Články s tagem ‘Důchodová reforma’

PetrAsch: Penzijní a jeho investiční smysl

Pondělí, Říjen 20th, 2014

Na jednom diskusním fóru se rozvinula diskuse o smysluplnosti spoření relativně malých částek v penzijním připojištění. Jeden z příspěvků se vymykal a byl názorný. Kontaktoval jsem autora a požádal ho, zde mohu jeho příspěvek zde na webu publikovat. Akorát jsem ho nezařadil do klasických “komentářů týdne”, ale zvlášť. Souhlasil, tak ho zde publikuji:

Začátek citátu:

Kdo si dne spoří 400 měsíčně… tedy ročně 4800 … tedy za 30 let 144000 + nějaké ty malé výnosy, třeba 200 tisíc.
I kdyby byla je 1% inflace, odpovídalo by to průměrnému důchodu (dnes 11 tisíc) cca 15 tisíc.
HURÁÁÁÁ – za 30 let si našetřil na rok a jeden měsíc života v důchodu. Tomu říkám efektivita. :grr:

Takový člověk ať si to raději dává na spořící účet, může pak nahradit ledničku (až mu odejde) a nebude si na ní muset brát úvěr např. od Providentu či podobných.

Mít před důchodem obnovenou domácnost (novou ledničku, pračku, apod.) bude lepší, než mít peníze na penzijním, které nebude moci jednorázově vybrat a bude je dostávat v měsíčních splátkách pár stokorun…

Kdy bude šetřit měsíčně 5 tisíc, tam efekt již znát bude. Ten ať spoří či investuje.

Konec citátu

 

Přiznávám, že pod takovýto příspěvek bych se klidně podepsal.

Lze kompenzovat stárnutí populace růstem produktivity práce?

Středa, Září 3rd, 2014

O demografické krizi nejčastěji slýcháme v souvislosti s důchodovým systémem (u nás aktuálně v diskusi s rušeným druhým pilířem) a jeho deficitem, následně pak s počtem důchodců připadajících na jednoho pracujícího člověka s příjmy budoucích důchodců nebo nutným zdaněním pracujících. Málokdy se však dává do souvislosti demografie a HDP.

Výjimkou je analýza A. Smithe. Rozhodně stojí za pozornost, tak jsem připravil tento výňatek.

Absolutní výše HDP konkrétní země závisí na počtu lidí v produktivním věku (který bývá definován jako rozmezí 15-64). (I když, zde si troufám tvrdit, že by spodní hranice měla být výrazně posunuta směrem vzhůru – vždyť maturantům ve vyspělých zemích bývá kolem 18-19 let, absolventům VŠ ještě o několik let více).

Životní úroveň v té které zemí závisí na HDP na obyvatele. Čím více lidí je skutečně produkuje zboží či služby, tím větší bohatství vyprodukují (při stejné průměrné produktivitě práce).

Autor vybral 5 zemí – Spojené státy, Velkou Británii, Japonsko, Německo a Francii a podíval se na jejich demograficko – ekonomický vývoj ze tří stran.

Zde je první graf, zobrazující vývoj lidí celkového počtu obyvatel mezi roky 2010 a 2020:

Z tohoto pohledu na tom nejhůře jsou Japonsko s Německem, nejlépe Spojení státy. Celkový počet obyvatel zahrnuje o lidi mimo produktivní věk.

Vývoj počtu lidí v produktivním věku ukazuje následující graf:

K zachování stejného HDP je třeba, aby změna produktivity práce minimálně nahrazovala změnu počtu obyvatel v produktivním věku (s výhradou k výpočtu počtu lidí viz výše).

Jaká musí být roční změna produktivity práce k zachování HDP, ukazuje následující graf:

  

Najednou se nejeví situace Japonska a Německa tak tragická, jako z druhého grafu. Pro roky 20110-2015 stačil nejmenší růst produktivity Německu, pro rok 2015-2020 se potřebná změna produktivity práce mezi jednotlivými zeměmi nijak extrémně neliší.

Všechny země potřebují růst produktivity o přibližně 0,5 % ročně. To je cíl, ke kterému by měly směřovat.

Jeho dlouhodobé dosahování by zjednodušilo řešení situace s rostoucím počtem důchodců. Jeho nedosahování naopak důchodovou krizi jen zesílí. Bohužel, od roku 2009 produktivita práce v ČR rostla jenom o 0,2% ročně

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Událost týdne – Jak jsou na tom (budoucí) penzisté a co to znamená pro investory

Pondělí, Září 9th, 2013

Toto je článek, který by byl od října dostupný pouze předplatitelům

Oznámení Polska (není bohužel první zemí), že si sahá do kapes lidí a vybírá více než polovinu peněz nashromážděných v penzijních fondech (resp. stahuje státní dluhopisy a likviduje je) je podle mého názoru jedna z hlavních událostí prvního zářijového týdne.

Polsko zavedlo druhý pilíř před téměř 15 lety.  Polsko díky tomu snižuje okradením investorů svoje zadlužení téměř o desetinu. Že prý to investorům doplatí, až půjdou do důchodu. Takových slibů tu bylo a ještě bude… (mimochodem, nebyl za totéž poslán Madoff na léta do vězení?)

Slouží jako ukázka toho, jak mohou časem dopadnout fondy našeho druhého pilíře (můj názor na něj je jasný). V reklamní kampani na druhý pilíř bylo často zmiňováno, jak si lidé ve všech vyspělých zeních si spoří na sami důchod, aby nebyli závislí na penzi od státu.

Zakládá se toto tvrzení na pravdě? Co to znamená pro investory?

Protože Spojené státy ovlivňují prakticky všechny trhy, podíval jsem se na finanční situaci (skoro)penzistů právě tam. Jaká je tedy realita?

  • Do roku 2050 vzroste počet důchodců ze stávajících 40 miliónů na více než dvojnásobek, respektive na téměř 90 miliónů. Věku 65 let dosahuje každý den několik tisíc z generace Baby boomers (generace narozená v letech 1946-1964)
  • Na konci druhé světové války připadalo 4,5 důchodce na jednoho pracujícího. Nyní je tento poměr 2,5:1.
  • Nyní pracuje každý třetí důchodce. Z těch, kteří se do důchodu teprve chystají, počítají s nutností pokračovat v práci již 2 lidé ze 3.  Počet pracujících důchodců přitom roste ne proto, že by chtěli, ale proto, že jsou nuceni z finančních důvodů.
  • Čtvrtina Američanů starších 45 let nemá vůbec žádné úspory, nemluvě i důchodových. Další pětina má důchodové úspory menší než 10 tisíc dolarů
  • Pouze necelá polovina Američanů půjde do důchodu se splacenými dluhy. Proto ten nárůst pracujících důchodců zmiňovaný výše.
  • Osobní bankroty Američanů starších 55 let činí dnes pětinu všech osobních bankrotů. V roce 2001 to byla pouze osmina.

 

Co to znamená pro investory?

Řada investorů předpokládá, že s rostoucím množstvím lidí odcházejících do důchodu, budou tito přesouvat své prostředky z akcií do obligací, což bude tlačit jejich výnosy směrem dolů. Pokud ale vezmu v úvahu výše uvedená čísla, domnívám se, že lidé budou své peníze z fondů vybírat. Pokles poptávky po obligacích bude jasný a Fedu nezbude nic jiného, než nakupovat.

Toto platí pro „klasické“ fondy, jak je známe u nás, tedy „defined contribution“. U těchto fondů je známá výše příspěvků do fondu, výše penze je neznámá a závisí z velké části na zhodnocení prostředků v penzijním fondu.

Ve Spojených státech existuje však ještě jeden typ penzijních fondů. V takovém případě (zejména u zaměstnaneckých penzijních fondů založených americkými společnostmi v druhé polovině minulého století) jde o „defined benefit“ fondy, kdy zaměstnanec zná v předstihu desítek let výši své penze jako benefit. Na první pohled je pro zaměstnance výhodnější, na druhý pohled se však tento fond může snadno dostat do problémů.

V takovém případě zaměstnavatel je nucen do takového fondu přispívat tolik, byl schopen svým zaměstnancům odcházejícím do důchodu vyplácet slíbené penze.

Čím vyšší výnosy fon dosahuje, tím méně stačí zaměstnavateli přispívat. Relativně nízké kupóny v poslední době vydávaných obligací zvyšuji tlak na výši příspěvku zaměstnavatele do takovéhoto fondu. Díky i drobnému zlepšení budoucího očekávaného zhodnocení se dala slušným způsobem ovlivnit pozice fondu. Své o tom ví naposledy i zaměstnanci města Detroit. Po přehodnocení předpokladů se deficit penzijních fondů tohoto města rázem zvedl na více než pětinásobek dříve uváděné hodnoty – konkrétně na 3,5 miliardy dolarů.

Miliarda sem, pár miliard tam. Něco takového může zásadním způsobem ovlivnit hospodaření řady firem. Mějme to na paměti.

 

 

Stan Druckenmiller – finanční generační konflikt je za dveřmi

Úterý, Březen 19th, 2013

Stan Druckenmiller je jeden z nejlepších manažerů hedge fondů. Za 25 let o droku 1986 do 2010 dosáhl průměrného výnosu 30%. Jeho slova se proto vyplatí brát vážně. 

Nedávno poskytl hodinový rozhovor agentuře Bloomberg a jeho poselství mladým je jednoznačné: nedopusťte, aby vaši rodiče a prarodiče ukradli vaše peníze. Jeho nedávné hodinové interview pro televizi Bloomberg bych nazval povinným.

Podle jeho názoru ve Spojených státech deficity sociálního zabezpečení, Medicare a Medicaid povedou k bankrotu země. Současná hodnota deficitů těchto systémů přesahuje 200 biliónů dolarů, tedy řádově více, než je oficiální „účetní“ dluh Spojených států.

Podle jeho názoru stávající senioři ukradli budoucnost dnešním juniorům. Nezbývá mi než souhlasit, tato diskuse je výmluvná.

To, že se vyřeší dnešní problémy, neřeší de facto nic. Dnešní problémy a finanční krize roku 2008 (kdy kapitalizace trhů spadla o téměř 30 biliónů dolarů) jsou proti těm budoucím procházka růžovým sadem.

Pokud jde o akcie, nevěří, že se rozjíždí další sekulární býčí trh akcií, podobný tomu započatém v roce 1982. Důvodem jsou právě odchody lidí do důchodu.

Baby boomers je prostě moc, což je jejich dnešní výhoda. Mohou si prosadit, co potřebují. Budou problémem všech zemí, které se to snaží řešit. Bohužel v České republice za podmínek, které vůbec nejsou atraktivní. 

 

 

 

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Jak se postavit k důchodové reformě?

Neděle, Září 16th, 2012

Poslední týden možnosti pro osoby starší 35 let vstoupit do II pilíře je tu, masáž stoupá. Toto je můj názor na tento pilíř publikovaný loni na podzim. K tomu dále doporučuji i názor S. Druckenmillera na generační téma 

 

Před týdnem jsem byl na veletrhu Investor. Při debatách s účastníky došlo i na penzijní reformu. Několikrát jsem tam zmiňoval svůj pohled na tuto reformu, na to, proč se mi její nastavení nelíbí. Protože rozhovory to byly zajímavé, rozhodl jsem se svůj pohled sepsat.

Jako člověk starší 35 let mám necelý rok na nevratné rozhodnutí, které ovlivní celý můj zbývající život. Na to, zda vstoupím do druhého důchodového pilíře, či nikoliv.

Vstupem do pilíře se podle dnešních pravidel zavazuji platit měsíčně 2% svého příjmu s tím, že stát 3% mého příjmu převede z průběžného systému na můj individuální účet. Příjem mám nadprůměrný, čistě matematicky vzato, jde o super nabídku. Každá investice má však své tři stránky: potenciální výnos, riziko a likviditu. Tak se na ně velmi stručně podívám.

Výnos: Pro účastníky se klíčovým faktorem pro dosažený výnos stanou dvě volby: volba správcovské společnosti a volba typu fondu  (i když mezi nimi půjde přestupovat). Vzhledem k vývoji bych od fondů, pokud jde o výnosy, nečekal žádné zázraky, zvláště po odečtení inflace.

Simulovat získanou penzi při různé výši mzdy, různých výnosech fondů (zadávejte REÁLNÉ výnosy očištěné o inflaci, tedy ty očekávané snížené o několik procentních bodů, (na 1-2% průměrnou inflaci zapomeňte) a době spoření můžete na důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí. Uvidíte tam i porovnání s průběžným systémem.

RizikoŽe každý fond má svoji míru klasického investičního  rizika, je asi jasné každému čtenáři. Tady problém nevidím, s klasickým investičním rizikem si umím poradit.

Klíčové riziko celého projektu je však globální ekonomicko – politické riziko, respektive riziko zásadní změny pravidel v průběhu hry bez možnosti na tyto změny reagovat. S tímto rizikem si poradit neumím.

Stát může KDYKOLIV v průběhu doby změnit pravidla hry. Může změnit povinnou výši příspěvku, může změnit procento převáděné z průběžného systému na individuální účet, může nařídit fondům minimální podíl státních dluhopisů v portfoliu (čímž zásadním způsobem ovlivní dosažitelný výnos), může povolit zvýšení poplatků, může změnit povolené způsoby výplaty prostředků, může jejich výplatu výrazným způsobem  zdanit atd. atd. atd.

Likvidita: Likvidita je nulová, spoření nelze ukončit, z pilíře nelze vystoupit, nebo část peněz předčasně vybrat (stávající penzijní připojištění má likviditu výrazně větší).

Investoři by měli mít na paměti, že následujících 20 let může být naprosto odlišných od nedávné minulosti, finanční trhy mohou (a pravděpodobně o budou) vypadat úplně jinak. Proto vnímám nulovou likviditu a tedy možnost reakce na  změny v budoucnosti jako  faktor umocňující rizika.

 

Jak se rozhodnout?

Rozhodnutí je  na každém z nás. Posbírat nezbytné informace a rozhodnout se doporučuji teď, v době PŘED mediální a reklamní masáží, která nás bezpochyby čeká a kde budou popsaná rizika podle mě bagatelizována.

Z mého pohledu je klíčovým parametrem v rozhodování postoj každého individuálního investora k politickému riziku za nulové likvidity. Kdo je ochoten akceptovat výše popsaná rizika, toho fondy uvítají s otevřenou náručí. Typ fondu si pak zvolte podle struktury vašeho dlouhodobého portfolia a  ochoty akceptovat riziko. Kdo není ochoten tato rizika akceptovat, ten nechť si na penzi spoří bez využití druhého pilíře. Ale spořit nějakým způsobem by si každý měl, důchod z průběžného systému rozhodně nebude v budoucnu dostačující.

Rizika za nulové likvidity se mi zdají nepřiměřená potenciálnímu výnosu. Druhý pilíř nevyužiji, spořit na penzi budu jinými prostředky.

 

Pokud máte vlastní názory na důchodovou reformu, klidně je piště do komentářů k tomuto článku, nebo, v případě, že je váš komentář obsáhlejší, pošlete ho v rámci článků čtenářů.

 

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Další vybrané články:

 

 

Změna ve zdaňování dividend na obzoru?

Středa, Červenec 27th, 2011

Přestanou se zdaňovat dividendy?

Stát přestane zdaňovat dividendy a z podíly na zisku srážkovou daní, která dnes činí 15 procent. Pro MF DNES to uvedli premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Tato změna  se zřejmě stane součástí návrhu daňové reformy, která by mohla začít platit od roku 2013.

Toto opatření by zatraktivnilo držení dividendových akcií.

Typy důchodových fondů

Čtvrtek, Březen 24th, 2011

Tento týden vydalo ministerstvo financí materiál osvětlující jeden z klíčových bodů důchodové reformy. Tedy do jakých typů důchodových fondů bude možné investovat.  Dosud bylo známo jen to, že půjde o 4 typy fondů lišící se mírou rizika a tedy i potenciálním výnosem. Statuty důchodových fondů bude schvalovat ČNB. První dva fondy budou dluhopisové, třetí smíšeny a čtvrtý pak převážně akciový.

Prvním typem fondu je Fond státních dluhopisů investující výhradně do státních dluhopisů ČR s možností několikaprocentní investice do pokladničních poukázek ČR, resp. ČNB. Tento fond by měl poskytovat nejmenší míru rizika. Majetek fondu musí být 100% zajištěn proti měnovému riziku.

Druhým typem fondu je Konzervativní fond. Kromě dluhopisů ČR a ČNB může navíc oproti prvnímu typu fondu investovat i do dluhopisů či nástrojů peněžního trhu členských zemí EU, MMF, evropských centrálních institucí (např. ECB) nebo i do korporátních dluhopisů, avšak minimálně s ratingem A+ (resp. A1). Také v tomto případě musí být majetek fondu 100% zajištěn proti měnovému riziku.
Třetím typem fondu je Vyvážený fond, má blízko ke podílovým fondům smíšeného typu. Tento fond k investicím povoleným pro Konzervativní fond má možnost investovat i do rizikovějších dluhopisů (až do ratingu A-) či může nakupovat podíly v podílových fondech registrovaných v EU. Hlavním rozdílem oproti Konzervativnímu fondu je ale možnost investovat i do akcií. Podíl akciové složky portfolia však nesmí přesáhnout 40%.  Investor zde může podstupovat omezené kurzové riziko, protože fond není povinen zajišťovat celou hodnotu portfolia (stačí 50%).

Čtvrtým a nejagresivnějším typem fondu je Dynamický fond. Jeho investiční možnosti jsou velmi volné, může investovat do rizikových dluhopisů, akcií (včetně zahraničních), může se stát podílníkem ve Fondu kvalifikovaných investorů atd.  Akciová složka (vč. Fondů kvalifikovaných investorů) může tvořit až 80% hodnoty portfolia. I zde podstupuje Investor kurzové riziko, fond nemusí provádět vůbec žádné zajištění kurzového rizika.

Co se týče poplatků. Navrhované poplatky jsou mírně pod hladinou poplatků běžných u podílových fondů.

Celý materiál ministerstva financí je k dispozici zde:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/VK-FT_KMMF_Limity_poplatku_ve_2_piliri_penzijniho_systemu_20010323.pdf

Důchodová reforma – příspěvek rodičům

Čtvrtek, Březen 10th, 2011

Dalším z návrhů v důchodové reformě mírná modifikace průběžného systému. Tou je možnost přímo přispívat přímo na důchod rodičů. Poplatník by měl možnost posílat jeden procentní bod ze svého příspěvku na důchodové zabezpečení přímo svým rodičům. Nijak by to neovlivnilo nárok na penzi samotného poplatníka.

Technické provedení je ještě věcí diskuse, mluví např. se o slevě na dani. Zatím nevidím důvod této možnosti nevyužít. Proč nezvýšit důchod svých rodičů o několik stovek měsíčně.

Důchodová reforma

Neděle, Únor 20th, 2011

Navržená důchodová reforma má pro mě spoustu neznámých. Bude mě zajímat několik hlavních parametrů.

1. výše změny důchodu z průběžného systému při vyvedení 3%

2. investiční strategie fondů a možnost její změny v průběhu spoření či čerpání peněz. Něco je již odkryto, viz popis investičních limitů důchodových fondů – viz níže.

3. možnosti přestupů mezi fondy, jejich poplatky… Přechod mezi jednotlivými typy důvhdodových fomdů by ,ěl byt možný i několikrtá ročně. Návrh různých variant poplatků byl již také zveřejněn – opět viz níže.

4. varianty čerpání důchodů (o některých se již mluví)

Zajímá mě ale ještě jedna věc: Jak to bude se stvajícícm penzijním připojistěním? Co když řada lidí prostě nebude spořit o 2% víc? Ti, co již spoří 1000-1500 na penzijním připojištění mohou jednoduše snížit své příspěvky do penzijního připojištění a ušetřené peníze převedou do nového systému. Rázem budou mít mnohem větší státní příspěvek bez navýšení plateb. I když tohle asi není primárním zaměrem, na první pohled se mi takový postup jeví jako optimální.