Články s tagem ‘Futures’

Cena mědi blízko dna?

Sobota, Duben 19th, 2014

Zhruba před rokem jsme psali o tom, že cena jednoho z hlavních indikátorů globálního ekonomického růstu mědi alias Dr. Mědi se nachází v klesajícím trendu. Očekávali jsme jisté oživení, nicméně pohledem na cenu nyní se situace nezměnila, naopak pokles akceleroval. Není se čemu divit, když pohlédneme na vývoj tempa růstu produktu zemí BRIC v posledních letech včeně predikcí:

Jistě, toto ochlazování hraje stále roli, avšak cena červeného kovu jen od počátku tohoto roku pokesla o zhruba 10%. Čína je největší světový spotřebitel mědi (40% světové produkce) a HDP pod cílovaným 7,5% nenaznačuje obrat trendu kurzu tohoto průmyslového kovu primárně. Nicméně, kromě využití v průmyslu, podle odhadu až 50% zásob kovu je v Číně využito pro zajištění půjček jako zástava. Obava z podstatného omezení kreditního trhu po nenaplnění závazků (default) splátek kupónů dluhopisů společnosti Shanghai Chaori Solar Energy Science and Technology na počátku března zapůsobila jako sekundární faktor a do trhu byla uvedena nově další riziková prémie očekávaných následných defaultů jiných subjektů a způsobila diskont kurzu. A zdá se, že sekundární faktor se tak stal de facto hlavní. Je situace pro následné poklesy fundamentálně opodstatněná? Odhad organizace International Copper Study Group (ICSG), která pro rok 2013 predikovala poprvé od roku 2009 převis nabídky a tento se potvrdil. V souvislosti s prvně uvedeným faktorem výše ohledně ochlazování růstu se toto dalo očekávat. Měď je využívaná primárně ve stavebnictví (instalaterství), výrobě ledniček, počítačů, mobilních telefónů, aut (průměrné auto má v sobě až 1,5 km měděného drátu!), v energetické rozvodné síti, a podobně. Produkce všeho tohoto se při ekonomickém obchlazení přirozeně snižuje. Vývoj globální nabídky a poptávky pak vypadá následovně:

Pohledem detailněji do historie se však nejedná o žádný výraznější převis nabídky a byla by zřejmě nutná recese čínské ekonomiky, aby došlo k podsatnějšímu převisu. Současný pokles ceny, dle mého názoru, v tomto smyslu této dosavadní bilanci neodpovídá. Co se týče využití jako zástavy pro korporátní půjčky, zde je situace zdá se trochu odlišnější než se jí snaží interpetovat současná price action na trhu. Společnosti používají akreditivy k získání kovu, který následně prodávají a prostředky investují do lokálních finančních instrumentů. Klesá-li cena mědi na trhu, zástava ve formě kovu primárně tak již není ovlivněna na hodnotě a ani valuace půjčky. Samostatnou otázkou je pak výše „šedého“ sektoru s půjčkami a úvěry pro neprorůstové projekty do budoucna, které negativní spirálu spekulace a další pokles ceny kovu mohou roztáčet. Avšak Čína se zdá o této problematice ví a snaží se jí řešit. Podobně jako jsme zmínili minule na trhu obilovin, je poptávka po červeném kovu Číny vysoká, což dokládá jedna z největších těžařských akvizic státem kontrolované společnosti China Minmetals Corp. Las Bambas dolu v Peru od Glencore Xstrata  za téměř 6 miliard USD. Podobně jako u zrnin se tak snaží tato hlavní emerging ekonomika strategicky zajistit pozici, jelikož předpokládá po uplatnění plánovaných reforem další fázi komoditního supercyklu a nárůsty cen.

A jelikož Jan Dvořák vyhlásil soutěž, tak se take rád přidám bez nároku na cenu a dovolil bych si další predikci. Tentokráte odhadnout otočení klesajícího trendu na růstový do konce roku. Pozor, trh je stále v silnějším setupné několikaleté trajektorii (domnívám se, že není možno určit bodový odhad změny trendu čistě fundamentálně, ale je nutno využít rovněž načasování, nejlépe čistě objektivně pomocí rigorózní kvantitativní metody jako trendového automatického obchodního systému AOS, a podobně).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 27 218  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (mírné navýšení o 557 kontraktů na prodejní straně oproti předchozímu týdnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na měď na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

Začaly akcie fázi hledání realistické hodnoty?

Sobota, Duben 12th, 2014

O relativně “přetáhnuté” valuaci akcií   a nízké volatilitě na trhu ve vyspělých zemích jsme se zmínili před pár dny. Ani středeční zveřejnění minut zasedání Fedu, které odhalily stále holubiččí přístup v měnové politice nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nepomohly trhu v zastavení silnějších výprodejů. Ceny akcií mají historicky tendenci klesat s negativním vývojem leading indikátorů OECD a  tyto již několik měsíců zaznamenávají negativní či slabší meziměsíční změny jak v USA, tak globálně. Rovněž ukazatele ceny k predikovaným ziskům, tržbám, cash flow, účetním hodnotám, apod. společností jsou vyšší než obvyklé (tyto poměrové veličiny mají však spíše vliv satisticky v delším období). Dále se jedná do jisté míry o rotaci zpět k emerging markets trhům, avšak i zde data poukazují na pokračující ochlazování. Například statistiky o exportech Číny v březnu vypověděly o dalším měsíčním poklesu růstu o 6,6% na meziroční bázi oproti poklesu 18,1% v únoru. Avšak naopak importní poptávka se ukázala ještě slabší (pokles o 11,3% meziročně) a Čína se tak navrátila k  přebytku v obchodní bilanci v řádu téměř 8 miliard USD. Je nutno poznamenat, že redukce v celkových vývozech je dána zejména poklesem o 44% na meziroční bázi do Hong Kongu a mimo tento faktor se nejedná o žádnou vývozní krizi, jelikož očištěno o HK naopak tyto rostly. Importní veličina naopak znamená jistý problém, jakožto proxy domácí poptávky, což se projevilo v jistém smyslu na tom, že se Čína po čtyřech letech stala čistým exportérem produktů ropy jako benzín či diesel (došlo k tomuto potřetí, naposledy na přelomu 2009 a 2010, uvidíme  zda vydrží, při zvýšení poptávky asi těžko). Vše nasvědčuje, že růst HDP v Číně poklesne pod plánovaných 7,5% a centrální banka a vláda budou muset přistoupit k akci. V neposlední řadě se jedná stále o nákupu na periférii EU, zejména dluhopisů při honbě za výnosy, které se stávají v podstatě jistou bublinou. I proto se stále euro drží a zdá se otázkou času, kdy začne působit negativně ať již na deflační očekávání či růst produktu v EMU.

Změna korelace USA vs Evropa?

Akcie vyspělých zemí korigovaly, avšak při pohledu na korelaci denních výnosů mezi USA a Evropu došlo k zajímavému pokles koeficientu z obvyklých 0,64 v průměru za posledních pět let na 0,41 za zhruba poslední měsíc. O definici korelace jsme psali v minulosti. To znamená 1% růst/ pokles trhu v USA předpokládá 0,41% růst/ pokles v Evropě, a podobně. Pohlédněme na vývoj akiových indexů MSCI pro Severní Ameriku a Evropu a jejich vývoj v posledních letech a dále pak na obrázku dole situaci v tomto měsíci doposud ve vyjádření jednotně v USD, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Momentum akcie hrají prim

Čím může být dána rozdílná míra poklesu posledních dní? Momentum akcie jsou vysvětlením. Tyto se rekrutují zvláště z oboru informačních technologií a biotechnologií a které zaznamenaly vysoce nadprůměrné zhodnocení v uplynulých měsících. (vezměme příklad Facebooku, Twitteru, a podobně) Je nutno si uvědomit, že MSCI index pro Evropu má například u IT akcií váhu 3,3%, kdežto severoamerická verze indexu má v daném oboru váhu 18,8%! Tyto momentum akcie zaznamenávají v tuto chvíli fázi hledání správné fundamentální hodnoty.

Většinu tržní kapitalizace v indexu Nasdaq 100 (značný podíl technologických společností) představují pak větší firmy jako Microsoft, Apple, Oracle, a tak dále. Podle valuace se předpokládá u indexu dvojciferný procentuální růst zisků firem meziročně. V reálu se pak bude pravděpodobně spíše jednat o kolem 3% u Microsoftu a Applu a kolem 1% u Oraclu, a podobně.

V praxi pak pro účely porovnání relativní valuace používáme, mezi jinými, i tak zvaný ukazatel “Růstu při rozumné ceně”GARP (Growth at a Reasonable Price), zpopularizovaný Petrem Lynchem z bostonské Fidelity Investments. Tento zjednodušeně porovnává valuační ukazatel jako cena k očekávanému zisku (P/E) k růstu daného profitu firmy či společností obsažených v indexu jako celku. Jen pro zajímavost v roce 2001 při prasknutí technologické bubliny měl GARP poměr hodnotu 1,8, stejnou jako nyní. Následující rok Nasdaq 100 poklesl o dalších 33% a do roku pak 2002 pak celkově propad přes 80%, který dodnes nevyrovnal.

Závěr

Ať už se jedná u akcií o bublinu nebo stále ještě ne a naoak uvidíme další nárůsty po korekci, je velice dobré nebýt hnán zaslepeně médii, když něco roste vice než průměrně, že toto je to “pravé ořechové nyní”, ale naopak přistupovat k investování ve smyslu portfolia historicky nekorelovaných aktiv ke klasickým aktivům akcií, dluhopisů a realit ve formě aktiv jako například vzácné kovy nebo některé formy hedge fondů neobchodujícíh akcie (managed futures), a tak dále.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci za týden končící 8.4. (mimo zajišťovatele) čistých 79 921 pozic u kontraktu na mini Nasdaq 100 obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 15 366 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního kontraktu na mini S&P 500 index a mini Nasdaq 100 plus jejich poměrový spread v Chicagu od zhruba konce roku 2013 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Ceny komodit budou muset dále růst

Sobota, Duben 5th, 2014

Minule jsme se s Janem Dvořákem zamysleli nad vývojem eura ve vztahu s kroky a politikou ECB snažící se (nebo nesnažící se?) zamezit deflační pasti. I když Mario Draghi nepřistoupil explicitně k uvolnění měnové politiky, tak alespoň pomocí, jak v praxi říkáme, jawboningu nasměroval investory na tuto eventualitu pro následující setkání bankovní rady. Kurz eura, jak jsme očekávali začal postupně klesat, avšak nejedná se doposud o pohyb, který by byl žádoucí a bude spíše nutný pokles k hodnotám kolem 1,35-1,30 ve vztahu k americkému dolaru. Podle samotných odhadů banky, pak by pro zvýšení inflace o 0,2 až 0,8 procentních bodů do roku 2016 bylo potřeba realizovat nákupy dluhopisů, a podobně v rozsahu 80 miliard euro měsíšně! (QE v podstatě). Podle Draghio je 70% podílu poklesu v inflaci způsobeno poklesem cen komodit na světových trzích v minulých pár letech. To je pozitivní faktor pro směrování reálných příjmů firem a domácností, nicméně z hlediska deflačních očekávání, pokud je pokles komodit výraznější pak naopak nežádoucí.

Existuje tedy několik kanálů jak se deflační spirále vyhnout a to jednak pomocí silného QE, což oproti USA v Evropě je trochu složitější z hlediska uhlídání vývoje následných inflačních tlaků, jež se mohou dostat mimo kontrolu. Dále znehodnocením eura, což explicitně zřejmě ECB nepřistoupí k intervenci jako takové. Či větším nárůstem cen komodit. Pohlédněme na vývoj komoditního indexu DJ UBS Commodity v tomto roce:

Poslední zmíněná varianta se pomalu v tomto roce začíná uskutečňovat a zvláště patrné to je u cen zemědělských komodit.  Tento vývoj jsme rovněž predikovali a posledně pak například u vývoje na trhu s kávou nebo obilovin. Podle reportu Food and Agriculture divize OSN tento týden se ceny zemědělských komodit zvýšily v březnu o 2,3% a index dosáhl nejvyšší hodnoty od května 2013. U všech složek došlo k nárůstu cen, kromě mléka, jehož cena však rostla nadprůměrně z důvodu čínské poptávky v minulých měsících.

Klíčové budou emerging ekonomiky a jejich poptávka. I když došlo k výraznému ochlazení ve vývoji HDP těchto zemí, pak strukturálně nic nebrání růstu poptávky po komoditách. Naopak v souvislosti s reformami v Číně a v posledních dnech navíc oznámění dalšího fiskálního mini stimulu (daňové úlevy pro malé podnikatele plus investice do dopravní infrastruktury) se zdá být v tomto smyslu poptávka nenarušena. U zemědělských komodit jako sója pak například importní poptávka vypadá následovně:

To jaký je zájem o zabezpečení dovozů potravin svědčí i nákup kontrolních podílů největší čínského zpracovatele, výrobce a obchodníka potravin společnosti Cofco v zahraničních komoditních domech jako je holandská Nidera za téměř 1,3 miliardy USD, což jí umožňuje strategický přístup k jihoamerické produkci, a podobně. Čína importuje ročně 69 miliónů tun sóji ročně, což jsou dvě třetiny globálně obchodovaných zásob! Podobné je to u kukuřice. Podle informací místního amerického světového zpracovatele potravin a komoditního domu Archer Daniels Midland (ADM) firma investuje rozsáhlé prostředky v Číně do výtavby nových výkrmních stanic. Jak sója,tak kukuřice se používají nejen k výkrmům dobytka a skotu, ale rovněž k výrobě biopaliv ethanolu (kukuřice) a biodieslu (sójový olej).

Příští týden bude tedy velmi zajímavé sledovat další statistiky ohledně čínských importů a exportů komodit. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na sóju a kukuřici na chicagské burze za poslední zhruba dva roky a jejich poměrový komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Volatilita na trhu je stále nízká

Sobota, Březen 22nd, 2014

Minule jsme se zamysleli nad omezenou reakcí akciového trhu na horší ekonomický vývoj. V podstatě si investoři v posledních dvou letech zvykli na situaci, že dochází ke krátkodobým korekcím v maximální míře kolem 10% a následně jde trh zpátky. A i přesto, že se v tomto roce pohybuje zhodnocení amerického indexu S&P 500 doposud střídavě plus mínus pouhých 1% tak to neznamená, že trh po více než průměrném zhodnocení minulý rok nemusí zakončit tento rok podobně jako loni, ale s negativním znaménkem. Ekonomické modely naznačují, že dislokace vývoje u indikátorů jako US leading indicator, a podobně a akciového indexu nemusí přetrvávat dlouho a je pravděpodobné jejich sladění do podobné trajektorie. OECD leading indikátory ekonomické activity navíc klesají od roku 2013 také v EU a Japonsku. Ke korekci v řádu vice jak 10% tedy může s velkou pravděpodobností dojít nečekaně a v blízké době (u akciových indexů není neobvyklý propad 50-80% v obdobích zvýšeného stresu). Naopak prostředí velmi nízkých úrokových sazeb jistě stimuluje investory k alokaci do rizikových aktiv jako akcie, a behaviorální faktory jsou pro růst trhu stále příznivé.

Ve světle posledních událostí na Ukrajině by se zdálo, že daná situace na trhu zvyšuje výrazně volatilitu. O volatilitě a indeu VIX jsme v minulosti psali a tato je charakteristická zvláště v obdobích poklesů trhů, kdy se její míra výrazně zvyšuje. Pohlédněme na tento index chicagské burzy CBOE v posledních letech, kde jsou relativně zanedbatelné nárůsty nyní v porovnání s těmi z před pár lety patrné:

Index samotný v dnešní době neslouží pouze k vyjádření stresu na trhu, ale jedná se o velmi likvidní zajišťovací a investiční instrument. Jelikož jsme již index popisovali blíže minule, nebudeme opakovat definci, ale spíše se podíváme na možností použití. Nutno odotknout, že ryzí obchodovatelná aktiva představují futures a opční kontrakty na futures. ETF akciové kontrakty se pak snaží vývoj indexu kopírovat, avšak odchylka od indexu bývá v praxi značná (ostatně jako u mnoha komoditních a dalších ETF, která jsou tak značně nepraktická) z důvodu efektu contanga a volatility reset decay, o které jsme rovněž v minulosti psali.

O tom, že se jedná o velice poptávaný instrument zcela jistě svědčí nárůst průměrných denních objemů u VIX futures o 67% jen mezi roky 2012 a 2013 v řádu 159 000 kontraktů. To v porovnání s rokem 2008, kdy to bylo jen 4 300.

Jaké jsou příklady využití v praxi?

Příme obchodování volatility a hedging akciového portfolia

V 90. letech se volatilita obchodovala pomocí opčních kombinací typu straddlů a stranglů na akciový index. Nynější přímé kontrakty na index VIX umožňují levnější a “čistější” následování indexu bez extra delta hedging aplikací (rebalancování v závislostí na změně delty a gamy opce). Samotný VIX index pak má v období stresu výraznější pohyb než akciový index samotný (průměrný výnos a volatilita je výrazně vyšší než u akciového indexu…viz. ony nárůsty na obrázku výše o vice jak 100% v letech 2010 a 2011) a jedná se o velmi účinný nástroj k zajištění fází propadu trhu.

Obchodování změny implicitní volatility na sezónní bázi pomocí spreadů

Investoři můžou vycházet z historických dat implicitních volatility trhu mezi různými měsíci na sezóní bázi a následně takto obchodovat pomocí spreadových kontraktů s různou expirací. Podívejme se na průměrné spready mezi některými například v letech 1990-2003:

Využití diferencí mezi historickou a implicitní volatilitou

VIX index vychází z definice volatility podle ocenění opcí na S&P 500 akciový index, to znamená volatility očekávané do budoucna tak říkajíc. Na trhu jsou však situace, kdy se realizovaná (historická) volatilita akciového indexu měřená například podle směrodatné odchylky dat může lišit od toho, co trh očekává za volatilitu (implicitní) do budoucna. Pomocí VIX futures kontraktů, lze pak možné extrémní rozdíly využít. Také tuto implicitní volatilitu zabudovanou v ocenění opčních kontraktů lze za použití VIX futures kontraktů neutralizovat opačnou transakcí pomocí tak zvaného vega hedgingu opční implicitní volatility.

To jsou jen některé základní příklady a samozřejmě v praxi se pak jedná o velice komplexní strategie, které si můžeme probrat někdy zase příště.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na VIX na burze v Chicagu v posledních dnech (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Které komodity může ovlivnit situace na Ukrajině?

Sobota, Březen 8th, 2014

Komoditní trhy mají navzdory předpovědím “guru” na konci minulehého roku zpět svůj sexappeal. V tomto roce je například komoditní index DJ UBS v plusu kolem 8% a akciový S&P 500 je kolem 1% (a fundamentálně podle mnoha poměrů je ten akciový překoupen). Počátkem února jsme se zamýšleli nad důvody růstu komodit i přes ochlazování ekonomického růstu emerging ekonomik, jejich hlavního spotřebitele. Jistě své sehrávají vlivy počasí, jako v poslední době sucha v Brazílii, které například pomohly doposud téměř zdvojnásobit cenu kávy na burze za poslední zhruba měsíc (o kávě jsme psali jako o investiční příležitosti počátkem ledna), či poslat cenu sóji na kontraktní maxima. Podobné pohyby zaznamenávají i ceny drahých kovů a energií. A to je nutno si uvědomit, že Čína, kde se mají začít v praxi rozsáhlé reformy vedoucí k vyšší liberalizaci trhu, ještě nenastartovala naplno další fázi komoditního supercyklu.

Svoji roli v současném nárůstů uplatňují geopolitické rizika, jako to současné ve sporu Ruska a Ukrajiny. Energetické složce problemů v regionu se již ve značném předstihu koncem minulého před skutečným, propuknutím konfliktu roku věnoval Jan Dvořák. Evropa je závislá na dovozech plynu z Ruska z 30% a polovina z těchto dovozů plynu jde přes území Ukrajiny (procházelo až 80% v roce 2010 než došlo k využití plynovodu Северный поток alias Nord Stream na dně Baltského moře). Situace je vážná při pohledu na Rusko u komodit ropy a paládia, kde má tato země světové prvenství v produkci.

Jaké komodity z Ukrajiny hrají na světovém trhu významnou roli?

Málokdo možná ví, že Ukrajina je ve světe jedním z rozhodujících hráčů na poli obilovin jako kukuřice (3. největší exportér) a pšenice (6. největší vývozce). Pohlédněme na ukrajinskou produkci kukuřice od 90. let nalevo a podíl na světovém exportním trhu na obrázku vpravo:

I když se ceny kukuřice a pšenice pohly například zde na burze v Chicagu v posledních dnech výrazněji nahoru, je to stále “slabé kafe” v porovnání s onou kávou, sójou či ovsem (ani tyto však nedosahují stále extrémních historických pozic na nákupní straně podle americké komise pro komoditní trhy u fondů a dalších obchodníků mimo komerční zajišťovatele, extrémní pozice mají ropa, masa a kakao). Je to dáno zejména tím, že hlavní exportní terminály pro obiloviny nejsou ani tak na Krymu jako spíše ve vzálenější Oděse či Illičevsku a je stále šance, že nedojde k výpadkům ve vývozech. Je nutné si však uvědomit, že v tuto dobu bude jistě práce z důvodů krize nejenom v tomto sektoru omezenější bez ohledu, kde přesně se terminály nachází a hlavně při poklesu domácí měny hřivny se, stejně jako producenti v Jižní Americe, mají farmáři tendenci zajišťovat zadržováním produkce, která se na světových trzích kótuje v amerických dolarech či eurech, atd. To znamená mají motivaci nepouštět na trh, pakliže predikují další znehodnocování domácí měny. V neprospěch úrody u pšenice hraje také slabší než obvyklá sněhová pokrývka tento rok, která chrání úrodu před zamrznutím.

Další vývoj cen obilovin na burze bude ovlivňoven dozajisté příští týden pondělním reportem odhadu světové poptávky a nabídky amerického ministerstva zemědělství. Současné exporty největšího světového producenta kukuřice Spojených států jsou na jsou procentuálně nad úrovněmi předpovědí ministerstva posledních pěti let (92,5% tento rok v porovnání s pětiletým průměrem 72%). Trh trpí stále značnýma zásobama vybudovanýma po obrovském nárůstu cen po období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012. Obchodnící na chicagském parketu mají obecně odhad poklesu světových zásob kukuřice o 1 milión tun oproti 157,3 miliónu tunám předchozí měsíc. Vyskytují se však i predikce poklesu v řádu 6 miliónů tun. Přijde-li ministerstvo v reportu tudíž s vyšším než 1 mil. tun poklesem, pak toto pravděpodobně spustí další vlnu nákupů.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny aktivních kontraktů na kukuřici a pšenici na burze v Chicagu (SOL Trader, týdenní data) v poslední době a jejich komoditní spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Komodity i přes krizi emerging ekonomik v plusu

Sobota, Únor 8th, 2014

Zatímco aktiva jako akcie ať už ve vyspělých zemích nebo na emerging market trzích v posledních týdnech zažívají zvýšenou volatilitu, tak stojí za zmínku jedna věc. A to, jak koncem roku mnoho „guru“ předpovídalo pokračování poklesu cen komodit, tak opak je doposud pravdou. A navíc tyto reálná aktiva jsou v tomto roce doposud v pluse i za situace, kdy emerging ekonomiky jsou pak jistě jejich významnými spotřebiteli, ne-li největšími (agregátně tvoří přes 50% poptávky a v posledních letech pocházel její růst výrazně odtuď). Jistě dochází ke krizi na těchto trzích a ekonomická aktivita v Ćíně měřeno indexem nákupních manažerů v průmyslu je nyní pod 50 (HSBC verze). Pohlédněme však na vývoj indexu Dow Jones UBS Commodity index v lednu:

Situace se navíc opakuje doposud v únoru a index opět posiluje. Jak je toto možné, když se poptávka vlivem ochlazení situace na rozvíjejících se trzích musela snížit? Ještě k tomu za situace, kdy americký dolar posílil v lednu oproti váženému koši šesti hlavních světových měn (dollar index) o zhruba 1%, což je pro komoditní ceny obvykle negativní, jelikož se mnoho komodit kótuje na světovýh trzích v USD a posílení americké měny tak tyto relativně zdražuje. No ono snížení poptávky po komoditách ne tak docela a navíc trh reflektuje v poslední době to, že ceny se dostaly na takovou úroveň, která způsobuje redukci nabídky. Téměř dvojnásobné množství komodit z hlavních 24 se nachází oproti rokům 2012 a 2013  ve stavu tak zvaného backwardation, kdy ceny bližších kontraktů jsou vyšší než ty s dodávkou v budoucnu, to charakterizuje těsnou situaci na trhu. Mírný nárůst komoditního indexu v lednu byl způsoben zhodnocením cen energií, mas a drahých kovů. S ohledem na polární vlnu a nejchladnější zimu za poslední dekádu v USA rostly ceny zemního plynu a také stávky v Jižní Africe vedly k posilování ceny platiny. Zde je možné počítat s jistou korekcí po odeznění těchto faktorů (ke které již dochází). Nicméně, je potřeba si uvědomit, že očekávání pokračujícího poklesu cen komodit jsou pro tento rok značná a ceny se například u průmyslových kovů dostaly již na hranici nákladů producentů. To je patrné zejména u hliníku, kde 60% firem má problém překonat náklady těžby, u niklu to je 30% společností. Omezování produkce je tedy nasnadě. Ceny jsou pro většinu producentů nad náklady naopak u mědi nebo zinku.

Kapitolu samu o sobě pak představují komodity jako jako káva o které jsme psali nedávno v rámci předpovědi jejího růstu v tomto roce. A další velmi zajímavou komoditou, která zaznamenává podobný vývoj jako americký zemní plyn je cena mléka. Podívejme se na její vývoj na burze v Chicagu, jednak u nejbižšího aktivního kontraktu a dále jako komoditní spread vůči kontraktu na konci roku v posledních měsících, klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Je patrná těsná situace, ať již daná omezením nabídky, či zvýšeným růstem poptávky nebo kombinací obojího. U zmíněného mléka a mléčných výrobků se jen za minulý rok zvýšila poptávka celosvětově o téměř třetinu, zejména pak tažena Čínou, severní Afrikou a Ruskem. Trh je rovněž limitován na nabídkově straně a hlavní exportéři jsou pak omezeni na čtyři regiony jako EU, Austrálie, Nový Zéland a USA. Navíc domácí produkce se v Rusku a Číně snižuje. Například v Číně se konzumace mléka a výrobků z něho za posledních sedm let zdvojnásobila, avšak produkce rostla za tuto periodu ročně tempem jen kolem 2%. Domácí výrobci jsou velmi malí a „rozkouskovaní“ a například největší z nich Modern Diary má tržní podíl pouhých 1,3%. A jelikož se očekává, že poptávka bude v následujícíh letech pokračovat v růstu tempem 10%, tak jistě bude muset dojít ke konsolidaci průmyslu nebo zvýšení importů. V tuto chvíli je domácí produkce v Číně zhruba 30% pod úrovní domácí nabídky.

Je tedy zřejmé, že se ekonomická situace v emerging ekonomikách nezastavila ve smyslu poptávky po reálných aktivech a můžeme čekat v rámci uplatnění reforem směrem k pružnějšímu tržnímu prostředí naopak k většímu tempu růstu spotřeby komodit do budoucna. Je tedy možné, že oproti předpovědím na konci roku 2013 ohledně poklesu cen komodit a pokračování růstu cen akcií uvidíme na konci roku 2014 situaci relativně opačnou. Pakliže má platit na Wall Streetu používaní rčení: „jak v lednu, tak po celý rok“, pak je toto velmi pravděpodobné.

 

 

Zvýšená volatilita nejen na papírových trzích

Sobota, Únor 1st, 2014

Poslední dny na trzích jsou jistě definovány zvýšenou turbulencí a volatilitou téměř nevídanou v předchozím roce. Zásluhu na tom má vývoj na emerging markets trzích, který jsme zmínili minule. Je nutno říci, že propad na vyspělých akciových trzích, jako ten zde v USA se pozastavil a v podstatě se čeká na další data a směrování vývoje. Data zejména z Číny, jako hlavního přestavitele těchto emerging trhů. S oslavami nového roku v Číně, však bude příliv statistik příští obchodní týden velmi omezen a jedinou významnou pak bude 1. února průmyslový index nákupních manažerů, tentokrát domácí verze podle čínského Národního statistického úřadu, která však obyčejně bývá lepší a méně volatilní než „zahraniční“ verze podle HSBC, která vyšla na úrovni kontrakce ekonomické aktivity (pod 50).  Podle domácí verze se očekává v prosinci pokles na 50,5 z 51.

V každém případě centrální banky emerging zemí byly nuceny v posledních dnech jednat a v rámci podpory svých klesajících měn a například turecká centrální banka zvýšila sazbu o 4,25 procentních bodů nebo jihoafrická banka zvýšila o 0,5 procentních bodů, atd. Co je zajímavé, je, že Indie a Indonésie tentokrát nebyly rozhodně tak postiženy stávajícím poklesem jako v polovině minulého roku, kdy Fed začal naznačovat omezování QE.  V tuto chvíli je americké centrální banka dá se říci na „auto-pilotu“ (mimochodem krásně připravené podmínky pro Janet Yellen Benem Bernakem) a pakliže nedojde k rozsáhlému zhoršování situace, tak pravidelné omezování odkupů dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) bude pokračovat stávajícím tempem. To do jisté míry funguje jako překážka pro emerging ekonomiky, se kterou se budou muset vyrovnat.

Papírové trhy však nejsou jediné o kterých se v posledních dnech hovoří se zvýšenou pozorností, ale tady v USA je to také trh se zemním plynem, který jakoby se v posledních týdnech utrhl z řetězu, tak říkajíc. Nejchladnější počasí na americkém středozápadě a severovýchodě za poslední téměř dekádu způsobil nárůst ceny nejbižšího kontraktu na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group přes 5 USD/MBtu. Podle předpovědí budou celkové náklady na vytápění plynem za probíhající zimu o 10 až 17 % vyšší než za minulou zimu (zhruba polovina amerických domácností využívá k vytápění zemní plyn). Poslední týden došlo s očekáváním odeznění polární vlny v únoru k poklesu pod 5 USD, avšak cena je stále patrná jako relativně nadhodnocená, když se člověk podívá na komoditní spread plynu aktivního kontraktu například vůči tomu za šest měsíců dopředu. Pohlédněme na tento spread graficky (SOL Trader, burzovní Globex data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

Jak to vypadá s vývojem ceny amerického plynu do budoucna? Podle posledních dat americké vládní agentury pro energetiku (EIA) silná poptávka po vytápění zůsobila pokles zásob o 17% oproti pětiletému průměru. Skladovací podzemní plochy, solné jeskyně, apod., kde se plyn skladuje jsou historicky vlastněny energetickými společnostmi, avšak mnohé jsou dnes již také vlastněny a najímány bankami a dalšími finančními firmami, které se snaží na tomto vydělat. Firmy odle odhadů obvykle očekávají profit kolem 50 centů za 1 MBtu mezi tím co uskladní před zimou kolem října a dodají pak na trh pro vytápění v zimě kolem ledna. Pohledem na říjnový 2014 a lednový 2015 kontrakt to nyní činí kolem 30 centů, to znamená toto bude hrát vliv a může odrazovat od nových leasing kontraktů pro skladovací plochy, což může vést dále k utahování zásob. Podívejme se však na produkci zemního plynu v USA za období vice jak sto let, kde je patrná akcelerace v posledních letech zásluhou břidlicové revoluce v těžbě (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Také potenciál dalších břidlicových vrtů zejména pak v poslední době diskutované Austrálii, kde se začaly projekty s nemalými investicemi nebo Velké Británii, ale hlavně pak velká neznámá s obrovským potenciálem Rusko, kde Gazprom a Shell započaly vrty na západní Sibiři, pak vytváří tlaky na pokles ceny. Vše bude do budoucna samozřejmě záviset převážně na poptávce, zejména pak v Asii. Jaká je situace na opčním trhu, který slouží v podstatě jako pojištění proti nárůstům a poklesům ceny. Pohledem na opční řetěz nejbližších strike cen u únorových opcí, se pak největší počet otevřených pozic kumuluje u out of the money call opcí. To znamená investoři se relativně vice zajišťují v tuto chvíli proti dalším potenciálním nárůstům (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Co hraje pro pokles ceny zemního plynu (jako zdroje pro výrobu elektřiny) do budoucna je značné snížení nákladů na solární zdroj energie v posledních letech. Podle odhadů může být do roku 2017 v USA z důvodu solární konkurence ohroženo 170 miliard USD tržeb stávajících producentů elektřiny. V každém případě bude z tohoto titulu velice zajímavé sledovat nejenom současné výrazné pohyby ceny plynu, ale také její budoucí směřování.

QE pokračuje, čas na čokoládu

Sobota, Září 21st, 2013

Tak to byl velmi napínavý týden charakterizovaný výraznými pohyby cen aktiv po zasedání Federálního výboru pro operace na volném trhu americké centrálni banky. Je dobře, že ekonomové Fedu zhodnotili situaci komplexně a nedopustili se chyb, které byly charakteritické při rozhodování v minulosti let 90-tých a v jistém smyslu tehdy přispěly k následným rozsáhlým celosvětovým hospodářským krizím. Použito terminologií kosmického výzkumu, je evidentní, že ekonomika nedosáhla tzv. únikové rychlosti. To znamená nemůže se dostat, přeneseně řečeno, z oblasti krizové zóny (gravitace) bez použití značného palivového pohonu. Tento terminus technikus je mimo jiné investorům a ekonomům znám z mnoha proslovů a článků odstupivšího kandidáta na post předsedy Fedu Larryho Summerse, který svým rozhodnutím přispěl také k pozitivní náladě trhu. Nicméně pozor. V pátek, hlasující člen bankovní rady a guvernér Fedu v St. Louis Jim Bullard, prozradil, že rozhodnutí o neomezení na zářijovém zasedání bylo velice těsné a je možné, že k mírnému omezení dojde v říjnu. Osobně se domnívám, že trhy dokáží reagovat značně přehnaně a v médiích můžeme slýchat předpovědi některých „analytiků“, že dojde ke zrušení QE, a jiné iluze. A tak i kdyby došlo v dalších měsících k jistému omezení, tak reakce se spíše bude přesouvat postupně na jiné faktory ohrožující vývoj jako jednání o navýšení dluhu, atd.

Je tedy po vzrušujícím týdnu čas na trochu relaxu a možná i na čokoládu. A zdá se, že předzásobit se již nyní na svátky touto komoditou nemusí být od věci. Pojďme si o tom tedy povědět trochu více.

I když ceny potravin ve světě v tomto roce obecně klesají, vyjma sóji v poslední době, tak opak se zdá být pravdou u pochutiny čokolády. A to před blížícím se svátky koncem roku a začátkem nového není zrovna příjemná záležitost. Příčinou je jednak růst cen primární suroviny a to kakaových bobů a z nich následně zrn, kdy více sušší počasí v oblasti západní Afriky v Pobřeží Slonoviny a Ghaně zřejmě poškodilo část úrody. Hlavní sklizeň bývá od října do března. Kakaové boby se nepěstují v mnoha zemích, další významným regionem je Střední a Jižní Amerika a také části Asie, a tak výše uvedené africké země představují přes polovinu světové produkce. V tomto marketingovém roce se očekává opětovně po dvou letech nabídkový deficit 60 tisíc tun. V následném roce pak dokonce přes 100 tisíc tun:

Jednak je dalším důvodem, a zřejmě hlavním, obrovský nárůst poptávky po produktu ze zrn, a to kakaovém máslu. Ne tedy jak můžeme v médiích někdy slyšet nepřesné analýzy, že cena bobů z důvodu poškození úrody v západní Africe je jediným a nejdůležitějším faktorem, apod. Ono spíše zvýšená poptávka po čokoládě zvyšuje cenu kakaových bobů. Máslo tvoří obvykle kolem 54% podílu vedle kakaového prášku v tak zvaném roztoku vzniklém při lisování zrna. Máslo jako ingredience pak dává čokoládám ten speciální efekt takzvaného pozvolného rozpouštění v ústech. Ceny kakaového másla se prudce zvýšily během posledních šesti měsíců a to z 4 ticíc USD za tunu na 7 ticíc USD za tunu, hlavně z důvodu expanze střední třídy v Asii a Latinské Americe a zvýšené poptávce po luxusnějších statcích jako čokoláda a produktů z ní. V tomto roce se celosvětově očekává nárůst spotřeby čokoládových produktů o 2% meziročně na 7,4 miliónů tun a což je zhruba 110 miliard USD v prodejích. Deficity produkce vyvolané růstem poptávky není tak jednoduché krátkodobě u této komodity pokrývat, jelikož tropické kakaové stromy mají svůj specifický cyklus a trvá kolem 5 let po zasazení, než začnou produkovat první plody. Celková časová kapacita se pak u nich pohybuje kolem patnácti let. To znamená pružně reagovat na změny nabídky vyžaduje značné predikční schopnosti na mnoho let dopředu.

Ceny kakaového másla v současnosti představují zhruba 7 USD na kilogram čokolády a to nutí mnohé výrobce zvyšovat ceny finálních produktů. Například v Asii čokoládovny zvýšily ceny o 30-40% od počátku roku. Velké firmy zatím vyčkávají, nicméne největší světový výrobce švýcarský Barry Callebaut již naznačil, že bude nutné tyto poupravit v závislosti na vývoji cen primárních surovin. To samé méně či více v podstatě potvrdily společnosti jako Nestlé, Unilever, Mondelez nebo Hershey Co. Podle největšího producenta v severní Americe Hershey, pak poptávka po čokoládě bude v následujících pěti letech růst ročně 11% v Číně, 13% v Brazílii, 22% v Indii a 8% ve Východní Evropě.

Co je velice zajímavé je to, že zatímco cena kakaového másla jde prudce nahoru, tak hodnota dalšího produktu kakaových zrn, prášek, jež se používá při pečení, v nápojích, zmrzlině, apod. se snížila. Například v Evropě, podle reportu Bloombergu cena prášku snížila o 43% od počátku roku. Cena kakaového másla v poměru k ceně bobů se tak dostala na poměr až 2,75 x cena kontraktu na kakaové boby na burze. To znamená nejvíce od r. 2008. V Evropě tento poměr od počátku roku povyrostl o 32%. Ve Spojených státech je tento poměr momentálně 2,9 oproti 1 v období před rokem. Půjde-li poměr dále nahoru a očekává se, že se může dostat i přes 3, pak zajisté zpracovatelé kakaových zrn mohou realizovat navýšení svých ziskových marží. Vše bude pak záviset na poptávce po čokoládě a vývoji cen kakaových bobů jako primární  suroviny. Podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci povinování reportovat i s těma co nikoli, u kakaových bobů, čistých 77 362 pozic na nákupní straně.

Podívejme se tedy na vývoj ceny nejaktivnějšího kontraktu kakaových bobů na burze Intercontinental Exchange v New Yorku a také na vývoj ceny kontraktu cukru, který slouží do značné míry ne jen jako supplement, ale také jako substitut čokoládových výrobků. Rovněž na jejich poměrový komoditní spread (týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Klíčová sazba Libor se bude stanovovat na burze

Sobota, Červenec 13th, 2013

O nesrovnalostech na mezibankovním trhu při stanovování klíčové úrokové sazby Libor pro mezibankovní půjčky psal Jan Dvořák polovině r. 2012. Od té doby situace trochu utichla, nicméně to neznamená, že se nic neděje a poté co byly uděleny některým bankám hl. v Londýně pokuty 2,5 mld. USD, tak nyní stále probíhají vyšetřování a americká komise pro komoditní trhy řeší společně s ministerstvem spravedlnosti (DOJ) civilní kauzy a DOJ spolu s britským UK Serious Fraud Office další kriminální vyšetřování. Např. banka Barclays se přiznala, že skutečně manipulovala sazbu tak, aby byla profitabilní na svých úrokově derivátových transakcích a její finanční situace vypadala v období finanční krize lépe.

Proč je tato sazba tak důležitá? Protože se od ní odvíjí přímo oceňování přes 350 biliónů (ano s B!) aktiv, od hypoték, přes firemní a studentské půjčky, kreditní karty až po deriváty. Podívejme se graficky na proces stanovování tohoto instrumentu od deníku Finacial Times:

 Proto se od vypuknutí skandálu začalo v USA v souvislosti s implementací regulí Basel III a tzv. Dodd-Frankovy reformy Wall Streetu hovořit o zvýšeném převodu mezibankovních operací (OTC) na burzu jako transparentní a levnější varianty oproti nutnosti vyšších potřebných kapitálových rezerv pro zachování stávajícího stavu. A také pro větší bezpečnost z důvodu omezení rizika „selhání protistrany“ u OTC, které je u burzovních operací řešeno formou clearingu burzy, jež je vytvořen, aby vždy dostál závazkům, bez ohledu na finační způsobilost obchodujících protistran v době vypořádání kontraktu. V současnosti se začínají zde na burzu v Chicagu převádět např. jisté swapové transakce. A před pár dny přišla zpráva, že onen nešťastný Libor bude v r. 2014 po doporučení britských regulátorů transferován od současného administrátora British Bankers’ Association (BBA) na londýnskou divizi Liffe newyorské burzy NYSE Euronext, o které jsme mimochodem psali minule a která je v procesu akvizice americkou komoditní burzou ICE. Tj. administrace se nestěhuje z Londýna, jak jsme se mohli dočíst z některých médií, ale v londýnském City zůstává a jen se celý proces stanovování sazby změní na veřejný, centralizovaný a transparentní komputerizovaný systém. Na londýnské divizi Liffe se obchodují např. futures kontrakty na úrokové instrumenty jako Short Sterling nebo Euribor.

Pro účely administrace Liboru hodlá NYSE Euronext vytvořit autonomní jednotku NYSE Euronext Rate Administration Ltd. (britská společnost regulována U.K. Financial Conduct Authority), nicméně konečné rozhodnutí, jak bude docházet k mechanismu stanovení finální sazby ještě nepadlo. V současnosti se sezba stanovuje pro 10 měn a 15 zápůjčních období od “přes noc” do 1 roku formou dotazníku participujícím bankám od BBA, za kolik jsou ochotny půjčit. Zjednodušeně, výsledné první a poslední kvartily kotací jsou vyloučeny a zbytek zprůměrován. Finální sazby jsou pak zveřejněny do 11:30 rána londýnského času.

Tak věřme, že se převod na burzu úspěšně povede a dojde k centralizaci a žádoucí transparenci pro tento nesmírně důležitý trh tak podstatnou. Závěrem se pojďme podívat na odvozený kontrakt od Liboru, Libor 1 měsíční futures na burze CME v Chicagu (Globex systém, kontinuální kontrakt, týdenní data, sazba počítána jako 100-cena v p.a. vyjádření). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Která burza je největší?

Sobota, Červen 29th, 2013

Když se někdo jede podívat na burzu do USA, tak člověka podvědomě napadane, že ta největší zajisté bude ta akciová v New Yorku na Wall Street alias NYSE. Nebo také, jak místní říkají, Big Board. Vždyť to je to ono posvátné místo a chlouba kapitalismu se kterým je spojeno nemálo filmových scénářů z finančního prostředí. Doba se však značně změnila a dnes se hodně akciových titulů dá obchodovat na regionálních akciových burzách jako Chicago Stock Exchange, apod. Ale hlavně, zavedení finančních inovací a produktové řady na burzách, které byly doposud známy jako komoditní, docela změnily jejich postavení ve finanční oblasti. Dnes již kontrakty na komodity jako takové netvoří hlavní objemy na burzách jako té největší CME Group v Chicagu, ale 80% jsou právě kontrakty na ryze finanční instrumenty. Nejen kontrakty na akciové indexy, ale rovněž dluhopisy, úrokové míry, měny, apod.

Pohledem na co více transparentního než burzu samotnou zjistíme, že tržní kapitalizace největší světové akciové burzy NYSE Euronext je 10,06 mld. USD což není ani polovina chicagské CME Group, jejíž tržní kapitalizace je přes 25  mld. USD. a dokonce méně než další „komoditní“ burzy Intercontinental Exchange (ICE) s centrálou v Atlantě a tržní kapitalizací 12,93 mld. USD. ICE založená v roce 2000, která postupně mj. akvírovala londýnskou energetickou chloubu International Petroleum Echange v r. 2001 (v současné době ICE Futures Europe, kde se mj. obchoduje ropa Brent), newyorskou NYBOT v r. 2007 (káva, cukr, bavlna, apod.) a dnes postupně finalizuje akvizici hádejte které další instituce? Ano, je to právě newyorské největší akciové burzy na světě NYSE Euronext! V posledních dnech dostala tato akvizice „zelenou“ v EU od Evropské komise a poslední fází je získání povolení od amerických regulátorů jako SEC.  Počátek transakce se datuje od konce prosince 2012 a jedná se o akvizici ve výši 8,2 mld. USD. Akcionáři ICE již transakci schválili a totéž učinili začátkem června akcionáři NYSE. Celý akviziční projekt má být finalizován do konce tohoto roku. ICE je traderům známá nejen komoditními kontrakty, ale určitě jako provozovatel kontraktu na mini Russell 2000 akciový index, jež se původně obchodoval na CME. Podívejmě se na vývoj kontinuálního kontraktu na další známý trh a to ropu Brent na burze ICE (týdenní data) , klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Po  akvizici NYSE burzou ICE tak chicagské CME Group vznikne zajímavá konkurence. CME však rovněž expanduje a kromě podílů např. v Brazílii či Dubaji hodlá v září spustit projekt CME Europe v Londýně.Jak vlastně vznikla největší dnes již „nejen“ komoditní burza na světě CME Group? Tak jak se v 19. století stávala ekonomika Spojených států více industriální, tak docházelo k setkávání prodejců a nakupčích komodit na ulicích, kde obchodovali  „směnky” a jak rostly objemy obchodů, bylo zapotřebí tento nepřehledný systém organizovat do centralizované a standardizované podoby. Tak vznikla v USA v Chicagu první komoditní burza v r. 1848 Chicago Board of Trade (CBOT), jež založilo 82 obchodníků s obilovinama a pod parketem burzy byl v podstatě sklad s moukou. V r. 1953 pak byl standardizován první futures kontrakt na kukuřici. Podobným způsobem pak vznikaly i další burzy na jiné komodity nejen v USA, ale rovněž ve světě. Chicago Mercantile Exchange (CME) a vznik trhu s masy, energie na New York Mercantile Exchange (NYMEX), kovy na Commodity Exchange of New York (COMEX), ale také v menších městech jako Kansas City pro obchodování s různými druhy pšenice. Tak jak Amerika prosperovala, bylo potřeba obchodovat a zajišťovat nejen komodity, ale futures kontrakty se začínaly vytvářet i na finanční a měnová aktiva. V r. 1977 byl představen futures kontrakt na  americký vládní dluhopis US Treasury Bond. V 70. letech rovněž kontrakty na měny na CME. V r. 1983 pak dokonce došlo k uvedení kontraktu na akciový index S&P 500. Dnes všechny tyto organizace v podstatě patří pod jednu společnost a to CME Group alias  The Futures of Capitalism, jak byla nazvána časopisem The Economist.

Z důvodu finanční krize a z toho vyplývajících nových ustanovení jako např. Dodd-Frank bude vyžadováno, aby se určité instrumenty přesunuly na transparentní centralizovaný trh, který má clearing, jež je schopen vždy stát jako protistrana finančních transakcí. Tj.mimo mezibankovní OTC. Tato situace nahrává institucím jako CME Group či ICE. Tak uvidíme jak se bude situace dále vyvíjet.

Na obrázku autor článku provázející kolegy ze Slovenska na parketu burzy CME Group v Chicagu:

 

 

Japonský index Nikkei 225 a řízení rizika měnového kurzu

Sobota, Březen 30th, 2013

O Japonsku a fiskálních a měnových stimulech ekonomiky, které mají vzchopit hospodářství země vycházejícího slunce jsme psali v lednu.  Jak už to bývá, ať už to jsou operace QE či jiné stimuly (viz. např. deregulace hypotékárního trhu v USA před více jak 10-ti lety) obvykle vedou k velice zajímavým růstům cen aktiv, které se mohou vymykat historickým průměrům (jak dlouho, dokud nepřijde strmý propad je vždy otázkou). A tak i když jsme mohli zaznamenat znehodnocování japonského jenu od počátku roku, tak investorům určitě neunikl ještě větší nárůst japonského akciového indexu Nikkei 225, a to o cca 16% od počátku roku (měřeno od open tohoto roku)! Mohli tento výnos však realizovat zahraniční investoři zainvestováni přímo v japonských akciích nebo v ETF na japonský akciový index? Když se např. podíváme na akcii NKY, která přidala nějakých 7% za sledované období, pak kde je ten zbytek toho původního zhodnocení jako u podkladového aktiva? Jednak je to problém spojený  s ETF obecně, o kterém jsme již psali a jednak je to ono znehodnocení  jenu.Podívejme se na vývoj nejbližšího kontraktu na Nikkei 225 a kontraktu na japonský jen na místní burze v Chicagu CME (Globex platforma, denní data, klikněte pro zvětšení na obrázek):

 

 

Je evidentní zrcadlový průběh vývoje místního akciového indexu a měny. To znamená, že participace na „čistém“ vývoji  akciového indexu vyžaduje zajišťovací techniky. K tomu se obvykle využívají měnové swapy, forwardy či opční kontrakty (opce jsme již minule prezentovali). Co však profesionální asset manažeři rovněž dělají, bez toho, aniž by museli využívat extra tyto instrumenty a zvyšovat tak náklady, je využití futures instrumentů zde na chicagské burze, jako např. Nikkei 225 kontrakt denominovaný v jenech.  Je to proto, že pro nákup daného kontraktu není nutné skládat celou nominální hodnotu, ale pouze marži pro jeho držení. Tato nominální jistina pak logicky nepodléhá kurzovému riziku změny japonského jenu, jak je tomu při jejím složení při nákupu akcií přímo či ETF akcie. Jediné co podléhá kurzovému riziku je ona marže  a výsledný zisk či ztráta z kontraktu. V knihách však asset manažeři vedou stále investici ve stejné nominální hodnotě jako při klasickém nákupu akcií a výnos je počítán na základě nominální hodnoty, ne marže. Nevýhodou onoho postupu je nemožnost realizovat dividendy jako u klasického nákupu akcií. Výhodou je významná volnost dalších prostředků pro další, obvykle nekorelované, investice poskytující dodatečnou alfu (cílovaný výnos nad indexem benchmarku) nebo nákup instrumentu s poskutnutým úrokem v rámci období zmýšlené investice. Je nutné si však rovněž uvědomit, že složení dané marže je minimum a je nutné mít stále další pojistku v případě adverzního pohybu (i když je možné v domácí měně a dále celkově i s marží stále jen malé procento nominální hodnoty).

Podívejme se na  hypotetický příklad investice 50 tis. EUR od počátku tohoto roku v brutto podobě a vliv měnového kurzu na investici přímo do japonských akcií v porovnání s jen denominovaným futures kontraktem Nikkei 225:

 

 

 

Je vidět, že podstatná eliminace měnového rizika prostřednictvím Nikkei kontraktu dokáže udělat rozdíl. Jak tyto kontrakty využívají manažeři a další tržní participanti v praxi? V únoru tohoto roku vzrostl objem obchodování s Nikkei 225 kontraktem v jenu  o 49% a za rok se pak více jak zdvojnásobil. To znamená, že situace na japonském akciovém trhu je zajímavá. Otázkou zůstává, jestli vydrží a co nastane potom?

Hezké svátky!

 

Rekapitulace některých ETF vs. podkladová aktiva v r. 2012

Sobota, Prosinec 29th, 2012

S příchodem konce roku je dobré se podívat, zda v investiční komunitě diskutovaná oblast pochybnosti o přesnosti pohybu některých ETF akciových kontraktů na vybraná podkladová aktiva je aktuální i v tomto roce. Je známo to, že ETF představuje fond, který u mnoha komodit samozřejmě nenakupuje a neskladuje komodity, nekupuje některé indexy nebo neinvestuje přímo do aktivních asset manažerů jako takových, ale naopak se snaží různýma pro něj schůdnýma cestama replikovat vývoj ceny těchto aktiv. Pojďme se např. podívat na zhodnocení/ podhodnocení populárních komoditních futures kontraktů nakoupených a držených jako prosincový kontrakt tento rok s ročním rolováním (počítáno jako konec listopadu 2012) a populárních komoditních ETF, kde jsou v podstatě tyto futures kontrakty plus swapové a cash transakce jako podkladové aktivum:

Je vidět, že rozdíly dokáží být velmi markantní. Proč tedy některé ETF podhodnocují výrazněji cenový vývoj podkladových futures aktiv? Prvním důvodem je efekt contanga (contango  effect) a druhým pak u pákových ETF efekt časového chátrání vlivem znehodnocování volatilitou (volatility & leverage reset decay). Už minule jsme zmínili, že americká ropa WTI je v současné době v tzv. contangu, kde ceny vzdálenějších kontraktů jsou vyšší než ceny bližších kontraktů. To se u energií děje v případě, že je v daném čase na trhu možný dostatek zásob s tlaky na nízké současné ceny. U jiných komodit je pak toto klasická charakteristika, jelikož existují náklady na skladování, pojištění daných komodit, atd. pro budoucí dodání, ale také u finančních kontraktů, kde existuje časová hodnota peněz (nominální úroková sazba způsobující vyšší nominální hodnotu v budoucnu než je nyní).

Zjednodušený příklad efektu contanga

Pro názornost daného vlivu contanga si hypoteticky představme, že se rozhodneme založit ropný ETF fond a budeme podobně jako to dělá USO ETF nakupovat a rolovat futures kontrakty na ropu každý měsíc a předpokládáme pro názornost čistě hypoteticky:

  • cena nejbližšího kontraktu je 100 USD
  • cena vzdálenějšího kontraktu 110 USD
  • začínáme nakupovat 1 000 kontraktů
  • rolujeme pravidelně postupně denně, abychom předešli jednorázovému nepříznivému plnění v případě nakoupení jednorázově 1000 kontraktů koncem měsíce
  • měsíc má 22 obchodních dní

Po nákupu bližšího kontraktu pak postupně rolujeme každý den 1/22 * 1000 = 45,45 kontraktů. Tj. prodáme oněch 45,45 za 45,45 * 100 = 4 545 USD a z těchto 4 545 USD pak nakupujeme za 110 USD. Avšak ne ne již 45,45 kontraktů, ale 4545/110 = 41,32 kontraktů. Za oněch 22 obchodních dní v měsíci se nám podaří přerolovat do dalšího kontraktního měsíce, avšak ne již původních 1 000 kontraktů, které jsme měli na počátku, ale 22 * 41,32 = 909,04 kontraktů. To znamená ETF fond „vlastní“ o cca 90 kontraktů méně, za jinak stejných okolností nezměněných hypotetických cen v čase pro zjednodušení, jak uvedeny v zadání. Toto stále menší množství kontraktů v případě zachování contanga na trhu pak čase způsobuje podhodnocení ETF vůči podkladovému aktivu, které i když může cenově do budoucna zhodnocovat, tak cena ETF nemusí. Dalším vlivem je pak také možné zaokrouhlování v počtech kontraktů a rovněž jiné finanční transakce fondu.

Podobným příkladem by mohl být např. index volatility VIX a ETF na něj VXX, které opět nekupuje index, ale používá jako podkladové aktivum VIX futures kontrakty s 30-denní expirací. O VIX indexu a volatilitě jsme již rovněž psali. Dalším příkladem ETF na fondy aktivních asset manažerů např. v hedge funds průmyslu, které mají mnohdy strategii ve svém názvu, avšak ony ETF se snaží replikovat vývoj naprosto něčeho jiného z důvodu především rentabilní proveditelnosti (naoko podobného, zřejmě z marketingových důvodů pod stejným názvem jako strategie používaná aktivními asset manažery) a podhodnocují tak mnohdy výrazně indexy těchto aktivních asset manažerů, apod.

Zrcadlovým příkladem oproti contangu je pak opačná situace backwardation, která nastává obyčejně, když je trh podzásoben a blízké ceny se tak zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Zde pak může ETF naopak vlivem „pozitivního přerolovacího efektu“ zhodnocovat rychleji než podkladová aktiva.

Problémy u násobných ETF (2x či 3x Bull/ Bear)

Samostatnou kapitolu tvoří pákové ETF ve formě dvojnásobného či trojnásobného cílovaného výnosu. Vše je naprosto v pořádku, když se výnosy pohybují stabilně ve směru  ETF za podmínek nízké volatility a navíc pokud možno jen daným jedním „příznivým“směrem. Avšak, co se stane pokud dojde k zvýšení volatility na trhu a náhlém větším pohybům výnosů oběma směry? Podívejme se na hypotetickou situaci u indexu Russell 2000 zastupujícíh menší firmy (Small cap) a ETF pro Small Caps jako TNA (počítáme s čistě hypotetikou počáteční hodnotou 100):

Zde je nutné upozornit, že situace je v těchto nepříznivých situacích velmi volatilního vývoje u násobných ETF horší u těch, které spekulují na pokles trhu než na růst v jeho násobcích. Prohlédněme si vývoj jak podkladového indexu Russell 2000 tak jeho ETF akcií na 3x růst (TNA) a 3x pokles (TZA) v posledních letech:

Zdroj: Yahoo finance

Závěr

Co je tedy důležité je to, že v určitých případech je dobré se zaměřit na podkladová aktiva jako taková nebo resp. rozumět velmi důkladně všem podmínkám a principu fungování daného ETF fondu, aby následně nedošlo k nedorozumění a zklamání oproti očekávanému stavu.

Závěrem se podívejme na výoj contanga u trhu s americkou ropou WTI (spread mezi únorovým a prosincovým kontraktem 2013, denní data) na burze NYMEX v NewYorku (CME Group):

 

Libor a vazba na burzovní eurodollar

Sobota, Listopad 24th, 2012

Když se řekne eurodollar, někteří si představí kurz eura k americkému dolaru. Investiční profesionálové však ví, že se jedná o zcela něco jiného a to o významnou krátkodoubou úrokovou sazbu obchodovanou na chicagské burze CME na dolarová depozita uložená mimo území USA. Jedná se tak stejně jako u Liboru o úrokovou sazbu. Proč vznikla sazba na americká depozita mimo USA. Důvodů je několik, ale ty hlavní jsou zvláště pak po druhé světové válce, kdy Rusko chtělo mít dolarová depozita, avšak nepodléhající  americké vládní kontrole. Další je pak tzv. Regulace Q (zrušena 2011), kdy mimo jiné americká centrální banka nastavovala maximální sazby, které mohly být na depozita v domácí měně vyplácena.  A tak se v podstatě vytvořil trh mimo USA, kde tato regulace nebyla platná. Čím větší omezování a utahování sazeb, tím více eurodolarový trh expandoval.  Jelikož je Libor klíčová sazba na mezibankovní půjčky stanovená hlavními bankami v Londýně má samozřejmě přímý vliv na stanovení sazeb na americká depozita mimo USA. O Liboru a skandálu kolem něho již psal Jan Dvořák. Několik bank v Londýně v podstatě stanovovalo hodnotu této sazby údajně tak, aby z dané sitace profitovaly, či se ukázaly více solventní než ve skutečnosti jsou . Libor pak v podstatě slouží jako benchmark a tudíž od této sazby se odvíjí další sazby ve světové ekonomice a také eurodollar jak si povíme dále.

 

Kontrakt na eurodollar se začal na chicagské burze CME obchodovat koncem r. 1981 a začínal s objemem 3 425 kontraktů. V r. 2007 již byl průměrný denní objem 2,5 mil. zobchodovaných kontraktů. Z důvodu sazeb blízkých nule je dnes objem nižší než na vrcholu, ale i tak stále v tomto roce průměrně denně 1,8 mil. kontraktů.  Jedná  se o oblíbený kontrakt např. u spreadových obchodníků s velmi nízkou hodnotou potřebné zálohy pro držení pozice a cílem odhadnout vývoj krátkodobých úrokových sazeb v čase. Podkladovým aktivem je pak 1 mil. USD a cena stanovena jako 100 minus sazba p.a. na 3-měsíční depozitum dolaru mimo americké území. Pojďívejme se na vývoj současného nejbližšího kontraktu za poslední  zhruba rok:

 

Co je však velmi podstatené v kauze Libor je to, že tzv. settlement kontraktu eurodollaru v době expirace se pak odvíjí od mezibankovní sazby Libor. Prvních 15 let po započetí obchodováni eurodollaru burza CME prováděla vlastní vypořádací proceduru podle referenční sazby založené na náhodném průzkumu měnících se bank a zjednodušeně řečeno stanovení průměru.  Od r. 1996 pak ale přistoupila na stanovení podle sazby Libor, jelikož ta má rozhodující referenční sílu a odvíjí se od ní další sazby jako půjčky firmám či studentské půjčky, kreditní karty, apod . Avšak v tomto případě se už nejedná o neustále se měnící náhodný vzorek bank, ale o tytéž banky, které jak se ukazuje údajně referenční sazbu manipulovaly. A navíc měli možnost kromě zajištění rizik plynoucích z bankovních transakcí s klienty u půjček na fixní a plovoucí sazby pomocí eurodolarových kontraktů na burze tyto také otvírat jako směrové pozice. Tj. v podstatě v čas expirace eurodolarového kontraktu (settlementu) podle Liboru, si Libor nastavit tak, aby byly nakonec ve směrovém obchodu ziskové. Tak se dělo minimálně u banky Barclays podle vyjádření americké komise pro komoditní trhy a ministerstva spravedlnosti USA. V polovině tohoto roku byla bance udělena pokuta od těchto dvou vládních amerických orgánů 360 mil. USD.  Otázkou je další budoucnost Liboru, má-li zůstat jako refernční sazba pro vypořádání kontraktu eurodollaru v době expirace. Podle posledních informací má stanovování Liboru bankama podle návrhu podléhat regulaci britských vládních orgánů. V poslední době se rovněž diskutuje v souvislosti s implementací regulí Basel III a tzv. Dodd-Frankovy reformy Wall Streetu o zvýšeném převodu mezibankovních operací (OTC, mezi ně patří operace jako Forex, kreditní deriváty, swapy, atd.) na burzu jako levnější varianty oproti nutnosti vyšších potřebných kapitálových rezerv pro zachování stávajícího stavu. A také pro větší bezpečnost z důvodu omezení rizika „selhání protistrany“ u OTC, které je u burzovních operací řešeno formou clearingu burzy, který je vytvořen, aby vždy dostál závazkům. Tak uvidíme, jak se bankám podaří vrátit zpět reputaci a vůbec, kterým směrem se finanční instituce vydají.

 

Globex platforma burzy CME slaví 20 let

Sobota, Červenec 7th, 2012

Kdo by dnes neznal elektronický systém chicagské burzy CME Group, kde se obchodují např. kontrakty ropy, akciových indexů, úrokových sazeb jako Eurodollar, měn, dluhopisů, kovů či dalších komodit jako kukuřice? Ano, jedná se o proslulý Globex, který slaví v tomto roce 20. výročí. Systém byl uveden do provozu 25. června 1992. V podstatě si ještě pamatuji dobu na počátku tohoto století, kdy jsem kontroloval, zda se daná pozice dá realizovat elektronicky a nemusí se volat na parket burzy, avšak systém byl stále v podstatě jen pomocníkem, který byl veden obchodováním na pitech.

Koncem 80. let burza CBOT, která je dnes součástí CME Group, zavedla večerní parketovou seanci na obchodování s kontrakty na americké vládní dluhopisy. Důvodem byl ohromný zájem ze strany zahraničních investorů, kteří chtěli obchodovat ve svých „pracovních“ hodinách. Avšak po krátkém čase to bylo pro pitové obchodníky více než mohli sami zvládnout. Proto byl představen v r. 1987 elektronický systém Globex, který původně sloužil jako tzv. after-hours, tj. fungoval po zkončení hlavní pitové seance. Krok k zásadní změně odstartovalo uvedení mini kontraktu na akciový index S&P 500 E-mini S&P koncem 90. let. I tak se původně jednalo o to, že pitoví obchodníci měli na parketu terminály a dělali v podstatě arbitráže mezi regulérním „velkým“ S&P 500 kontraktem a globexovým E-mini S&P 500. Mimchodem, regulérní S&P 500 kontrakt je dnes stále v hlavní obchodní seanci obchodován pouze na pitu a v Globexu až ve večerní seanci.

V r. 2000 zavedla burza CME politiku „open access“, kdy v podstatě kdokoli na světě může prostřednictvím brokera umožňujícího přístup na Globex kontrakt obchodovat. Tak jak paralelně běžely v hlavní seanci pit i Globex (a stále běží), tak přístup obchodníků z celeho světa udělal z Globexu systém, který začal být hlavní a dá se říci, že dnes slouží jako směrodatný i pro parketové obchodníky a odvážil bych se říci i pro akciové burzy NYSE a Nasdaq v New Yorku. Dnes se v elektronice na burze CME Group zobchoduje měsíčně přes 200 mil. kontraktů. Pojďme se podívat na jednotlivé mezníky ve vývoji Globexu a také na objem příkazů, které tímto systémem protečou v posledních letech v mld. na levé ose (modré sloupce, měsíční data):

mezniky_globex globex_volume

Zdroj: CME Group

Datová centra Globex elektronické platformy jsou strategicky ve světě rozmístěna, kromě centra v Chicagu, také v Londýně, Mexico City,  Miláně, New Yorku, Paříži, Singapuru, Sao Paulu, Seulu a v Kuala Lumpur.  Mnoho kontraktů je v dnešní době obchodováno na Globexu v podstatě 24 hodin denně, 5 dní v týdnu s další otvíračkou v neděli večer a oficiálně má burza vyhrazeno okno pro údržbu serverů Globexu mezi 16:15 až 16:45 pondělí až čtvrtek chicagského času, tj. 23:15 až 23:45 středoevropského času.

cbot_floor

Na pitech burzy v Chicagu je stále živo, nicméně elektronický Globex již má větší objemy

Předpovídá Dr. Měď větší problémy?

Sobota, Červen 9th, 2012

Cena mědi, kterou mnoho ekonomů a investorů vnímá jako důležitý indikátor budoucího vývoje ekonomiky začala od počátku května výrazněji oslabovat. Důvodem nejsou zřejmě jen problémy v eurozóně, ale také možné naznačení přicházejících horších statistik z Číny, jakožto největšího světového spotřebitele a importéra tohoto „červeného“ kovu. Tímto naznačením je pravděpodobně snížení klíčové jednoroční zápůjční úrokové sazby čínskou centrální bankou tento týden poprvé od r. 2008 na 6,31% o 25 bazických bodů. Do konce roku je pak podle ekonomů možná i další redukce sazby o 100-200 bazických bodů. Jen tak trochu z jiného soudku, nicméně vztahujícímu se k bankovním úvěrům je, že Čína odsunula implementaci Basel III (risk managementu bank) na r. 2013, což vytváří prostor pro více půjček v tomto roce. Bojí se druhá největší ekonomika o svůj růst? Alespoň takto to v současné době vnímají investoři a prodávají resp. iniciují pozice na krátko v měďi.

Během týdne se rovněž ukázalo, že španělský bankovní sektor bude vyžadovat záchranný balík v rozmezí kolem 50-100 mld eur. Řada statistik pak také naznačila, že situace v EU se zhoršuje, např. maloobchodní prodeje poklesly meziročně o 2,5% a také průmyslová produkce v Německu se snížila meziměsíčně o 2,2%. V USA pak netrpělivě čekáme na zasedání Federálního výboru pro operace na volném trhu Fedu 20. června, zda dojde k dalšímu programu kvantitativního uvolňování resp. určité jeho kvazi podobě. Ikdyž tento týden Ben Bernake nic konkrétního před kongresmany nenaznačil a více apeloval na zákonodárce a fiskální řešení (tzv. hrozba „Fiscal cliff“).

Podle čísel americké CFTC za týden končící 5. června se pozice na prodejní stranu mědi na burze Comex v New Yorku zvýšili na nejvyšší úroveň za více jak 3 roky.  Fondy např. přidaly navíc přes 4 tis. pozic „nakrátko“, tj. spekulují na další pokles ceny prodejem kontraktů kovu. Celkové net pozice jsou pak současně přes 13 tis. pozic na prodejní straně. Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu měďi s dodáním v září na burze Comex od počátku tohoto roku (denní data):

copper060812

Měď a další kovy posilují

Sobota, Únor 4th, 2012

V říjnu jsem psal krátký článek o mědi, kde jsem zmínil názor prezidenta největší těžařské firmy mědi chilské Codelco na cenu tohoto kovu na konferenci LME Week v Londýně. Tehdy hovořil o cenovém pásmu pro rok 2012 na úrovni 6 600 až 8 800 USD za metrickou tunu. Máme počátek roku 2012 a cena „červeného kovu“ se dostala na burze v Londýně (LME) na 8 595 USD za metrickou tunu a na burze COMEX v New Yorku a tomu odpovídající hodnotě 390 centů za libru. Rovněž jsem psal o tom,  že tehdejší cena 7 000 USD za metricku tunu se pohybovala na hladině, která hraničí s velmi nízkou rentabilitou produkce těžařských solečností. To samozřejmě přispívalo k snižování zásob, jak firmy omezovaly output. Například společná produkce firem jako BHP Biliton, Xstrata, Anglo American a Rio Tinto poklesla o 8,2% v r. 2011 meziročně. Taktéž na burze London Metal Exchange v Londýně se zásoby výrazně snížili od října o 30% a pohybují se na nejnižší úrovni od října 2008. Bude-li tento pokles zásob pokračovat, je pravděpodobné, že se dočkáme výraznější eskalace ceny směrem nahoru a analytici se začínají bavit i o psychologické hranici 10 000 USD za metrickou tunu. Značně však bude záviset na poptávce,  především z Číny (bude pokračovat silný růst ekonomiky z let minulých nebo dojde k přehřátí a možná kolapsu trhu s realitami?).  Pojďme se podívat na vývoj zásob mědi na LME za poslední rok (zdroj: LME, Bloomberg):

copper_stocks0212

 

Co je dále důležité zmínit je, že k pokračování růstu je důležitá technicky také důvěra investorů a soudě podle stavu otevřených pozic (open interest) např. na COMEXu v New Yorku, pak tyto stále nedosahují hodnot v porovnání s koncem roku 2010,  či počátkem r. 2011, kdy trh výrazně posiloval. Ikdyž samozřejmě je nutné říci, že podle CFTC dat obchodníci poprvé za dva měsíce své pozice situovali na tzv.net long (na nákupní stranu). Taktéž ostatní kovy nezahálely při svém rozjezdu v tomto roce a např. cena koše kovů obchodovaných na LME vzrostla v lednu o 10,9% a cín samotný o 26,5%! Jak se vyvíjely v lednu drahé kovy? Zlato posílilo o 9,5% a stříbro o 11,5%. Závěrem se pojďmě podívat na vývo ceny mědi na burze COMEX v New Yorku (březnový kontrakt, měsíční data):

copper020312

 

Cena bavlny má klesnout o 15%, skutečně?

Sobota, Prosinec 3rd, 2011

Jestli nějaká komodita byla jednou z těch, o které se hodně v r. 2010 mluvilo, pak to určitě byla bavlna.Ta si připsala v tomto roce pěkných 92%. Naopak v letošním roce zatím poklesla cena o 37% a je tak nejhůře performující mezi 24 komoditami v indexu S&P GSCI. Svou roli zde hraje ochlazení globální ekonomiky a také podle odhadů amerického ministerstva zemědělství (USDA) se do července příštího roku zvýší  sklizeń  o 7,5% na 123,89 mil. žoků (1 žok má cca 219 kg a dokáže se z něho vyrobit např. 1 217 triček), kdežto poptávka klesne na 114,27 mil.žoků.  Podle mediánu odhadů analytiků, jež byli dotázání agenturou Bloomberg cena poklesne do konce r.2012 o dalších 15% na 77 centů za libru, což by v podstatě představovalo návrat na úroveń hodnoty z počátku r. 2010 (tj. pokles kolem 14 centů, kdy hodnota 1centu představuje na burze ICE v New Yorku 500 USD pohyb na 1 zobchodovaný kontrakt).

Úroda v USA je nejhorší od 30.let, avšak zdá se, že je kompenzována úrodou v Číně a Austrálii. Dále se očekávájí zvýšené exporty z Indie. Mezi největší světové producenty patří tyto země, ale také například Pákistán, Brazílie, Uzbekistán či Turecko.

Co je však zajímavé je, že zde existuje odhad, tentokráte asociace The International Cotton Advisory committee (ICAC) bavlnu produkujících a obchodujících zemí, která předpovídá po současném poklesu ceny omezení sklizně a redukci globální plochy pro sklizeň o 8% na 33mil. hektarů.

Jaká je pozice hedžových fondů a dalších obchodníků? Ti sice znatelně zredukovali podle údajů Commodity Futures Trading Commission (CFTC) své čisté pozice na nákup z rekordních 81 336 kontraktů ze září 2010 na 11 985, ale stále nejsou situování celkově na spekulaci na prodej.

Takovou zajímavostí je možná informace, že během úspěšného maloobchodního prodeje tady v USA během období svátku Díkuvzdání, který činil 52,4 mld USD podle agentury National Retail Federation 51% nakupujících kupovali oblečení, mj. také vyráběné z bavlny. Ikdyž  nutno přiznat prodejci jako Levi Strauss, apod. přistoupili na redukci ceny pro stimulaci poptávky.

Tak bude zajímavé sledovat, zda se jedná  skutečně o  dlouhodobější sestupný cenový trend u této komodity nebo  o pouhou korekci s následným návratem k růstu.

Závěrem se pojďme podívat na prosincový kontrakt bavlny na burze ICE v New Yorku (měsíční data):

cotton120211

 

 

Další analýzy a komentáře Martina Lembáka

 

Ropný spread mezi Brent a WTI se snížil, půjde na paritu?

Sobota, Listopad 19th, 2011

Velice oblíbený obchod hedžových fondů, tj. nákup severomořské ropy Brent a prodej americké ropy WTI, jako spread transakce se začíná stávat od středy jako ne moc zajímavý. A je možné, že spíše obrácený obchod bude nabývat na popularitě. Fondy v průměru čekaly na rozšíření spreadu až přes 40 USD za barel (dostali jsme se v reálu doposud na 28 USD). Kanadská ropovodná společnost Enbridge totiž oznámila, že zaplatí 1,15 mld USD společnosti ConocoPhillips za 50% podíl v ropovodu Seaway a společně se spoluvlastníkem Enterprise Product Partners zabezpečí transport nadměrně zvýšených zásob ropy v Cushing, Oklahomě (místa dodávky ropy WTI obchodované na burze NYMEX) do Mexického zálivu. Kanaďané tak našli v podstatě jinou cestu než původní transkanadský ropovod Keystone XL, který vede z Kanady do Texasu a podléhá prodlouženému posuzování následků na životní prostředí americkým ministerstvem (protáhne se zřejmě až do období po prezidentských volbách v USA).   O přesných důvodech, proč došlo k takovému rozdílu v cenách severomořské a americké ropy psal již Jan Dvořák koncem srpna: http://proinvestory.cz/proc-je-ropa-brent-drazsi-nez-americka-wti

Celá transakce odkupu podílu společností Enbridge by mělo být dokončena do počátku r. 2012. Technické zabezpečení „vyhýbky“ ropovodu Seaway, aby došlo k přenosu ropy z Cushingu do zálivu pak by mělo být dokončeno do 2. čtvrtletí příštího roku.

Investiční banky jako např. Morgan Stanley hovořily ještě nedávno i o možném spreadu kolem 50 USD, nyní po oznámené transakci je jejich očekávání kolem 5-15 USD. To dává logicky celkem smysl ve světle současné situace a v podstatě odpovídá, zvýšeným nákladům na transport ropy za barel po železnici oproti ropovodu. To je situace, která se v podstatě teď zřejmě děje, jak ropovod Keystone XL podléhá šetření úřadů. Např. podle ministerstva energetiky počet železničních vagónů přepravujících ropu v USA se v říjnů meziročně zvýšil o 19,4% meziročně.

Jak jsem již psal ve svém příspěvku z poloviny října: http://proinvestory.cz/poptavka-po-rope-stale-silna-vyvola-mozne-inflacni-tlaky je historicky obvyklý rozdíl cen mezi Brent a WTI ropou kolem 1 USD za barel, tj. bude velmi zajímavé sledovat další vývoj. Na závěr se pojďmě podívat na vývoj ceny spreadu mezi severomořským kontraktem Brent a americkým WTI na burze NYMEX v New Yorku (týdenní data):

brentwtispread111811

 

 

Další analýzy a komentáře Martina Lembáka

Káva je opět dražší

Neděle, Září 4th, 2011

Po nárůstech ceny kávy na burze v New Yorku od počátku roku jsme si mohli nachvíli oddechnout od května do července.  Nenaplnili se totiž předpovědi, že dojde k zopakování situace z před 35 lety, kdy došlo během  zimního období v Jižní Americe k zmrznutí produkce a raketovému nárůstu ceny.  Brazílie je největší světový producent  Arabiky. Avšak jen na chvíli.  Koncem srpna International Coffee organization uvedla, že světové exporty poklesly meziročně o cca 1 milión 60 kg žoků.  V současné době je na trhu nedostatek kvalitních kávovývh zrn Arabiky a podle posledních analýz se předpovídá, že třetí největší světový producent kávy Kolumbie nebude schopen přidat dostatečně do zásob. To znamená, že Brazílie bude zřejmě muset dodat na trh více než se čekalo. Sklizeň začíná, tak uvidíme. Vietnam jakožto druhý největší producent kávových zrn na světě, podle měsíčního reportu na stránkách ministersta zemědělství, uvedl, že taktéž očekává mírný poles exportů. U Vietnamu se však jedná o druh kávy Robusta, méně kvalitní než Arabika. Robusta se používá především při výrobě instantních káv. Cena Arabiky na Intercontinetal Exchange v New Yorku vzrostla v srpnu o 18% a bude zajímavé sledovat další vývoj, podobně jako jsem psal minule o cukru a kukuřici. Závěrem se pojďme podívat na kontinuální měsíční graf kávy Arabiky na ICE v NYC:

coffee_monthly090211

Burza stříbra v Hongkongu

Pondělí, Srpen 1st, 2011

Koncem května jsem psal o otevření burzy zlata v Hongkongu a o významu této události pro další vývoj ceny zlata. Nyní došlo i na stříbro.

V červenci se v  Hongkongu začaly obchodovat futures na stříbro. Po zlatě tak byl prolomen monopol COMEXu i  v případě stříbra. Obchodní hodiny od 1 hodiny ráno až do 4 hodin odpoledne SELČ. Význam bude podobný, jako v přípdě zlata – tedy primárně pokrytí “noci” a ztížení situace pro obchdoníka jako jsou JPM manipulovat v afterhours COMEXu s cenou stříbra při vynaložení relativně malých prostředků.

Obchodované jednotka bude 1000 uncí.