Články s tagem ‘Brazílie’

Země BRICS – Brazílie

Středa, Říjen 9th, 2013

Před týdnem jsem se věnoval Indii, nyní je na řadě Brazílie.

Brazílie je největší zemí Jižní Ameriky, je součástí skupiny zemí poznačovaných jako BRICS. Je pátou největší a pátou nejlidnatější zemí.

Brazílie má velmi solidní makroekonomické základy počínaje prakticky nezadluženým obyvatelstvem s vysokou mírou úspor. Ještě před pár lety byla například více než polovina nemovitostí placena „na dřevo“, tedy bez použití úvěru. Ani to jí neuchránilo od ekonomických problémů.

Ekonomika Brazílie zpomalila jako i ostatní země. Za pozornost stojí ale volatilita ekonomického růstu. Růst za posledních 5 let: 2008: +5,2%, 2009: -0,3%, 2010: +7,5%, 2011: +2,7% a 2012: +0,9%.

Čím je Brazílie výjimečná, je objem zahraničního obchodu. Brazilský export se pohybuje pouze kolem 10% HDP, import není o moc menší. Jakýkoliv nárůst dovozu (ať už z jakýchkoliv důvodů), je tak třeba vykrýt přílivem kapitálu. V okamžiku, kdy není dovoz kryt příjmy exportu a zbytek není pokryt přílivem kapitálu, má země problém. A to se přesně stalo Brazílii.

K tomu jsou zahraniční investice do brazilské ekonomiky odhadovány na necelých 800 miliard dolarů. Stačilo by, aby se byť pár procent investic rozhodlo pustit Brazílii, kurz měny je ihned pod tlakem.

Brazilská měna proto patří k těm měn zemí BRICS, které v letošním roce oslabily. Brazilský real ke konci září 2013 oslabil ůči americkému dolaru i přes to, že koncem srpna nastartovala brazilská centrální banka program masívních měnových intervencí ve prospěch lokální měn. Krokům brazilské centrální banky se není co divit -  na svém letošním dně bylo oslabení velmi silné a dosahovalo 20%. Pro srovnání – to je podobné, jako by česká koruna oslabila od ledna z 25 korun za euro na 30 korun za euro. Takového pohybu by bezpochyby byly hlavní televizní zpravodajské relace, kurz koruny by okupoval titulní stránky novin.

Co je na těchto krocích jiné, je skutečnost, že dříve centrální banky prováděly své intervence na spotových trzích prodejem devizových rezerv a nákupem vlastní měny. Brazilská centrální banka se však rozhodla pro své intervence použít deriváty – otevírá short pozice na dolar. Tento způsob devizových intervencí je mnohem nebezpečnější, než intervence na spotových trzích. Ledaže by brazilská centrální banka ve skutečnosti disponovala jen malými devizovými rezervami – podle posledních údajů dosahují ale její devizové rezervy více než 370 miliard dolarů. Pokud je tento údaj pravdivý, potom způsob intervencí brazilské centrální banky nechápu.

Samostatným tématem by byla situace kolem konglomerátu firem vlastněného Eikeem Batistou. Pokud by ten šel skutečně ke dnu, zasáhlo by to celou brazilskou ekonomiku.

Bez zlepšení bilance zahraničního obchodu bude brazilský real stále pod tlakem.

Státy BRICS a jejich měny

Středa, Září 25th, 2013

Na státy BRICS je často pohlíženo jako na nové mocnosti tohoto světa. Nedávno se jim relativně podrovně věnoval jeden z čtenářů. O ekonomikách těchto zemí se píše, vývoj kurzů jejich měn však není nijak široce komentován. Tak jsem se na ně rozhodl podívat.

Pracoval jsem s kurzy na koci letošního roku a minulý pátek (20. září)

  • Brazílie (BRL/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 2,0479
    • Kurz 20. 9. 2013: 2,2104
    • Změna za toto období: -8%
  • Rusko (RUB/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 30,3675
    • Kurz 20. 9. 2013: 31,8573
    • Změna za toto období: -4,9%
  • Indie (INR/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 54,7645
    • Kurz 20. 9. 2013: 62,7353
    • Změna za toto období: -14,6%
  • Čína (CNY/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 6,2364
    • Kurz 20. 9. 2013: 6,1211
    • Změna za toto období: +1,8%
  • JAR (ZAR/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 8,4796
    • Kurz 20. 9. 2013: 9,8775
    • Změna za toto období: -16,5%
  • Pro srovnání ještě doplňuji EUR (EUR/USD)
    • Kurz 31. 12. 2012: 0,7567
    • Kurz 20. 9. 2013: 0,7393
    • Změna za toto období: +2,3%

Jak je vidět, kurzy zemí BRICS se vůči dolaru nepohybují vůbec homogenně, rozptyl je docela veliký. Některé pohyby přitom stojí za pozornost. Třeba jejich téměř synchronní minimum vůči dolaru letos na přelomu srpna a září.

Jedinou zemí BRICS, jejíž měna vůči dolaru posílila, je Čína (díky jejím řízení měnového kurzu). Na druhém konci se nachází Indie a Jihoafrická republika.

Příštích (tý)dnech se budu věnovat zemím (a jejich měnám) s největším kurzovým pohybem.

Způsobí odliv kapitálu z emerging ekonomik krizi?

Sobota, Srpen 24th, 2013

O problémech zemí BRIC jsme se nesčetněkrát zmiňovali, stejně tak o problémech s dluhem v Číně. V tuto chvíli můžeme být svědky odlivu zahraničního kapitálu z těchto a jiných emerging markets zemí a znehodnocování jejich měn. V této souvislosti jistě přicházejí vzpomínky na asijskou krizi 1997-98. Ta byla podobná v tom, že v 90.letech se rovněž hovořilo o „Asijském ekonomickém zázraku“ a Thajsko, Indonésie, Jižní Korea, Malajsie a Singapur zažívali periodu růstu produktu v intervalu 8-12% ročně a rostoucí ceny aktiv plus vyšší úroky než ve vyspělých zemích lákaly nadmíru „horkého kapirálu“. Postupem času jak se ekonomika v polovině 90. let dostávala z recese, tehdejší guvernér Fedu Alan Greenspan začal zvyšovat úrokové sazby v boji s rychleji rostoucími inflačními tlaky. Najednou se stávaly asijské sazby relativně méně zajímavé a kombinace odlivu kapitálu, znehodnocení japonského jenu a čínské měny (Čína se stala více kompetitivní v exportech než výše uvedené jiné asijské země), přemrštěné ceny nemovitostí, které začaly kolabovat a dlužníci tak přicházet o hodnotu majetku nutnou ke krytí hypotéky se začali stávat nesolventními, apod. spustily nekontrolovatelnou spirálu devalvace asijských měn, poklesů akciových trhů, bankrotů firem a ekonomik  v regionu a šíření této „asijské chřipky“ dále do světa.

V souvislosti s plánovaným omezováním QE (tapering) a potenciálním zvyšováním úrokových sazeb, nynějším oslabováním měn emerging ekonomik může tento stav do jisté míry připomínat ten z konce 90. let. Navíc pak, když se podíváme na poslední vývoj cen trhu nemovitostí v Číně, kde index posílil v červnu 6,8% meziročně, vůbec nejvíce od poloviny 2011, pak ona pomyslná bublina může být již velmi blízko prasknutí:

Co může být jistou potěšující okolností? 

  • V 90. letech byla většina měn těchto      zemí zavěšená na americký dolar, tj. v podstatě vytvářen netržní umělý stav, který po úprku kapitálu z regionu tím rychleji vedl k masívní devalvaci měn. V současnosti jsou měny emerging ekonomik v podstatě volně plovoucí do jisté míry. Při fixování měn na USD existoval z tohoto důvodu také externí dluh těchto zemí v dolarech, který se samozřejmě více nafoukl po devalvaci měn domácích.
  •  Devizové rezervy byly značně nižší než v dnešní době, které poskutují jistou ochranu.
  • Rychlost odlivu zahraničního kapitálu nemá takovou intenzitu (prozatím?) jako tehdy a tento postupný proces naopak      vytváří příležitosti. Např. na místních akciových trzích mají některé tituly nižší P/E než ve vyspělých zemích a dokonce na úrovni, která byla v r. 2008 při pádu Lehnmanu.
  • Udržující se pozitivní bilance běžného účtu platební bilance v Číně, i když vlivem krizí a poklesem importní poptávky z USA a EU, se postupně zhoršující.
  • Asijská krize byla započata v „přehřátých“ ekonomikách regionu bez v počátcích viditelných symptomů oproti současnému výraznému ochlazování BRIC a zjevných indicií něčeho takového hrozícího.

 

Co je naopak nepotěšující?

  • I když se zdá, že vyspělé země jako USA a EU se pomalu probouzejí a mohou podle torie lokomotivy nastartovat opětovný exportní růst rozvíjejících se zemí, tak tento růst je hluboko pod potenciálem a spíše to vypadá, že udržet se nad nulou je v tuto chvíli výhra.
  • Ne všechny země mají jako Čína pozitivní bilanci běžného účtu, a další tygr Indie ji má naopak alarmujícím způsobem v delší trajektorii vzhledem k HDP klesající. Na stejně negativní cestě je Brazílie. Nemluvě o výrazně se zhoršující bilanci vnějšího obchodu jednoho z hlavních aktérů v minulosti Indonésie. Tyto zěmě jsou na odliv zahraničního kapitálu obrovsky citlivé, jelikož jím onen deficit musí financovat.
  • Emerging ekonomiky jsou financovány podstatně větším zahraničním kapitálem než tomu bylo v 90. letech a představují 50%-ní podíl na světové ekonomice v porovnání s 35% v letech 97-98. Jakýkoliv rychlejší odliv z důvodu prasknutí bubliny např. na onom trhu nemovitostí, může výrazně zasáhnout do vývoje světové ekonomiky a zajisté by se nemuselo jednat jen o chřipku jako kdysi.

 

Je tedy nutné danou situaci pozorně sledovat, zvláště bych řekl u zemí jako Indie a Brazílie. Pro investory, pak platí být správně diverzifikován do pokuď možno co nejvíce nekorelovaných aktiv.

Koncem týdne byla na trhu zajímavá zpráva, že brazilská centrální banka z důvodu výrazného oslabování realu, hodlá intervenovat v rozsahu 60 mld.USD a to postupně až do konce tohoto roku pomocí měnových swapů a půjček. Během posledních 3 měsíců znehodnotila brazilská měna o cca 15%, tj. nejvíce z 24 měn emerging ekonomik sledovaných agenturou Bloomberg. U Brazílie jde o odliv kapitálu nejen z důvodu výše uvedených, ale také kvůli diskutabilní fiskální politice, kde daňové škrty a zvýšené vládní výdaje od počátku roku snižují důvěru investorů. Pokles hodnoty realu nepřispívá rovněž k inflačnímu vývoji a růst cenové hladiny se pohybuje u vrchní hranice cílovaného pásma. V červenci činila roční míra inflace v Brazílii 6,27%.

S ohledem na ohlášený program intervence brazilskou centrální bankou, zde obchodníci v Chicagu na konci týdne posunuli cenu kontraktu na brazislký real výše. Otázkou zůstává, zda se podaří zastavit dlouhodobější propad měny tohoto jihoamerického tygra. Pojďme se závěrem podívat na vývoj aktuálního kontraktu na brazilký real na burze CME (Globex systém, týdenní data) za poslední měsíce. Technicky se vytvořila na grafu svíce kladiva, což může být předzvěstí korekce. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Kdo bude další oběť měnové války?

Sobota, Únor 9th, 2013

V obdobích obrovských zadlužení zemí a růstu ekonomik pod úrovní potenciálu či dokonce negativních růstů HDP je obrovská nevýhoda mít rostoucí kurz měny. Jednak je lepší mít v takovýchto situacích oslabující kurz domácí měny z důvodu redukce toho, co v ekonomii nazýváme čistým externím dluhem, kdy domácí závazky (pasiva) denominované v domácí měně relativně oslabují vůči zahraničním aktivům dané země v cizích měnách, a jednak také z důvodu posílení exportů (jako složky čistého exportu při výpočtu HDP výdajovou metodou), tak jak se vlivem oslabení domácí měny stávají zajímavé (levné) domácí výrobky a služby na zahraničních trzích.

A tak si předlužené USA a EU hledaly oběti jinde ve světě, které ponesou následky jejich problémů s dluhem a růstem ekonomik a hledalo se v Ásii a Jižní Americe. Jistě si vzpomeneme na mnohé návštěvy ministra financí USA v Číně, či předvolební slogany o prohlášení Číny měnovým manipulátorem, pakliže rychle nenechá zhodnotit juan, i když čínská měna vlastně zhodnotila vůči americkému dolaru kumulativně od r. 2005 o cca 32%. Ukazatel zahraničního obchodu Číny, tj. přebytek salda běžného účtu platební bilance vůči HDP poklesl z r. 2007 do r. 2012 z 10,1% na 2,6% a pozice se zdá být více balancovaná a zdá se moc prostoru pro tlaky na další ryché zhodnocování nejsou. Vlastně tato asijská ekonomika se možná také již sama tajně snaží účastnit světové měnové války?

Obětí se staly po počátku eskalace krize v r. 2008 převážně země jako Japonsko a Brazílie. O obou ekonomikách a jejich problémech jsme již několikrát na serveru psali a naposledy o situaci Japonska v současné době. To se utápí nyní v recesi a zdá se cestou ven jsou fiskální a měnové stimuly, které naopak nyní po rapidním posilování jenu od r. 2008 vyvolávají jeho masivní oslabování v posledních týdnech. Brazílie, která se pohybuje na pokraji propadu do recese, se naopak po silném posilování realu připojovala k světové měnové válce na počátku minulého roku. V současné době tento „jihoamerický hospodářský tygr“  bloku BRIC stále bojuje s následky a přílišné orientace na exportní složku růstu během posledních let namísto domácí potávky. Tak jak pak posiloval real a docházelo k zavádění dovozních restrikcí v sousední Argentině nebo zastavení poptávky po brazilských dieslových motorech v Evropě, apod., tak bylo následkem prudké ochlazování domácí ekonomiky. A i když v rámci měnové války snížila centrální banka Brazílie několikrát sazby pro oslabení domácí měny, tak si musí dávat pozor, jelikož míra inflace se v lednu vyšplhala na 6,15%, přičemž cílovaná hodnota se pohybuje na 4,5% s tolerančním pásmem plus/ mínus 2 procentní body. Z regionu Jižní Ameriky se na trhu koncem koncem týdne rovněž vyskytla zpráva o  realizaci chystané devalvace venezuelské měny bolivaru o 30% vůči americkému dolaru z důvodu problematického stavu domácích financí, takže bude velice dobré tento region sledovat.

V souvislosti s touto problematikou je zajímavé poslední vystoupení guvernéra ECB, který slovně intervenoval v neprospěch eura. A i když byly ponechány klíčové sazby beze změny, tak naznačil rychlou akci v případě jejich růstu na trhu. Ekonomika eurozóny pravděpodoně za rok 2012 poklesla o 0,4-0,5% a zhodnocování eura není za této situace něco, co by fundamentálně mělo přispět k návratu do růstové trajektorie a eliminaci dluhu. Tak bude velmi zajímavé sledovat zasedání G-20 ministrů financí 14-15.2. v Moskvě a oblast světové měnové války a měnových manipulací bude jistě na pořadu dne.

Je otázkou, kdo tedy převezme otěže a stane se další obětí měnové války, tj. kdo přistoupí na další posilování své měny s možnými důsledky z toho plynoucími jako u Japonska či Brazílie nebo také v ještě horším případě jako u Venezuely?

Závěrem se pojďme podívat na vývoj měnového kurzu japonského jenu na burze CME (Globex) v Chicagu v posledních týdnech (týdenní data, nejbližší kontrakt):

Podle Brazílie je světová měnová válka v „plném proudu“

Sobota, Březen 10th, 2012

Ministr financí Brazílie se již několikrát nechal slyšet, že snižování úrokových sazeb jak v USA tak v EU a znehodnocování amerického dolaru a eura vyvolává „monetární tsunami“ a povede k měnové válce. Jednal tak alespoň slovně ve snaze chránit domácí exportéry a průmyslové výrobce. A tuto středu přišla brazilská centrální banka se svojí salvou a snížila základní sazbu více než se čekalo o 75 bázických bodů na 9,75%. Jedná se tak již o páté snížení benchmark sazby od srpna. Brazilský real reagoval tento týden prudkým poklesem o 3,3% oproti dolaru a je podle agenrury Reuters, která monitoruje 152 měn, zatím nejhůře performující měnou v březnu. Jedná se o velice zajímavé řešení, jelikož míra inflace se pohybuje v této jihoamerické zemi na úrovni 6% a spotřebitelké ceny se za poslední desetiletí zdvojnásobily. Na druhé straně světová šestá největší ekonomika rostla v r. 2011  2,7% (relativně hodně málo na emerging zemi z bloku BRIC) oproti 7,5% v r. 2010. Mimochodem taktéž Čína tento týden ohlásila snížení očekávaneho růstu hrubého domácího produktu v tomto roce na 7,5% oproti předchozímu odhadu 8%.

Bude Brazílie pokračovat v dalším snižování sazeb a měnové válce? Když se podíváme na lednový 2013 futures kontrakt na Brazilian Mercantile and Futures Exchange Bovespa na tuto bennchmark sazbu, tak uzavřel včera v pátek na hodnotě 8,65%. Tj. investoři s tím počítají, že sazba bude snížena do počátku příštího roku o více jak další jeden procentní bod. Bude tedy velmi zajímavé sledovat, zda brazilská centrální banka naplní tato očekávání.

Avšak nejenom centrální banka provedla určité opatření ve své „válce“, ale rovněž vláda, tj. ministerstvo financí prodloužilo 6% daň na nákup brazilského realu zahraničními kupci a taktéž sdělilo, že plánuje odkoupit brazilské vládní dluhopisy alokované v zahraničí. Místní měna stále v současné době slouží jako populární tzv. carry trade, kdy si investoři půjčují měnu země s nižším úrokem a konvertují tuto do měny země s vyšším úrokem. Tak např. podle vyjádření finančního ředitele Coca Coly tento týden, drží firma 3 mld. ze svých 10 mld.  hotovosti v zahraničí v brazilském realu. Jak dlouho to však ve světle „měnové války“, ke které se zdá Brazílie se rovněž připojila, bude tato firma v tomto množsví dále udržovat ukáže budoucnost. Závěrem se pojďme podívat na červnový kontrakt brazilského realu na burze Chicago Mercantile Exchange (týdenní data):

brazilian_real_030912

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

Bude cukr ještě dražší?

Úterý, Červenec 12th, 2011

Koncem roku 2009 známý investor Jim Rogers uvedl v rozhovoru pro server Index Universe, že je zainvestován v cukru a veří v jeho potenciál se dostat k úrovním z poloviny 70. a začátku 80. let. Ikdyž od té doby tato komodita prošla značně volatilní periodou, pohled na současnou cenu ukazuje, že nemusí být vůbec daleko od pravdy.

sugar_monthly

Kontinuální kontrakt NYBOT cukru měsíčně

Není to však ani tak potávka, jež táhne cenu nahoru, o které se ví, z důvodu značného růstu tzv. „emerging“ ekonomik,  které potávají za poslední léta více komodit obecně. Ani tak z důvodu rozšíření používaní biopaliva ethanolu, jako spíše během posledních pár týdnů kvůli problémům v nabídce. Největší světový producent Brazílie totiž očekává pokles současné produkce třtiny poprvé za 10 let a místní průmylová asociace pro cukrovou třtinu UNICA s největší pravděpodobností tento měsíc sníží svůj odhad z původních 568,5 metrických tun. Důvodem jsou sucha za minulý rok a stárnoucí třtina.

Cena cukru  v New Yorku včera zakončila obchodování na 28,92 centů za libru, tj. nárůst 10,17% doposud tento měsíc.

Brazílie – proč je přitažlivá?

Středa, Srpen 18th, 2010

Brazílie je největší zemí Jižní Ameriky, je součástí skupiny zemí poznačovaných jako BRIC. Je pátou největší a pátou nejlidnatější zemí. Brazílie je bohatá na přírodní zdroje. To je všeobecně známo, proto se zaměřím na makroekonomickou situaci.

Pokud chcete popsat brazilskou komiku pár slovy, nabízí se „cash and carry“ ekonomika. Důvodem je velmi omezené používání úvěru v brazilské ekonomice. Brazilská ekonomika je, co se týče množství úvěrů, na druhé straně amplitudy nežli většina světa.

Brazílie má velmi solidní makroekonomické základy počínaje prakticky nezadluženým obyvatelstvem s vysokou mírou úspor (kolem 25%). Většina nemovitostí je kupována za hotové. Například objem hypoték v brazilské ekonomice představuje zhruba 2% HDP, u USA je to 76%. Ještě před pár lety byly dvě třetiny nemovitostí placeny takříkajíc „na dřevo“, tedy bez jakéhokoliv použití úvěru. Výjimečně se používaly úvěry se splatností 90 dní. Dále byl v 90. letech minulého století uzákoněn přebytkový státní rozpočet a schválena ústava zakazující quantitative easing (růst množství oběživa).

Brazilské banky jsou zdravé. Základem jsou striktní pravidla pro kapitálovou přiměřenost a osobní zodpovědnost vrcholových manažerů za závazky banky. Kapitálová přiměřenost je vyžadována ve výši 16% (v Evropě a USA se většinou pohybuje mezi 6-8%). Výše povinných rezerv je 30% (v USA a Evropě jde maximálně o jednotky procent). Země dlouhodobě pracuje s kladnými reálnými úrokovými sazbami. To přispívá k vysoké míře úspor – 25%. Tedy řádově více v porovnání s USA a několikanásobně více v porovnání s evropskými zeměmi. Zároveň to přispívá k efektivní alokaci kapitálu. Diskontní sazba je na 9,5%, přičemž inflace pro letošní rok se odhaduje na 4-5% – vycházím ze statistik brazilské centrální banky. Výsledkem výše uvedeného jsou vysoké úrokové sazby pro podniky.

I přes omezené používání úvěrů a vysoké kladné reálné úrokové sazby brazilská ekonomika roste. V meziročním srovnání rostla brazilská ekonomika v 1. čtvrtletí 2010 nominálně o 9%. Při inflaci 4-5% to dává reálný růst také 4-5% (v roce 2009 klesla ekonomika o 0,2%). Kladné reálné úrokové sazby – to je něco, o čem se drtivé většině střadatelů ve vyspělých zemích může jen zdát.

Brazílie má jednu z nejlepších věkových struktur obyvatelstva na světě – medián je 26 let, pro srovnání v USA je to 36 let, v Číně 34 let, v Rusku 38. Jediná srovnatelná země je Indie s 25 roky. Tato skutečnost spolu s nepreferováním chlapců před děvčaty jako v Číně nebo i Indii dává prostor pro růst lidí v produktivním věku až do roku 2045. Mají tedy čas na postupné (a tedy i výrazně levnější) vyřešení důchodové krize, které na Brazílii dolehne až o několik desetileté později než na vyspělé země.

Silnou stránkou brazilské ekonomiky je zemědělství. Díky příhodným klimatickým podmínkám jsou možné 3 sklizně ročně. Rozdíl teplot mezi „létem“ a „zimou“ je menší než mezi dnem a nocí. Další výhodou Brazílie možnost v případě potřeby rozšířit osevní plochy. Její rezerva představuje 267 mil akrů, tedy téměř plochu, která je zemědělství věnována v USA. To láká spolu s nižší cenou půdy americké farmáře, kteří se začínají pomalu stěhovat do Brazílie.

Oproti jiným BRIC zemím má z mého pohledu Brazílie ještě jednu výhodu. Tou je nejmenší závislost na exportu. Export tvoří 14% HDP Brazílie. V případě Číny tvoří export více než 35%, u Ruska je o 30%, u Indie pak 23%. Výhodou jsou i vlastní zdroje ropy, díky čemuž je energeticky soběstačná.

Menší závislost na exportu a hlavně zdravý finanční sektor s rezervou (a manévrovacím prostorem) ve formě vysokých reálných úrokových sazeb dává Brazílii výrazně lepší šance na překonání případného dalšího kola globální krize. Ač ji případná krize postihne, z krize by Brazílie mohla vyjít jako nová mocnost.

Rozhovor pro Finmag

Neděle, Srpen 15th, 2010

Byl jsem osloven p. Maškem, zda bych nezodpověděl některé otázky z oblasti investic. Jeho záznam je zde:

* Zatímco správci velkých investičních a penzijních fondů i nadací ve zvýšené míře investují do akcií a jsou vcelku optimističtí, individuální investoři jsou nyní naopak velmi pesimističtí. Na čí stranu se přikláníte a proč?

Rozdílu mezi individuálními investory a profesionály bych zatím nepřikládal velkou váhu, pokud se nepotvrdí i v několika dalších týdnech. Ve výzkumu individuálních investorů došlo k velkému skoku oproti předchozímu týdnu, kdy téměř 20 % respondentů zastávajících před týdnem býčí názor přešlo během týdne z býčího do medvědího tábora. Takových výkyvů (i větších) bylo v historii víc a nezřídka byly následující týden vymazány. Sám jsem na straně pesimistů.

* Existují zajímavé investiční příležitosti na českém akciovém trhu, respektive jiných trzích?

České akcie bohužel vůbec nesleduji. Výstřel naslepo by napáchal více škody než užitku, proto se zdržím komentáře. Investiční příležitosti na globální úrovni se najdou vždy. Akciové investice v zahraničí vybírám mezi menšími a středními firmami.

* Které regiony tedy pokládáte za nejzajímavější a proč?

Region, neregion, globální ekonomika spadne v roce 2011 do druhé vlny celosvětové recese. Při relativním hodnocení bych vypíchl Jižní Ameriku, z ní pak Brazílii. Brazílie má velmi solidní makroekonomické základy počínaje prakticky nezadluženým obyvatelstvem s vysokou mírou úspor přes uzákoněný přebytkový státní rozpočet až po ústavu zakazující quantitative easing (růst množství oběživa). Rizikem může být výrazné ochlazení čínské ekonomiky a s ní spojený pokles poptávky po komoditách, které Čína z velké části odebírá právě z Brazílie.

* Jaká odvětví či obory považujete za atraktivní a kterým má dát investor raději vale?

Za atraktivní odvětví dál pokládám na jedné straně energetiku a drahé kovy, na straně druhé i zemědělství či biotechnologie. Vždy preferuji střední firmy, ideálně ty, jejichž vývoj prioritně neurčuje vývoj akciových trhů či ekonomiky, ale hlavně fundamenty těchto firem.

Stále ještě nevěřím finančnímu sektoru. Zatím proběhlo první kolo ztrát, další je před námi. Podle mě poběží podle následujícího scénáře: další stamiliardové odpisy –> krach –> znárodnění –> očištění –> následná privatizace. Akcie těchto „nových“ bank budou s velkou pravděpodobností představovat atraktivní investiční příležitosti.

* Jak velké riziko představuje v tomto a příštím roce inflace?

Inflace versus deflace to je nekonečná diskuse. Krátkodobě nás čeká deflace. Bez deflace a slabého zlata (viz dále) nemá Bernanke šanci oznámit „Quantitative Easing II“. V delším horizontu nás nemine alespoň pádící inflace nad 10 % ročně navíc podporovaná Čínou, jako významným exportérem globální inflace. Růst inflace bude podle mého názoru nastartován již příští rok.

* Má ještě letos zlato prostor k růstu?

Krátkodobě lze čekat pokračující pokles ceny zlata s tím, že to bude „tlačený“ pokles. Proč? Až Fed a další centrální banky budou nuceny oznámit „Quantitative easing II“, těžko tak budou moci učinit při ceně zlata blízko historických maxim. Proto lze čekat silný tlak na snížení ceny zlata v nejbližším období. Krátkodobý růst ceny zlata v desítkách procent by byl možný snad jen při provalení se problémů se zásobami na Comexu či LME (komoditní burzy) či eskalace globální finanční krize. V delším časovém horizontu jsem i ohledně ceny zlata i stříbra dál optimista. V horizontu několika let se zlato stane součástí globálního měnového systému, potenciál pro příští rok je v desítkách procent.

* Pokud jde o komodity jako takové, které pokládáte za nejatraktivnější, a kterým se má investor naopak vyhnout?

Spekulace na pokles cen komodit? Mám dvě. Zlato a měď. Masivní čínské nákupy totiž jednoho dne skončí, dojde totiž ke zpomalení čínské ekonomiky. Čína navíc evidentně zkresluje statistiky ohledně zásob mědi. V delším období čekám růst cen drahých kovů a zemědělských komodit.

* Vyplatí se vsadit i na jiné alternativní investice?

V ceně bude stoupat úrodná půda. Chystám se koupit akcie společnosti, která dosud investovala do energetiky a drahých kovů. V současné době pomalu zmenšuji investice v drahých kovech a uvolněné prostředky přesouvám směrem k zemědělství.

 

Rozhovor proběhl na přelomu července a srpna 2010 a vyšel na serveru finmag.cz