Články s tagem ‘HDP’

ČNB vzkazuje: Lépe už bylo

Neděle, Listopad 17th, 2013

Událostí nedávné doby byla intervence ČNB v neprospěch české koruny a následný komentář guvernéra Singera. Tento krok je natolik závažný, že komentář k němu nechávám výjimečně dostupný pro všechny čtenáře (předplatitele jsem informoval o tomto kroku předem).

Důležité je podle mě vidět pohyb koruny v relaci. Přikládám proto dlouhodobý graf kurzu koruny vůči euru. Zobáček na pravém okraji je tolik diskutovaná intervence – na dlouhodobém grafu se téměř ztrácí (originál grafu na webu ČNB).

 

ČNB prezentuje svůj krok jako snahu zabránit deflaci (o což se snaží řada centrálních bank) a zároveň pomoci exportérům a potažmo celé ekonomice. ČNB nemá zájem, aby zboží a služby zlevňovaly, ČNB chce, aby zdražovaly.  Sice ne zas přehnaně moc, ale zdražovaly. Inflační cíl ČNB je kolem 2%, stávající inflace za posledních 12 měsíců byla v říjnu na úrovni 0,9% Odchylka je tedy přibližně 1 procentní bod.

Pomůže ale oslabení koruny exportérům? Ano, tvrdívá se to. Za každé utržené euro dostane exportér více korun. Toto platí pro exportéry finálního zboží. Pokud ale česká společnost dodává své zboží či poskytuje služby mateřské společnosti, může mateřská společnost změnit eurové ceny tak, aby česká firma dostávala stejné množství českých korun. Efekt tedy může být menší, než se předpokládá.

Proč však něco takového ČNB podniká, když sama předpokládá růst v příštím roce ro 1,5% – to přece není recese, ale pouze „slabý“ růst ekonomiky. Je to ale problém? Je. Hlavně proto, že HDP je modla všech politiků, apod., podle něj se země rozdělují úspěšné a méně úspěšné.

I ČNB chce podle projevů jejích představitelů vidět vyšší růst HDP, chce přimět, aby lidé více utráceli a podpořili růst domácího HDP (shodou okolností pár dní po opatření ČNB byl zveřejněn odhad vývoje HDP ve 3. čtvrtletí a je tam překvapivý pokles). Podle ní by toto opatření kormě již zmíněného navýšení inflace mělo přispět ke zrychlení ekonomického růstu o přibližně 0,5 procentního bodu.

ČNB by za standardní situace pravděpodobně snižovala úrokové sazby. Tuto munici již (podobně jako další světové centrální banky) dávno vystřílela. Snižovat hodnotu povinných minimálních rezerv by při jejích dnešní hodnotě (dlouhodobě držené na 2%) asi také nepřineslo extra výsledek.

Proto došlo na měnové intervence. Aby spotřebitelská poptávka podpořila české HDP, museli by lidé více kupovat zboží tuzemské provenience a nikoliv zboží z dovozu a zároveň přestat jezdit na nákupy do Německa apod. Třeba někdo přestane, když se nákupy v zahraničí o něco zdraží.

Potud realita. Možná to trochu zabere.

Napadá mě však jiná otázka. Udělala by ČNB tak dramatická opatření i v případě, že by inflace byla 1 procentní bod nad cílovanou mírou inflace a banka nechtěla hýbat úrokovými sazbami? Pochybuji.

Uvědomme si ještě jednu věc – až na jednu výjimku bude bankovní rada ve stejném složení fungovat až do června 2016. Podle mě si bankovní rada chystá prostor pro další kroky. Motivace ČNB musí být tedy výrazně silnější, nemyslím si, že by střílela naslepo.

I proto ČNB svým krokem minimálně pro několik nejbližších let vzkazuje: Lépe už bylo.

Modla současnosti

Středa, Září 4th, 2013

Jaká je největší modla politiků a ekonomů?

Čtvrtletní růst Hrubého domácího produktu (HDP). HDP je vnímán jako ukazatel kvality života v konkrétní zemi. Žádný jiný makroekonomický ukazatel není tak bedlivě sledován, jako právě tento. Aby byl co nejvyšší, mění se i metodika jeho výpočtu.

Dle definice Českého statistického úřadu je HDP peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Recese je vnímána jako setrvalý pokles ekonomiky. Zjednodušeně je recese definována jako pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Jakmile se mezi klesající čtvrtletí vklíní jedno neklesající, je dle definice recese ukončena. I kdyby ekonomika klesala o 10% každé čtvrtletí a poté vzrostla o 0,1%, recese je u konce. Fajn. To ale neznamená, že jsme se z propadu ekonomiky „vyhrabali“, že už si vedeme dobře.

 

Jak to vypadá aktuálně u nás?

Je to něco podobného, i když ne s takovými čísly.

Podle posledních čísel recese opravdu skončila. Hurá. Vždyť co bylo před nějakou dobou oslavných komentářů v hlavní zpravodajské relaci ČT (Chtěl jsem tento komentář zveřejnit už tehdy, ale rozhodl jsem se vyčkat na zpřesněné údaje). Vždyť ve druhém čtvrtletí letošního roku český HDP vzrostl o 0,6% (původní údaj byl 0,7%). Je to však pouze jedno kladné číslo zmenšující jiné záporné číslo – i přes tento čtvrtletní růst klesla ekonomika za posledních 12 měsíců o 1,3%.

Česká ekonomika bohužel klesá i při střednědobém pohledu. Naší ekonomice se zatím nepovedlo překonat ekonomický pokles způsobený finanční krizí. Ekonomika ČR stále nedosáhla předkrizové úrovně z roku 2008 a ještě nějaký ten tok nedosáhne.

Sice jsme venku z recese, ale z poklesu ekonomiky nikoliv. Nezapomínejme na to.

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Spojené státy revidují metodiku výpočtu HDP

Pondělí, Červenec 29th, 2013

Spojené státy revidují metodiku výpočtu HDP.

Její dopad je odhadován na zvýšení současného HDP o 3%. HDP se bude přepočítávat zpětně od roku 1929, výrazné změny meziročního růstu HDP tak zřejmě nebudou, i když čím dále do minulosti, tím menší revizi předpokládám. Růst absolutní výše HDP povede k poklesu všech ukazatelů poměřovaných k HDP, tedy včetně státního dluhu.

Hlavními změnami metodiky (na kterou by měly časem přejít i další země) bude považování nehmotných aktiv (zejména výzkum a vývoj) za investice. Mluví se i o tom, že nová metodika má zohledňovat i deficit penzijního systému – na toto položku jsem zvláště zvědav.

 

TOP 5 letošní vybrané články

Co kdyby státy účtovaly jako firmy?

Neděle, Prosinec 11th, 2011

Tak mne napadá, pořád se oháníme makro ukazateli, kurzy měn apod. Deficit Řecka je takovýči makový,  někdy se píše, že byl upraven tak, aby mohlo být Řecko přijato do eurozóny. Překvapuje vás to? Mě ne.

Evidentně nikdo nehlídal, zda vůbec jsou tyto ukazatele publikovány ve správné výši, zda nejsou zkreslovány. Každá větší firma, musí povinně projít auditem. Kdo audituje státní výsledky? Nikdo. Pak se máme divit.

Dalším, a podle mne mnohem závažnějším, problémem je, že státy defacto „jedou“ na jednoduché účetnictví.

Kdyby stát byla firma, tak kurz měny je ekvivalent ceny akcie, HDP je podobné tržbám, státní rozpočet má nejblíže ke cash flow.

Kdyby státy byly nuceny účtovat podle pravidel platných pro společnosti, asi bychom se velmi divili, jak by vypadaly jejich rozvahy, jak by se do nich promítly schodky penzijních systémů nebo nakumulovaný státní dluh. Prošly by takové firmy auditem? Nebo by se podobaly Enronu?

Ministerstvo financí USA v rámci zprůhlednění hospodaření začalo připravovat výsledky hospodaření USA i podle pravidel platných pro společnosti. Výkaz hospodaření USA připravený podle účetních standardů US GAAP ministerstvem financí je k dispozici na jeho webu. Všem zájemcům doporučuji si je projít. V některých letech se výsledky podle US GAAP od “standardních” výsledků liší dosti významně, loni bylo pro změnu publikování US GAAP výsledků opakovaně oddalováno. Jsem zvědav, jak tomu bude v tomto roce.

Pro zajímavost – v minulosti se výrazně lišily výsledky Dallaského Fedu, který dopočítal před třemi lety současnou hodnotu budoucích příjmů a výdajů státního rozpočtu. Vyšel jim deficit 99 biliónů USD, údaje v reportu publikovaném vládou byly o několik desítek biliónů dolarů menší. Rozdíl mohl vzniknou například použitím jiné úrokové sazby pro diskontování budoucích příjmů a výdajů.

Data publikovaná Dallaským Fedem představují cca sedminásobek HDP.  Aktuálně se tento deficit podle US Debt Clock pohybuje na 116 bil. USD, tady se blížíme osminásobku HDP. Domnívám se, že u evropských zemí by to nedopadlo o moc lépe.

Poměr dluhu k HDP je navíc zkreslen vlivem metodiky výpočtu HDP – pokud do výpočtu zahrnu i čistě účetní transakce bez jakéhokoliv pohybu peněz – je uměle nadhodnocen. Dluh přitom může být splácen pouze při generování hotovosti, a ne z přecenění výkonu IT, (což je jedna z oblíbených hédonických úpravy v USA), započítání fiktivních pronájmů majitelů nemovitostí užívaných k bydlení apod. Mimochodem, podobná změna metodiky výpočtu HDP v ČR zvýšila v roce 2006 škrtem pera HDP České republiky o 10%. Rozbor těchto a dalších podobných položek uměle nafukujících HDP by vydal na velký samostatný článek.

Kdyby výše zmíněné postupy použila kotované společnost, byla by ihned podezřelá z kreativního účetnictví. Když to udělá stát, je vše v naprostém pořádku. Raději bez komentáře.

Koupili byste si akcie takto zadlužených firem, jak jsou dnes státy? Emise peněz je podobná emisi dodatečných akcií. Kdyby firmy projídaly prostředky získané z emisí akcií tak, jako to dělají státy s emisí peněz, asi by rychle šly ke dnu. Pokud bude přetlak nabídky akcií vlivem neustále emise nových a nových akcií, co bude s jejich cenou? Spadne dolů.

Takové akcie by byly zralé jedině na short, ale rozhodně ne na nákup za účelem dlouhodobého držení. Na nákup mi vychází DRAHÉ KOVY. To je jedna cesta.

No  a v případě, že byste byli optimisté a věřili, že ceny akcií představují dnes zajímavou investiční příležitost, zamyslete se nad skutečnou pozici akcionáře. Je “trošku” jiná, než se může teoreticky zdát.  Zvláště v dnešní době. V případě problémů firmy byste totiž mohli být nepříjemně zklamáni.

 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Další vybrané články: