Články s tagem ‘Komodity’

Postupné směřování od uhlí k plynu a solární energii

Sobota, Září 20th, 2014

Podíl uhlí na globální energetické spotřebě v roce 2013 dosáhl podle výroční zprávy energetické společnosti BP Statistical Review of World Energy 30,1%, to znamená nejvíce od roku 1970.  Pohledem na jednotlivé regiony však zjistíme, že se jedná o nárůsty produkce a spořeby jen v Asii u emerging ekonomik, které se snaží pokrýt rostoucí spotřebu levnými a nekvalitními zdroji. Pohlédněme graficky na tento fenomén posledních let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jaká je však situace v západním světě?  Zde v USA je směřování opačné. V roce 2006 byl podíl břidlicového plynu na celkové jeho produkci 5%. Dnes je to kolem 40%. Podle americké vládní agentury Energy Information Administration (EIA) má růst produkce plynu mezi léty 2012-2040 ročně tempem 1,6% na 38,37 triliónů Britských termálních jednotek. Největší podíl nárůstu poptávky po této komoditě bude ze sektoru výroby elektrické energie, jejíž kapacita se má zvýšit na 320 gigawattů z dnešních zhruba 190. V rámci sektoru uhlí bylo tento týden zajímavé vydání reportu vládním úřadem Government Accountability Office EPA Regulations and Electricity, který předpokládá omezení dalších 13% zdrojů elektrické energie pocházejícíh z uhlí do roku 2025. Co víc, za téměř žádné pozornosti médií, americké ministerstvo energetiky schválilo další dva exportní terminály pro vývozy LNG na nyní celkem tři. Je americká veřejnost v tuto chvíli nakloněna plně exportům zemního plynu do zahraničí? Stále ne plně, což například ukazuje průzkum University of Texas z roku 2013, kde bylo 39% respondetů proti a 28% pro. I přes určitý nesouhlas environmentálních skupin je však směřování jasné a intenzita se začíná zvyšovat.

Například podle fiananční skupiny Lazard to pak je také solární energie, která je již téměř cenově srovnatelná s tou ze zemního plynu. V některých výhodnějších regionech unie pak už i v rozmezí 61-87 za 1 MWh. Od roku 2009 náklady na rozsáhlejší produkci klesly až o 80%. U rezidenčních střešních panelů jsou však náklady stále vyšší od 180 USD za MWh, avšak dány z velké části výdaji za instalaci a údržbu. Sám Warren Buffett investoval do obnovitelných zdrojů energie 15 miliard USD v poslední době, nicméně co se týče větrné energie bylo podle jeho vyjádření převážně z důvodu daňového kreditu.

Bude tedy směřování podobné i v rychle rostoucí Asii? Podle zprávy Greenpeace, že spotřeba uhlí v první polovině tohoto roku skutečně poklesla. Navíc importy komodity v srpnu v rozsahu 18,86 miliónů tun, což je nejnižší hodnota od září 2012. Meziročně pak mohou být o 8% nižší oproti minulému roku. Je to samozřejmě do jisté míry dáno ochlazováním růstu této největší emerging ekonomiky, která tento rok bojuje s udržrním plánovaného růstu HDP 7,5% v porovnání s 7,7% v roce 2013. Nicméně, na počátku tohoto roku vyhlásila rovněž boj proti zvýšenému znečišťování ovzduší, kdy v minulém roce 74 čínkých měst zaznamenalo hodnoty polutantů nad hranicí považovanou Světovou zdravotnickou organizací za bezpečnou. Vláda má v plánu výdaje v rozsahu 275 miliard USD během tří let což povede jistě k směřování k jiným zrojům a zavírání určitého počtu uhelných elektráren. Minimálně pak zákaz dovozu uhlí s vysokým obsahem síry,  jak potvruje návrh připravovaného zákona z počátku září. Současný vládní plán předpokládá se spotřebou 4,1 miliard tun do roku 2015 z dnešních 3,7 miliady tun, ale v dalším plánu 2015-2020 má pak za cíl tento strop 4,1 miliardy tun udržet, případně přistoupit k jeho graduálnímu poklesu. To zcela jistě povede k směřování energetického mixu, tak jak se profiluje postupně v západním světě.

Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 147 280  kontraktů zemního plynu na chicagské burze, změna za čtyři týdny o 2 679 kontraktů více na short.

Cena amerického zemního plynu se na burze CME Group (divize NYMEX) v poslední  době pohybuje v horní hranici pásma 3-4 USD za miliń britských termálních jendotek a je ovlivňována krátkodobými stavy zásob a předpovědmi map počasí. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného říjnového 2014 a 2015 kontraktů a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Významný faktor – referendum o samostatnosti Skotska

Sobota, Září 13th, 2014

Na konci týdne došlo ke zvýšené volatilitě na trzích a to ne jen v důsledku očekávaného jako novým sankcím vůči Rusku či zasedání amerického Fedu 16-17. září, ke se předpokládá změna slovního vyjádření ve smyslu dřívějšího zvyšování sazeb (i kdyby jen v rámci srovnání s tržním očekáváním,  kde budoucí úrokové kontrakty Fed funds futures odhadují méně zvýšení do roku 2016 než oficiálně Fed predikuje v tuto chvíli). Velmi závažným faktorem je událost referenda 18. září o nezávislosti a prakticky odtržení Skotska od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Doposud se jednalo jen o predikci jednoduchého zamítnutí, nicméně v posledních dnech se zdá, že se Ano a Ne tábory zdají vyrovnané. 307 letá historie Skotska ve společné Unii není niz zanedbatelného, a pokud odhlasováno, že je pro odloučení, pak to nemusí být navíc moc hladké ekonomicky, o čem svědčí hlasy obou táborů poslední dny. Například v pátek velmi silné prohlášení skotského politika Jima Sillarse, že dojde ke “dni zúčtování” s bankami a částečném znárodnění energetické společnosti BP.

Právě onen energetiký sektor je se zdá předmětem zájmu Skotska (respektive těch, kteří budou hlasovat Ano), kdy objevení zdrojů černého zlata v Severním moři v 70-tých letech vytvořilo základy dnešních střetů. Pakliže rozděleno podle pomyslné hranice, podle které jsou již například definovány pravidla rybolovu, pak by Skotsku připadlo 47% roční produkce plynu a 96% roční produkce ropy! V tomto smyslu si do jisté miry Skotsko představuje situaci napodobení vývoje Norska (mimo jiné mají podobnou historii,politickou tradici či počet obyvatel) , které je nezávislé na EU z důvodu právě energetického bohatství. Nicméně, je nutné si uvědomit, že Norsko zažilo počátky rozsáhlých zdrojů v Severním moři a má již téměř 900 miliardové (USD) investiční portfolio v národním fondu budované od 90-tých let, Skotsko by de facto začínalo v relativním vyjádření oproti Norsku tak říkajích od píky. Za jakých podmínek vyjadřuje asi nejlépe následující graf klesající produkce ropy a zemního plynu ve Spojeném království a její projekce do budoucnosti:

Odkuď tedy bude financovat Skotsko své veřejné výdaje, které jsou o cca 1 300 liber vyšší na hlavu než v Spojeném království jako celku? Podle centrálního scénáře skotské administrativy se očekává cena Brentu na 110 USD za barel a 14% růst produkce ropy a zemního plynu od 2013 do 2018, což by mělo zabezpečit příjem až 8,3 miliard liber do 2016 kupříkladu. Naopak britský Office of Budget Responsibility predikuje pokles příjmů z produkce ropy a zemního plynu z 4,7 miliard liber v 2013-2014 na 3,5 miliard liber do roku 2018-2019, to při ceně Brentu 99 USD za barel. V pátek zavřel aktivní kontrakt na Brent na americké burze ICE na 96,91. Vývoj produkce posledních let tedy nenahrává žádanému scénáři Skotska a ani vývoj ceny (bude se čistě hypotetiky po odtržení manipulovat cenu nahoru?). Co se týče případné druhé strany mince a to jest snížení nákladu, tak to je rovněž sporná otázka vzhledem k případné nutnosti rozšíření veřejného sektoru a funkcí, které jsou nyní realizovány britským aparátem.

Samostatou kapitolu pak tvoří, v případě rozdělení, zda bude zachována libra ve Skotsku, či zavedena damácí měna, případně euro? To by bylo dozajisté dále předmětem dalších diskusí. V posledních dnech se zdá, že se jedná spíše o nadmíru populistické výroky než konkrétní plány. Nicméně, na trhu se spekuluje s případným poklesem kurzu libry, což je patrné pozorovat ex-ante již od července. A to jako zcela změna trendu od počátku roku v rámci lepšího ekonomického vývoje Británie spojeného s nadprůměrným růstem cen nemovitostí o predikcemi brzkého zvyšování úroků BOE, což posilovalo libru. Navíc, nyní se podle průzkumu agentury Bloomberg 61% respondentů z řad analytiků domnívá, že v případě varianty Ano dojde k poklesu kurzu měny oproti americkému dolaru až o 10% (3% z nich dokonce předpokládá depreciaci více jak 10%). Libra je níže z lokálního maxima dosaženého v červenci přes 5%. Situace je tudíž nyní velmi zajímavá a v případě, že odloučení bude skutečně odhlasováno, turbulence se nemusí spustit jen na měnovém trhu.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na britskou libru na burze CME Group v Chicagu a jeho vývoj v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Trh komodit před změnou?

Pondělí, Září 8th, 2014

Tento týden se budu věnovat komoditám. Proč? Protože na trhu komodit se něco děje. Nejde o to, že se cena té či oné komodity nějak změní. Nejde ani o stav čínských zásob té či oné komodity či vliv počasí ne cenu citrónů. Jde o významnou strukturální změnu na straně nabídky. Jedna z největších světových společností se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Ethanol se bude snažit dále redukovat cenu ropy v USA

Sobota, Září 6th, 2014

Tak to byl velmi zajímavý týden zvláště na měnových trzích a již nějakou dobu očekávané se postupně začalo realizovat. Tedy ne zcela plně ve formě QE u Evropské centrální banky, ale dozajisté bylo překvapením v konvenční rovině další snížení sazeb. Naopak, japonská BOJ se v tuto chvíli snažila problémy, o kterých jsme diskutovali, prozatím bagatelizovat (poukazování spíše na externí faktory) a uvidíme jak dále na příštích setkáních. Nicméně, propadu jenu přispělo alespoň oznámení premiéra Shinza Abeho o změnách ve vládním kabinetu. Z měnového hlediska pak je důležité jmenování ministra zdravotnictví Yasuhisa  Shiozakiho. Proč? Protože jeho resort má dohled nad Vládním penzijním investičním fondem, což je mimochodem největší penzijní fond na světě. A nový ministr je známým zastáncem reform tohoto fondu ve smyslu diverzifikace mimo japonská aktiva. V neposlední řadě pak na konci týdne oznámila čínská e-commerce společnost Alibaba, že své IPO na newyorské burze NYSE bude valuováno v rozmezí 60-66 USD za akcii, což představuje tržní kapitalizaci až kolem 162,7 miliard USD. To jest nevíce pro IPO v dějinách USA. Kudos tedy jdou Jackovi Ma, zakladateli firmy, bývalému učiteli angličtiny a mezinárodního obchodu, jež začal budovat firmu od píky z prostor svého bytu s dial-up připojením!

Cena ropy nejen v USA, ale rovněž například Brentu dále oslabovala. Postupné názaky odeznívání geopolitické krize, minimálně v případě Rusko-Ukrajinského konfliktu, pak můžou dále přispět k dalším poklesům kurzu v této chvíli. Čína, jakožto druhý největší světový spotřebitel komodity po USA, zaznamenala dokonce v červenci negativní číslo ve změně poptávky a importy černého zlata poklesly poprvé v tomto roce. Co víc, velká část dovozů směřuje spíše do strategických rezerv než do okamžité spotřeby. Na druhé straně však Indie, jakožto třetí největší spotřebitel ropy v Asii, po Číně a Japonsku začíná projevovat známky rostoucí poptávky z důvodu optimismu po zvolení premiéra Narendra Modiho koncem května. Spotřeba Indie je však prozatím jen kolem jedné třetiny toho co realizuje Čína, konkrétně v Indii, 3,7 miliónů barelů za den, to je kolem 4% celosvětové spotřeby ve vyjádření roku 2013. 

I když jde cena ropy nyní dolů, tak se v USA nezahálí a je snaha kromě revoluce břidlicových vrtů u fosilního paliva dále pracovat na energetické nezávislosti. A posledním krokem je například projekt Liberty holandské biotechnologické firmy Royal DSM a americké ethanolové firmy Poet v Iowě, financovaný z části ve výši 100 milióny USD americkým ministerstvem energetiky. Formálně byl projekt započat tento týden ve středu za účasti nizozemského krále. Jde zde o výrobu bioaliva druhogeneračního ethanolu, tedy ne přímo z kukuřice jakožto potraviny, ale až z odpadu kukuřice po zpracování pro potravinové potřeby. Pro širší využití biopaliv je právě ono prvogenerační zpracování předmětem kritiky obrovského využívání obilovin v USA, či cukrové třtiny v Brazílii například a následého možného nedostatku na světových trzích spojeného s volatilitou cen směrem vzhůru. V současné době je určitý podíl ethanolu v benzínovém palivu v USA dán vládním madátem Renewable Fuel Standard. Ten je často předmětem kritiky nejen ze strany lobby převážně texasských energetických gigantů, ale i obecně veřejnosti z důvodu výše uvedeného. Nicméně, výroba z odpadu v jistém smyslu mění hru a pakliže úspěšně prováděna, pak má šanci na širší uplatnění a tlaky na snížení cen benzínu a ropy (tedy za předpokladu, že se Elon Muskovi a dalším nakonec nepodaří zcela změnit energetický pohon podstatné části vozového parku na elektrické baterie, o což se snaží, viz. započetí budování rozsáhlých továren v Nevadě…). Pohlédněme na proces výroby druhogeneračního ethanolu:

Podle vyjádření představitelů projektu, jsou firmy schopny vyrábět ethanol z odpadu levněji, než z původní obiloviny a konkurovat cenám benzínu v USA do dvou let, bude-li se cena ropy nacházet v pásmu 90-100 USD za barel. I když by měla být produkční kapacita projektu jen zhruba 1 600 barelů tohoto typu ethanolu za den ve srovnání s klasickými ethanol firmami v USA, které produkují i stovky tisíc barelů biopaliva za den, tak se představitelé firem domnívají, že do deseti let dojde k rozvoji dalších 100 až 200 výrobních továren po celých Spojených státech. Tak uvidíme, zda se naplní předpověď. 

Na základě informací US Renewable Fuels Association dojde v tomto roce v USA k vyprodukování kolem 14,5 miliardy galónů (1 galón je cca 3,8 litru) ethanolu a z toho 1 miliarda půjde na export. Vývozy činily v tomto roce od ledna do června prozatím 416 miliónů galónů, to znamená meziroční nárůst 56%. I proto se cena oproti výchozím surovinám kukuřice nebo cukru stále drží (u kukuřice se očekává rekordní úroda z důvodu příznivého počasí a u cukru je značný skladovatelná přebytek minulých sezón). 

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivních kontraktů ethanol a kukuřice na burze CME Group v Chicagu a cukru na newyorské burze ICE (SOL Trader, denní data) v tomto roce:

  

Ztrojnásobení poptávky po plynu v Číně

Sobota, Srpen 23rd, 2014

Poslední léta oslabování ekonomického růstu v Číně tomu sice nenapovídají, ale jak jsme několikrát zmínili potenciál této nevýznamnější zěmě bloku emerging ekonomik není rozhodně naplněn. Jak psal Jan Dvořák, zvláště co se týče komodit, hraje rozhodně na světovém trhu prim. A jak to bývá, s dalšími nárůsty produktu se zvyšuje mnohdy exponenciálně poptávka po energiích. Mimo uhlí, které bude postupně ustupovat stále více do pozadí se tak bude více prosazovat zemní plyn. Podle americké vládní energetické agentury (EIA) se poptávka v Číně po plynu do 25 let více než ztrojnásobí (odhad kolem 495 miliard metrů krychlových do 2040 ze současných zhruba 147 miliard metrů krychových). Nyní, jak toto uspokojit? I když má země technicky největší světové rezervy břidlicového plynu, úskalí zcela rozdílných geologických podmínek ve srovnání například s USA, nedostatek vodních zdrojů pro těžbu zásadních a nedostatečná sofistikovaná infrastruktura pro těžbu a přenos komodity zůsobují výrazná omezení. Snad i proto nedávno čínská vláda snížila odhad domácí produkce břidlicového plynu do roku 2020 na polovinu. Nicméně, není všem dnům konec a například americký Halliburton, vedle dalších se snaží pomoci v oblasti know-how a technologií a ve spolpráci s čínskou STP spolupracují na břidlicových projektech v severozápadní části země.

Avšak, podle odhadů EIA, i když se podaří mnoho překážek v domácí produkci odstranit, tak stejně dosáhne její potenciál jen nějakých 58% domácí poptávky. Pohlédněme krátce na predikci chronologického vývoje nabídkového mixu podle EIA do roku 2040 (v biliónech krychlových stop), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je evidentní odhad nárůstu domácí těžby vyjádřeno modrým sloupcem, avšak za pozornost stojí žlutý sloupec charakterizující LNG dovozy, které se v tuto chvíli zatím podílejí na mixu relativně miniaturně. Na třetím místě se pak jeví jako potenciál ztrojnásobení importů zemního plynu z Turkmenistánu (hnědý sloupec) již během následujícíh šesti let!

Skutečně, po pěti měsích poklesu LNG cen se zdá, že se v Asii probouzí poptávka a například  z Indie a Thajska se zvyšuje (tyto země nemají dlouhodobé kontrakty a regují citlivě na cenu). Předpokladem je, že „do hry“ brzy vstoupí ve větším rozsahu Čína. Jistým problémem je však ona cena, která se podle Platts Japan/Korea Marker asijského benchmarku pohybuje současně kolem 11 USD za million Britských termálních jednotek. Teď, kdo bude vyvážet do Číny? Je známo, že Katar je největší exportér na světě a společně s Nigérií tvoří zhruba polovinu krátkodobých cargo dodávek. Nicméně,  podle studií zde v USA se předpokládá, že zcela zásadní podíl dosáhne na trhu LNG exportů, minimálně v Asii, Austrálie.

V USA se v současné době po poklesech cen plynu z června, kurz konsoliduje a odhad vývoje počasí hraje v tuto chvíli hlavní roli. Predikce vyšších teplot a zvýšená pravděpodobnost tropických bouří nahrává možnému obratu trendu. Zásoby se pohybují na 72 miliardách metrů krychlových, to je 17,3% pod pětiletým průměrem. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 132 961  kontraktů zemního plynu, změna za čtyři týdny o 18 338 kontraktů více na short.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného zářijového 2014 a lednového 2015 a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Srpen 18th, 2014

Pet: Zatím mi to přijde, že větší část lidstva je přesvědčena, že se vše vrátí do starých kolejí a hledají způsob jak se na návratu přiživit( spíše uživit). Menší část pochopila, že krize 2008 není jen krize systému, ale především cestou k jinému uspořádání věcí veřejných a ekonomických. Tím nemyslím kolaps USD, 3WW, potravinovou krizi, nedostatek vody, … a jiné katastrofické vize. Před rokem 2011 se vědělo, že Kanada těží ropu z břidličných písků, měl někdo představu, že vedle ve Státech během 2 let vzroste těžba ropy novou technologií na úroveň Saudů? O plynu ani nemluvím. Tím chci jen dokumentovat, že nové postupy( byť kontraverzní)přináší nové produkty. Jak je možné, že Rusko, Blízký východ tak podcenily nové postupy – sen o návratu do starých kolejí? Buď jde o vědomé selhání analytiků, nebo selhání mediálního prostoru, který se zabývá více krizí, než východisky z ní, nebo kombinaci všeho. Do starých kolejí ( před rok 2008) se prostě svět nevrátí – USA již nebudou mít tvorbu HDP založenou z 90% na službách, Německo nebude největší exportér, Československo je historie, juan nebude nekonvertibilní. Svět půjde jednoduše dál cestou nejmenšího odporu a to i v energetice. Proč by měli amíci chtít držet USD jako reservní měnu nr.1.? Přináší jim ten bonus co dříve? Podle mne ne a na rozdíl od jiného světa jsou na změnu statusu USD připraveni lépe. Psal jsem několikráte, že platby v juanech, rublech, korunách jsou pro kupujícího výhodné dokud budou tyto měny vůči dolaru oslabovat, že je to relativně výhodné pro prodávajícího je jen optická výhoda, zvláště u států, které musí investice nakupovat, navíc pozastavení investic( vliv oslabení měny prodražuje nákup) se projeví během 1-2 let. Pokud tedy USA využili kontraverzní technologii těžby ropy a plynu ke zcela novému uspořádání – z ropou vydíratelného státu do soběstačného, kde je záruka, že již nejdou cestou na kterou se ostatní svět(Evropa, Jižní Amerika, Blízký východ, China, … teprve chystají – čekají na bezpečnější způsob? Možná, ale to, že USA v tichosti odstranili svoji vydíratelnost přes cenu ropy( ke které třeba i přispívali) svědčí, že pochopili daleko dříve, že návrat do roku 2008 je překonaná vize.

 

Oracle: Smerujeme k veľkej menovej a finančnej udalosti ktorý obráti naše životy hore nohami (a druhá alternatíva je horúca vojna medzi veľmocami), dynamiku vecí priznávam sa som prestrelil ale keď príde bude to horšie ako som predpokladal.
Bude to opustenie od US$ a následný kolaps mnohých fin inštitúcií a následný kolaps niektorých ekonomík.

 

Petr Gejdos: Energie se nevyrábí – energie se zřejmě nejpřesněji vyjádřeno transformuje a usměrňuje žádaným směrem. To jen formálně na okraj.

Realita má nepříjemnou vlastnost, kterou žádnými kecy a pohádkami nelze trvale obcházet či eliminovat. Realita je taková, že EROEI nahlíženo z nejširší světové perpektívy se nepříjemně přibližuje hodnotě, pod kterou přestává být náš zvyklý svět funkční. Já nevím, zda-li si to uvědomujete ? Zdánlivě nekonečný a rovněž zdánlivě fantastický a povznášející rozmach “naší euro-atlantické civilizace” s hodnotou EROEI přímo souvisí, respektíve na reálné hodnotě EROEI závisí.

Je nutno si bytostně uvědomovat, jak ta naše civilizace na hodnotě EROEI závisí ! Naprosto zjednodušeně lze prohlásit, že příkladně EROEI = 10 (= dnešní pravděpodobná globální hodnota) říká pro stav takové civilizace, že cca jeden díl jakési globální energie jde na prostou (a vlastně nereálnou a tedy neudržitelnou) reprodukci lidstva a devět dílů jde na jakousi civilizační nadstavbu, která z lidské společnosti dělá onu CIVILIZACI !
V dobách, kdy ropa v tradičních naezištích 19. a 20. století tekla doslova ze země sama, tak tehdy globálně hodnota EROEI možná (lokálně ?) činila 20. To netřeba si plést s EROEI pouze ropy, kde to číslo činilo špičkově až 200 a zcela běžně třebas 100. Tak, jak globálně hodnota EROEI klesá, zmenšuje se jakýsi volný prostor pro civilizaci, jak si jí stále ještě představujeme, že to tak má být a je normální.

Jenže normální je a vždy bylo to, “co funguje dlouhodobě samo v Přírodě” – zde globálně činí EROEI = 1 ! Prostě trvale udržitelně fungující systém energii nehromadí a nevyužívá extenzívně. System je v rovnováze, de facto “MÁ DÁTI = DAL”. To, že lidstvo dokázalo vynalézavě tranformovat a usměrňovat energii se “ziskem”, to je pouze přechodný jev. To MÁ DÁTI = DAL nebylo překonáno ! Byl pouze odložen dopad této nenormálnosti. Vězte, že z hlediska Vesmíru se jedná v našem případě o drobnou fluktuaci a Vesmír nás zase pak srovná. JE TO ANALOGIE HRY S NULOVÝM SOUČTEM !! Vězte a věřte – je to tak. Biblický Armagedon je zde stále s námi. Neuděláte chybu, když si Bibli přečtete s otevřenou myslí. Alespoń jednou za život…
Amerika neudělá se štěpnou těžbou ropy a plynu žádné velké štěstí. JE TO POUHÁ DROBNÁ FLUKTUACE ONÉ VESMÍRNÉ FLUKTUACE ZVANÉ HOMO SAPIENS SAPIENS. Lidstvo vytvořilo grandiozní OVERSHOOT, tak grandiozní, že pověstní lumíci jen tiše závidí. A závěr je neodbytný…

 

DEERRICK: Západním výrobcům složitější a kvalitní elektroniky však bere chuť do dalšího podnikání urputná, soustředěná čínská snaha vyrábět stejně kvalitní výrobky za podstatně nižší ceny

 

Pet: Objem zpracované ropy v USA roste
Zásoby ropy v oklahomském terminálu Cushing, který je pro americký ropný trh nejdůležitější, klesly koncem července na šestiletá minima. Důvodem je přeprava ropy přímo do rafinérií na pobřeží Mexického zálivu a americkém Středozápadě. Současná nízká cena ropy WTI, která je na úrovni 97 USD za barel, je pro rafinerie důvodem, aby vyráběly více produktů. Množství zpracované ropy dosahuje v posledních týdnech rekordních 16,8 milionu barelů denně, což překonává rekord z léta 2005.(Colosseum)

 

Pet: k uvedenému tématu je na dokreslení zajímavý článek na http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2702326/project-syndicate-cinsky-zly-sen.html

Nejistá schopnost – či ochota – čínské vlády udržet na uzdě dluh je patrná z jejího protichůdného odhodlání zavést významné strukturální reformy a současně udržet roční růst HDP ve výši 7,5%. Vzhledem k tomu, že Čína vděčí za svůj nedávný růst z velké části dluhově financovaným investicím – často do projektů, jako jsou infrastruktura a bydlení, které měly podpořit čínský sen –, jakákoliv snaha získat růst úvěrů pod kontrolu pravděpodobně vyvolá tvrdé přistání.

Další podobností je nahromadění dluhu uvnitř firemního sektoru. Firemní pákový efekt v Číně se zvýšil ze 2,4násobku kmenového kapitálu v roce 2007 na loňský 3,5násobek – což je výrazně nad úrovní Spojených států a Evropy. Téměř polovina tohoto dluhu se stane do roka splatnou, přestože se jeho velká část využívá k financování mnohaletých infrastrukturálních projektů.

Situaci dále zhoršuje fakt, že velká část nových úvěrů vznikla v sektoru stínového bankovnictví s vysokými úrokovými sazbami, takže schopnost vypůjčovatelů splácet se stává přetíženou. Každá pátá korporace nese na svých bedrech zátěž dluhu přesahujícího osminásobek kmenového kapitálu a vydělává méně než dvojnásobek splátky úroků, což značně oslabuje odolnost těchto firem vůči růstovým šokům.

Čínská situace je jistě extrémnější než japonská. Japonské investice dosahovaly na vrcholu 33% HDP, oproti 47% v Číně. To je značný rozdíl, zvláště když uvážíme, že čínský HDP na obyvatele činí pouhých 19% maximální hodnoty v Japonsku, zatímco její dluh již dosáhl 60% japonského. Akumulace dluhu v Číně – 71 procentních bodů HDP za posledních pět let – je navíc mnohem prudší než v Japonsku, kde úroveň dluhu vzrostla za pětileté období před krachem pouze o 16 procentních bodů.

 

Jan Altman: 

ECB se bude usilovně snažit znehodnotit EURo…. (celkově i vůči dolaru).
A ČNB se bude snažit znehodnotit korunu vůči slábnoucímu EURu.
A nakonec FED také přistoupí ke znehodnocování USD – bude to jako 3 tonoucí stahující se navzájem stále hlouběji.

Ale v novinách se stále bude krákat, že EURo posílilo k USD o 0.7% a druhý den, že zase posílil dolar vůči EURu o 0.8%.

Jako 3 frajeři hádající se v utržené kabině výtahu, kdo má frňák výše.

 

Bude ropa ještě zapotřebí?

Sobota, Srpen 9th, 2014

Ačkoliv se proloubily sankce vůči Rusku, v Iráku a Gaze eskaluje napětí, a podobně, tak s cenou ropy u kontraktů s nejbližší dodávkou to moc nehne, naopak má tendenci klesat. V danou chvíli je situace taková, že revoluce břidličných vrtů v USA a kanadských písků kombinovaná s silně podprůměrným vývojem ekonomik ve světě způsobuje relativní nadbytek komodity na trhu. To je zřejmé i po vyjádření Saudské Arábie tento týden ohledně prodejních cen pro americký a asijský trh, kdy byly uplatněny výrazné slevy. Saudská Arábie se dostává do cenové války například se zeměmi západní Afriky, odkuď Amerika ještě v roce 2007 importovala kolem 2 miliónů barelů za den. Dnes to je zhruba 300 tisíc barelů za den. A tak Nigérie a další africké země se začínají orientovat více na asijský trh a v podstatě se pouštět do cenové války v rámci OPEC kartelu samotného.

Ani se sankcemi vůči Rusku, co se týče energií to nevypadá tak černě jak se snaží prezentovat média. Respektive prozatím. Princip mikro-cílování USA a EU v tomto ohledu jistě nahrává firmám jako americkému energetickému gigantu Exxon, který začíná dnes pracovat na ropném vrtu v Arktickém oceánu v kooperaci s ruským gigantem Rosněft. Dohoda byla podepsaná před sankcemi a není jima ovlivněna, alespoň ne krátkodobě. Jedá se tak o první z kolem 40 potenciálních vrtů v oblasti, která podle Rosněftu skýtá potenciál 9 miliard barelů ropy! Otázkou je dlouhodobá proveditelnost projektů s ohledem na dlouhodobé financování v případě trvání sankcí respektive jejich další rozšíření. Nicméně to se zdá, že ani Exxon , ani BP (která má v Rosněftu 20% podíl), a další v tuto chvíli nijak netrápí.

Ropy se zdá dostatek a potenciál dalších nalezišť stále existuje. Nicméně v případě silnějšího růstu ekonomik, zvláště z emerging markets se dostatek rychle může změnit v nedostatek a to kombinováno s geopolitickými konflikty povede k růstu ceny silněji nahoru. To je proč u kontraktů s delší dodávkou v budoucnu můžeme pozorovat naopak vyšší ceny. Ve světě se sice zavádějí stále více projekty v rámci omezení ropného využití, které mají podle různých studií umožnit dosažení stropu spotřeby ropy někde kolem 2020-2030. Jedná se ať už o infrastruktury solární energie či aut na elektrický pohon, a podobně. Nicméně ropa není jen o této energii, ale její využití je značné také v jiných odvětvích.

Jako příklad lze uvést zemědělství a to nejen jako palivo pro pohon traktorů, kombajnů a dalších transportních prostředků, ale také při výrobě hnojiv. A to jako extrakt ropy pro získání hydrogenů jež se kombinuje s dusíkem pro výrobu čpavku. Naštěstí v případě vyčerpání ropných zásob lze využít zemní plyn a z něj získat substitut hydrogenu methan. Pohlédněme na rozsah využití hnojiv v zemědělství v jednotlivých letech od 60. let:

Dále, kolem 3-4% světové produkce ropy je využíváno ve výrobě plastů, i když v USA se již ropa nevyužívá, ale spíše deriváty plynu. Ve světě je však stále využití ropy patrné.

10% produkce ropy je využíváno jako vstupní surovina v chemickém průmyslu. Až 80% vstupní komodity pro výrobky v kosmetice představuje ropa a její deriváty.

Nemluvě o zdravotnictví a zdravotnických potřebách vyráběných z ropných derivátů plus obrovská spotřeba plastů v tomto odvětví činí ropu stále žádanou surovinou.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na ropu Brent na burze ICE, bližší zářijový 2014  a vzdálenější leden 2015 kontrakty a jejich spread, kde je patrný pokles komoditního spreadu v tuto chvíli. Otázkou jak dlouho bude trvat? (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Curve fitting vs optimalizace u trading systémů (AOS)

Sobota, Srpen 2nd, 2014

Ačkoliv od konce 90. let, kdy se v obchodování na trzích začaly ve velké míře prosazovat automatické trading systémy (AOS) uplynula již řádka let (dnes již kupříkladu tvoří rozhodující podíl na obchodování komoditních fondů, přespoloviční na akciovém trhu, atd.), tak se nad tématem zda a do jaké míry optimalizovat parametry strategií stále živě diskutuje. V první řadě je nutno zmínit, že při stavbě jakékoliv systému či obchodní metody, je nutno vycházet z logických a ekonomicky správných předpokladů. Dále pak, pokud toto splněno, je výhodou pokud člověk na trhu strávil nějakou dobu a má značné zkušenosti s chováním trhu v různých periodách a dokáže systém těmto změnám správně  přizpůsobit.

 

Vyvarování se nástrah při stavbě AOS

Klasickým příkladem systému s pochybným logicko-ekonomickým předpokladem je například strategie prezentovaná v Montley Fool médiu v roce 1996 zvaná „Foolish Four“. To znamená vysledování, že všechny akcie tohoto portfolia vysoce dividendově výnosných akcií vydělávaly v sudých letech a v lichých letech se vedlo nejlépe akcii s druhou nejnižší valuací v portfoliu, vedlo k závěru, že podle datového vzorku od 1973 do 1996 by daný systém, pokud takto aplikován nákupem portfolia pro sudé roky a jen dané akcie pro liché roky, výrazně překonal akciový index.  Nicméně, jak ukázala studie Granta McQueena a Stevena Thorleye: Mining Fools Gold, z roku 1999 v časopise Financial Analyst Journal, tak toto by neplatilo v jiné periodě a dalších letech. Proč? Protože strategie nedává logicko-ekonomický smysl ve své premise a je předmětem tak zvaného „drilování dat“ alias ve statistice hovoříme o data miningu, to znamená lidově řečeno dolujeme až něco konečně najdeme, co se zdá, že funguje. Podobně je tomu u hledání numerického vyjádření parametru (inputu), například specifického čísla u délky klouzavého průměru, a podobně, až nám začne něco ukazovat na equity, že to je ono. Špatná zpráva: s velkou pravděpodobností není. Proto, abychom zabránili, lépe řečeno výrazněji omezili inherentnímu data miningu, je kromě jiného nutné také, aby byla prověřena robustnost parametru či souboru parametrů a to při všech logicky definovaných intervalech jejich změny ať už číselné nebo u kvalitativních proměnných nabývajícíh hodnot ano/ ne (1,0), jejich kombinací a tak dále. Mezi známé metody omezení data miningu při tvorbě strategií patří pro názornost následující. Nebudu se však nyní rozepisovat o každé z nich, to by bylo na samostatný článek, který si nechám na příště. Pohlédněme tedy na krátký přehled:

 

Za jakých podmínek optimalizovat a jak zabránit curve fittingu?

Máme-li tedy logicky správnou strategii s robustními parametry inputů používaných indikátorů, můžeme přistoupit k jejich optimalizaci pro co nejpravděpodobnější cílování maximálních profitů pro období následující. A zde nastává problém, do jaké míry a jak optimalizovat, aby nedošlo k přeoptimalizaci, jinak řečeno curve fittingu a možnému neracionálnímu očekávání nadprůměrných zisků? K tomu může sloužit jako jedna z metod otestování strategie při různých velikostech inputů a vyjádření, zda nejvíce výkonný inuput v daném období má tendenci být opět nejvíce výkonný v období následujícím. V takovém případě můžeme s jistou pravděpodobností předpokládat, že optimalizace povede k nejlepšímu možnému výsledku v dalším období. Naopak, nenalezneme-li u daného systému při testu tento vztah je lépe použít velikost inputu historicky zabezpečující průměrný očekávaný výnos. V případě značně negativního vztahu, kdy nejlepší input v daném období mívá tendenci být nejhorším v následujícím období, stojí za to použít velikost inputu, která zabezpečovala podprůměrnou výkonnost minule a existuje šance pro nadprůměrnou výkonnost v období příchozím. To vše za předpokladu robustnosti všech inputů definovaných v logickém intervalu navrženého systému.

Pro účely tohoto článku si pak můžeme provést  analýzu čistých ročních profitů (tedy roční periody) při jednotlivých změnách inputů indikátoru koeficientu volatility a jejich vztah z předešlého roku na rok následující. Použijeme úspěšný AOS obchodovaný v praxi na trhu mini MidCap futures (EMD), kde je jedním z inputů právě indikátor volatility a robustnost parametrů je výrazná. Pro zjednodušení použijeme údaje o čistém zisku na obchodovaný jeden kontrakt za poslední zhruba tři a půl roku. Toto si vyjádříme jako pořadí (nejvyšší čistý zisk při dané hodnotě koeficientu = první pořadí a nejnižší čistý zisk u jiné hodnoty koeficientu = poslední pořadí v daném roce). Následně si vytvoříme souřadnice podle toho, jaké pořadí bylo v předešlém roce a jaké pořadí v roce bezprostředně následujícím. Například daná hodnota koeficientu byla v předešlém roce podle čistého dosaženého zisku AOS na prvním pořadí a v roce následném na třetím pořadí, pak bude mít souřadnici [1,3], a tak dále. Toto provedeme pro všechny testované hodnoty koeficientu volatility a graficky vytvoříme bodový graf:

V tomto případě testu optimalizace parametrů koeficientu volatility v intervalu od 0,75 do 1,75 se ukazuje, že výběr velikosti inputu, který poskytl nejlepšího čistého zisku v předchozí periodě (tomto zjednodušeném příkladu roce) není nejvýhodnější variantou pro následující období jelikož křivka závislosti je mírně klesající a koeficient determinace R2  nízký, tudíž není patrná korelace. Je lépe využít AOS s hodnotou koeficientu volatility, při které bylo na backtestech dosaženo čistého zisku odpovídajícího průměrnému ročnímu zisku a nesnažit se optimalizovat inputy volatility k dosažení nadprůměrného profitu. Přeoptimalizovaný parametr by nám pak v reálu mohl u AOS vykázat návrat k průměru a pakliže způsobil v minulém roce nadprůměrný zisk, v roce následném by mohlo dojít naopak k profitu podprůměrnému. Existuje tudíž velká pravděpodobnost curvefittingu, pakliže budeme optimalizovat AOS pro maximální čistý zisk za poslední sledovanou periodu.

Jiným příkladem, za využití stejné metodiky testu, pak může být další robustní AOS systém z reálného obchodování a to na trhu mini S&P 500 futures (ES), který využívá indikátoru Gap down. Po otestování hodnot parametrů v intervalu 2 až 10 dostaneme následující graf:

U tohoto systému pak hodnoty inputů, které zabezpečovaly nadprůměrnou výkonnost AOS podle dosaženého čistého zisku na jeden obchodovaný kontrakt v předešlém období mají tendeci opětovně zprostředkovat nadprůměrný výnos v periodě následující. Regresní křivka je tudíž rostoucí a koeficient determinace R2 není nejmenší, což poukazuje na jistou korelaci (v tomto případě pozitivní). To znamená provedení optimalizace je žádoucí procedura a neměla by vést ke curvefittingu.

 

Závěrem

Podle názorného zjednodušeného příkladu lze tedy říci, že optimalizace parametrů u automatizovaných obchodních systémů (AOS) má své místo a pro cílování potenciálně co nejlepších výsledků je žádoucí. Nicméně jedná se o komplexní záležitost a před její aplikací jsou nutné další testy jejího případného vlivu, který může mít naopak adverzní charakter v důsledku výběru souboru přeoptimalizovaných (curve fitted) parametrů a následným návratem výkonnosti AOS k dlouhodobému průměru. To znamená, vybíráme-li v případě curve fittingu nejlepší parametry dle minulého období, může dojít v období následujícím k podprůměrné či negativní výkonnosti v rámci tak zvaného mean reversion. Naopak, existuje-li u nejlepší sady parametrů v předchozích obdobích pozitivní autokorelace výkonnosti s výsledky v následujícíh obdobích, je optimalizace naopak velkým pomocníkem.

BBI: Došel plynu dech?

Pátek, Srpen 1st, 2014

V dnešním krátkém komentáři se vrátíme k našemu dubnovému investičnímu doporučení na pokles ceny plynu . Všechny předchozí opční spready byly uzavřeny ziskově a nyní expirovaly i poslední opční spready, které dosáhly dokonce maximálního možného výnosu ve výši mezi 6 až 12 % (dle investičního profilu) za pouhé 3 až 4 měsíce. Prozatím ale v této investici dále nepokračujeme, cena plynu již poklesla o zhruba 20 % od chvíle našeho dubnového doporučení, dostala se tak do středu námi očekávaného koridoru, kde vidíme střednědobě adekvátní úroveň ceny plynu a ani opční prémie nejsou aktuálně příliš atraktivní, pro dosažení maximálního možného výnosu z nových kontraktů bychom nyní potřebovali další propad spíše k dolnímu okraji námi očekávaného koridoru, což by znamenalo alespoň zhruba dalších 10 % dolů, což je po poklesech z posledních týdnů již méně pravděpodobné než v době našeho původního doporučení. Takže i ve strategii na komoditní a měnové spready budeme nyní čekat na vstup do nových investičních příležitostí.

 

 

Toto je již ona dubnová analýza:

Dojde plynu opět dech?

4/2014 Tuhá zima v USA a vývoj na Ukrajině způsobily nárůst plynu o téměř 40 procent. O takovém růstu se ostatním komoditám z energetického sektoru může pouze zdát. Nicméně tyto události nemohou mít dlouhodobě na ceny plynu v USA žádný vliv. Pokles cen plynu je na spadnutí. Vydělejme na tom 5 % až 12 % za půl roku.

 

Na Floridě teploměr pod nulou 

Vzpomínáte si také, jaká byla letošní zima v USA? Bílý dům v závějích, teploty v New Yorku hluboko pod bodem mrazu a sníh na Floridě. Letošní zima byla v USA opravdu extrémní, což vedlo k velkému nárůstu ceny plynu.V důsledku zvýšené spotřeby se zásoby snížily pod 10-letý průměr, nicméně i nadále zůstávají na velmi komfortní úrovni. Zima je ale už úspěšně za námi a ceny plynu zatím nijak razantně neopadly a zůstávají stále výrazně nad úrovní před počátkem zimy. Důvodem nebude ani krize na Ukrajině, jelikož ta nijak nemůže ovlivnit cenu plynu v USA. Vyšší cena tak zůstává spíše z psychologického pohledu na trh s plynem než z fundamentálního hlediska. 

 

Čas poklesu
Boom s břidlicovým plynem se postaral o to, že byla cena plynu v minulých letech stále držena pod tlakem, což bude působit na plyn dlouhodobě. Nedá se předpokládat, že i když se plyn od svého dna na jaře 2012 odrazil již o téměř 150 %, že by růstový trend měl přetrvat i dlouhodobě.

Z pohledu technické analýzy nebyl ani jeden z pokusů o růst nad původní roční maxima kolem 4,4 USD trvalý a vždy došlo ke zpětné korekci a očekáváme, že se dlouhodobě bude pohybovat spíše v rozmezí 3,2 až 4,4 USD. 

 

Pozor na futures i ETF
Při investicích do plynu platí opět stará známá problematika nutnosti investovat přes futures kontrakty, jejichž držení přináší vícenáklady. Tento efekt byl velmi dobře znát v posledních 5 letech na vývoji ETF rolující futures kontrakty na plyn, kdy zatímco je cena plynu na pětiletém horizontu 10 % v plusu, cena ETF je na pětině hodnoty! 

 

12 % za 6 měsíců
Z výše zmíněných důvodů je vhodnou konstrukcí, jak vytěžit neefektivity z rolování futures a z dlouhodobého tlaku na ceny plynu, vstup do střednědobých vypisovaných opčních spreadů krytých plně nejen koupenou krycí opcí, ale i dostatečnou cash pozicí na tyto ETF rolující futures kontrakty na plyn. Ideální se jeví vstup při pokusech plynu opustit výše zmíněné rozpětí a při cenách plynu kolem 5 USD výrazněji navýšit váhu v této strategii. V konzervativnější variantě si takovou konstrukcí jdeme pro výnos 6 % za 2 až 6 měsíců při maximálním riziku 4 % investované částky, v dynamičtější variantě pak pro 12 % za stejné období při maximálním riziku 8 % investované částky a to i při minimálním poklesu ceny podkladového fondu.

 

Autor: Jaroslav Brzoň, Chief Investment Officer BBI

Dvě malé společnosti profitující na LNG

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Před týdnem jsem věnoval článek o LNG jako takovém, dále o jedné velké společnosti. Dnes půjde o dvě společnosti. Akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se a NYSE. Jedna společnost je klasický těžař, druhá společnost se zabývá podpůrnými službami pro těžaře. Tato druhá společnost není mezi investory tolik známa, protože se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Akcie společnosti Apache

Čtvrtek, Červenec 17th, 2014

Společnost Apache je tou, jejíž analýzu jsem zmínil v úvodním článku v úterý. Je to společnost s kapitalizací téměř 40 miliard dolarů, je součástí indexu S&P500. Aktuální P/E je necelých 18, forward P/E je necelých 15 a P/B poměr je 1,2. Předlužená společnost také není.

Zmiňovaný P/B poměr je 1,2, přičemž u konkurentů se liší – od 1,7 u Chevronu, přes 2,0 u ConocoPhilips až po 4,0 u EOG.

Loňské tržby dosáhly 16 miliard dolarů, EBITDA činila 10 miliard. Dividendový výnos není úchvatný, činí 1,3%. Na druhou stranu, společnost má pro letošní rok schváleny zpětné odkupy akcií ve výši 2 miliard dolarů.

Co je tak zajímavé na této společnosti v souvislosti s LNG? Jsou to investice do doprovodné infrastruktury.

Na prvním místě je poloviční podíl v LNG exportním zařízením Kitimat s exportní licencí do roku 2031, na druhém projekt Pacific Trail Pipeline (plynovod) a na závěr zůstávají rozsáhlé plochy půdy vhodné k průzkumu ložisek.

Kitimat je soukromý přístav, třetí největší na západním pobřeží – jeden z nejbližších podobných zařízení k Japonsku, lodní přeprava trvá 10 dní. Pacific Trail Pipeline je plynovod o průměru 1 metr a kapacitě přes 100 miliónů mdenně.

Oba tyto projekty jsou investice do diverzifikace, tyto projekty budou generovat stabilní příjmy nezávisle na ceně plynu, primárně v závislosti na objemu zkapalněného plynu. Ten by měl do budoucna růst.

Kdyby nebylo investic do přístavu Kitimat, plynovodu a ploch vhodných k průzkumu, zdála by se mi akcie správně oceněná. Pokud však přičtu exportní zařízení Kitimat a, mohou jít v dlouhodobém horizontu výnosy společnosti nahoru, nehledě na ceně plynu.

Přístav a plynovod vidím jako získanou dlouhodobou „call opci zdarma“.

 

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Cyklus o LNG – co je to a jak na něm profitovat

Úterý, Červenec 15th, 2014

Dnes vyhlašuji „7 dní LNG“. Ke zmínkám o něm zde na webu došlo již několikrát, zejména v diskusích pod různými články.

V tomto článku se podívám na to, co to vůbec LNG je a proč se o něm tolik mluví.

Pozítří bude následovat pohled na akcii společnosti, které se v tomto segmentu výrazně angažuje – nejde o žádnou malou společnost, tržní kapitalizace se pohybuje v desítkách miliard dolarů.

Na příští pondělí chystám pro předplatitele analýzu dvou menších společností – i tak však nepůjde o žádné mikro společnosti, akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se na NYSE. Jedna bude klasický těžař, druhá se zabývá podpůrnými službami.

Co to je zkapalněný zemní plyn? Anglicky Liquified Natural Gas – odtud zkratka LNG. Ke zkapalnění zemního plynu dochází při přibližně -160 stupních Celsia, před tím je však nezbytné jeho vyčištění – tedy zbavení příměsí. Co je hlavní výhodou LNG? Je jím pokles objemu 600x. Tento pokles výrazným způsobem usnadňuje jeho přepravu mimo potrubí. Objem 1m3 se díky tomu zmenší na krychli o straně necelých 12 cm.

Jak moc je LNG důležitý ukazuje následující obrázek – potrubí je položeno pouze v Severní Americe a směrem z Ruska do Evropy. Tuto mapu již předplatitelé znají – použil jsem ji při analýze Ruska. Ukazuje globální přepravní trasy zemního plynu – jak v „klasické“, tak i ve zkapalněné formě.

 

Jak to vypadá s poptávkou po LNG? Ta zatím roste, polovinu poptávky představují Japonsko a Jižní Korea. V blízké budoucnosti se dále očekává výrazné zrychlení tohoto růstu. Motorem tohoto růstu bude Čína (i přes nedávný dlouhodobý kontrakt Číny s Ruskem na dodávky plynu), tamní poptávky v posledních letech rostla o čtvrtinu ročně, do pár let by měla v poptávce po LNG překonat Japonsko a dostat se na první místo.

Podle odhadů aktuálně existují necelé 4 stovky LNG tankerů, průměrná kapacita cca 150 tisíc m3. Infrastruktura spojené s LNG globálně roste, za příštích 6 let má být tímto směrem investováno v průměru minimálně 10 miliard dolarů ročně.

Jak jsem slíbil na úvod, pozítří vyjde analýza společnosti, výrazně angažující se na LNG trhu, v pondělí analýza dvou menších společností určená pouze předplatitelům.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

 

Quo vadis Dr. Mědi?

Sobota, Červenec 12th, 2014

Podobně jako bylo provedeno u kávy v rámci soutěže, tak bych se rád vrátil k dalšímu zmíněnému aktivu a to mědi. O té jsme se stručně zmínili v polovině dubna a skutečně se zamýšlený směr potvrdil. Nyní, jelikož výstupní metodika je, jak mohou potvrdit ti z nejúspěšnějších traderů v mnoha případech důlěžitější než strategie a časování vstupu. Tím samozřejmě neznehodnocujme vstupy, obojí musí být co nejdůkladněji zváženo a kvantitativně bez emocí a ega testováno, například pomocí AOS, avšak výstupy jsou něco, co zvláště v periodách kratších trendů s vyššími výkyvy v jejich trajektorii v posledních zhruba desíti letech, čemu je potřeba důklaději věnovat své testy a pozornost.

Avšak zhrňme si situaci nejprve fundamentálně. Cena mědi v tomto roce zaznamenala výraznější pokles nejen z důvodu horších dat globální ekonomiky a poklesu růstu produktu v BRIC bloku, který patří mezi hlavního konzumenta. Mezi zásadní důvod pak bylo považováno snížení poptávky Čínou (konzument 40% světové produkce), kde červený kov slouží mimo jiné jako zástava půjček a existovalo v rámci šíření defaultů podezdření, že dojde k omezení využití komodity. Tuto situaci jsem definoval jako realtivně fundamentálně neopodstatněnou a trhem přestřelený kurz směrem dolů jako pravděpodobnou příležitost. Cena se tedy do dneška skutečně ode dna odrazila a to nejen u mědi, ale zároveň u dalších průmyslových kovů jako nikl, hliník, zinek a olovo. Ne nenechme se ukolébat, že v Číně je již vše úpně v pořádku a byla nastolena fáze opětovného rychlejšího  růstu. Naopak, na čínsko-americkém zasedání o změnách klimatu a ekologicky šetrné energii teto týden v Pekingu, prohlásil čínský ministr financí Lou Jiwei, že onu cílovanou metu 7,5% růstu domácího HDP by spíše považoval za strop než hranici podpory a Čína je připravena i na nižší růst do budoucna, pokud tedy bude pokračovat vytváření pracovních pozic jako doposud (do května bylo tento rok vytvořeno 6 milónů nových pracovních míst a míra růstu produktu byla za první čtvrtletí 7,4% meziročně). Zároveň vyzval USA, aby  byly hlavním tahounem světového hospodářského růstu. Co víc, naznačil, že vláda neplánuje další nový fiskální stimulus ekonomiky, což je obvykle zpráva, která komodity jako měď ovlivňuje. Tentokrát však se kurz kovu nepropadl a spíše po pěkném pohybu vzhůru v posledních měsícíh zůstal v konsolidačním pásmu posledních dní. Co tomu přispívá?

Minule jsme zmínili, že média argumetují ne zcela přesně pokuď se jedná o předpokládaný převis nabídky. Ten jsme označili za historicky ne tak výrazný. A při náhlém zvýšení poptávky či omezení produkce může dokonce dojít rychle k predikci deficitu. V tuto chvíli se jedná spíše o otázku, jelikož i když se poptávka v Číně oproti počátku roku po mědi zvýšila a je možné predikovat růst přes 5% meziročně tak graficky vyjádřeno mají importy kovu stále prostor pro růst pro to, abychom očekávaný převis nabídky eliminovali. Na druhé straně, na trhu se objevila zajímavá situace, kdy tavírny například v samotné Číně mají tendenci odkládat produkci pokud je cena kovu pod určitou hodnotou.  Velice zajímavý je pak výrazný pokles zásob na skladech certifikovaných burzou London Metal Exchange. Pohlédněme na dané situace graficky:

Pozitivní pro komoditu v pokračování růstu ceny by mohl dozajista být příslib nového indického premiéra Narendra Modi, který se zavázal doručit elektrickou energii 400 miliónům domácností v zemi, v současnosti v podstatě bez elektřiny. Jendou věcí je však energii vytvořit a další je pak její rozvod, zvláště do vzdálených vesnických oblastí. To si jistě vyžaduje nejen energetické zdroje, v případě Indie zřejmě uhlí, ale pro vybudování rozvodné energetické sítě samotné pak mnoho, mnoho mědi mezi jinými komoditami (cement, ocel, železná ruda, apod.). Uvidíme jak se situace vyvine.

Existují tudíž v tuto chvíli dva proudy a to stále očekávaný převis nabídky červeného kovu tento rok a na druhé straně potenciál rychlé změny v deficit v případě spíše zvýšené poptávky, jak uvedeno u indického příkladu, než ve výpadcích v produkci (i když pokles zásob ve skladech cetifikovaných burzou LME je jistým varováním).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 3 896  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 8 684 kontraktů z prodejní strany na nákupní oproti předchozímu týdnu).

Technicky pak došlo k akceleraci ceny nad 200-denní kouzavý průměr a proražení neckline dvojitého dna, které jsou zhruba na stejné úrovni v tuto chvíli a budou sloužit jako support. Osobně jsem na rozdíl od kávy, kterou jsem viděl spíše na exit v případě mědi pro zachování dlouhé pozice a definování výstupu pod zmíněnými úrovněmi supportů, kterýkoliv z nich nastane dříve.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na měď na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 7th, 2014

lulinak: jedinou, opravdu jedinou pravdu ma trh, pouze trh a nic nez trh.
A je uplne ukradeny proc je na trhu zlata ci akcii ci dluhopisu apod. takova nebo makova aktualni hodnota, proste takova je a bud to zobchodujes anebo nezobchodujes.

 

mimi: Docela by mě zajímal Váš i jiných pohled na bavlnu.

 

DEERRICK: vás zajímá cotton?já na bavlnu také koukal.Padá,jako zralá hruška.Ale na týdenním grafu by se teď mohla zaseknout na těchto hodnotách.Pokud ano,tak bych jí sledoval.Když by konsolidovala delší dobu,tak bych jí někde kolem 68,50 až 70 koupil,stopku dal 2 bodů níž a čekal,pokud se odrazí a poleze nahoru,pak stačí málo a může zase vylézt hezky rychle nahoru.

To samé jsem udělal 1.7.2014 s pšenicí.Jsem vypsal 1 short put opci se strikem 770 a expirací 25.7.2014,vzal 10,5 bodů,protože si myslím,že po tom pádu se pšenice zasekne zde.A když ne,budu mít po expiraci koupeno za 770.A určitě se vyskytne sucho či požáry či Ukrajina bude válčit nebo Rusko omezí vývoz.A navíc proti koupi můžu vypsat 2 opce pšenice se strikem třeba o 20 bodů výš.Tím získám 20 bodů,premii za 2 short call opce a budu případně řešit jen jednu short call opci,kdyby strik vylezl o 20 bodů.

dnes už se mi opce na pšenici hodila do plusu asi 50 USD.

Wheat – aug 2014 570,00 25-7-2014 Krátká pozice Put 1 10,500 9,125 -456 53 USD 912 13,10

mám jen jednu opci,protože jsem plně naložen vším možným,dnes se forex hýbe,indexy také,mám ještě třeba japonský index Nikkei.

Nikkei 225 Index – jul 2014 15.625 11-7-2014 Krátká pozice Call 2 132,50 50,00 -50 000 78 434 JPY 15 349

Nikkei 225 Index – jul 2014 15.000 11-7-2014 Krátká pozice Put 1 103,00 38,00 -19 000 30 474 JPY 6 009 63,11

závěr: bavlna – čekat a sledovat,pád neustále probíhá.Denně 1 nebo 2 body.Konsolidace,nejlepší je,když to začně dělat po konsolidaci nižší dno a vyšší vrchol,pak při návratu k nižšímu dnu koupit,a čekat.třeba dát stop loss body,1500 USD odepsat.Nebo proti koupenému kontraktu vypsat 2 short call opce,premie těch 1500 zalepí.

Podle mne od ceny 68 to už moc padat nebude.možná tak další 4 bodíky,ale ty lze přikrýt vypsanou opcí nebo dvěma.

 

 

Nevhodnost některých ETF II.

Sobota, Červen 28th, 2014

O mnohdy zcela odlišném vývoji některých akciových ETF oproti podkladovému aktivu, jehož vývoj mají kopírovat jsme v minulosti psali. Jedná se ve značné míře o komoditní ETF z důvodu vlivu contanga (ceny vzdálenějších futures kontraktů jsou vyšší než bližších) a vlivu chátrání volatilitou (volatility &  leverage reset decay). Dále jsme zmínili ETF kontrakt na index volatility VIX, jež má ty samé charakteristiky, které neznamenají jen odchylku od skutečného pohybu ceny podkladového aktiva v krátkém období, ale hlavně pak nakumulování těchto odchylek a zcela odlišný vývoj v období dlouhém. Jedná se tak o akciové kontrakty, které znějí marketingově dobře a pro neznalé správně, ale mají s profesionálním obchodováním, asset a risk managementem pramálo společného. Na toto upozornil tento týden i sám tvůrce VIX indexu volatility akciového trhu na burze CBOE v Chicagu prof. Robert Whaley na konferenci ETF.com Global Macro ETF Strategist v New Yorku ve čtrtek. Zdůraznil, že tyto ETF jsou mnohem méně senzitivní na vývoj indexu a tak jako zajišťovací instrument nesprávné. Dle něj investoři mnohem lépe udělají při jejich prodejích (short pozicích) než při nákupech, které právě mají sloužit jako ochrana proti růstu volatility trhu, ke které dochází zvláště při propadech akciového trhu.

Jako zajišťovací instrument pak slouží ty, které k tomu byly určeny a to futures a opce na futures, forwardy, apod. s výběrem expirace dle časového horizontu zajištění. Další snad ještě extrémnější formou některých zcela nesprávných akciových ETF kontraktů jsou ty, které se snaží  opět z důvodu marketingu, nikoliv profesionální správy, nabídnout kopírování aktivních asset manažerů, jako hedge fondů, apod. Velmi významná podskupina hedge fund průmyslu je tvořena komoditními manažery, tak zvanými CTA, kde většina (dnes přes 70%) využívá AOS systémy převážně trendového charakteru (breakout, moving average crossovers, apod.) k zachycení trendů na trhu jak nahoru tak dolů a profituje mnohdy ze zvýšené volatility na trzích (long volatility). Jelikož v krizovém roce 2008 měli CTA manažeři velmi úspěšný rok, jako jedno z velmi mála aktiv oproti klasickým aktivům, které naopak prudce propadly na ceně, tak samozřejmě toto nezůstalo bez povšimnutí tvůrců akciových ETF. Tito přišli s novými ETF kontrakty, které měly vývoj této významné podskupiny hedge fund průmyslu kopírovat.

Jedním z těchto produktů je například ETF Rydex Fund (symbol RYMFX), který započal obchodování v r. 2007. Porovnejme tedy vývoj tohoto fondu s indexem komoditních manažerů jako Newedge CTA index (samotný skutečných CTA asset manažerů světle modře), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Na obrázku je zřejmé, že Rydex ETF, i když má průmysl komoditních manažerů ve svém názvu, tak ani trochu nekopíruje vývoj indexu. Spíše pak kopíruje strategii, a to je na obrázku také naznačeno, vyvinutou pro zjednodušení trendového obchodování a to S&P Diversified Trend Indicator. Tyto dvě křivky fondu Rydex a Trendového indikátoru jsou téměř na 100% splývající, navíc ETF ještě i tento indikátor dokonce podhodnocující.

S&P Div. Trend Indicator byl vyvinut, aby zjednodušil trend followingovou strategii a byl na trhu prodejný jako strategie, alespoň se snažící napodobit index komoditních obchodníků. Jedná se o investiční nákupní a prodejní strategii (long/ short) založenou na jednoduchém indikátoru na 24 futures trzích s rovnoměrným zastoupením komoditních a finančních futures kontraktů.  

Velmi podobný vývoj pak má vývoj ETF akcie od společnosti Wisdom Tree. ETF, symbol WDTI, která započala obchodování od r. 2011 a vývoj je podobný jako u výše uvedené ETF a je evidentní její silná korelace s Trend Iindikátorem od S&P ne zmíněnou podskupinou hedge fund průmyslu jako takovou.

Je zřejmé, že vývoj ať již podílových fondů nebo ETF jednoduše nemůže nahradit plnou investici do samotných komoditních manažerů a nedá se zjednodušit jejich operační a exekuční kvalita pomocí jednoduchého indikátoru. Z toho pak vyplývá, že pro získání přehledu o agregátním vývoji komoditních manažerů (CTAs) je nutné sledovat indexy tomu skutečně určené, do kterých sami CTA reportují výsledky ať již na denní bázi jako Newedge CTA index nebo měsíčně jako ostatní indexy.

Pro řízení rika na trzích pak jsou velmi vhodné rovněž komodity samotné. O drahých kovech se toho napsalo na serveru již mnoho. Dalším příkladem z poslední doby jsou pak dozajisté pohyby komodit v rámci nepříznivých vlivů počasí – vzpomeňme období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012 a vývoj ceny kukuřice a nebo polární vlna zde v USA v zimě 2013, která se dala zajistit long pozicí v kontraktu na zemní plyn, jehož cena explodovala prudce vzhůru. Z nedávné doby je to pak například situace konfliktu Ruska a Ukrajiny, kde Rusko společně s Jihoafrickou republikou (kde docházelo ke stávkám v dolech) mají v podstatě monoponí postavení na produkci paládia, jež se používá při výrobě katalyzátorů v automobilech, atd. Geopolitiké napětí se samozřejmě pak projevilo i v růstu ceny této komodity. Na vývoj kontraktu na paládium na burze CME Group v Chicagu se pojďme na závěr podívat (SOL Trader, kontinuálná kontrakt, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Blíží se ropný šok?

Sobota, Červen 21st, 2014

Stejně jako v současné chvíli na trhu existuje zvýšená míra pocitu spokojenosti a v podsatě všichni věří, že americká centrální banka to má „plně v rukou“ tak říkajíc a může mít de facto akomodativní přístup do nekonečna, tak stejně se na geopolitické scéně zdá, že konflikt v Iráku mezi sunnitskými muslimy a vládními silami nemá až tak velkou sílu a nakonec se vyřeší bez nutnosti vojenské pomoci západních zemí? Prezident Obama sice posílá do Iráku kolem 300 vojenských poradců, ale do  jaké míry tito pomůžou zastavit rebely známé pod zkratkou ISIS, zůstává otázkou. Ti již podle informací (i když popíraných iráckou vládou) ovládli rafinérii v Baiji, která má kapacitu 30% všech rafinérií v zemi dohromady. ExxonMobil a BP začaly evakuovat zaměstnance z Iráku a to nejen na severu, kde se konflikt odehrává, ale hlavně, a to je důležité z jihu, kde jsou nejdůležitější ropná pole. Shell zatím váhá. Je tedy hádankou, kam až může konflikt přerůst a pakliže se dostane na jih země, tak jistě tento přeroste ve značnou krizi na trhu s ropou a povede k ropnému šoku.

Během posledních 70 let v, když byla v USA recese následována ropným šokem, tak cena ropy rostla během několika měsíců až rok a půl přes 50%. To dozajisté není nárůst ještě zaznamenaný nyní, americká ropa WTI posílila během 6 měsíců ani ne 20% (podobně Brent, i když ten měl v posledních dnech tendenci skutečně akcelerovat na ceně nahoru). Je to dáno zcela jistě rekordní produkcí břidlicových vrtů a ropných písků v Severní Americe. Celkově ropa a kondenzáty ropy a zemního plynu překonaly v USA objemově průměrnou výrobu z roku 1970. Produkce čistě ropy s 8,3 milióny barely za den se blíží rekordu z listopadu 1970, kde se jednalo o 10 miliónů barelů za den. Podívejme se na predikci americké vládní energetické agentury (EIA), kde se hranici z roku 1970 přibližuje v následujících letech. A také, jaká je kompozice produkce ropy z tradičních nalezišť a těch břidlicových včetně předpovědi, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Potenciální nedostatek na světových trzích z důvodu výpadku v Iráku neni tedy zase takový problém na americkém ropném trhu (pozor však, na trhu s benzínem, který zajímá domácnosti je však průměrná cena současně nejvyšší od roku 2008). Dovozy do USA z Dálného východu činí stejně jen kolem 13%, z čehož 8% jde ze Saudské Arábie. Proto není potřeba se nějak zvášť v Iráku angažovat, zvláště pokud to stojí značné prostředky ze státního rozpočtu a válečné výdaje byly v posledních letech předmětem značné kritiky vličů. To na první pohled. Ale co trhy jako Čína a další v Asii, které iráckou ropu živě importují? Čína pro zajímavost 1,5 miliónů barelů za den, což je polovina iráckých exportů ropy a představuje kolem 15% čínské spotřeby komodity.

Zahrnuto je však také na obrázku výše, jaký je produkční potenciál (křivka) v čase ať již u klasického pole nebo břidlicového. Je vidět, že u břidlicových dochází k vyčerpání velmi rychle a je nutno hledat další. Podle pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA) pak pro porovnání zachování produkce 1 miliónů barelů za den z břidlicových vrtů v Dakotě vyžaduje 2 500 nových vrtů ročně v porovnání s potřebou 60 konvenčních vrtů v Iráku pro těžbu stejného množství černého zlata. Je tak tedy vidět, že se jedná o značně intenzivní metodu těžby jak na kapitál, tak na práci a v mnoha zemích mimo USA se jedná u břidlicových vrtů o finančně náročné až nezajímavé podnikání, alespoň v tuto chvíli.

Proto představují konvenční ropná pole v Iráku velmi důležitý strategický bod. Zvláště, jedná-li se o světového proucenta z první světové desítky a pátého největšího v potvrzených nalezištích. Dvě ropná irácká pole Rumaila a západní Qurna-2 se pohybují take v první pětce světově nejdůležitějších vedle saudských Ghawaru a Safaniyi a kuvajtského Burganu.

Bude-li se konflikt vyostřovat a cena ropy dále posilovat, světová recese vyvolaná ropným šokem může být nasnadě. V investičních kruzích se hovoří o nebezpečné hladině 135 USD za barel u americké WTI ropy. Budeme proto velmi pozorně vývoj ceny monitorovat.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 508 447  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně, nárůst o 42 492 kotraktů oproti předchozímu týdnu. Jedná se o relativně extrémní velikost čitých pozic! Rezistence je u srpnového kontraktu na úrovni  107,68 USD a support na 106,55 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Trh ropy bojuje s nedostatečnou nabídkou

Úterý, Červen 17th, 2014

Bude Saúdská Arábie dodávat na trh rekordní množství ropy?

Ano, i když o to nijak nestojí, naopak. Bude to po ní požadováno, aby nahradila výpadek dodávek jiných zemí.  Je to výrazná změna. Vždyť loni v prosinci se na jednání OPEC ještě mluvilo o tom, že Saúdská Arábie ustoupí a omezí těžbu, aby vytvořila prostor jiným zemím.

Nyní se ukazuje, že dodávky Libye, Íránu a Iráku nevyužívají poskytnutý prostor a nedosahují předpokládaných úrovní., úrovně zásob vyspělých zemí jsou na pětiletých minimech (konkrétně od vrcholu ropy těsně pod 150 dolary v roce 2008). Těžba ve zmiňovaných třech zemích se sotva v dohledné době výrazně zvýší. Nejkomplikovanější je situace v Iráku, zasluhující si separátní analýzu.

Suma sumárum Saúdská Arábie musí dodávat na trh 11 miliónů barelů denně, aby pokryla zmiňované výpadky.  Během května Saúdská Arábie těžila 9,7 miliónu barelů denně, maximální denní kapacita podle jejich vyjádření činí až 12,5 miliónu barelů. Prozatímní krátkodobý rekord bylo z loňského léta, kdy těžila cca 10,5 miliónu barelů, čtvrtletní maximu 10,2 miliónu barelů je z konce roku 1980.

Aktuální těžba ve Spojených státech se pohybuje na třicetiletých maximech – nyní se pohybuje kolem 8,5 miliónu barelů denně. Čína naopak navyšuje strategické rezervy co to jde.

Zda se Saúdské Arábii opravdu podaří zvýšit těžbu na 11 miliónů, uvidíme. Jakékoliv další klesání strategických již nízkých strategických rezerv bude signálem, že nabídka ropy opravdu chybí.

Cena ropy by pak reagovalo “neadekvátně” ,tedy více. než se dnes předpokládá.

 

P. S.

Výše popsané je i důvodem, proč nejsou nijak uplatňovány sankce proti ruským dodávkám ropy do Evropy. Nebylo by totiž, kde jinde brát. Zvláště při současném vývoji v Iráku.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Oracle: Západ končí

Pátek, Červen 13th, 2014

Je tu první článek červnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Kedykoľvek sa púšťam s „niektorými“ diskutérmi na stránkach proinvestori.cz mám pocit, že som sa ocitol v tomto vianočnom vtipe:

Syn matke, ktorá je v kuchyni: Mami horí nám stromček.

Matka: Janko to nehorí, ale svieti.

Syn: Mami už nám svietia aj záclony.

 

Na vážnejšiu nôtu

Myslím si, že každí tunajší diskutér vie, že HDP USA v Q1 roku 2014 rástol neuveriteľné -1% (áno negatívne 1%) mám k tomu len 3 poznámky:

1) S dlhopismi a s akciami akoby ani nehlo, S&P 500 pri 1950 bodov a úroky  na 10 ročných US dlhopisoch sú nízke (okolo 2,4%), za normálnych okolností by došlo ku 2-5% korekcií, čo sa nestalo. Teda rast je poháňaný maloobchodným predajom  akcií resp. spätným nákupom akcií

2) Štatistiky sa sezonálne a všelijak inak sa upravujú systematicky „na ružovo“ viď  posledný debakel ISM kde zverejnené dáta museli upravovať nie raz, ale rovno dvakrát. Samozrejme nevedeli prečo počítače rozhodli použiť nesprávne koeficienty a samozrejme nikto nebude potrestaný. (Prečo by aj USA už odmeňuje neschopnosť viď QE, ZIRP a bailout). Celé to upravovanie sa robí len kvôli tomu aby ekonomika vyzerala dobre, čo sa skôr alebo neskôr vypomstí.

3) Nemá ani z čoho rásť cca 53 percent Američanov zarába menej ako 30 000 US$ ročne a približne rovnaké množstvo si nemôže dovoliť kúpiť dom v ktorom býva, ani s tým že hypotéky sú ozaj lacné (v Amerických reláciách) a keď k tomu prirátame aj to, že tržby z maloobchodného predaja klesajú aj napriek terajšiemu dobrému počasiu (pričom došlo to tak ďaleko, že v Q1 veľké predajné siete zatvorili množstvo obchodov, oznámené to bolo koncom roka 2013). Ostatne ani čísla o nezamestnanosti nie sú nijak optimistické, áno zamestnalo sa v USA 118,7 milióna ľudí, čo je o 98000 viac než v decembri roku 2007, ALE najviac je zamestnaná skupina 55-69 ročných (graf) a 129 miliónov je buď zamestnaný na čiastočný úväzok (27,2) alebo je nezamestnaný (9,8) či rovno vypadol z evidencie pracovnej sily (92), viď tento graf, ktorý bol vytvorený z oficiálnych údajov BLS, pričom kvalita týchto prác je mizerná. Nesmieme pri tom zabúdať, že rast ekonomiky USA v posledných 20 rokov bolo poháňané zadlžovaním aj štátu, ale hlavne obyvateľstva. Lenže tá posledná možnosť je vyčerpaná (kvôli už teraz rekordne vysokému zadlženiu obyvateľstva a relatívne nízkym mzdám) a prvá možnosť pomáha len veľkým korporáciám, ale nie ekonomike ako celku.

Aby som sa nezameriaval len na USA, treba zamerať aj na iné krajiny a zoskupenia. Začnem od EU ktorá tak ako USA sa vydala cestou japonska, čiže tlačenia meny a dokonca zašla tak ďaleko, že zaviedla negatívne úroky, a moje 2 otázky znejú:

1) Keby bola ekonomika EU zdravá a jej ekonomika v poriadku, tak by Draghi robil to, čo robí?

2) Prečo majú krajiny PIGS tak nízke úroky na svojich dlhopisoch, keď ich reálna ekonomika je de facto v ťahu (vysoká nezamestnanosť, nesplácané hypotéky atď)?

Odpovede sú jednoduché, reálna ekonomika EU je v ťahu, kroky ECB nepomáhajú so zotavením a ECB síce nepriamo ale tlačí € (Nemecký ústavný súd im to zatrhol). Takže FED a asi ECB dohodli asi takto, cez swapy budú financovať vzájomný nákup dlhopisov a FED zafinancuje nákup cez EuroClear (presúvajú sa sem US dlhopisy, ktoré boli v rukách BRICS, Iráncov a možno aj v Saudov) a ECB zase zafinancuje nákup PIGS dlhopisov, a keďže sa to deje cez swapy, je to OTC (Over The Counter), čiže sa to nedostáva do rozvahy zmienených CB. Môžeme teda povedať QE sa oficiálne bol obmedzený, neoficiálne sa dvoj až strojnásobil.

Japonsko, o nej len 3 veci: Japonská vláda chce aby bol postavení plynovod z Ruska popri Sachalinských ostrovoch, Abenomika (tlačenie meny) jej ekonomiku len poškodzuje a od 1.6. obchoduje s Čínou priamo vo svojej mene pričom vzájomný kurz sa určuje na Šanghajskej a na Tokijskej burze pričom ani jedna mena sa nepreráta na US$.

Pre úplnosť musím dodať, ani na Východe nie je všetko v poriadku, mám namysli Čínu kde praskli 2 bubliny, tá realitná a tá s tieňovým bankovníctvom. O tej prvej nemusím priveľa písať, každý predsa počul o prázdnych mestách, ale o druhej napíšem viac, pričom obe majú na rováši to, že rast Čínskej ekonomiky spomalil. Takže v Číne firmy ktoré nemali dostatok likvidity použili komodity (zlato, meď, hliník atď) ako zábezpeku na pôžičky, za následok tom mal jednak to, že to zväčša vyhnal cenu danej komodity (v prípade zlata celá schéma bola otočená, takže to tlačilo cenu zlata dole) a jednak tá istá várka bola použitá viackrát. Dopady boli budú/sú 3 veci Číňania zastavili odvoz daných komodít zo skladov, môžeme očakávať paniku a horúčkovitý nákup daných komodít (za podvody sa v Číne strieľa a rodina musí zaplatiť náklady na popravu) a Čínske úrady v pre nich príhodný čas uverejnia správu, ktorá bude obsahovať to, že v tých súkromných skladoch je menej zlata ako sa uvádzalo. Je to jedno či to bude pravda alebo nie, ich cieľom bude aby zlato zdraželo a to asi urobia po tom,  čo dostanú všetok voľné Západné zlato pod svoju kontrolu.

Nehorí, ale svieti, že?

 

Čo na to BRICS a k nemu asociované krajiny?

Pokiaľ veríte MSM tak nič, lenže je to len zdanie, v skutočnosti vedia 3 veci:

1) US$ je toxický, kvôli ZIRP a otvorenej/skrytej QE. Tým US$ a v ňom denominované aktíva strácajú na hodnote a už nemôžu plniť funkciu zábezpeky.

2) Hlavná sila USA sú US$ a ich finančný systém, keď niekto príde s lepšou alternatívou, tak USA sa automaticky stanú krajinou 3. sveta.

3) USA a Británia okráda kdekoho keď má na to šancu, buď nepriamo cez voľné tlačenie mien (aj Británia má QE), alebo priamo ako sa o tom presvedčili Nemci a Saudi, alebo ako sa o tom o chvíľu presvedčia aj Rakúšania.

BRICS vedia ako sa tými 3 vecami poradiť, o tom sa písalo aj na stránkach proinvestory.cz ale aj inde, preto sa o tom nebudem príliš rozpisovať. Základom celého nového systému sú v podstate 3 veci: vlastný platobný systém, vlastná infraštruktúra nezávislá na USA a samozrejme skupina krajín ktorá nepoužíva US$ vo vzájomných obchodoch resp. sa nepoužije na prepočet vzájomného kurzu (podľa možnosti aby 50% svetového obchodu prebiehal mimo US$). Keď sa ale pozrime bližšie na tieto 3 potrebné veci a popremýšľame nad udalosťami posledných , či roka (pre „niektorých“ je to fakt výzva), tak si uvedomíme to, že väčšina vecí je takmer na mieste:

1) Vlastný platobný systém, pripravuje Rusko, ktorý zhodou okolností bude kompatibilný s tou čínskou (čítaj upravená verzia čínskeho systému), ktorá bude asi založená na zlate v depozitoch v BRICS a v pridružených krajinách (preto sa zlato vyváža zo západných depozitov do BRICS krajín).

2) Nezávislú infraštruktúru zase teraz prednedávnom dobudovali, pričom vynechanie Amerických teda západných korporácií z budovania počítačovej infraštruktúry bol logickým krokom  (Snowdenove odhalenia a rôzne špehovacie škandály boli dokonalou výhovorkou) a na komunikáciou sa použijú tie optické káble o ktorých sme počuli cca pred rokom. Tie káble sú už podľa všetkého funkčné, lebo položiť káble cez Atlantik trvá cca niekoľko týždňov a pospájať niekoľko centier niekoľkými loďami nie je problém. Pričom po Rusko-Čínskej plynovej dohode prebiehali skúšobné platby vo vzájomných menách, a podľa všetkého všetko sa prebehlo v poriadku.

3) Klub krajín ktoré nepoužívajú US$ vo vzájomných obchodoch sa rozširuje z mesiac na mesiac a aj o tom sú Yuanové swapy alebo medzinárodné barterové dohody (trend minulých rokov je práve rozširovanie medzištátneho barteru), lenže chýba jej kritická masa a tú práve môže dodať Saudská Arábia a zbytok OPEC, pretože krajiny z okolia Perzského zálivu z nejakého dôvodu zle znášajú, keď ich niekto oberie o ich zlato alebo nepriamo okráda cez QE a ZIRP a to, že Rusi dávajú do kopy „plynový OPEC“ radšej ani nespomínam. Pričom do tohto klubu dostali pozvanie krajiny ktoré majú surovinové zdroje, výrobné kapacity alebo technológie či kombináciu týchto 3 vecí, žiaľ USA momentálne nespĺňa ani jedno kritérium, aj preto ju kupujú Číňania na stojato-na ležato veď je to jediné miesto kde US$ ešte má nejakú hodnotu napr už 60% Manhattenských komerčných budov vlastnia Čínske spoločnosti, a teraz skúpili aj olejové piesky v Alberte za svoje prebytočné/zbytočné dolárové rezervy.

 

Kedy nám začnú „svietiť aj záclony“?

Otázka je na mieste. Určite nie vtedy keď USA vyhlási nejaké symbolické sankcie kvôli Ukrajine, ktoré prakticky nebudú mať nijaké dopady na ruských oligarchov. Preto hovorím o symbolických sankciách, lebo EXXON člen Rokefellerovej skupiny Standard oil a iné ropné spoločnosti viac ani nedovolia a ostatné „Anglosaské“ krajiny tiež nie. Pozrieme na ne: Austrália nie, lebo všetky jeho prístavy skúpili Číňania za svoje zbytočné dolárové rezervy; Nový Zéland a Japonsko je mimo hry; Filipíny sú radi keď dostanú nejakú ropu a plyn z Ruska a Veľká Británia a zbytok EU veľmi dobre vie, že vážne sankcie voči Rusku ,alebo cudzie vojská na svojom území znamená žiadne suroviny, žiadna ropa a plyn, čo by znamenalo politickú samovraždu pre daného politika (v normálnom prípade by ich odstránili vlastní priemyselníci, v extrémnom prípade naštvaný dav a tá by s nimi nemaznala).

Takže kedy? Nie skôr než Saudi povedia, že berú akúkoľvek menu za svoju ropu (k tomu je veľká šanca veď Číňania postavili petrochemické zariadenie na pobreží Červeného mora). Kedy sa to stane? Nie skôr než ich banky získajú a zavedú kódy k novému platobnému systému a získajú naspäť časť svojho zlata.

Poznámka: Argument typu „Neprejde to lebo Čína má problémy.“ neobstojí hlavne z 2 dôvodov:

1) V Číne ešte netečie krv a ani do 6-9 mesiacov nebude, viď roky 2007-2008.

2) Brettonwoodska dohoda bola pripravená a skompletizovaná počas 2. svetovej vojny.

 

Ako to dopadne?

Pre Západ obzvlášť pre USA to bude katastrofa, lebo USA zažije hyperinfláciu a là Weimar, Zimbabwe, Argentína alebo Maďarsko po 1945, a ostatným západným krajinám zas zanikne finančný systém ako to bolo v Argentíne, lebo tie US$ a v ňom denominované aktíva, ktoré boli použité ako zábezpeka sa stanú prakticky cez noc bezcenné, teda Cyperský scenár je istota. Jediná západná krajina ktorá z toho vyjde bez škrabancov je Švajčiarsko a ten zas urobí všetko aby nielen zostal jedným z finančných centier aj v zmenených podmienkach, ale aj technologickým centrom. Pričom nesmieme zabudnúť na to, že USA nielen, že sa stane krajinou 3. sveta prakticky cez noc, ale ani na to, že zostane bez významných spojencov.

 

S pozdravom

Oracle

Mongolsko jako investiční příležitost

Čtvrtek, Červen 12th, 2014

V nedávném průzkumu řada čtenářů projevila zájem o akciové analýzy. Rozhodl jsem se publikovat analýzu země, o které se moc nedočtete.

Rusko, Čína, Rusko, Čína – to slyšíme z médií prakticky pořád. Jsou to asi dva týdny, co se mi do rukou dostal report analyzující zemi, ležící mezi Ruskem a Čínou – tedy Mongolsko. Report mne zaujal, a tak jsem se rozhodl se na tuto zemi podívat podrobněji a zjistit, zda se tam nenachází zajímavé investiční příležitosti.

Mongolsko je země o rozloze přibližně 7x větší než ČR, avšak s necelými 3 milióny obyvatel. Patří mezi nejrychleji rostoucí světové ekonomiky, HDP na hlavu jsou necelé 4.000 dolarů, tedy více než v případě Indie. Absolutní výše HDP je však jen 11 miliard dolarů, tedy cca dvacetinová v porovnání s Českou republikou. Podnikat tam není nijak hrozné, kvalita podnikatelského prostředí je na úrovni České republiky. Přitom je považováno za extrémně exotickou zemi.

Její největší bohatství jsou přírodní zdroje.  Proto před dvěma lety byl schválen zákon, že zahraniční investor nesmí v případě např. dolů vlastnit více než 49 % (impulsem byla snaha o převzetí jedné z největších společností). Sice ochránil přírodní zdroje, avšak výrazně opadl zájem zahraničních (čínských) investorů. Dopad byl tak dramatický, že loni proběhly reformy těchto zákonů včetně balíčku 50 opatření na podporu ekonomiky. Pokles investic však zatím pokračuje.

Výsledkem byl i propad tamní burzy, kdy oproti vrcholu z počátku roku 2011 (téměř 32.600 bodů) se hodnota burzovního indexu pohybuje kolem 15.500 bodů, tedy na úrovni poloviny tehdejší hodnoty. Za stejné období klesla hodnota místní měny (Tughriku) proti dolaru o třetinu. Rating země je „B1“ od Moody’s a „B+“ od Standard & Poors.

Čtyři pětiny exportu směřují do Číny, opět většinou jde o přírodní zdroje (nesmíme zapomínat, že do roku 1921 nebylo Mongolsko samostatnou zemí a bylo součástí Číny). Jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky a následný pokles čínské poptávky po komoditách může negativně ovlivnit mongolskou ekonomiku.

Pokud by však o oslabení čínské ekonomiky nedošlo, mongolská ekonomika se může rychle zotavit. Pokud by zároveň s tím došlo k návratu zahraničních investorů (stačí jeden významný signál, který spustí lavinu), můžeme být svědky významných pohybů na akciovém trhu.

Jaké firmy – zde jen ty největší. Buď se zaměřit na velké komoditní společnosti – jako jsou např. Turquoise Hill Resources obchodovaný na NYSE nebo SouthGobi Resources obchodovaná v Torontu, nebo se podívat po doprovodném jevu – po společnosti spravující reality v hlavním městě Ulánbátaru – Mongolian Growth Group obchodované na OTC trhu ve Spojených státech.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: