Články s tagem ‘Čína’

Články týdne – 11. dubna

Pátek, Duben 11th, 2014

Putin: Rusko nemůže podporovat ukrajinskou ekonomiku do nekonečna

K čemu všemu mohl sloužit High Frequency trading na burzách

Přehled mzdových nákladů v rámi EU. I když článek se primárně věnuje Řecku, přehled dat za celou EU je zajímavý.

Objem čínského zahraničního obchodu klesá, a to jak importu, tak i exportu

 

Čína, Rusko a nový měnový systém

Čtvrtek, Březen 20th, 2014

O pádu měnového systému se mezi některými analytiky spekuluje již delší dobu jako o nevyhnutelném důsledku stávajících problémů světové ekonomiky. Co by nastalo v okamžiku pádu stávajícího měnového systému? Čína by se rozhodně chtěla podílet na novém. Na čem by ho mohla založit?

Řada analytiků nabízí novou, zlatem krytou měnu.  V takovém případě by asi bylo nutně revalvovat zlato na několikanásobek dnešní hodnoty. To by se řadě investorů a zemí líbilo, řadě naopak. Zlatý standard jen tak Čína neprosadí. Proto se snaží postupovat krok za krokem.

Postupuje přes snahu o posílení pozice v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a spolu s tím snaží se prosadit zásadní revizi struktury  Special Drawing Rights (SDR). SDR je koš čtyř měn, s nejsilnější pozicí amerického dolaru, dalšími měnami jsou euro, libra a japonský jen. Žádná jiná měna.

Co by bylo největším tématem by bez pochyby byl nový poměr jednotlivých měn. Váha dolaru by šla na jednu čtvrtinu, váha eura by klesla pod 20%.  Váha jak čínské  tak i ruské měny by byla kolem 10%.  Jednalo by se i o zapojení zlata a stříbra (dohromady cca 20%). I přesto by tento nový SDR byl stále dominován nekrytými měnami. I když podíl zlata a stříbra jepořád lepší než nic.

Využítí zásadním způsobem restrukturalizovaného SDR mohlo být něco jako kompromis mezi juanem krytým zlatem a stávajícím systémem. Nebylo by to ale nic jednoduchého. Boj o „klasický“ zlatý standard by byl následujícím krokem.

Pokud by revize SDR nebyla přijata, asi by Číně nezbylo než tento krok přeskočit a mířit ke zlatému standardu rovnou.

Co dělá Rusko? To pro změnu tlačí  na reformy v rámci Mezinárodního měnového fondu i bez účasti Spojených států. Po posledním vývoji se vsadím, že jakýkoliv jeho pokus budou Spojené státy blokovat, drží totiž v MMF kontrolní podíl.Podle agentury Reuters k de facto vetu došlo během únorového jednání skupiny G20 v Sydney. Nyní po vývoji na Ukrajině boje na půdě MMF ještě zesílí.

 

Výroční analýza pro rok 2014

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 


Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Nepokoje na Ukrajině – hraje se o ropu v Perském zálivu?

Úterý, Březen 18th, 2014

Pokud chcete nějakou zemi oslabit, začněte tím, že oslabíte jeho spojence. Co by to znamenalo v dnešní situaci? Mohou být proto být nepokoje na Ukrajině prostředkem k oslabení Íránu? Mohou. A nemusí to být tak přitažené za vlasy, jak se na první pohled může zdát.

Předpokládejme, že hlavním cílem je Írán. Ten má však mocné ochránce, které je nutno nejdříve oslabit, ideálně až ochromit. Nejmocnějším ochráncem je Rusko, proto je třeba jej oslabit, ideálně na několika frontách současně.

Jakmile by došlo k oslabení Ruska, následovalo by oslabení Sýrie. Co spojuje strategická pozice Ukrajiny a Sýrie? Je to síť plynovodů, jak na Ukrajině (psal jsem o nich již v prosinci), tak i v Sýrii (psal jsem o nich již loni v září), v obou případech plynovody směřují stejným směrem.

Jestliže by byla oslabena pozice Sýrie, oslabila by se následně i pozice Íránu. A to je to, co Spojené státy potřebují – získat kontrolu nad ropou v Perském zálivu.

Rusko si j zřejmě vědomo snahy oslabit jeho pozici, proto se chová tak, jak se chová. Je si vědomo, že největším rizikem je nadměrná eskalace rizik, to, že by se situace vymkla z rukou. Proto se snaží riziko zvýšit a zastavit další akce proti němu.

A jak nejrychleji oslabit Irán a Ruskou současně? Poklesem ceny ropy a plynu. Schválně, uvidíme časem.

Divokou kartu drží Čína, která může být nezamýšleným vítězem.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Články týdne – 7. března

Pátek, Březen 7th, 2014

Prezident Dallaského fedu – QE může mít negativní dopad na finančí trhy

Jim Rickards a jeho rozhovor věnovaný situaci v Číně

EU versus Rusko – jaký je vlastně situace v Moldávii? Může být návodem pro další vývoj na Ukrajině?

Čínská poptávka po zlatě letos roste, v porovnání s stejným obdobím minulého roku o polovic

Jeden z nejzajímavějších komentářů k situaci na Krymu. Troufám si ho nazvat povinnou četbou.

 

Krize na Ukrajině – bude vítězem Čína?

Úterý, Březen 4th, 2014

Je současný vývoj na Ukrajině začátek války? Není, je to jen další kolo války, další kolo finanční války. Nevyhraje ani Rusko, ani Ukrajina, ani Evropská unie ani Spojené státy. Vyhraje Čína.

O finanční válce jsem psal již několikrát, poprvé před dvěma lety, později například v souvislosti s vývojem v Íránu včetně jeho vyřazení z globálního bankovního systému SWIFT.

Dosud probíhala finanční válka víceméně v zákulisí, aniž by se dostala na titulní stránky novin. Nyní dochází k zásadní změně.  Veřejné úvahy nad sankcemi směr Rusko či nad tím, zda Rusko opustí dolar (i když to bývá prezentováno jako prakticky nemožné) přenáší globální finanční válku na novou úroveň a dostávají ji na titulní stránky novin a do hlavních zpravodajských relací po celém světě. Spojené státy hrozí oslabením sankcemi, Rusko zase opuštěním dolaru a jeho oslabením.

Vítěz této války nastaví nový globální finanční systém. Američané jsou si bezpochyby moc dobře vědomi, že ztráta pozice dolaru je připravila o výhody největšího obchodu všech dob a by měla za následek pád Spojených států z piedestalu největší světové velmoci.

Když se dva perou, třetí se směje.

Vítězem konfliktu na Ukrajině se proto může stát Čína, která vytěží z oslabené pozice jak Ruska, tak dolaru, potažmo Spojených států.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Čínská měna oslabuje, máme mít obavy?

Sobota, Březen 1st, 2014

Čtvrteční vystoupení Janet Yellen v Senátu USA dalo investorům informaci, že Fed nehodlá měnit tempo omezování nákupů dluhopisů a hypotečních zástavních listů na dalším setkání Federálního výboru pro operace na volném trhu 19. března. Ledaže se výrazně změní výhled vývoje ekonomiky. Nicméně, zdá se, doposud  americká centrální banka nedokázala stanovit, zda poslední slabší data jsou výsledkem vlivu ukrutné zimy nebo zda se jedná o trendovou záležitost. Více světla jistě přinese statistika o růstu zaměstnanosti v únoru a také data indexu nákupních manažerů PMI plus čísla o inflaci. Sitauce na trhu emerging markets není růžová a současné neutichající nepokoje na Ukrajině tomu dále rozhodně nepřidávají. Poklesy kurzů jak ukrajinské hrivně tak ruského rublu jsou jistě následkem a Ukrajina vypadá zralá na mezinárodní finanční pomoc, bez které může upadnout do insolvence.

V posledních dnech jsme rovněž mohli na trhu zaregistrovat neobvyklý vývoj kurzu čínské měny, která nezvykle oslabila o 1,5% za poslední zhruba týden. To se nezdá jako výrazný pohyb, avšak u juanu, který je fixován v denních pásmech +-1% to představuje nejvyšší pokles v týdnovém intervalu od roku 2005, kdy byl zavedený nový měnový režim vůči USD a opuštěn fixní kurz. O zvýšeném zájmu o čínskou měnu v mezinárodním obchodě jsme již psali. Měna po delší dobu v podstatě sloužila jako „zaručená jednostranná sázka“ na růst s pěkným výnosem, zvláště po utahování měnové politiky čínskou centrální bankou od druhé poloviny 2013, kdy začaly sazby jak na peněžním trhu růst (místy velmi volatilně a neůměrně), tak výnosy dlouhodobějších dluhopisů zvyšovat. Po posledním pohybu se zdá, že tato „jistá“ investice již může být věcí minulosti a možná také, obdobně jako u ostatních měn emerging ekonomik investoři začínají rezignovat na Čínu a blíží se větší odliv kapitálu a počátek prasknutí jedné velké bubliny, která by znamenala určitě jednu z největších krizí, jakou kdy světová ekonomika zažila. Ale, ne tak rychle. I když k oné krizi nepochybně jednoho dne dojde, tak jako ke krizím v rámci ekonomických cyklů dochází a v praxi neexistuje nic jako „nové ekonomiky bez recesí“, tak v tuto chvíli se situace oslabení jeví naopak jako výhodná a zcela v režii čínské centrální banky, jejíž politika patří mezi ty ne zcela transparentní navenek. A to nejen z důvodů podpory exportů, na kterých je Čína i v situaci, kdy se snaží přejít na ekonomiku taženou růstem domácí poptávky, stále ohromně závislá. Přílišné utažení měnové politiky a růst kurzu juanu totiž vyvolalo větší příliv kapitálu včetně spekulativního. Což je patrné na větším nárůstu devizových rezerv (i možná proto se Státní čínský úřad pro devizové rezervy nechal slyšet, že za neobvyklým poklesem kurzu juanu nevidí žádný problém). Pohlédněme na jejich vývoj v poslední době:

To znamená k omezení nadměrného zadlužování nestačí regulovat měnovou politikou jenom sazby, ale je nutno přistpupit k liberalizaci kurzové politiky. A o to se zdá se banka snaží a připravuje si půdu pro rozšíření pásma denního pohybu juanu vůči dolaru a dále pak k jeho plnému zrušení a zavedení plovoucího kurzu měny plus v konečné fází k jeho plné konvertibilitě. V agendě banky je pro zajímavost rovněž zavedení programu pojištění vkladů, což následně přidá na kredibilitě menším finančním institucím, které budou ochotny podporovat menší, ale také možná perspektivnější podnikateské záměry. V neposlení řadě toto povede k liberalizaci a konkurenci na trhu depozitních sazeb, jež jsou nyní nastavovány státem.

V rámci uvedení více detailů ohledně chystaných vládních reforem bude zajímavé sledovat informace z Čínského národního kongresu (NPC), který začíná 5. března. Jak jsme již zmínili, Čína má v případě reforem obrovský potenciál s ohledem na stále relativněně hodně nízký produkt na hlavu. Tento potenciál se již začíná projevovat na reálných trzích jako komodity, to znamená vácné kovy, energie, obiloviny, softs, atd. v poslední době, které začínají opětovně výrazně narůstat, což může znamenat nový supercyklus.

Závěrem se pojďme podívat na aktivní kontrakt na číský juan na burze v Chicagu (SOL Trader, týdenní data) v poslední době. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Čína a její spotřeba komodit

Čtvrtek, Únor 27th, 2014

Ve svém článku minulý týden jsem se věnoval komoditě, kterou Čína dováží a stále více dovážet bude ze Spojených států.

Čína a její poptávka je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících globální poptávku po komoditách. Je největším importérem železné rudy, mědi a dalších významných komodit. Proto je jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky (a doprovodný pokles poptávky) vnímáno jako tlak na ceny komodit.

Jaký tedy byl vývoj za posledních 10 let?

Sečteno dohromady, podle BP World Enrgy Review, Čína aktuálně spotřebovává více energie než Spojené státy, a o přibližně o čtvrtinu. Většinu čínské spotřeby energie zajišťuje 35 největších měst, kde však žije necelá pětina obyvatel. Proto v Číně je stále velký potenciál pro nárůst spotřeby energie.

Hlavními zdroje energie v Číně zůstává ropa a uhlí, tak se na ně podíváme.

Import ropy se zvedl z 1,5 miliónu barelů ropy denně na téměř 2 miliony barelů ropy za den.  Není se co divit, vždyť v Číně se nyní prodává cca 20 miliónů aut ročně, před deseti lety se v Číně prodávalo kolem 3,5 miliónu aut za rok.

Kde je růst importu mnohem výraznější je uhlí. Jen za poledních pět let stoup, dovoz na téměř trojnásobek, za 10  let došlo k jeho nárůstu na přibližně třicetinásobek.

Pokud jde o kovy, od roku 2005 roste dovoz Číny o 15% ročně, u niklu dokonce o 85% ročně.

Sledujte Čínu a její chování na trhu komodit.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Čínská centrální banka stahuje z trhů peníze

Středa, Únor 26th, 2014

Čínská centrální banka vydala dvou týdenní forward repo kontrakty o velikosti 8 miliard dolarů. Snaží se tím způsobem stáhnout finanční prostředky z trhu.

Je to po prvé po dlouhé době. Naposledy něco podobného udělal v červnu loňského roku. Čínská centrální banka tak vydal signál, že další zvyšování likvidity na trzích nedopustí. Vždyť během ledna objem nově poskytnutých úvěrů přesáhl 200 miliard dolarů, což je více než trojnásobný objem v porovnání s prosincem.

V případě potřeby může zasáhnout ještě razantněji, rozkvět „shadow banking“ se jí vůbec nelíbí…

Výsledkem kroku je pokles čínských akcií. Podle vyjádření čínské centrální banky může na finančních trzích přetrvávat volatilita sazeb a je třeba s tím počítat.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 21. února

Pátek, Únor 21st, 2014

V roce 2013 nakoupil Fed více US obligací, než všichni zahraniční investoři dohromady.

Čína sice dělá, co může. ale nezapadá stále hlouběji do dolarové pasti?

Deutsche Bank prodává účastnické křeslo na fixu ceny zlata. Kdo o něj má zájem? Jako kandidát se jeví jihoafrická Standard Bank.

Soros násobí své spekulace na pokles amerických akcií

Co se skutečně událo v Bear Stearns?

 

Kdo všechno nadbíhá Číně?

Pondělí, Leden 27th, 2014

Čína se (zatím – pokud nespadne do krize) stává světovou velmocí – čínský juan se například již stal druhou nejpoužívanější  měnou při obchodních transakcích na světě (za dolarem), velkých pokroků dosáhla i ve vojenství (viz. lednové testy supersonického letounu). Které vyspělé země nejvíce Číně nadbíhají a jaké mají k tomu důvody? Vývoj samozřejmě nebude bez překážek…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 24. ledna

Pátek, Leden 24th, 2014

Velká Británie neuspěla u Evropského soudního dvoru se snahou omezit limity pro short selling

Může Čína omezovat množství peněz. aniž by poslala vlastní ekonomiku ke dnu?

Jak to vypadá se stahováním německého zlata zpět do Německa

Argentinská měna oslabila za jediný den o téměř 15%. Co se tam děje? Rozhodně nic příjemného.

 

 

 

Finanční krize v Číně ala roky 2007-2008 na dostřel?

Čtvrtek, Leden 23rd, 2014

Finanční krize v Číně může být na dostřel. Záleží, jak se zachová centrální banka a lokální vláda. O co přesně jde? O kopii scénáře z let 2007-2008 ze Spojených států. Akorát místo subprime hypoték dosaďme nesplácené úvěry firmám.

Čínská společnost China Credit Trust Co varovala před týdnem investory, že možná nebude schopna dostát svým závazkům a splatit svůj produkt “2010 China Credit-Credit Equals Gold #1 Collective Trust Product,” splatný 31. ledna 2014. Tento produkt – slibující 10% výnos (trojnásobný s běžnými sazbami na bankovní vklady) – byl distribuován bankou The Industrial and Commercial Bank of China. Tato banka je největší bankou na světě, měřeno výší aktiv. Distribuce touto bankou přidala produktům v očích investorů na důvěryhodnosti, i když samozřejmě nijak neovlivňovala skutečnou výši rizika.

Prostředky vybrané od investorů byly poskytnuty formou půjčky těžaři uhlí Shanxi Zhenfu Energy Group. Tato společnost je v problémech a podle všeho směřuje k bankrotu), jeden z vysokých manažerů je ve vězení.

Pokud k němu skutečně dojde, šlo by první skutečný bankrot tohoto typu produktu v Číně (dosud došlo jen k posunutí termínů výplaty investorů). Takovýto bankrot by mohl podlomit důvěru investorů v tento typ finančních produktů.

Jelikož tyto tento typ produktů byl hojně využíván čínskými bankami za účelem vyvedení rizika z rozvahy, měl by bankrot tohoto typu produktu velké dopady na celý bankovní systém. Stejný typ produktů odstartoval subrpime krizi let 2007 a 2008.

Kroky čínské centrální banky či lokální vlády (která možná bude dotovat ztráty investorů) rozhodnou.

 

_____________

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 3 články s největším počtem přečtení v roce 2014

Kde mají Švédové své zlato

Kanada už není ekonomickým zázrakem?

Sears holding – analýza akcie

 

 

Slevy na serveru proinvestory platné do konce ledna

Články týdne – 10. ledna 2013

Pátek, Leden 10th, 2014

Evropské země – žádná sláva

Měna čínské měny – jaká je aktuální situace?

Analýza posledního zápisu z jednání Fedu, vřele doporučuji přečíst.

Co se děje v Číně?

Čtvrtek, Prosinec 19th, 2013

Před pár dny se dění v Číně věnoval ve svém komentáři p. Lembák. Já bych doplnil jeho článek odkazem na několik zajímavých událostí, ke kterým došlo v poslední době, tak jsem se sepsal do jednoho článku. Jde o:

 

Uzavření Memoranda o porozumění mezi čínskou centrální bankou a americkou FDIC

Je to asi měsíc, co čínská centrální banka uzavřela s americkým fondem pojištění vkladů (FDIC) Memorandum o vzájemném porozumění. Jeho cílem je vzájemná výměna informací, její formalizace. Působí to na mě, ačkoliv Čína nemá se Spojenými státy zrovna v lásce, zde se obě strany sichrují. Ani ne tak jedna proti druhé, ale zřejmě pro případ pádu některé globální banky.

 

Úrokové sazby v Číně jsou velmi vyso

Výnosy čínských dluhopisů jsou na desetiletých maximech. To není samo o sobě jen tak, příští rok se může Čína dočkat výrazného zpomalení své ekonomiky. Pokud chcete spekulovat na toto zpomalení, zvažte nákup čínských CDS, jak nedávno svým klientům doporučila Bank of America.

 

Uzavření dohody o ropné spolupráci mezi Ruskem a Čínou

Na spadnutí je smlouva o rozsáhlé energetické spolupráci mezi Čínou a Ruskem.  Jde o 25 –letý kontrakt na dodávky zemního plynu mezi Ruskem a Čínou. Rusko by se časem stalo jedním z největších dodavatelů surovin Číně. Výměnou za dodávky surovin se Čína bude podílet na na financování rozvoj infrastruktury na Sibiři.

 

Používání juanu v mezinárodním obchodě narůstá

Od doby, kdy Čína začala používat juan v mezinárodním obchodě (tedy od léta roku 2009), byly s ním provedeny transakce za přibližně 1,5 biliónu dolarů a celkem Čína uzavřela přes 20 měnových swapů včetně Brazílie, Velké Británie, Francie, Německa či Švýcarska nebo Evropské centrální banky.

 

Čína skupuje zlato – viz komentář z před pár dní

Za letošní rok skoupila Čína minimálně 80% světové těžby. To je enormní podíl. Něco takového se jen tak nevidí. Dokud tedy se Čína bude snažit kumulovat zlaté rezervy, bude jí vyhovovat tlak ne cenu zlata směrem dolů. V okamžik, kdy se rozhodne uvést na svět zlatem krytou měnu, její zájem se otočí.

 

Dolarové půjčky

Bank for International Settlement (BIS) vydala oficiální zprávu zaměřenou na Čínu. Varuje v ní před krizí typu asijské krize 1997-8. Důvodem je velký objem dolarových půjček čínských subjektů dosahující 900 miliard dolarů (nejvíce půjček je od britských bank). I když, na druhou stranu, dolarů je v portfoliu čínské centrální banky ažaž.

 

Dění v Číně doporučuji podrobně sledovat všem a sledovat jej co nejméně zaujatýma očima.

Čínská měna roste na popularitě

Sobota, Prosinec 7th, 2013

Před pár dny psal Jan Dvořák o dluhopisech vydaných kanadskou provincií Britská Kolumbie v čínských juanech. A není se čemu divit. Podle posledního reportu poskytovatele platebních služeb SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je čínská měna na druhém místě ve světovém obchodě s tržním podílem 8,66% v porovnání s rokem 2012, kdy se jednalo o zhruba 2% a tehdy čtvrtou světovou příčku. Největšími použivateli juanu jsou pak kromě Číny samotné dále Hong Kong, Singapur, Německo a Austrálie. Na prvním místě americký dolar s podílem 81,08% a třetí euro s 6,64% podílem na světovém obchodu.

Je tudíž evidentní, že potenciální domácí importní poptávka je velká a účastníci v mezinárodním obchodě chtějí být pro Čínu atraktivním dodavatelem komodit, zboží a služeb a tak jsou s to uzavírat dohody v juanu. V Číně zatím HDP na obyvatele dosahuje zhruba jen pětiny běžné úrovně ve vyspělém západním světě. Naopak Jižní Korea má HDP na obyvatele 22 590 USD, Hongkong 36 796 USD, zatímco Čína jen 6 188 USD (údaje za rok 2012). Existuje tudíž obrovský potenciál, pakliže se se bude Čína těmto poměrům přibližovat, vezmeme-li v potaz počet obyvatel země. Poslední zasedání pléna vládnoucí strany navrhlo výrazné reformy liberalizace nejen v oblasti domácích politik, ale rovněž uvolnění mezinárodních kapitálových toků, postupný přechod na plně plovoucí kurz a co je důležité umožnění nastavovat tržní úrokové sazby. Tyto byly po léta velmi nízko, podporovaly výrazné zadlužení a rozvoj “šedého” bankovního sektoru.

Co je zajímavé je to, že i v posdledních letech od eskalace světové finanční krize, kdy se růst v Číně značně zpomalil, tak nyní naopak dochází ke snaze ne udržovat sazby uměle na nízké úrovni, což bylo výsadou let minulých. Naopak Čína je ochotna obětovat část růstu k nastolení zdravějšího kreditního prostředí založeného na tržním nastavení sazeb. Pohlédněme na poslední vývoj výnosu 10-ti letého vládního čínského dluhopisu:

Výnos na 10-ti letý čínský vládní dluh se zvýšil na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 9 let. Momentálně 4,5%. To dále zvýšilo náklady financování rovněž pro firmy a municipality. Například, 5-ti leté AAA obligace vynášejí 6,25%, což je o 1,75 procentního bodu výše než před půl rokem. Tento zvýšený náklad dluhového financování (které bylo v mnoha případech tahounem růstu, ale vedlo k nahromadění masívního dluhu na druhé straně) již pocítilo mnoho firem  a vládních organizací, které snižují či oddalují vydávání nového dluhu. Podle posledních dat bylo vydávání obligací v říjnu 687,36 miliard juanů, níže o 24% oproti dubnu. Meziročně za 10 měsíců v tomto roce je však stále o větší objem v rozsahu 7,18 biliónů v porovnání s 6,24 bilióny juanů minulý rok.

Rostoucí výnosy, založené na přibližování se tržnímu mechanismu nastavení, jsou zajisté zajímavé pro investory a zájem o čínskou měnu roste. To společně s aplikací reforem liberalizace v praxi jistě povede k nastolení zvýšené domácí poptávky. A jelikož je Čína značně závislá na spotřebě komodit, tak to zřejmě vyústí v  novou fázi komoditního supercyklu a jejich výraznému růstu cen do budoucna.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktuálního kontraktu na čínský juan na burze v Chicagu (CME Group, Globex, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Kanadská provincie Britská Kolumbie vydala obligace v juanu

Středa, Prosinec 4th, 2013

Kanadská provincie Britská Kolumbie vydala obligace v juanu v objemu 2,5 miliardy juanů, splatnost je 1 rok. Britská Kolumbie je jednou z nejvýznamnějších kanadských provincií. Její obligace jsou první emisí obligací vydaných v juanu, kde emitentem je orgán státní správy jiné země.

Prvotním záměrem byla emise v objemu 500 miliónů, ale pro velmi velký zájem byl objem emise navýšen na pětinásobek, výnos je 2,25%. Britská Kolumbie využila navýšení emise jako prostředek měnové diverzifikace svých závazků.

Proč zrovna Britská Kolumbie? Možná i proto, že ve Vancouveru žije početná skupina imigrantů z HongKongu, která se vytvořila během posledních 15 let. Tato emise svědčí i o jejím narůstajícím vlivu.

Juan tak prokazuje svoji posilující pozici a zaznamenal bod.

Energetická náročnost budoucnosti

Sobota, Listopad 16th, 2013

I když závěry plenární schůze strany v Číně nejsou plně známy a budou se odhalovat postupně během následujícíh měsíců, podle zpráv médií a místních analytiků, druhá největší ekonomika světa hodlá zavést rozsáhlé reformy. A tyto mají býti nejvíce podstatné od reforem Denga Xiaopinga z konce 70.-tých a počátku 80.-tých let, jež otevřely Čínu světu a udělaly z ní hlavní emerging ekonomiku světa. Bude se jednat zřejmě nejen o větší tržní a finanční liberalizaci, ale pro zajímavost také omezení restrikcí pravidla jednoho dítěte, kdy rodiny budou moci mít děti dvě, pokud jeden z rodičů byl jediné dítě, apod.

To jak a jestli budou reformy skutečně realizovány uvidíme, nicméně jedno je jasné.  I po výrazných růstech produktu let posledních existuje obrovský potenciál.  Je nutné si uvědomit, že produkt (HDP) na hlavu činí v Číně pouhých 20% toho, co mívá vyspělý západní svět. Jen pro zajímavost, nemusíme chodit daleko a v Asii má HDP na hlavu Jižní Korea 22 590 USD, Hong Kong 36 796 USD, atd. a Čína jen 6 188 USD (údaj za minulý rok). To znamená rezervy jsou značné a po započetí reforem se může jednat o další růst ekonomiky nad očekávání. To po delegování pravomocí na tržní mechnismus může znamenat nastolení dalšího komoditního supercyklu (nebo jeho pokračování?) a zvýšenou poptávku po surovinách a energiích, která nebude muset být rychle uspokojena, pokuď už nyní nedojde k přípravám a raketovému nárůstu cen. Již jsme na serveru zmínili, že vláda má do roku 2020 stanoven cíl postupného navýšení podílu zemního plynu při výrobě energie na 10 %, ze současného podílu 4,5% (ve světě obvyklých 23%).

Stejně jako USA se i Čína snaží proniknout do tajů  břidlicové revoluce, avšak hornina v lokálních podmínkách obsahuje vice jílu a tak se pod tlakem spíše deformuje, než aby docházelo k frakturaci. Namísto břidlicového plynu, který je nutno dostat hlouběji z horniny, se totiž ukazuje, že je plyn možné získat také z nánosů nebo písků, jež tuto komoditu nepropouštějí (v průmyslu je používán termín tight gas, tedy “úzký plyn”). Tento plyn se zachycuje v pórech až 20tisíckrát užších než lidský vlas. Během posledních 8 let zainteresované společnosti, například PetroChina, snížily nejen čas o dvě třetiny, ale i náklady na těžbu úzkého plynu o 40 % u typického vrtu. Potenciál v této oblasti tedy zajisté existuje. Pohlédněme na skutečnou spotřebu plynu v Číně v roce 2010 a odhadovanou podle jednotlivých reportů a státního 5-ti letého plánu do roku 2020:

 Tento týden rovněž Singapur zvýšil svojí angažovanost v oblasti zemního plynu a nakoupil za 1,3 miliardy USD podíl od Ophir Energy Plc v nalizišti u africké Tanzánie. Investiční dcera pro zemní  plyn Pavilion Energy státní investiční společnosti Temasek Holdings minulý měsíc také sepsala dohodu s britskou BG Group o dodávkách 3 miliónů tun ročně kapalného zemního plynu (LNG). Zemní plyn se v Singapuru využívá z 85% při výrobě elektřiny a existují již nyní obavy, že ho bude do budoucna nedostatek.  Doposud veškerý plyn byl dodáván potrubím z Malajsie a Indonésie, avšak postupně je tento využíván těmito zeměmi pro své vlastní lokální potřeby.

Podobně také ve střední a východní Evropě, je velice aktivní Ukrajina, která kromě konvenčních zdrojů, kde se očekává do konce roku podepsání dohody o produkčním podílu na těžbě u západního pobřeží Černého moře s ExxonMobil, již podepsala minulý týden dohodu s další americkou společností Chevron tentokráte na průzkum a produkci břidlicového plynu v západní části země. V lednu byla sepsána podobná dohoda se společností Shell ve východní části Ukrajiny. Rozhovory jsou dále s francouzským konsorciem EDF a italskou Eni. Další země v regionu, které zvažují využití břidicových nalezišť jsou Polsko a Litva.

Je tedy velice důležité sledovat vývoj, zvláště pak v Číně, kdy skutečně větší liberalizace a otevření se trhu může otevřít prostor k výraznému a rychlému růstu a dalšímu komoditnímu supercyklu z důvodu příchozí  vlny poptávky nejen po energiích, ale komoditách obecně. V tu chvíli budou titulky o možné deflaci jistě rychle zapomenuty.

Zde v USA  začíná od počátku listopadu konec skladovacího období u zemního plynu a počátek využívání zásob. Zásoby se v tuto chvíli pohybují nad 5-ti letým průměrem, avšak od počátku roku 2012 se tento převis nad průměrem stále snižuje. I tak se cena plynu na burze pohybuje stále velmi nízko z důvodu teplejšího počasí v říjnu než obvykle. Rezistence je u současného aktivního kontraktu na divizi NYMEX chicagské burzy CME Group na 3,678 USD za million britských termálních jednotek, další pak na 3,717. Supporty jsou na 3,546 a další na 3,452. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 153 523  kontraktů zemního plynu. Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj daného kontraktu za poslední roky a dále jeho intrakomoditní spread s kontraktem za rok (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Státy BRICS a jejich měny

Středa, Září 25th, 2013

Na státy BRICS je často pohlíženo jako na nové mocnosti tohoto světa. Nedávno se jim relativně podrovně věnoval jeden z čtenářů. O ekonomikách těchto zemí se píše, vývoj kurzů jejich měn však není nijak široce komentován. Tak jsem se na ně rozhodl podívat.

Pracoval jsem s kurzy na koci letošního roku a minulý pátek (20. září)

  • Brazílie (BRL/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 2,0479
    • Kurz 20. 9. 2013: 2,2104
    • Změna za toto období: -8%
  • Rusko (RUB/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 30,3675
    • Kurz 20. 9. 2013: 31,8573
    • Změna za toto období: -4,9%
  • Indie (INR/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 54,7645
    • Kurz 20. 9. 2013: 62,7353
    • Změna za toto období: -14,6%
  • Čína (CNY/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 6,2364
    • Kurz 20. 9. 2013: 6,1211
    • Změna za toto období: +1,8%
  • JAR (ZAR/USD):
    • Kurz 31. 12. 2012: 8,4796
    • Kurz 20. 9. 2013: 9,8775
    • Změna za toto období: -16,5%
  • Pro srovnání ještě doplňuji EUR (EUR/USD)
    • Kurz 31. 12. 2012: 0,7567
    • Kurz 20. 9. 2013: 0,7393
    • Změna za toto období: +2,3%

Jak je vidět, kurzy zemí BRICS se vůči dolaru nepohybují vůbec homogenně, rozptyl je docela veliký. Některé pohyby přitom stojí za pozornost. Třeba jejich téměř synchronní minimum vůči dolaru letos na přelomu srpna a září.

Jedinou zemí BRICS, jejíž měna vůči dolaru posílila, je Čína (díky jejím řízení měnového kurzu). Na druhém konci se nachází Indie a Jihoafrická republika.

Příštích (tý)dnech se budu věnovat zemím (a jejich měnám) s největším kurzovým pohybem.

Měnový swap mezi Maďarskem a Čínou

Úterý, Září 24th, 2013

Když se píše poslední dobou o Madarsku, je to v souvislosti s kroky V. Orbána. Prakticky mimo pozornost zůstala jiná událost na maďarské ekonomické scéně.

Jde o uzavření měnového swapu mezi centrálními bankami Maďarska a Číny o objemu 10 miliard juanů (1,6 miliardy USD). Doba trvání byla sjednána na 3 roky s možností prodloužení. Maďarsko ale zdaleka není první zemí Evropské Unie, ktrá by takový kontrakt uzavřela – už ho mají např. Francie, Velká Británie či Německo.

Jsem zvědav, kdy k podobnému kroku přistoupí i ČNB.

Co může mít Čína podobného s Japonskem?

Sobota, Září 7th, 2013

V souvislosti s odlivem kapitálu z emerging ekonomik, znehodnocováním jejich měn a nutnosti intervenovat (mj. minule zmíněný brazilský real zareagoval zhodnocením na ohlášenou 60 mld. USD intervenci), je pozitivní to, že čínská ekonomika se oproti svým kolegům z bloku BRIC a dalších rozvíjejících se trhů drží. Je to dozajista dáno její mnohem silnější ekonomickou pozicí. Nicméně, stejně jako u ostatních emerging ekonomik, kde jsme minule hledali možnou paralelu s asijskou krizí 1997-98, lze u Číny pozorovat potenciální vývoj, který byl charakteristický od počátku 90. let v podstatě, dá se říci, do dneška, tj. to co v ekonomii definujeme jako ztracené dvě dekády. Tato krize v Japonsku, po periodě závratného optimismu 80. let, nekontrolovatelného růstu aktiv, převážně nemovitostí a akcií spojeného s nadměrným zadlužováním, v konečném důsledku vyústila, jak už to bývá a vždy bohužel bude, k prasknutí bubliny a nutnosti státních intervencí, kdy už nezbývá nic jiného než kroky učiněné v poslední době guvernérem BOJ a varováním veřejnosti, aby využili hotovost nebo o ní přijdou, apod.

V Číně exsituje zdá se podobný problém a jak jsme si minule řekli, ceny nemovitostí v tomto roce začali opětovně akcelerovat po určitém útlumu v r. 2012 a to dokonce rychlejším tempem než v r. 2011. Je zajímavé se podívat na poměr podle MMF mezi cenou domů a úrovní mezd v jednotlivých městech světa:

Je vidět, že v tomto poměru kralují ve světě hned 3 čínská města a je otázkou, jak jsou tyto nákupy, ženoucí ceny nahoru financovány. S tím souvisí problematika dluhu a minule jsme se zamýšleli nad tím, zda je jeho nárůst zdravý. V r. 1989 činil privátní dluh v Japonsku kolem 200% HDP, což je v podstatě podobná hodnota nyní v Číně.

Tak jak se znehodnotily v posledních měsících měny jných emerging zemí, tak se naopak zhodnocuje čínský juan. To může být povzbudivé. Nicméně, jeden si musí klást otázku, co by se stalo, kdyby se i čínská měna vůči dolaru a euru znehodnocovala. Tendence nazvat Čínu měnovým manipulátorem a likvidátorem ekonomického růstu ve vyspělém světě z tohoto titulu již zde byly, tudíž geopoliticko-ekonomický zájem je na postupném zhodnocování juanu. Pohlédněme na vývoj USD a EUR vůči této měně v posledních letech:

Trend je tedy ve znamení apreciace, což má opět další paralelu se zemí vycházejícího slunce. Po dohodě o koordinaci měnových politik v r. 1985 v newyorkém hotelu Plaza, zhodnotil japonský jen inflačně očištěno během cca roku a čvrt o 30% oproti hlavním obchodním partnerům. Japonsko reagovalo na z tohoto titulu relativní ztrátu vnější konkurenceschopnosti uvolněním fiskální a měnové politiky, což následně vedlo k problémům s dluhem a v podstatě v konečném důsledky ke ztrátě kontroly nad jeho růstem. Jak se současné zhodnocování juanu projevuje na ukazateli vnější rovnováhy, tj. podílu běžného účtu platební bilance k HDP v Číně?:

Je vidět, že tento důležitý poměr postupně klesá a země si musí dát pozor na zachování externí bilance, případně přeorientovat ekonomiku na taženou domácí poptávkou, podobně jako to bývá charakteristické u vyspělých zemí. Reálná kupní síla průmerné čínské rodiny je však v tuto chvíli zhruba třetina toho, co byla u japonské rodiny v r. 1990 a tudíž není možné plně spoléhat na domácí spotřební výdaje domácností jako hlavního tahouna růstu.

V souvislosti s dluhem je nutné dodat, že Čína reagovala na finanční a dluhovou krizi ve světě jeho zvýšením a v minulém roce např. činily úrokové náklady domácích firem v průměru (respektive medián) kolem 25% k provoznímu zisku oproti nějakým 14% před deseti lety. Podobně jsou na tom rovněž jednotky místních správ, tj. municipální vlády, které si půjčily kolem 3 biliónů vyjádřeno v USD a tyto půjčky jsou garantovány nemovistostma a pozemkama. Otázkou je, co nastane v případě propadu ceny těchto statků? Řešením pak bude dozajista ukrývání tohoto špatného dluhu a vytváření „zombie“ bank, podobně jako tomu bylo v Japonsku.

Co je velice pozitivní v této oblasti je, že si toto Čína zdá se uvědomuje a je ochotna obětovat růst produktu za každou cenu ve prospěch reforem v oblasti kreditních praktik. To do jaké míry se ji to daří a podaří uvidíme v budoucnu.

Velice zajímavým faktorem je rovněž to co zmínil Jan Dvořák a to je politika jednoho dítěte. To znamená potenciální stárnutí generace a menší poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva nutného k placení mandatorních výdajů a dluhu. Poměr seniorů k ekonomicky aktivním je v tuto chvíli stále velice příznivý a to kolem 11%. Je nutné si však uvědomit, že v Japonsku to v r. 1989 bylo podobné a zlomek činil 17% než se během následujícíchdvou desetiletí zdvojnásobil. Politika jednoho dítěte pak může vést k další paralele s Japonskem.

Závěrem se podívejme na kontrant na čínský juan na burze v Chicagu (kontinuální kontrakt, týdenní data, Globex systém) za hruba poslední rok. Klikněte na obrázek pro zvětšení: