Články s tagem ‘Banky’

Oracle: „Niečo smrdí v krajine…“

Čtvrtek, Srpen 21st, 2014

Máme tu třetí článek prázdninového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Samozrejme nemám na mysli Shakespeareove Dánsko z Hamleta, ale USA. Pokiaľ sledujeme vyhlásenia vlády a vládnych predstaviteľov USA, tak ich vyhlásenia sa dajú zosumarizovať parafrázovaním dosť starého vtipu:

Otázka: Čo je 5 nepriateľov Amerického sna o mieru a prosperite?

Odpoveď: Jar, leto, jeseň, zima a Vladimír Putin.

 

Jar, leto, jeseň, zima…

„Chladné počasie spôsobil masívny prepad v Q1 HDP USA, pretože ľudia nenakupovali nič len produkty dennej spotreby (niektorí ani to nie kvôli snehu), tento ja mal dva dôsledky: vytváranie zásob v Q2 (chladné počasie bolo aj v máji a v júni) čo malo za následok masívny rast HDP a rast burzových indexov, lebo tí čo nešli nakupovať do Walmartu radšej nakupovali akcie, burzové indexy a ostatné cenné papiere. Žiaľ počasie v južných štátoch neprialo trhu s obytnými nehnuteľnosťami v Q2, mnohých dážď odradil od nákupu domu, tým pádom ceny nehnuteľností na juhu poklesli.“

Znie to čo som napísal absurdne, nerealisticky a protirečí sám sebe, ale práve toto je podstata oficiálnej naratívy v ktorej máme veriť (a niektorí žiaľ aj veria). Skutočná naratíva je žiaľ smutnejšia, 53% Američanov zarába menej ako 2500 US$ hrubého mesačne (pričom reálne príjmy klesajú už nejeden rok), znie to síce veľa na naše pomery ale treba z toho odrátať približne polovicu vo forme poplatkov, daní a ACA (Obamacare), potom niekoľko stovák na bývanie (hypotéka/prenájom), na auto (prenájom/lízing a palivo/servis) splátky na ostatné dlhy a služby pričom pomer zamestnaní čiastočný/plný úväzok a spolu s 24% infláciou v cenách niektorých potravín (často sa stáva, že za rovnaké ceny dostanete menší obal s nápojom alebo sa pridajú lacnejšie alternatívy napr. do žemle piliny) nedáva veľa dôvodov k optimizmu ohľadom všeobecnej situácie v USA. Obrovská príjmová nerovnováha v príjmoch obyvateľov USA má za následok to, že  76% Američanov žije od výplaty k výplate (podobne je to aj so Slovenskom) a USA nie je jediný štát kde sa to deje, deje sa to na celom západe (rýchlosti zmiznutia strednej triedy sa rôznia), z toho sa dá usúdiť, že je to systémový jav a tým pádom ďalšia technologická revolúcia bude na nič. Podotýkam keď zmizne stredná trieda, zmizne aj značná časť dopytu a tým pádom čaká danú ekonomiku (spolu s HDP) pád do priepasti, čo sa práve teraz deje prakticky pred našimi očami, hoci pomocou zadlženia prejavenie problémov sa len oddialil(oficiálne štatistiky to snažia maskovať).

Príčina tejto finančnej polarizácie je dôsledok financializácie ekonomiky, kde investori hľadajúcich vysokú návratnosť boli nútení presunúť sa z výrobného sektoru a služieb do finančného sektoru kde sa dajú zarobiť pekné sumy. To spolu s offshoringom a outsourcingom malo za následok to, že Americká ekonomika sa stala závislá od tlačiarenského lisu FED, od pochybných finančných nástrojov a od bublín a tým pádom masy narozdiel od majiteľov, od riaditeľov a CEO žijú zo dňa na deň horšie viď Detroit.

 

… a Vladimír Putin

Na tom je kúsok pravdy, Putin sa nakoniec za tie roky čo je v úrade sa vyfarbil ako štátnik, ktorý miluje svoju krajinu a nechce aby ostatné štáty resp. ich elity prosperovali na úkor Ruska a pravdepodobne nechce aby Rusko prosperovalo na úkor iných štátov (vie veľmi dobre, že to z dlhodobého hľadiska nekončí dobre). Toto nevedeli prehltnúť západné elity, ktoré plánovali to, že budú parazitovať na ostatných (na Číne a Rusku), preto spustili tú kampaň v ktorom prezentujú Putina ako stelesnenie absolútneho diktátora. Putin má šťastie 2 veciach: Rusi nie sú slepí, videli kto chcel pomocou koho rozkradnúť krajinu a za koho sa im zlepšil život a kto pripravil ten cirkus na Ukrajine; a Ruskí oligarchovia po udalostiach z 2013 na Cypre a po sankciách na Putinových priateľov zistili 3 veci: na západe ich peniaze/majetok nie sú v bezpečí, západné „elity“ sú vierolomné a pre západné „elity“ nikdy neboli partnermi, len nástrojmi.

 

Skutočný nepriateľ: vlastná hlúposť.

Je hlúposť si myslieť, že kopením dlhov sa dá dopracovať k bohatstvu a o to sa Američania  pokúsili a doteraz sa im to aj vychádzalo. Problém s dlhom je, že to treba splácať, pokiaľ máte rastúcu ekonomiku, nie je to problém z daňových výnosov ich splatíte viď napr. Bismarckovské Nemecko, a pokiaľ máte obchodné prebytky tak ich vaše vlastné firmy skúpia viď Japonsko do nedávna. Čo sa ale stane keď de facto nemáte ekonomiku (nie že rast), máte ohromný obchodný deficit a prakticky nesplatiteľný dlh vo výške takmer 90 biliónov (to znamená 12 núl)? Buď sa vyhlási bankrot alebo sa rozbehnú tlačiarenské stroje na monetarizovanie štátneho dlhu ako sa to deje v krajinách 3. sveta. Presne to je prípad USA, FED skryto a nie až tak skryto monetarizuje štátny dlh USA, a jediný dôvod prečo sa neprejavila obrovská inflácia či hyperinflácia je to, že US$ je žiadané ako platidlo v medzinárodnom obchode, to umožňuje USA nielen financovať deficit a zadlžovanie sa štátu, ale aj žiť nad svoje pomery. Čo sa stane keď prestane byť dopyt po US$? To práve chystáme zistiť, lebo Číňania  nielen podpísali dohody o menových swapoch s asi 25 krajinami (naposledy to boli Švajčiari) ale prednedávnom Rusi a Číňania sa dohodli o úplnom vynechaní US$ zo vzájomných obchodov a keď k tomu prirátame chystaný Rusko-Indický svätý grál (podobná tej Čínsko-Ruskej dohode), tak zistíme, že dopyt po US$ prepadne pod čiernu zem, lebo aj ostatné krajiny budú opúšťať použitie US$ (a asi preto je štátna pokladňa USA znepokojená možnosťou  straty prístupu k finančným trhom) .

 

Ako USA nahovorila EU, Bulharsko a Ukrajinu aby spáchali samovraždu.

Monetarizovanie štátneho dlhu a tlačenie meny vo všeobecnosti z dlhodobého hľadiska je vždy nebezpečná vec, lebo zabíja kapitál a následne aj ekonomiku, momentálne monetizovanie dlhov sa prebieha relatívne skryto cez swapy, FED za svoje € kupuje dlhopisy krajín PIGS a ECB zas kupuje dlhopisy USA cez Belgicko všetko je krásne a finančný systém sa drží nad vodou resp. by sa držal nad vodou keby tu nebola tá nepríjemnosť s Banco Espirito Santo (a nesolventnosťou celého západného fin. systému) a s odpoveďou Ruska na sankcie.

V skratke USA, EU, Kanada, Nórsko a Austrália sa vyhovárajúc na to, že Rusko eskaluje situácie v Ukrajine uvalili ďalšie kolo sankcií na Rusko, tentoraz ich zacielili konkrétne Ruské sektory, pričom aj pri predchádzajúcich symbolických sankciách oligarchovia začali robiť kroky na ochrany svojho majetku (konkrétne ich presunuli mimo dosah západných úradov) a plno iných drobností, ktoré znepríjemnili západným bankám a fin. inštitúciám život a keby to nestačilo nemecká ekonomika plne pocítila dopady (a dopady terajších sankcií radšej ani nespomínam)aj tých symbolických ekonomických sankcií voči Rusko, pričom nejeden priemyselník a štátnik varoval (medzi nimi aj p. Fico), že sankcie voči Rusku nedopadnú dobre. Lenže Washington a Brusel nepočúvli tieto varovania, pričom Putin vyslovene povedal, že sankcie poškodia skôr ich a Rusi si „vynahradzujú právo na odpoveď“ (je to varovanie zabalené do diplomatickej reči). Poznámka: keď prišla odpoveď boli západné politické „špičky“ celkom bez seba od toho, že Rusi im to oplatili podobnou mincou.

Bruselskí užitoční „inteligenti“  počúvli Washington a teraz to pocítila každá západná krajina ktorá exportuje svoje poľnohospodárske produkty a potraviny do Ruska, menovite to najviac poškodí ekonomiky pobaltských štátov, Francúzska, Talianska, Španielska, Grécka a Rakúska a Rusi nielen, že majú v zásobe nejednu nepríjemnú odpoveď okrem zákazu použitia sibírskych leteckých koridorov západu alebo príkazu použitia vlastných software-u, hardware-u a vlastných automobilových značiek, ale aj ďalšie sankcie napr. úplný zákaz použitia ich raketových motorov či zatvorenie kohútikov (áno majú 1000 a 1 možností ako nám to „osladiť“). V podstate Ruská reakcia na Západné sankcie de facto spôsobil krach nejednej krajiny napr PIGS a Francúzsko a tentoraz nemecký priemysel  nielen nemá ochotu ale ani možnosť platiť za hlúposti bruselských úradníkov ako p. Draghi, Baroso či Van Rompuy, to znamená že pro-Americké a pro-Bruselské krídlo Nemeckej politiky ktorú predstavuje p.Merkelová de facto stratila moc a ona teraz má v podstate 2 možnosti: poslúchať na slovo nemeckých priemyselníkov alebo odchod (buď odíde sama alebo ju potupne zosadia vlastný ľudia).

Ukrajina pohrozila, že pozastaví transport ropy, plynu a zakáže prelety Ruských lietadiel nad svojim územím, vzhľadom na to, že v akej ekonomickej situácie (nemá ani na svoj plyn) sa ocitla je to fiškálna samovražda, a keďže len cca 18% polí je zasiatych tak tam hrozí ďalšie tentoraz hladové povstanie (pre priemerného Ukrajinca predražené EU potraviny sú príliš drahé). Bulharsko zas zatrhol konštrukciu Južného prúdu (po nátlaku Washingtonu), ostatných štátnikov EU táto správa nepotešila a p. Merkelová mala v podstate 2 možnosti: buď tieto štáty umravní, alebo čeliť politickým dôsledkom, keďže Ukrajina stiahla svoje hrozby, tak p. Merkelová si zachránila krk. Sumárne štáty EU majú teraz 3 možnosti: počúvať Washington a čeliť ekonomickým dopadom, umravniť Bruselských úradníkov (tí ale sa zabetónovali a sú v službách Washingtonu) alebo odísť z EU a založiť si vlastné zoskupenia (nikto z nich nie je tak silný aby sa sami  prosperovali).

 

Čína si hľadí svoje.

Čo iné jej zostáva? Veľa nie, lebo veľmi dobre vie, že by bez Rusov skončili, takže ich podporuje, že má veľmi vážne problémy k prístupom surovín a k trhom uvedomuje si to tiež (preto Američanom odkázali to čo odkázali) a vie, že má vážne ekonomické problémy ktoré sa vyústia do protestov, možno do nepokojov, ale zásadne nie do občianskej vojny, lebo o to sa Xi-ho frakcia postarala. Treba pochopiť jednu  vec o Čínskom vedení (okrem korupcie), že nikdy nebola marxistická (bola vždy Konfuciánska) a je zložená z rôznych klanov s rôznymi záujmami a presvedčeniami. Xi-ho frakcia sa preto dostala k moci, lebo presvedčil ostatné frakcie, že jednak držať basu spolu s Západom je samovražda s končí to katastrofou a Rusi ponúkajú lepšiu alternatívu resp. koncept pre vývoj než Západ.

Ďalšia vec je, že majú obrovské rezervy v podobe US dlhopisov (svoje dlhodobé dlhopisy vymenili za krátkodobé a teraz naozaj nakupujú tie krátkodobé, jednak sa likvidujú ľahko, jednak sú takmer ako peniaze) a preto skupujú všetko čo sa dá a financujú gigantické infraštruktúrne ako Nikaragujský kanál alebo rozšírenie Suezského kanálu (ide v podstate o posledný pokus o zhodnotenie prakticky bezcenných US$).

 

Nový finančný systém na ceste.

Nový finančný systém sa rodí, naznačuje to množstvo „symptómov“ ako obchádzanie US$ v obchodoch a preferovanie zlata; nárast počtu US firiem obchodujúcich v Yuane; obchádzanie US bankového systému kvôli FATCA; menové swapy; nové banky od BRICS; ekonomické problémy Japonska, EU a USA atď, takže pred našimi očami zaniká to staré a rodí sa nové usporiadanie svetovej ekonomiky (tým pádom sa presúva centrum moci), jediná otázka zostáva ako dlho to ešte potrvá, podľa mňa k zásadnej zmene už došlo ale môže to trvať ďalšie 3-4 mesiace kým sa to prejaví.

Všetko ale ide podľa nejakého Čínsko-Ruského plánu (asi z roku 2013), ktorý je podľa mňa nasledujúci: Číňania budú držať viazanosť svojich mien na US$ až do konca, aby uľahčili vytvorenie a rozšírenie swapov aj v takých destináciách ako Londýn a Frankfurt (toto mesto je aj centrom pre nákup Čínskych RMB dlhopisov); Rusko začne používať Yuan, € a Rubeľ vo svojich obchodoch; medzi tým Rusko a Čína budú nakupovať reálne aktíva (hlavne vzácne kovy) ako náhle sa podpíše zakladateľská zmluva o BRICS bánk začnú konvertovať svoje a cudzie US dlhopisov do vzácnych kovov (to samozrejme nezaobíde bez veľkých západných fin. inštitúcií) a nakoniec zavedú zlaté krytie novej meny. Tento nový fin. systém samozrejme nezaobíde bez najväčších poskytovateľov energetických nosičov, Rusi sú samozrejme už tam, teraz len presvedčiť OPEC resp. Saudov a ostatných producentov energetických nosičov nebude problém vzhľadom na správanie Washingtonu a londýnskych bankárov (a zdá sa, že sa im to podarilo). Odhadujem, že ozajstný cirkus buď začne po tom, čo Arabi získajú naspäť časť svojho zlata a vyhlásia že berú ktorúkoľvek majoritnú menu a zlato; alebo vtedy keď Čína, Rusko alebo iná (BRICS) krajina skúpi všetky GLD futures na COMEX-u a požiada o dodanie zlata, a nie nebude mlčať o prípadnom nedodaní zlata.

 

Ako sa to celé skončí?

Katastrofou a to kolosálnych rozmerov, ťažšie je to charakterom katastrofy, v postate sú tu 3 scenáre vývoja:

1) Západné centrálne banky prestanú tlačiť svoje meny (hlavne FED), čo v podstate povedie k nárastu úrokových sadzieb a to bude mať za následok jednak implóziu finančných inštitúcií a jednak bankrot štátov.

2) FED naďalej bude tlačiť a ostatné štáty budú nútený opustiť US$, kvôli ich toxicite (to ale v konečnom dôsledku poškodí aj niektorých z nich).

3) Začne sa horúca fáza 3. svetovej vojny, a vyzerá to tak, že USA preferuje toto riešenie, lebo zahladí to stopy, zabúdajú na niekoľko vecí: špičková technológia ruských zbraní (obzvlášť ponoriek), na blízkosť Kuby a aj na to, že protistrana tiež vlastní atómové zbrane a tým pádom sa vyhladí život na tejto planéte.

Preto spomínam horúcu fázu vojny, lebo 3. svetová práve prebieha, je to zatiaľ hlavne informačno-finančno-ekonomická vojna, mám na mysli to, že údajne Číňania odštartovali fin. krízu v roku 2007 tým, že hodil na trh obrovské množstvo derivátov ako reakciu toho, že im Americké banky nechceli vrátiť požičané zlato. Keďže USA sa ocitá v čoraz väčšej izolácií, kvôli vážnym prehmatom stráca spojencov ako Francúzsko, Nemecko (kvôli odpočúvacím škandálom) a Turecko alebo Saudská Arábia (ten zas zistil okrem iného, že ich okradli a ISIS bol na nich namierený a preto prešli na stranu Číňanov-pikantéria je, že oni boli tí ktorí dali to zlato na úschovu do Londýna a údajne oni spolu so CIA a Mossadom vyzbrojili Al-Quaidu z ktorého sa vyčlenil ISIS)  a vykázanie amerických IT firiem (tiež kvôli špehovaniu); provokovanie Rusov a Číňanov atď naznačuje, že USA v podstate prehrala túto časť vojny (a v podstate hrá na rozpútanie horúcej vojny) a BRICS preberá inciatívu v globálnych záležitostiach.

Podotýkam pre USA to končí tak či onak katastrofou, už teraz niektorí miliardári si uvedomujú, že je zle; domáca produkcia ropy (a plynu) nemusí uspokojiť domáci dopyt, Čína kupuje jej agrárne produkty (lucernu a ostatné krmivá) za Yuany, Čína ju skupuje na stojato na ležato a nakoniec donúti reindustrializovať sa atď podstata je ale jedno, akonáhle padne US$ USA bude de iure bankrot (skutočne smutný koniec pre kedysi najväčšej ekonomiky), že vypuknú občianske nepokoje, povstania kvôli nedostatku jedla a nakoniec z toho bude aj občianska vojna medzi východom a západom USA, ktorá povedie k rozpadu krajiny na niekoľko celkov je takmer isté. Že EU čaká podobný osud je isté tiež, že skupina BRICS z toho celého cirkusu vyjdú cirkusu vyjdu s niekoľkými šrámami ako víťaz je isté tiež (najviac to odnesie Čína, ale tá má produkčné nad-kapacity a medzi občanmi zlato je obľúbený a rozšírený-znak toho, že Čínske vedenie vie, čo sa na nich rúti). Že nakoniec 3. svetová vojna neprejde do horúcej čiže termonukleárnej fázy dúfam, že je isté tiež a dúfam aj v to, že pri kolapsu finančného systému získam dosť značný kus skutočného bohatstva.

 

S pozdravom

Oracle

 

Články týdne – 15. srpna

Pátek, Srpen 15th, 2014

V podvodu Madoffa “jela” zřejmě i banka JP Morgan. Nyní se vyšetřuje, jak vysocí představitelé této banky byly do toho namočeni

Riziko další finanční krize se zvyšuje. Vnímají to i investoři. Výsledkem je rostoucí podíl hotovosti v jejich portfoliích.

Obsazenost hotelů v Dubaji je na 18-ti letých minimech. Že by se přepych tamních hotelů stával čím dál více nedostupným?

Nová pracovní místa vytvářená ve Spojených státech jsou méně placená, než ta, která jsou rušena. Výsledkem je pokles příjmů obyvatel.

Roční výnos německých 10-ti letých bondů poprvé v historii spadl pod 1%

Těžba zlata v Rusku roste 

Co se děje na globální bankovní scéně

Pátek, Srpen 15th, 2014

Velké americké banky či banky operující na americkém trhu jsou žalovány o 250 miliard dolarů.

Žalujícími je řada investorů, které vede významný správce aktiv Blackrock či největší správce dluhopisových podílových fondů na světě – společnost PIMCO. Žalují banky za porušení pravidel správy jejich prostředků jako „trustess“ jejich fondů.

Žalované banky jsou konkrétně Deutsche Bank, US Bancorp, Wells Fargo, Citigroup, HSBC Holdings a Bank of New York Mellon. Vlastní kapitál těchto bank ke konci Q1 či Q2 2014 byl následující:

  • * Deutsche Bank: 55 miliard euro
  • * US Bancorp: 43 miliard dolarů
  • * Wells Fargo: 180 miliard dolarů
  • * Ciigroup: 211 miliard dolarů
  • * HSBC: 184 miliard dolarů
  • * Bank of New York Mellon: 38 miliard dolarů

 

Kdyby měřil soud “rovným dílem“ tři z bank může téměř položit, dalším klesne kapitál o více než pětinu. Takový změna kapitálu by měla závažný dopad na kapitálovou přiměřenost banky. Pokud by banky kapitál nenahradily, mělo by to významný vliv na jejich operace – musely by snížit svá aktiva každá zjednodušeně o 40 miliard USD děleno 8%, tedy každá o téměř 500 miliard dolarů.

Pokles cen aktiv by vedl minimálně k přecenění portfolií i dalších investorů (ne-li spuštění stop-loss příkazů) a následné tvorbě dalších opravných položek všeho druhu. Dopad na derivátový trhy raději nevyčíslovat…

Takový výprodej aktiv by trhy bez zásahu centrálních bank sotva ustály s malými ztrátami. Řada i dalších bank by bojovala o přežití. Kdyby se aplikoval bail-in přístup, mělo by to dopad i na větší soukromé investory, držící své prostředky „bezpečně“ v bankách.

Uvidíme, ale doporučuji opravdu pozorně sledovat další vývoj.

 

Výroční analýza pro rok 2014

Výběr článků určených předplatitelům

 

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Noční můra Číny

Středa, Srpen 13th, 2014

Co je noční můrou Číny? Jsou to klasifikované úvěry. Uvědomme si jednu věc, jak moc objem úvěrů v Číně rostl:

  • * Spojené státy v letech 2002-2007: +41%
  • * Japonsko v letech 1985 – 1990: +45%
  • * Jižní Korea v letech 1995 – 1998: +47%
  • * Velká Británie v letech 2002 – 2007: +50%
  • * Čína v letech 2006 – 2013: +87%

 

Objem úvěrů rostl v Číně více 2x rychleji než ve Spojených státech před krizí.

Kde je problém? Řada oborů trpí po letech masívních investic (financovaných hlavně úvěry) významnou nadkapacitou. Společnosti investovaly dopředu, aby stačily pokrýt poptávku, v jejíž růst doufaly. Nyní k tomuto růstu nedošlo a společnosti nemají jak splácet investiční úvěry.

Podle China Banking Regulatory Commission činí objem ztrátových úvěrů poskytnutých komerčními bankami na konci druhého čtvrtletí letošního roku přes 450 miliard juanů (>72 miliard USD). To představuje mezičtvrtletní navýšení o 4,2%, meziroční růst o více než 11%.

Celkový objem problémových úvěrů je 1,5 biliónu juanů, opravné položky na ně vytvořené činí 1,3 biliónu.

Podíl ztrátových úvěrů na celkovém objemu úvěrů se stále drží pod 1 %. Nevěřím, že něco takového je možné. V nejlepších případech vystoupal tento poměr “pouze“ k 5% – např. ve Spojených státech v roce 2007, při krizi Emerging markets z roku 1997 dosahovaly tyto poměry v různých zemích cca 20%, v Rusku v roce 1995 dosáhl až 40%, v Číně v roce 1990 dokonce 50%.

Proto půjde objem ztrátových úvěrů prudce nahoru a čínsky banky budou nuceny odepsat stamiliardy dolarů, možná i více.

Čínské devizové rezervy se díky vynucené sanaci bank mohou rázem významně scvrknout… i když vzhledem k zásahům vlády do ekonomiky bude plné projevení se těchto ztrát ještě nějakou dobu trvat.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 1. srpna

Pátek, Srpen 1st, 2014

Velikost margin u obchodníků s CP opět roste

Výnosy evropských dluhopisu na mnohaletých (ale opravdu mnoha…) minimech

Argentina v defaultu

Bulharský premiér neustál bankovní krizi

Je libra nadhodnocená? Podle MMF – dost možná, že jo.

Konference v Jackson Hole doznává významných proměn

Pondělí, Červenec 28th, 2014

Našimi médii nepovšimnutou událostí posledních dní je podle mého názoru oznámená významná proměna pravidelné konference v Jackson Hole. Tato konference, konaná pravidelně v srpnu, v posledních letech fungovala jako místo, kde Ben Bernanke, jako hlavní řečník konference, oznamoval  hlavní budoucí roky jeho politiky. Co je letos na této konferenci nového? Ne, že by snad hlavní projekt neměla…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 25. července

Pátek, Červenec 25th, 2014

Porušovaly centrální banky zákony? Jak a jaké?

O bail-in v případě budoucích problémů bank se mluví již nějakou dobu. Názory na tento postup se zatím dosti odlišují, a to i mezi centrálními bankéři.

Argentina pokračuje ve sporech o staré dluhy

Situace na Ukrajině – Putin přerušil parlamentní prázdniny a svolává státní dumu do Moskvy

Greenspanův pohled na bubliny

Články týdne – 18. července

Pátek, Červenec 18th, 2014

Objem IPO na amerických trzích je na maximech, objemem se blíží roku 1999.

Zvažuje Merkelová odchod? Když jsem o tom prvně četl před několika měsíci (ještě s komentářem, že k tomu bude dotlačena), považoval jsem to za výmysl. Nyní se to již jako výmysl nejeví. Bohužel, když už k tomu dojde, do médii proniknou jen oficiální zdůvodnění a sotva pravé důvody…

Banka zemí BRICS – tento komentář k jejímu založení doporučuji opravdu všem

Mezinárodní měnový fond varuje před rizikem poklesu důvěryhodnosti Evropské centrální banky.  Toto mě velmi zaráží, něco takového se přece neříká veřejně… A pokud ano, tak jako salva v měnové válce…

Barclays a Deutsche Bank čeká slyšení pře americkým Senátem

Tři grafy varují

Středa, Červenec 16th, 2014

Americké akciové trhy stále pokračují v růstu. Pominu-li makro ekonomickou situaci i na akciových trzích se spolčují ukazatele varující před jejich poklesem.

První graf ukazuje souběh indexu S&P 500 (500 největších amerických společností) a Bloomberg Smart Money Flow Indexu mapujícího sentiment profesionálních investorů a obchodníků.

Oba tyto ukazatele jsou na vrcholu nebo blízko.

Jako druhá graf jsem vybral zde na webu již diskutovaný objem margin na NYSE. Od vrcholu margin uplynuly 4 měsíce, k žádnému jejich dramatickému poklesu však zatím nedošlo. Hodnoty se pořád pohybují na úrovni maxima z ledna 2007.

Třetím grafem jsou emoce investorů. Níže uvedený graf totiž měří emoce, respektive poměřuje pozitivní očekávání s mírou strachu:

  • * P/E ukazuje míru optimismu investorů (kolik jsou ochotni zaplatit za dolar dnešního zisku) a
  • * VIX naopak míru pesimismu investorů – čím větší pesimismu, tím i stoupá volatilita trhů.

Podle tohoto grafu (ten sice pracuje a měsíc starými daty, ale na podstatě sdělení se nic nemění) je úroveň optimismu na 25ti letých maximech.

 

Jaký bude další vývoj, ukáže až budoucnost, ale tyto ukazatele také něco vypovídají

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co je v pozadí?

Středa, Červenec 2nd, 2014

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co se děje? Co je cílem?

Obě tyto evropské banky dostaly ve Spojených státech mastné pokuty – Credit Suisse 2,6 miliard dolarů, pokuta udělená BNP Paribas se blíží 9 miliardám dolarů.

Co se děje? Rozdělím článek na dvě části – to, o čem se mluví oficiálně a to, o čem se šušká v zákulisí.

 

O čem se tedy mluví oficiálně:

Pokuta udělená Credit Suisse je za napomáhání americkým občanům k daňovým únikům. Tato druhá největší švýcarská banka měla víc než 20 tisíc klientů ze Spojených států s celkovým objemem vkladů cca 10 miliard dolarů. Takže pokuta se víceméně rovná náhradě za ušlou daň za předpokladu, že by tento objem vkladů představoval nezdaněné zisky.

Pokuta BNP Paribas je téměř čtyřnásobná, proto se zaměřím na tuto banku, přitom americké banky pokuty tohoto typu zatím nedostaly…  BNP Paribas je totiž vyšetřována i z dalších důvodů, než je Credit Suisse. V případě BNP se přidává napomáhání klientům v porušování sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě.

Tato pokuta může být trestem za velmi malou spolupráci s americkými úřady při vyšetřování celé kauzy. Z čistě účetního hlediska, tato pokuta představuje cca pětinu Vlastního kapitálu banky. Její krach nezpůsobí, ale může jí donutit snížit objem poskytovaných úvěrů či donutí k restrukturalizaci na straně aktiv (oboje za podmínky, že se bance nepodaří Vlastní kapitál opět navýšit). Takže ne krach, ale slušné problémy, to ano.

Je tak vidět, že na tuto banku mají Spojené státy mnohem větší „pifku“.  Součástí trestu pro BNP může být nejen pokuta, ale i zákaz realizovat finanční převody do a ze Spojených států. Takovýto trest se už přibližuje vyloučení Íránu ze systému SWIFT.

 

A o čem se mluví neoficiálně?

Mluví se o tom, že skutečným důvodem pokut (včetně různých narovnání s americkými bankami) je snaha najít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Z toho, co čtu, se mi to však jeví jen jako vedlejší produkt.

Neoficiálně je BNP považován za „evropskou JP Morgan“, tahá za nitky v Paříži i Bruselu, ve svém důsledku s mnohem větším vlivem než větší SocGen.

Spíše než o porušení sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě se spekuluje o napomáhání americkým společnostem v investicích v Rusku, aktivní účast na Shanghajské zóně volného obchodu, velké swapové obchody se zlatem, případně další.

Hrozba zákazem plateb do a ze Spojených států pro BNP Paribas je opravdu extrémní, a vypadá spíše jako nástroj vydírání – když udělá to to a to (např. nakoupíte naše obligace), my k tomuto kroku nepřistoupíme.  Mimochodem, možná to bylo účelem, banky minulý měsíc nakupovaly americké obligace. Pokud by banky překročily určitou mez, budou mít existenční potíže.

Mohla by se pak snad snadným soustem k převzetí ze strany některé z amerických bank. To by mohl být pravý cíl pokut a sankcí.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 27. června

Pátek, Červen 27th, 2014

Spiegel: Evropa se ne a ne shodnout na strategii jak dál se zemním plynem

Polsko věří, že Velká Británie je na cestě ven z EU

Spojené státy se chytají zvýšit tlak na Rusko (EU pravděpodobně taktéž). Tohle celé nemůže dopadnou dobře.

Podle šéfa ECB zůstanou úrokové sazby v eurozóně na extrémně nízkých úrovních ještě minimálně 2,5 roku.

Švýcarská banka UBS čelí daňovým problémům. To není nic překvapivého, různé banky čelí řadě vyšetřování všeho druhu. Dvěma bankám se budu věnovat v komentáři publikovaném během příštího týdne.

Turecko díky prodejům zlata do Íránu vylepšuje obraz vlastního zahraničního obchodu

 

 

 

 

 

 

Studentské půjčky – mohou odstartovat další kolo krize?

Úterý, Červen 24th, 2014

O studentských půjčkách ve Spojených státech ne u nás nedávnou psalo, zejména v souvislosti s tím, že absolventi vstupují do života v průměru s dluhem 30 tisíc dolarů.  Z individuálního hlediska vytváří každému základní problém při startu do života. (u některých oborů je tento dluh ještě větší).

Jak to vypadá z makroekonomického pohledu? Základní data:

  • * Objem studentských půjček stále roste
  • * Delikvence studentských půjček se zvyšuje

 

Absolutní objem kolem 1,2 biliónu dolarů, je jedinou kategorií, u které objem stále roste a přesáhl 1 bilión dolarů (objem auto půjček je na úrovni cca 800 miliard dolarů, tedy úrovni, které dosáhly před cca 7-8 lety, objem půjček na kreditních kartách je na úrovni nad 500 miliard USD a proti maximu z před 5 lety klesly o cca 200 miliard).

Delikvence studentských půjček je jako u jediné z kategorií nad 10% (delikvence půjček na kreditních kartách je těsně pod 10%, u auto půjček se delikvence dostala pod 5%, i když nyní hrozí její opětovný nárůst).

Jsou studentské půjčky opravdu takovým rizikem? Pro jednotlivé osoby bezpochybně, bankrotem se jich nelze zbavit. Proč? Protože je v roce 2005 Kongres zařadil na seznam „non-dischargable“ závazků. Na druhou stranu, u těchto půjček nebývá používána zástava.

Pokud někdo neplní studentskou půjčku, musí již být ve skutečně velkých problémech. Na druhou stranu, tyto půjčky budou na předním místě plnění, pokud klienti budou mít nedostatek prostředků a nebudou schopni dostát veškerých svým závazkům. Zvláště v situace, kdy se poplatky za vymáhání příliš neliší od praxe v ČR a hodnotu půjčky významným způsobem zvyšují.

Naštěstí, studentské půjčky nemají potenciál rozpoutat další kolo finanční krize. Jejich objem činí 1,2 biliónu dolarů, tedy cca desetinová v porovnání s hypotékami. Navíc, pouze cca 200 miliard není garantováno vládou. Při 10% delikvenci je tak riziko cca 20 miliard.

To není to, co by finanční systém nebyl schopen ustát, co by Fed neufinancoval. Zvláště za situace, kdy studentské půjčky ne nepoužívají jako podklad pro vydávání Asset Backed Securities.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červen 16th, 2014

Toto je již třetí výběr nejzajímavějších komentářů napsaných komentáři.

lulinak: jestli na trzich je jedna jedina jistota, a to ze jednou ca za 6-10 let probehne umely konec sveta se souvisejicimi lakavymi nakupkami, tak vyvoj ekonomiky (vztazeno k nasemu kratkemu zivotu) nema jistotu zadnou.
Ale vlastne jednu jo, jestli nam zdravi a osud dovoli, tak se tu za 5 let sejdeme a budeme pravdepodobne dal hluboce mudrcirovat, ze kolaps je stale za rohem, podlozeno vserikajicimi aktualnimi tajnymi grafy.
Zlato bude v tu dobu mozna za 800, indexy mozna na trojnasobku, a mnoho nicku z diskuzi z ruznych duvodu zmizi a objevi se zase nove, jenz nasli krasy Zerohedge a dalsich sajt.
A mozna bude objeveno nove proroctvi Nostradama, asi tricate pate…
Ze si z toho delam legraci? ano, veci, ktere nemohu naprosto nijak ovlivnit, je nejlepsi bud neresit, anebo si z nich delat legraci, ale nekdo je bere naopak velmi vazne…
Tak uzivejte teplicko, nam po zaplave pred 14 dny shnil na zahradce spenat, kurna…. :-/

 

stas: v islamu skutecne nesmi banka proste pujcovat na urok. Muj kamarad v Kuwaitu me dal jeden prakticky priklad. Chtel auto , tak sel do banky. Podepsal s bankou smlouvu , banka koupila auto a kamarad splaci mesicni splatky presne v matematickem podilu z ceny a zadne uroky. To znamena ze banka musela nekde koupit auto lacine a draz prodat, tedy zadny srackomed penez, ale zcela normali busines! A pokud by auto kamarad uz nechtel , tak ho vrati a nic uz neplati.Banka je tedy majitel auta a jaho mesicne splacim az do zaplaceni po presny mesicnich castkach az zaplatim celou cenu, tak je auto moje…………

 

libri: Takže islámská banka koupí auto za x (když x je menší než Y) a za Y mi ho prodá. neplatím ji tedy úrok ale zisk. a když naše banka koupí za X a prodá za X + úrok tedy opět Y je větší než X, tak už to najednou nefunguje protože to je úrok a ne normální byznys.no, možná mi něco uniklo :)
a islámská banka si asi jistinu nekryje zástavou a třepe se zda bude investor úspěšný, aby ji káplo nějaké procentíčko zisku? anebo to funguje úplně stejně jako v normální bance? když investor není ziskový, nemá na zaplacení jistiny plus zisku (nebo po valašsky úroku?), přijde o zástavu a banka se k dalšímu zisku dopracuje u šikovnějšího investora, který je schopen jistinu splatit plus přihodí nějaké procento ze zisku (alias po valašsky úrok) – ale jak teda podle vaší teorie může zisk vytvořit? když víc peněz není ? co je to tedy ten zisk? a proč je problém když dostane jiný název třeba ve vztahu k půjčce úrok?

 

stas: libri: ja nevim jestli to nahodou nedelas schvalne!? Podil na zisku je v pohode! Opakuji znovu a pomalu: NA ZISKU!! Urok z dluzne castky je uplne neco jineho! Islamska banka jde do business rizika, zapadni banka s garanci na pujcu nic neriskuje!! Kdyz si pujcis od zapadni banky 100000,- za 10% p.a. na dobu 10 let. Kolik zaplatis? A kdyz si to same nasmlouvas u islamske banky na 10% ze zisku, kolik zaplatis??

 

libri: opravdu nevim jak reálně arabska banka pujčuje a jak si jisti sve prachy. ale realně vidim vysledky. arabske země jsou velmi bohate – ale řekl bych že díky ropě než díky podnikatelským nápadům – viz afgánistán, somálsko (pro ilustraci jak jim funguje ekonomika bez ropy). no každopádně to vypadá báječně – arabská banka vyžaduje v absolutní výši menší poplatky z úvěru (pro tentokrát se nepřeme zda jim budeme říkat úrok či podíl ze zisku), k tomu si platí odborníky na posouzení podnikatelského záměru, dále odborníky na pomoc podnikateli, když se dostane do nesnází, aby jim náhodou kapitál neuplaval anebo aby nedřeli zadara a ještě si platí cifršpiony , zda je podnikatel nešidí s vykazováním zisku. a když si jdu k nim pro leasing na auto a oni zrovna neseženou slevu při nákupu, tak jdu zase pěšky zvesela domů, protože úrok je ošklivé slovo. a ekonomika se vesele točí, akorátže jezdí na oslu a ipad vymysleli v USA a vyrábí se v číně.
a když dlužník arabské banky skončí v insolvenci tak z něj nic nevyrazí úplně stejně jako naše banka nic nevyrazí z s.r.o. bez majetku (zůstane ji akorát zástava).
tím nehájím bankstery – v současném právním rámci si zlegalizovali krádeže. ale ekonomická matematika úroku není podvod a ani nesmysl.

 

Jan Altman: Podobných teorií a názorů mají politici tendenci se chytat: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2655241/jedina-cesta-ke-snizeni-vysokych-dluhu-jednorazovy-inflacni-sok.html

nicméně stále si myslím, že ještě několik let se nebude dít nic dramatického, stále je dost prostředků a síly na odkládání a předstírání.

Navíc pokud by politici podstoupili tento krátký inflační šok (pro snížení dluhů), ochrání před ním člověka nemovitost či akcie stejně, jako to zlato – jen dluhopisy a keš to odnesou.

Na druhou stranu ty jsou zase pojistkou pro případ, že by přeci jen došlo k výrazné deflaci (což je pro mne sice těžko předsavitelné, zvlášť proto, co by to udělalo s dlužníky od firem, přes hypotékáře až po stát, ale stát se asi může cokoli).

Na druhou stranu, pokud by k inflačnímu šoku hoši přistoupili a vlastníci akcií, zlata a nemovitostí na tom silně vydělali a většina občanů prodělala (přišla o úspory), okamžitě vzroste politická poptávka po “spravedlivém” přerozdělení “nezasloužených a nepřiměřených” zisků, tedy po (radikálním a progresivním) zdanění těchto inflaci odolných statků. A zde jen zlato má tu vlastnost, že jej lze zapřít a schovat. Ale to už jsme za příliš mnoha KDYBY.

 

Kolda: Může probíhat inflace i deflace současně. V IMF se uvažuje o konfiskaci 10-40% bankovních účtů v EU (deflace) a zároveň se budou CB nakupovat dluhopisy a toxická aktiva (inflace).

Výsledná cenová hladina může být poměrně stabilní.

Mimochodem upozorňuji, že ta konfiskace by se měla týkat celé EU, ne jen eurozóny.
A ještě dodávám, že už před 5 lety jsem tu psal, že kdo se chce bránit deflaci hotovostí, tak ji musí mít v sejfu. Ne v bance.

 

Jan Altman: to Kolda –  Ale kdyby něco takového udělali, tak podle mne vyvolají docela bouřlivé reakce. Na každou z těch akcí budou aktéři trhu reagovat a výsledky by byly nepředvídatelné – a to přeci musej tušit.

 

Pepan: Já si stále nedokážu představit nějakou výraznější inflaci. Inflace může nastat když je málo zboží na trhu a masy lidí mají hodně peněz. Nemyslím si, že by toto hrozilo. Jakým způsobem by se dnes dostaly peníze k lidem? Podle mne byla většina případů hyperinflace v historii vyvolaná záměrně. Vždyť zastavit inflaci je jednoduché, stačí přestat tisknout nebo půjčovat peníze. Inflace není živelná pohroma jako např. povodeň. Navíc kdo má zájem na tom, aby se lidé a státy oddlužily? Dluhy dávají bankéřům neomezenou moc nad lidmi a státy. Tu by ztratili a lidé by byli volní.

 

Oracle to Pepan: Otočte tú situáciu, ľudia nemajú peniaze a ceny stúpli, pretože CB dali bankám a iným veľkým hráčom kredit zadarmo na hry v kasínu. Čo mal následok stúpajúce ceny energetických nosičov, teda všetkého životne dôležitého čo potrebuje na svoju výrobu energiu, a taká malá pripomienka väčšinu energetických nosičov potrebuje práve transport a poľnohospodárstvo (pohon strojov a pesticídy, hnojivá atď).
-
Síce hyperinflácie možno boli vyvolané zámerne, ale tlačiarenský lis na menu sa zastaviť nedá, lebo moderný finančný systém je jedno gigantické lietadlo (Ponziho schéma):
http://theeconomiccollapseblog.com/archives/12-numbers-about-the-global-financial-ponzi-scheme-that-should-be-burned-into-your-brain
-
Mimochodom štátnici sú kúpení a vždy to je o kontrole:
http://www.oftwominds.com/blogjune14/neofeudal-neoliberal6-14.html

 

Pepan to Oracle: Nemohu s Vámi zcela souhlasit. Situace se dá otočit jak píšete, tímto způsobem však nemůže dojít k roztočení inflační spirály. Energie a tím životní náklady jednorázově stoupnou, lidé budou v krajním případě mrznout a hladovět, ale tím to končí. Další růst cen nemá smysl, protože lidé mohou koupit jen to, na co mají. Čím vyšší budou ceny, tím méně lidé mohou koupit a důsledkem bude pouze snižování výroby a těžby surovin. Vysoké ceny tak vedou ke krizi a ta nezvýší kupní sílu, která by mohla roztočit inflaci.

Tiskařské lisy se zastavit dají. Hůř se zastavuje úvěrová expanze, kdy peníze vznikají každým novým úvěrem v systému komerčních bank. Lidé mají co utrácet, tudíž je proč vyrábět a ekonomika roste a rostou také ceny. Jenže toto Ponziho schéma stejně jako všechny pyramidové hry končí na problému sehnat nového hejla do hry, v tomto případě nového dlužníka. Což o to, lidé by si rádi půjčovali donekonečna, jenže nemají už čím za další úvěry ručit a banky jim nepůjčí. Pyramidová hra se začne zadrhávat a nakonec se zcela zhroutí. Nastupuje QE, které umožní pokračovat v růstu úvěrů díky prudkému zadlužování států. Ty ručí za dluhy svým majetkem, tedy hlavně svými občany. Ti přijdou při státním bankrotu o práci, úspory a důchody.

 

Oracle to Pepan: Ceny dôležitých vecí teda energie a potravín stúpa neustále (vrátane javu za rovnakú cenu menší balík) a má to 3 príčiny: vojny, suchá a neustále tlačenie meny posledných 5 rokov.
-
Krásne ste opísali situáciu, lenže vynechali ste 2 veci: QE ničí kúpnu silu už existujúcej meny (čo je inflácia) a časť QE ide bankám na ich “záchranu”, a banky potom používajú časť úveru na hry s komoditami a generovanie pôžičiek pre nie príliš bonitných klientov. Pričom po subprime hypotékach sme mali aj subprime lízing a táto bublina už začala praskať:
http://www.acting-man.com/?p=31099
-
Takže časť toho QE sa predsa dostala do reálnej ekonomiky a tým pádom väčšina obyvateľstva ktorá musí drieť sa stáva ešte chudobnejšou a ekonomika zadrháva a USA nebude mať z čoho splácať ani tie úroky na svoje dlhy, a potom nastáva konečný krach ekonomiky čo bude o 10 krát horšie ako predchádzajúci.
-
Situácia v USA je obzvlášť nepríjemná, lebo väčšinu výroby odsunuli do zámoria (tak ako materskú firmu do daňových rajov) a čo sa vracia je zas vysoko automatizovaná (teda ľudia nebudú mať vôbec zamestnanie). Takže keď sa táto finančná bublina praskne skôr ako sa BRICS a pridružené štáty sa zbavia US$ (čo sa teraz deje): http://www.youtube.com/watch?v=OgNb83Y0CoY
Tak uvidíme 4 veci:
-tie US$ sa prelejú do komodít;
-banky de facto skrachujú a s tým nepomôže ani ďalšie QE (skrytý bailout);
-bailiny čo zas zničí ekonomiku a nastane situácia podobná Argentínskej krízy z 2000;
-položí to aj EU a de facto celý západ, kvôli prepojenosti bankového sektoru.

 

Pepan to Oracle: Souhlasím, že část QE se do reálné ekonomiky dostane, ale to na roztočení inflace nestačí. Jak už jsem psal, každým úvěrem poskytnutým komerčními bankami vznikají nové peníze a každým splaceným úvěrem peníze zanikají. Kapitalismus stojí právě na této skutečnosti. Pokud bylo nových úvěrů více než splacených, objem peněz v ekonomice rostl a táhl ekonomický růst. Nyní se v rozvinutých zemích situace otočila a objem úvěrů začal stagnovat nebo dokonce klesat. QE pouze nahrazuje výpadek vzniku nových peněz z úvěrové expanze. Proto Západ nebojuje s inflací, ale s deflací.

I kdyby byla měna vázaná na něco, stejně by to nepomohlo. Pouze papírové nebo kovové peníze mohou být něčím kryté. Krytí těch elektronických, vzniklých multiplikačním efektem v komerčních bankách, zajistit nelze.

 

stas: Je to malo platné, ale v současném ekonomickém modelu není řešení ekonomické krize! Přidám napravo uberu nalevo, výsledek je pořád stejný !! Bez ztráty “kytičky” nejde expandovat donekonečna. Všichni máme jen jeden žaludek….Zadlužení vlád nevzniká vinou “zlých bankéřů” a neschopných ministrů financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka (v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelne daně potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie, vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost, změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma.
Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI.

Co nám svými kroky skutečně říká ECB

Pondělí, Červen 9th, 2014

Dnes byl na plánu výběr komentářů čtenářů. Nechtělo se mi však čekat ještě další den s publikování tohoto komentáře, proto jsem se rozhodl termíny prohodit. Komentář k posledním krokům ECB tak vychází v pondělí a výběr komentářů čtenářů jsem posunul na úterý.

Evropská centrální banka zasahuje. Tímto krokem uznala, že stav ekonomik eurozóny je neudržitelný. Kdyby to bylo tolik očekávané oživení, takovéto extrémní kroky by nepodnikala. Jaké kroky tedy provedla? Byla jich celá řada a ukázaly se silnější, než bylo očekáváno:

  • * Depozitní sazba pro vklady komerčních bank u ECB byla snížena na záporné hodnoty (-0,1%).  Když si nyní banky bude chtít uložit peníze “do bezpečí“, bude za to platit.
  • * Repo sazby klesla z 0,15 na 0,1%
  • * ECB oznámila neomezené QE, tedy dodávky bankám, kdykoliv a kolik si řeknou, v první fázi pro zbytek letošního roku má připraveno 400 miliard euro + banka připravuje další nákupy „Asset Backed Securities“, tedy cenných papírů podložených jinými aktivy.

 

To vše banka podniká v prostředí, kdy je sice nízká inflace a pozitivní růst HDP. Ekonomika tak není v recesi. Co k takovým extrémním krokům banku vede?

Zřejmě se bojí příliš nepřesných současných odhadů a v současné době publikovaným odhadů, sama nevěří.

Vždyť pořád inflace je kladná a navíc v příštích dvou letech očekává její mírné zrychlování. Inflaci pod 1% bych jako spotřebitel jenom uvítal. Inflaci odhadovanou pro roky 2015 a 2016 (1,1, respektive 1,4 %) podle mého názoru pokládají vrcholní představitelé ECB za nadhodnocenou a bojí jejího významného poklesu až k riziku deflace. Podobně se zřejmě bojí i optimisticky nadhodnoceného růstu HDP (1 % pro letošní rok, 1,7 %  pro rok příští a 1,8 %  pro rok přespříští).

Závěr z tohoto kroku: nevěřte publikovaným makro číslům.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 6. června

Pátek, Červen 6th, 2014

Je to pár dní, co u nás bylo oznámeno zvyšování minimální mzdy od příštího roku.

Tlak Velké Británie proti potenciálnímu předsedovi Komise EU může vyústit v izolaci Velké Británie

Jak se jedná o sankcích proti Rusku. Poprvé za posledních 17 let se setkala G7 a ne G8.

Boj proti deflaci je jedna věc. Co když ale nástroj boje (QE) samotné deflaci napomáhá?

Může pokuta bance BNP Paribas opravdu ohrozit celý bankovní sektor? nebo jsou to jen politické hrátky ohledně výše pokuty?

 

Záporné sazby v eurozóně jsou tu

Čtvrtek, Červen 5th, 2014

Evropská centrální banky snížila sazbu za vklady bank u ní na-0,1%.

Kdo si k ní uloží peníze, ten za tyto peníze bude bance platit úrok.  Detaily zveřejní ECB dnes odpoledne.

Emerging markets a evropské banky

Úterý, Červen 3rd, 2014

Před pár měsíci jsme byli svědky téměř bankrotu Argentiny, nyní sledujeme vývoj v Rusku a na Ukrajině. Západní země hrozí ekonomickými sankcemi. Putin reaguje stylem „jen si to zkuste, my vyhlásíme default a uvidíme, kdo vyhraje…“

Není od zajímavosti podívat se, jak moc jsou banky angažované směrem emerging markets a které země si tak musí dávat větší pozor.

Angažovanost amerických bank vůči emerging markets je na úrovni kolem 800 miliard dolarů. To vypadá jako velké číslo vyžadující pozornost. Ještě větší pozor si však musí dávat Evropa. Angažovanost evropských bank vůči emerging markets přesahuje hranici 3 biliónů dolarů (některé odhady mluví až o částce blížící se hranici 3,5 biliónu dolarů) a je tak proti americkým bankám čtyřnásobná. K tomu přidejme skutečnost, že dosavadní angažovanost v emerging markets je významným způsobem zisková. Vždyť podíl tam vytvořeného zisku je dvojnásobný s podílem tam držených aktiv.

Jak již předplatitelé vědí,  největší angažovanost je ukryta v rozvahách šesti bank, jejichž podíl je dohadován na více než 1,5 biliónu dolarů.

Jde i následující banky:

1) Španělská BBVA s významnou angažovaností v Turecku a Mexiku

2) Španělská Santander s významnou angažovaností v Brazílii, téměř polovina zisků pochází z Latinské Ameriky.

3) Rakouská Erste s významnou angažovaností ve Střední a Východní Evropě

4) Britská HSBC s významnou angažovaností v Indii a Indonésii

5) Britská Standard Chartered s významnou angažovaností v Indii a Indonésii

6) Italská Unicredit s významnou angažovaností v Turecku

Brazílie, Turecko, Indie a Indonésie jsou přitom součástí tzv. „Fragile 5“, tedy zemí s rizikem dalšího ekonomického vývoje (přidává se k nim ještě JAR).

Problémem emerging markets je fakt, že problémy se z jedné země mohou velmi rychle přenést do země druhé, zvláště pokud je investoři hodí do jednoho koše a stáhnou se ze všech zemí naráz.

Pozor na to.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 9. května

Pátek, Květen 9th, 2014

J. Yellen – americká ekonomika stále potřebuje stimulaci

Většina lidí nerozumí penězům. Je překvapivé až na jak jednoduché otázky nezvládají odpovědět

SocGen klesají zisky. Proč? Protože Rusko. A co Rusko? To raději preventivně zavede vlastní platební systém pro platební karty. Jakmile ho spustí, věřím, že ho nabídne i dalším zemím.

Deutsche Bank opouští londýnský fix zlata

Banky zemí BRICS

Čtvrtek, Květen 8th, 2014

O tom, že země BRICS chystají vlastní banku, se psalo již dříve. Jaký je poslední stav?

Země BRICS podle všeho nepracují jenom na bance, ale i na alternativní struktuře ala Mezinárodní měnový fond + Světová banka. Důvodem je skutečnost, že kontrola MMF a Světové banky je v rukou Spojených států a západoevropských zemí. Základní účel těchto dvou institucí by zůstal podle všeho podobný, jako je nyní u MMF či Světové banky. Defacto jde o konkurenční projekty.

Cílem fondu by byly devizové rezervy dostupné účastnickým zemím v případě krize (prudké oslabení domácí měny, rychlý odliv spekulativního kapitálu, krize finančního systému dané země  apod.), tento fond by intervenoval na finančních trzích v případě krize v některé z účastnických zemí. Asi něco jako „BRICS Plunge Protection Fund“, možná jako „Emerging Markets Plunge Protection Fund“.

Kapitál obou nových institucí bude 100 miliard dolarů, podíly se ještě domlouvají. Čína, vědoma si svých velkých dolarových rezerv, by ráda udala co největší z nich a získala větší podíl.  Částka odpovídající 100 miliardám amerických dolarů již něco na finančních trzích zmůže.

Vzhledem ke kapitálu účastnických zemí lze předpokládat, že Čína sotva půjde pro půjčku k těmto novým institucím, aby financovala domácí projekty. Půjčky či pomoc od nich budou nabízeny rozvojovým zemím jako alternativní financování místo MMF ši Světové banky.

Nová banka by se primárně soustředila na poskytování půjček na asijské inftrastrukturální projekty. Na podobné, jaké dnes financuje buď Světová banka, nebo i již čínská EximBank.

Podle posledních informací by nezbytné zakladatelské smlouvy měly být dotaženy letos v létě a obě organizace by měly být spuštěny příští rok.

P.S.

Dost možná se výměna informací vyhne „klasickému“ internetu mimo relativně jednoduchý dosah Spojených států. Jde o globální podmořský kabel spojující země BRICS, který by taktéž měl být dokončen v roce 2015, na kterém se pracuje již několik let  a informace o kterém pronikly v loni na podzim…

 

D. Řehulek: Čínské banky – příliš vysoké riziko?

Čtvrtek, Duben 24th, 2014

Tento měsíc je tu další článek dubnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Největší čínská banka Bank of China se obchoduje za 4,5 násobek čistého zisku předpokládaného v roce 2014. Dividendový výnos činí 7,5%. Rentabilita aktiv na solidní úrovni 1,2%. Počet akcií v oběhu se nemění. Rozvaha silná. Akcie se obchoduje podle p/e 2,5x levněji než americké banky.

V čem může být problém? Celý problém nízké valuace bude nejspíš způsoben čínskou nemovitostní bublinou….

Ze serveru pro srovnání životních nákladů (numbeo.com) jsem zjistil průměrnou cenu nemovitostí v Číně za metr čtvereční mimo město 50 000 Kč a v centru 100 000 Kč. Průměrná čistá mzda činí 14 300 Kč. Pro porovnání s ČR, kde mimo město stojí metr čtvereční přibližně 33 000 Kč a v centru 50 000 Kč při průměrné mzdě 21 200 Kč. NPL (non performing loans) má Erste bank (Česká spořitelna) v ČR 4,7%. Čína oficiálně uvádí 1% NPL. Lze tomu věřit? Domnívám se, že nelze. Čínský spotřebitel pobírá nižší čistou mzdu v průměru o 30%, navíc platí za metr čtvereční nemovitosti přibližně 2x tolik. Při realitě v ČR, kde je NPL ratio kolem 5% a většina lidí splácí hypotéky obtížně, je dost nereálné, aby v Číně měli banky NPL ratio 1%. Průměrná úroková sazba je v ČR kolem 3% a v Číně 6%. Kolik může být reálné NPL čínských bank, o tom můžeme jen spekulovat.

Investování do bank představuje vždy vyšší riziko, protože banky jsou pákový byznys. Současná valuace Bank of China nemusí být příznivá pro investici právě z výše popsaných důvodů. Zdá se, že právě taková investice, ač vypadá velmi dobře, může být nejvíce riziková. Nemluvě o nereálných a zkreslených číslech…