Články s tagem ‘Čína’

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červen 23rd, 2014

Je tu další výběr nejzajímavějších komentářů čtenářů

 

standa: A teď si vezměte fakt, že všichni poměřují dluh a další parametry vůči HDP, jednomu z nejpochybnějších ukazatelů v ekonomice.

V dobách, kdy státní utrácení činilo jen nějakých 10% z rozpočtu, tak ani to největší plýtvání nevedlo k významné změně vztahu mez HDP a ekonomikou.

Ale dnes, kdy státní utrácení přesáhlo 50%, je už obrovský rozdíl, jestli stát peníze investoval do infrastruktury, nebo za ně postavil prodělečné podniky či nechal vystudovat vysokou školu lidi s IQ80.

Peníze ze státního rozhazování jsou pro ekonomiku stejně ztracené jako hodnoty zničené povodní či tajfunem. Oboje však přesto zvyšuje ukazatel HDP. Někteří ekonomové jsou již natolik zahledění do svých falešných ukazatelů a natolik odtržení od reality, že opěvují japonskou tsunami jako dar z nebes, který skvěle vylepšil HDP. Asi nečetli Ekonomii v jedné lekci.

Kdyby dnes žil Mao Ce Tung, určitě by do nebe chválil růst HDP výstavbou tavící pece v každé vesnici. A západní ekonomové by se na ten zázrak jezdili dívat, a nad mrtvolami hladem zmořených rolníků by obdivovali ten ekonomický zázrak.

 

Jan Altman: A co se týče HDP, tak to je samozřejmě další nesmyslný údaj.
Jednak samotný výpočet výdajovou metodou, kdy se započte každý sebe nesmyslnější vládní výdaj… WTF?
Nově se hoši rozhodli změnit statistiku a do HDP započítávají i šedou a černou ekonomiku (prostituci, drogy, …). Jako zázrakem HDP vzrostlo a poměr dluhu k HDP klesl. Zázrak!

Příště do toho zahrnou i ekonomiku domácností: průměrný manžel pomůže manželce s úklidem v hodnotě 3000Kč/měs, manželka mu ve stejné hodnotě pomůže s praním a žehlením. Reálně to je nula od nuly, ale kdyby si za to doopravdy navzájem platili, HDP dramaticky vzroste – takže by se politici mohli rozhodnout to započítat odhadem, stejně jako tu šedou ekonomiku.

Máme tedy nesmyslný ukazatel HDP, z něj odvozujeme (pomocí od stolu určené metodiky výpočtu inflace) reálný růst HDP. Paráda. Ale reálně nikdo nemůže s určitostí říct, jestli ekonomika doopravdy roste o 2%, nebo klesá o 3%. Takže realitou může být to, že spíše klesá a proto v USA v 50.letech manžel ze střední třídy uživil rodinu, dětem zaplatil vzdělání, všem zdravotní pojištění, barák, auto, … a dnes dělá i manželka, přesto nezvládají splácet a děti studují na dluh.

Stát má eminentní zájem předstírat, že inflace je nižší (nemusí valorizovat, atd…) a růst HDP vyšší (všichni jsou happy, zadlužení klesá, …). Pro tak velkého dlužníka je inflace nutností a když je nepřiznaná, tak tím lépe.

A další věc: k čemu vůbec je udávat zadlužení jako poměr dluhu k HDP? HDP přeci není majetkem ani výnosem státu, ze kterého by ten dluh mohl platit. Dluh může platit pouze z té části HDP, kterou se mu podaří lidem a firmám zkonfiskovat (ukrást). Čili daleko lepší indikátor zadlužení by byl poměr dluhu k “daňovým příjmům státu” (eufemismus pro loupež), nebo lépe k jejich disponibilní části (bez mandatorních výdajů a dalších závazků).
Přeci je rozdíl, zda některý stát vybere na daních 50% HDP a některý jiný 30% HDP. Když oba mají zadluženost (dluh k HDP) třeba 60%, tak ten první má reálně daleko více prostředků ke splácení. Ten druhý zase má určitou rezervu, než narazí na limity loupeže v podobě Lafferovy křivky (na které ten první již asi narazil). Každopádně situace těch dvou států je dramaticky odlišná, přestože míra zadlužení takový rozdíl nenaznačuje.

 

marwin: No- a mně právě vůbec není ukradený to,proč se indexy urvaly ze řetězu.Alespoň ne ve chvíli,kdy chci akcie nakoupit.
Je rozdíl,jestli firma prodává skvělé preparáty ,válcuje konkurenci na trhu kvalitou i cenou a její akcie stoupají,anebo hrajeme Monopoly,kde si bankéř vesele připisuje na bankovkách nuly a po nás se chce jenom to,abychom zůstali ve hře a věřili mu,půjčovali si od něj ty zfalšovaný prachy a nakupovali ostošest už tak předražené akcie…

 

Libri: ad oslabování reminbi – rusko a čína zatím nemají vybudovanou infrastrukturu na nový peněžní systém. v stávajících herních mantinelech jít hlavou proti zdi nedává smysl, levnější je plout po větru. taky doposud když byli (a z velké části stále jsou) pouze montovnou, neměli ambice shodit dolar coby rezervní měnu, jenže od jistého okamžiku pro ně současný systém přestává být výhodný a jsou přes dolary stále více okrádáni. bylo by bláhové si myslet že se budou usmívat jak Lojzíci a pracovat dál za tištěné dolary.
že se tak nestane do týdne (jak někteří plánují již několik měsíců) je dáno mnoha faktory, ale některé procesy nejde prostě urychlit bouchnutím pěstí do stolu. To bouchnutí do stolu možná nebylo slyšet, ale jsem si jist že nastalo, a nyní se trpělivě pracuje na všech krocích nutných k vystřídání US dominance. Leckdo se může ušklíbat nad konspiračními teoriemi, ale jsem si jistý, že prosazení eura bylo silně motivováno také odstraněním silné marky. Ta posilovala a spolu s ní i německá ekonomika. Matlat do toho oslabování měn slabých ekonomik je snaha udělat z různých podmínek stejné zákonitosti.

 

Mongolsko jako investiční příležitost

Čtvrtek, Červen 12th, 2014

V nedávném průzkumu řada čtenářů projevila zájem o akciové analýzy. Rozhodl jsem se publikovat analýzu země, o které se moc nedočtete.

Rusko, Čína, Rusko, Čína – to slyšíme z médií prakticky pořád. Jsou to asi dva týdny, co se mi do rukou dostal report analyzující zemi, ležící mezi Ruskem a Čínou – tedy Mongolsko. Report mne zaujal, a tak jsem se rozhodl se na tuto zemi podívat podrobněji a zjistit, zda se tam nenachází zajímavé investiční příležitosti.

Mongolsko je země o rozloze přibližně 7x větší než ČR, avšak s necelými 3 milióny obyvatel. Patří mezi nejrychleji rostoucí světové ekonomiky, HDP na hlavu jsou necelé 4.000 dolarů, tedy více než v případě Indie. Absolutní výše HDP je však jen 11 miliard dolarů, tedy cca dvacetinová v porovnání s Českou republikou. Podnikat tam není nijak hrozné, kvalita podnikatelského prostředí je na úrovni České republiky. Přitom je považováno za extrémně exotickou zemi.

Její největší bohatství jsou přírodní zdroje.  Proto před dvěma lety byl schválen zákon, že zahraniční investor nesmí v případě např. dolů vlastnit více než 49 % (impulsem byla snaha o převzetí jedné z největších společností). Sice ochránil přírodní zdroje, avšak výrazně opadl zájem zahraničních (čínských) investorů. Dopad byl tak dramatický, že loni proběhly reformy těchto zákonů včetně balíčku 50 opatření na podporu ekonomiky. Pokles investic však zatím pokračuje.

Výsledkem byl i propad tamní burzy, kdy oproti vrcholu z počátku roku 2011 (téměř 32.600 bodů) se hodnota burzovního indexu pohybuje kolem 15.500 bodů, tedy na úrovni poloviny tehdejší hodnoty. Za stejné období klesla hodnota místní měny (Tughriku) proti dolaru o třetinu. Rating země je „B1“ od Moody’s a „B+“ od Standard & Poors.

Čtyři pětiny exportu směřují do Číny, opět většinou jde o přírodní zdroje (nesmíme zapomínat, že do roku 1921 nebylo Mongolsko samostatnou zemí a bylo součástí Číny). Jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky a následný pokles čínské poptávky po komoditách může negativně ovlivnit mongolskou ekonomiku.

Pokud by však o oslabení čínské ekonomiky nedošlo, mongolská ekonomika se může rychle zotavit. Pokud by zároveň s tím došlo k návratu zahraničních investorů (stačí jeden významný signál, který spustí lavinu), můžeme být svědky významných pohybů na akciovém trhu.

Jaké firmy – zde jen ty největší. Buď se zaměřit na velké komoditní společnosti – jako jsou např. Turquoise Hill Resources obchodovaný na NYSE nebo SouthGobi Resources obchodovaná v Torontu, nebo se podívat po doprovodném jevu – po společnosti spravující reality v hlavním městě Ulánbátaru – Mongolian Growth Group obchodované na OTC trhu ve Spojených státech.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?

Pondělí, Červen 9th, 2014

Jaká je ideální válka? Taková, do které nemusíte vstoupit, kdy se ale nepřítel rozkládá sám a vy jen ten rozklad sledujete. Přesně o toto se snaží Rusko. Nevstoupit do války na Ukrajině, ale ochránit tam své zájmy. Musíte mít čas na své straně a nespoléhat na pomoc zvenčí. Hrozí tak válka s Ruskem? Nevěřím. Nevěřím ani…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Dolar stále vládne. Co je třeba k jeho sesazení z trůnu?

Čtvrtek, Červen 5th, 2014

Dolar stále vládne. Zatím sedí na trůně sedí a většině zemí stávající status quo vyhovuje (byť někomu s určitými výhradami). 

Poslední test důvěry z podzimu loňského roku (když byl dosažen limit zadlužení Spojených států) dolar přestál se ctí. Pro mě až překvapivě snadno. Hlavně asi proto, že zatím neexistuje srovnatelná alternativa. Díky rozšíření dolarů ve světě si ti, co v něm drží rezervy, nepřejí významný pokles jeho hodnoty.

Rozvojové země (ale i řada evropských) nemají dosud moc jiných možností, jak platit za ropu, v čem držet devizové rezervy atd.  Evropské země zatím nemají přehnané ambice spojovat se s Ruskem a Čínou.

Jak jsem psal již dříve, nevím, kdy přesně dojde ke změně finančního systémuChci se podívat na pár kroků a faktorů, které jsou třeba k sesazení dolaru z trůnu a ke spuštění nového finančního systému.

Systém nesmí zajít na úbytě. Globální podpora není podmínkou, tu beztak nikdy nezíská. Může však být spuštěn pouze v případě, až si země, stojící za ním, budou jisty, že dosáhly kritického množství. Tím mám na mysli něco ve stylu fyziky. Tam se se například pod tímto pojmem rozumí takové množství radioaktivního materiálu, které udrží štěpnou jadernou reakci v běhu. Ve finančním systému samozřejmě nejde o jadernou reakci, ale o objem transakcí realizovaný tímto novým finančním systémem a zároveň o počet zemí do něj aktivně zapojených.

Zajištění tohoto kritického množství je to, na čem Čína prostřednictví měnových swapů již nějako dobu pracuje.

V případě, že by šlo o zlatem krytou měnu, je zde ještě jedno riziko – nejen malý zájem a nedosažení kritického množství, ale i enormní jednorázový zájem a následné prudké zhodnocení měny s dopadem na export země, která by tuto měnu vydala. Ta by se tak mohla stát obětí vlastního úspěchu (nebo následného spekulativního útoku).

Toho jsou si všichni dobře vědomi, proto celý vývoj půjde krok za krokem. Hlavním úkolem je zajištění dostatečného množství fyzického zlata, případně dalších fyzických komodit. Jaký objem je dostatečný? Těžko říci.

Jako logický krok směrem k zajištění kritického množství se tak může jevit spuštění zóny „Obchodní zóny“ a postupné nabírání dalších členů.  O dosažení kritického množství bych uvažoval při pokrytí alespoň poloviny světového obchodu.

Teprve až poté má smysl spouštět zlatem krytou měnu a na ní navázaný nový vypořádací systém. Navíc, spouštět takový systém během globální ekonomické konjunktury, by snižovalo šance na jeho úspěch.

Další podmínkou je silné finanční centrum. Ne, že by Čína nebo HongKong nezvládla vybudovat a provozovat finanční centrum, ale zaběhnuté „západní“ finanční centrum by dodalo celému projektu na důvěryhodnosti. Takovým centrem se klidně může stát Německo. To má např. nad Londýnem tu výhodu, že Deutsche Borse je vlastníkem clearingového systému ClearStream, podobného systému jako je Euroclear. Proto účast Německa by nebyla nemožná.

Co se týče načasování, předčasné spuštění by mohlo celý projekt pohřbít. Tady se autorům vyplatí počkat na vhodnou příležitost. Spouštěčů může být celá řada.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Čína jede do Afriky

Pondělí, Květen 26th, 2014

Zemím BRICS a jejich vzájemných vztahům je v médiích věnována docela velká pozornost.  Mnohem menší pozornost (prakticky jen když se tam stane nějaká katastrofa) je věnována Africe, sám jsem se jí naposledy věnoval před dvěma lety. Vzhledem k nedávnému vývoji si africké země a zejména jejich vztahy s Čínou zaslouží opět pozornost. Připravil jsem tedy přehled nedávného vývoje….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Kontrakt na dodávky ruského plynu do Číny podepsán

Středa, Květen 21st, 2014

Nejvyšší představitelé Ruska a  Číny podepsali 30-ti letý kontrakt na dodávky zemního plynu do Číny. Jeho celková hodnota se odhaduje na 400 miliard dolarů- “Malou” překážkou je skutečnost, že ještě není vybudován plynovod, kterým, plyn bude proudit.

Dodávky (mluví se o 38 mld metrů krychlových ročně) by pokryla přibližně pětinu čínské spotřeby. Čína by možná mohla odebírat i víc, ale nebude chtít být závislá na jednom dodavateli.

Zároveň si Rusko zcela jistě pohlídá, aby se místo EU nestalo závislým ne exportu plynu do Číny. Vyměnit jednu závislost za druhou by nebylo rozumné řešení. Proto zřejmě ten objem v právě takovéto výši.

 

 

Články týdne – 16. května

Pátek, Květen 16th, 2014

Gazprombank (třetí největší ruská banka) stahuje peníze ze zahraničí do Ruska. Důvodem je aktuální situace a současná hra na vyčkávanou na Ukrajině.

Čínská ekonomka – žádná sláva, tamní špičky jsou čím dál nervóznější.

Saúdská Arábie zve íránské představitele na oficiální návštěvu. Ledy se lámou.

Rick Rule a jeho rozhovor k oceňování malých komoditních akcií

 

Oracle: Už sa to dymí

Středa, Květen 14th, 2014

Je tu první článek květnového kola soutěže čtenářů roku 2014

 

Máme za sebou jeden z politického hľadiska rušný mesiac, našťastie v ekonomike nič dramatické nestalo, ani na stretnutí G20, to ale neznamená, že si môžeme vydýchnuť.

 

Západ krachuje

Vysvetlím aj čo tým myslím, v USA zaniká ekonomika a  mizne stredná trieda (v skutočnosti Kanada je na tom v tomto ohľade lepšie ako USA), má to niekoľko príčin 3 sú ale najmarkantnejšie:

-ilegálni imigranti;

-v USA vládne oligarchia;

-tlačenie peňazí eufeministicky nazývané QE.

Tieto 3 veci sa prejavujú rôzne poklesom zamestnanosti populácie (na úroveň zo 70. rokov) a rekordným zárobkom korporácií, pričom dlhy korporácií sú rekordne vysoké, v 20% amerických rodín nikto nepracuje (epidemický nárast závislosti na štátu sa myslí samosebou), klesá miera úspor (keynesiánci majú z toho určite radosť), čoraz viac Američanov býva v podnájmu, rastie vek odchodov do dôchodku Američanov (čoraz viac 55-69 ročných je zamestnaných na úkor mladších ročníkov) a rastie cena potravín-všetkých potravín-(od začiatku roka k marci 2014 to bolo 19%). Podstata je to, že Američania nemajú peniaze (9 z 10 najčastejších zamestnaní v priemere zarába menej ako 35000$ ročne) a zadlžujú sa po uši hlavne pri kúpe aut a kvôli študentským pôžičkám, a nie kvôli kúpe nového domu na hypotéku (preto sa vracia subprime a preto majú hypotekárne firmy problémy) a vtip je v tom, že najviac domov sa predalo tam kde najviac snežilo, a to je kvôli mizernej ekonomickej situácií (oficiálne rast HDP USA v Q1 2014 bol od -0,1% do 0,1% pričom Goldman hovorí o 3% rastu na Q2) je tu ešte kopa žiadostí na odpustenie dlhu, pretože študentské pôžičky sú garantované federálne. Dokonca USA sú na tom tak zle, že aj Mcdonalds sa vyhovára na zlé počasie kvôli zlým tržbám v USA. Podľa toho čo viem aj najchudobnejší ľudia potrebujú jesť v zime (kto iný by kupoval ten „junk food“) a celkovo vzaté málo-obchodný predaj je dobrým indikátorom aj toho kde ako sa darí. V skratke Americká ekonomika zaniká pred našimi očami a USA ako štát krachujú de facto ako Rímska ríša, len rýchlejšie a doslova v priamom prenose.

Čo sa týka EU, ten je zlý vtip a pointa je na náš účet. Nemám teraz na mysli separatistické tendencie Benátok, Škótska, Catalónie či Baskicka ale na silnejúce separatistické tendencie voči EU vo Francúzsku, vo Veľkej Británií a v Nemecku. Toľko o politike, na ekonomickej fronte to je o dosť horšie teraz nemám na mysli 55 (našich) biliónov € vo forme derivátov na rozvahe Deutsche Banky (pre porovnanie je to viac než 20 násobok HDP Nemecka a si 6 násobok HDP celého EU) ale aj rekordnú nezamestnanosť vo Francúzsku, v Španielsku, v Grécku a v Taliansku pričom výnosy zo španielskych, talianskych a gréckych dlhopisov sú (rekordne) nízke.

A bola by škoda, keby som vynechal Japonsko, ktorá je tikajúca bomba schopná odpáliť celý finančný svet a môžem to tvrdiť na základe posledných udalostí (debakel s akciou štátnych dlhopisov a v najhoršom prípade vždy môžu urobiť to isté ako Američania, vyhovárať sa na zimné počasie). Pozitívum na celej veci je, že dokázali to, že celé tlačenie peňazí nepomáha ekonomike (dokonca môžeme povedať, že QE poškodzuje ekonomiku ako to ukazuje prípad Sony).

 

Čo je nové u BRICS?

Väčšinou buď bránia svoje pozície (to veľmi úspešne), alebo zlepšujú svoju pozíciu na medzinárodnom poli.  Celkovo BRICS robí to, že svoju banku (dohoda o tom sa možno podpíše v júly tohto roku), vyhovára sa pritom na stratu dôveryhodnosti USA, kvôli blokovaniu zmien v MMF. Chcem ale venovať 2 krajinám Číne a Rusku.

Najprv Čína, tá má svoje vlastné problémy ktoré prerastú do globálnych problémov, ale najprv musíme povedať, že množstvo zlého dlhu Číny je rekordne vysoká, napriek tomu čínske vedenie hovorí o tom, že nechystá väčšie stimuly (ktoré by aj tak minuli účinkom)a stále má rekordne vysoký dopyt po zlate (pre západné CB to neveští nič dobré obzvlášť pre FED/USA) pričom musíme mať na zreteli, že keď sa niečo pokašle tak potečú rieky krvi na čínskych uliciach, ako to ukazuje prípad na smrť ubitých skorumpovaných čínskych policajtov a vedenie si to uvedomuje. Z tohto pohľadu je zrozumiteľné zbližovanie sa s Ruskom a tlačenie Yuanu do pozície rezervnej meny  (pričom Yuan je plno konvertibilný, treba vypočuť celý interview keď nič iné.).

Keď pozrieme na Rusko tá má tiež problémy, síce nie ekonomického, ale diplomaticko-politického rázu. Totiž priemerní Rusi práve teraz uvedomili, to čo Ruskí akademici a ruské vedenie vedia už 2-3 desaťročia, že je proti nim vedená vojna (síce tichá a dlhodobá ale predsa vojna, dúfam, že nevypukne kvôli preletu ruského lietadla 3. svetová vojna ako o tom hovorí táto ruská prognóza). V tomto kontexte Ukrajina resp. občianska vojna v Ukrajine spustená na „žiadosť“ MMF (spolu s márnym pokusom o medzinárodnú izoláciu) je len ďalší pokus o oslabenie Ruska zo strany USA, čo povedal bez diplomatického obalu Putin a Lavrov (pričom obvinili USA z toho, že tam poslal žoldnierov) a o čom píše aj nemecká tlač (ktokoľvek kto dokáže uvažovať v širších súvislostiach po takýchto vyhláseniach mal zbystriť, pretože to signalizuje vytrácajúcu sa trpezlivosť Ruského vedenia voči vedeniu USA). Podotýkam, že ruské vedenie už dávnejšie chcel diverzifikovať lenže „Euro-atalntický integralisti“ to nepustili, keďže pre populáciu Ruska sa stalo evidentné, že sú vo vojne preto sa zmenilo politické klíma a to umožnilo vedeniu rýchlo konať a preto sa zdanlivo z ničoho vyrojili správy ako Čína kritizuje USA kvôli Ruským sankciám, Rusko pripravuje taktiku spálenej zeme, Rusko-Čínska, Rusko-Iránska a Rusko-Indická dohoda o dodávkach plynu a ropy (ktoré sa budú navyšovať hlavne kvôli využitiu arktických zdrojov), Rusko odpúšťa Severnej Kórei 90% dlhu, Rusi odpustili aj Kube 90% dlhu, za výmenu možnosti ťaženia kubánskej ropy/plynu a otvoreniu vojenskej základne na Kube,  zastavenie dodávok plynu a ropy v prípade krádeže zo strany Ukrajiny, symbolická emisia v Yuane denominovaných dlhopisov Gazpromu, Rusko vytvára novú medzinárodnú menu, a ako spolu s Čínou chystajú spoločné námorné cvičenie.

 

Čo na to trhy?

Trhy obzvlášť tie v USA sú momentálne jedno veľké zmanipulované kasíno financované centrálnymi bankami, pričom sa vytvárajú masívne bubliny (niektoré z nich sa začali praskať). Ako inak by ste opísali nízke úrokové sadzby na dlhopisy problémových krajín, zberateľské autá ako zabezpeku, vládu „teraz to bude iné“  alebo to, že Belgicko vlastní dosť značný objem US dlhopisov či masívny odpredaj striebra? Nehovorím, že sa nedá zarobiť na takýchto trhoch, hovorím len, že to nie je prostredie na „nakúp a drž“ čo robí väčšina malých investorov, pričom väčšina malých z nich zväčša vstupuje na trhy uprostred bublín (zdá sa, že sa zopakuje situácia z roku 1999-2000, 2007-2008 atď, keď ako malý investor bol „ten väčší blázon“). Síce nemôžeme zatvoriť centrálne baky alebo zastreliť bankárov, ale môžeme využiť túto situáciu, pretože v roku 2014 sa objavil takýto trend v utorok sa pumpujú akcie a v ten istý deň sa cena zlata tlačí dole (keďže je máj tak tento trend sa môže zmeniť). Teraz musím poznamenať trend je síce tvoj priateľ, ale kedykoľvek sa môže otočiť a v prípade problémov trendy sa točia rýchlo.

 

Prečo to potom dymí?

Lebo Ukrajina, Čína, Japonsko a USA , prvé 3 sú evidentné, tú poslednú rozoberiem neskôr najprv musím dať veci do kontextu pretože je v tom aj silný politický rozmer. USA chová ako malý fagan, má na rováši Ukrajinu (varovanie 18+), Sýriu, Líbyu a rozdúchava napätie v Ázií, stačí si spomenúť na ostrovy Senkaku alebo na Obamovo turné v krajinách s ktorými má Čína územné spory. Pričom Japonsko a Čína by to aj vyriešili v kľude tak, ako aj zbytok krajín v regióne, pretože ani jedna Ázijská krajina nemá z toho ekonomické a politické výhody z takéhoto napätia, jedine USA má z toho výhody (Wolfowitzova doktrína). Keďže má toľko na rováši tak Rusko a Čína s ním zatočia a tu nemám na mysli, že nedodajú raketové motory alebo iné kozmetické protiopatrenia. Hovorím tu o odpálení možno hlavného piliera moci USA US$ a to by mal podobný účinok ako masívny odpredaj US dlhopisov (možno ani prstom nemusia pohnúť, US kongres sa o to postará sám), samozrejme Čína a Rusko sa musia pripraviť (čo teraz robia) napr. dostať domov kapitál (v prípade Ruska o to postaral USA), nakúpiť čo sa dá (mestá, high-tech produkčné kapacity, prístup k surovinovým a energetickým zdrojom, zlato, striebro, vybudovať kanál v Nikaragui atď), pripraviť ekonomické reformy (platí to pre Čínu), uzavrieť pár dohôd a potom povedzme 20. mája (možno skôr, pravdepodobnejšie je neskôr na konferencií BRICS) Rusi povedia od 1. júla (možno od 1. augusta) ropu a plyn len za Rubeľ, Yuan,zlato alebo € (ani túto možnosť nemôžem vylúčiť, hoci na to je malá šanca). Kvôli tomu, že obe krajiny sa chcú zbaviť nepríjemností na svojich hraniciach a k tomu Čína môže natlačiť Yuan bez obáv z hyperinflácie, pretože chce zaplatiť zahraničné dlhy (Otázka čo si myslíte v čom je platená kyjevská junta a -nielen- ruská 5. kolóna?). Nezdá sa to veľa, ale ECB, BoE, BoJ a FED tieto veci nedokáže natlačiť, ba čo viac ani MMF nedokáže pomôcť pretože  tieto veci nie sú súčasťou koši mien SDR (v čom bola poskytnutá pôžička pre Ukrajinu). Dôsledkom bude to, že tie US$ a US dlhopisy ktoré teraz sedia sa dajú do pohybu ,  lebo ich majitelia budú chcieť niečo skutočné uchopiteľné, nielen prísľub (FED tie dlhopisy skúpi, ale čo urobí s US$ ktoré nikto nebude chcieť). Stane sa to o čom hovorí Jim Willie a vtedy nakúpiť fyzické zlato (a striebro) bude neskoro a v konečnom dôsledku Amerika bude horieť (na čo sa vláda pripravuje militarizovaním lokálnej polície) a  pre USA bude jedno či sa na miesto US$ postaví komoditná mena (možno Yuan) pretože bude každému jasné, že USA posledných 20-30 rokov žili z tlačenia meny a nemajú nič.

Poznámka 1: cca 40% ropy a plynu Nemecka je z Ruska, to v budúcnosti vysvetlí všeličo.

Poznámka 2: opustenie dolárového štandardu a jeho nahradenie zlatým štandardom sa udeje postupne, pričom kritický je práve ten prvý krok, podľa môjho názoru najprv sa odpustí od US$ a potom sa zavedie zlaté či hocijaké krytie mien.

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Že situácia v USA je vážna dochádza to aj Demokratom (sú to politici, čakal niekto niečo iné). Podľa tejto správy NATO sa vyfarbil ako papierový tiger (a tohto paktu sme my členom a spoliehame sa na ich ochranu).

PSS: Situácia v Ukrajine sa fakt dostáva mimo kontrolu nielen preto, že Ukrajinské vojsko nemá nič ale aj preto, že vypísali odmenu na hlavu novinára Graham W.  Philips.

Plná konvertibilita juanu se blíží. Start již letos v létě?

Pondělí, Květen 5th, 2014

Většina analytiku předpovídá plnou konvertibilitu juanu do let 2015 nebo 2016.  Co kdyby ale k něčemu takovému došlo již letos? je to možné? Jaké dopady by to mělo? Jaký je jízdní řád něčeho takového? Podle určitých informací by k prvnímu kroku mohlo dojít již letos v červnu. Šlo by o plnou konvstibilitu juanu v rámci Šanghajské zóny volného obchodu….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

D. Řehulek: Čínské banky – příliš vysoké riziko?

Čtvrtek, Duben 24th, 2014

Tento měsíc je tu další článek dubnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Největší čínská banka Bank of China se obchoduje za 4,5 násobek čistého zisku předpokládaného v roce 2014. Dividendový výnos činí 7,5%. Rentabilita aktiv na solidní úrovni 1,2%. Počet akcií v oběhu se nemění. Rozvaha silná. Akcie se obchoduje podle p/e 2,5x levněji než americké banky.

V čem může být problém? Celý problém nízké valuace bude nejspíš způsoben čínskou nemovitostní bublinou….

Ze serveru pro srovnání životních nákladů (numbeo.com) jsem zjistil průměrnou cenu nemovitostí v Číně za metr čtvereční mimo město 50 000 Kč a v centru 100 000 Kč. Průměrná čistá mzda činí 14 300 Kč. Pro porovnání s ČR, kde mimo město stojí metr čtvereční přibližně 33 000 Kč a v centru 50 000 Kč při průměrné mzdě 21 200 Kč. NPL (non performing loans) má Erste bank (Česká spořitelna) v ČR 4,7%. Čína oficiálně uvádí 1% NPL. Lze tomu věřit? Domnívám se, že nelze. Čínský spotřebitel pobírá nižší čistou mzdu v průměru o 30%, navíc platí za metr čtvereční nemovitosti přibližně 2x tolik. Při realitě v ČR, kde je NPL ratio kolem 5% a většina lidí splácí hypotéky obtížně, je dost nereálné, aby v Číně měli banky NPL ratio 1%. Průměrná úroková sazba je v ČR kolem 3% a v Číně 6%. Kolik může být reálné NPL čínských bank, o tom můžeme jen spekulovat.

Investování do bank představuje vždy vyšší riziko, protože banky jsou pákový byznys. Současná valuace Bank of China nemusí být příznivá pro investici právě z výše popsaných důvodů. Zdá se, že právě taková investice, ač vypadá velmi dobře, může být nejvíce riziková. Nemluvě o nereálných a zkreslených číslech…

Články týdne – 11. dubna

Pátek, Duben 11th, 2014

Putin: Rusko nemůže podporovat ukrajinskou ekonomiku do nekonečna

K čemu všemu mohl sloužit High Frequency trading na burzách

Přehled mzdových nákladů v rámi EU. I když článek se primárně věnuje Řecku, přehled dat za celou EU je zajímavý.

Objem čínského zahraničního obchodu klesá, a to jak importu, tak i exportu

 

Čína, Rusko a nový měnový systém

Čtvrtek, Březen 20th, 2014

O pádu měnového systému se mezi některými analytiky spekuluje již delší dobu jako o nevyhnutelném důsledku stávajících problémů světové ekonomiky. Co by nastalo v okamžiku pádu stávajícího měnového systému? Čína by se rozhodně chtěla podílet na novém. Na čem by ho mohla založit?

Řada analytiků nabízí novou, zlatem krytou měnu.  V takovém případě by asi bylo nutně revalvovat zlato na několikanásobek dnešní hodnoty. To by se řadě investorů a zemí líbilo, řadě naopak. Zlatý standard jen tak Čína neprosadí. Proto se snaží postupovat krok za krokem.

Postupuje přes snahu o posílení pozice v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a spolu s tím snaží se prosadit zásadní revizi struktury  Special Drawing Rights (SDR). SDR je koš čtyř měn, s nejsilnější pozicí amerického dolaru, dalšími měnami jsou euro, libra a japonský jen. Žádná jiná měna.

Co by bylo největším tématem by bez pochyby byl nový poměr jednotlivých měn. Váha dolaru by šla na jednu čtvrtinu, váha eura by klesla pod 20%.  Váha jak čínské  tak i ruské měny by byla kolem 10%.  Jednalo by se i o zapojení zlata a stříbra (dohromady cca 20%). I přesto by tento nový SDR byl stále dominován nekrytými měnami. I když podíl zlata a stříbra jepořád lepší než nic.

Využítí zásadním způsobem restrukturalizovaného SDR mohlo být něco jako kompromis mezi juanem krytým zlatem a stávajícím systémem. Nebylo by to ale nic jednoduchého. Boj o „klasický“ zlatý standard by byl následujícím krokem.

Pokud by revize SDR nebyla přijata, asi by Číně nezbylo než tento krok přeskočit a mířit ke zlatému standardu rovnou.

Co dělá Rusko? To pro změnu tlačí  na reformy v rámci Mezinárodního měnového fondu i bez účasti Spojených států. Po posledním vývoji se vsadím, že jakýkoliv jeho pokus budou Spojené státy blokovat, drží totiž v MMF kontrolní podíl.Podle agentury Reuters k de facto vetu došlo během únorového jednání skupiny G20 v Sydney. Nyní po vývoji na Ukrajině boje na půdě MMF ještě zesílí.

 

Výroční analýza pro rok 2014

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 


Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Nepokoje na Ukrajině – hraje se o ropu v Perském zálivu?

Úterý, Březen 18th, 2014

Pokud chcete nějakou zemi oslabit, začněte tím, že oslabíte jeho spojence. Co by to znamenalo v dnešní situaci? Mohou být proto být nepokoje na Ukrajině prostředkem k oslabení Íránu? Mohou. A nemusí to být tak přitažené za vlasy, jak se na první pohled může zdát.

Předpokládejme, že hlavním cílem je Írán. Ten má však mocné ochránce, které je nutno nejdříve oslabit, ideálně až ochromit. Nejmocnějším ochráncem je Rusko, proto je třeba jej oslabit, ideálně na několika frontách současně.

Jakmile by došlo k oslabení Ruska, následovalo by oslabení Sýrie. Co spojuje strategická pozice Ukrajiny a Sýrie? Je to síť plynovodů, jak na Ukrajině (psal jsem o nich již v prosinci), tak i v Sýrii (psal jsem o nich již loni v září), v obou případech plynovody směřují stejným směrem.

Jestliže by byla oslabena pozice Sýrie, oslabila by se následně i pozice Íránu. A to je to, co Spojené státy potřebují – získat kontrolu nad ropou v Perském zálivu.

Rusko si j zřejmě vědomo snahy oslabit jeho pozici, proto se chová tak, jak se chová. Je si vědomo, že největším rizikem je nadměrná eskalace rizik, to, že by se situace vymkla z rukou. Proto se snaží riziko zvýšit a zastavit další akce proti němu.

A jak nejrychleji oslabit Irán a Ruskou současně? Poklesem ceny ropy a plynu. Schválně, uvidíme časem.

Divokou kartu drží Čína, která může být nezamýšleným vítězem.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Články týdne – 7. března

Pátek, Březen 7th, 2014

Prezident Dallaského fedu – QE může mít negativní dopad na finančí trhy

Jim Rickards a jeho rozhovor věnovaný situaci v Číně

EU versus Rusko – jaký je vlastně situace v Moldávii? Může být návodem pro další vývoj na Ukrajině?

Čínská poptávka po zlatě letos roste, v porovnání s stejným obdobím minulého roku o polovic

Jeden z nejzajímavějších komentářů k situaci na Krymu. Troufám si ho nazvat povinnou četbou.

 

Krize na Ukrajině – bude vítězem Čína?

Úterý, Březen 4th, 2014

Je současný vývoj na Ukrajině začátek války? Není, je to jen další kolo války, další kolo finanční války. Nevyhraje ani Rusko, ani Ukrajina, ani Evropská unie ani Spojené státy. Vyhraje Čína.

O finanční válce jsem psal již několikrát, poprvé před dvěma lety, později například v souvislosti s vývojem v Íránu včetně jeho vyřazení z globálního bankovního systému SWIFT.

Dosud probíhala finanční válka víceméně v zákulisí, aniž by se dostala na titulní stránky novin. Nyní dochází k zásadní změně.  Veřejné úvahy nad sankcemi směr Rusko či nad tím, zda Rusko opustí dolar (i když to bývá prezentováno jako prakticky nemožné) přenáší globální finanční válku na novou úroveň a dostávají ji na titulní stránky novin a do hlavních zpravodajských relací po celém světě. Spojené státy hrozí oslabením sankcemi, Rusko zase opuštěním dolaru a jeho oslabením.

Vítěz této války nastaví nový globální finanční systém. Američané jsou si bezpochyby moc dobře vědomi, že ztráta pozice dolaru je připravila o výhody největšího obchodu všech dob a by měla za následek pád Spojených států z piedestalu největší světové velmoci.

Když se dva perou, třetí se směje.

Vítězem konfliktu na Ukrajině se proto může stát Čína, která vytěží z oslabené pozice jak Ruska, tak dolaru, potažmo Spojených států.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Čínská měna oslabuje, máme mít obavy?

Sobota, Březen 1st, 2014

Čtvrteční vystoupení Janet Yellen v Senátu USA dalo investorům informaci, že Fed nehodlá měnit tempo omezování nákupů dluhopisů a hypotečních zástavních listů na dalším setkání Federálního výboru pro operace na volném trhu 19. března. Ledaže se výrazně změní výhled vývoje ekonomiky. Nicméně, zdá se, doposud  americká centrální banka nedokázala stanovit, zda poslední slabší data jsou výsledkem vlivu ukrutné zimy nebo zda se jedná o trendovou záležitost. Více světla jistě přinese statistika o růstu zaměstnanosti v únoru a také data indexu nákupních manažerů PMI plus čísla o inflaci. Sitauce na trhu emerging markets není růžová a současné neutichající nepokoje na Ukrajině tomu dále rozhodně nepřidávají. Poklesy kurzů jak ukrajinské hrivně tak ruského rublu jsou jistě následkem a Ukrajina vypadá zralá na mezinárodní finanční pomoc, bez které může upadnout do insolvence.

V posledních dnech jsme rovněž mohli na trhu zaregistrovat neobvyklý vývoj kurzu čínské měny, která nezvykle oslabila o 1,5% za poslední zhruba týden. To se nezdá jako výrazný pohyb, avšak u juanu, který je fixován v denních pásmech +-1% to představuje nejvyšší pokles v týdnovém intervalu od roku 2005, kdy byl zavedený nový měnový režim vůči USD a opuštěn fixní kurz. O zvýšeném zájmu o čínskou měnu v mezinárodním obchodě jsme již psali. Měna po delší dobu v podstatě sloužila jako „zaručená jednostranná sázka“ na růst s pěkným výnosem, zvláště po utahování měnové politiky čínskou centrální bankou od druhé poloviny 2013, kdy začaly sazby jak na peněžním trhu růst (místy velmi volatilně a neůměrně), tak výnosy dlouhodobějších dluhopisů zvyšovat. Po posledním pohybu se zdá, že tato „jistá“ investice již může být věcí minulosti a možná také, obdobně jako u ostatních měn emerging ekonomik investoři začínají rezignovat na Čínu a blíží se větší odliv kapitálu a počátek prasknutí jedné velké bubliny, která by znamenala určitě jednu z největších krizí, jakou kdy světová ekonomika zažila. Ale, ne tak rychle. I když k oné krizi nepochybně jednoho dne dojde, tak jako ke krizím v rámci ekonomických cyklů dochází a v praxi neexistuje nic jako „nové ekonomiky bez recesí“, tak v tuto chvíli se situace oslabení jeví naopak jako výhodná a zcela v režii čínské centrální banky, jejíž politika patří mezi ty ne zcela transparentní navenek. A to nejen z důvodů podpory exportů, na kterých je Čína i v situaci, kdy se snaží přejít na ekonomiku taženou růstem domácí poptávky, stále ohromně závislá. Přílišné utažení měnové politiky a růst kurzu juanu totiž vyvolalo větší příliv kapitálu včetně spekulativního. Což je patrné na větším nárůstu devizových rezerv (i možná proto se Státní čínský úřad pro devizové rezervy nechal slyšet, že za neobvyklým poklesem kurzu juanu nevidí žádný problém). Pohlédněme na jejich vývoj v poslední době:

To znamená k omezení nadměrného zadlužování nestačí regulovat měnovou politikou jenom sazby, ale je nutno přistpupit k liberalizaci kurzové politiky. A o to se zdá se banka snaží a připravuje si půdu pro rozšíření pásma denního pohybu juanu vůči dolaru a dále pak k jeho plnému zrušení a zavedení plovoucího kurzu měny plus v konečné fází k jeho plné konvertibilitě. V agendě banky je pro zajímavost rovněž zavedení programu pojištění vkladů, což následně přidá na kredibilitě menším finančním institucím, které budou ochotny podporovat menší, ale také možná perspektivnější podnikateské záměry. V neposlení řadě toto povede k liberalizaci a konkurenci na trhu depozitních sazeb, jež jsou nyní nastavovány státem.

V rámci uvedení více detailů ohledně chystaných vládních reforem bude zajímavé sledovat informace z Čínského národního kongresu (NPC), který začíná 5. března. Jak jsme již zmínili, Čína má v případě reforem obrovský potenciál s ohledem na stále relativněně hodně nízký produkt na hlavu. Tento potenciál se již začíná projevovat na reálných trzích jako komodity, to znamená vácné kovy, energie, obiloviny, softs, atd. v poslední době, které začínají opětovně výrazně narůstat, což může znamenat nový supercyklus.

Závěrem se pojďme podívat na aktivní kontrakt na číský juan na burze v Chicagu (SOL Trader, týdenní data) v poslední době. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Čína a její spotřeba komodit

Čtvrtek, Únor 27th, 2014

Ve svém článku minulý týden jsem se věnoval komoditě, kterou Čína dováží a stále více dovážet bude ze Spojených států.

Čína a její poptávka je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících globální poptávku po komoditách. Je největším importérem železné rudy, mědi a dalších významných komodit. Proto je jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky (a doprovodný pokles poptávky) vnímáno jako tlak na ceny komodit.

Jaký tedy byl vývoj za posledních 10 let?

Sečteno dohromady, podle BP World Enrgy Review, Čína aktuálně spotřebovává více energie než Spojené státy, a o přibližně o čtvrtinu. Většinu čínské spotřeby energie zajišťuje 35 největších měst, kde však žije necelá pětina obyvatel. Proto v Číně je stále velký potenciál pro nárůst spotřeby energie.

Hlavními zdroje energie v Číně zůstává ropa a uhlí, tak se na ně podíváme.

Import ropy se zvedl z 1,5 miliónu barelů ropy denně na téměř 2 miliony barelů ropy za den.  Není se co divit, vždyť v Číně se nyní prodává cca 20 miliónů aut ročně, před deseti lety se v Číně prodávalo kolem 3,5 miliónu aut za rok.

Kde je růst importu mnohem výraznější je uhlí. Jen za poledních pět let stoup, dovoz na téměř trojnásobek, za 10  let došlo k jeho nárůstu na přibližně třicetinásobek.

Pokud jde o kovy, od roku 2005 roste dovoz Číny o 15% ročně, u niklu dokonce o 85% ročně.

Sledujte Čínu a její chování na trhu komodit.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Čínská centrální banka stahuje z trhů peníze

Středa, Únor 26th, 2014

Čínská centrální banka vydala dvou týdenní forward repo kontrakty o velikosti 8 miliard dolarů. Snaží se tím způsobem stáhnout finanční prostředky z trhu.

Je to po prvé po dlouhé době. Naposledy něco podobného udělal v červnu loňského roku. Čínská centrální banka tak vydal signál, že další zvyšování likvidity na trzích nedopustí. Vždyť během ledna objem nově poskytnutých úvěrů přesáhl 200 miliard dolarů, což je více než trojnásobný objem v porovnání s prosincem.

V případě potřeby může zasáhnout ještě razantněji, rozkvět „shadow banking“ se jí vůbec nelíbí…

Výsledkem kroku je pokles čínských akcií. Podle vyjádření čínské centrální banky může na finančních trzích přetrvávat volatilita sazeb a je třeba s tím počítat.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 21. února

Pátek, Únor 21st, 2014

V roce 2013 nakoupil Fed více US obligací, než všichni zahraniční investoři dohromady.

Čína sice dělá, co může. ale nezapadá stále hlouběji do dolarové pasti?

Deutsche Bank prodává účastnické křeslo na fixu ceny zlata. Kdo o něj má zájem? Jako kandidát se jeví jihoafrická Standard Bank.

Soros násobí své spekulace na pokles amerických akcií

Co se skutečně událo v Bear Stearns?

 

Kdo všechno nadbíhá Číně?

Pondělí, Leden 27th, 2014

Čína se (zatím – pokud nespadne do krize) stává světovou velmocí – čínský juan se například již stal druhou nejpoužívanější  měnou při obchodních transakcích na světě (za dolarem), velkých pokroků dosáhla i ve vojenství (viz. lednové testy supersonického letounu). Které vyspělé země nejvíce Číně nadbíhají a jaké mají k tomu důvody? Vývoj samozřejmě nebude bez překážek…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného