Články s tagem ‘Deriváty’

Rizika 2014

Čtvrtek, Leden 23rd, 2014

V roce 2013 jsme se dočkali relativního zklidnění globální situace. Řada investorů a politiků doufá, že nejhorší je za námi (rád bych doufal také, ale pořád ještě tomu nevěřím).

V této analýze se podívám na hlavní faktory, které ovlivní letošní vývoj. Těmi jsou:

  1. Finanční systém – jeho přetrvávající křehkost
  2. Světová obchodní nerovnováha
  3. Trh zlata – dvě klíčové společnosti mění své chování

 

Finanční systém – rozsah rizik a změna financování bank

Finanční systém jako celek se neustále zvětšuje. Tato skutečnost zvyšuje riziko krize. Jak velký problém hrozí?

Finanční trhy jsou komplexní systémy – milióny obchodníků, investorů nebo spekulantů. Každý z nich má své preference, averzi k riziku, pohled na trh a podobně. Někdo investuje milióny, jiný pár stovek.

Obecně, rozsah jakékoliv krize je omezen velikostí systému, v jakém se krize odehrává. Nejde při tom o vztah lineární. Pokud se systém zvětší na dvojnásobek, rozsah potenciální krize v něm odehrávající se zvyšuje řádově. Pokud se systém zvětší na čtyřnásobek, rozsah potenciální krize se zvyšuje o dva řády.

Jak to vypadá nyní?

1. Objem úrokových derivátů narostl přibližně o polovinu.

2. Výrazně stoupla koncentrace bankovního sektoru

Deriváty mohou být jednou z rozbušek vývoje. Finanční trh včetně derivátů je větší, než byl v letech 2007-2008 při začátku krize. V létě 2007 činil objem úrokových OTC derivátů 380 biliónů dolarů, nyní jsou úrokové deriváty na cca 560 biliónech (tedy cca čtyři pětiny celkového objemu OTC derivátů).

Dále platí, že pokud je systém tvořen velkým množstvím menších prvků je riziko menší, než když systém má pár dominantních prvků. Platí to i o bankách. Následující graf z dílny The Huffington Post názorně ukazuje rostoucí koncentraci v bankovním sektoru Spojených států.

(klikněte na obrázek pro jeho zvětšení)

 

Suma sumárum, potenciální velikost dalšího kola krize je proto v porovnání s krizí nastartovanou v letech 2007-2008 několikanásobná. Uff.

 

Zároveň se mění financování bank

Pokud se podíváme na rozvahy bank, uvidíme ještě jeden významný posun v čase: před 50 lety poskytovaly banky primárně úvěry se splatností 1-3 roky. Hlavním zdrojem financování byly emitované obligace se splatností 5-10 let. Banky žily z úrokové marže (za obligace platily třeba 5%, úroky poskytovaly za 8-10%).

Jak to vypadá nyní? Pominu-li deriváty a obchodování na vlastní účast, tak banky v posledních letech poskytují hlavně úvěry se splatností 3-5 let, přičemž hlavním zdrojem financování jsou krátkodobé cenné papíry a úvěry se splatností několika měsíců až 1 rok. Úvěry poskytují za 4-5%, financování získávají za méně než 1%.

Jakékoliv vyschnutí krátkodobého financování by mohlo velmi rychle vést k problémům banky. Co hrozí, kdyby zdroje financování vyschnuly? Jedním slovem – panika. Bez dalšího zásahu světových centrálních bank by mířil bankovní a finanční systém ke dnu. Proto musí být centrální banky neustále ve střehu.

Výsledkem obou výše zmíněných faktorů je bratrovražedný boj ve skupině finančních žraloků. Na jedné straně JP Morgan, na straně druhé Goldman Sachs.

 

Světová obchodní nerovnováha

Často se v novinách dočteme, že země X má velký přebytek zahradního obchodu, země Y, že má naopak deficit a podobně. Případně se píše o to, jaký je výsledek mezi dvěma konkrétními zeměmi (nejčastěji mezi Spojenými státy a Čínou).

Výrazná obchodní nerovnováha je to poslední, co může přispět k růstu světové ekonomiky. Téměř čtvrtina světové ekonomiky je tvořena ekonomikou Spojených států, druhá čtvrtina pak dohromady ekonomikami Číny, Japonska, Německa, Indie a Jižní Koreje.

Jak ale vypadá žebříček zemí s největšími přebytky či deficity zahraničního obchodu?

Nejprve země s největším přebytkem:

Čína – 300 miliard USD (5% HDP)

Japonsko – 200 mld. ISD (3,5% HDP)

Německo – 200 mld. USD (5,5% HDP)

Rusko – 70 mld. USD (5% HDP)

Saúdská Arábie – 70 mld. USD (15% HDP)

Mimochodem, Evropská komise chtěla Německo za tento přebytek sankcionovat.

 

Následují země s největším deficitem:

Spojené státy – 470 mld. USD (3% HDP)

Velká Británie – 70 mld. USD (3% HDP)

Itálie -  70 mld. USD (3% HDP)

Španělsko -  65 mld. USD (4,5% HDP)

Indie – 40 mld. USD (2,5% HDP)

 

Deficit Spojených států financovaný nákupy amerických obligací Čínou as Japonskem spolu s outsourcingem v minulých několika desítkách let živil růst ekonomik všude po světě. Čína přestává americké obligace nakupovat, mezinárodní outsourcing, jež také není zaklínadlo, jakým byl na přelomu tisíciletí.

Bez významného růstu domácí poptávky zejména v Číně a Indii se globální ekonomika rychle zastaví (i když jí zatím předpovídají silný růst).  A na stojícím kole se cyklista moc dlouho neudrží.

 

Na trhu zlata se v letošním roce budou dít věci. Dvě společnosti významně operující na trhu zlata mění své chování.

Po desetiletí růstu ceny došlo v roce 2013 k poklesu ceny zlata o 28%. Je to přestávka v býčím trhu či začátek trhu medvědího? Co se na trhu zlata změnilo či mění?

Jako první bych zmínil skutečnost, že jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Konkrétně mám na mysli společnost Barrick Gold. Myslíte si, že je to nesmysl? Není. Indicií je celá řada.

Společnost Barrick Gold má problémy s cash flow (zvláště po problémech s otevřením dolu v Jižní Americe) a uvažuje o prodeji své produkce Číně za spotové ceny. Abych byl přesnější, šlo by o prodej přímo čínské centrální bance.

To je zásadní změna chování, dříve byl Barrick proslulý mohutným hedgingem. Šéf společnosti John Thornton (nastoupivší do čela společnosti v létě 2012 po 20 letech v Goldman Sachs bez jakýchkoliv zkušeností v těžařském průmyslu) má na vysokých postech v Číně řadu přátel a tento kontrakt je výsledek jeho snažení.

V této souvislosti bude zajímavé sledovat vývoj kolem dolu Pascua Lama. Koupí ho Čína? Důl ji již zatížen kontakty na budoucí dodávky zlata, Číňané by mohli být schopni vyjednat zajímavé podmínky.

Krátce shrnuto – jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Na trh se tak dostane méně zlata než v minulých letech.

Druhou společností operující na trhu zlata, která významně mění své chování je banka JP Morgan.

Velké americké banky kumulují „papírové“ zlato. Mezi nimi hlavně JP Morgan. Tato banka v posledních měsících zásadně změnila svoji strategii – přešla od „short“ na „long“ zlato. K tomu JP Morgan kumuluje i fyzické zlato – v prosinci minulého roku bylo dodáno 2472 kontraktů, z toho dodání 2389 z nich si vyžádala banka JP Morgan. Pokud je na short straně, JP Morgan nedodává zlato, ale preferuje finanční vyrovnání. Pokud je na long straně, požaduje dodávky zlata. Banka JP Morgan byla před měsícem long v desítkách tisíc kontraktů.

To je zásadní změna pohledu JP Morgan na zlato. Při jejich pozici na trhu zlata pravděpodobnost poklesu ceny zlata se zmenšuje. Pokud bude i nadále chtít JP Morgan kumulovat zlato, bude se snažit vyvarovat se růstu jeho ceny, pokud nebude s objemem zlata ve svém vlastnictví spokojen.

Trh zlata se prochází zásadní změnou, do popředí se pomalu dostává váha fyzického kovu. Pokles ceny zlata v roce 2013 byl podle mého názoru dočasným.

 

Součet křehkosti finančního systému podporované nerovnováhou ve světovém obchodě a změny na trhu se zlatem zavdává třaskavou kombinaci faktorů ovlivňujících další vývoj.

Chcete přesně odhadnout vývoj? Hoďte si kostkami. Váš pohled uvítám v komentářích pod článkem.

 

 

Po zájemce dávám na závěr tip na „super černou labuť“ letošního roku: První kroky směrem ke sjednocování Severní a Jižní Koreje. Jako druhou labuť pak pád režimu s Saúdské Arábii.

 

___________

Prozatím 3 články s největším počtem přečtení v roce 2014

Kde mají Švédové své zlato

Kanada už není ekonomickým zázrakem?

Sears holding – analýza akcie

 

 

Slevy na serveru proinvestory platné do konce ledna

 

 

Genetické algoritmy – jak jsou na tom jiné trhy?

Úterý, Leden 21st, 2014

V souvislosti s genetickými algoritmy jsem se zaměřoval především na forex. Nicméně tento trh není jediný. Na jaké trhy jsou genetické algoritmy použitelné? A proč bychom se na ně měli zaměřit?

 

Futures

Futures jsou pro mne velice zajímavý trh a genetické algoritmy na ně též aplikuji.
Hlavní výhoda futures je v jejich centralizaci a nákladech. Z tohoto pohledu si stojí velmi dobře. A pokud používáte trade station, tak jsou snadno dostupná i kvalitní data.

Nevýhoda je potřeba kapitálu ideálně 15.000 USD a více. S ohledem na velikost kontraktů bude mít portfolio maximální drawdown objektivně kolem 3.000 USD. Na rozdíl od forexu, kde se s menšími pozicemi můžete pohybovat u maximálních DD i kolem 500 USD a testovat tak portfolia s mnohem menším rizikem.

 

ETF

ETF jsou vynikající alternativa pro futures, pokud chcete méně riskovat. Základní instrumenty, jako je IWM, SPY nebo GLD mají likviditu obrovskou a není tak problém na nich obchodovat strategie vytvořené pomocí genetických algoritmů.

Na jednu velkou nevýhod však narazíte – nutnost vysokého kapitálu. ETF jsou vlastně akcie a tak pokud realizujete více než 4 obchody za týden, což je u genetických algoritmů vysoce pravděpodobné, potřebujete kapitál 25.000 USD. Bohužel zákony v USA jsou občas paradoxní.

 

Akcie

Zde může mít použití genetických algoritmů smysl, ale můj názor je, že když mohu zobchodovat přímo index, proč bych obchodoval akcie?

 

Opce

Opce jsou specifický trh a GA je možné využít pro vyhledávání edge v trhu. Nicméně automatizovat opce je podle mne zbytečné.

 

Shrnutí

Z mého pohledu jsou GA nejlepší pro forex a futures/ETF. Výhodou forexu je možnost nasazení vysokého počtu strategií na účet a u futures zase jejich centralizace. Záleží tedy pouze na každém obchodníkovi a jeho kapitálu, jakou cestou se vydá.

Pokud by vás zajímalo ke genetickým algoritmům více, vypsal jsem s ohledem na zájem i webinář. Více informací najdete zde: http://strategyquant.cz/webinar-geneticke-algoritmy/

Články týdne – 9. srpna

Pátek, Srpen 9th, 2013

 Banky a jejich role v dnešní ekonomice. Přitom se na bankovním trhu dějí zajímavé věci. JP Morgan například kupuje od UBS jejich OTC komoditní deriváty.

Čína je si vědoma svých dlouhodobých problémů a to, že největším problémem je její historie. Jinak by nechystala uvolnění politiky jednoho dítěte.

Úvaha nad tím, zda a případně jak je cena zlata korelována s vývojem globální ekonomiky.

Která profese začíná být ohrožena? Ještě to nějakou dobu bude trvat, ale ohrožení se začíná projevovat.

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Roman Truska: Před 400 lety a nyní, díl 1.

Čtvrtek, Leden 17th, 2013

Práve pred 400 rokmi chytili skupinu 13 sprisahancov, čo skúšali zabiť kráľa Jakuba I. Anglického a vyhodiť do povetria Snemovňu lordov počas toho, čo sa stalo známym ako Sprisahanie (niekedy zrada) čierneho prachu.

Ak ste niekedy videli film V ako Vendeta, tak ten príbeh poznáte. Guya Fawkesa našli pod Snemovňou lordov s tromi tuctami sudov pušného prachu … a až do dnešných dní sa v každoročnej pripomienke tejto udalosti páli jeho figurína predstavujúca zlo.

V základe však bolo Sprisahanie čierneho prachu o slobode. Anglická monarchia tých čias kontrolovala každý aspekt ekonomiky a životy svojich poddaných počnúc tým, čo môžu na sebe nosiť, až po to, ako môžu zbožňovať.

“Zákony o úspornosti”, ktoré regulovali súkromné správania boli bežné. Alžbeta aj napr. znovu zaviedla daň fúzov na ochlpenie tváre rastúce dlhšie ako dva týždne. Tiež vydala dlhý zoznam kategorizácie sociálnej triedy, ktorým sa presne diktujú požiadavky na farbu a typ oblečenia, aké majú jej poddaní nosiť.

Ukazuje sa, že tieto zákony o úspornosti boli len ranou formou štátom sponzorovaného prihrávania kšeftov korporáciám, anglický textilný priemysel platil Alžbete ohromné sumy peňazí výmenou za kráľovské dekréty o pletených čiapkach a vlnených pančuchách. A ako vidíme dnes, zákony o úsporných žiarovkách a “ekologické” opatrenia k “záchrane planéty” nie sú nič nové pod slnkom.

V dôsledku toho bola veľká časť anglickej pracovnej sily a disponibilného príjmu nešikovne alokovaná do prašteného oblečenia, namiesto toho, aby sa vydala na ďaleko produktívnejšie využitie … krajina viazla v takmer trvalej štátnej stagnácii.

Ani nehovoriac o tom, že anglické financie sa za Alžbety zhoršovali. Do roku 1600 boli štátne výdavky o 23% vyššie ako výber daní, čo by bolo v dnešnej dobe ekvivalentom 550 miliárd dolárov ročného deficitu v dnešných US. Nie je to teda podružné číslo.

Alžbetin nástupca Jakub I. pokračoval v extravagantných výdavkoch a v zadlžovaní anglickej ekonomiky a v častom prelievaní peňazí daňových poplatníkov k hŕstke favorizovanej elity. Než prišiel k moci Jakubov nástupca Karol I., dlhy monarchie už predstavovali takú záťaž, že Karol bol nútený ľudí nútiť, aby mu požičiavali peniaze, a tí, čo odmietli, boli uväznení a ich majetok skonfiškoval.

Žiadne prekvapenie, že v roku 1642 vypukla občianska vojna. Karla I. v roku 1649 popravili a Anglicku v nasledujúcom desaťročí dominovala genocídna diktatúra Olivera Cromwella.

Keď sa nad tým zamyslíte, tak ten kolaps bol neodvratný. Celá predchádzajúce desaťročia bola celá anglická ekonomika pod kontrolou jedinej osoby, ktorá štát ohromne zadlžovala, brzdila rast a obmedzovala osobné ľudské slobody. A to nie je práve recept na dlhodobý úspech.

Zradcovské sprisahanie pušného prachu z 5. novembra 1605 bolo možno pre sprisahancov neúspechom, ale keď sa tomu dalo dosť času, tak potom bol ten systém natoľko zmrvený, a tak neudržateľný, že bol predurčený ku kolapsu sám.

Je kuriózne, že dnes sa na Západe od toho moc nelíšime. Máme svoje zákony o úspornosti, čo regulujú všetko od spotreby tabaku až po potraviny, čo smieme a nesmieme jesť. Máme svoje vlastné štátom nahrávané kšefty korporáciám a kartelom. A sme enormne zadlžený.

A rovnako ako anglickí monarchovia, aj my máme nepatrnú elitu, čo kontroluje absolútne všetko, čo sa týka ekonomiky – zdanenia, regulácie a peňažnú ponuku.

Netreba hovoriť, že je to neudržateľné. A história nám ukazuje, že tieto typy neudržateľných systémov vždy skolabujú pod svojou vlastnou váhou…

A my sa od toho moc nelíšime …

Keď v US skrachujú finančné trhy, dopadne to rovnako aj s US ekonomikou. Len si spomeňte, čo sa stalo v roku 2008. Finančné trhy sa zrútili, trhy s úvermi zamrzli a ekonomiku náhle postihol infarkt. No ale existuje len málo vecí, ktoré by mohli spôsobiť tvrdší alebo rozsiahlejší krach finančných trhov ako panika s derivátmi. Bohužiaľ väčšina ani nechápe, čo to tie deriváty sú. Na rozdiel od akcií a obligácií, nie je derivát investíciou do čohokoľvek reálneho. Derivát je skôr legálna stávka na budúcu hodnotu alebo výkon niečoho iného.

Zrovna tak, ako môžete ísť do Las Vegas či stávkovať, kto vyhrá cez víkend vo futbale, zarábajú bankári na Wall Streete bilióny dolárov stávkami na to, ako si v budúcnosti povedú úrokové sadzby a ktoré úverové inštrumenty zrejme zlyhajú. Wall Street bol transformovaný na gigantické kasíno, kde ľudia vsádzajú na čokoľvek, čo si len možno predstaviť. Funguje to dobre potiaľ, pokiaľ v ekonomike nedôjde k nejakým zbesilým obratom a riziko je zvládnuté tuhou disciplínou, ale ako sme už videli, v posledných rokoch tu boli aj časy, keď deriváty vyvolali ohromné problémy.

Napr. viete, prečo najväčšia poisťovacia spoločnosť na svete AIG v roku 2008 skrachovala a vyžadovala od vlády vykúpiť sa z dlhov? Bolo to kvôli derivátom. Mizerné derivátové obchody tiež spôsobili položenie MF Global a tú 6 miliardovú dolárovú stratu, čo JPMorgan Chase nedávno utrpela na derivátoch a robilo to titulné stránky novín po celej planéte. Ale všetky tieto incidenty boli len zahrievacím cvičením pre nadchádzajúcu derivátovú paniku, ktorá zničí globálne finančné trhy. Najväčšie kasíno v histórii sveta sa “položí” a ekonomické zrútenie, čo príde z tohto krachu, bude úplne desivé.

Fakt existujú dôvody, prečo raz Warren Buffet o derivátoch hovoril ako o “finančnej zbrani hromadného ničenia”. Nikto naozaj nevie, aká je celková hodnota všetkých derivátov, ktoré okolo nás plávajú, ale odhady uvádza nominálnu hodnotu globálneho trhu s derivátmi niekde medzi 600 biliónmi dolárov až k 1,5 trilióna dolárov. (600 tisíc miliárd až 1,5 milióna miliárd.)

Majte na pamäti, že globálny HDP je niekde okolo 70 biliónov dolárov za celý rok. Hovoríme teda o sumách peňazí, ktoré sa úplne vymykajú predstave.

Tak kto všetky tie deriváty nakupuje a predáva?

Roman Truska

 

Dokončení  příští týden

 

 

Pohled na penzijní reformu


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Libor a vazba na burzovní eurodollar

Sobota, Listopad 24th, 2012

Když se řekne eurodollar, někteří si představí kurz eura k americkému dolaru. Investiční profesionálové však ví, že se jedná o zcela něco jiného a to o významnou krátkodoubou úrokovou sazbu obchodovanou na chicagské burze CME na dolarová depozita uložená mimo území USA. Jedná se tak stejně jako u Liboru o úrokovou sazbu. Proč vznikla sazba na americká depozita mimo USA. Důvodů je několik, ale ty hlavní jsou zvláště pak po druhé světové válce, kdy Rusko chtělo mít dolarová depozita, avšak nepodléhající  americké vládní kontrole. Další je pak tzv. Regulace Q (zrušena 2011), kdy mimo jiné americká centrální banka nastavovala maximální sazby, které mohly být na depozita v domácí měně vyplácena.  A tak se v podstatě vytvořil trh mimo USA, kde tato regulace nebyla platná. Čím větší omezování a utahování sazeb, tím více eurodolarový trh expandoval.  Jelikož je Libor klíčová sazba na mezibankovní půjčky stanovená hlavními bankami v Londýně má samozřejmě přímý vliv na stanovení sazeb na americká depozita mimo USA. O Liboru a skandálu kolem něho již psal Jan Dvořák. Několik bank v Londýně v podstatě stanovovalo hodnotu této sazby údajně tak, aby z dané sitace profitovaly, či se ukázaly více solventní než ve skutečnosti jsou . Libor pak v podstatě slouží jako benchmark a tudíž od této sazby se odvíjí další sazby ve světové ekonomice a také eurodollar jak si povíme dále.

 

Kontrakt na eurodollar se začal na chicagské burze CME obchodovat koncem r. 1981 a začínal s objemem 3 425 kontraktů. V r. 2007 již byl průměrný denní objem 2,5 mil. zobchodovaných kontraktů. Z důvodu sazeb blízkých nule je dnes objem nižší než na vrcholu, ale i tak stále v tomto roce průměrně denně 1,8 mil. kontraktů.  Jedná  se o oblíbený kontrakt např. u spreadových obchodníků s velmi nízkou hodnotou potřebné zálohy pro držení pozice a cílem odhadnout vývoj krátkodobých úrokových sazeb v čase. Podkladovým aktivem je pak 1 mil. USD a cena stanovena jako 100 minus sazba p.a. na 3-měsíční depozitum dolaru mimo americké území. Pojďívejme se na vývoj současného nejbližšího kontraktu za poslední  zhruba rok:

 

Co je však velmi podstatené v kauze Libor je to, že tzv. settlement kontraktu eurodollaru v době expirace se pak odvíjí od mezibankovní sazby Libor. Prvních 15 let po započetí obchodováni eurodollaru burza CME prováděla vlastní vypořádací proceduru podle referenční sazby založené na náhodném průzkumu měnících se bank a zjednodušeně řečeno stanovení průměru.  Od r. 1996 pak ale přistoupila na stanovení podle sazby Libor, jelikož ta má rozhodující referenční sílu a odvíjí se od ní další sazby jako půjčky firmám či studentské půjčky, kreditní karty, apod . Avšak v tomto případě se už nejedná o neustále se měnící náhodný vzorek bank, ale o tytéž banky, které jak se ukazuje údajně referenční sazbu manipulovaly. A navíc měli možnost kromě zajištění rizik plynoucích z bankovních transakcí s klienty u půjček na fixní a plovoucí sazby pomocí eurodolarových kontraktů na burze tyto také otvírat jako směrové pozice. Tj. v podstatě v čas expirace eurodolarového kontraktu (settlementu) podle Liboru, si Libor nastavit tak, aby byly nakonec ve směrovém obchodu ziskové. Tak se dělo minimálně u banky Barclays podle vyjádření americké komise pro komoditní trhy a ministerstva spravedlnosti USA. V polovině tohoto roku byla bance udělena pokuta od těchto dvou vládních amerických orgánů 360 mil. USD.  Otázkou je další budoucnost Liboru, má-li zůstat jako refernční sazba pro vypořádání kontraktu eurodollaru v době expirace. Podle posledních informací má stanovování Liboru bankama podle návrhu podléhat regulaci britských vládních orgánů. V poslední době se rovněž diskutuje v souvislosti s implementací regulí Basel III a tzv. Dodd-Frankovy reformy Wall Streetu o zvýšeném převodu mezibankovních operací (OTC, mezi ně patří operace jako Forex, kreditní deriváty, swapy, atd.) na burzu jako levnější varianty oproti nutnosti vyšších potřebných kapitálových rezerv pro zachování stávajícího stavu. A také pro větší bezpečnost z důvodu omezení rizika „selhání protistrany“ u OTC, které je u burzovních operací řešeno formou clearingu burzy, který je vytvořen, aby vždy dostál závazkům. Tak uvidíme, jak se bankám podaří vrátit zpět reputaci a vůbec, kterým směrem se finanční instituce vydají.

 

Články týdne – 20. července

Pátek, Červenec 20th, 2012

Maloobchodní obrat Spojených států v červnu nečekaně poklesl.  Pokles o 0,5% v červnu oproti květnu nevypadá na první pohled nijak dramaticky, ale pokud by tento vývoj měl pokračovat i nadále, bude to významný faktor ovlivňující HDP Spojených států.

Finanční deriváty jsou opředeny řadou pozitivních mýtů a podle všeho jsou mnohem nebezpečnější než se o nich tvrdí.  Také toto interview Jima Rickardse ohledně obchodování na trzích by nemělo uniknout vaší pozornosti.

Německý ústavní soud odložil rozhodnutí o zákonnosti ESM na 12. září. Veškeré záchranné balíčky tak budou ještě téměř dva měsíce v nejistotě.

Že by evropské akcie mohly být zajímavou investiční příležitostí? Podle Goldman Sachs tomu tak skutečně je. A pro případ, že jste fandy W. Buffetta, tady je komentář k vývoji ceny akcií Berkshire Hathaway. 

Téma manipulace sazeb LIBOR  i nadále hýbe trhem. Podle amerického ministra financí T. Geithnera by reforma sazeb LIBOR neměla být nechána “jen na Britech”.  S tím souhlasím. Kam to podle mého názoru směřuje a o čem se v souvislosti se stanovováním sazeb LIBOR prakticky nemluví si přečtete v mém komentáři v neděli večer.

Na závěr dodávám názorný obrázek, jak funguje keynesiánská ekonomika :-)

keynes

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

 

Která banka je na hraně propasti? Jak rychle do ní spadne?

Úterý, Červenec 17th, 2012

Jim Sinclair. Toto jméno si pozorní čtenáři jistě pamatují. Byl to on, který jako jeden z prvních informoval zhruba s měsíčním předstihem o tom, že Spojené státy se chystají zablokovat Íránu mezinárodní finanční transakce. Nedávno jsem narazil na další jeho varování.

Podle něj visí ve vzduchu bankrot významné americké banky způsobený deriváty. Ve Spojených státech podle něj probíhá obrovské účetní vyšetřování. Velká auditorská společnost – člen BIG 4- provádí podle něj hloubkový audit (kde angažuje více než 1000 lidí a pokračuje v najímání expertů) v jedné velké bance zaměřený na její derivátové pozice a jejich ocenění. Audit takového rozsahu byl naposledy prováděn v souvislosti se znárodňováním Fannie Mae a Freddie Mac před pár lety…

O jakou banku jde, se můžeme jen dohadovat. Nedivil bych se, kdyby šlo o JP Morgan,  tato banka může být první na ráně. Druhým kandidátem by mohla být banka Morgan Stanley. Když krachoval Lehman Brothers, bylo to přes víkend. Nyní podle všeho se všichni na hrozící bankrot připravují velmi pečlivě.

Co může být výsledkem případného bankrotu? Pohřbení množství slabších bank, jejich případné převzetí přeživšími za symbolické částky následované změnou systému

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

JP Morgan jako první oběť finanční války

Neděle, Květen 27th, 2012

Jsou to přibližně dva týdny, co banka JP Morgan oznámila něco více než dvoumiliardové ztráty z obchodování s deriváty. To samo sobě není nic mimořádného, nikdo není neomylný.  Když se podíváme zpět na roky 2008/2009, uvidíme mnohem větší ztráty bank. Když jsem ale na toto téma četl další komentáře a narazil na skutečnost, že se do vyšetřování výsledků zapojila FBI, uvědomil jsem si, že tyto ztráty mohou signalizovat něco mnohem většího.

Ztráty JP Morgan půjdou výš a výš. Jako první reakci zmrazila banka program zpětného odkupu akcií (i když dva týdny před tím říkali něco jiného). Tento vývoj svědčí o tom, že ztráty budou větší, než dosud oznámené a nejsou si jisti, kde se jejich hodnota zastaví.  Tyto ztráty mohou být signálem hlubokých problémů až hrozícího kolapsu derivátového trhu. Může jít o to, že ztráty dosáhly onoho „tipping point“, kdy je proces konečně viditelný všem, ale zároveň již nejde zastavit.

Něco se změnilo.

Z mého pohledu to vypadá, že JP Morgan se stane jednou z (zřejmě prvních) obětí světové finanční války. Vzhledem k velikosti derivátových pozic je JP Morgan relativně zranitelný. Navíc již jen svým jménem je JP Morgan dobrým symbolem finančního útoku na Spojené státy.

Toto je první ztráty čistě z derivátů. Pokud se vývoj odhadů ztrát bude pohybovat podobně, jako v případě bankovní krize počínaje létem 2007, pak by ztráty JP Morgan mohly dosáhnout i hodnoty 100 mld. dolarů.  Vzhledem k velikosti derivátových pozic a pozic směrem evropské obligace banky JP Morgan to není nic nedosažitelného.  V případě spuštění řetězové reakce bychom se pak mohli bavit v rámci finančního sektoru o nových ztrátách v řádech biliónů dolarů.

Výkyvy ceny zlata, jakých jsem svědky shodou okolností (?) v posledních dvou týdnech stabilitě derivátových pozic JP Morgan nepřidají. Doporučuji souběžně sledovat zprávy o vývoji na trhu zlata a dění v bance JP Morgan. Podle mě se souvislost mezi těmito událostmi dříve nebo později prokáže.

Po prvním kole je JP Morgan otřesen, ale ještě se drží. Zatím. Další údery přidají účastníci trhu obligací (vývoj v Evropě mluví sám za vše). Nezapomínejme, že JP Morgan drží jejich velké množství. Další zásahy přijdou i na jiné banky (opakovaně se např. mluví o Deutsche Bank – tady se není, vzhledem k angažovanosti německých a francouzských bank směrem Jižní Evropa, čemu divit). Protože je JP Morgan považována mezi americkými bankami za banku vyhýbající se nejvíce riziku, lze čekat podobné (a větší) ztráty i u dalších velkých amerických bank (rozsah derivátových pozic úrokových derivátů – které jsou jejich zdaleka nejrozšířenějším typem a podílem nad 80% -  je následujcící:  JP Morgan více 71 biliónů, Bank of America necelých 70, Morgan Stanley 52, Citi 50 a Goldman Sachs 48 biliónů dolarů).

Problémem těchto derivátových pozic je jejich velikost. Tyto pozice byly budované dlouhodobě a v krátké době je nelze uzavřít, aniž by to ovlivnilo trhy.

Banky se tak chytily do vlastní pasti. Jakmile padne jedna z těchto bank, ostatní bere kvůli vzájemné provázanosti s sebou. Vše pak půjde ráz na ráz.

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Deriváty a jejich souvislost se stavem ekonomiky

Pondělí, Prosinec 26th, 2011

W. Buffett nazval deriváty zbraněmi hromadného ničení již před řadou let. Toto přirovnání nabírá poslední dobou čím dál více na síle.

Podle posledních statistik publikovaných Bank for International Settlements (jakousi centrální bankou centrálních bank), dosáhl k 30. červnu letošního roku objem OTC (tedy mimoburzovních) derivátových kontraktů 708 biliónů dolarů, přičemž za prvních 6 měsíců letošního roku činil nárůst 107 biliónů dolarů. To je největší nárůst v historii. Jsem velmi zvědav, jaká budou čísla publikovaná za celý rok 2011.

Toto číslo ukazuje na rostoucí provázanost bank po celém světě, kdy problém jedné z nich může spustit řetězovou reakci a nedozírnými následky.

Deriváty jsou v poslední době používány i jako nástroj měnové politiky centrálních bank. Tento nárůst derivátů tak přispěl k tomu, že úrokové sazby (zejména ve Spojených státech) se stále drží na rekordně nízkých úrovních. Ač se to může zdát paradoxní, rekordně nízké dlouhodobé úroky mají řadu na první pohled neviditelných dopadů, které brání ozdravení ekonomiky. O jaké jde?

  • Banky v USA nemají důvod zbavovat se jim propadlých nemovitost, protože jejich financování ej prakticky nic nestojí. Brání tak rychlému vyčištění trhu s nemovitostmi, ceny budou deformovány ještě řadu let.
  • Vlády si radostně půjčují, protože úroky jsou minimální, tedy kromě zemí ve velkých problémech, při poklesu sazeb dokonce mohou placené úroky v absolutní částce klesat i při navyšování dluhu.
  • V důsledku extrémně nízkých úroků placených vládami, hledají investoři výnosnější příležitosti a jdou od vyššího rizika. Investoři nevidí problém si půjčovat a investovat na páku.

Deriváty mohou být jednou z rozbušek vývoje v příštím roce.  Druhou rozbuškou by mohl být rozpad eura a následné vynucené kroky vlád

 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

Články týdne – 16. prosince

Pátek, Prosinec 16th, 2011

Na úvod dávám jeden článek v češtině. Není o ekonomice, ale o ochraně soukromí. Přečtěte si ho. Nyní zpět ke klasickým článkům.

Krach MF Global je již nějakou dobu za námi. Přesto se během posledních pár dní objevilo několik článků, které stojí za to. Hned na úvod doporučuji článek publikovaný na stránkách Ludwig von Mises Institute. Další článek se věnuje vyšetřování MF Global s důrazem na řízení rizik. Poslední článek mapuje převody peněz v posledních dnech před krachem společnosti.

Jak vypadá zlato a stříbro? Pohled ze strany technické analýzy nabízím zde.  Na drahé kovy jsou opačné názory. Na jedné straně se zdá, že “gold bugs” házejí ručník do ringu. Pokud je tomu opravdu tak, zřejmě se cena zlata blíží ke dnu. Že zlato má před sebou zářnou budoucnost si myslí P. Grandich. Naopak opačného názoru je  D. Gartmann, který předpokládá konec býčího trhu zlata.  Každý nechť si vybere, co je mu bližší.

Přiznám se, o tomto jsem vůbec neslyšel - evropské banky přestávají obsluhovat americké klienty. Ne jen tak z plezíru, ale kvůli změně amerických daňových zákonů.

Na závěr jsem si připravil dva články věnované situaci v Číně. Čínský úvěrová bublina praská, ceny nemovitostí jsou na sestupné dráze. Bude v takovém případě Čína schopna pomáhat evropským ekonomikám? Obávám se,že nikoliv.  Pro případ,že máte se svých portfoliích čínské akcie, přečtěte si komentář, poukazující na to, že  Čínské akcie podle všeho nečeká nic dobrého.

 

 

Archiv-Předchozí články týdne

 

 

 

 

Články týdne – 9. prosince

Pátek, Prosinec 9th, 2011

Dr. Měď varuje před dalším vývojem. Podle něj nás nic dobrého nečeká. Jak jsem psal během týdne, banky na tom nejsou dobře.

Naopak, bankovní systém má podle všeho na kahánku. Banky čeká větší regulace obchodování se deriváty, ty sebrání jak jen můžou. Zřejmě budou výrazně propouštět. A koho? Třeba obchodníky s obligacemi.

Jak to vypadá s makro politickou situací? Nic dobrého to není. Situace v Iránu se zhoršuje. Za pozornost stojí a iniciativa G. Sorose, to si opravdu přečtěte.

A výsledek? Poptávka po drahých kovech zřejmě poroste.

 

Archiv-Předchozí články týdne

 

 

Opce a jejich skryté riziko

Pátek, Červenec 1st, 2011

 

Tento článek vznikl na základě mých osobních zkušeností s opčním obchodováním (jak na straně vypisovatelé opcí, ale i držitele). Bude pojednávat o problematice expirace opcí a následných akcí a případnému riziku. Musím upozornit, že tento text se vztahuje pouze k americkému typu opcí kde podkladovým instrumentem je akcie případně ETF (ne Indexy – zde je vždy finanční vypořádání).

  • Víte co se vlastně stane po expiraci opce a co vás čeká?
  • Myslíte, že držením long pozice opcí v ziskové oblasti (ITM) jste plně v bezpečí?
  • Víte přesně co znamenají opční pojmy „excercise“, „assignment“?

Držení amerických opcí do vypršení je obecně velmi málo známá oblast opcí. Měsíční opce vyprší v 3.  pátek daného měsíce (existují i týdenní opce a ty se vypisují každý čtvrtek předchozího týdne a vyprší v pátek následujícího). Po vypršení opcí následuje během soboty procesování jednotlivých uplatnění držitelů a zároveň přiřazení vypisovatelům. Poté první následující pracovní den (obvykle pondělí) mají vypisovatele povinnost dodat držitelům dohodnuté množství akcií. Prakticky to funguje tak, že obě strany dostanou od svých brokerů přiřazené pozice long či short pozice daného aktiva. To znamená, že vůči sobě jsou si tyto pozice rovné 0.Vše koordinuje centrum vypořádání opcí.

Pojďme si osvětlit par základním principů, které musí každý kdo chce opce obchodovat pochopit.

Na straně kupujícího dává opce právo koupit nebo prodat (záleží jestli spekulujete na růst nebo pokles podkladového aktiva – tedy call nebo put opce) předem dané podkladové aktivum za předem stanovenou cenu (strike price) a k předem určenému datu (datum expirace). Toto právo, můžete nebo nemusíte uplatnit.

Uplatnění (exercise):situace, kdy se kupující opce rozhodne uplatnit své právo na nákup, resp. prodej podkladového aktiva, na které je opce vázána. Toto právo navíc můžete uplatnit kdykoliv do vypršení opcí pokud je cena akcie v penězích (ITM).

Na straně vypisovatele opce je naopak povinnost v případě uplatnění opce dodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu (strike cena)

Přiřazení/dodání (assignment): situace, kdy vypisovatel opce je nucen dostát svým závazkům a dodat podkladové aktivum. Pokud dojde k přiřazení kdykoliv před vypršením opce obdrží vypisovatel od brokera „notice od assigment” – upozornění u přidělení, které musí následující obchodní den vypořádat. Pokud si hrajete s opčními strategiemi počítejte s tím, že i vám se toto může stát kdykoliv v průběhu vaší pozice.

Příklad:

Držíte strategii bull credit put spread (spekulace na růst ceny) na SPY, skládající se třeba z těchto opcí.

Noha A: Short put pozice strike 127 (jsem na straně vypisujícího)

Noha B: Long put pozice strike 126 (jsem na straně kupujícího)

screenshot-6_28_2011-11_16_03-pm-150x150-2
Ilustrativní obrázek: Strategie Bull Put Spread

Noha A je teda vystavena riziku, že muže být kdykoliv do doby expirace uplatněna majitelem opačné long pozice. Poté by se vaše strategie ihned změnila ve spekulaci na pokles. Nechci zde rozebírat různé možnosti, které mohou nastat, ale je třeba s tím počítat a základem úspěchu je správněpoziční plánování – hodnota v risku na jeden obchod by dle mého názoru neměla byt vyšší než 1%.

To by z teorie mohlo stačit, pokud jste úplný začátečník a terminologie vám ještě dělá problém vyhledejte si na internetu adekvátní informace či kupte knížku na toto téma, případně zanechte komentář k článku a pokusím se odpovědět.

Reálný příklad rizika– strana kupující – long pozice:

Nakoupená opce: SPY Put (spekulace na pokles)

Expirace: tento pátek

Nakoupených kontraktů: 150

Nákupní cena opce: $0.04

Strike cena: 127

Hodnota portfolio včetně držených pozic + peněz: $45,000

Kupující nevlastní na svém účtu žádné akcie SPY.

screenshot-6_28_2011-11_17_00-pm-150x150-1

Ilustrativní obrázek: Zisk / ztráta podle pohybu podkladového aktiva v expiraci.

Cena akcie se pohybuje celou dobu nad cenou 127 a vaše pozice je ztrátová, je pátek expirační den a zrovna nesedíte u počítače, případně vám spadne internet a pár minut před uzavřením trhů sletí cena SPY pod 127 a cena vaší put opce vzroste na $0.22 a na této ceně i uzavře. Je logické, že by bylo vhodné prodat tuto akcii ještě par vteřin před uzavřením a realizovat zisk. Z nákupu za $600 (150*100*0.04=600) by odprodej byl za $3300(150*100*0.22) a krásný zisk $2700. Ale co teď?

Dobrá zpráva je, že všechny opce, které uzavřou ITM (nad $0.01) jsou přes vypořádací středisko opcí automatický uplatněné. Pokud do uzavření trhu nebudete reagovat a toto uplatnění vysloveně nezrušíte získáte adekvátní počet akcií ve short pozici (pro call opce long pozice, pro put short pozice), které plynou z opce. Tedy pro 150 kontraktu je to 15000 kusu SPY s realizační cenou $127 dává neuvěřitelnou hodnotu$1,905,000 a pak je jen na vás co s tím uděláte, ale v situaci kdy máte na účtu v řádu tisíců dolarů si nemůžete dovolit ani splnit požadavky na margin u vašeho brokera. A teď nastává několik možnosti, kde některé mohou být velmi nepříjemné. Akcie musíte po víkendu nakoupit (nezapomeňte získali jste akcie v short pozici a uzavření pozice) ve finále pro vás zisk může být rozdíl z ceny, ale pokud cena SPY nečekaně v pondělí otevře skokově a bude se nacházet nad realizační cenou 127 budete mít ztrátu. Uvědomte si, že ovládáte 15000 kusu akcii za zlomkovou cenu – tedy máte enormní páku a tedy pouze do vaší celkové hodnotyvašeho portfolia Vám bude broker tolerovat během tohoto jediného dne obchodování s tímto jediným instrumentem, kterého se musíte zbavit ať chcete nebo ne. Výsledkem může být i vynulování celého vašeho účtu. Nevěříte? Pojďme si to spočítat…

Za cenu $0.04 ovládáte 15000 kusu akcií to znamená, že každý nárůst/pokles o 0.04 aktiva SPY od strike ceny je 100% ztrátu/zisk v násobcích od realizační ceny.

Pro pochopení tabulka:

Procentní změna

Cena akcie

Ztráta / Zisk

0.28%

127.36

-5,400

0.25%

127.32

-4,800

0.22%

127.28

-4,200

0.19%

127.24

-3,600

0.16%

127.20

-3,000

0.13%

127.16

-2,400

0.09%

127.12

-1,800

0.06%

127.08

-1,200

0.03%

127.04

-600

0.00%

127

0

-0.03%

126.96

600

-0.06%

126.92

1,200

-0.09%

126.88

1,800

-0.13%

126.84

2,400

-0.16%

126.80

3,000

-0.19%

126.76

3,600

-0.22%

126.72

4,200

-0.25%

126.68

4,800

Pokud je složité pochopit to co jsem napsal, zkusíme to ještě jednodušeji:

Na účte máte short pozice SPY -15000 kusů akcií a vaše odkupní cena je $127. Kolik bude vaše ztráta nebo zisk uzavřete-li pozici (nebo ji za vás nucene uzavře broker = záleží na celé hodnotě portfolia a aktuálním vývoji podkladové akcie) v pre-marketu v pondělí?

Situace 1: Cena SPY je 126.5 – od páteční uzavírací ceny se liší jen velmi málo.

Aktuální kupní cena: 126 * 15000 = $1,890,000

Realizační cena (prodejní cena): 127 * 15000 = $1.905,000

Zisk/Ztráta = nákupní cena – prodej cena = +$15000

V tomto případě jste uzavřeli pozici v zisku.

Situace 2: Cena SPY je v pondělí obchodována skokově na ceně 130

Aktuální kupní cena: 130 * 15000 = $1,950,000

Realizační cena (prodejní cena): 127 * 15000 = $1.905,000

Zisk/Ztráta = nákupní cena – prodej cena = -$45000

V tomto případě jste uzavřeli pozici ve ztrátě a je dost pravděpodobné, že pokud by cena akcie dosáhla do hodnoty vašeho celého portfolio došlo by k nucenému odprodeji všech aktiv a stav učtu by byl 0.

Podobné riziko podstupuje i vypisovatel opcí, který ještě navíc u amerického typu může být kdykoliv do doby expirace nucen dostat svým závazkům a dodat požadovaný aktivum. Tedy je zřejmé, ze bezpečnější je své pozice zlikvidovat na trhu a jako držitel nenechat opce uplatnit.

!!! Toto samozřejmě platí pouze v případě, že máte malý účet a nejste schopni pokrýt požadavky na margin a nastala by skoková změna ceny akcie ve váš neprospěch !!!. Ano opce jsou skvělý nástroj, ale je třeba vědět i o jejich úskalích a vašich možnostech.

Mají rakouské banky zaděláno na problémy?

Čtvrtek, Září 23rd, 2010

Podle zprávy rakouské centrální banky z minulého týdne měly rakouské na konci června ve svých podrozvahách derivátové kontrakty v objemu více než 2,5 biliónu euro. Co je ale horší, je, že rakouská centrální bank podle vyjádření její guvernéra nemá ponětí o jejich rizikovosti.

Podle dostupných informací jsou 4/5 úrokové a měnové kontrakty, zbytek se týká zlata.

Podle odhadů lidí z oboru se rizikovost takovýchto kontraktů může pohybovat mezi 5% a 10%. V takovém případě mají rakouské banky riziko ztráty z jejich derivátů přibližně 125-250 miliard euro. To není žádný pakatel, navíc porovnáme-li to s HDP Rakouska ve výši 274 miliard euro.

Zvážíme-li objem derivátů (jejich minimálně část z nich budou nuceny absorbovat do svých rozvah) a hrozící ztráty, lze očekávat výrazný tlak na kapitálovou přiměřenost největších rakouských bank. Těm nezbude nic jiného, než vydat velké množství akcií. Ani jeden z těchto faktorů není příznivý pro vývoj jejich ceny v delším časovém horizontu.