Články s tagem ‘EUR’

Stále existuje šance pro dluhopisy?

Sobota, Červenec 5th, 2014

I když od května minulého roku se u amerických vládních dluhopisů projevila první vlna výprodejů z důvodu naznačení omezování nákupu Fedem (tapering), tak od září je znatelný určitá korekce. U německých vládních dluhopisů pak pokračuje trend výrazně nahoru. Děje se tak z důvodu stále neutěšené situace jak ohledně růstu ekonomik, tak deflačních tlaků, což stimuluje jednak akomodativní politiku formou držení úroků kolem nuly, tak další redukci úroků v eurozóně. Toto snižování a s tím spojená postupná depreciace eura vůči americkému dolaru, jak jsem již minule diskutovali bude dále podporovat ostatní centrální banky v Evropě k akcím v rámci měnové války a poslední jsme mohli být svědky švédské Riksbank. Ta překvapila výrazně trhy tento týden a snížila klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 0,25%, potenciálně podobnou akci signalizovala rovněž norská Norges bank a pravděpodobně přijdou i další. A i když je toto stále podpůrné pro ceny dluhopisů, musíme se také ptát, kam se tyto mohou pohybovat v středědobém či delším horizontu, pakliže prostor pro další snižování se redukuje na nulu. Ceny obligací se pohybují inverzně k pohybu sazeb, to jest při růstu sazeb v ekonomice se zvyšuje požadovaný výnos do splatnosti papíru (kupóny plus kapitálový výnos) a jeho růst je následně zabezpečen poklesem ceny bondů. To, že je situace zcela odlišná oproti vývoji posledních zhruba 30 let a investoři možná stále žijí mentálně v této periodě charakterizované dluhopisovou rally si můžeme dokumentovat na následujícím grafu:

 

Od období bývalého předsedy Fedu Paula Volkera, který umožnil svou měnovou politikou například výnosům do splatnosti 10-ti letých amerických vládních dluhopisů vzrůst počátkem 80. let přes 15% a následně pak 30 let došlo k jejich postupnému poklesu až do dnešního výnosu kolem 2% uplynulo skutečně mnoho let a vypadá, že se setrvačnost přenáší i do dneška. Avšak, toto může mít katastrofické důsledky pro ty, co zapomínají, že perioda je u konce. Nicméně i tak, podle dat Bank of America Merrill Lynch investoři vložili minulý týden dalších 1,6 miliard USD do evropských dluhopisů s nejvyšším ratingem (high grade), pátý týden po sobě vklady převyšující 1 miliardu USD týdně. V tomto roce samotném pak celkem 25,5 miliard USD. Podle agentury Markit tak poklesl výnos do splatnosti těchto druhů dluhopisů s pětiletou splatností na 1,77% p.a., v porovnání s tím pětileté německé Bundy mají výnos 0,33% p.a. Jaký je prostor pro další pokles výnosů s limitou 0? Podobná je situace u amerických dluhopisů, zvláště se zde hovoří a je v rámci honby za výnosy zájem o korporátní obligace. Podle chicagské Morningstar poklesl průměrný spread výnosů firemních bondů vůči těm vládním na 1,03 procentní body, nejnižší od července 2007 (5-ti letý americký vládní dluh má výnos 1,74% p.a. a 10-ti letý pak 2,65% p.a.). Jedná se tak o spread, který je o 0,7 procentních bodu nižší než ten průměrný za posledních 15 let. Navíc, rating Morningstar indexu dluhopisů má současně rating A- v provnání s únorem 2007, kdy byl spread za sledovanou 15-ti letou periodu rekordně nízký a o něco těsnější, ale rating byl kvalitnější A, to znamená čekal by se v současnosti spread o něco vyšší z důvodu vyššího požadovaného výnosu u méně kvalitních papírů. Laicky řečeno spread je velmi těsný a cena korporátních obligací je napnuta do maxima. Kam mohou pak ceny těchto aktiv dále růst? Ne příliš mnoho. V příadě zahájení zvyšování úroků americkou centrální bankou dojde zajisté k výrazným výprodejům.

Jak se chovají aktiva jako akcie a dluhopisy v období zvyšování úroků? Na to jsme za oněch 30 let dluhopisové rally byli zvyklí odpovědět, možná jejich cena poklesne, ale následně jak Fed pokračoval v postupném snižování, byly tendence opětovně být jejich cena podporována (odmyslíme-li bubliny 2001 nebo 2008 u akcií, kdy došlo k masivním výprodejům). Je těžké určit jak se chovaly aktiva akcií a dluhopisů jako reakce na růst úroků od 80.let, kdy v podstatě byly úroky postupně snižovány. Nicméně, když vezmeme i periodu před tím, to jest od počátku 70. let (od roku 1972, kdy byl uveden Lehman Long-Term Treasury Bond index, dnes známý jako Barcalys Treasury Bond index) a jako růst úroku definujeme průměrnou denní sazbu klíčové sazby Fedu Fed funds na měsíční bázi a porovnáme, můžeme se dopátrak k určitému závěru. Matematicky tedy vyjádříme změny úroků následovně:

  • Jestliže sazba t > sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda rostoucí Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t < sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda klesající Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t = sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda Fed funs sazby beze změny

 

Graficky si pak můžeme ukázat, jaký byl vliv této změny na průměrné měsíční změny cen amerických dluhopisů a akcií a portfolia 60/40 (60% zastoupení akcií a 40% zastoupení dluhopisů):

 

Tmavo modře je pak znázorněn průměrný měsíční výnos aktiva v období klesající Fed funds sazby a světle modře průměrný měsíční výnos v období klesající úrokové sazby. Je evidentní, že i při zahrnutí periody 30-ti leté rally na dluhopisech, je změna úroků směrem nahoru velmi nepříznivá, jak pro akcie, tak dlouhopisy, či jejich portfolia a dochází k výraznému snížení výkonnosti těchto aktiv. Nyní, zkusme se zamyslet, co se stane odmyslíme-li postuně odeznívající periodu 30-ti letého postupného snižování úroků dlouhodobě? Nyní už tyto nemají postupně kam klesat. Co se stane, až dojde k jejich růstovému trendu, jaký bude výnos akcií a dluhopisů poté? To je také důvod, proč se tady v USA majetnější investoři typu family offices a penzijní plány, a tak dále (smart money) dívají více a více také po jiných aktivech z alt sektoru (alternative investments), zvláště těch, jejichž cennový vývoj bude na růstu sazeb nezávislý nebo pozitivně korelován .

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 24.6. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 211 248  pozic u kontraktů na 10-ti letý americký vládní dluhopis na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně. Rezistence je u zářijového kontraktu na úrovni  124-23,5 a support na 123-30,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL, pravá osa) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN, levá osa) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

29 biliónů dolarů

Čtvrtek, Červen 19th, 2014

Před pár dny přišli Financial Times s informací, že centrální banky a další vládní organizace po celém světě investovaly na finančních trzích po celém světě více než 29 biliónů dolarů. Jde o čtyři stovky vládních institucí ze 162 zemí celého světa.

Konkrétně jde o 157 centrálních bank (i ČNB drží v akciích přibližně desetinu devizových rezerv České republiky), 156 veřejných penzijních fondů a 87 Sovereign Wealth Funds. Centrální banky mají zainvestováno 13,2 biliónu dolarů, veřejné penzijní fondy 9,4 biliónu dolarů a Sovereign Wealth Funds zbývajících 6,5 biliónu dolarů.

Nikde ale není řečeno, že vše je na akciových trzích. V těchto částkách jsou například zahrnuty i investice centrálních bank do zlata, budou tam tak i investice do vládních dluhopisů různých zemí.

Zajímavé jsou zejména doplňující informace a výpočty. K částečnému přesunu směrem (zejména dividendové akcie došlo z důvodu hledání jiných zdrojů výnosů, když úrokové výnosy z držených obligací zkolabovaly – jenom centrální banky po celém světě přišly o 200-250 miliard dolarů na úrokových příjmech (výrazně větší částku tak ušetřily rozpočty zemí po světě platících tyto úroky).

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Nastolí Evropa periodu ztracené dekády jako Japonsko?

Sobota, Červen 14th, 2014

Jako ekonoma, investora a asset manažera mě vždy zajímají hlavně rizika a jejich řízení, jelikož výnos se u historií prověřených a správně řízených strategií vždy dostaví (nemívá však rovnoměrné rozdělení v čase a jedná se mnohdy o běh na „delší trať“). Klíčové je tedy nedostat se spárů tzv. fat tails, to znamená událostí, které přicházejí sporadicky a náhle, jako ty v letech 2001-2 nebo 2008, kdy se trhy začínají chovat nepředvídatelně a mnohdy ti, kteří rizika z důvodu klidu po delší dobu a nediverzifikace svého portfolia v mezidobí zapomněli, že existují, realizují zbytečně obrovské finanční ztráty. Situace klidu je v podstatě z důvodu nízké volatility nyní a určitě přijde zase perioda, kdy akciový trh propadne o 50-80%, zkolabuje trh nemovitostí, a tak podobně. Bude velmi záležet na ustání možných nepříznivých situací, které krizový vývoj dokáží spustit a některé bych dnes zmínil.

Delší dobu byl a stále je v mém hledáčku vývoj v Číně, jejíž ekonomický zázrak není postaven na plně tržním mechanismu jak jej známe z vyspělých zemí a ekomická čísla musí mnohdy zahraniční agentury samy propočítávat, abychom se k nějakému závěru mohli vůbec dobrat. Trh nemovitostí se zdá být hodně přehřátý a situace s dluhem, často pochybé povahy, neutěšená. Avšak nutno dodat, že místní politici a měnové autority stav reflektují a reagují velmi rychle na problémy. Snaží se špatný dluh redukovat, připravují a zavádějí reformy liberalizace finančního systému, a tak dále. Země přežila velmi hladce zahájení omezování QE v USA a dočasný odliv kapitálu z toho plynoucí (při narůstajícím objemu devizových rezerv!), který vedl v minulosti za podobných okolností například k Asijské chřipce 1997-98, která započala u Thajska, Indonésie, Jižní Koreje, Malajsie a Singapuru a dále se šířila do světa. Poslední čísla o poklesu růstu cen na trhu nemovistostí příští týden budou klíčová, avšak existují propočty na trhu s možným poklesem jejich růstu meziročně pod 6%, což je velmi pozitivní signál. Prostor pro další zdravější růst je tedy připravován, a s ním spojené pokračování další vlny komoditního supercyklu.

Poslední dobou mě však dost zarážela až neakčnost ECB na symptomy v eurozóně charakteristické pro vývoj Japonska od počátku 90. let a v podstatě, dá se říci, do dneška, tj. to co v ekonomii definujeme jako ztracené dvě dekády. Tato krize v Japonsku, po periodě závratného optimismu 80. let, nekontrolovatelného růstu aktiv, převážně nemovitostí a akcií spojeného s nadměrným zadlužováním, v konečném důsledku vyústila, jak už to bývá a vždy bohužel bude, k prasknutí bubliny a nutnosti státních intervencí z důvodu počátečního otálení (podobně jako ECB v poslední době). Ať už formou “tří šípů” v současné politice Shinza Abeho (tzv. Abenomics), který podporuje expanzívní monetární a fiskální politiky plus strukturální reformy (stále na tyto čekáme) k zamezení deflačních tlaků a podpoře růstu hospodářství za každou cenu. To spojeno s rozsáhlými monetárními stimuly politiky guvernéra Haruhiko Kurody, který již varoval veřejnost před držením hotovosti nebo o ni přijdou. Vyústěním je sice nárůst cenové hladiny, avšak bez výraznějšího růstu ekonomiky a za situace, kdy silná depreciace domácí měny v poslední době již nepomáhá k exportům tak, jak jsme byli u Japonska zvyklí v minulosti, naopak export/ import bilance je negativní a poměr běžného účtu platební bilance k HDP jako ukazatel vnější konkurenceschopnosti prudce klesá. K vyrovnání rozsáhlého deficitu veřejných financí zase musí být použito zvyšování daně z přidané hodnoty na 8% od dubna v tomto roce a 10% pak v roce příštím, a podobně. Je zřejmé, že Japonsko má své další specifické faktory které v situaci přispěly, jako stárnoucí populace, realtivní pokles produktivity, a tak dále, nicméně není možné hlavní příčinu původního otálení neřešení deflační pasti přehlížet z důvodu jeho následků, které se může projevit i v klíčové otázce vývoje zaměstnanosti. Pohlédněme na vývoj vyrovnávání ztrát zaměstnanosti a jak dlouho to trvalo po jednotlivých krizích, Japonsko žlutě, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vývoj nemusí být tedy hned v takovýchto krizích, typu ztracených dekád Japonska, hned odstrašující, ale může se jednat o nebezpečně plíživou situaci trvající roky. V posledních dnech jsme mohli být svědky poklesu výnosů do splatnosti u španělských desetiletých vládních dluhopisů pod úroveň výnosů u amerického dluhu. Je na tom Španělsko, Itálie a spol. tak dobře, že investoři tak horlivě prahnou po jeho 2% výnosu do splatnosti (dosaženého s jistotou jen za předpokladu, že budou držet papír po celých 10 let)?, Pravdou je, že v reálném vyjádření po odečtení inflace, tyto stále poskytují zajímavý výnos relativně v porovnání s jinými zeměmi, tak přesto jistá bublina na dluhopisovém trhu nejen na periférií eurozóny nemusí být velmi vhodná. Pokles výnosů do splatnosti a vytváření bubliny na tomto trhu je totiž rovněž charakteristika doprovázející krizi v Japonsku. Pohlédněme na vývoj výnosu do splatnosti u 10-ti letého japonského vládního dluhu od 90. let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V porovnáním s akcemi amerického Fedu, kde QE fáze měly tendenci po určitém čase výnos do splatnosti zvyšovat v očekávání budoucího ekonomického oživení, tak u evropského dluhu se zdá, že směr ve výnosech je jen dolů a podobný tomu vývoji japonského dluhu (Španělsko červeně, Itálie modře, Něměcko žlutě), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je samozřejmé, že se jedná jen o dílčí faktory a detailní rozbor by zcela jistě vydal minimálně na rozsah diplomové práce a nebyl by zase tak negativní, jak se po přečtění výše uvedeného může zdát (v určitých bodech spíše naopak). Nicméně, existují jisté paralely vývoje se ztracenými dekádami Japonska a bude klíčové, jak rychle se podaří dostat potřebná likvidita v Evropě ne jen do bankovního sektoru, ale hlavně do reálné ekonomiky podnikatelům, kteří v konečném důsledku zaměstnávají lidi a ti táhnou ekonomický růst v pravém slova smyslu. Pro exportní konurenceschopnost pak bude jistě nutné další výraznější oslabení eura a dalších evropských měn, o kterém jsme již psali. Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Co nám svými kroky skutečně říká ECB

Pondělí, Červen 9th, 2014

Dnes byl na plánu výběr komentářů čtenářů. Nechtělo se mi však čekat ještě další den s publikování tohoto komentáře, proto jsem se rozhodl termíny prohodit. Komentář k posledním krokům ECB tak vychází v pondělí a výběr komentářů čtenářů jsem posunul na úterý.

Evropská centrální banka zasahuje. Tímto krokem uznala, že stav ekonomik eurozóny je neudržitelný. Kdyby to bylo tolik očekávané oživení, takovéto extrémní kroky by nepodnikala. Jaké kroky tedy provedla? Byla jich celá řada a ukázaly se silnější, než bylo očekáváno:

  • * Depozitní sazba pro vklady komerčních bank u ECB byla snížena na záporné hodnoty (-0,1%).  Když si nyní banky bude chtít uložit peníze “do bezpečí“, bude za to platit.
  • * Repo sazby klesla z 0,15 na 0,1%
  • * ECB oznámila neomezené QE, tedy dodávky bankám, kdykoliv a kolik si řeknou, v první fázi pro zbytek letošního roku má připraveno 400 miliard euro + banka připravuje další nákupy „Asset Backed Securities“, tedy cenných papírů podložených jinými aktivy.

 

To vše banka podniká v prostředí, kdy je sice nízká inflace a pozitivní růst HDP. Ekonomika tak není v recesi. Co k takovým extrémním krokům banku vede?

Zřejmě se bojí příliš nepřesných současných odhadů a v současné době publikovaným odhadů, sama nevěří.

Vždyť pořád inflace je kladná a navíc v příštích dvou letech očekává její mírné zrychlování. Inflaci pod 1% bych jako spotřebitel jenom uvítal. Inflaci odhadovanou pro roky 2015 a 2016 (1,1, respektive 1,4 %) podle mého názoru pokládají vrcholní představitelé ECB za nadhodnocenou a bojí jejího významného poklesu až k riziku deflace. Podobně se zřejmě bojí i optimisticky nadhodnoceného růstu HDP (1 % pro letošní rok, 1,7 %  pro rok příští a 1,8 %  pro rok přespříští).

Závěr z tohoto kroku: nevěřte publikovaným makro číslům.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

ECB uvolnila a cena kávy oslabila (ne jako následek!)

Sobota, Červen 7th, 2014

Mari o Draghi nakonec udělal to, co se očekávalo delší dobu a ECB snížila refinanční a marginální zápůjční sazby o 0,1 respektive 0,35 procentních bodů (nyní na hodnotách 0,15% a 0,40%) a dále minule diskutovanou depozitní sazbu o 10 bazických bodů do negativního teritoria -0,1%. Dále pak uvedla novou várku dlouhodobých refinančních operací (Targeted Long Term Refinancing Operations alias TLTRO) s čtyřletým časovým horizontem (zrušila 1-měsíční LTRO). I když dané akce monetární politiky vyžadují určitý čas než se projeví, tak cílem těchto kroků je zvýšení  likvidity nejen v bankovním sektoru , ale hlavně  v konečném důsledku v reálné ekonomice. Negativní depozitní sazba pak má vést k uplatněných přebytečných rezerv větších komerčních bank u centrální banky a naopak půjčování těchto fondů menším komerčním bankám (alespoň za nějaký úrok), a tyto pak uvolňovat prostředky více do ekonomiky. Nižší reálné úrokové sazby (očištěné o inflaci) pak mají stimulovat spotřebu domácností a investice firem, vyšší inflační očekávání pak také poskytnout stimul snížení odkládání nákupů statků a sužeb, které je charakteristické pro deflační prostředí. Růst míry inflace však ECB neočekává před 4. kvartálem 2014.

Kurz eura převedl v den D zajímavý pohyb, v konečném důsledku podle pravidla „sell the rumor and buy the fact“, to znamenalo prudší oslabení, jen aby mohl uzavřít v zeleném čísle. Avšak, na základě provedených kroků banky se očekává pokračování jeho trajektorie směrem dolů, což má vést k vyšší exportní konkurenceschopnosti eurozóny a zvýšení importované inflace. Pohlédněme na počty otevřených pozic (open interest) u červencových opcí na kurz eura vůči americkému dolaru na chicagské burze. Největší počet se hromadí na put straně (zajištění proti poklesu) v intervalu 1,35-1,36, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V poslední době je rovněž ve značném zájmů investorů komodita kávy, o které jsem psal jako potenciální investici roku na počátku 2014 a rozebírali jsme stručně proč by měla její cena jít vzhůru. Cena kvalitnější arabiky posílila přes 90% do konce dubna, avšak od tohoto vrcholu také oslabila o více jak 20%. I když konečné odhady sklizně komodity v tomto roce nejsou ještě známy a tržní odhady se pohybují současně u největšího světového producenta Brazílie od 43 do 55 milióńů 60 kg žoků, tak sentiment na trhu se přiklání k možnému pokračování korekce směrem dolů. Jistým důvodem mohou být zásoby ve skladech certifikovaných burzou Intercontinental Exchange (ICE), které sice klesají postupně od prosince, ale jsou pouze na 18-ti měsíčním minimu 2,5 miliónů žoků, což je relativně mnohem větší množství než v březnu 2011, tj. 1,6 miliónů, kdy rovněž cena kávy narostla (tehdy výrazněji přes 3 USD za libru) a zásoby byly na 11-ti letém minimu. Rovněž vyšší produkce z minulých let může hrát v následné cenové determinaci, minimálně v krátkém období, při současném vnímání trhu roli.

Trend-followingové komoditní fondy držely v listopadu přes 40 tisíc kontraktů na short straně, kdežto na konci května byli v net long pozici s přes 27 tisíci kontrakty. Obecně pak podle zprávy americké komise pro komoditní trhy  z 3.6, drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 43 724  pozic u kontraktů na kávu arabiku na burze ICE  na nákupníí LONG straně (mírné snížení o 855 kontraktů na nákupní straně oproti předchozímu týdnu). Prostor pro vyšší korekci směrem dolů tedy existuje.

Rozhodovat pak bude skutečná úroda současné sklizně a dále pak vlivy počasí pro následnou produkci. Trh s kávou může být v tuto chvíli velmi volatilní a záleží zřejmě na typu investora. Agresivnější mohou stále držet  a očekávat ukončení korekce a následné pokračování růstu ceny. Konzervativnější pak pravděpodobně vybírat zisky a vyčkat finální statistiky. Osobně jsem sám, dle mého trendového AOS systému, pozici ukončil a budu dále vyčkávat na další signál.

Technicky se pak trh nachází kolem zajímavé hranice podpory/ rezistence dvojitého vrcholu. Pohlédněme na kontinuální kontrakt kávy Arabica na americké burze ICE (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

Záporné sazby v eurozóně jsou tu

Čtvrtek, Červen 5th, 2014

Evropská centrální banky snížila sazbu za vklady bank u ní na-0,1%.

Kdo si k ní uloží peníze, ten za tyto peníze bude bance platit úrok.  Detaily zveřejní ECB dnes odpoledne.

Pokles kurzu eura a souvislosti

Pátek, Květen 23rd, 2014

O příchozím poklesu kurzu eura jsme před časem psali a nakonec  guvernér ECB Mario Draghi sám připustil, že se jedná v případě jeho apreciace k ne zrovna příhodnému faktoru v boji s deflačními tlaky. Inflační projekce ECB byly revidovány dolů od roku 2012 a jsou opět “nadstřeleny” i tento rok, viz. 0,75% v prvním kvartále vůči realitě 0,65%. V druhém pak banka predikuje 1%, zatímco v dubnu bylo 0,7%, apod. Pakliže je odhad 1,3% pro rok 2015, pak dostát tomuto cíli bude jistě vyžadovat určitou akci. Předpokladem je červen. Dojde k zavedení QE  v americkém stylu? Jaké dluhopisy bude banka nakupovat, německé, francouzské, italské, holandské nebo jiné (a s tím související politické riziko nařčení, že financuje jen toho či onoho) či se spokojí jen s omezenou nabídkou eurobondů? QE se tedy bude banka zdráhat jen jak to půjde a nastává otázka, zda nic jiného nezbude?

Otázka eura ve vztahu k vývoji cenové hladiny je dána při zhodnocování kanálem snížení exportní konkurenceschopnosti a poklesu cen importovaných statků a služeb, což má obojí character tlaků na ceny na domácím trhu níže. Od zhruba poloviny roku 2012 pak efektivní kurz eura posílil o 10%, což má mít podle obecně akceptovaného OECD modelu vliv na inflaci ve třech po sobě jdoucích letech o 0,3 dále 0,7 a 1 procentní body (nutno dodat ono ekonomické ceteris paribus ve vztahu k měnovému kurzu, tj. že se pak  už následně kurz eura nemění). V posledních dnech nepřispívá k situaci ani určitá cenová korekce na trhu potravin. Avšak, zde s potenciálním vyšším poklesem kurzu eura se může jednat o určitou záchranu při očekávání pokračování komoditního supercyklu emerging ekonomik. Sledovaný potravinový index ECB je pak ten od Hamburského institututu pro mezinárodní ekonomii (HWWI) a ten je od počátku tohoto roku v plusu téměř 20%! Pohlédněme na vývoj HWWI v USD od roku 2000 pro potraviny a tropické nápoje včetně predikce do roku 2015, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Evropská centrální banka pak velmi pravděpodobně přistoupí minimálně k snížení depozitní sazby a uvede ji tak do negativního čísla, čímž v podstatě odradí komerční banky ukládat přebytečné prostředky u centrální banky a vpustí vyšší likviditu do trhu. Snížení této sazby bude mít pravděpodobně vliv na další oslabení eura. Avšak ne jenom jeho. Ve hře jsou dále zafixované de facto  měny vůči euru  jako dánká koruna nebo švýcarský frank. To znamená především země v EU bez eura jako švédská koruna, apod, které jsou exportně vázány na evropský trh jako takový. Tyto budou zcela jistě podnikat vlastní kroky k oslabování domácích kurzů, aby byly schopny v Evropě prodat. Měnová válka tedy pokračuje a bude zajímavé sledovat, jak to vše dopadne.

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 13.5. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 21 017  pozic u kontraktů na euro na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně, týdenní změna o 30 254 kontraktů . Rezistence je u červnového kontraktu na úrovni  1,36745 a support na 1,361625.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na euro na chicagské burze za zhruba posledních 12 měsíců (SOL Trader, denní  data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Oracle: Už sa to dymí

Středa, Květen 14th, 2014

Je tu první článek květnového kola soutěže čtenářů roku 2014

 

Máme za sebou jeden z politického hľadiska rušný mesiac, našťastie v ekonomike nič dramatické nestalo, ani na stretnutí G20, to ale neznamená, že si môžeme vydýchnuť.

 

Západ krachuje

Vysvetlím aj čo tým myslím, v USA zaniká ekonomika a  mizne stredná trieda (v skutočnosti Kanada je na tom v tomto ohľade lepšie ako USA), má to niekoľko príčin 3 sú ale najmarkantnejšie:

-ilegálni imigranti;

-v USA vládne oligarchia;

-tlačenie peňazí eufeministicky nazývané QE.

Tieto 3 veci sa prejavujú rôzne poklesom zamestnanosti populácie (na úroveň zo 70. rokov) a rekordným zárobkom korporácií, pričom dlhy korporácií sú rekordne vysoké, v 20% amerických rodín nikto nepracuje (epidemický nárast závislosti na štátu sa myslí samosebou), klesá miera úspor (keynesiánci majú z toho určite radosť), čoraz viac Američanov býva v podnájmu, rastie vek odchodov do dôchodku Američanov (čoraz viac 55-69 ročných je zamestnaných na úkor mladších ročníkov) a rastie cena potravín-všetkých potravín-(od začiatku roka k marci 2014 to bolo 19%). Podstata je to, že Američania nemajú peniaze (9 z 10 najčastejších zamestnaní v priemere zarába menej ako 35000$ ročne) a zadlžujú sa po uši hlavne pri kúpe aut a kvôli študentským pôžičkám, a nie kvôli kúpe nového domu na hypotéku (preto sa vracia subprime a preto majú hypotekárne firmy problémy) a vtip je v tom, že najviac domov sa predalo tam kde najviac snežilo, a to je kvôli mizernej ekonomickej situácií (oficiálne rast HDP USA v Q1 2014 bol od -0,1% do 0,1% pričom Goldman hovorí o 3% rastu na Q2) je tu ešte kopa žiadostí na odpustenie dlhu, pretože študentské pôžičky sú garantované federálne. Dokonca USA sú na tom tak zle, že aj Mcdonalds sa vyhovára na zlé počasie kvôli zlým tržbám v USA. Podľa toho čo viem aj najchudobnejší ľudia potrebujú jesť v zime (kto iný by kupoval ten „junk food“) a celkovo vzaté málo-obchodný predaj je dobrým indikátorom aj toho kde ako sa darí. V skratke Americká ekonomika zaniká pred našimi očami a USA ako štát krachujú de facto ako Rímska ríša, len rýchlejšie a doslova v priamom prenose.

Čo sa týka EU, ten je zlý vtip a pointa je na náš účet. Nemám teraz na mysli separatistické tendencie Benátok, Škótska, Catalónie či Baskicka ale na silnejúce separatistické tendencie voči EU vo Francúzsku, vo Veľkej Británií a v Nemecku. Toľko o politike, na ekonomickej fronte to je o dosť horšie teraz nemám na mysli 55 (našich) biliónov € vo forme derivátov na rozvahe Deutsche Banky (pre porovnanie je to viac než 20 násobok HDP Nemecka a si 6 násobok HDP celého EU) ale aj rekordnú nezamestnanosť vo Francúzsku, v Španielsku, v Grécku a v Taliansku pričom výnosy zo španielskych, talianskych a gréckych dlhopisov sú (rekordne) nízke.

A bola by škoda, keby som vynechal Japonsko, ktorá je tikajúca bomba schopná odpáliť celý finančný svet a môžem to tvrdiť na základe posledných udalostí (debakel s akciou štátnych dlhopisov a v najhoršom prípade vždy môžu urobiť to isté ako Američania, vyhovárať sa na zimné počasie). Pozitívum na celej veci je, že dokázali to, že celé tlačenie peňazí nepomáha ekonomike (dokonca môžeme povedať, že QE poškodzuje ekonomiku ako to ukazuje prípad Sony).

 

Čo je nové u BRICS?

Väčšinou buď bránia svoje pozície (to veľmi úspešne), alebo zlepšujú svoju pozíciu na medzinárodnom poli.  Celkovo BRICS robí to, že svoju banku (dohoda o tom sa možno podpíše v júly tohto roku), vyhovára sa pritom na stratu dôveryhodnosti USA, kvôli blokovaniu zmien v MMF. Chcem ale venovať 2 krajinám Číne a Rusku.

Najprv Čína, tá má svoje vlastné problémy ktoré prerastú do globálnych problémov, ale najprv musíme povedať, že množstvo zlého dlhu Číny je rekordne vysoká, napriek tomu čínske vedenie hovorí o tom, že nechystá väčšie stimuly (ktoré by aj tak minuli účinkom)a stále má rekordne vysoký dopyt po zlate (pre západné CB to neveští nič dobré obzvlášť pre FED/USA) pričom musíme mať na zreteli, že keď sa niečo pokašle tak potečú rieky krvi na čínskych uliciach, ako to ukazuje prípad na smrť ubitých skorumpovaných čínskych policajtov a vedenie si to uvedomuje. Z tohto pohľadu je zrozumiteľné zbližovanie sa s Ruskom a tlačenie Yuanu do pozície rezervnej meny  (pričom Yuan je plno konvertibilný, treba vypočuť celý interview keď nič iné.).

Keď pozrieme na Rusko tá má tiež problémy, síce nie ekonomického, ale diplomaticko-politického rázu. Totiž priemerní Rusi práve teraz uvedomili, to čo Ruskí akademici a ruské vedenie vedia už 2-3 desaťročia, že je proti nim vedená vojna (síce tichá a dlhodobá ale predsa vojna, dúfam, že nevypukne kvôli preletu ruského lietadla 3. svetová vojna ako o tom hovorí táto ruská prognóza). V tomto kontexte Ukrajina resp. občianska vojna v Ukrajine spustená na „žiadosť“ MMF (spolu s márnym pokusom o medzinárodnú izoláciu) je len ďalší pokus o oslabenie Ruska zo strany USA, čo povedal bez diplomatického obalu Putin a Lavrov (pričom obvinili USA z toho, že tam poslal žoldnierov) a o čom píše aj nemecká tlač (ktokoľvek kto dokáže uvažovať v širších súvislostiach po takýchto vyhláseniach mal zbystriť, pretože to signalizuje vytrácajúcu sa trpezlivosť Ruského vedenia voči vedeniu USA). Podotýkam, že ruské vedenie už dávnejšie chcel diverzifikovať lenže „Euro-atalntický integralisti“ to nepustili, keďže pre populáciu Ruska sa stalo evidentné, že sú vo vojne preto sa zmenilo politické klíma a to umožnilo vedeniu rýchlo konať a preto sa zdanlivo z ničoho vyrojili správy ako Čína kritizuje USA kvôli Ruským sankciám, Rusko pripravuje taktiku spálenej zeme, Rusko-Čínska, Rusko-Iránska a Rusko-Indická dohoda o dodávkach plynu a ropy (ktoré sa budú navyšovať hlavne kvôli využitiu arktických zdrojov), Rusko odpúšťa Severnej Kórei 90% dlhu, Rusi odpustili aj Kube 90% dlhu, za výmenu možnosti ťaženia kubánskej ropy/plynu a otvoreniu vojenskej základne na Kube,  zastavenie dodávok plynu a ropy v prípade krádeže zo strany Ukrajiny, symbolická emisia v Yuane denominovaných dlhopisov Gazpromu, Rusko vytvára novú medzinárodnú menu, a ako spolu s Čínou chystajú spoločné námorné cvičenie.

 

Čo na to trhy?

Trhy obzvlášť tie v USA sú momentálne jedno veľké zmanipulované kasíno financované centrálnymi bankami, pričom sa vytvárajú masívne bubliny (niektoré z nich sa začali praskať). Ako inak by ste opísali nízke úrokové sadzby na dlhopisy problémových krajín, zberateľské autá ako zabezpeku, vládu „teraz to bude iné“  alebo to, že Belgicko vlastní dosť značný objem US dlhopisov či masívny odpredaj striebra? Nehovorím, že sa nedá zarobiť na takýchto trhoch, hovorím len, že to nie je prostredie na „nakúp a drž“ čo robí väčšina malých investorov, pričom väčšina malých z nich zväčša vstupuje na trhy uprostred bublín (zdá sa, že sa zopakuje situácia z roku 1999-2000, 2007-2008 atď, keď ako malý investor bol „ten väčší blázon“). Síce nemôžeme zatvoriť centrálne baky alebo zastreliť bankárov, ale môžeme využiť túto situáciu, pretože v roku 2014 sa objavil takýto trend v utorok sa pumpujú akcie a v ten istý deň sa cena zlata tlačí dole (keďže je máj tak tento trend sa môže zmeniť). Teraz musím poznamenať trend je síce tvoj priateľ, ale kedykoľvek sa môže otočiť a v prípade problémov trendy sa točia rýchlo.

 

Prečo to potom dymí?

Lebo Ukrajina, Čína, Japonsko a USA , prvé 3 sú evidentné, tú poslednú rozoberiem neskôr najprv musím dať veci do kontextu pretože je v tom aj silný politický rozmer. USA chová ako malý fagan, má na rováši Ukrajinu (varovanie 18+), Sýriu, Líbyu a rozdúchava napätie v Ázií, stačí si spomenúť na ostrovy Senkaku alebo na Obamovo turné v krajinách s ktorými má Čína územné spory. Pričom Japonsko a Čína by to aj vyriešili v kľude tak, ako aj zbytok krajín v regióne, pretože ani jedna Ázijská krajina nemá z toho ekonomické a politické výhody z takéhoto napätia, jedine USA má z toho výhody (Wolfowitzova doktrína). Keďže má toľko na rováši tak Rusko a Čína s ním zatočia a tu nemám na mysli, že nedodajú raketové motory alebo iné kozmetické protiopatrenia. Hovorím tu o odpálení možno hlavného piliera moci USA US$ a to by mal podobný účinok ako masívny odpredaj US dlhopisov (možno ani prstom nemusia pohnúť, US kongres sa o to postará sám), samozrejme Čína a Rusko sa musia pripraviť (čo teraz robia) napr. dostať domov kapitál (v prípade Ruska o to postaral USA), nakúpiť čo sa dá (mestá, high-tech produkčné kapacity, prístup k surovinovým a energetickým zdrojom, zlato, striebro, vybudovať kanál v Nikaragui atď), pripraviť ekonomické reformy (platí to pre Čínu), uzavrieť pár dohôd a potom povedzme 20. mája (možno skôr, pravdepodobnejšie je neskôr na konferencií BRICS) Rusi povedia od 1. júla (možno od 1. augusta) ropu a plyn len za Rubeľ, Yuan,zlato alebo € (ani túto možnosť nemôžem vylúčiť, hoci na to je malá šanca). Kvôli tomu, že obe krajiny sa chcú zbaviť nepríjemností na svojich hraniciach a k tomu Čína môže natlačiť Yuan bez obáv z hyperinflácie, pretože chce zaplatiť zahraničné dlhy (Otázka čo si myslíte v čom je platená kyjevská junta a -nielen- ruská 5. kolóna?). Nezdá sa to veľa, ale ECB, BoE, BoJ a FED tieto veci nedokáže natlačiť, ba čo viac ani MMF nedokáže pomôcť pretože  tieto veci nie sú súčasťou koši mien SDR (v čom bola poskytnutá pôžička pre Ukrajinu). Dôsledkom bude to, že tie US$ a US dlhopisy ktoré teraz sedia sa dajú do pohybu ,  lebo ich majitelia budú chcieť niečo skutočné uchopiteľné, nielen prísľub (FED tie dlhopisy skúpi, ale čo urobí s US$ ktoré nikto nebude chcieť). Stane sa to o čom hovorí Jim Willie a vtedy nakúpiť fyzické zlato (a striebro) bude neskoro a v konečnom dôsledku Amerika bude horieť (na čo sa vláda pripravuje militarizovaním lokálnej polície) a  pre USA bude jedno či sa na miesto US$ postaví komoditná mena (možno Yuan) pretože bude každému jasné, že USA posledných 20-30 rokov žili z tlačenia meny a nemajú nič.

Poznámka 1: cca 40% ropy a plynu Nemecka je z Ruska, to v budúcnosti vysvetlí všeličo.

Poznámka 2: opustenie dolárového štandardu a jeho nahradenie zlatým štandardom sa udeje postupne, pričom kritický je práve ten prvý krok, podľa môjho názoru najprv sa odpustí od US$ a potom sa zavedie zlaté či hocijaké krytie mien.

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Že situácia v USA je vážna dochádza to aj Demokratom (sú to politici, čakal niekto niečo iné). Podľa tejto správy NATO sa vyfarbil ako papierový tiger (a tohto paktu sme my členom a spoliehame sa na ich ochranu).

PSS: Situácia v Ukrajine sa fakt dostáva mimo kontrolu nielen preto, že Ukrajinské vojsko nemá nič ale aj preto, že vypísali odmenu na hlavu novinára Graham W.  Philips.

Německo vs. Francie – klid před bouří

Úterý, Květen 13th, 2014

Na pozadí blížících se voleb do Evropského parlamentu se schyluje k mnohem zásadnější bitvě. Bitvě severu proti jihu o roli Evropské centrální banky, potažmo k bitvě o euro.

Blížíme se k době, kdy nastane další kolo velká debaty o budoucí pozici Evropské centrální banky a evropské společné měny. Francie a další země „jihu“ si opakovaně stěžují na problémy s exportem díky příliš silnému euru, Německo takovéto problémy nemá, naopak, Evropská unie uvažovala i o jeho sankcionování za obchodní přebytek. Čím silnější domácí měna, tím levněji v přepočtu dovozy ropy, plynu apod.  Proto Německu silnější euro nevadí.

Rozbroje mezi Německem a Francií nejsou nic nového. Už od vzniku Evropské centrální banky se Německo snažilo o to, aby její model kopíroval fungování Bundesbanky, včetně cílů. Francouzi požadovali centrální banku více podporující ekonomický růst a snižující nezaměstnanost i za cenu vyšší inflace. Stávající přístup „něco mezi“ ECB nevyhovuje ani Německu, ani Francii.

Ekonomika zemí eurozóny se ozdravuje, ale jen v průměru. Ekonomiky Německa a dalších zemí „severu“ (včetně České republiky) se ozdravují rychleji (měřeno ekonomickým růstem a změnou míry nezaměstnanosti) nežli ekonomiky „jihu“ (Francie a země na jih od ní).

Jižní země tlačí ECB směrem k podpoře ekonomického růstu, tlačí ji k „evropskému QE“, k nakupování aktiv všeho druhu, inflace z jejich pohledu nehrozí. To je hezká věc. Pokud něco takového děla centrální banka jedné země (Spojení státy či Japonsko) je jasné, jaké bondy a jaká aktiva bude nakupovat. Podle jakého principu by se však určilo, cenné papíry kterého státu bude ECB nakupovat? Koho upřednostní? Může takovéto postupy napadnout například německý ústavní soud?

Tlak na Německo bude v nejbližší době pravděpodobně sílit, aby schválilo intervence směrem k oslabení eura. Co když se ECB přikloní k záporným úrokovým sazbám?

Tyto tlaky nejsou výsledkem globální měnové krize, ale výsledkem vnitřní krize eurozóny. Některé země mají obchodní přebytek, jiné obchodní deficit a tudíž mají různé požadavky na kurz eura. Ať už je kurz eura jakýkoliv, některým zemím vyhovuje, jiným ne, ale ty nemají opatření na obranu.

Nejpozději v polovině příštího roku se budoucnost eura a úvahy nad jeho možným rozdělením opět dostanou na titulní stránky novin.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Dlouhodobý a střednědobý vývoj prosperity různých zemí

Čtvrtek, Duben 10th, 2014

Den co den se v tisku či na internetu dozvíme, že ekonomika země A se vymanila z recese, zatímco ekonomika země B v ní dosud setrvává. Jaký je skutečný dlouhodobý a střednědobý vývoj ekonomik různých zemí?

Začnu dlouhodobým vývojem HDP za 25 let, tedy od roku 1989 do roku 2014 kde budu pracovat s odhadem Mezinárodního měnového fondu..

V roce 1989 byl podíl vyspělých zemí na světovém HDP dvě třetiny, nyní klesl těsně pod polovinu.

Spojené státy – rok 1989: 24,1%, rok 2014: 19,1%, pokles o 5 procentních bodů

Kanada – rok 1989: 2,3%, rok 2014: 1,7%, pokles o 0,6 procentního bodu

Japonsko – rok 1989: 9,3%, rok 2014: 5,3%, pokles o 4 procentní body, de facto téměř o polovinu

EU – rok 1989: 26,9%, rok 2014 i přes nové členy: 18,3%, pokles o 8,6 procentního bodu, de facto o třetinu (mimochodem, podíl Británie o čtvrtinu, Německa,  klesl o cca třetinu, Itálie o polovinu)

Když se podívám na rozvojové země, růst je tažen zeměmi BRIC, jejichž podíl se zdvojnásobil. Při pohledu na konkrétní země však vidíme, že celý růst je díky Číně.

Čína – rok 1989: 3,6%, rok 2014: 16,0%, nárůst o 12,4 procentního bodu (vyrovnání pokles Japonska a EU), tedy na více než čtyřnásobek.

Indie – rok 1989: 3,0%, rok 2014 – 5,8%, tedy růst o 2,8 procentního bodu, téměř na dvojnásobek

Brazílie – rok 1989: 3,4%, rok 2014: 2,8%, pokles o 0,6 procentního bodu, tedy pokles téměř o pětinu

Rusko – rok 1989: 4,0%, rok 2014: 2,9%, pokles o 1,1 procentního bodu, prakticky o čtvrtinu (opravdu jde o dohad samotného Ruska, v roce 1989 bylo odhadnuto ze Sovětského svazu)

Ostatní Emerging ekonomiky – rok 1989: 19,6%, rok 2014: 23,6%, nárůst o 4 procentní body, de facto o pětinu

HDP je sice široce publikovaný ukazatel – a globální modla současnosti – o prosperitě zemí však neříká vše. Proto za účelem hodnocení střednědobého vývoje ekonomik jsem použil Legatum Insitute Prosperity Index – index využívaný pro hodnocení kvality života v daných zemích – pro loňský rok a jeho porovnání s rokem 2009, tedy v době vrcholící finanční krize, minim akciových trhů apod.

V roce 2009 i 2013 se na 1. místě drželo Norsko, druhou a třetí pozici si prohodily Švýcarsko a Singapur. Nic mimořádného.

Za nimi se však již „dějí věci“.  Podívám se na 5 největších zhoršení a zlepšení.

Největší zhoršení pozice zaznamenaly evropské země – mezi 5 s největším zhoršením jsou výhradně evropské země: Nizozemí kleslo ze 4. na 20. místo, Dánsko z 5. na 23 místo a Finsko z 9. na 26. místo, Irsko ze 14. na 33. místo a Belgie z 15. na 25. místo.

Nejlepší zlepšení pozice zaznamenala Čína – posun z 34. na 7. místo (hned za Švédsko). Druhý největší posun vpřed zaznamenaly Spojené arabské emiráty – z 33. na 13. místo, následuje Thajsko z 27. na 12. místo, Kuvajt z 22. na 11. pozici a Malajsie z 18. na 8. pozici (mezi Čínu a Německo).

Jak z dlouhodobého, tak i střednědobého hlediska Evropa vyklízí pozice, Bohužel, čest pár výjimkám.

 

Poznámka na okraj na závěr: ze třech evropských zemí s nejlepší kvalitou života v loňském roce (Norko, Švýcarsko, Švédsko) ani jedna z nich neplatí eurem. Až čtvrtá nejlepší evropská země platí eurem – konkrétně jde o Německo.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Oracle: Prihára sa nám to

Středa, Duben 9th, 2014

Máme tu druhý článek dubnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Máme za sebou jeden z politického hľadiska rušný mesiac (pripojenie Krymu k Rusku a následné bezzubé vyhrážanie Západu), ale akoby to s trhmi ani nepohlo. Veci sa ale menia, žiaľ pre obyčajného človeka nepríjemným smerom, risk toho, že do týždňa padne finančný systém a  skolabuje ekonomika Západu len vzrástol.

 

Čo sa vlastne deje a hlavne prečo

V skratke, Západ sa stáva irelevantným, najviac to vidieť okolo situácie ohľadom Krymu, Rusko ju bez ohľadu na protesty Západu pripojilo a mohol to urobiť kvôli tomu, že ekonomická sila Západu (z ktorého vyviera politická a vojenská sila) je preč, lebo vedenie nielen ignorovalo 4000 rokov ekonomických vedomostí, ale rovno poskytuje politické krytie kriminálnikom na princípe ruka ruku myje (politici dostanú peniaze, bankári krytie). Keď pozrieme na detailnejší obrázok, tak sa zhrozíme ( najprv rozoberieme ekonomiky, politickú situáciu a potom trhy).

Začnime s USA, začnem s najdôležitejšími vecami Walmart (najväčší Americký súkromný zamestnávateľ) sa priznal, že jeho profit závisí od sociálnej pomoci, keď k tomu pridáme, že priemerný Američan platí 97 typov daní a že zamestnanci väčšinou odflákajú svoju prácu, tak môžeme povedať, že USA sú Rím 2.0 pred kolapsom. Čo vytvára veľmi nebezpečnú situáciu vzhľadom na to že Americký konzumenti nemajú peniaze (na šetrenie na dôchodok alebo na kúpu nového domu už vôbec) a cena potravín v USA vzrástla 19% (t.j. takmer jedna pätina) od začiatku roka 2014, ktorá donedávna bola skrytá; obzvlášť pri rekordne dlho trvajúcej nezamestnanosti (o tom aj tu) a pri rekordne nízkej miere pracovnej sily (z tohto pohľadu je pochopiteľné prečo špehovanie je zamerané na domáci disent, pričom špehovanie NSA vychádza pekne draho, a to viac než jedným spôsobom). Ďalším znakom kolabujúcej ekonomiky (prinajmenšom nerastúcej) je to, že infraštruktúra aj v New Yorku sa rozpadáva (takže nie je to len zapadákov), je do dôsledok žitia na dlh, podstate ide o to, že dlh USA rastie exponenciálnym spôsobom (štátna správa na každej úrovni spláca sa dlh s väčším dlhom), pričom vývoj ekonomiky sa pohybujú na s-krivke (dosť často sa vyskytujúca krivka), to má za následok hlavne 2 veci: minimálnu návratnosť investícií do výroby a rast dlhu resp. rast splátok štátneho dlhu. Komické je to, že kde kto sa vyhovára na počasie ako dôvod slabého ekonomického výkonu, dokonca aj FED, v prípade poľnohospodárstva je to pochopiteľné, v prípade slabého predaja nehnuteľností na juhu USA už nie. Situáciu len komplikuje ten fakt, že tlačenie peňazí z QE vytvára  nerovnováhu v príjmoch.

Pokračujeme s EU, ako celok nevyzerá o nič lepšie (skôr horšie), Grécka vláda pred kolapsom, Španieli sa búria HLAVNE proti systému, Talianská a Francúzska nezamestnanosť v rekordných výškach (Francúzske sa rástlo hlavne za Hollandeho, a Francúzi mu to teraz oplatili), štvrtina mladých pod 25 nezamestnaných ale výnosy 10 ročných dlhopisov týchto krajín sú rekordne nízko (a že ECB netlačí peniaze). V skratke hocičo sa stane napr. prestane prúdiť plyn z Ruska, tak to zabije minimálne 10 ekonomík z EU a bankrot štátov  spolu s ekonomickým kolapsom spestrené bailinmy a bailoutmi bude len otázkou času a veľmi dobre to vedia Rusi, Číňania a CEO vedúcich nemeckých firiem. Keby to všetko nestačilo aj Taliansko sa začal rozkladať a Britský daňový úrad implementuje výpalnícke praktiky.

Japonsko, ani tá krajina nie je o nič lepšie, pretože Japonci ktorí vedia ktorá bije (a zdá sa je ich dosť) začali nakupovať zlato, pretože Abenomika krachuje (Keynesianizmus nefunguje).

Ukrajina má veľké problémy nielen že má obrovské dlhy (ktoré budú vyplatené Rusku, pričom Detroit čaká suchota), že má Čínsku žalobu na krku, že kedykoľvek môže sa u nej nastať Cyperský scenár, že Ukrajincov čaká ďalšie zvýšenie ceny plynu, že má zásoby paliva cca na mesiac (pretože dodávky ropy do rafinérie v Odesse boli zastavené, ale aj Timošenková chce bombardovať atómovou bombou ruskú minoritu, tento režim nebude mať dlhú trvácnosť (hlavne po tom, čo lúza žiada výplatu). Zdá sa že Rusko získa juhovýchodnú Ukrajinu bez nutnosti vojenskej invázie.

BRICS, tu sa trocha zdržíme,toto zoskupenie je v podstate nová vedúca ekonomická a politická sila, dôkazom toho je, že vyšachovala G7 z G20. Nič na tom nemení, že Čínska kreditová a realitná bublina kolabuje (a zatiaľ to odnášajú to luxusné nehnuteľnosti), na druhú stranu táto situácia sa využíva na uvedenie ekonomických reforiem do života (pričom vytváranie kreditu sa spomaľuje ako súčasť politiky) a na veľké upratovanie -o tom aj tu-(čo zas starým kádrom nepáči). Tvrdenie, že Čína je veľmoc a je na vzostupnej krivke je namieste (to neznamená bull trh a neexistenciu problémov), lebo Rusko začalo uznávať Yuan ako rezervnú menu (keby to nestačilo podľa tejto Twitterovej správy, CDB chce vydávať pôžičky v RMB-preklad), a Čína vytvára swapy v Anglicku a v Nemecku (okrem ďalších významných krajín EU). Keď som spomenul Rusko, tak zostaňme pri ňom, z politického a možno aj z ekonomického hľadiska je významnejší hráč ako Čína. Existujú dôvody na na tieto tvrdenia a Krymská kríza na ne veľmi dobre poukázala, prvá vec je, že sankcie Západu budú Západu bolieť viac než Rusku kvôli Ruskej odpovedi (aj keď nejaká tá ruská firma môže mať problémy), to ale neznamená, že sa na ňu nepripravuje prvá vec čo sa udialo, že ruskí oligarchovia stiahli svoje peniaze zo západných bánk (dostalo sa to aj do oficiálnych správ) a obmedzili výdaje v Londýne, pripravujú svoj vlastný platobný systém (okrem iného veci len urýchlil Goldmanova finančná blokáda Ruskej Ambasády v Kazachstane) a najdôležitejšie Krymská kríza urýchlila zbližovanie Ruska a Východu a  nestačí, že Čína a Rusko má bilaterálnu dohodu o obchode plynu vo vlastných menách ale chystá aj podobnú dohodu s Indiou a potvrdzuje v podstate to čom som napísal v diskusií, pre Rusko je jedno v čom je platený, preňho je dôležité aby získal čo najviac reálnych hodnôt za svoje suroviny (mám na mysli služby a tovar) a keď to znamená vypustenie USD z obchodu a tým pádom kurzovú instabilitu, tak to urobí bez mihnutia oka (očakávam, že v blízkej budúcnosti India a Čína tiež podpíšu podobnú bilaterálnu dohodu).

 

Trhy a bankový systém

Na akciových trhoch sú veci komplikované S&P 500 má stále rastúcu tendenciu, ale táto tendencia je závislá od nákupu FED-u (FED nakupuje cenné papiere) nie od ekonomických/firemných fundamentov, žiaľ. No nielen Čínska bublina praská, ale aj biotech bublina na NASDAQ, príslušný index sa správa “zaujímavo”. Ostatné trhy tiež vykazujú tiež abnormality vzhľadom na fundamenty napr. Belgicko nakúpilo US dlhopisy v hodnote trojnásobku svojej HDP (pre koho je proxy?), trhy so zlatom sú manipulované v druhej polovici marca (dialo sa to celý mesiac) cena zlata bola tlačená dole v každý deň o 8:30 (ohľadom toho 31.3 je zaujímavé v tom, že o 8:30 začali pumpovať S&P 500) a ja hovorím, že toto skvelé obdobie na nákup fyzického kovu (obzvlášť striebra) nemusí mať dlhé trvanie, pretože schéma ktorá umožňovala nakupovať Číňanom zlato vo veľkom množstve bez toho aby dvíhala ceny (ktorá bola súčasťou kreditovej bubliny) teraz prestáva fungovať. Vráťme sa k manipulácií, všetky trhy sú momentálne manipulované, na manipuláciu sa používajú HFT algoritmy (je o tom aj kniha, CBS o tom urobila reportáž), to ale nemení na fakte nič, že trhy smerujú ku krachu a obetnými baránkami budú HFT algoritmy (čo nemusí byť ďaleko od pravdy). Čo sa týka bankového systému, ohľadom neho všetky „konšpiračné teórie“ boli potvrdené, a potvrdil to Bank of England (písalo sa o tom aj na stránkach proinvestory.cz), čo znamená, že v podstate banky môžu vytlačiť peniaze na manipuláciu hocičoho, lebo CB im poskytujú nekonečnú likviditu (hlavne pre HFT algoritmy  umožniac im frontruning, čo je u  ľudí je ilegálne).

 

Možný budúci vývoj a príčiny

Ako som už raz povedal, dni USD sú zrátané a Rusko ju môže potopiť nielen tak, že odpovie na Americké sankcie, ale aj tak že spolu s Indiou, Čínou a ostatnými BRICS krajinami poskytne svetu alternatívu k MMF a USD, pričom svet už žiada zmenu. Preto hovorím, že 10.4.2014 je kľúčový deň, lebo BRICS dal v podstate ultimátum pre USA, buď zreformujete MMF, alebo skončíte zle. Samozrejme USA neimplementuje potrebné zmeny, môžem to tvrdiť na základe toho, že situáciu len eskalujú napr. v Sýrií  alebo na Čiernom Mori (či je to len nekompetentnosť a arogancia alebo niečí plán to neviem s určitosťou povedať), to že na G20 povedia, že k MMF a k USD je alternatíva bude pre svet OMG moment a asi 20.4.2014 USD a MMF skončí, keďže už existuje systém, ktorý nepoužíva USD v medzinárodnom obchode (Yuan swap v Nemecku, v Anglicku, vo Francúzsku a BRICS krajiny používajú vlastné meny+Irán ktorý robí barter), tak prechod na nový systém môže udiať v priebehu týždňov či mesiacov. Pre USA však to bude katastrofa, lebo doma bude mať hyperinfláciu (vracajúce sa doláre), môže byť donútený vytvoriť konvertibilný dolár pre medzinárodný obchod a dlhy denominovať v starých/domácich dolároch, ktorý bude devalvovaný a môže prísť aj o niektoré štáty, menovite o Aljašku (bývalá Ruská kolónia, kúpená v roku 1867 chce sa vrátiť späť k Rusku) a o Texas. Bankový systém západu pritom skolabuje kvôli obrovským stratám, pretože z ničoho nič v USD denominované papierové aktíva sa stanú bezcenným.

 

Prečo sa to deje resp. bude diať

Inkompetencia(?) a arogancia  západných vodcov, alebo Čínske ekonomické problémy (zachrániť svoju ekonomiku a menu na úkor inej, hlavne keď je to nepriateľský štát je logické) je len časť odpovede, skutočné príčiny sú ale oveľa „fylozofickejšie“. Podstata je to, že koncept okolo čoho je západ resp. západná mocenská štruktúra postavená v podstate skrachoval a Rusko a čiastočne aj Čína a India adaptoval iný koncept resp. došlo ku posunu v konceptuálnej moci, lebo kým západný model je postavený na monopoloch (hlavne  o monopoloch na informáciu/„pravdu“ a na „peniaze“) čo vedie k bratríčkovaniu a nakoniec nárastu inkompetencia na kritických miestach, tak Ruský staro(?)-nový je postavený základoch na zdieľaní informácií, zdrojov atď. Musím teraz vysvetliť čo znamená konceptuálna moc, v skutočnosti existuje 5 druhov moci:

  1. Zákonodarná
  2. Súdna
  3. Výkonná
  4. Mediálna
  5. Konceptuálna

Prvé tri nemusím vysvetľovať, posledné 2 áno, mediálna moc predstavuje všetko čo formuje kultúru, etiku, morálku, svetonázor a verejnú mienku teda náboženstvá, školstvo, formy zábavy a pasívneho relaxu a klasické médiá, a konceptuálna moc je o tom z čoho vyvierajú ostatné moci, ako interagujú, čo sa podporuje v médiách a v konečnom dôsledku na akom princípe funguje ekonomika (ktorá je produktom deľby práce a funkcií v ľudskej spoločnosti). Z politologického hľadiska túto zmenu presadili „Euroázijský suveréni“ na čele s Putinom.

 

Záverom

Kto chce môže shortovať USD a papierové trhy, problém je, že svoj profit nemusíte môcť premeniť na hmatateľné hodnoty ako zlato, striebro, pôda, produkčné kapacity, nehnuteľnosti a základná infraštruktúra.

 

S pozdravom

Oracle

PS: Tento  žart, sa môže stáť realitou. Niekto si stále myslí, že sú tu nejaké akciové trhy?

Česká republika a Fiskální pakt EU

Úterý, Duben 1st, 2014

Vláda České republiky před minulý týden schválila přistoupení k Fiskálnímu paktu Evropské unie. Tento pakt nařizuje všem jeho signatářům, že mají uzákonit vyrovnanost strukturálního rozpočtu (akceptovatelný deficit bude pod 0,5% HDP). Strukturální deficit je deficit bez vlivu hospodářského cyklu.

Země, která přistoupí k paktu a zároveň jej nebude dodržovat, může dostat pokutu až 0,1% HDP. A nejen to. Pro takovou zemi by rozpočet sestavila Evropská unie, resp. její byrokrati.

Nechápu, proč ČR v dnešní situaci musí k paktu přistupovat. Co tím vláda chce dokázat? Tento pakt je závazný pro země platící eurem, nás se proto netýká a ještě nějakou dobu týkat nebude. Cíle vlády mohou být stejné, akorát nebudou hrozit případné sankce.

Jsem zvědav, zda se vládě podaří sehnat zbývajících 9 poslanců pro potřebnou ústavní většinu.

Jestliže Česká republika přistoupí k Fiskálnímu paktu tak, že závazný pro Českou republiku bude až od okamžiku přijetí eura, pak je přistoupení k němu pouze planým gestem. Ničím jiným.

Jedině, že by se přistoupením k tomuto paktu vláda oháněla, až bude zvyšovat daně všeho druhu a potřebuje to jako zástěrku. Nechme se překvapit.

 

 

Pokles eura přede dveřmi?

Pondělí, Březen 31st, 2014

Minulé úterý vyslala Evropská centrální banka, resp. její čelní představitelé signál, že zvažují silné kroky směrem k hrozící deflaci. V obavách z deflace není ECB sama. Obavami z deflace byl zdůvodňován i listopadový zásah ČNB proti silné koruně. Něco takového však ECB nemůže provést stejně jednoduše. Co se jí nabízí? Jaké to bude mít dopady na devizové trhy? Úrokové…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Zareaguje již ECB?

Sobota, Březen 29th, 2014

V posledních měsících se na trzích vyskytuje určitá hádanka, která nedá spát mnoha investorům, ekonomům, analytikům, apod. A to je relativně držící se euro i přes rozcházející se měnové politiky v USA a Evropské měnové unii. Na jedné straně v Americe dochází k redukci nákupů dluhopisů a hypotečních listů a Janet Yellen se nebrání rychlejšímu než očekávanémů zvyšování sazeb (což je pozorovatelné na trhu například u růstu výnosů 2-letých vládních obligací v posledních 14 dnech a zplošťování výnosové křivky 2 leté až 30-ti leté periody), pakliže podmínky toto umožní a na druhé straně ECB stojící na pokraji případného dalšího uvolnění monetární politiky z důvodu deflačních tlaků. Očekávaná relativní změna úrokového diferenciálu tedy trendově nahrává americkému dolaru. Co je tedy důvodem stále se držíciho eura? Zde je nutno se podívat na periférie eurozóny a co způsobil rozsáhlý příliv kapitálu při honbě za výnosy v poslední době. Italské, portugalské nebo španělské akciové indexy jsou v slušných procentuálních ziscích tento rok, posledně jmenovaný pak například dle madridského IBEX 35 přes 5%. Co víc, výnos do splatnosti 10-ti letého portugalského dluhopisu pokles pod 4% a španělského papíru dokonce na 3,21%. Je však valuace opodstatněná? Ve světle současné neutěšené situace v emerging ekonomikách a ne příliš růžové situace pro výnosy ve vyspělých zemích, tak toto přilívání kapitálu do periférie eurozóny vypadá více jako pouhá spekulace než cokoli jiného. V realitě pak vysoká cenová valuace 14-ti násobku budoucích zisků u portugalských a španělských akcií moc nekoresponduje s minimálními výnosy vlastního jmění firem na minimech za posledních 20 let. Tak či onak trhy dokáží být mnohdy neracionální déle a jak se říká a stále platí „trend is your friend“. Avšak zdá se, že tempo růstu tohoto přílivu začíná stagnovat a to nemusí být nic dobrého pro euro.

Mario Draghi odkládá případné uvolnění měnové politiky a v jistém smyslu bagatelizuje deflační tlaky. Otázkou jak dlouho se daný přístup podaří udržet. Pohlédněme na vývoj inflace ve vybraných zemích eurozóny v posledních letech:

Data ze Španělska o poklesu cenového indexu poprvé od roku 2009 jistě na něco poukazují a potenciální pokles evropské inflace na cyklické minimum 0,5% v porovnání s cílovanou hodnotou 2% jistě může ECB k akci přimět. Možná už příští týden na měsíčním zasedání. Nicméně, v tuto chvíli, je pravděpodobné, že dojde k vysvětlení sezónního faktoru různého data velikonočních svátků v tomto roce v porovnání s rokem minulým, a podobně. Je třeba však být pozorný a pohrávání si s touto problematikou není žádná sranda, což dokazuje příklad Japonska, který v ekonomii někteří nazývají  “ztracené dvě dekády” po fenomenální expanzi hospodářství země vycházejícího slunce v 80. letech. Podobná neaktivita centrální banky na deflační tlaky pokrachu způsobila roztočení deflační spirály, se kterou země bojuje dodnes a jsou nutny opatření, která vedou k varování veřejnosti před držením hotovosti nebo o ni přijdou už i samotným guvernérem. ECB tak stojí na pokraji a podcenění v tomto smyslu může eurozónu vrhnout do následné krize, která se potáhne i další desetiletí či více.

Vysychání přílivu kapitálu do periférií a možné naznačení uvolnění měnové politiky ECB by tak jistě mohlo přispět k silnější reakci na trhu s eurem a poslat ho vůči dolaru k hodnotě v intervalu 1,30-1,35.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 21 294 pozic u kontraktu na euro obchodované na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 12 259 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního EUR/ USD kontraktu v Chicagu za zhruba rok (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Články týdne – 14. března

Pátek, Březen 14th, 2014

Soros – Evropě hrozí 25 let ekonomické stagnace, podobně jako se to stalo Japonsku

Finanční válka na Ukrajině. Jde o její dluhy, možná i zlato. Ale to by byla jiná kapitola.

 Firmy podílející se na fixingu ceny zlata čelí žalobě.

Objem ETF platiny je na maximech. Poptávka investorů po ní evidentně narůstá.

 

 

Může se Německo snažit zmenšit vliv Deutsche Bank na tamní ekonomiku?

Pondělí, Březen 10th, 2014

Německo je klíčová evropská ekonomika, německé banky hrají proto velkou roli. Nyní se podívám německé banky. Co se kolem nich děje? Mohou se Bundesbanka a BAFIN bát vlivu Deutsche Bank na německou ekonomiku?  Lze elegantně cestou zmenšit vliv Bundesbanky na německou ekonomiku? Lze. Deutsche Bank patří mezi TOP světové banky a vývoj v ní nelze brát…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Kam mohou vest prohlubující se rozpory mezi Německem a zbytkem eurozóny

Pondělí, Únor 17th, 2014

Již v roce 2012 jsem psal  p rozporech mezi Evropskou centrální bankou a Bundesbankou. Loni na podzim hrozila Evropská komise Německu disciplinárními sankcemi kvůli jeho obchodním přebytkům.  Nyní přechází Německo do protiútoku. Ne prostřednictvím centrální banky, ale přes Nejvyšší soud. Německý Nejvyšší soud napadl před pár dny pomoc Evropské centrální banky zemím Jižní Evropy. Podle něj…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Událost týdne – Lotyšsko vstupující do eurozóny a jeho ekonomika

Pondělí, Leden 6th, 2014

Událostí minulého týdne je vstup Lotyšska do eurozóny, stalo se osmnáctou zemí eurozóny. Zároveň je čtvrtou nejmenší členskou zemí (po Maltě, Estonsku a Kypru). Podle vyjádření vlády je to završení cesty do Evropy (po vstupu do NATO a EU). Jaká je skutečnost? Nedávno země prošla ekonomickou depresí, pouhé slovo „recese“ by bylo eufemismus. K depresi došlo…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Koudak: Přijdou nás monetární experimenty ECB hodně draho?

Středa, Prosinec 18th, 2013

Toto je již třetí článek posledního letošního kola soutěže čtenářů v roce 2013. Jenom připomínám, že zároveň probíhá i kolo celoroční.

 

O rozhodnutí ČNB o zavedení devizových intervencí toho bylo napsáno již hodně a zřejmě není zapotřebí dále analyzovat dopady na naše životy. Myslím, že většině z nás jsou na první pohled jasné, když vyrazí k pumpě nebo jde kupovat dárky blízkým pod stromeček. Hned na začátku: osobně s intervencemi nesouhlasím, hlavně kvůli hlubokým pochybám o schopnosti indexu CPI poskytnout relevantní informace o vývoji v ekonomice, hlavně kvůli neschopnosti zachytit inflaci, skrytou v kvalitě zboží, popř. změnách velikosti balení a také používání pouze jedné hodnoty – osobně se domnívám, že vyšší vypovídací schopnost by mělo použití dlouhodobějšího klouzavého průměru, který by zachytil návrat cen k normálu (např. po splasknutí bublin).

Rozhodl jsem se nastínit svůj pohled na věc v širším, hlavně celoevropském rámci, neboť kroky, které byly onen den provedeny, spolu mohly souviset. Na spuštění devizových intervencí se dá pohlížet jako na nástroj měnové politiky, mající za úkol zvýšit inflaci, zároveň se však jedná, z pohledu velkých finančních hráčů, o velmi levný a zároveň velmi účinný hedging. Pokud ČNB avizuje, že nepustí kurz příliš daleko od hladiny 27,00, je nasnadě, že takový krok pro velké investory odstraňuje kurzové riziko a vytváří zajímavou situaci, kdy je možné i na malý trh, jakým koruna bezesporu je, umístit velké objemy peněz, aniž by hrozil výrazný pohyb kurzu, který známe z nedávných období, když ČR opouštěly peníze, při snižování úrokových sazeb (nebo příliv peněz v období spekulací o přerodu ČR na středoevropské Švýcarsko).

A teď k tomu druhému kroku, o němž jsem psal na začátku – není jím nic jiného, než snížení úrokových sazeb a následné úvahy evropských centrálních bankéřů o možnosti záporných úrokových sazeb na úrovni -0,1 %. V té chvíli se totiž náš záporný úrokový diferenciál, který nás dosud „chránil“ před přílivem hot money a posilováním koruny, vytratí, jako pára nad hrncem a my budeme opět oblastí s vyššími sazbami, než Eurozona, a ke všemu fixovaným kurzem.

Kurz sice bude zafixovaný pouze z jedné strany, ale pokud bude ČR čelit přílivu zmíněných hot money z Eurozóny (např. do českých dluhopisů), je pravděpodobné, že koruna nebude mít příliš potřebu oslabovat a spíše bude vytvářet tlak na posilování. ČNB bude muset dále intervenovat, aby uhájila hladinu 27,00. ČR na tom bude, minimálně z pohledu socialistické vlády a rozpočtu, také dobře, neboť vysoký zájem o české dluhopisy srazí jejich, už tak nízký výnos a vláda a ČNB opět nebudou cítit potřebu se proti tomuto procesu postavit.

Dá se očekávat, že bude zájem hlavně o krátkodobější dluhopisy, neboť jejich držení je omezeno délkou intervencí ČNB. V okamžiku, kdy by centrální banka ustoupila od intervencí (z jakéhokoliv důvodu), by došlo ke skokovému posílení koruny vůči euru a znehodnocení investice kurzovým šokem, který by musel v takové situaci nevyhnutelně nastat.

Poslední, byť, uznávám, konspirativní teorií, je i možnost toho, že krok ČNB je formou skryté kontribuce ČR k záchranným fondům EU. Pokud by totiž výrazně rostl objem devizových rezerv, bylo by možné nakoupená eura uložit do zrovna potřebných dluhopisů a oddálit, o pár měsíců, nutnost vstupu ECB na trhu v rámci naplnění OMT. Češi by tak, přestože nejsou součástí Eurozony, ani Eurovalu, mohli přispět svou troškou do záchranného mlýna, bez nutnosti schválení takového kroku parlamentem nebo vládou – stačilo by rozhodnutí nikým nevolené Rady ČNB.

 

Koudak

 

Má svět možnost přestat s QE?

Čtvrtek, Prosinec 12th, 2013

Nedávno byla do čela Fedu od února příštího roku jmenována J. Yellen. Ta je všeobecně považována za holubici. Do zvyšování úrokových sazeb se tedy nijak nebude hrnout, možná že dojde i k přehodnocení dříve oznámeného ústupu od QE. Je to ale reálné? Japonsko je se svým QE jasné, soustředím se na Spojené státy a Evropskou…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného