Články s tagem ‘daně’

Jsou placené projekty „financované z evropských fondů“ opravdu placené z těchto fondů?

Úterý, Duben 15th, 2014

Před pár dny jsem a serveru e15.cz našel informace o čerpání evropských fondů Českou republikou za roky 2004-2013. Koho zajímají absolutní částky, tak ČR odvedla do pokladny EU 343 miliard korun a inkasovala 676 miliard. Kladné saldo činí 333 miliard korun. Více než polovina salda (konkrétně 55%) byla vytvořena v posledních 3 letech.

333 miliard je jistě velká částka. Já se na tuto částku však podívám v relativním srovnání. Kladné saldo je na přibližně polovině inkasovaných prostředků. Co to znamená?

Že když kdekoliv uvidíte text: financování z fondů EU částkou XXX, vydělte si tuto částku dvěma. Polovina těchto peněz je tak jako tak původem z České republiky.

Zároveň je i přes růst v posledních letech inkasovaná částka nijak výrazně (pokud vůbec) nepřevyšuje placené úroky. Pohledem z jiného úhlu – díky projektům z EU máme současný dluh financovaný za nulovou sazbu. To ale jen v letech 2012-13. Do té doby ani to ne.

Kdybychom nežili na dluh (a ten neustále nezvyšovali), byl by efekt těchto dotací výrazně větší…

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 3. ledna

Pátek, Leden 3rd, 2014

Francie protlačila 75% daň z příjmu. Zřejmě se snaží vyhnat bohaté lidi ze země.

Utrácejte, co můžete. Spořit nemá smysl – komentář listu The Guardian

Pokud hledáte těžaře, jehož akcie byste rádi koupili, zvažte akcie royalties společnosti.

Írán – dlouho nevídaná investiční příležitost

Globální daňová optimalizace bude čím dál těžší

Úterý, Září 17th, 2013

Z daní se stává globální politikum.

Prakticky všem vyspělým zemím chybí peníze. Boj s daňovými úniky byl tak jedním z témat nedávné schůzky skupiny G20. Jak se uvádí v závěrečném komuniké, od roku 2015 si země skupiny G20 budou vyměňovat daňové informace. Termín je to skoro šibeniční, ale budiž.

Cílem jsou jak bohaté fyzické osoby, tak i nadnárodní společnosti, využívající nejrozmanitější struktury včetně daňových rájů či vyjednaných výjimek (jako např. Apple v Irsku). Na jednání G20 to bylo schváleno díky tou, že se na poslední chvíli před summitem přidala Čína. Co si za to vyjednala, se můžeme jen dohadovat.

Navrhnout kostru něčeho takového by nemělo být komplikované. V tomto případě však bude čert ukryt v detailech včetně ochrany poskytovaných informací. Už vidím, jak americké úřady bez zaváhání a s nadšením posílají informace do Ruska či Čína a naopak.

Jsem na to zvědav.

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

 

Kde končí naše daně?

Úterý, Srpen 13th, 2013

Každou chvíli si někdo stěžuje, že platí daně a ty končí v černé díře.  Když něco vidíte v číslech, proporce mezi jednotlivými položkami nejsou tak názorné.

V grafické podobě to však stojí za to. 

Vřele doporučuji si obrázek projít, uvidíte co skutečně ovlivňuje výši deficitu a jaké položky, u kterých se lidé mnohdy rozčilují, jsou na úrovni zaokrouhlovací chyby…

 

 Autorem je nevládní organizace eStat.cz Originální obrázek s možností zvětšování najdete zde.

Jak fungují sociální dávky (jeden z největších výdajů rozpočtu) je zase názorně zpracováno zde.

 

TOP 5 letošní vybrané články

Pokles likvidity finančních trhů na dohled

Neděle, Květen 12th, 2013

Díky čemu? Díky novým, nesmyslným daním.

Jak již čtenáři webu pravděpodobně zaregistrovali, v lednu letošního roku schválili ministři financí 11 zemí EU návrh daně z finančních transakcí. Půjde o daň v pravděpodobné výši 0,1% z obchodů s akciemi a dluhopisy a 0,01% z obchodů s deriváty, pokud alespoň jedna strana bude z jedné z účastnických zemí.

O nesmyslnosti této daně se ve svém prohlášení koncem dubna vyjádřila i International Banking Federation (IBF), tedy sdružení bankovních federací řady zemí. IBF při tom použila hodně silná slova. Hned v první větě mluví o „strong opposition“, dále mluví například o kaskádovitém efektu, o tom, že banky ze zemí, kde se bude daň vybírat, budou v konkurenčním boji významně znevýhodněny. Očekávaný výnos je přibližně 30-35 miliard euro ročně a takové náklady si finanční instituce sotva nechají na svých bedrech.

Primárně dle IBF jsou hlavními náklady transakční náklady včetně nákladů na hedging, náklady na financování či náklady na diverzifikaci. Dalšími, tentokrát nenákladovými dopady této daně bude díky snaze finančních institucí přesunout co největší množství transakcí mimo jurisdikci této daně zhoršení likvidity a následné zvýšení rizika pro všechny účastníky trhu.

Pokles likvidity je to poslední, co finanční trhy potřebují. Přesně k tomu však zavedení nové daně směřuje.

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Články týdne – 8. března

Pátek, Březen 8th, 2013

Komentářů ke smrti Huga Cháveze se na webu celá řada. Pár jsem jich přečetl a nejvíce mně zaujal následující článek. Dočasným prezidentem se nejspíše stane stávající Viceprezident, jehož styl je také dosti svérázný.

Že byla nedávno schválena v 11 zemích EU tzv. Tobinova daň z finančních transakcí není nic nového. Ministři financí Itálie a Francie najednou obracejí a varují před nezamýšlenými dopady této daně.

Že krize povede ke všemožným dalším a dalším kontrolám je již snad jasné. Řecko například začíná mnohem více monitorovat bankovní účty.

“This time is different” je oblíbená modla množství investorů. Tento článek na toto téma vřele doporučuji.

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu

Nová spotřební daň je tu

Středa, Leden 23rd, 2013

Současná spotřební daň je součástí ceny pohonných hmot. Tato daň z finančních transakcí se stane součástí ceny bankovních služeb.

Ministři financí 11 zemí EU schválili návrh daně z finančních transakcí. Její zavedení po doladění detailů lze očekávat od roku 2014. Dobrovolně se k ní hlásí následující země: Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecka, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Daň v pravděpodobné výši 0,1% se bude platit z obchodů s akciemi a dluhopisy, a 0,01% z obchodů s deriváty, pokud alespoň jedna strana bude z jedné z výše uvedených zemí. Mezi poslední největší odpůrce této daně v EU se řadí Velká Británie a Švédsko, Česká republika se hlasování o dani zdržela.

Nevěřím, že finanční instituce si nechají na svých bedrech očekávané náklady více než 30 miliard euro. Tyto peníze zaplatí spotřebitelé, ať už přímo či nepřímo.

Je to nová spotřební daň. Daň z bankovních služeb.

 

 

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Itálie monitoruje bezhotovostní platby a hledá daňové úniky

Čtvrtek, Březen 22nd, 2012

Není to tak dávno, co se psalo o tom, že Ferrari poklesly tržby o více než polovinu. Důvodem byl zájem italských finančních úřadů o dańová přiznání jejich majitelů. Nyní Italský finanční úřad pokročil ještě dále.

Podle informací serveru http://www.sovereignman.com/ začíná italský finanční úřad testovat automatizovaný systém analyzující, zda výdaje občanů provedené bankovními převody a platebními kartami jsou v souladu s jejich daňovým přiznáním. Budou analyzovat i náhlé změny v chování spotřebitelů.

Podle předběžných výsledků prvotní test označil jako podezřelého každého pátého Itala.

Potom se divme, že je takový tlak na provádění maximálního možného počtu transakcí bezhotovostně.

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články: