GE Money). Tato finanční divize je z pohledu GE významná, na výnosech se podílí velkou měrou.

Ještě před startem krize se divize GE Capital podílela na ziscích GE dokonce téměř polovinou. Během krize pak finanční divize naopak stáhla GE téměř pod vodu (cena akcie byla v únoru 2009 o 80% než na podzim 2007). Společnost GE to nakonec celé ustála, oklepala se. Finanční divize ale přestala být tím, kdo snáší zlatá vejce.

Loni v listopadu společnost GE oznámila spinoff severoamerické divize retailového bankovnictví to veřejně obchodovatelné společnosti. Letos v půlce března pak následovalo oznámení oznámení IPO své divize nabízející kreditní karty. Vypadá to, že GE směřuje k opuštění retailového bankovnictví a chce se zaměřit na průmysl, aby dokázala držet krok s hlavními rivaly jako jsou Honeywell nebo United Technologies.

Zda, případně kdy, přijde na řadu i banka v České republice, je otázkou.

 

Do druhé skupin patří lednové IPO společnosti Santander Consumer USA Holding (NYSE: SC). Španělská banka uvádí na trh akcie americké dceřiné společnosti zaměřené na půjčky na nákup automobilů. Zřejmě banka vidí na tomto trhu zvýšené riziko, a tak „s radostí¨ů realizují zisky, vybírají hotovost a omezují svoji expozici na tomto trhu. Není se jí co divit, vždyť v polovině února letošního roku vydala agentura Standard & Poors varování, že kvalita auto úvěrů se velmi rychle zhoršuje.

Doufejme, že jde o standardní restrukturalizaci firmy (v případě GE) a o vybírání zisky (v případě banky Santander) a ne předzvěst horších časů.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

 

Články týdne – 28. března

Pátek, Březen 28th, 2014

JP Morgan drží ve svém portfoliu životní pojistky vlastních zaměstnanců. V souvislosti s řadou nedávných sebevražd jde bezpochyby o zajímavou informaci.

Jeremy Grantham: svět směřuje k problémům. Velkým.

Brazilský rating se potápí. Už je jen stupeň nad “junk”. 

Na řadě míst se publikují rostoucí počet Američanů na potravinových lístcích jako důkaz špatné ekonomické situace ve Spojených státech. Jedné z největších amerických společností však potravinové lístky zvyšovat tržby a tím i zisky

Spiegel – situace na Krymu z pohledu Ruska 

Citi nedostala povolení k výplatě dividend

Čtvrtek, Březen 27th, 2014

Je to již podruhé za poslední 3 roky, co Citigroup neprošel stress testy amerického Fedu, který aktuálně testoval 30 bank. Fed zakázal této bance výplatu dividend či zpětný odkup akcií.

Zdůvodnil to pochybnostmi o spolehlivosti procesu plánováním práce s kapitálem banky, tím, že banka nezlepšila procesy řízení rizik. Výsledkem je, že Fed má pochybnosti o plánování nákladů a výnosů Citi v době ekonomických problémů.

Tento zákaz je ve stejné době, kdy konkurenční banky jako JP Morgan či Bank of Americe dostaly pro výplatu dividend zelenou.

Citigroup obratem po oznámení výsledků stress testů svolává zasedání nejvyššího vedení banky. Uvidíme, co se bude dít dál.

Mimo Citi, Fed neakceptoval plány amerických divizí několika neamerických bank – konkrétně HSBC, banky Santander a Royal Bank of Scotland.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Evropské centrální banky jednají o ukončení omezení prodejů zlata

Pondělí, Březen 24th, 2014

Před 15 lety, v době vrcholícího medvědího trhu zlata, se domluvilo 15 evropských centrálních bank, že stanoví pro následujících 5 let limit pro prodeje zlata.  Tato dohoda byla poté 2x prodloužena, pokaždé na následujících 5 let. Poslední dohoda vyprší letos a možná, že již nebude obnovena. Proč? Co by to mohlo pro cenu zlata znamenat? Posledního…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 21. března

Pátek, Březen 21st, 2014

Měsíčník Erica Sprotta čtu pravidelně, ale tentokrát hy zdůrazňuji. Opravdu je americká ekonomika ve fázi oživení? I když pominu shadow stats, řada standardních ukazatelů svědčí o něčem jiném.

Německý ústavní soud potvrdil legálnost evropského záchranného mechanismu

Dále předkládám vybraný komentář k situaci na Krymu, tentokrát z dílny New York Times. Opravdu doporučuji jeho přečtení. Ruské expanzi a jejím limitům se věnuje i server Patria.

Opravdu jsou velké banky “too big to fail” a budou za každou cenu zachraňovány? Jaký je postoj Bank of England? Banky mění své postupy. Mimochodem, ve Spojených státech prošlo stress testy 29 z 30 bank. Ještě více mě zaujalo, že JP Morgan se zbavuje businessu na komoditních trzích.