Články s tagem ‘Dluhopisy’

Články týdne – 18. dubna

Pátek, Duben 18th, 2014

Velké americké společnosti využívají rekordně nízkých úrokových sazeb a zvyšují své zadlužení. Získané prostředky využívají např. i na zpětný odkup akcií. Ve stejné době klesá zájem o hypotéky na mnohaletá minima.

Rusko se zbavuje amerických obligací, drží jich nejméně za poslední 3 roky

Které americké společnosti si udržely rating AAA? Moc jich už není, zůstali 3 poslední mohykáni

hedge fondů, se nedaří, výsledky jsou nejhorší od roku 2008

Výhradně obligace do 401k?

Úterý, Únor 25th, 2014

Různých spekulací běhá hodně. Tato jedna není nijak nová, ale opět zesiluje. Proto jsem se rozhodl ji publikovat a jsem zvědav na vaše názory.Jde o americké penzijní fondy 401k. Tyto fondy by mohly být donuceny k nákupu vládních obligací.

Počínaje rokem 2008 dosahují Spojené státy ročního deficitu cca 1 bilión dolarů. Nevěřím, že se jim podaří tento deficit výrazně zmenšit, proto je s jeho financováním něco dělat. Zvláště, když zahraniční centrální banky se již do nákupů amerických bondů tolik nehrnou.

Prvním krokem tímto směrem je Obamův návrh ohledně produktu garantujícího vklad spolu s přiměřeným výnosem. Tento návrh by byl schopen financovat kolem třetiny ročního rozpočtového deficitu.

Dalším krokem může být náhrada portfolia v penzijních fondech státními obligacemi. Kdo na to nepřistoupí, jistě se dočká nějaké pěkné daně.

Na první pohled se něco takového může zdát extrémní a nepřiměřené. Bohužel, po posledním vývoji ohledně zdanění evropských vkladů, se to tak nemožné nejeví. Zvláště, kdyby k tomu došlo naráz.

Kdo by na něco takového doplatil? Akcie. Najednou by přestalo pravidelné spoření množství lidí do akcií, fondů či indexů. Nemluvě o okamžiku náhrady akciové složky portfolií obligační. Penzijní fondy se případně budou něčemu takovému určitě bránit. Jsem na to zvědav.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 21. února

Pátek, Únor 21st, 2014

V roce 2013 nakoupil Fed více US obligací, než všichni zahraniční investoři dohromady.

Čína sice dělá, co může. ale nezapadá stále hlouběji do dolarové pasti?

Deutsche Bank prodává účastnické křeslo na fixu ceny zlata. Kdo o něj má zájem? Jako kandidát se jeví jihoafrická Standard Bank.

Soros násobí své spekulace na pokles amerických akcií

Co se skutečně událo v Bear Stearns?

 

Kdo kupuje americké obligace?

Úterý, Leden 28th, 2014

Jedna evropská země se vrhla na americké obligace. Tou zemí je Belgie, která loni nakoupila americké obligace za více než 60 milard dolarů (to je částka srovnatelná s nákupy Japonska a téměř zhruba poloviční proti nákupům Číny). Belgie tak navýšila objem amerických obligací ve svém držení o téměř polovinu.

Mezi největšími vlastníky obligací zůstávají stále země BRICS (celkem za 1,8 biliónu dolarů), vede Čína s více než 1,3 biliónem dolarů, Brazílie drží 250 miliard, Rusko 140, Indie 65 miliard a JAR jich drží za pouhých 12 miliard dolarů.

Musím přiznat, že mě nákupy Belgie překvapily a nemá pro ně vysvětlení. Pokud někoho nějaké zdůvodnění, uvítám ho v komentářích.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 3 články s největším počtem přečtení v roce 2014

Kde mají Švédové své zlato

Kanada už není ekonomickým zázrakem?

Sears holding – analýza akcie

 

 

Slevy na serveru proinvestory platné do konce ledna

Kam kráčejí americké dluhopisy?

Sobota, Prosinec 28th, 2013

Poté co výnos do splatnosti 10-ti letého amerického vládního dluhopisu opětovně po dlouhé době testoval koncem týdne hranici 3%, tak se musí každý investor pozastavit a ptát, kam budou směřovat ceny dluhopisů obecně v roce 2014? Roste-li na trhu požadovaný výnos do splatnosti obligace, znamená to pro dosažení tohoto výnosu nutně pokles ceny papíru a má-li ho někdo v porfoliu, pak pokles hodnoty portfolia. A jelikož se jedná o růst požadovaného výnosu u benchmarku, od kterého jsou odvozeny všechny výnosy ostatních více rizikových dluhopisů, jako municipální, korporátní, apod., tak klesají obvykle ceny i těchto papírů. O přicházejícím poklesu jsme na serveru psali již dříve v červnu. Po zasedání americké centrální banky 17-18.12., na kterém bylo rozhodnuto o omezování nákupu vládního dluhu a hypotečních zástavních listů (MBS) v řádu 10 miliard měsíčně, se zdálo, že toto je již v trhu a růst požadovaného výnosu/ pokles ceny dluhopisů se ustálí. Avšak cena pokračuje dále v sestupu.

Tak se člověku připomene článek z 28.11. na Yahoo Finance, ve kterém bylo použit silnější výraz „přicházejícího pekla“ na trhu dluhopisů pro investory do nich. Nebo situace z roku 1994, kdy bylo z dluhopisových fondů staženo kolem 63 miliard USD. Dnes je situace podobná, s tím, že ve stávajícím roce odteklo z obligačních fondů již 72 miliard USD (resp. lépe řečeno od května 2013), s tím, že po více jak dekádu se jednalo v podstatě o čisté přílivy kapitálu. Je tento odliv značný? Relativně ve vztahu k časové periodě posledních sedmi měsíců ano. V delším intervalu ne, jelikož za posledních více ja 10 let do dluhopisových fondů přiteklo téměř 1 bilión USD kapitálu a fondy jako Pimco a jeho prezident Bill Gross byly označováni za „krále“ Wall Streetu, při dosahování pěkných výnosů s minimální volatilitou po dlouhé období. A tak poprvé od roku 1999 se zdá, že v tomto roce agregátní index dluhopisů Barclays US Aggregate Bond Index, který má ve svém složení zastoupení jak vládních, tak hypotéčních, tak korporátních, apod. obligací, zaznamená historickou ztrátu. Pohlédněme na jeho vývoj za poslední roky:

A tak výzvou pro příští rok zůstává otázka, co se stane s dalším vývojem ceny těchto aktiv přistoupí-li Fed k dalšímu omezování a postupně bude opouštět pozici nákupčího na dluhopisovém trhu? B prognózách se vyskytuje i scénář omezování nákupu banky o více jak polovinu na 235 miliard USD v roce 2014 ze současných 540 miliard USD v tomto roce. A i v případě jen mírného růstu výnosu do splatnosi benchmarku a tím mírného poklesů cen korporátních dluhopisů investičního stupně, apod., tak celkový výnos by v roce 201 u těchto měl dosáhnout jen něco kolem 1-2% (průměrně historicky kolem 7,5% před zdaněním nominálně) a u junk bondů, tj. obligací s horším kreditním ratingem by neměl přesáhnout 5-6% v porovnání s dlouhodobým průměrem od roku 1991 kolem 10% u těchto pochybných obligací. To znamená, aby se dostal požadovaný výnos na historicky dlouhodobější průměr, musí cena jít značně níže plošně a to bude samozřejmě odrazovat kupce po delší dobu. V kombinaci s odstupováním Fedu z této funkce nevěští pro nejbližší vývoj nic pozitivního. Pohlédněme na poziční situaci na opčním trhu u kontraktu na 10-ti letý americké vládní dluhopisy na burze v Chicagu (klikněte pro zvětšení na obrázek):

Opční trh má charakteristiku pojistného trhu a put opce představují v podstatě pojištění proti poklesu ceny. Na obrázku je vidět, že u lednových opcí na americký vládní dluh se kumuluje většina otevřených pozic (open ineterest) právě těchto put opcí v porovnání s call opcemi.

Po fundamentálně značně nafouklé valuaci akciového trhu, který v tomto roce zřejmě zaznamená historicky nadprůměrný výnos kolem 30% (historicky pak kolem 10% s 50% drawdownem např. u S&P 500) se naskýtá otázka, který trh v roce 2014 bude pro investory nejlepší?

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 371 513 pozic u kontraktu na 10-ti leté americké vládní dluhopisy na prodejní SHORT straně. Obchodování zakončilo týden u aktivního kontraktu na burze v Chicagu na hodnotě supportu 123-005 a další je pak na 122-26. Rezistence jsou na hodnotách 123-02 a 123-05,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis v poslední době, ale také na 5-ti letý US Note, kde můžeme vidět, že i dluh s kratší splatnosti nebyl ušetřen propadu na ceně. Dále pak jejich spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

 

Čínská měna roste na popularitě

Sobota, Prosinec 7th, 2013

Před pár dny psal Jan Dvořák o dluhopisech vydaných kanadskou provincií Britská Kolumbie v čínských juanech. A není se čemu divit. Podle posledního reportu poskytovatele platebních služeb SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je čínská měna na druhém místě ve světovém obchodě s tržním podílem 8,66% v porovnání s rokem 2012, kdy se jednalo o zhruba 2% a tehdy čtvrtou světovou příčku. Největšími použivateli juanu jsou pak kromě Číny samotné dále Hong Kong, Singapur, Německo a Austrálie. Na prvním místě americký dolar s podílem 81,08% a třetí euro s 6,64% podílem na světovém obchodu.

Je tudíž evidentní, že potenciální domácí importní poptávka je velká a účastníci v mezinárodním obchodě chtějí být pro Čínu atraktivním dodavatelem komodit, zboží a služeb a tak jsou s to uzavírat dohody v juanu. V Číně zatím HDP na obyvatele dosahuje zhruba jen pětiny běžné úrovně ve vyspělém západním světě. Naopak Jižní Korea má HDP na obyvatele 22 590 USD, Hongkong 36 796 USD, zatímco Čína jen 6 188 USD (údaje za rok 2012). Existuje tudíž obrovský potenciál, pakliže se se bude Čína těmto poměrům přibližovat, vezmeme-li v potaz počet obyvatel země. Poslední zasedání pléna vládnoucí strany navrhlo výrazné reformy liberalizace nejen v oblasti domácích politik, ale rovněž uvolnění mezinárodních kapitálových toků, postupný přechod na plně plovoucí kurz a co je důležité umožnění nastavovat tržní úrokové sazby. Tyto byly po léta velmi nízko, podporovaly výrazné zadlužení a rozvoj “šedého” bankovního sektoru.

Co je zajímavé je to, že i v posdledních letech od eskalace světové finanční krize, kdy se růst v Číně značně zpomalil, tak nyní naopak dochází ke snaze ne udržovat sazby uměle na nízké úrovni, což bylo výsadou let minulých. Naopak Čína je ochotna obětovat část růstu k nastolení zdravějšího kreditního prostředí založeného na tržním nastavení sazeb. Pohlédněme na poslední vývoj výnosu 10-ti letého vládního čínského dluhopisu:

Výnos na 10-ti letý čínský vládní dluh se zvýšil na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 9 let. Momentálně 4,5%. To dále zvýšilo náklady financování rovněž pro firmy a municipality. Například, 5-ti leté AAA obligace vynášejí 6,25%, což je o 1,75 procentního bodu výše než před půl rokem. Tento zvýšený náklad dluhového financování (které bylo v mnoha případech tahounem růstu, ale vedlo k nahromadění masívního dluhu na druhé straně) již pocítilo mnoho firem  a vládních organizací, které snižují či oddalují vydávání nového dluhu. Podle posledních dat bylo vydávání obligací v říjnu 687,36 miliard juanů, níže o 24% oproti dubnu. Meziročně za 10 měsíců v tomto roce je však stále o větší objem v rozsahu 7,18 biliónů v porovnání s 6,24 bilióny juanů minulý rok.

Rostoucí výnosy, založené na přibližování se tržnímu mechanismu nastavení, jsou zajisté zajímavé pro investory a zájem o čínskou měnu roste. To společně s aplikací reforem liberalizace v praxi jistě povede k nastolení zvýšené domácí poptávky. A jelikož je Čína značně závislá na spotřebě komodit, tak to zřejmě vyústí v  novou fázi komoditního supercyklu a jejich výraznému růstu cen do budoucna.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktuálního kontraktu na čínský juan na burze v Chicagu (CME Group, Globex, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Scénář: sazby velmi nízko po příliš dlouho?

Sobota, Listopad 9th, 2013

Zdá se, že se začíná postupně naplňovat to, co se tak žhavě kritizovalo jako příčina spekulativních bublin v nedávné minulosti a to udržování krátkodobých úrokových sazeb na nízké úrovni po hodně dlouho. A nejen to. Tento týden dokonce Evropská centrální banka překvapila a to co mělo být případně na programu v prosinci jako alternativa přišlo nyní a refinanční sazba byla snížena o 0,25 procentních bodů dále vice k nule na 0,25%. Navíc se zapojila i ČNB a přidala jako další nástroj měnové politiky řízení devizového kurzu, intervenovala okamžitě nákupem kolem 0,5 miliardy eur k oslabení koruny směřujícím k cílování kurzu kolem 27 EUR/CZK. Mimochodem tato akce ČNB je v zahraničí velmi dobře hodnocena a přijata v boji s deflační pastí, ale spíše než intervenovat do budoucna se jedná o to přesvědčit trhy, že je banka seriózní ve svém přístupu v boji s případnou deflací a v podstatě by neměly být intervence dále potřeba.

Pokles inflačního růstu v EMU (0,7% oproti cílovaným 2%) je uváděna jako příčina náhlého rozhodnutí ECB snížit klíčovou sazbu. Otázkou je, o jaké deflační tlaky se jedná. Zda se jedná o příklad ztracené dekády v Japonsku, kde se zápasí s možnou deflací dodneška nebo se jedná o cyklicky způsobenou deflaci poklesem cen komodit, které ale naopak zvyšují disponibilní reálný příjem firem a domácností. V prvním případě se jedná a o poptávkově způsobenou deflaci, kdy pokles růstu mezd a zvýšená nezaměstnanost vede firmy ke snižování cen statků a služeb, aby se vůbec daly prodat a kupující naopak odkládají spotřebu stále vice do budoucna v očekávání klesajících cen, což spouští onu spirálu deflace a v podstatě  další propouštění zaměstnanců a bankrotování firem. Druhý příklad je pozitivní deflace či lépe řečeno dezinflace, kdy zvýšená produktivita, vlivem například růstu technologií , vede ke snižování cen výrobků a služeb a když se přidá dále snížení cen vstupů například vlivem pozitivního nabídkového šoku, jako pokles cen ropy, tak klesají ceny bez ohrožování reálných příjmů domácností a firem. Zcela jistě v současné době, je mnohdy velice těžké rozlišit, které z těchto faktorů působí více. Jedná-li se o „zdravou“ dezinflaci pak razantnější měnová politika může naopak vést k více než zdravé stimulaci a podporuje spekulativní chování vlivem nízkých sazeb po více než je zdrávo a formování bublin u na ně citlivých aktiv jako nemovitostí a akcií, které následně vždy končí kolapsem.

I když americká centrální banka odložila redukci QE do budoucna (začalo se mluvit v květnu), tak trh odmítá zvýšit cenu amerických vládních dluhopisů (snížit výnos do splatnosti) na úroveń z května. Naopak zdá se že výnosy v tuto chvíli našly hladninu podpory kolem 2,5% u 10-ti letých amerických papírů a kolem 1,7% u německých vládních papírů. Ale také, jak Fed, tak ECB se obávají, co by udělalo příadné rychlé zvýšení výnosů, na které jsou vázaný hypotéky a další půjčky s ekonomikou a snaží se být ve svém přístupu tak dlouho „holubiččí“ jen jak to půjde. Na druhé straně zde existuje obava, co může takovýto přístup udělat s formováním bublin na trhu a v podstatě se nacházejí ve stavu jisté shizofrenie v přeneseném slova smyslu. Jistým faktorem udržování zájmu Feduje v poslední době diskutovaná tak zvaná past likvidity na dluhopisovém trhu, kdy banky mohou ztácet postupně zájem vytvářed sekundární trh na obligačním trhu.

Jako příčina je zmiňována zvýšená regulatorní opatření na větší kapitálovou přiměřenost těchto finančních institucí a taktéž na repo trhu. Omezení bank na sekundárním trhu dluhopisů však může být rovněž funkcí toho, že ceny dluhopisů při současném extrémním stavu podpory ekonomik centrálními bankami jsou omezeny ve svém růstu a méně a méně investorů je tak chce kupovat bez toho, aniž by do hry vstoupila centrální banka. Tím se omezování QE stává otazníkem. Není ho však možné dělat do nekonečna. Jistou náhradou je pak podpora krátkodobých sazeb po delší dobu než se původně předpokládá, což nemusí být daleko od věci, jelikož o principu tzv. Optimální kontroly se budoucí šéfka Fedu Janet Yellen již zmiňovala. Jedná se, jednoduše řečeno, o modelování vývoje klíčové zápůjční sazby, který minimalizuje odchylky od cílů inflace a nezaměstnanosti. Pokud je dosažení požadované míry nezaměstnanosti vzdálenější cíl, je sazba udržena nízko i za cenu zvýšení inflace nad cílovanou hodnotu.

Cena aktivního kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis reagovala v pátek na burze v Chicagu na statistiku o lepším růstu nových pracovních pozic v říjnu prudkým poklesem (očekávání dřívějšího omezení QE). Byl prolomen support na 126-20, který se stal rezistencí  a další podpora se nechází na úrovni kolem 125-24,5. Nekomerční obchodníci (ne hedgeři) a fondy drží,  podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy, 285 901 kontraktů na prodejní straně. Trh se nachází v korekci sestupného trendu nastoleného od května a pakliže Fed případně nenavýší QE, pak je pravděpodobné jeho další pokračování.

Závěrem se podívejme na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti letý americký dluhopis (ZN) na burze CME v Chicagu a 10-ti letý německý dluhopis Bund (FGBL) na burze Eurex ve Frankfurtu a jejich interkomoditní spread (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Chování 10-ti letých US bondů se vymyká minulým letům

Pátek, Říjen 25th, 2013

Úroky ve spojených státech jsou velmi sledované a často diskutované. Graf výnosů 10-ti letých dluhopisů je k dispozici např. zde. Chování těchto dluhopisů se letos zásadním způsobem vymyká posledním letům. Nemluvím o absolutní výši, ale o vývoje během kalendářního roku.

Letošní roku bude po dlouhé době rokem, kdy maximální roční výnos 10-to letých US obligací nebude z června. Letošní rok má zatím minimální výnos v dubnu a maximální v září. Uvidíme, jak nakonec celý rok dopadne.

Za posledních 7 let bylo roční maximum výnosů US 10-ti letých bondů vždy v červnu (z toho dokonce shodně dvakrát 11. a dvakrát 13. června), kromě loňska pak minimum bylo pravidelně ve 4. čtvrtletí. Shoda je opravdu zarážející.

Zde jsou data za poslední roky:

  • Rok 2006 – maximální výnos v červnu 5,25%, minimální v prosinci 4,40%
  • Rok 2007 –  maximální výnos v opět červnu 5,32%, minimální v listopadu 4,05%
  • Rok 2008 –  maximální výnos v opět červnu 4,27%, minimální v prosinci 2,03%
  • Rok 2009 –  maximální výnos v opět červnu 4,00%, minimální v říjnu 3,10%
  • Rok 2010 –  maximální výnos v opět červnu 3,42%, minimální v říjnu 2,33%
  • Rok 2011 –  maximální výnos v opět červnu 3,22%, minimální v říjnu 1,67%
  • Rok 2012 –  maximální výnos v opět červnu 1,73%, minimální v červenci 1,38%
Odlišnost letošního vývoje je vidět na první pohled.

 

Událost týdne: Proč Fed neubral plyn

Pondělí, Září 23rd, 2013

Toto je článek, který by byl od října dostupný pouze předplatitelům

Událostí minulého týdne bylo bezpochyby jednání Fedu a jeho rozhodnutí o pokračování nákupu vládních obligací za 85 miliard dolarů měsíčně. Fed měl možnost začít postupně snižovat objemy nákupů obligací. Tu ale nevyužil. Proč? Trhy s tím počítaly, nijak negativně by se to na nich neprojevilo. Argumentoval mimo jiné nízkou inflací, rostoucím výnosem dluhopisů (i přes výše zmíněné nákupy) a stále slabým růstem ekonomiky.

Jestliže se ještě v červenci polovina členů vedení Fedu domnívala, že QE by měl letos skončit, muselo se od té doby něco významného změnit.

Reakce akciových trhů byla opačná, než by podle mého názoru měla být. Jestliže Fed pokračuje v QE, znamená to, že něco není v pořádku a to není dobrý signál pro akcie.

Podle mě hlavním faktorem, který Fed přesvědčil o pokračování QE, je stav na trhu obligací, resp. výnosy vládních obligací. Dále to opět vidím na rostoucí problémy v bankovním sektoru. Vždyť QE nebyl nikdy o ničem jiném. Nebylo to o podpoře ekonomiky (vždyť i B. Bernanke přiznával, že ekonomickou aktivitu může Fed ovlivnit jen minimálně), ale o udržení bank nad vodou, případně o pomoci vládě, když by nikdo jiný nechtěl vládní obligace kupovat. Podporu ekonomiky bych spíše viděl jako dobrou záminku a politicky průchodné zdůvodnění.

Fed má co do činění s rostoucím objemem REPO operací s vládními bondy, jejichž úroveň se pohybuje nad 4,5 bilióny dolarů (což je hranice, kterou se nikdy v minulosti nepodařilo významně překročit bez nastartování problémů ve finančním sektoru. Jedinou výjimkou byl rok 2008, kdy byla krize nastartována až po překonání hranice 7 biliónů dolarů). Sektoru REPO obligací dominují Bank of New York Mellon a JP Morgan, které fungují víceméně jako clearingová střediska. Podle nových pravidel o kapitálové přiměřenosti se však i tyto operace se budou zahrnovat do výpočtu kapitálové přiměřenosti bank.

Co Fedu zbývá? Dost možná se dočkáme ještě většího překvapení, než bylo prohlášení o pokračování QE. Tím překvapením by bylo znatelné navýšení objemu nákupů vládních obligací Fedem. Takový krok ale nemohou vyhlásit předem. Poslali by dolar do kolen.

Takový krok bude probíhat postupně a pokud možno v tichosti. Pokud by se to nepovedlo, bublina obligací, o které se již nějakou dobu mluví, by mohla prasknout. Se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Finančními i geopolitickými.

 

 

Rozsah QE trochu jinak

Úterý, Září 10th, 2013

Na blížícím se zasedání Fedu příští týden se jako jeden z hlavních bodů bude řešit (ne)pokračování QE. Pokud se o něm mluví, pořád se mluví o absolutních částkách.

Mnohem zajímavější je dle mého názoru relativní srovnání. Za období leden – srpen 2013 se nákupy vládních obligací Fedem rovnaly 117% čisté hodnoty vydaných amerických obligací za stejné období.

Pod čistou hodnotou nově vydaných obligací rozumím rozdíl mezi absolutním objemem vydaných a absolutním objemem splacených obligací.

Takto přepočteno Fed sám de facto financuje deficit vlády Spojených států a k tomu ještě skupuje další obligace z trhu.

 

 

 

Událost týdne – Jak jsou na tom (budoucí) penzisté a co to znamená pro investory

Pondělí, Září 9th, 2013

Toto je článek, který by byl od října dostupný pouze předplatitelům

Oznámení Polska (není bohužel první zemí), že si sahá do kapes lidí a vybírá více než polovinu peněz nashromážděných v penzijních fondech (resp. stahuje státní dluhopisy a likviduje je) je podle mého názoru jedna z hlavních událostí prvního zářijového týdne.

Polsko zavedlo druhý pilíř před téměř 15 lety.  Polsko díky tomu snižuje okradením investorů svoje zadlužení téměř o desetinu. Že prý to investorům doplatí, až půjdou do důchodu. Takových slibů tu bylo a ještě bude… (mimochodem, nebyl za totéž poslán Madoff na léta do vězení?)

Slouží jako ukázka toho, jak mohou časem dopadnout fondy našeho druhého pilíře (můj názor na něj je jasný). V reklamní kampani na druhý pilíř bylo často zmiňováno, jak si lidé ve všech vyspělých zeních si spoří na sami důchod, aby nebyli závislí na penzi od státu.

Zakládá se toto tvrzení na pravdě? Co to znamená pro investory?

Protože Spojené státy ovlivňují prakticky všechny trhy, podíval jsem se na finanční situaci (skoro)penzistů právě tam. Jaká je tedy realita?

  • Do roku 2050 vzroste počet důchodců ze stávajících 40 miliónů na více než dvojnásobek, respektive na téměř 90 miliónů. Věku 65 let dosahuje každý den několik tisíc z generace Baby boomers (generace narozená v letech 1946-1964)
  • Na konci druhé světové války připadalo 4,5 důchodce na jednoho pracujícího. Nyní je tento poměr 2,5:1.
  • Nyní pracuje každý třetí důchodce. Z těch, kteří se do důchodu teprve chystají, počítají s nutností pokračovat v práci již 2 lidé ze 3.  Počet pracujících důchodců přitom roste ne proto, že by chtěli, ale proto, že jsou nuceni z finančních důvodů.
  • Čtvrtina Američanů starších 45 let nemá vůbec žádné úspory, nemluvě i důchodových. Další pětina má důchodové úspory menší než 10 tisíc dolarů
  • Pouze necelá polovina Američanů půjde do důchodu se splacenými dluhy. Proto ten nárůst pracujících důchodců zmiňovaný výše.
  • Osobní bankroty Američanů starších 55 let činí dnes pětinu všech osobních bankrotů. V roce 2001 to byla pouze osmina.

 

Co to znamená pro investory?

Řada investorů předpokládá, že s rostoucím množstvím lidí odcházejících do důchodu, budou tito přesouvat své prostředky z akcií do obligací, což bude tlačit jejich výnosy směrem dolů. Pokud ale vezmu v úvahu výše uvedená čísla, domnívám se, že lidé budou své peníze z fondů vybírat. Pokles poptávky po obligacích bude jasný a Fedu nezbude nic jiného, než nakupovat.

Toto platí pro „klasické“ fondy, jak je známe u nás, tedy „defined contribution“. U těchto fondů je známá výše příspěvků do fondu, výše penze je neznámá a závisí z velké části na zhodnocení prostředků v penzijním fondu.

Ve Spojených státech existuje však ještě jeden typ penzijních fondů. V takovém případě (zejména u zaměstnaneckých penzijních fondů založených americkými společnostmi v druhé polovině minulého století) jde o „defined benefit“ fondy, kdy zaměstnanec zná v předstihu desítek let výši své penze jako benefit. Na první pohled je pro zaměstnance výhodnější, na druhý pohled se však tento fond může snadno dostat do problémů.

V takovém případě zaměstnavatel je nucen do takového fondu přispívat tolik, byl schopen svým zaměstnancům odcházejícím do důchodu vyplácet slíbené penze.

Čím vyšší výnosy fon dosahuje, tím méně stačí zaměstnavateli přispívat. Relativně nízké kupóny v poslední době vydávaných obligací zvyšuji tlak na výši příspěvku zaměstnavatele do takovéhoto fondu. Díky i drobnému zlepšení budoucího očekávaného zhodnocení se dala slušným způsobem ovlivnit pozice fondu. Své o tom ví naposledy i zaměstnanci města Detroit. Po přehodnocení předpokladů se deficit penzijních fondů tohoto města rázem zvedl na více než pětinásobek dříve uváděné hodnoty – konkrétně na 3,5 miliardy dolarů.

Miliarda sem, pár miliard tam. Něco takového může zásadním způsobem ovlivnit hospodaření řady firem. Mějme to na paměti.

 

 

Oracle: Ekonomický kolaps pred dverami

Čtvrtek, Září 5th, 2013

Toto je již druhý článek zářijového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Zdá sa že budem mať pravdu, mám na mysli keď som na začiatku roka, že čaká nás ekonomický kolaps do konca roka a neskôr som to upresnil do 3-6 mesiacov od udalostí na Cypre  1. bail in sa uskutočnil 25.3.2013 (a Trojka ju schválila 30.4.2013), takže do konca septembra, najneskôr do konca októbra očakávam kolaps finančného systému(dokonca hovorí o tom aj Marc Faber v jednej interview). Ja sa osobne prikláňam k septembri a uvediem dôvody a možné scenáre.

 

Situácia v USA, USD, US dlhopisov, FED-u, na NASDAQ a na NYSE

V USA to nie je med lízať,  nie že by to inde bolo inak (u nás, v Sýrií, v Iraku, Líbyi atď), ale Američania čochvíľa zažijú najnepríjemnejšie časy od čias občianskej vojny a toto sú dôvody:

-nemôže byť reč o obnove americkej ekonomiky, pretože  dobre platené práce boli nahradené zle platenými prácami;

-môžeme vylúčiť obnovu americkej ekonomiky, pretože kvôli Obamacare-u(oficiálny názov Affordable healthcare act) nielenže spustil masívne prijímanie brigádnikov (a prepúšťanie ľudí s plným úväzkom ), ale aj dáva vzniknúť spoločnosti brigádnikov a darmožráčov (pretože štát platí 2x toľko ako súkromník a dokonca ich môže byť viac než pracovníkov na plný úväzok) a čo sa týka oficiálnej nezamestnanosti vzrástol na 8,9%(skutočné číslo je asi 23%);

-nemôže byť reč o obnove americkej ekonomiky, pretože síce sa počet predaných domov sa zvyšoval, ale 60% z nich , pričom počet žiadostí o hypotéky klesol, teda môžeme povedať, že fondy/inštitúcie, zahraničný investori a špekulanti kupujú domy(áno bola vytvorená ďalšia bublina)-čo potvrdzujú aj kreditori;

-WalMart najväčší maloobchodná sieť a v súčasnosti najväčší zamestnávateľmal v 2. kvartáli nižšie tržby než predpokladal (máloobchodný predaj môže byť merítkom ekonomickej prosperity populácie a výkonu ekonomiky);

-situácie USD nepomáha ani to, že je BRICS-om vytesňovaní z obchodných stykov (čo podrýva jeho hegemóniu), úroky na 10 ročné dlhopisy často dosahujú 2,90 %, keď úrok presiahne 3,5% odpáli to burzu, zneprístupní to hypotéky a FED  skrachuje (kvôli tomu že  všetci veľký hráči predávajú tie 10 ročné US dlhopisy) pričom drží rekordné množstvo dlhov USA;

-NASDAQ (technologická burza) náhle prepadol, a bola niekoľko hodín odstavená, niekoľko bánk takmer prišlo o peniaze, keby neanulovali niekoľko obchodov (údajne išlo o technické problémy), hrôza pomyslieť čo by sa stalo keby šlo o NYSE;

-“smart money“ údajne predal všetko a kupuje akcie ťažiarskych firiem, ktoré sú primárne zainteresovaných v zlate, v striebre a v bielych kovoch (platina atď);

-sú tu aj ďalšie neveselé fakty ohľadom americkej ekonomiky, ktoré oplatí pozrieť.

Stále niekto tvrdí, že nič sa nedeje, všetko je OK, nečakajme okamžitý kolaps a USA sa v roku 2008 očistil (čítal som aj takéto vyhlásenia)? Keď si niekto myslí, že obnova ekonomiky a obnova burzy je to isté, ten sa mýli a je tu aj historický precedens.

 

Situácia v EU

Síce sme mohli počuť, že Európa sa zotavuje (jediná oblasť kde sa Európa zotavuje je počet vlámaní), ale kto má štipku rozumu a počúva správne zdroje tak ten pochybuje o pravdivosti týchto správ, lebo:

-Španielsko má oficiálne 26% nezamestnanosť (skutočnosť môže byť/je vyššia), a rast jej HDP o 21% nižšia ako uvádza štát;

-Grécko očakáva ďalší bail out;

-Deutsche bank, jedna z najväčších bánk EU (a najväčšia banka Nemecka) je na pokraji krachu, tak rýchlo znižuje páku ako môže a dúfa, že požiadavky na vyrovnanie neprídu naraz;

-Európske burzy začali klesať, ktorý dosiahol rýchlosť krachu a  zrýchľuje sa;

-španielsky bankový systém  viac menej z podobných dôvodov svojho času Cyprus;

-zlato opúšťa Londýn a cez Švajčiarsko (kde sa preťavuje) smeruje do Ázie.

 

Ázia

Nahrádzanie USD zlatom spôsobilo nemalé problémy, hlavne na burzách a odniesla to India, ktorá vyhlásila, že zlato čo kúpil od MMF nedá, ďalej vyhlásila že znova povolí nákup zlata svojim občanom hneď po tom čo sa oznámia nové pravidlá exportu.

 

Medzinárodná situácia

USA už nejaký čas skúša vyvolať konflikt so Sýriou, nielen že je tam kopa zahraničných agentov, ale skúša všetky špinavé triky, čo by bola proxy vojna s Iránom, Čínou, Ruskom a pravdepodobne aj s Indiou a možno aj a  Pakistanom (ropu dostáva z Iránu a Americké drony bombardujú ich civilistov), čo by mohla prerásť do priamej-3. svetovej vojny. Zhatenie amerických vojenských plánov je aj záujmom celého sveta, najefektívnejšie je udrieť Američanov tam kde ich najviac bolí, na peňaženku, takže môžu oznámiť zavedenie novej rezervnej meny a spustenie svetovej banky, o ktorom som písal. Poznámka, keďže nie každý je fanúšik QE a medzi nimi je aj Kanada(!), môže pripraviť Američanom nejedno nemilé prekvapenie na stretnutí G20.

Pritom nesmieme zabudnúť na jednu vec Stredný východ je dosť nestabilný región, Severná Afrika je destabilizovaná a Egypt je v plameňoch pričom môže sa dôjsť zatvoreniu Suezského prieplavu a k ohrozeniu dodávky ropy, čo spolu s nestabilitou v Saudskej Arábií môže poviesť k náhlej smrti petrodoláru. Musím poznamenať, že dolárový systém bol už nejaký čas v rozklade, len posledné udalosti ju urýchlili.

 

Budúci vývoj

Prezentujem tu niekoľko scenárov:

  1. Vypukne Sýrska vojna ešte pred stretnutím G20, ktorá sa eskaluje do 3. svetovej vojny, kde sa použijú  zbrane hromadného ničenia, čo povedie prinajmenšom k zničeniu ľudského rodu, v najhoršom k zničeniu biosféry Zeme.
  2. Vypukne Sýrska vojna ešte pred stretnutím G20, ktorá sa neeskaluje do 3. svetovej vojny, „len“ sa to zostane na úrovni regionálnej vojny, čo destabilizuje celý región vrátane Saudskej Arábie, čo zdvihne cenu ropy a skoncuje s petrodolárovým systémom (USD ako hlavná rezervná mena).
  3. Vypukne Sýrska vojna ešte pred stretnutím G20, ktorá sa neeskaluje do 3. svetovej vojny, „len“ sa to zostane na úrovni regionálnej vojny, BRICS a pridružené krajiny oznámia vznik novej rezervnej meny a spustenie novej banky, čo zredukuje hodnotu USD o 50%, a v prípade potreby nová mena a banka poskytne politickú páku na USA, mám na mysli prípad, že krajiny BRICS a pridružené krajiny môžu vyhrážať neakceptovaním USD ako platidla.
  4. Na G20 sa oznámi spustenie novej svetovej banky a spustenie rezervnej meny, čo zredukuje hodnotu USD o 50%, a pokračovanie je ako z predchádzajúceho bodu. Toto sa udeje bez vojnovej predohry (myslené nad terajší rámec) ako akt sebazáchovy, pretože USA i keď nespustí vojnu ekonomicky skolabuje pod vlastnou váhou.
  5. Pred vypuknutím Sýrskej vojny, či počas vojny Egypt skolabuje, a uzavrie sa Suezský prieplav, čo zdvihne ceny ropy a morskej prepravy, čo bude mať neblahý dopad na medzinárodný obchod a následná panika pošle súčasný finančný systém tam kam patrí, do prepadliska dejín.
  6. Egypt skolabuje a Saudská Arábia významný spojenec USA ako dôsledok Arabského jara skolabuje, čo zdvihne ceny ropy a privedie ku kolapsu petrodolárového systému.
  7. NYSE, NASDAQ či iná významná prepadne asi o 20-40% a stiahne so sebou celý finančný systém (nezáleží na tom či ju vyvolali hakeri, alebo spadli „sám od seba“, kvôli HFT-vysokofrekvenčnému obchodovaniu).
  8. Deutsche bank, Citibank alebo Barclays  či iná veľká banka skrachuje a stiahne so sebou celý finančný systém, kvôli bail inom.
  9. Najväčšia Španielska banka skrachuje, kvôli poklese hodnoty Portugalských dlhopisov alebo kvôli niečomu inému, bude nasledovať bail in.
  10.  FED skrachuje, pretože napriek tomu, že využíva výhody štátneho orgánu je to súkromná banka, vlastnená inými bankami (Otázka na zamyslenie: keby FED bola 100% vlastnená vládou USA, unúvala by sa vláda USA vydávaním dlhopisov na úrok nebolo by ľahšie priamo tlačiť peniaze bez prostredníkov?).

 

Čo si ešte musíme uvedomiť, Cyperský scenár bail inov schválila rada 27 európskych  ministrov financií, ďalej Švajčiari, na Novom Zélande je podobný zákon, v USA, v Kanade tiež a keby nešťastie nebolo dosť veľké tak sa bude limitovať výber peňazí počas bail inu v danej krajine (podľa mojich informácií) vo všetkých bankách na 100-200 € týždenne (ďalší dôvod na občianske nepokoje).

Poznámky: v čase písania tohto článku Sýrska je „len“ na prahu vypuknutia, dokonca to zašlo až tak ďaleko, že prezident Obama dal na to súhlas, takže musíme rátať možnosťou, že tá vojna vypukne. Druhá vec je, Sýrska vojna je len prostriedok na odvedenie od ekonomických problémov USA. Tretia vec je možné aj to, že niektoré scenáre sa budú diať simultánne alebo v nejakej kombinácií. Štvrtá vec je, v čase písania tohto článku sú ešte cca 2 týždne ku konferencií G20, takže viac menej len hádam čo sa tam udeje. Piata vec keď USD sa potopí stiahne sebou aj €, čo spôsobí vážne problémy (platí to aj naopak).

 

Podčiarknuté, zrátané

Celý tento cirkus bol držaný pohromade QE, čo keď sa ukonči či sa priškrtí bude to mať neblahé účinky na akciové trhy, na európske banky a na ekonomiku, lebo spustí hyper-infláciu a potom defláciu. Nech spustí ekonomický kolaps čokoľvek a nech sa to stane kedykoľvek  viac menej naraz bude padať všetko a veľmi málo vecí porastie a ešte menej vecí prinesie väčšine úžitok. Snáď na záver môžem povedať jednu dobrú vec tento ekonomický systém končí, žiaľ v takej či onakej forme to bude mať krvavý koniec, či už vo forme vojen a/alebo občianskych nepokojov.

 

Oracle

 

PS: Mnohí o mne hovoria či myslia si, že som pesimista, pretože si hovorím o blížiacom ekonomickom kolapse (hovorím to na základe faktov), mýlia sa, pretože verím, že k najhoršiemu nedôjde (Rusi sú lepší „šachisti“ a k 3. svetovej vojne nedôjde) a z ekonomického kolapsu vzíde nový, lepší a spravodlivý ekonomický systém.

Které události budou hýbat trhy?

Sobota, Srpen 31st, 2013

Poslední týden na trzích ukázal, jak se situace dokáže rychle na trhu měnit. Není to moc dní zpátky, co jsme oslavovali další vrcholy na akciových indexech a např. lokální maximum u něměckého DAXu, které se tvořilo pohybem v dubnu do května a pak se pokoušelo opět od června do srpna, dokázalo být vymazáno za 1 týden!  Podobně jsou na tom i indexy zde v USA.  Jistě s to souvisí s možným zásahem Spojených států a možných dalších spojenců na Sýrii, ale dozajista se zde kombinují další faktory. Ať už to je krize emerging ekonomik, o které jsme psali minule, nutnost navýšit dluhový strop a případné omezování QE (tapering) Fedem, které zmínil Jan Dvořák, ale také rostoucí cena ropy a s tím náklady firem a domácností až po opětovné problémy Řecka, které bude potřebovat třetí bailout balíček, jež zřejmě nebude nikdy splacen zpátky. A nesmíme zapomenout zcela nečekané, ale opětovné sucha na středozápadě USA, podobně jako minulý rok – tento rok je naštěstí kukuřice již opylovaná, ale zase hrozí obrovské škody pro úrodu sóji, jejíž cena na burze explodovala strmě vzhůru. V předchozích příspěvcích jsme si něco řekli o indexu volatility VIX, který v podstatě měří  úroveň obav tržních účastníků a který se pohybuje inverzně k pohybu akciového trhu. Prohlédněme si tedy, jaký je poslední vývoj VIXu:

Z amerických akciových ETF odteklo 16,1 mld. USD

Obavy investorů z důvodu nadcházejícíh událostí způsobly v srpnu, podle největšího poskytovatele US ETF firmy BlackRock, odliv z amerických ETF akcií. Jedná se o největší hodnotu od ledna 2010. 13 mld. USD pak odplynulo jen ze samotné SPY, což je akcie snažící se kopírovat index S&P 500. A nejen akciové, ale i dluhopisové ETF zaznamenaly stažení kolem 7 mld. USD, hlavně kvůli onomu možnému tapering Fedu.

Investoři jistě mohli využít ETF na komodity jako na ropu, apod., nicméně, jak jsme již dříve psali mnoho ETF z důvodu contanga a volatility & leverage reset decay nemá v podstatě s podkladovým aktivem, které se snaží kopírovat nic moc společného a je nutné spíše využít přesný podkladový nebo futures kontrakt.

18. září oznámí  americká centrální banka “taper or not taper”

V podstatě se jedná o událost o které se již dlouho diskutuje a která tak změnila trhy v posledních měsících. Tomuto kritickému datu bude ještě jako předskokan sloužit statistika o zaměstnanosti za srpen 6. září, jež může zásadně ovlivnit rozhodnutí 18.-tého o omezení či odsunutí nakupování vládních a hypotečních dluhopisů Fedem ve výši 85 mld. měsíčně.  Zde je namístě poznamenat, že ačkoli se média snaží prezentovat americký trh rezidenčních nemovitostí jako probouzející se a snad i jdoucí zpět, tam kde byl v r. 2006, pak realita je, že jde o nákupy investory v hotovosti a převážně v silně prodaných trzích na Floridě, Kalofornii a Nevadě.  Tyto nvestorké nákupy se mohou rychle otočit v prodeje. V průměru se jedná o pověstné “L-shaped recovery”. Klasický generický růst nákupy domácností na hypotéky k dlouhodobému využívání je velmi anemický, jelikož mnoho domácností na to nemá, aby si hypotéku vůbec mohla dovolit. Z tohoto důvodu si Fed nemůže, podle mého názoru, moc přát omezit minimálně nakupování hypotečních papírů, které momentálně činí nějakých 40 mld. USD měsíčně a činí z něho největšího buy and hold investora na hypotečním trhu.

Rozpočet musí být schválen do konce září a zvýšen dluhový strop v říjnu

Fiskální rok 2014 začíná v říjnu a tak musí zákonodárci najít řešení k dohodě o novém rozpočtu. Pakliže nedojde, horzí tzv. government shutdown, tj. omezení na financování pouze nezbytných vládních výdajů a zamrznutí moha vládních funkcí a úředníků. Podle posledních údajů se snaží někteří představitelé republikánské strany odsunout jednání do listopadu. S tím souvisí problematika dluhového stropu, který byl oficiálně dosažen na hodnotě 16,7 biliónů USD v květnu. Od té doby provedlo ministerstvo financí zvláštní opatření, mj. týkající se penzijních plánů státních úředníků, které poskytlo k provozu systému dodatečné fondy. Nicméně podle ministra Jacka Lewa tyto prostředky dojdou do poloviny října a pak musí dojít k zvýšení dluhového stropu. Je pravděpodobé, že se politici poučili z podobné nepříjemné situace plynoucí z politických her z léta 2011 a vše proběhne hladce, ale jeden nikdy neví.

Co bude s emerging ekonomikami?

Již nyní dochází k odlivu kapitálu a znehodnocování měn emerging ekonomik jako Indie, Brazílie, apod. Otázkou je, co nastane, dojde-li skutečně k onomu tapering Fedem viz. výše? Při omezení nákupu amerických vládních dluhopisů může dojít k dalšímu poklesu jejich ceny a růstu výnosů do splatnosti, což bude relativně více lákat investory do USD než do měn emerging zemí a následně tyto budou dále oslabovat. Aby se předešlo k devalvaci těchto měn a místním inflačním tlakům, tak se emerging ekonomiky budou naopak zbavovat více USD a intervenovat nákupy měn domácích. Viz. minule zmíněný 60 mld. USD program Brazílie. Problémem je, že při této intervenci se budou muset zbavovat amerických vládních papírů, do kterých je mnoho z těchto zemí významně zainvestováno. A teď je otázka, kdo bude tedy financovat dluh USA, když ne tyto emerging ekonomiky nebo Fed? Japonsko a EU? Možná. Co se pak stane s eurem? Buď tedy k omezení QE nedojde, nebo velmi malé míře. Nebo dojde a možná zaznamenáme silnější prodeje eura, jenu, libry, apod. Tak uvidíme.

Technicky se nachází support u populárního aktivního kontraktu na mini S&P 500 na burze v Chicagu na hodnotě 1628,25 a dále pak na 1619,50, naopak rezistence jsou na 1645,25 a dále na 1653,50. Oscilátory ukazují na přeprodaný trh, který však bude vyžadovat zřejmě výraznou fundamentální podporu k obratu. Podívejme se závěrem na graf zmíněného kontraktu (Globex systém  burzy CME Group, kontinuální kontrakt, týdenní data) společně s kontraktem na německý DAX na burze Eurex ve Frankfurtu (týdenní data) a jejich poměrový spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Září na americké ekonomické scéně

Čtvrtek, Srpen 22nd, 2013

Září na americké ekonomické scéně bude letos výživnější než v minulých letech. Sešlo se totiž několik událostí, které by každá sama o sobě stála za pozornost. Navíc takto pohromadě a vzájemně se ovlivňujíc.

O co jde?

  1. Každoroční debata o státním rozpočtu Spojených států
  2. Debata o posunutí limitu státního dluhu a doprovodných podmínkách
  3. Diskuse o (ne)pokračování QE, případně jeho modifikacích
  4. Jmenování nového předsedy Fedu také není daleko.

Nejvíce se budou vzájemně ovlivňovat první událost s druhou a třetí se čtvrtou.  I když se to může zdát nadnesené, výsledný „guláš“ výrazně zasáhne i nás.

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Korelace a její význam

Sobota, Srpen 17th, 2013

V praxi nezřídka narážím na to, že lidé ne zcela plně rozumí tomu, co znamená v podstatě základ při tvorbě jakéhokoliv portfolia aktiv a to je definice a využití míry korelace. Obvyklá představa zahrnuje např. snahu nakupovat aktiva, která v podstatě místo, aby přispívala svou „nekorelovaností“ mezi sebou tak naopak je výnos jedněch v delším čase negován výnosy druhých. Nebo další představa, že jednotlivé akcie nejsou mezi sebou nekorelovány a je vytvořeno dokonalé portfolio při nějakých 20 různých titulech, apod. (přitom víme, že každá akcie má v podstatě svoji betu, která je mírou závislosti na akciovém trhu jako celku a tudíž jsou již z tohoto titulu tyto aktiva implicitně významně korelovány). V prvním případě se může v poslední době jednat o portfolio akcií a vládních dluhopisů, které bylo populární ještě koncem minulého století (ony formy smíšených fondů), avšak od počátku nového milénia se korelace přibližuje dokonalé negativní a proto v podstatě pokud namixováno v rovnoměrném poměru může znamenat negaci jednoho aktiva druhým. Mimochodem toto je zajímavý fenomén a tak podívejme se na něj graficky:

 

V druhém případě je to asi nejlépe pak vystižitelné na krizích 2000-2001 technologické bubliny a v současné dluhové a finanční krizi, která eskalovala v r. 2008. Určitě je ješťe v paměťi mnohých pokles indexu Nasdaq 100 od března 2000 do září 2002  kolem 80%! A nebo  akciového indexu S&P 500 od přes 50% od  října 2007 do března 2009! Bohužel s poklesy těchto „diverzifikovaných“ indexů nebyly jediné a další klasická aktiva jako reality a korporátní dluhopisy oslabovaly výrazně na ceně taktéž a ukázaly na výranou korelaci zvláště v období finančního stresu. To zde v USA způsobilo nemalé problémy mnoha lidem a nezřídka některé dostalo do výrazných potíží. A tak pojďmě se na onu statistiku korelace podívat blíže v základní definici a pokusím se oproti klasickým učebnicím vysvětlit co nejjednodušeji a pokud možno nejvíce graficky.

Obcně lze vyjádřit vhodného kandidáta do portfolia např. za pomocí  Sharpeho poměru, který jsme zmínili již minule:

Sharpeho poměr aktiva  > [ Sharpeho poměr portfolia x míra korelace mezi daným aktivem a portfoliem]

To znaméná, aby bylo dané aktivum vhodné do porfolia, tak je nutné aby jeho rizikově očištěný výnos byl vyšší než absolutní hodnota součinu rizikově očištěného výnosu portfolia a míry korelace. A právě ona míra korelace zde hraje klíčovou roli. Pakliže je blízko 0 tak absolutní hodnota součinu bude rovněž bllízko nule a tudíž ono aktivum má velkou šanci být součástí daného portfolia.

Předtím, než popíšeme blíže korelaci jako takovou, tak je nutné zmínit, že tato statistiku je nutné počítat z výnosů, případě logaritmů cenových rozdílů a ne ceny aktiv! Cenová řada trpí tím, co ve statistice nazýváme stacionaritou a výsledná hodnota se může v mnoha příoadech nesprávně lišit od správného výpočtu pomocí výnosů. Na následných grafech však pro lepší intuitivní vizuální představení použijeme cennovou vertikální osu, jak ji obvykle známe.

Co je tedy korelace?

Korelace měří míru závisloti vývoje jedné proměnné na vývoji druhé proměnné (pozor nikoli kauzalitu, tj. že jedna je příčinou druhé!), pohybuje se od -1 naprostá negativní závislost do 1 naprostá pozitivní závislost. Aktiva jsou pak „nekorelovaná“ pokuď je poměr roven 0. Naším cílem je pak nalézt do porfolia takové aktiva, které mají onu korelaci výnosů blízkou nule. Pojďmě se podívat jak vzpadá graficky, když dáme dohromady aktiva s negativní korelací, při zachování stejných vah každého aktiva:

Konečná equity křivka porfolia aktiv vyjádřená na grafu jako ta s hvězdičkama má pak v konečném důsledku průběh vodorovné úsečky. To znamená výnosy z jednoho aktiva mají v čase tendenci eliminovat výnosy aktiva druhého. Nyní, jak vypadá portfolio křivka při kombinaci aktiv s výnosy s korelací +1?:

V tomto příkladě vidíme, že přidání dalšího aktiva do portfolia nepřináší téměř žádnou přidanou hodnotu, jelikož výnosy jsou silně pozitivně korelovány. Navíc, když bude docházek k propadům (viz. onen Nasdaq 100 v r. 2001 nebo S&P 500, reality, atd. v r. 2008-9) pak přidání historicky korelovaných aktiv může jen škody znásobit.

A konečně se pojďme podívat na vývoj equity křivky u relativně nekorelovaných aktiv, resp. aktiv s korelací výnosů blízko nule:

V tomto posledním příkladě je to, o co se snažíme, aby výnosy našich aktiv v portfoliu byla navzájem na sobě nezávislé a tudíž , aby výnosy jednoho aktiva nerušilo výnosy druhého a zároveň, aby v případě propadů cen jednoho aktiva nebyla vysoká pravděpodobnost propadu i druhého. Navíc také, aby další aktivum mělo potenciál v případě propadu jednoho zhodnocovat a redukovat tak volatilitu výnosů celého portfolia a byl dosažen celkově vyšší rizikově očišťený výnos.

Jak matematicky vyjádříme výpočet korelace?

 

Jednoduše jsme popsali tedy základní kámen stavby každého sofistikovanějšího portfolia a to jest ukazatel miry korelace. V praxi se po proběhlých krizích, které v podstatném měřítku změníly pohled na mnohá aktiva a jejich kombinace v portfoliích, zvláště zde v USA u sofistikovaných investorů (smart money, tj. family offices, apod.) diskutují nutnosti přidávání historicky skutečně nekorelovaných aktiv. Aktiv, které navíc mají tendenci v obdobích značného finančního stresu a zvýšené volatility na trzích (o růstu volatility při poklesech trhů jsme rovněž již psali) na této naopak benefitovat. Ať už se jedná o alternativní investice jako sbírky a ceniny, drahé kovy nebo některé formy hedgeových fondů (managed futures), jež bývají tzv. long volatility, apod.

Závěrem se pojďmě podívat na vývoj cen kontraktů na akciový index (mini S&P) a americké vládní dluhopisy (10-ti leté T-Notes) na burze v Chicagu (Globex system CME Group). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Jak dosáhnout kýženého výsledku? Stačí změnit pravidla hry

Středa, Srpen 7th, 2013

„Mahomet cald the Hill to come to him. And when the Hill stood still, he was neuer a whit abashed, but said; If the Hill will not come to Mahomet, Mahomet wil go to the hill.“

Francis Bacon, Essays, 1625

Když nejde hora k Mohamedovi, bude holt muset Mohamed k hoře. Přesně tohle mě napadlo, když jsem ve středu sledoval inflační report Bank of England, který poprvé od nástupu do funkce vedl její nový šéf Mark Carney. Bank of England patří mezi centrální banky se zoufale špatnými výsledky cílování inflace. Posuďte sami. Tohle je vývoj britského CPI za posledních deset let:

Bank of England cíluje inflaci na 2%. Menší nebo rovna 2% byla inflace jen 37 měsíců. Zbylých 83 měsíců se pohybovala nad touto hranicí. Často přitom skutečně výrazně. To platí zejména pro posledního 3,5 roku, kdy se inflace pod 2% hranici nedostala ani jednou. V průměru tak britská inflace za posledních deset let dosahovala 2,6 %, zatímco od roku 2010 je průměrná inflace v Británii na 3,4 %.

Výsledky jsou o to horší, že Bank of England téměř nepřetržitě čtvrtletí co čtvrtletí tvrdošíjně očekávala relativně brzký návrat inflace zpátky k inflačnímu cíli, což byl také hlavní důvod, proč držela a stále drží úrokové sazby na tak nízkých úrovních, a proč se rovněž pustila do masivního kvantitativního uvolňování.

Opět posuďte sami. Takhle se měla například vyvíjet inflace podle inflačního reportu z února 2010. Již v polovině roku měla být na 2 % a začátkem roku 2011 pak dokonce na 1 %. Pozor na deflační tlaky, je potřeba tisknout!

Tohle je predikce ze začátku roku 2011. Inflace nakonec nebyla na jednom, ale na třech procentech. Výhled je přesto jednoznačný. Jen krátký růst ke čtyřem procentům a začátkem roku 2012 jsme opět na inflačním cíli.

Bum. Začátek roku 2012, inflace na 4 % a inflační cíl stále v nedohlednu. Nový inflační report přesto počítá s téměř okamžitým pádem inflace, takže začátkem roku 2013 již ale opravdu budeme pod inflačním cílem, a to někde mezi 1,7 – 1,9 procenty.

Realita je znovu nesnesitelně krutá. Srpen 2013, inflace na 2,9 % a stoupá. Bank of England hází ručník do ringu a projektuje inflaci na dvou procentech až někdy v polovině roku 2015:

Jak je ale možné, že je banka ochotna tolerovat inflaci tak dlouhou dobu nad dvěma procenty? Jednoduše. Prostě začne inflační cíl ignorovat a změní pravidla, kterými se doposud řídila. Když nejde inflace k inflačnímu cíli, musí inflační cíl k inflaci.

A tak jsme se ze srpnového inflačního reportu dozvěděli, že Bank of England zavádí nová pravidla; konkrétně:

  • Banka nezvýší sazby do té doby, dokud míra nezaměstnanosti neklesne pod 7 % (v současnosti na 7,8 %),
  • I když by náhodou klesla pod 7 %, neznamená to, že automaticky vzrostou sazby,
  • Banka bere na vědomí, že inflace může být v nadcházejících 18 – 24 měsících nad 2% cílem o 0,5 % a více a je ochotna tuto zvýšenou inflaci tolerovat kvůli značným nevyužitým kapacitám v britské ekonomice,

Jednoduše přeloženo: potřebujeme držet sazby na nízkých úrovních za každou cenu, takže měníme rozhodovací proces tak, aby nižší sazby a případné navýšení QE bylo možné sloučit s našim novým mandátem.

Dámy a pánové, Bank of England nám právě představila nové „flexibilní“ pojetí měnové politiky. Znovu se potvrzuje, že žádná pravidla ve skutečnosti neexistují a stávající „pravidla“ budou dodržována jen tehdy, pokud to nebude obtížné. Bank of England samozřejmě není první chytrá horákyně mezi centrálními bankami. Například americký Fed nedávno také fakticky začal cílovat míru nezaměstnanosti. Na rozdíl od Británie však Spojené státy alespoň nemají dlouhodobý problém s inflací. Pokud by však měly a míra nezaměstnanosti nedej bože skutečně klesla ke kýžené úrovni, nemějte nejmenších pochyb o tom, že Fed vymyslí třetí pravidlo, kterým obhájí nutnost udržování velmi nízkých úrokových měr.

Co z toho plyne? Centrální bankéřům je zcela jasné, že sazby kvůli obřímu zadlužení soukromého a veřejného sektoru a stále vysokým rozpočtovým deficitům nemohou, ale opravdu za žádných okolností nemohou výrazněji růst. Znamenalo by to katastrofu a téměř okamžitý návrat dluhové/finanční krize. Ve světle těchto skutečností se proto jakékoli spekulace na utažení měnové politiky (viz výprodej na amerických bondech a zestrmění výnosových křivek na obou březích Atlantiku) jeví jako příliš optimistické a ocenění některých relativně bezpečných dluhopisů (amerických, britských) tak možná začíná být opět zajímavé.

 

Jaroslav Brychta

Head of Research

 X-TRADE BROKERS

 

 

Konec QE za dveřmi?

Čtvrtek, Červenec 11th, 2013

Polovina členů FOMC se domnívá, že by  QE XX měl letos skončit, což je významný posun v názorech, donedávna nevídaný. Něco takového by významným způsobem ovlivnilo ceny obligací, navíc v době,  kdy jejich ceny od května významným způsobem poklesly… 

Citát:

Participants also described their views regarding the appropriate path of the Federal Reserve’s balance sheet. Given their respective economic outlooks, all participants but one judged that it would be appropriate to continue purchasing both agency MBS and longer-term Treasury securities. About half of these participants indicated that it likely would be appropriate to end asset purchases late this year. Many other participants anticipated that it likely would be appropriate to continue purchases into 2014. Several participants emphasized that the asset purchase program was effective in supporting the economic expansion, that the benefits continued to exceed the costs, or that continuing purchases would be necessary to achieve a substantial improvement in the outlook for the labor market. A few participants, however, indicated that the Committee could best foster its dual objectives and limit the potential costs of the program by slowing, or stopping, its purchases at the June meeting.

Investoři opouští obligace

Středa, Červenec 3rd, 2013

Během června došlo ve Spojených státech k rekordnímu odlivu finančních prostředků z obligačních fondů a ETF. Důvodem odlivu prostředků je ceny obligací odstartovaný 22. května prohlášením Fedu, desetileté US T-bonds ztratili od té doby téměř 7% své hodnoty.

Během června odteklo výše zmíněných fondů a ETF cca 80 miliard dolarů. Stali jsme se tak svědky největšího odlivu peněz v říjnu 2008 (odliv 42 miliard) a měsícem s historicky třetím největším odlivem prostředků byl prosinec 2010 (22 miliard). Podle některých analytiků může odliv v červenci ještě zesílit poté, co investoři uvidí čtvrtletní výsledky.

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Bernake nepřekvapil, některé aktiva mimo dluhopisy však ano

Sobota, Červen 22nd, 2013

O tom, že dojde ke zvýšené volatilitě vlivem možného plánovaného omezování (tapering) QE, po zasedání FOMC jsme již psali. A tak investoři byli na tuto do jisté míry připraveni. Ne tak na rozsah, jakého trhu aktiv se toto bude týkat. V podstatě během proslovu prezidenta Fedu Bena S. Bernakeho a následně i po něm, začal doslova masivní výprodej na většině aktiv a jediným útočištěm se stala hotovost a americký dolar. I když koncem týdne měla tendenci některá aktiva toto možná přemrštěné rozprodávání korigovat, tak ne tak vládní dluhopisy, což jen potvrzuje, čeho se toto snižování vpouštění likvidity do trhu hlavně týká. A tak se zdá, že se nacházíme na klíčovém historickém mezníku valuace dluhu a zastavení a nebo také možná na počátku případného dlouhodobého klesajícího trendu ceny vládního dluhu, a to nejen v USA! Podívejme se na vývoj ceny kontinuálního kontraktu 30-ti letého amerického vládního dluhopisu zde na burze v Chicagu od počátku tohoto století (klikněte na obr. pro zvětšení):

V poslední době nakupuje Fed měsíčně 45 mld. USD vládního dluhu a 40 mld. USD hypotečních dluhopisů. Po zasedání banky, se procento ekonomů v otázce predikce započetí omezování těchto obrovských nákupů již od září, zvýšilo z 27% na 44% (Bloomberg). Současný odhad činí omezení na 65 mld. USD, tj. o 20 mld. USD méně než nyní, počínaje rozhodnutím po setkání banky v září 17-18-tého 2013. Bude Fed zvyšovat svoji základní krátkodobou úrokovou míru, která by alespoň pomohla ke zhodnocení hotovosti těm, kteří se do ni v panice uchýlili? Tady rozhodně ne a sazba bude kolem 0% až do doby, než nezaměstnanost neklesne pod 6,5% ( současně v květnu 7,6%, historický průměr kolem 5,8%) a inflační výhled nepřekročí 2,5% (1,4% nyní meziročně v květnu). Takže prostředky nejen ty „pod polštářem“, ale i ty na bank. účtech v podstatě budou dále reálně ztrácet na hodnotě.

Samozřejmě, nejen v Evropě jsou malí investoři „masírování mainstream médii“, že dluhopisy představují bezpečný přístav za nejisté situace. Taktéž je to zde v USA. A tak se není čemu divit, že v r. 2012 investoří vložili do dluhopisových fondů 257,8 mld. USD a v tomto roce k tomu přidali dalších 102,8 mld. USD od počátku ledna! To v porovnání s r. 2008, kdy to bylo jen 33 mld. USD. Jen aby teď byly svědky výprodeje těchto aktiv, který může pokračovat po omezení nákupů centrální bankou kdoví jak dlouho. Sám Bill Gross,  který je považován za dluhopisového krále a je manažerem největšího světového dluhopisového fondu PIMCO Total return fund před pár dny nakonec přiznal a napsal: “The secular 30-yr bull market in bonds likely ended 4/29/2013.” Tj. 30 let závratného růstu cen dluhopisů pravděpodobně skončilo koncem dubna tohoto roku. Grossův fond je od konce dubna minus 3,25%. Benchmark index celkového obligačního trhu v USA Barclays Aggregate Index je za stejné období dole 2,58%. Mj. Na Grossovi bylo po zasedání Fedu a po konferenci Bernakeho v televizním vystoupení znát, že se necítí tak jak ho známe obvykle.

Jen tak pro zajímavost, samoregulační orgán FINRA amerických brokerských domů, vydal před pár dny varování, aby si jednak investoří byli vědomi obrovských rizik, které zvyšování zvláště dlouhodobých úroků pro dluhopisy znamená (růst úroků a inflace způsobují, jako z jedny nejdůležitějších faktorů, pokles ceny obligací) a dále navíc požádal brokerské domy, aby investory na tyto rizika náležitě upozornili.

Technicky cena 10-ti létého nejbližšího kontraktu na americký vládní dluhopis T-Note na burze v Chicagu (Globex systém CME Group) zakončila týden pod úrovní supportu 126-04 na 126-03,5. Trh se zdá být krátkodobě přeprodán, tj. bude zajímavé sledovat do jaké míry se prolomený support stane silnou rezistencí.  Závěrem se pojďme podívat na zmíněný kontrakt a také jeho komoditní spread vůči kontraktu na německý 10-ti letý vládní Bund (FGBL na burze Eurex ve Frankfurtu). Zde se spread dostal pod svoji průměrnou hodnotu za poslední měsíce a může naznačovat relativně více přeprodaný americký vládní dluh nebo také, že se výprodej na německém vládním dluhu ještě neprojevil v takové míře jako na americké straně. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Oracle: Pád Asie

Čtvrtek, Červen 13th, 2013

Toto je další červnový článek soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Časť veľkých ázijských ekonomík padá, resp. dostáva sa do červených čísiel. Japonský Index (Nikkei)  padá často aj o 2,5% a Čínsky výrobný sektor je v kontrakcií lebo PMI je okolo 49,2-49,6 bodov[1](len tak na margo aj rôzne futures padajú ako kameň), znie to hrozne a určite to povedie ku kolapsu nejakej ekonomiky, ale netreba robiť paniku, pretože dôvody týchto červených čísiel sú rôzne.

Japonsko je v červených číslach preto, lebo investori si uvedomili, že potom čo Abe a jeho kumpáni spustili tlačiarenské lisy na plný výkon uvedomili si, že japonská ekonomika z cca 20 ročnej recesie nevyjde, takže peniaze odchádzajú do zlata (čo je ešte stále tlačené dole) a do USA (čo je len dočasná záchrana), preto aby Nikkei nepadal ako kameň BoJ kupuje akcie japonských firiem (v podstate robí to isté čo robí FED). Robiť to do nekonečna nemôže, lebo Yen nie je rezervná mena, a ani nebude dlho robiť (v podstate ani FED, ale jeho obmedzenia sú úplne inde), proste celé to skrachuje.

Kontrakcia výroby v Číne, je dôsledkom 2 vecí: 1) rast nezamestnanosti a pokles spotreby v USA a v zbytku sveta; 2) nedostatočne vyvinutá vnútorná spotreba Číny. O 1. dôvode neskôr, o 2. teraz, Čína si pomerne neskoro si uvedomila (asi v roku 2008), že treba vybudovať aj vnútorný trh, lebo keď „Západ“ skrachuje aj ju to strhne so sebou, aj preto založili aj BRICS (stabilné odbytište a surovinová základňa). Zaujímavé je, že nepočujeme podobné správy o Indií(napriek tomu že je tam kde bola Čína pred asi 15 rokmi), možno preto lebo paralelne s exportom rozvíja aj vnútorný trh už nejaký ten čas.

Teraz rozoberme 1. dôvod kontrakcie výrobného sektoru, USA sa de-industrializuje(podľa všetkého Obama nechá schváliť dohodu, ktorá de-industrializuje USA ešte viac[2]) , ľudia nemajú prácu a domácnosti skresávajú svoje výdavky dole ako môžu, dôvodom je ako Celente povedal, že nielen vyviezli pracovné miesta, ale aj „mozgy“. Niektoré osoby z elít považujú všetkých bez práce za lenivcov ktorí nechcú pracovať, LEN zabúdajú dodávať nechcú pracovať zadarmo (zadarmo ani kura nehrabe).

Ďalšia nepríjemná vec je, krajiny EU majú rastúcu nezamestnanosť (v čase písania tohto článku 4.6.2013, Francúzsko plánuje uverejňovať svoje čísla 6.6.2013 pritom to odložil niekoľkokrát), pričom už teraz je rekordne vysoká [3]. Musím pripomenúť, že  v Španielsku je cca 30-35%, banky insolventné, tak to skončiť to dobre pre EU to nemôže. Insolventnosť španielskych bánk zhoršuje aj krach európskych nadnárodných medzi-bankových pôžičiek[4], keď skrachuje jedna španielska banka bude to mať za následok, že skrachovaný akciový trh bude náš najmenší problém.

Na záver chcem položiť otázku, ktorá z týchto ekonomík skolabuje skôr, ekonomika EU alebo Japonska? Lebo USA skrachuje naposledy, kvôli dvom dôvodom: 1)nepodložený sentiment,  2)USA robí všetko aby potopil každého, a 3) vyvolá vojny (ako teraz o top pokúša v Sýrií a na Kórejskom polostrove). Centrálne mocnosti zoskupenia BRICS, vyjdú z tejto situácie menšími šrámami, lebo oni sa už poistili, alebo poisťujú sa na túto eventualitu.

 

Oracle

 

Odkazy:

[1] http://investmentwatchblog.com/asia-in-the-red-nikkei-drop-continues-down-2-5-350-points-european-futures-crashing/

[2] http://investmentwatchblog.com/obamas-ultra-secret-treaty-which-will-push-the-deindustrialization-of-america-into-overdrive/

[3] http://investmentwatchblog.com/brutal-emerging-markets-falling-like-dominoes-record-high-eurozone-unemployment-again-and-nikkei-futures-taking-a-hit-in-after-hours-trading/

[4] http://investmentwatchblog.com/bank-for-international-settlements-bis-records-startling-collapse-of-eurozone-interbank-loans-and-warns-of-stock-market-crash/

 

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru: