Články s tagem ‘Fed’

Konference v Jackson Hole doznává významných proměn

Pondělí, Červenec 28th, 2014

Našimi médii nepovšimnutou událostí posledních dní je podle mého názoru oznámená významná proměna pravidelné konference v Jackson Hole. Tato konference, konaná pravidelně v srpnu, v posledních letech fungovala jako místo, kde Ben Bernanke, jako hlavní řečník konference, oznamoval  hlavní budoucí roky jeho politiky. Co je letos na této konferenci nového? Ne, že by snad hlavní projekt neměla…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Fed pod větším dozorem?

Středa, Červenec 23rd, 2014

Všechno je možné. V americkém kongresu roste nespokojenost s politikou Fedu (kvantitativní uvolňování a politika nulových úrokových sazeb). Výsledkem jsou úvahy o nové legislativě. Ta by měla stanovovat pravidla pro Fed.

Zákon je již v návrhu. Záminkou byla menší komunikace J.Yellen s Kongresem o svých náhledech na americkou ekonomiku. Tak ji k tomu chtějí donutit zákonem, aniž by omezily nezávislost centrální banky. Diskutuje se totiž o samotné definici pojmu „nezávislost centrální banky“.

O tom, zda má pravidelně jednat s ministerstvem financí, zde má o obsahu těchto jednání seznamovat Kongres apod. (do čehož se J. Yellen nyní nechce).  Proto ten návrh zákona.

Na další vývoj jsem zvědav. Hodně napoví i o přístupu k centrálním bankám v dalších zemích.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Stále existuje šance pro dluhopisy?

Sobota, Červenec 5th, 2014

I když od května minulého roku se u amerických vládních dluhopisů projevila první vlna výprodejů z důvodu naznačení omezování nákupu Fedem (tapering), tak od září je znatelný určitá korekce. U německých vládních dluhopisů pak pokračuje trend výrazně nahoru. Děje se tak z důvodu stále neutěšené situace jak ohledně růstu ekonomik, tak deflačních tlaků, což stimuluje jednak akomodativní politiku formou držení úroků kolem nuly, tak další redukci úroků v eurozóně. Toto snižování a s tím spojená postupná depreciace eura vůči americkému dolaru, jak jsem již minule diskutovali bude dále podporovat ostatní centrální banky v Evropě k akcím v rámci měnové války a poslední jsme mohli být svědky švédské Riksbank. Ta překvapila výrazně trhy tento týden a snížila klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 0,25%, potenciálně podobnou akci signalizovala rovněž norská Norges bank a pravděpodobně přijdou i další. A i když je toto stále podpůrné pro ceny dluhopisů, musíme se také ptát, kam se tyto mohou pohybovat v středědobém či delším horizontu, pakliže prostor pro další snižování se redukuje na nulu. Ceny obligací se pohybují inverzně k pohybu sazeb, to jest při růstu sazeb v ekonomice se zvyšuje požadovaný výnos do splatnosti papíru (kupóny plus kapitálový výnos) a jeho růst je následně zabezpečen poklesem ceny bondů. To, že je situace zcela odlišná oproti vývoji posledních zhruba 30 let a investoři možná stále žijí mentálně v této periodě charakterizované dluhopisovou rally si můžeme dokumentovat na následujícím grafu:

 

Od období bývalého předsedy Fedu Paula Volkera, který umožnil svou měnovou politikou například výnosům do splatnosti 10-ti letých amerických vládních dluhopisů vzrůst počátkem 80. let přes 15% a následně pak 30 let došlo k jejich postupnému poklesu až do dnešního výnosu kolem 2% uplynulo skutečně mnoho let a vypadá, že se setrvačnost přenáší i do dneška. Avšak, toto může mít katastrofické důsledky pro ty, co zapomínají, že perioda je u konce. Nicméně i tak, podle dat Bank of America Merrill Lynch investoři vložili minulý týden dalších 1,6 miliard USD do evropských dluhopisů s nejvyšším ratingem (high grade), pátý týden po sobě vklady převyšující 1 miliardu USD týdně. V tomto roce samotném pak celkem 25,5 miliard USD. Podle agentury Markit tak poklesl výnos do splatnosti těchto druhů dluhopisů s pětiletou splatností na 1,77% p.a., v porovnání s tím pětileté německé Bundy mají výnos 0,33% p.a. Jaký je prostor pro další pokles výnosů s limitou 0? Podobná je situace u amerických dluhopisů, zvláště se zde hovoří a je v rámci honby za výnosy zájem o korporátní obligace. Podle chicagské Morningstar poklesl průměrný spread výnosů firemních bondů vůči těm vládním na 1,03 procentní body, nejnižší od července 2007 (5-ti letý americký vládní dluh má výnos 1,74% p.a. a 10-ti letý pak 2,65% p.a.). Jedná se tak o spread, který je o 0,7 procentních bodu nižší než ten průměrný za posledních 15 let. Navíc, rating Morningstar indexu dluhopisů má současně rating A- v provnání s únorem 2007, kdy byl spread za sledovanou 15-ti letou periodu rekordně nízký a o něco těsnější, ale rating byl kvalitnější A, to znamená čekal by se v současnosti spread o něco vyšší z důvodu vyššího požadovaného výnosu u méně kvalitních papírů. Laicky řečeno spread je velmi těsný a cena korporátních obligací je napnuta do maxima. Kam mohou pak ceny těchto aktiv dále růst? Ne příliš mnoho. V příadě zahájení zvyšování úroků americkou centrální bankou dojde zajisté k výrazným výprodejům.

Jak se chovají aktiva jako akcie a dluhopisy v období zvyšování úroků? Na to jsme za oněch 30 let dluhopisové rally byli zvyklí odpovědět, možná jejich cena poklesne, ale následně jak Fed pokračoval v postupném snižování, byly tendence opětovně být jejich cena podporována (odmyslíme-li bubliny 2001 nebo 2008 u akcií, kdy došlo k masivním výprodejům). Je těžké určit jak se chovaly aktiva akcií a dluhopisů jako reakce na růst úroků od 80.let, kdy v podstatě byly úroky postupně snižovány. Nicméně, když vezmeme i periodu před tím, to jest od počátku 70. let (od roku 1972, kdy byl uveden Lehman Long-Term Treasury Bond index, dnes známý jako Barcalys Treasury Bond index) a jako růst úroku definujeme průměrnou denní sazbu klíčové sazby Fedu Fed funds na měsíční bázi a porovnáme, můžeme se dopátrak k určitému závěru. Matematicky tedy vyjádříme změny úroků následovně:

  • Jestliže sazba t > sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda rostoucí Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t < sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda klesající Fed funds sazby

 

  • Jestliže sazba t = sazba t-1 pak měsíc t je definován jako perioda Fed funs sazby beze změny

 

Graficky si pak můžeme ukázat, jaký byl vliv této změny na průměrné měsíční změny cen amerických dluhopisů a akcií a portfolia 60/40 (60% zastoupení akcií a 40% zastoupení dluhopisů):

 

Tmavo modře je pak znázorněn průměrný měsíční výnos aktiva v období klesající Fed funds sazby a světle modře průměrný měsíční výnos v období klesající úrokové sazby. Je evidentní, že i při zahrnutí periody 30-ti leté rally na dluhopisech, je změna úroků směrem nahoru velmi nepříznivá, jak pro akcie, tak dlouhopisy, či jejich portfolia a dochází k výraznému snížení výkonnosti těchto aktiv. Nyní, zkusme se zamyslet, co se stane odmyslíme-li postuně odeznívající periodu 30-ti letého postupného snižování úroků dlouhodobě? Nyní už tyto nemají postupně kam klesat. Co se stane, až dojde k jejich růstovému trendu, jaký bude výnos akcií a dluhopisů poté? To je také důvod, proč se tady v USA majetnější investoři typu family offices a penzijní plány, a tak dále (smart money) dívají více a více také po jiných aktivech z alt sektoru (alternative investments), zvláště těch, jejichž cennový vývoj bude na růstu sazeb nezávislý nebo pozitivně korelován .

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 24.6. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 211 248  pozic u kontraktů na 10-ti letý americký vládní dluhopis na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně. Rezistence je u zářijového kontraktu na úrovni  124-23,5 a support na 123-30,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL, pravá osa) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN, levá osa) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Výsledky amerických společností – proč budou v červenci tak důležité?

Čtvrtek, Červen 26th, 2014

Ani ne za týden začíná červenec a v něm nás čeká zveřejňování firemních výsledků za druhé kalendářní čtvrtletí letošního roku. Celý svět bude s větší pozorností ledovat hospodaření hlavně amerických společností. Proč? Protože naznačí, zda ekonomika Spojených států míří do recese nebo ne.

Před cca dvěma týdny byl vývoj americké ekonomiky za první letošní čtvrtletí revidován na ekonomický pokles (-1%), včera přišla druhá revize a výsledkem je nikým neočekávaný pokles HDP za 1. čtvrtletí letošního roku o 2,9%. něco takového ukazuje hluboké problémy v ekonomice.

Ač definice recese je propracovaná a zahrnuje řadu ukazatelů a ne jenom vývoj HDP (investiční výdaje, využití kapacit, příjmy domácností, zisky firem a další) zjednodušeně se za recesi považuje pokles ekonomiky ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích.

Hospodaření amerických společností ukáže, zde americké ekonomice hrozí pokles si v druhém čtvrtletí či nikoliv. Komentáře k dalšímu vývoji pak mohou sloužit jako návod pro odhad pokračování ekonomického vývoje.

Zda se Spojené státy opravdu vrátily do recese, se oficiálně dozvíme na konci července, kdy 30. července budou zveřejněny první odhady vývoje HDP za druhé čtvrtletí (ve stejný den zasedá i FOMC Fedu)..

Zda se Spojené státy opravdu vrátily do recese, se s větší pravděpodobností dozvíme na konci srpna, kdy 28. srpna budou zveřejněny zpřesněné údaje o vývoji HDP Spojených států.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 20. června

Pátek, Červen 20th, 2014

MMF snižuje výhled americké ekonomiky. Jak ho naopak vidí Fed – informace k poslednímu zasedání vedení Fedu.

Proč ekonomika neroste? Protože není “pořádná” válka… Tak to snad ať raději ekonomika neroste.

Staré rozdělení sil na Blízkém východě zaniklo. Nové se teprve hledá a nebude to určováno jen stávajícími silami. Jaké nové síly se objevují na globální scéně  

Nejkratší kniha o ekonomii. Celá přečtení za pár minut.

29 biliónů dolarů

Čtvrtek, Červen 19th, 2014

Před pár dny přišli Financial Times s informací, že centrální banky a další vládní organizace po celém světě investovaly na finančních trzích po celém světě více než 29 biliónů dolarů. Jde o čtyři stovky vládních institucí ze 162 zemí celého světa.

Konkrétně jde o 157 centrálních bank (i ČNB drží v akciích přibližně desetinu devizových rezerv České republiky), 156 veřejných penzijních fondů a 87 Sovereign Wealth Funds. Centrální banky mají zainvestováno 13,2 biliónu dolarů, veřejné penzijní fondy 9,4 biliónu dolarů a Sovereign Wealth Funds zbývajících 6,5 biliónu dolarů.

Nikde ale není řečeno, že vše je na akciových trzích. V těchto částkách jsou například zahrnuty i investice centrálních bank do zlata, budou tam tak i investice do vládních dluhopisů různých zemí.

Zajímavé jsou zejména doplňující informace a výpočty. K částečnému přesunu směrem (zejména dividendové akcie došlo z důvodu hledání jiných zdrojů výnosů, když úrokové výnosy z držených obligací zkolabovaly – jenom centrální banky po celém světě přišly o 200-250 miliard dolarů na úrokových příjmech (výrazně větší částku tak ušetřily rozpočty zemí po světě platících tyto úroky).

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 13. června

Pátek, Červen 13th, 2014

Steve Forbes: zlatý standard se vrátí zpět

Fed velikost vlastní rozvahy neplánuje nijak zmenšovat.

Saúdská Arábie konečně zakládá Sovereign Wealth Fund ke správě finančních prostředků.

Stoupne regulace finančních trhů?

Komentář k poslednímu vývoji v Íráku. Kdo chce jít do hloubky, není od věci začít zde.

Dlouhodobé dopady QE

Úterý, Květen 20th, 2014

Úkolem kvantitativního uvolňování (QE) bylo a je udržovat úrokové sazby prakticky na nulové úrovni. Jaké další dopady tato politika má?

Hlavním výsledkem dlouhodobé politiky QE jsou nechtěné strukturální změny v ekonomice. Úrokové sazby krátkodobých i dlouhodobých úvěrů jsou na historických minimech. Proto jsou úvěry čerpány i na projekty, které by při větším požadovaném výnosu neprošly hodnotícími kritérii. Dále jsou udržovány při životě i sotva rentabilní projekty.  Výsledkem je neefektivní alokace kapitálu v ekonomice jako celku.

To, co J. Schumpeter nazýval kreativní destrukcí, se nekoná. Nemluvě o množství vládních garancí, které tento jev jenom zesilují.

Dalším, zcela jistě nezamýšleným jevem, je půjčování si prostředků na výplatu dividend. Americké společnosti sice vykazují v rozvahách množství peněz na účtech, ale ty jsou po většinou na účtech zahraničních poboček.  Kdyby je společnost chtěla použít na výplatu dividend, zaplatila by z nich 35% daň z příjmu. Přeborníkem je společnost Apple.

Až dojde k růstu úrokových sazeb, budou muset banky i společnosti změnit své chování. Banky budou muset zvýšit požadovaný na výnos, totéž budou muset udělat i společnosti. Najednou jim jen tak projekt neprojde sítem.

Nesmíme se divit, až najednou při růstu ekonomiky (a doprovodném růstu úrokových sazeb), skončí větší množství společností, než bude předpokládáno. Výsledkem bude růst nezaměstnanosti.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 2. května

Pátek, Květen 2nd, 2014

Proč by politici neměl zasahovat do ekonomiky. Krátce, stručně, jasně…

Sell in May and Go Away… jak je to?

Něco se děje. Takovéto jednání Fedu není jen tak (i když se časově kryje s jednáním předem ohlášeným). Zvláště v situaci, kdy posledních několik let byl Fed vždy přehnaně optimistický, pokud jde o ekonomický růst USA

Co na akciových trzích klesá nejvíce? Volatilita.

 

 

 

Články týdne – 7. března

Pátek, Březen 7th, 2014

Prezident Dallaského fedu – QE může mít negativní dopad na finančí trhy

Jim Rickards a jeho rozhovor věnovaný situaci v Číně

EU versus Rusko – jaký je vlastně situace v Moldávii? Může být návodem pro další vývoj na Ukrajině?

Čínská poptávka po zlatě letos roste, v porovnání s stejným obdobím minulého roku o polovic

Jeden z nejzajímavějších komentářů k situaci na Krymu. Troufám si ho nazvat povinnou četbou.

 

Články týdne – 28. února

Pátek, Únor 28th, 2014

Situace na Ukrajině je top tématem posledních dní. Z řady komentářů, které jsem četl, mě zaujal nejvíce tento z časopisu Spiegel, podle kterého představuje Ukrajina pro Rusko nebezpečí. Reakce lidí je jasná. Vybrat za 2 dny 7% všech vkladů je docela fofr.

Má revoluce na Ukrajině šanci? Hodně napoví porovnání s jinými podobnými událostmi a následujícím vývojem.

Jak skutečně vypadá pozitivně se tvářící vývoj v Řecku.

Fed věděl o manipulacích se sazbou LIBOR v roce 2008. Neudělal ale nic.

 

 

 

Emil Kalabus: Co se skrývá za označením Fed

Středa, Únor 19th, 2014

Toto je třetí článek únorového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Mocný bankéř M. A. B. Rotschild kdysi řekl: “Dejte mi moc nad penězi a nemusím se starat o to, kdo tvoří právo.” V této větě je schováno mnohé, kdo ovládá finanční systém, ovládá skrze něj téměř vše. Žádná politická moc se tomu nikdy nemůže rovnat. Obrovskou moc má tudíž i Federální rezervní systém a je naivní se domnívat, že nás, obyvatele ČR se jeho moc vůbec nedotýká.

Série bankovních krizí v USA z let 1873, 1893 a 1907 vyvolala silnou poptávku po vytvoření centralizovaného bankovního systému.

V listopadu 1910 se  skupinka “Vyvolených” vydala se senátorem Nelsonem W. Aldrichem (což byl, jen tak pro zajímavost, tchán syna nejbohatšího muže tehdejších USA J. D. Rockefellera, který měl v bankovnictví  své lidi) na pobřeží Georgie a odtud pak na ostrov Jekyll Island, který byl mimochodem,  spoluvlastněn J. P. Morganem. V této skupince vyvolených byli A. Piatt Andrew, dále tři zástupci J. P. Morgana -  Benjamin Strong, Charles D. Norton, Henry P. Davison, dále Rockefellerův muž, Frank Vanderlip a konečně i nejdůležitější muž celé konference, Paul Warburg. Všichni tito lidé, mimo senátora Aldriche, byli bankéři a mnozí z nich dokonce z Wall Street. Toto místo nebylo vybráno náhodou, byl zde klub pro milovníky lovu kachen, ve kterém panovala dohoda o tom, že v případě, že se na ostrově bude konat nějaké jednání, členové klubu, kteří nebudou pozváni, v tuto dobu na ostrově nebudou. Elita bankovní sféry tak měla celý ostrov jen pro sebe. Během necelých čtrnácti dní zde vymysleli plán legislativy k budoucí centrální bance. Nejdůležitější však bylo, aby se o tom nikdo nikdy nedozvěděl. Kdyby totiž veřejnost zjistila, že návrh bankovní legislativy byl vytvořen samotnými bankéři a to ještě bankéři z Wall Street, byl by takový návrh okamžitě odsouzen ke svému neúspěchu. I tohle bankéři splnili téměř do puntíku, jelikož první informace o této tajné schůzce mocných vyplavaly na světlo světa až ve třicátých letech 20. století, tedy v době, kdy už byl FED dávno založen.

Federální rezervní systém (neformálně Fed) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je formálně soukromá instituce. Stát k ní sice nemá přímý přístup, avšak má vliv na složení jejího vedení.

Charles Lindberg sr.,  na adresu FEDu při jeho vzniku řekl:”(Je to ten) nejhorší legislativní zločin spáchaný tímto bankovním a měnovým návrhem. Od teď už budou deprese vědecky vytvářeny.“ Jak mrazivě pravdivá byla tato slova ukázaly následující události, kdy FED politikou levných peněz způsobil Velkou hospodářskou krizi a stejná politika stála i u nedávno proběhlé (snad už skutečně odeznívající) Velké recese.

Federální rezervní systém má 12 regionů, tzv. distriktů. Každý distrikt má svého guvernéra, jenž je současně šéfem své oblastní správní rady a členem rady guvernérů, a oblastní banku, která může mít pobočky v dalších městech.

Od února 2006 byl předsedou Rady guvernérů Federálního rezervního systému Ben Bernanke. Od 1. února 2014 Bena Bernankeho, vystřídala ve funkci žena, Janet Louise Yellenová, oficiálně Janet L. Yellen (* 13. srpna 1946 Brooklyn, New York). Yellenová je židovského původu a židovka i vyznáním. Je vdaná, jejím manželem je George Akerlof, držitel Nobelovy ceny za ekonomii a emeritní profesor na University of California v Berkeley.

Federální rezervní systém je často kritizován z obou stran politického spektra. Představitelé libertariánské pravice, například Ron Paul, kritizují Fed na základě protiústavnosti. Fed je totiž do dnešních dnů hlavním zdrojem tisknutí amerického dolaru, přestože dle ústavy Spojených států amerických má výhradní právo tisknout americkou měnu pouze ministerstvo financí. Levice i libertariáné dále kritizují na Fedu, že je soukromý a je ovládán neprůhlednou úzkou skupinkou lidí. Levice také zdůrazňuje možnost zapojení Fedu do světové finanční krize a další nelegální praktiky. Fed není ničím kontrolován a navzdory svým pravomocem a prostředkům funguje fakticky jako nezávislý orgán.

Fed byl také především kritizován za svou “tajuplnost”. Ovšem začátkem roku 2012 Fed představil svůj krok k větší transparentnosti. Ve své prohlášení z prosincového jednání, tzv. “minutes” oznámil, že bude pravidelně poskytovat prognózy úrokových sazeb. Čtyřikrát do roka bude vyhlašovat, jak dlouho chce držet krátkodobé úrokové sazby na stávajících úrovních.

 

Audit

V červenci 2011 byly zveřejněny výsledky auditu Fedu, který prosadil kongresman Ron Paul a Alan Greyson pomocí pozměňovacího návrhu (Fed nebyl nikdy ve své téměř stoleté historii důkladně auditován, sám Paul zmínil, že k poslednímu auditu došlo někdy v 50. letech 20. století a i ten byl jen částečný). Audit provedl Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (Government Accountability Office) a zjistil, že Fed v letech 2007-2010 rozdal v bezúročných půjčkách americkým i zahraničním bankám a korporacím  v přepočtu  (113 % HDP USA), a to bez vědomí Kongresu.

Podle Alana Graysona se má jednat dokonce o 26 bilionů dolarů (184 % HDP).  Mezi příjemci je mnoho významných finančních institucí a korporací, převážně ze Spojených států, ale i z jiných zemí jako Švýcarsko, Skotsko, Velká Británie, Německo, Japonsko a další. V případě amerických bank a institucí navíc došlo ke střetu zájmů, kdy Fed vyřizování této obrovské transakce „outsourcoval“ a lidé ji realizující současně působili v podnicích, kterým byly tyto bezplatné půjčky poskytnuty.

Fed se stal matkou a ochráncem bank, pomáhá jim v dosahování vysokých zisků a kryje jejich ztráty novým tiskem peněz. Problém je ten, že Fed nemůže a nesmí padnout. Připomeňme si drsná slova amerického trendového prognostika Geralda Celenteho , která pronesl na adresu Fed:

“Jak je možné, že několik soukromých bank ovládá Federální rezervní systém (Fed), americkou obdobu centrální banky? Podívejte se, mám italské předky. Všechno, co jsem vždy slýchal jako malý kluk, byly příběhy o mafii. Samá mafie, mafie, mafie! Už jsem nikdy nechtěl slyšet další mafiánskou story. Pokud jsou to jména jako Celente, Caruso, Mondavi, Puccini, Rossini, Bellini – označují to za mafii. Ale nemůžete přece označit za mafii ten spolek chlapců v drahých oblecích, absolventy Harvardu, Princetonu, Yale. Ne, to jsou vždycky experti na svém místě – úžasní. Nikdy je neoznačí za gaunery, cvoky! Za ty, co rozkrádají Ameriku! Nikdy. Jsou nedotknutelní. Jak říkám, Harvard-Princeton-Yale, kulky-bomby-banky. To je, co ničí Ameriku. A je mi z toho na nic! Co to znamená, že je banka příliš velká na to, aby mohla padnout? V kapitalismu, když jste neúspěšní, odejdete prostě z byznysu – tak to má být. Výjimkou jsou tihle velcí hoši. Ti padnout nemůžou! Pouze šest bank tak nyní kontroluje 64 procent veškerého majetku tohoto národa. Jen tři banky zodpovídají za celkem dvě třetiny všech transakcí uskutečněných s kreditkami. Lichvářskými kreditkami.

Federální rezervní systém je prostě asi natolik federální jako Federal Express. Není ani kvazi-vládní, a vůbec ne vládní. To je fakt. Je to proti ústavě: článek jedna, sekce A, věta pátá – tam se jasně praví, že pouze Kongres je oprávněn regulovat nabídku peněz. Stalo se to v předvečer svátku vánočního roku 1913. Umíte si představit, že Washington byl jako po vymření. Ten den byl hrstkou zákonodárců přijat zákon o Federálním rezervním systému. Podívejte se na pád hodnoty dolaru od té doby – od té doby jsou lidi uvrhováni v závratné míře do zadlužení. Dolar je dnes, co byly tehdy tři centy. Když dnes chcete v USA na studia, musíte si vzít půjčku – třeba 25 tisíc dolarů za rok. Celý národ posluhuje dluhu. Všichni pracují na banky. To je Federální rezerva!”

Pro mnohé lidi zůstane Fed navždy záhadou. Ne proto, že jsou někteří jeho členové řazeni k tzv. iluminátům ,viz filmový dokument zde.

Ale také po podivných údajných sebevraždách vysokých bankovních úředníků z minulého týdne.  „Kdyby trh akcií už kolaboval, tak by bylo snadné svést na tu bezútěšně smutnou paniku ty mrtvé bankéře z uplynulého týdne, což má určitě odraz v roce 1929.

Teď ovšem popáté za uplynulých čtrnáct dnů zemřel už pátý vysoký finanční ředitel v čemsi, co se jeví jako sebevražda. Jak hlásí Bloomberg po smrti vedoucího ředitele JPMorgan (v úterý) a ředitele Deutsche Bank (v neděli), tak byl na výjezdu z dálnice ve státě Washington nalezen mrtev šéfekonom Russell Investment (a bývalý ekonom Fedu) Mike Dueker. Policie řekla, že smrt se jeví jako sebevražda.“ Dva týdny po sebevraždě bankéře od JP Morgan, který si skočil pro smrt z vršku budovy, se další mrtvý zaměstnanec této firmy, 37 letý Ryan Henry Crane stává 5. bankéřem ve smrtící sérii během samotných posledních týdnů. Zatím posledním (šestým) je včera 33-letý JPMorgan forex obchodník v Hong Kongu.

Ano, snad ty poslední odstavce jsou pouhými dohady, ale zmiňovaný pád dolaru a lidi uvrženi do zadlužení jsou  nevratnou skutečností zde:

Nebo, bude mít pravdu Celente, který předpovídal,  první škrcení tisku peněz v prosinci i to druhé škrcení v lednu? Celente tvrdí, že celý globální finanční systém plave jen na pěně z bublin pyramidové hry US Federálních rezerv. Bude mít Celente ve své předpovědi opět pravdu?

 

Emil Kalabus

 

Pozastaví se omezování amerického QE?

Sobota, Únor 15th, 2014

Trhy jsou v určitém shizofrenním stavu v posledních dnech a je to dáno jednak stále nevyřešenou otázkou ohledně stavu rozvíjejích se trhů. Zde může být poskytnuto více informací příští týden ve čtvrtek formou dalšího flash odhadu čísla Markit/ HSBC indexu nákupích manažerů v průmyslu v Číně, které vyšlo posledně pod 50, znamenající kontrakci. I když se očekává další pokles z 49,5 z ledna, tak tento bude do značné míry ovlivněn svátkem čínského Nového roku, který započal koncem předchozího měsíce. Dalším faktorem působícím v tuto chvíli jsou horší než očekávaná čísla z USA. Tříměsíční změna v maloobchodních prodejích v lednu poklesla na -1%, což je nejnižší hodnota od roku 2009. To znamená pravděpodobnou revizi předchozího odhadu růstu HDP za poslední čtvrtletí 2013 z 3,2% na něco kolem 2,5%. Vždy když se jedná u amerických dat o spotřebu domácností či ukazatele růstu zaměstnanosti (která vede k zvýšené spotřebě) je potřeba zbystřit, jelikož se jedná o hlavní výdajovou komponentu a tahouna ekonomického růstu. Situace je vysvětlována horším než obvyklým počasím (arktická vlna na severovývhodě a středozápadě), což jistě může mít vliv. Avšak jsou i faktory jiné jako nárůst zásob v předchozím roce, který přidaly k růstu a tento se zřejmě nebude opakovat nyní, protože jsou tyto na nadměrné úrovni a budou vyžadovat zvýšení spotřebních výdajů ne zpomalení k jejich rozpuštění ze současných hodnot. Cena benzínu se dostala dost nízko a nyní s rostoucí cenou ropy doposud v tomto roce, zřejmě nepůjde dále níže, spíše naopak. Poptávka po hypotékách se výrazně zpomamlila podle Senior Loan Officer Survey přehledu a vypadá to na zpožděnou, ale jasnou reakci na zvýšení sazeb, jako důsledek poklesu ceny dluhopisů před započetím omezování QE americkou centrální bankou.

Bylo proto zajímavé sledovat vystoupení Janet Yallen před kongresním výborem pro finanční služby, kde připustila, že je sice nepovažuje současná horší data za výraznou odchylku, ale bude nutno zhodnotit do jaké míry jsou vlivem extrémního počasí a do jakého rozsahu se může jednat o další faktory. Zde tedy nastává otázka dalšího scénáře pokračování omezování QE (tapering), o kterém se již zmínil Jan Dvořák.

Je tedy možné, že na dalším zasedání 19. března může být rozhodnuto o sníženém omezení (méně než 10 mld USD) nákupu dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) a také možná o jeho pozastavení. Při výrazném zhoršování pak zvýšení nákupů.

Podle posledních dat se turbulence na rozvíjejícíh se emerging market trzích zdá nezanadbatelnou a předběžná čísla hovoří o technické recesi v Brazílii, kde HDP pokleslo v posledních dvou čtvrtletích 2013 o 0,2% v každém. Konečné číslo za 2013 pak má být zveřejněno 27. února. Do jaké míry tedy v současné době hrají emerging markets trhy (EM) na ekonomiku USA? Značnou. Je to patrné ne jen díky velkému podílu EM na světovém hospodářském růstu, kde představují 50%-ní podíl na světové ekonomice v porovnání s 35% v letech 97-98, kdy došlo ke krizi asijské chřipky. Stejně tak podíl amerických exportů se do EM trhů zvýšil od doby posledních krizí jako mexické tequila krize, kdy došlo v Mexiku počátkem 90.let zásluhou deficitu běžného účtu a nahromadění vnějšího dluhu k devalvaci mexického pesa (nepodobá se tak trochu Argentině?), či již zmíněné asijské chřipky, ze zhruba 30% na dnešní podíl 50% amerických exportů do těchto zemí. Jak pak vypadá mapa deseti největších teritorií amerických exportů v dnešní době ?(klikněte pro zvětšení na obrázek):

Taktéž procentní podíl vývozů do EM na americkém produktu se za dobu od těchto krizí vice jak zdvojnásobil. A jelikož je čistý export komponenta HDP, pak její případné ohrožení musí být kompenzováno jinde. V obdobích výše uvedených krizí v minulosti to byla ona spotřeba domácností, která situaci “léčila”.  Nyní je situace trochu jiná, jelikož vlivem nutného procesu oddlužování domácností (deleveraging) na tuto spoléhat stoprocetně nelze. Proto jsou při komplexním zhodnocení ekonomických vztahů důležitá ona data o maloobchodních prodejích a obecně spotřeby domácností a růstu zaměstnanosti pro rozhodování Fedu o dalším směrování politiky.

Pozitivní je, že se situace nezdá v EM systémově zas tak katastrofální jako to bylo u krizí 90. let a je v daný moment spíše fukcí jedinečného rizika pár zemí. Ostatní mají dostatek devizových rezerv a více méně plovoucí kurzy měn. U Číny se spíše jedná o korporátní a municiální dluh plus utažení měnové politiky a situace na peněžním trhu. Tuto může zdravá regulace a čínská centrální banka změnit  v případě potřeby. Důležité jsou rovněž naplňování programových bodů po posledním sjezdu vládnoucí strany směrem k vice tržnímu prostředí, což bude klíčové pro další fázi komoditního supercyklu. I když se aktivová angažovanost bank v USA v EM taktéž jako export zdvojnásobila od 90. let na cca 6% a u vyspělých zemí mimo USA se bankovní angažovanost v v aktivech pohybuje na zhruba 7%, tak stále to je nic oproti angažovanosti amerických bank kolem 30% v aktivech produktů realitního trhu v roce 2006, těsně před jeho kolapsem.

Tak či onak, spekulace o možné reakci Fedu na současný vývoj směrem ke snížení omezování QE, vedla tento týden paradoně k růstu akciového trhu zpět, po předchozím poklesu z počátku roku. Jsme tedy opět ve stádiu, kdy špatné zprávy jsou v podstatě dobrou zprávou pro trhy. I když metodou nákupu a drž na akciovém trhu je investor v tomto roce v mínusu, tak volatilita pohybu trhu může být příznivá pro krátkodobější swing či intradenní obchodní strategie.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 102 366 pozic u lotů na populární mini S&P 500 akciový kontrakt obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně, to představuje pokles o 123 693 lotů v tomto směru oproti reportu z předchozího týdne. Hodnoty rezistence u aktivního kontraktu jsou na 1836,75 a 1844,25, support je pak na 1811,75 a níže na 1794,50. Závěrem se pojďme podívat na vývoj zmíněného kontraktu na S&P 500 (ES) akciový index obchodovaný v Chicagu a take evropský index DJ Euro Stoxx 50 (FESX) obchodovaný na Eurexu (SOL Trader, denní data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

Zvolňování kvantitativního uvolňování

Středa, Únor 12th, 2014

„QE Tapering“ je jedním z horkých témat poslední doby. Včera J. Yellen potvrdila, že zatím počítá s jeho pokračováním. Jak je snižování množství peněz pumpovaných do ekonomiky Spojených států naplánováno? Původní výše byla 85 miliard dolarů měsíčně, tedy 1,02 biliónu dolarů ročně. Plán pro letošní rok je následující:

Leden 2014: 75 miliard USD

Únor 2014: 65 miliard USD

Březen 2014: 65 miliard USD

Duben 2014: 55 miliard USD

Květen 2014: 45 miliard USD

Červen 2014: 45 miliard USD

Červenec 2014: 35 miliard USD

Srpen 2014: 25 miliard USD

Září 2014: 25 miliard USD

Říjen 2014: 15 miliard USD

Listopad 2014: 5 miliard USD

Prosince 2014: 0

CELKEM: 455 miliard USD

 

Na první pohled to působí jako plynulé snižování částky. Proces se jeví jako mnohem radikálnější v okamžiku, kdy rozepíšeme částky na čtvrtletí. V prvním čtvrtletí jde o 205 miliard dolarů, ve druhém 145 miliard, ve třetím 85 miliard a ve čtvrtém již pouhých 20 miliard dolarů. V prvním čtvrtletí tak Fed nakoupí 10x krát více obligací než ve 4. čtvrtletí.

Za první pololetí tak Fed nakoupí obligace za 350, ve druhém ta 105 miliard, dolar, tedy necelou jednu třetinu objemu naplánovaného pro první pololetí.

Je to reálné? Pode mne moc ne. Spíše se dočkáme „zpomalování zpomalování“, možná dokonce zastavení jakéhokoliv zmenšování objemu nákupů. Extrémní názory tvrdí, že objem QE naopak bude třeba navýšit, že bez něj se finanční systém Spojených států zadrhne.

Pokud by QE přece jenom opravdu skončilo, růst úrokových sazeb nás ve druhém pololetí letošního roku nemine.  Se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky pro ceny obligací, akcií, nebo i nemovitostí.

Co si myslím já? Že QE na konci roku neskončí a bude pokračovat a nadále. Ať už se bude nazývat jakkoliv.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Články týdne – 10. ledna 2013

Pátek, Leden 10th, 2014

Evropské země – žádná sláva

Měna čínské měny – jaká je aktuální situace?

Analýza posledního zápisu z jednání Fedu, vřele doporučuji přečíst.

Fed, QE a sektory akcií

Pondělí, Prosinec 23rd, 2013

Dnes je to přesně 100 let, co byl založen Fed a za necelé dva měsíce žezlo převezme J . Yellen. Díky Fedu ceny akcií v posledních letech rostly. Jak se vedlo jednotlivým sektorům v době přestávky QE či periody, kdy bylo ukončení QE očekáváno? Vždyť před pár dny k oznámení zmírnění došlo. Výsledky sektorů se velmi lišily….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Na co Fed testuje banky

Čtvrtek, Listopad 7th, 2013

Fed pracuje na dalších kolech stress testů, tedy testů odolnosti bank na vybrané krizové situace. Jaké situace Fed tento rok vybral?

Největší banky (Fed jich vybral 30) budou muset prokázat svoji odolnost na následující události:

Riziko protistrany, tedy jak by s nimi zatřásl krach významného obchodního partnera – budou testovány JP Morgan, Citi, Bank of America, Goldman Sachs, Morgan Stanley, Wells Frago, Bank of New York Mellon a State Street Corp

Šest největších bank (JP Morgan, Citi, Bank of America, Goldman Sachs, Morgan Stanley a Wells Frago) bude prokazovat schopnost odolat globálnímu šoku, jehož povaha bude teprve upřesněna. (na co Fed čeká???)

Dalším testovaným scénářem je recese díky růst dlouhodobých úrokových sazeb (10- leté obligace na výnos 5,75%), který dotlačí Spojené státy do recese a nezaměstnanost nad 9%.

Následným testovaným scénářem je ještě silnější recese s nezaměstnaností na 11,25%, doprovázeném pádem akcií o polovinu a eurozónou a asijskými ekonomikami v recesi. Výsledkem bude výraznější zvýšení sazeb pro podniky hledajících úvěry.

 

Fed pro test vybral 30 bank, řada z nich je testována prvně.

 

Banky testované v minulosti 2014

Nově zahrnuté banky

Banky testované na globální šok na trzích

Banky testované na riziko protistrany

Ally Financial Inc.American Express CompanyBank of America CorporationThe Bank of New York Mellon CorporationBB&T CorporationCapital One Financial CorporationCitigroup Inc.Fifth Third Bancorp

The Goldman Sachs Group, Inc.

JPMorgan Chase & Co.

KeyCorp

Morgan Stanley

The PNC Financial Services Group, Inc.

Regions Financial Corporation

State Street Corporation

SunTrust Banks, Inc.

U.S. Bancorp

Wells Fargo & Company

BMO Financial Corp.BBVA Compass Bancshares, Inc.Comerica Inc.Discover Financial ServicesHSBC North America Holdings Inc.Huntington Bancshares Inc.M&T Bank Corp.Northern Trust Corp.

RBS Citizens Financial Group, Inc.

Santander Holdings USA, Inc.

UnionBanCal Corp.

Zions Bancorp

Bank of America CorporationCitigroup Inc.The Goldman Sachs Group, Inc.JPMorgan Chase & Co.Morgan StanleyWells Fargo & Company Bank of America CorporationThe Bank of New York Mellon CorporationCitigroup Inc.The Goldman Sachs Group, Inc.JPMorgan Chase & Co.Morgan StanleyState Street CorporationWells Fargo & Company

 

Janet Yellen čeká nelehké období

Sobota, Říjen 12th, 2013

Prezident Obama oficiálně nominoval tento týden současnou viceguvernérku americké centrální banky Janet Yellen na post 15. guvernéra této instituce na další čtyřleté období, s předpokládaným nástupem 1. února. Stala se tak první ženou, která byla do dané funce nominována a také první s vyhraněným “holubiččím” přístupem to znamená zastávající uvolněnou měnovou politiku vedoucí k podpoře růstu zaměstnanosti. Obvyklé je pak spíše jmenování původních “jestřábů” jako to bylo například u Paula Volkera či Alana Greenspana k ujištění trhu, že Fed je nezávislý na inflačně tendenčním chování vlády. Ačkoliv je nyní ještě potřeba schválení v Senátu, tak se očekává, že s podporou většiny zastoupení demokratů v této komoře bude funkce potvrzena, i když s možná méně než 70 hlasy, které získal Ben Bernake pro své druhé období v úřadu v r. 2010, v té době historické minimum. Janet Yellen je zajisté velmi dobře kvalifikována na daný post poté co od r. 2004 do r. 2010 byla prezidentkou Fedu v San Franciscu než následně přestoupila do centrály ve Washingtonu DC. To jí zajišťuje praxi v centrální bance více než měli Bernake a Greenspan dohromady před nastoupením do úřadu. Jako někdo, kdo se bude zajisté snažit držet uvolněnou měnovou politiku do doby než dojde k žádoucím nárůstům zaměstnanosti to velmi pravděpodobně znamená, dle mého názoru, další odsunutí omezení QE a držení klíčové sazby blízko nule na delší období. Pohlédněme na graf růstu zaměstnanosti v USA (non-farm payrolls) od 80. let:

Je evidentní klesající trend a navíc velmi anemické nárůsty v posledních letech poté, co byly zaznamenány velké poklesy v počátcích eskalace krize v letech 2008-2009. Trh nyní oceňuje první zvýšení klíčové O/N zápůjční sazby v září 2015, avšak rovněž méně než 1%-ní bod za rok pro následující dvouleté období, což implicitně představuje sazbu 1,75% do konce r. 2016, méně než bankou predikovaná hodnota 2% (jen tak mimochodem podobné první zvyšování oceňuje trh  v Evropě – EMU rovněž na září 2015, a dokonce jen 50 bázických bodů ročně v letech 2016-17!).

Doposud, takto uvolněná monetární politika nevedla zásluhou omezení vpouštění likvidity do reálné ekonomiky a klesající rychlosti oběhu pěněz, k inflačnímu vývoji mimo stanovené pásmo, spíše naopak. Jelikož je Janet Yellen známá svým pozitivním přístupem ke konsensu (oproti původnímu kandidátovi na pozici Larrymu Summersovi), tak v případě zvýšení inflačních tlaků se jistě nebude na nátlaky jestřábů bránit sazby zvýšit, avšak budou-li se ekonomické ukazatele zhoršovat bude zajistě osobně prosazovat názor QE udržet, potenciálně dokonce nákupy vládních dluhopisů a ostatních obligací, zvýšit.

 

Bude funkce řízení Fedu pro Janet jednoduchá?

Rozhodně nikoliv. Je třeba si uvědomit, že když nastupoval do funkce Ben Bernake v r. 2006, tak byla bilance banky 861 miliard USD a míra nezaměstnanosti 4,7%. Nyní je to bilance kolem 4 biliónů USD a míra nezaměstnanosti 7,3%. Jaké konsekvence rozpouštění této masivní bilanční sumy bude mít na vývoj světové ekonomiky zůstává otázkou. Taktéž úroveň komunikace podstupovaných kroků s veřejností bude muset býti, zdá se, více frekventovanější a přesvědčivější, aby nedošlo k mylnému očekávání trhu a možným vice turbulentním časům. Jaká je míra vztahu mezi ultra-volnou měnovou politikou a nadměrným podstupováním finančního rizika jak bankovních, tak nebankovních subjektů a přelivu tohoto chování do reálné ekonomiky zůstává dalším otazníkem.

S tím souvisí problematika regulace finančních institucí. Zatíco Greenspan nebo Bernake obyčejně delegovali tyto záležitosti na viceguvernéry, pak podle hlasů z investiční komunity se bude snažit Janet Yellen být v této oblasti značně aktivní za spolupráce členů bankovního výboru Daniela Tarulla a Jeremyho Steina. Po propuknutí finanční krize a následné postupné implementace Dodd-Frankova zákona je americká centrální banka v pozici výrazných pravomocí v oblasti regulace nejen bankovních subjektů. I když je v profesionální historii této ženy velice pomálo vodítek k udělání si obrázku o předpokládaném managementu v této oblasti, tak podle několika málo jejích proslovů se zdá, že není osobou, která by se snažila o výraznou reorganizaci bank například formou nového Glass-Steagal zákona, jak navrhováno některými senátory. Na druhé straně reformy finančních institucí ve formě snížení závislosti na krátkodobém financování a podpora standardů Basel III jistě budou tvořit základ, navíc pak s poadavkem na striktnější ukazatel finanční páky než původně navrženo v Basel III.

A tak nezbývá než popřát Janet Yellen hodně úspěchů v nelehké funkci. A my jako ekonomové, investoři a tradeři si budeme postupně muset zvyknount na změnu z klasického “Co říkal Ben?” na “Co řikala Janet?”

Závěrem se pojďme podívat na vývoj jedněch z hlavních aktiv, která budou činností Fedu za nového vedení značně ovlivňena, a to akcií a vládních dluhopisů ve formě populárního kontraktů na chicagské burze e-mini S&P 500 a vládních 10-ti letých T-notes, za zhruba poslední rok (kontinuální kontrakty, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Událost týdne: Proč Fed neubral plyn

Pondělí, Září 23rd, 2013

Toto je článek, který by byl od října dostupný pouze předplatitelům

Událostí minulého týdne bylo bezpochyby jednání Fedu a jeho rozhodnutí o pokračování nákupu vládních obligací za 85 miliard dolarů měsíčně. Fed měl možnost začít postupně snižovat objemy nákupů obligací. Tu ale nevyužil. Proč? Trhy s tím počítaly, nijak negativně by se to na nich neprojevilo. Argumentoval mimo jiné nízkou inflací, rostoucím výnosem dluhopisů (i přes výše zmíněné nákupy) a stále slabým růstem ekonomiky.

Jestliže se ještě v červenci polovina členů vedení Fedu domnívala, že QE by měl letos skončit, muselo se od té doby něco významného změnit.

Reakce akciových trhů byla opačná, než by podle mého názoru měla být. Jestliže Fed pokračuje v QE, znamená to, že něco není v pořádku a to není dobrý signál pro akcie.

Podle mě hlavním faktorem, který Fed přesvědčil o pokračování QE, je stav na trhu obligací, resp. výnosy vládních obligací. Dále to opět vidím na rostoucí problémy v bankovním sektoru. Vždyť QE nebyl nikdy o ničem jiném. Nebylo to o podpoře ekonomiky (vždyť i B. Bernanke přiznával, že ekonomickou aktivitu může Fed ovlivnit jen minimálně), ale o udržení bank nad vodou, případně o pomoci vládě, když by nikdo jiný nechtěl vládní obligace kupovat. Podporu ekonomiky bych spíše viděl jako dobrou záminku a politicky průchodné zdůvodnění.

Fed má co do činění s rostoucím objemem REPO operací s vládními bondy, jejichž úroveň se pohybuje nad 4,5 bilióny dolarů (což je hranice, kterou se nikdy v minulosti nepodařilo významně překročit bez nastartování problémů ve finančním sektoru. Jedinou výjimkou byl rok 2008, kdy byla krize nastartována až po překonání hranice 7 biliónů dolarů). Sektoru REPO obligací dominují Bank of New York Mellon a JP Morgan, které fungují víceméně jako clearingová střediska. Podle nových pravidel o kapitálové přiměřenosti se však i tyto operace se budou zahrnovat do výpočtu kapitálové přiměřenosti bank.

Co Fedu zbývá? Dost možná se dočkáme ještě většího překvapení, než bylo prohlášení o pokračování QE. Tím překvapením by bylo znatelné navýšení objemu nákupů vládních obligací Fedem. Takový krok ale nemohou vyhlásit předem. Poslali by dolar do kolen.

Takový krok bude probíhat postupně a pokud možno v tichosti. Pokud by se to nepovedlo, bublina obligací, o které se již nějakou dobu mluví, by mohla prasknout. Se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Finančními i geopolitickými.

 

 

Omezení QE a ropa

Sobota, Září 14th, 2013

Jsme pár dní před zásadním rozhodnutím Fedu, zda omezit či nikoli a v jakém rozsahu QE. Z tohoto důvodu je tedy nutné se ptát, která aktiva toto ovlivní? Odpovědí je zcela určitě, ať už přímo či nepřímo, všechna. Dá se říci, že určité omezení v rozsahu kolem 10-20 miliard USD již na zářijovém zasedání banky 18.9. jsou, zdá se, zabudovaná v trhu. A tak cokoli, značně méně nebo více oproti tomuto odhadu povede k zvýšené volatilitě. Bude se tedy jednat o skokové řešení a omezení (tapering) podstatně více než se čeká? Dle mého názoru ne. Mimochodem stejně důležité jako tapering/not tapering bude poskytnutí tzv. forward guidance, tj. naznačení předpokládaného scénáře do budoucna, tentokráte až do 2016 pro základní O/N zápůjční úrokovou sazbu Fed funds. Banka naznačila první možné zvyšování z podstatě nuly v polovině roku 2015. Peněžní trhy nyní oceňují první zvyšování již v únoru 2015 s cílovou hodnotou 1,25% na konci roku 2015 a 2,34% v prosinci 2016.

Proč výrazný tapering zatím ne?

Jednak trh rezidenčních nemovitostí v Americe má své problémy a přes kanály podpory nákupu hypotečních zástavnich listů (MBS), jež tvoří téměř polovinu QE procedury je těžké jejich nákupy omezit a jednak jsou tu emerging ekonomiky, které v posledních měsících zažily jistou turbulenci jako Indie a Brazílie a mohou být dále silně zasaženy razantnějším řešením. Ostatně velice zajímavé znázornění poskytla před pár dny Barclays Capital, která propočítala %-ní změny jednotlivých aktiv na %-ní změně v bilanci Fedu, během období, kdy trhy začaly oceňovat vliv Q1, Q2 a Q3 (tmavo modrou pak znázorněna ona citlivost):

Na předních pořadích  jsou v oné elasticitě akciové trhy emerging ekonomik (kdo by čekal Turecko na prvním místě?). Co je však důležité ve světle posledních událostí, je rovněž značná citlovost ropy. A to se domnívám může být klíčové. Proč? Jelikož turbulence v Indii v oblasti měnové a vnější rovnováhy má s černým zlatem značně co do činění.

Indie, energie a vnější rovnováha

Setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a amerického protějšku Johna Kerryho pro hledání diplomatického řešení krize v Sýrii jistě přispívá k omezení výraznějšího nárůstu ceny ropy na světových trzích. Podívame-li se však na opční kontrakty na amerikou ropu WTI, které v podstatě slouží jako pojištění proti náhlým poklesům a růstům ceny podkladového aktiva, pak existuje stále relativně vyšší množství otevřených pozic v pojištění proti růstu u call opcí oproti put opcím:

Indie, která má údajně předstihnout Čínu jako země s nejvíce obyvateli, je rovněž čtvrtým největším spotřebitelem ropy na světě. Vývoj domácí měny směrem dolů v posledních měsících pak rozhodně nepřispívá situaci, jelikož polovina obchodního deficitu země pochází z dovozu právě této komodity. Indie je tak z 82% závislá na importech ropy. Každé zvýšení ceny černého zlata o 1 USD vede k růstu importů ročně o 1 miliardu USD. Závislost na dovozech se má dále zvyšovat a údajně do r. 2031 překonat hranici 90%!

Jaké jsou tedy řešení daného stavu? Žádné rychle proveditelné. Vláda poskytuje palivové dotace, jež zvyšují spotřebu a je těžké je hned teď eliminovat před volbami v květnu 2014. Zvýšit domácí těžbu, jelikož podle analýz je 60-70% potenciálních ložisek v zemi neprozkoumáno a nevyužito. Mezinárodní energetické společnosti však budou ztěží v tuto chvíli nápomocny, z důvodu cenových kontrol, nevýhodných daní, korupce a regulace. Posledním příkladem je například investice BP ve výši 7,2 mld USD do podílu v indické offshore společnosti, která se zdá vychází vniveč. A tak si Indie svým způsobem může za problémy v energetice do jisté míry sama.

V tuto chvíli se nabízí případné řešení a to navýšení importů z Iránu, které z důvodu sankcí EU a USA proti nukleárnímu programu Teheránu, vedlo v tomto roce k poklesu meziročně o 46%. Avšak tyto sankce vedou rovněž k tomu, že Irán může být donucen dodávat ropu na indický trh a akceptovat rupije, což by mohlo dočasně snížit problémy s vnější rovnováhou.

I tento faktor musí brát americká centrální banka při svém blížícím se rozhodnutí na vědomí a věřme, že ekonomové v bance udělali všechny analýzy citlivosti a stress testy důkladně.

Cena ameriké ropy zakončila v pátek obchodování na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group na 108,60 (říjnový kontrakt), rezistence se nachází na hodnotách 109,65 a 110,33, naopak supporty jsou na 107,79 a 106,62. Závěrem se podívejme na daný vývoj ceny daného kontraktu a dále kontraktu s dodáním za půl roku a jejich komoditní spread, kde je vidět v současné době výrazné backwardation, tj. z důvodu geopolitického rizika cena současného kontraktu mnohem vyšší než v budoucnu. Klikněte na obrázek pro zvětšení: