Články s tagem ‘Komodity’

Kdy bude cena ropy na dně?

Pondělí, Prosinec 15th, 2014

 

Nepadá cena ropy náhodou proto, že trh s ní skutečně funguje? K dispozici je řada názorů, že cena ropy klesá proto a proto, že za tím, stojí ten či onen. Co když ale ropa klesá naopak právě proto, že trh s ní je jako jeden z mála skutečně volný?

Když ropa padá, kdo by kupoval? Poptávka vymizí a všichni vyčkávají. A jsem v začarovaném kruhu.

Trh s ropou je výrazně slabší, než ukazují futures. Fyzický trh s ropu má totiž ještě nižší ceny, než trh futures trh. Například Venezuela, aby ropu vůbec prodala, ji prodává cca 20 dolarů pod cenou ropy Brent. Podobně pod cenou prodávají ropu i těžaři z Kanady. Těm jde o cash.

Kdy bude cena ropy na dně? Až se ceny na cash a futures trzích opět srovnají.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Milan Brejcha: Cena ropy na minimech

Neděle, Prosinec 7th, 2014

Toto je první článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ve čtvrtek 4.12.2014 klesly ceny ropy BRENT (severomořská ropa) aWTI (texaská ropa) na svá čtyřletá minima 69,51 USD/b (BRENT) a 66,81 USD/b (WTI) . Smíšené naděje se vkládaly do výsledků nedělního zasedání ropného kartelu OPEC (30.11), který by mohl snížením produkce cenu ropy podpořit a pomoci tak těžařům v jejich nelehké situaci. Avšak závěr jednání byl jednoznačný, OPEC svůj denní limit produkce nezměnil a ponechal jej na současných 30 mil.b/den,s nenápadným náznakem,že původcem současné nadprodukce je zvýšená těžba z břidlicových formací (shale oil) v USA.

 

 Vývoj těžby ropy v USA ( mil.b/den )

Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká s vážnými problémy a zvýšení poptávky po ropě je v nedohlednu , dá se předpokládat, že vývoj cen této komodity by měl stagnovat a v dohledné době by neměl překročit hranici 80 mil.b/den. Samozřejmě,že pro státy, které jsou čistými importéry černého zlata, je to vítaný vánoční dárek. Jde pouze o to na jak dlouho.

Toto drastické snížení cen přivede většinu ropných gigantů do vážných potíží ať již vzhledem k nedostatku finančních prostředků na vykrytí státních rozpočtů (Rusko,Saúdská Arábie) nebo díky vysokým těžebním nákladům (USA,Kanada). Zvláštní pozornost si zaslouží pozice Spojených států , které zvýšily svoji produkci během posledních pěti let o více jak 3 mil.b/den a to téměř výhradně z břidlicových formací (Bakken,Eagle Ford,Permian…). I když se počáteční přehnaná euforie ohledně shale oil začíná pomalu vytrácet je situace v tomto těžebním oboru mnohem katastrofálnější než je presentováno. Nevídané a stále rostoucí zadlužení sto dvaceti sedmi největších společností trefně popsal ve svém článku Wolf Richter (Where Money Goes To Die – Kde umírají peníze).

Based on data compiled from quarterly reports, for the year ending March 31, 2014, cash from operations for 127 major oil and natural gas companies totaled $568 billion, and major uses of cash totaled $677 billion, a difference of almost $110 billion. To fill this $110 billion hole that they’d dug in just one year, these 127 oil and gas companies went out and increased their net debt by $106 billion. But that wasn’t enough. To raise more cash, they also sold $73 billion in assets. It left them with more cash (borrowed cash, that is) on the balance sheet than before, which pleased analysts, and it left them with a pile of additional debt and fewer assets to generate revenues with in order to service this debt.

It has been going on for years. In 2010, the hole left behind by fracking was only $18 billion. During each of the last three years, the gap was over $100 billion. This is the chart of an industry with apparently steep and permanent negative free cash-flows:

Článek Wolfa Richtera jen potvrzuje tragickou situaci těchto společností. Od roku 2010, kdy  ”díra“ mezi výdaji a výnosy byla „pouhých“ 18 mld. USD, se do 31.3.2014 zvýšila na 109 mld. USD  (miliard za rok), přičemž je nutno k této sumě přičíst dalších 73 mld. USD z prodejů aktiv. Právě v tomto období čtyř let se produkce americké ropy rapidně zvýšila, ovšem za cenu astronomického nárůstu zadlužení. Aby toho nebylo dost , je ropa ze „ shale oil“ kvůli své kvalitě prodávána se slevou až 7 USD/b. Obzvlášť nezávidění hodnou pozici má Severní Dakota, která bez připojení na produktovody a s ohromnými vzdálenostmi k nejbližším rafineriím musí za dopravu připlácet okolo 15 USD za každý barel.

That state, which is at the center of the U.S. tight oil boom, is far from refineries and pipelines. Oil producers use expensive rail transport to carry their oil to market. The result is that North Dakota producers face a significant discount at the wellhead. For October the average discount was $15.40 per barrel below the U.S. benchmark Light Sweet Crude futures price.

Vládní organizace EIA (Energy Information Administration) ve svých prohlášeních tvrdí, že těžba z ropných formací je rentabilní ještě při cenách 60 USD/b. Tento optimistický údaj se ale zcela míjí s reálnými hospodářskými výsledky producentů a jejich finančními rozvahami, kdy již v minulých letech musely tyto firmy prodávat svá aktiva, a to při cenách WTI těsně pod 100 USD/b.

Dalším velkým problémem těžby „shale oil“ je drastický pokles produkce na jednotlivých vrtech (60-80 % během prvního roku těžby). Typickým příkladem je ropné ložisko Bakken, kde těžaři zvýšily v prosinci 2013 produkci (meziměsíčně) z nových vrtů o 89 000 b/den, ale pokles těžby ze starých vrtů činil 63 000 b/den (změna +26 000 b/den ). Po půl roce se těžba z nových vrtů zvýšila o 92 000 b/den,ale po odečtení ztráty ze starých vrtů byl čistý výnos pouze +20 000 b/den.

All the data is Crude + Condensate from the EIA’s International Energy Statistics and in thousands of barrels per day.

 

 Jaký je výhled

Pokud nezasáhne centrální vláda nebo se ceny ropy nějakým zázrakem nedostanou nad 100 USD/b , uvidíme likvidaci amerických „shale oil“ společností (ale i kanadských tar sands) v přímém přenosu. Prvním krokem bude omezení průzkumných prací a pozastavení uvádění nových vrtů do provozu. Stávající neproduktivní ropná ropná pole budou postupně zavírána, což bude mít negativní dopad na objem celosvětové produkce a tím i k mírnému nárůstu cen ropy.

Rusko a Saúdská Arábie by vzhledem k nízkým těžebním nákladům (asi 30 USD/b ) a vysokým devizovým rezervám neměly mít ve střednědobém horizontu výraznější potíže. Po vyčištění trhu od neproduktivních těžařských společností můžeme očekávat vzestup ceny ropy WTI a BRENT až nad 120 USD/b.

Milan Brejcha

Koho ohrožuje klesající cena ropy?

Sobota, Prosinec 6th, 2014

Vezmeme-li v potaz, že se zečtyřnásobil počet nakoupených put opcí na prosincový 2015 kontrakt amerciké WTI ropy na strike ceně 40 USD za barel na 880 na chicagské burze CME Group (spekulace na to, že se cena bude přibližovat této úrovni, přes 20 tis. kontraktů je na striku 50, naposledy klesla cena WTI ropy pod 40 v únoru 2009), tak se musíme ptát komu by takový scénař dlouhodobě pokračujícího poklesu uškodil? Je evidentní, že producentským zemím jako Rusko či slabším členům kartelu OPEC. Komu dalšímu?

Velmi se diskutují producenti břidličné vrty v USA. Zde je nutné rozlišit, kde konkrétně. Asi v nejznámější oblasti Bakken fields (oblast Severní Dakoty) jsou schopni být stále ziskoví i při ceně mírně nad 40 USD za barel, podle Mezinárodní energetické agentury (IEA). Při ceně 80 USD za barel se stává neprofitabilních 4% projektů zvláště v oblastech Mississippi Lime v Oklahomě či Tuscaloosa Marine Shale v Lousianě. Při poklesu pod 70 USD jako nyní se stává situace vážnější a problémy s rentabilitou budou mít v regionu Permian basin v klíčovém Texasu a Niobrara v Kolorádu. Podle studie IHS je schopno 80% americké břidlicové produkce pokrýt náklady při ceně v intervalu 50-70 USD za barel.

Mnohem větší trable pak mohou zaznamenat producenti z kanadských ropných písků. Ti i když spíše spoléhají na průměrnou cenu za delší časovou periodu, tak tato je v mnoha případech na úrovni i minimálně 100 USD za barel. Pohlédněme na dvacet potenciálně nejrizikovějších projektů, kde je patrné „vedoucí postavení“ u oněch kanadských ropných písků, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Dlouhodobě pokračující pokles ceny ropy pak bude jistě znamenat velké problémy pro společnosti jako Suncor či Canadian Natural Resources a další. Podle reportu Bank of Nova Scotia může v roce 2015 poklesnout produkce černého zlata v západní Kanadě o 15%.

Kromě producentů však mohou být postiženy na prvním místě společnost poskytující infrastrukturu u ropných projektů, to znamená technologii, project management, a tak dále pro vrtná pole. Tyto jsou závislé na nepřerušovaném průběhu projektů. Příkladem může být firma Schlumberger. Do problému se mohou dostat také při pokračujícím polesu ropy investoři do firem v oblasti alternativní těžby, které v mnoha případech vydaly dluhopisy s nízkým ratigem (junk bonds). Podíl tohoto dluhu činí dnes kolem 210 miliard USD, což je 16% z celkového junk bond trhu oproti 4% před deseti lety. Stejně tak banky (obvykle regionální), které poskytly ve větším rozsahu (pokud tvoří značnou část úvěrového portfolia) půjčky na tyto energetické projekty.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 301 481  pozic u kontraktů na WTI ropu na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 10 134  kontraktů více na nákup oproti předchozímu týdnu). Krátkodobý support u aktivního kontraktu je na 64,83 (týdenní na 62,70) a rezistence na 67,81.  Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního lednového 2015 kontraktu ropy WTI v tomto roce a dále její komoditní spread s kontraktem posunutým na prosinec roku 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Zlato a stříbro klesá. Cash Is King.

Čtvrtek, Listopad 13th, 2014

Cena zlata a stříbra poslední měsíce výrazně klesla, cena zlata je na čtyřletých minimech, přičemž hedging těžařů vyšel z módy již dávno. Výsledkem jsou zhoršující se hospodářské výsledky (a následně klesající ceny akcií) těchto těžařů. Ti jsou nuceni přistoupit k různým opatřením. K jakým? Na to se zaměřila analýza společnosti Cittibank, která vyšla cca před týdnem.

Nejprve tyto společnosti snižují hotovostní výdaje, to se projeví v omezování výplaty dividend. Následují kroky jako zastavování průzkumných prací (spojené s propouštěním), omezováním těžby až po zavírání již fungujících dolů. Částečně to pomůže, ale ne ze 100%. Fixní náklady se společnostem omezením těžby snížit nepodaří, na to jsou třeba mnohem radikálnější kroky. K těm zase společnosti nechtějí přistoupit, protože doufají, že cena kovů se opět zmátoří.

Podle této analýzy společnosti Citibank mají cca tři čtvrtiny těžařských společností hotovostní náklady na těžbu jedné unce zlata nad úrovní 1200 dolarů za unci. Tři největší těžařské společnosti mají celkové náklady na těžbu mírně nad hranicí 1300 dolarů za unci. V takovém případě musí společnosti zvažovat, zda je pro ně lepší těžit i za cenu ztráty na každé vytěžené unci, nebo zda zastavit těžbu úplně. Mimochodem, u stříbra je rozdíl ještě markantnější. Průměrné těžařské náklady 12 největších společností byly v loňském roce 24 dolarů za unci.

Pokud by cena zlata spadla k hranici 1000 dolarů, banky by možná začaly přehodnocovat své financování. To by byla pro řadu firem nejtvrdší rána. Zastavení provozního financování by se rovnalo rozsudku smrti.

Pokud někdo hledá potenciálně zajímavé společnosti, najděte si jejich náklady na těžbu (hotovostní i celkové). Dále sledujte, jaké úsporné kroky společnost provedla – myslím tím zejména to, jak rychle lze tyto kroky zrušit (otevřít zcela zavřený důl jistě bude náročnější než jen rozšířit těžbu v dole, kde byla těžba jen omezena).

Jelikož cena akcií těžařů je volatilnější, než cena samotných kovů, jejich ceny výrazně klesají. Čím menší společnost, tím zpravidla větší volatilita.

Mně osobně (protože čekám, že se cena zlata a stříbra zmátoří) se nejvíce zamlouval přístup společnosti First Majestic, která částečně těžila na sklad.

Pokud by cena zlata spadla k hranici 1000 dolarů, banky by možná začaly přehodnocovat své financování. To by byla pro řadu firem nejtvrdší rána. Zastavení provozního financování by se rovnalo rozsudku smrti. Nezadlužené společnosti (nebo společnosti s dlouhodobě zajištěným financováním) na tom budou mnohem lépe. Pokud se vám líbí nějaké společnost, ale její bankovní úběry jsou splatné v řádu měsíců, vyhněte se jí. Takovou firmy konkurenti rádi nechají vydusit, aby ji mohli koupit co nejlevněji.

 

Na co se tedy při analýze firem budu dívat jako první?

Na hotovost na účtech, na jak dlouho jim vystačí. Pokud mají úvěry, budu hledat informace o jejich splatnosti a o tom, zda, případně za jakých podmínek, je může banka zesplatnit. Tyto informace lze obvykle najít v Příloze k účetní závěrce konkrétní společnosti, kterou zase lze obvyklé najít na webu inkriminované společnosti.

Tipy na některé akcie se již objevily v diskusi pod tímto článkem. Kdo chce, sepište podrobnější analýzu některé akcie a já ji zveřejním.

 

Co s portfoliem těžařů?

Zatím nekupovat, držet jen akcie firem, které projdou testem hotovosti (viz výše). V případě “explorer” firem bez vlastní těžby se řídit dobou, na jak dlouho mají peníze a kdy je možné očekávat výsledku průzkumu.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Cena ropy klesá, obchodování na burze roste a co OPEC?

Sobota, Listopad 8th, 2014

Od konce léta můžeme pozorovat výrazný pohyb ceny ropy (pokles přes 20%).  Ať již jsou příčiny v slabém vývoji světové ekonomiky (převážně emerging markets) a relativního poklesu růstu poptávky, či v nadprodukci z důvodu břidlicové revoluce nebo omezování výpadků těžby a logistiky v regionu Dálného východu, tak je jisté, že to přináší benefity pro spotřebitele, ale na druhé straně zpozornění na straně producentů jako těch z kartelu OPEC.  Jeho případnou akci bude zajímavé sledovat na zasedání OPEC za pár dní 27. listopadu ve Vídni. V podstatě existují dva faktory ovlivňující případný výsledek jednání. A to ona klesající cena černého zlata a oproti tomu klesající podíl zemí OPEC na trhu s komoditou. V prvním případě se již vyskytly na trhu první informace ohledně vyjádření některých OPEC představitelů, že bude potřeba jednat pokud se cena dostane na úroveň kolem 70 USD za barel, což je v tuto chvíli u Brentu případný další pohyb přes cca 10 USD za barel níže (signalizace případného dna?). Na druhé straně stojí tento týden snížení prodejní ceny Saudskou Arábií v USA, což naznačuje obavy o pokles tržního podílu kartelu. Skutečně, podle vlastního reportu kartelu World Oil Outlook by do roku 2017 mohla poptávka po jeho ropě klesnout na 28,2 miliónů barelů za den (pokles o téměř 1 milión barelů za den), což je mimo jiné nejnižší číslo od roku 2000, tedy periody, kdy se komodita obchodovala za nějakých 30 USD za barel. V té době OPEC také zpozorněl a byl postupně sjednocen v dodržování produkčních limitů a stanoveného cenového pásma.  Cena začala, převážně z důvodu počátku expanze emerging ekonomik jako Čína, růst. Ztrácí-li kartel podíl, převážně na Severoamerickém kontinetu, pak musí hledat odbytiště jinde, například v Asii a další vývoj tohoto regionu bude tudíž rozhodující.

Otázkou je do jaké míry bude v tuto chvíli břidlicová těžba lukrativní, propadne-li cena o oněch dalších cca 10 USD za barel, to jistě ukáží čísla později. Nicméně, přistoupí-li skutečně OPEC na zasedání k omezení své produkce v intervalu 500 tisíc až 1 milión barelů za den, tak je na trhu nyní tato alternativa vnímána jako možný návrat ceny ropy zpět k hodnotám 90-100 USD za barel.

Situace dozajista není rovnoměrné u všech členů OPECu ve vztahu ceny komodity na trhu potřebné k vybalancování rozpočtů. Například podle Mezinárodního měnového fondu jen Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty jsou při současné ceně s to dobře balancovat. Podle jiných odhadů dokonce potřebuje Nigérie cenu 126 USD za barel a Venezuela dokonce až 162 USD za barel!

Poslední pohyby na trhu s černým zlatem jsou dozajisté živnou půdou pro burzovní obchody na komoditních burzách ať již na zdejší chicagské CME Group, která operuje NYMEX či atlantské ICE, kde se obchoduje živě Brent na její londýnské divizi. Kontrakt s Brentem pak zaznamenal v říjnu objem v průměru 736 tisíc kontraktů za den v porovnání s průměrem 600 tisíc kontraktů za den do konce září. V Chicagu to pak bylo v říjnu u WTI kontratku v průměru 698 tísíc lotů za den, 33% nárůst oproti dennímu průměru do konce září v tomto roce.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního prosincového 2014 kontraktu Brentu od roku 2012 a dále jeho komoditní spread s kontraktem posunutým  na konec roku 2015 (SOL Trader, týdenní data). Všimněte si  netradičního contanga za poslední měsíce, kdy se cena současného kontraktu začala pohybovat pod cenou kontraktu 2015 a z toho vyplývajícího výrazněji kleasjícího intrakomoditního spreadu. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vývoj ceny mědi potvrzuje slabý výkon ekonomik

Sobota, Říjen 25th, 2014

Určitou dobu se zdálo, že by se cena Dr. Mědi, jakožto jistého predikátora vývoje ekonomického růstu, mohla konečně vydat směrem vzhůru. A skutečně se tak i dělo po určitou dobu, což bylo ostatně i předmětem naší predikce, kde se směr potvrdil  v dubnu tohoto roku. Později jsem v červenci však upozornil na možný žádoucí exit dlouhé pozice. Od té doby cena konsoliduje zpět kolem svého  dna dosaženého v březnu.

Co se děje, vždyť podle prezentací některých analytiků na konferenci LME Metals Seminar v Londýně tento týden by mohla nabídková strana mědi skončit dokonce technicky v deficitu kolem 150 tis. tun. oproti předchozímu odhadu z počátku tohoto roku, kde se očekával přebytek. Mezi návštěvníky konference ale také průzkum ukázal, že respondenti očekávají  v blízké době nejhorší výkonnost mezi průmyslovými kovy. Poprvé po  šesti letech. Naopak nejvíce optimismu u průmyslových kovů panuje u zinku či niklu. Důvodem slabší cenové trajektorie je nižší poptávka , výkonnost ekonomik a očekávání pro nejbližší budoucnost. Jistou roli hraje také dozajista silnější dolar v poslední době, kdy se tyto kovy v americké měně kótují a tak například cena hliníku, i když v USD v tomto roce zhruba v plusu 10%, tak v eurech posílila o 20% (z pětiletého pohledu je cena hliníku však stále v klesajícím trendu), což poptávce moc nepřišpívá. Krátkodobě je cena ostatních průmyslových kovů také podporována, spíše než poptávkou z důvodu rostoucích ekonomik, například zákazy exportů bauxitu Indonésií, a tak dále.

Obecný rozsáhlejší růst cen sektoru průmyslových kovů tedy bude záviset od vývoje ekonomik (což po posledním sníženém odhadu MMF bude zajímavé sledovat) a také pak na možných nákladově efektivních řešeních těžařů a z toho plynoucí omezování nabídky.

Jaké jsou tedy základní body situace zde v USA a ve světě s ohledem na vývoj hospodářštví, které jistě budou diskutovány na nadcházejícím zasedání Fedu 28-29. října:

Tak jak společně oslabují ekonomické růsty v Evropě, Číně, Japonsko má problémy po zvýšení daně z přidané hodnoty, a podobně a zároveň posílil dolar, tak lze očekávat jistý pokles růstu plynoucí ze složky čistých exportů při tvorbě HDP. To znamená, že dle modelu pokud snižuje 10% apreciace dolaru růst o 0,4% body v dalším roce, lze podle posledního zhodnocení  USD za šest měsíců očekávat nějakých 0,25% body slabší růst americké ekonomiky z tohoto titulu do budoucna

 

Spotřebitelské výdaje jako další výdajová složka tvorby HDP směřují zpět k slabšímu růstu kolem 4%

 

Bilance zásob v průmyslu v Evropě vzhledem o objednávkám začíná mít opět rostucí tendeci, navíc zásoby se pohybují na nejvyšší úrovni od prosince 2008
 
Ochlazování růstu Číny (co se týče míry růstu, nelze však takový vysoký růst osahovat do budoucna samozřejmě a je spíš medializováno a extrapolováno nesprávně při postupně zvyšujícím se základu ze kterého pak i nižší procento v budoucnu vytvoří stejný nebo vyšší   produkt) a klesající ceny na místním trhu realit, což je vážnější problem
 
Naopak pozitivní ze spotřebitelského hlediska plošně je klesající cena ropy, což přidá v mnoha regionech světa k domácí poptávce a růstu produktu

Budeme tedy se zájmem dále sledovat vývoj ceny mědi a dalších průmyslových kovů, co nám dále vypoví o vývoji světového hospodářství a poptávky do budoucna. Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 37 598  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (navýšení o 4 108 kontraktů více na prodej oproti předchozímu týdnu). Krátkodobá rezistence je u aktivního COMEX kontraktu na hodnotě 305 centů za libru a hranice podpory na 302,65.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj prosincového kontraktu na měď na burze v Chicagu (divize COMEX) a jeho komoditní spread s březnovým 2015 kontraktem  v tomto roce (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Kakao, ebola a japonský jen

Sobota, Říjen 18th, 2014

O komoditě kakau jsme se zmínili před rokem s ohledem na příchozí silnější poptávku, zejména z asijských zemí a z toho plynoucího odhadu deficitu v nabídkově poptávkové bilanci za sezónu 2012/2013 zase po několika letech. Tehdy se cena pohybovala na burze ICE v New Yorku kolem 2 600 USD za metrickou tunu a od té doby z uvedených důvodu postupně vzrostla do dneška na hodnotu 3 107 USD za metrickou tunu. Dnešní odhad nabídkově poptávkové bilance pro sezónu 2013/2014 není sice již deficitní, nicméně existují v tuto chvíli další faktory, které mohou dále rostoucí trend prodloužit, pokud nebude situace rychleji řešena. Avšak pohlédněme nejprve na jednoduchou grafickou statistiku oné bilance, predikce a procentuálně stavu zásob k poptávce zpracovatelů surové komodity, klikněte na obrázek pro zvětšení:

I když se pro tuto sezónu deficit nepředpokládá, tak jistý alarmujícím faktorem je postupný pokles zásob vzhledem k poptávce od sezóny 2004/2005. Jistě faktorem posledních týdnů jsou informace o možnosti rozšíření onemocnění ebolou v zemích dvou největších světových producentů Pobřeží slonoviny a Ghaně, které dohromady představují 60% celosvětové nabídky a nachází se v kritickém regionu západní Afriky. Navíc Pobřeží slonoviny sousedí s Libérií a Guineou, které byly virem zasaženy výrazně a pravděpodobnost šíření za hranice je tudíž vysoká. Západní Afrika pak dohromady představuje 75% celosvětové nabídky kakaa. V případě šíření nákazy se může jednat o závažné ohrožení logistiky z farem do oblastí vývozních přístavů, zpomalení či úplné omezení sklizně, která započala 1. října. I proto snad tento týden průmyslové sdružení World Cocoa Foundation pod vedením společností Mars, Cargill či Mondelez International oznámily finanční podporu na program prevence v regionu západní Afriky.

V květnu rovněž sdružení firem ze zpracovatelkého průmyslu kaka a čokoládoven jako výše uvedené, či dále Nestlé, Hershey a další zavedlo program CocoaAction, který si klade za cíl zefektivnit produkci komodity za spoluúčasti farem a místních vlád. Poptávka se předpokládá bude exponenciálně zvyšovat, jelikož ve světě stále nepoznalo jeden z hlavních produktů kakaa čokoládu kolem 2 miliardy lidí a aby byla poptávka uspokojena, během deseti let se bude muset zasadit půl miliardy nových stromků kakaovníku. Případné deficity produkce vyvolané růstem poptávky není tak jednoduché krátkodobě u této komodity pokrývat, jelikož tropické kakaové stromy mají svůj specifický cyklus a trvá kolem 5 let po zasazení, než začnou produkovat první plody. Tudíž, zde se nejedná o situaci jako u obilovin, kdy farmáři mohou rychle další sezónu zvýšit produkci pakliže je nedostatek kritický. V současné době je mnoho kakaovníku v Africe již výrazně starých, i přes 30 let a musí se jedat rychle, aby případně nedošlo k výrazné nerovnováze v nabídkově poptávkové bilanci do budoucna.

V tuto chvíli se na trhu s kakaem vyskytuje situace, kdy fondy nakupují v reakci na zprávy o ebole a komerční a spekulativní obchodníci do těchto nárustů prodávají. Krátkodobá rezistence se nachází u aktivního kontraktu na newyorské burze ICE na hodnotě 3 140 hodnota popdpory na 3 040. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté LONG pozice v objemu 65 699  kontraktů kakaa, změna za čtyři týdny o 15 347 kontraktů méně na long. Pojďme se podívat na vývoj současného aktivního prosincového kontraktu na kakao na burze ICE a jeho komoditní spread s kontraktem březen 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jelikož se na trzích v poslední době zvýšila volatilita a to ovlivnilo i situaci na trhu s japonským jenem, kde jsem v polovině srpna publikoval krátkou analýzu a predikci ohledně japonské ekonomiky a měny v rámci soutěže, chtěl bych poukázat na případnou výstupní strategii, na niž mě upozornili různé dlouhodobé trendové AOS strategie. Fundamentálně se moc situace v Japonsku nezměnila a očekával bych za krátko další znehodnocování jenu oproti americkému dolaru. Plus zároveň nevnímám potřebu v tomto ohledu psát další článek na téma Japonska v danou chvíli, za nijak extra nezměněné fundamentální situace země vychízejícího slunce. Příští týden budou zajímavá data o japonském zahraničním obchodě a existuje pravděpodobnost mírného zlepšení deficitu obchodní bilance na 850 milard jenů z 924 miliard v přechozím měsíci. Větším faktorem je pak situace v USA, kde  slabé maloobchodní prodeje a vystoupení jinak “jestřábího “ prezidenta pobočky Fedu v St. Louis, že QE nemusí být ukončeno oficiálně tento měsíc, může znamenat v tuto chvíli posílení jenu či minimálně testování lokálního minima z počátku tohoto roku. Agresívnější přístup může tedy být i prodávání jenu do těchto retracementů. Nicméně, čistě osobně jsem pro momentální výstup z pozice a raději vyčkání na nový signal. Závěrem pohlédněme na příklad trendové AOS strategie na kontraktu japonského jenu na burze CME v Chicagu, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

Proč americké vývozy plynu raději postupně než skokově?

Sobota, Říjen 4th, 2014

Dění na trzích je v poslední době charakterizováno zvýšenými pohyby cen aktiv a toto bude pravděpodobně charakteristické i do budoucna, jakmile se bude blížit zvyšování sazeb Fedem a v období poté. Doposud se stále čeká na výraznější výprodej dluhopisů na kratším konci výnosové křivky spojený s jejím splošťováním v rámci fenoménu tak zvané “dluhopisové hádanky” podobné té za období Alana Greenspana v letech 2004-2005. Slabší vývoj světové ekonomiky dozajisté způsobuje s příchodem podobných kroků ne jen jisté oslabování akciových trhů, ale také hlavních měn oproti americkému dolaru na který jsme upozorňovali v rámci eura nebo japonského jenu, ale také a hlavně pak měn emerging ekonomik jako indonésijská rupie, jihoafrický rand. Plus navíc další geopolitické faktory jako přídatek u ruského rublu a ekonomicko politické situace u brazislkého realu. U posledně jmenovaného pak samozřejmě v souvislosti s prezidentskými volbami tento víkend. O vývoji v Brazílii jsme několikrát psali nebo naposledy také kolegové zde.

Toto posilování amerického dolaru je dozajisté určitým problémem jako brzda nebo možný obrat doposud se zlepšujících ukazatelů zahraničního obchodu a vnější rovnováhy USA v posledních letech. A tak se nabízí jisté řešení v rámci vývozu velmi žádané a doposud relativně velmi levné komodity amerického zemního plynu. I za předpokladu pokračování trendu apreciace dolaru by dozajista rozsah vývozu netrpěl zvyšováním cenové elasticity poptávky jako to bývá u jiných komodit zvykem. Nicméně, i když se tempo příprav zvyšuje, tak ne tak rychle. Proč?

Zde je nutno vyjít z praxe Austrálie, která se pustila s větším nasazením do exportů LNG po uzavření téměř všech nukleárních reaktorů v Japonsku v roce 2011. Pozitivem je, že je na cestě překonat Katar, jakožto největší vývozce LNG při růstu exportní kapacity z 22 miliónů tun za rok na 80 miliónů tun za rok a více. To dozajisté znamená růst sektoru, zaměstnanosti v něm a komplementární infrastruktuře a v neposlední řadě příspěvek k lepší bilanci zahraničního obchodu. Negativem, z plošnějšího hlediska pak to, že se cena zemního plynu na domácím trhu postupně ztrojnásobila a tento rok mohou například obyvatelé regionu Nového Walesu obdarování zvýšenou hodnotou uvedenou na složence či faktuře v rozsahu 200 USD.

Tak jak postupně roste spotřena plynu relativně k například uhlí v USA v energetice a take využití v petrochemickém průmyslu, tak doposud existuje diskuse o tempu tohoto růstu v poměru k zvyšování produkční kapacity plynu do budoucna. Navíc, psychologicky k dané věci nepřispěl ani vliv “polární zimy” na počátku tohoto roku, který posunul cenu komodity raketově vzhůru na jistou časovou periodu. Nicméně, americká produkční kapacita v poměru s Austrálii je dozajista mnohonásobně vyšší. Také, zatímco existuje odhad, že do konce dekády bude Austrálie vyvýžet 3-krát více plynu než spotřebuje, tak v případě zvýšeného vývozu LNG Spojenými státy by se jednalo o nějakých 10% domácí spotřeby. A tak i když určitě obavy jsou namístě, zejména s ohledem na možné výrazné pohyby jako ten na počátku roku z důvodu krátkodobého šoku ve stavu zásob, tak dlouhodoběji by se výše zmíněný australský fenomém nemusel v úplně podobném rozsahu projevit.

Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 129 541  kontraktů zemního plynu, změna za čtyři týdny o 15 060 kontraktů méně na short.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného listopadového 2014 a březnového 2015 a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Titan jako nástroj sankcí

Pondělí, Září 29th, 2014

Ve zpravodajství se Ukrajina, zejména díky již několik týdnů trvajícímu příměří, pomalu stáhla z předních pozic. Na titulní strany se dostaly hlavně sankce Evropské unie proti Rusku. Tato válka se na přední stránky nedostala. Jde o boj o titan, respektive o podíl na globálním trhu s tímto strategickým kovem. Titan je strategický kov zejména pro letecký průmysl,…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Postupné směřování od uhlí k plynu a solární energii

Sobota, Září 20th, 2014

Podíl uhlí na globální energetické spotřebě v roce 2013 dosáhl podle výroční zprávy energetické společnosti BP Statistical Review of World Energy 30,1%, to znamená nejvíce od roku 1970.  Pohledem na jednotlivé regiony však zjistíme, že se jedná o nárůsty produkce a spořeby jen v Asii u emerging ekonomik, které se snaží pokrýt rostoucí spotřebu levnými a nekvalitními zdroji. Pohlédněme graficky na tento fenomén posledních let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jaká je však situace v západním světě?  Zde v USA je směřování opačné. V roce 2006 byl podíl břidlicového plynu na celkové jeho produkci 5%. Dnes je to kolem 40%. Podle americké vládní agentury Energy Information Administration (EIA) má růst produkce plynu mezi léty 2012-2040 ročně tempem 1,6% na 38,37 triliónů Britských termálních jednotek. Největší podíl nárůstu poptávky po této komoditě bude ze sektoru výroby elektrické energie, jejíž kapacita se má zvýšit na 320 gigawattů z dnešních zhruba 190. V rámci sektoru uhlí bylo tento týden zajímavé vydání reportu vládním úřadem Government Accountability Office EPA Regulations and Electricity, který předpokládá omezení dalších 13% zdrojů elektrické energie pocházejícíh z uhlí do roku 2025. Co víc, za téměř žádné pozornosti médií, americké ministerstvo energetiky schválilo další dva exportní terminály pro vývozy LNG na nyní celkem tři. Je americká veřejnost v tuto chvíli nakloněna plně exportům zemního plynu do zahraničí? Stále ne plně, což například ukazuje průzkum University of Texas z roku 2013, kde bylo 39% respondetů proti a 28% pro. I přes určitý nesouhlas environmentálních skupin je však směřování jasné a intenzita se začíná zvyšovat.

Například podle fiananční skupiny Lazard to pak je také solární energie, která je již téměř cenově srovnatelná s tou ze zemního plynu. V některých výhodnějších regionech unie pak už i v rozmezí 61-87 za 1 MWh. Od roku 2009 náklady na rozsáhlejší produkci klesly až o 80%. U rezidenčních střešních panelů jsou však náklady stále vyšší od 180 USD za MWh, avšak dány z velké části výdaji za instalaci a údržbu. Sám Warren Buffett investoval do obnovitelných zdrojů energie 15 miliard USD v poslední době, nicméně co se týče větrné energie bylo podle jeho vyjádření převážně z důvodu daňového kreditu.

Bude tedy směřování podobné i v rychle rostoucí Asii? Podle zprávy Greenpeace, že spotřeba uhlí v první polovině tohoto roku skutečně poklesla. Navíc importy komodity v srpnu v rozsahu 18,86 miliónů tun, což je nejnižší hodnota od září 2012. Meziročně pak mohou být o 8% nižší oproti minulému roku. Je to samozřejmě do jisté míry dáno ochlazováním růstu této největší emerging ekonomiky, která tento rok bojuje s udržrním plánovaného růstu HDP 7,5% v porovnání s 7,7% v roce 2013. Nicméně, na počátku tohoto roku vyhlásila rovněž boj proti zvýšenému znečišťování ovzduší, kdy v minulém roce 74 čínkých měst zaznamenalo hodnoty polutantů nad hranicí považovanou Světovou zdravotnickou organizací za bezpečnou. Vláda má v plánu výdaje v rozsahu 275 miliard USD během tří let což povede jistě k směřování k jiným zrojům a zavírání určitého počtu uhelných elektráren. Minimálně pak zákaz dovozu uhlí s vysokým obsahem síry,  jak potvruje návrh připravovaného zákona z počátku září. Současný vládní plán předpokládá se spotřebou 4,1 miliard tun do roku 2015 z dnešních 3,7 miliady tun, ale v dalším plánu 2015-2020 má pak za cíl tento strop 4,1 miliardy tun udržet, případně přistoupit k jeho graduálnímu poklesu. To zcela jistě povede k směřování energetického mixu, tak jak se profiluje postupně v západním světě.

Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 147 280  kontraktů zemního plynu na chicagské burze, změna za čtyři týdny o 2 679 kontraktů více na short.

Cena amerického zemního plynu se na burze CME Group (divize NYMEX) v poslední  době pohybuje v horní hranici pásma 3-4 USD za miliń britských termálních jendotek a je ovlivňována krátkodobými stavy zásob a předpovědmi map počasí. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného říjnového 2014 a 2015 kontraktů a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Významný faktor – referendum o samostatnosti Skotska

Sobota, Září 13th, 2014

Na konci týdne došlo ke zvýšené volatilitě na trzích a to ne jen v důsledku očekávaného jako novým sankcím vůči Rusku či zasedání amerického Fedu 16-17. září, ke se předpokládá změna slovního vyjádření ve smyslu dřívějšího zvyšování sazeb (i kdyby jen v rámci srovnání s tržním očekáváním,  kde budoucí úrokové kontrakty Fed funds futures odhadují méně zvýšení do roku 2016 než oficiálně Fed predikuje v tuto chvíli). Velmi závažným faktorem je událost referenda 18. září o nezávislosti a prakticky odtržení Skotska od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Doposud se jednalo jen o predikci jednoduchého zamítnutí, nicméně v posledních dnech se zdá, že se Ano a Ne tábory zdají vyrovnané. 307 letá historie Skotska ve společné Unii není niz zanedbatelného, a pokud odhlasováno, že je pro odloučení, pak to nemusí být navíc moc hladké ekonomicky, o čem svědčí hlasy obou táborů poslední dny. Například v pátek velmi silné prohlášení skotského politika Jima Sillarse, že dojde ke “dni zúčtování” s bankami a částečném znárodnění energetické společnosti BP.

Právě onen energetiký sektor je se zdá předmětem zájmu Skotska (respektive těch, kteří budou hlasovat Ano), kdy objevení zdrojů černého zlata v Severním moři v 70-tých letech vytvořilo základy dnešních střetů. Pakliže rozděleno podle pomyslné hranice, podle které jsou již například definovány pravidla rybolovu, pak by Skotsku připadlo 47% roční produkce plynu a 96% roční produkce ropy! V tomto smyslu si do jisté miry Skotsko představuje situaci napodobení vývoje Norska (mimo jiné mají podobnou historii,politickou tradici či počet obyvatel) , které je nezávislé na EU z důvodu právě energetického bohatství. Nicméně, je nutné si uvědomit, že Norsko zažilo počátky rozsáhlých zdrojů v Severním moři a má již téměř 900 miliardové (USD) investiční portfolio v národním fondu budované od 90-tých let, Skotsko by de facto začínalo v relativním vyjádření oproti Norsku tak říkajích od píky. Za jakých podmínek vyjadřuje asi nejlépe následující graf klesající produkce ropy a zemního plynu ve Spojeném království a její projekce do budoucnosti:

Odkuď tedy bude financovat Skotsko své veřejné výdaje, které jsou o cca 1 300 liber vyšší na hlavu než v Spojeném království jako celku? Podle centrálního scénáře skotské administrativy se očekává cena Brentu na 110 USD za barel a 14% růst produkce ropy a zemního plynu od 2013 do 2018, což by mělo zabezpečit příjem až 8,3 miliard liber do 2016 kupříkladu. Naopak britský Office of Budget Responsibility predikuje pokles příjmů z produkce ropy a zemního plynu z 4,7 miliard liber v 2013-2014 na 3,5 miliard liber do roku 2018-2019, to při ceně Brentu 99 USD za barel. V pátek zavřel aktivní kontrakt na Brent na americké burze ICE na 96,91. Vývoj produkce posledních let tedy nenahrává žádanému scénáři Skotska a ani vývoj ceny (bude se čistě hypotetiky po odtržení manipulovat cenu nahoru?). Co se týče případné druhé strany mince a to jest snížení nákladu, tak to je rovněž sporná otázka vzhledem k případné nutnosti rozšíření veřejného sektoru a funkcí, které jsou nyní realizovány britským aparátem.

Samostatou kapitolu pak tvoří, v případě rozdělení, zda bude zachována libra ve Skotsku, či zavedena damácí měna, případně euro? To by bylo dozajisté dále předmětem dalších diskusí. V posledních dnech se zdá, že se jedná spíše o nadmíru populistické výroky než konkrétní plány. Nicméně, na trhu se spekuluje s případným poklesem kurzu libry, což je patrné pozorovat ex-ante již od července. A to jako zcela změna trendu od počátku roku v rámci lepšího ekonomického vývoje Británie spojeného s nadprůměrným růstem cen nemovitostí o predikcemi brzkého zvyšování úroků BOE, což posilovalo libru. Navíc, nyní se podle průzkumu agentury Bloomberg 61% respondentů z řad analytiků domnívá, že v případě varianty Ano dojde k poklesu kurzu měny oproti americkému dolaru až o 10% (3% z nich dokonce předpokládá depreciaci více jak 10%). Libra je níže z lokálního maxima dosaženého v červenci přes 5%. Situace je tudíž nyní velmi zajímavá a v případě, že odloučení bude skutečně odhlasováno, turbulence se nemusí spustit jen na měnovém trhu.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na britskou libru na burze CME Group v Chicagu a jeho vývoj v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Trh komodit před změnou?

Pondělí, Září 8th, 2014

Tento týden se budu věnovat komoditám. Proč? Protože na trhu komodit se něco děje. Nejde o to, že se cena té či oné komodity nějak změní. Nejde ani o stav čínských zásob té či oné komodity či vliv počasí ne cenu citrónů. Jde o významnou strukturální změnu na straně nabídky. Jedna z největších světových společností se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Ethanol se bude snažit dále redukovat cenu ropy v USA

Sobota, Září 6th, 2014

Tak to byl velmi zajímavý týden zvláště na měnových trzích a již nějakou dobu očekávané se postupně začalo realizovat. Tedy ne zcela plně ve formě QE u Evropské centrální banky, ale dozajisté bylo překvapením v konvenční rovině další snížení sazeb. Naopak, japonská BOJ se v tuto chvíli snažila problémy, o kterých jsme diskutovali, prozatím bagatelizovat (poukazování spíše na externí faktory) a uvidíme jak dále na příštích setkáních. Nicméně, propadu jenu přispělo alespoň oznámení premiéra Shinza Abeho o změnách ve vládním kabinetu. Z měnového hlediska pak je důležité jmenování ministra zdravotnictví Yasuhisa  Shiozakiho. Proč? Protože jeho resort má dohled nad Vládním penzijním investičním fondem, což je mimochodem největší penzijní fond na světě. A nový ministr je známým zastáncem reform tohoto fondu ve smyslu diverzifikace mimo japonská aktiva. V neposlední řadě pak na konci týdne oznámila čínská e-commerce společnost Alibaba, že své IPO na newyorské burze NYSE bude valuováno v rozmezí 60-66 USD za akcii, což představuje tržní kapitalizaci až kolem 162,7 miliard USD. To jest nevíce pro IPO v dějinách USA. Kudos tedy jdou Jackovi Ma, zakladateli firmy, bývalému učiteli angličtiny a mezinárodního obchodu, jež začal budovat firmu od píky z prostor svého bytu s dial-up připojením!

Cena ropy nejen v USA, ale rovněž například Brentu dále oslabovala. Postupné názaky odeznívání geopolitické krize, minimálně v případě Rusko-Ukrajinského konfliktu, pak můžou dále přispět k dalším poklesům kurzu v této chvíli. Čína, jakožto druhý největší světový spotřebitel komodity po USA, zaznamenala dokonce v červenci negativní číslo ve změně poptávky a importy černého zlata poklesly poprvé v tomto roce. Co víc, velká část dovozů směřuje spíše do strategických rezerv než do okamžité spotřeby. Na druhé straně však Indie, jakožto třetí největší spotřebitel ropy v Asii, po Číně a Japonsku začíná projevovat známky rostoucí poptávky z důvodu optimismu po zvolení premiéra Narendra Modiho koncem května. Spotřeba Indie je však prozatím jen kolem jedné třetiny toho co realizuje Čína, konkrétně v Indii, 3,7 miliónů barelů za den, to je kolem 4% celosvětové spotřeby ve vyjádření roku 2013. 

I když jde cena ropy nyní dolů, tak se v USA nezahálí a je snaha kromě revoluce břidlicových vrtů u fosilního paliva dále pracovat na energetické nezávislosti. A posledním krokem je například projekt Liberty holandské biotechnologické firmy Royal DSM a americké ethanolové firmy Poet v Iowě, financovaný z části ve výši 100 milióny USD americkým ministerstvem energetiky. Formálně byl projekt započat tento týden ve středu za účasti nizozemského krále. Jde zde o výrobu bioaliva druhogeneračního ethanolu, tedy ne přímo z kukuřice jakožto potraviny, ale až z odpadu kukuřice po zpracování pro potravinové potřeby. Pro širší využití biopaliv je právě ono prvogenerační zpracování předmětem kritiky obrovského využívání obilovin v USA, či cukrové třtiny v Brazílii například a následého možného nedostatku na světových trzích spojeného s volatilitou cen směrem vzhůru. V současné době je určitý podíl ethanolu v benzínovém palivu v USA dán vládním madátem Renewable Fuel Standard. Ten je často předmětem kritiky nejen ze strany lobby převážně texasských energetických gigantů, ale i obecně veřejnosti z důvodu výše uvedeného. Nicméně, výroba z odpadu v jistém smyslu mění hru a pakliže úspěšně prováděna, pak má šanci na širší uplatnění a tlaky na snížení cen benzínu a ropy (tedy za předpokladu, že se Elon Muskovi a dalším nakonec nepodaří zcela změnit energetický pohon podstatné části vozového parku na elektrické baterie, o což se snaží, viz. započetí budování rozsáhlých továren v Nevadě…). Pohlédněme na proces výroby druhogeneračního ethanolu:

Podle vyjádření představitelů projektu, jsou firmy schopny vyrábět ethanol z odpadu levněji, než z původní obiloviny a konkurovat cenám benzínu v USA do dvou let, bude-li se cena ropy nacházet v pásmu 90-100 USD za barel. I když by měla být produkční kapacita projektu jen zhruba 1 600 barelů tohoto typu ethanolu za den ve srovnání s klasickými ethanol firmami v USA, které produkují i stovky tisíc barelů biopaliva za den, tak se představitelé firem domnívají, že do deseti let dojde k rozvoji dalších 100 až 200 výrobních továren po celých Spojených státech. Tak uvidíme, zda se naplní předpověď. 

Na základě informací US Renewable Fuels Association dojde v tomto roce v USA k vyprodukování kolem 14,5 miliardy galónů (1 galón je cca 3,8 litru) ethanolu a z toho 1 miliarda půjde na export. Vývozy činily v tomto roce od ledna do června prozatím 416 miliónů galónů, to znamená meziroční nárůst 56%. I proto se cena oproti výchozím surovinám kukuřice nebo cukru stále drží (u kukuřice se očekává rekordní úroda z důvodu příznivého počasí a u cukru je značný skladovatelná přebytek minulých sezón). 

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivních kontraktů ethanol a kukuřice na burze CME Group v Chicagu a cukru na newyorské burze ICE (SOL Trader, denní data) v tomto roce:

  

Ztrojnásobení poptávky po plynu v Číně

Sobota, Srpen 23rd, 2014

Poslední léta oslabování ekonomického růstu v Číně tomu sice nenapovídají, ale jak jsme několikrát zmínili potenciál této nevýznamnější zěmě bloku emerging ekonomik není rozhodně naplněn. Jak psal Jan Dvořák, zvláště co se týče komodit, hraje rozhodně na světovém trhu prim. A jak to bývá, s dalšími nárůsty produktu se zvyšuje mnohdy exponenciálně poptávka po energiích. Mimo uhlí, které bude postupně ustupovat stále více do pozadí se tak bude více prosazovat zemní plyn. Podle americké vládní energetické agentury (EIA) se poptávka v Číně po plynu do 25 let více než ztrojnásobí (odhad kolem 495 miliard metrů krychlových do 2040 ze současných zhruba 147 miliard metrů krychových). Nyní, jak toto uspokojit? I když má země technicky největší světové rezervy břidlicového plynu, úskalí zcela rozdílných geologických podmínek ve srovnání například s USA, nedostatek vodních zdrojů pro těžbu zásadních a nedostatečná sofistikovaná infrastruktura pro těžbu a přenos komodity zůsobují výrazná omezení. Snad i proto nedávno čínská vláda snížila odhad domácí produkce břidlicového plynu do roku 2020 na polovinu. Nicméně, není všem dnům konec a například americký Halliburton, vedle dalších se snaží pomoci v oblasti know-how a technologií a ve spolpráci s čínskou STP spolupracují na břidlicových projektech v severozápadní části země.

Avšak, podle odhadů EIA, i když se podaří mnoho překážek v domácí produkci odstranit, tak stejně dosáhne její potenciál jen nějakých 58% domácí poptávky. Pohlédněme krátce na predikci chronologického vývoje nabídkového mixu podle EIA do roku 2040 (v biliónech krychlových stop), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je evidentní odhad nárůstu domácí těžby vyjádřeno modrým sloupcem, avšak za pozornost stojí žlutý sloupec charakterizující LNG dovozy, které se v tuto chvíli zatím podílejí na mixu relativně miniaturně. Na třetím místě se pak jeví jako potenciál ztrojnásobení importů zemního plynu z Turkmenistánu (hnědý sloupec) již během následujícíh šesti let!

Skutečně, po pěti měsích poklesu LNG cen se zdá, že se v Asii probouzí poptávka a například  z Indie a Thajska se zvyšuje (tyto země nemají dlouhodobé kontrakty a regují citlivě na cenu). Předpokladem je, že „do hry“ brzy vstoupí ve větším rozsahu Čína. Jistým problémem je však ona cena, která se podle Platts Japan/Korea Marker asijského benchmarku pohybuje současně kolem 11 USD za million Britských termálních jednotek. Teď, kdo bude vyvážet do Číny? Je známo, že Katar je největší exportér na světě a společně s Nigérií tvoří zhruba polovinu krátkodobých cargo dodávek. Nicméně,  podle studií zde v USA se předpokládá, že zcela zásadní podíl dosáhne na trhu LNG exportů, minimálně v Asii, Austrálie.

V USA se v současné době po poklesech cen plynu z června, kurz konsoliduje a odhad vývoje počasí hraje v tuto chvíli hlavní roli. Predikce vyšších teplot a zvýšená pravděpodobnost tropických bouří nahrává možnému obratu trendu. Zásoby se pohybují na 72 miliardách metrů krychlových, to je 17,3% pod pětiletým průměrem. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 132 961  kontraktů zemního plynu, změna za čtyři týdny o 18 338 kontraktů více na short.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného zářijového 2014 a lednového 2015 a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Srpen 18th, 2014

Pet: Zatím mi to přijde, že větší část lidstva je přesvědčena, že se vše vrátí do starých kolejí a hledají způsob jak se na návratu přiživit( spíše uživit). Menší část pochopila, že krize 2008 není jen krize systému, ale především cestou k jinému uspořádání věcí veřejných a ekonomických. Tím nemyslím kolaps USD, 3WW, potravinovou krizi, nedostatek vody, … a jiné katastrofické vize. Před rokem 2011 se vědělo, že Kanada těží ropu z břidličných písků, měl někdo představu, že vedle ve Státech během 2 let vzroste těžba ropy novou technologií na úroveň Saudů? O plynu ani nemluvím. Tím chci jen dokumentovat, že nové postupy( byť kontraverzní)přináší nové produkty. Jak je možné, že Rusko, Blízký východ tak podcenily nové postupy – sen o návratu do starých kolejí? Buď jde o vědomé selhání analytiků, nebo selhání mediálního prostoru, který se zabývá více krizí, než východisky z ní, nebo kombinaci všeho. Do starých kolejí ( před rok 2008) se prostě svět nevrátí – USA již nebudou mít tvorbu HDP založenou z 90% na službách, Německo nebude největší exportér, Československo je historie, juan nebude nekonvertibilní. Svět půjde jednoduše dál cestou nejmenšího odporu a to i v energetice. Proč by měli amíci chtít držet USD jako reservní měnu nr.1.? Přináší jim ten bonus co dříve? Podle mne ne a na rozdíl od jiného světa jsou na změnu statusu USD připraveni lépe. Psal jsem několikráte, že platby v juanech, rublech, korunách jsou pro kupujícího výhodné dokud budou tyto měny vůči dolaru oslabovat, že je to relativně výhodné pro prodávajícího je jen optická výhoda, zvláště u států, které musí investice nakupovat, navíc pozastavení investic( vliv oslabení měny prodražuje nákup) se projeví během 1-2 let. Pokud tedy USA využili kontraverzní technologii těžby ropy a plynu ke zcela novému uspořádání – z ropou vydíratelného státu do soběstačného, kde je záruka, že již nejdou cestou na kterou se ostatní svět(Evropa, Jižní Amerika, Blízký východ, China, … teprve chystají – čekají na bezpečnější způsob? Možná, ale to, že USA v tichosti odstranili svoji vydíratelnost přes cenu ropy( ke které třeba i přispívali) svědčí, že pochopili daleko dříve, že návrat do roku 2008 je překonaná vize.

 

Oracle: Smerujeme k veľkej menovej a finančnej udalosti ktorý obráti naše životy hore nohami (a druhá alternatíva je horúca vojna medzi veľmocami), dynamiku vecí priznávam sa som prestrelil ale keď príde bude to horšie ako som predpokladal.
Bude to opustenie od US$ a následný kolaps mnohých fin inštitúcií a následný kolaps niektorých ekonomík.

 

Petr Gejdos: Energie se nevyrábí – energie se zřejmě nejpřesněji vyjádřeno transformuje a usměrňuje žádaným směrem. To jen formálně na okraj.

Realita má nepříjemnou vlastnost, kterou žádnými kecy a pohádkami nelze trvale obcházet či eliminovat. Realita je taková, že EROEI nahlíženo z nejširší světové perpektívy se nepříjemně přibližuje hodnotě, pod kterou přestává být náš zvyklý svět funkční. Já nevím, zda-li si to uvědomujete ? Zdánlivě nekonečný a rovněž zdánlivě fantastický a povznášející rozmach “naší euro-atlantické civilizace” s hodnotou EROEI přímo souvisí, respektíve na reálné hodnotě EROEI závisí.

Je nutno si bytostně uvědomovat, jak ta naše civilizace na hodnotě EROEI závisí ! Naprosto zjednodušeně lze prohlásit, že příkladně EROEI = 10 (= dnešní pravděpodobná globální hodnota) říká pro stav takové civilizace, že cca jeden díl jakési globální energie jde na prostou (a vlastně nereálnou a tedy neudržitelnou) reprodukci lidstva a devět dílů jde na jakousi civilizační nadstavbu, která z lidské společnosti dělá onu CIVILIZACI !
V dobách, kdy ropa v tradičních naezištích 19. a 20. století tekla doslova ze země sama, tak tehdy globálně hodnota EROEI možná (lokálně ?) činila 20. To netřeba si plést s EROEI pouze ropy, kde to číslo činilo špičkově až 200 a zcela běžně třebas 100. Tak, jak globálně hodnota EROEI klesá, zmenšuje se jakýsi volný prostor pro civilizaci, jak si jí stále ještě představujeme, že to tak má být a je normální.

Jenže normální je a vždy bylo to, “co funguje dlouhodobě samo v Přírodě” – zde globálně činí EROEI = 1 ! Prostě trvale udržitelně fungující systém energii nehromadí a nevyužívá extenzívně. System je v rovnováze, de facto “MÁ DÁTI = DAL”. To, že lidstvo dokázalo vynalézavě tranformovat a usměrňovat energii se “ziskem”, to je pouze přechodný jev. To MÁ DÁTI = DAL nebylo překonáno ! Byl pouze odložen dopad této nenormálnosti. Vězte, že z hlediska Vesmíru se jedná v našem případě o drobnou fluktuaci a Vesmír nás zase pak srovná. JE TO ANALOGIE HRY S NULOVÝM SOUČTEM !! Vězte a věřte – je to tak. Biblický Armagedon je zde stále s námi. Neuděláte chybu, když si Bibli přečtete s otevřenou myslí. Alespoń jednou za život…
Amerika neudělá se štěpnou těžbou ropy a plynu žádné velké štěstí. JE TO POUHÁ DROBNÁ FLUKTUACE ONÉ VESMÍRNÉ FLUKTUACE ZVANÉ HOMO SAPIENS SAPIENS. Lidstvo vytvořilo grandiozní OVERSHOOT, tak grandiozní, že pověstní lumíci jen tiše závidí. A závěr je neodbytný…

 

DEERRICK: Západním výrobcům složitější a kvalitní elektroniky však bere chuť do dalšího podnikání urputná, soustředěná čínská snaha vyrábět stejně kvalitní výrobky za podstatně nižší ceny

 

Pet: Objem zpracované ropy v USA roste
Zásoby ropy v oklahomském terminálu Cushing, který je pro americký ropný trh nejdůležitější, klesly koncem července na šestiletá minima. Důvodem je přeprava ropy přímo do rafinérií na pobřeží Mexického zálivu a americkém Středozápadě. Současná nízká cena ropy WTI, která je na úrovni 97 USD za barel, je pro rafinerie důvodem, aby vyráběly více produktů. Množství zpracované ropy dosahuje v posledních týdnech rekordních 16,8 milionu barelů denně, což překonává rekord z léta 2005.(Colosseum)

 

Pet: k uvedenému tématu je na dokreslení zajímavý článek na http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2702326/project-syndicate-cinsky-zly-sen.html

Nejistá schopnost – či ochota – čínské vlády udržet na uzdě dluh je patrná z jejího protichůdného odhodlání zavést významné strukturální reformy a současně udržet roční růst HDP ve výši 7,5%. Vzhledem k tomu, že Čína vděčí za svůj nedávný růst z velké části dluhově financovaným investicím – často do projektů, jako jsou infrastruktura a bydlení, které měly podpořit čínský sen –, jakákoliv snaha získat růst úvěrů pod kontrolu pravděpodobně vyvolá tvrdé přistání.

Další podobností je nahromadění dluhu uvnitř firemního sektoru. Firemní pákový efekt v Číně se zvýšil ze 2,4násobku kmenového kapitálu v roce 2007 na loňský 3,5násobek – což je výrazně nad úrovní Spojených států a Evropy. Téměř polovina tohoto dluhu se stane do roka splatnou, přestože se jeho velká část využívá k financování mnohaletých infrastrukturálních projektů.

Situaci dále zhoršuje fakt, že velká část nových úvěrů vznikla v sektoru stínového bankovnictví s vysokými úrokovými sazbami, takže schopnost vypůjčovatelů splácet se stává přetíženou. Každá pátá korporace nese na svých bedrech zátěž dluhu přesahujícího osminásobek kmenového kapitálu a vydělává méně než dvojnásobek splátky úroků, což značně oslabuje odolnost těchto firem vůči růstovým šokům.

Čínská situace je jistě extrémnější než japonská. Japonské investice dosahovaly na vrcholu 33% HDP, oproti 47% v Číně. To je značný rozdíl, zvláště když uvážíme, že čínský HDP na obyvatele činí pouhých 19% maximální hodnoty v Japonsku, zatímco její dluh již dosáhl 60% japonského. Akumulace dluhu v Číně – 71 procentních bodů HDP za posledních pět let – je navíc mnohem prudší než v Japonsku, kde úroveň dluhu vzrostla za pětileté období před krachem pouze o 16 procentních bodů.

 

Jan Altman: 

ECB se bude usilovně snažit znehodnotit EURo…. (celkově i vůči dolaru).
A ČNB se bude snažit znehodnotit korunu vůči slábnoucímu EURu.
A nakonec FED také přistoupí ke znehodnocování USD – bude to jako 3 tonoucí stahující se navzájem stále hlouběji.

Ale v novinách se stále bude krákat, že EURo posílilo k USD o 0.7% a druhý den, že zase posílil dolar vůči EURu o 0.8%.

Jako 3 frajeři hádající se v utržené kabině výtahu, kdo má frňák výše.

 

Bude ropa ještě zapotřebí?

Sobota, Srpen 9th, 2014

Ačkoliv se proloubily sankce vůči Rusku, v Iráku a Gaze eskaluje napětí, a podobně, tak s cenou ropy u kontraktů s nejbližší dodávkou to moc nehne, naopak má tendenci klesat. V danou chvíli je situace taková, že revoluce břidličných vrtů v USA a kanadských písků kombinovaná s silně podprůměrným vývojem ekonomik ve světě způsobuje relativní nadbytek komodity na trhu. To je zřejmé i po vyjádření Saudské Arábie tento týden ohledně prodejních cen pro americký a asijský trh, kdy byly uplatněny výrazné slevy. Saudská Arábie se dostává do cenové války například se zeměmi západní Afriky, odkuď Amerika ještě v roce 2007 importovala kolem 2 miliónů barelů za den. Dnes to je zhruba 300 tisíc barelů za den. A tak Nigérie a další africké země se začínají orientovat více na asijský trh a v podstatě se pouštět do cenové války v rámci OPEC kartelu samotného.

Ani se sankcemi vůči Rusku, co se týče energií to nevypadá tak černě jak se snaží prezentovat média. Respektive prozatím. Princip mikro-cílování USA a EU v tomto ohledu jistě nahrává firmám jako americkému energetickému gigantu Exxon, který začíná dnes pracovat na ropném vrtu v Arktickém oceánu v kooperaci s ruským gigantem Rosněft. Dohoda byla podepsaná před sankcemi a není jima ovlivněna, alespoň ne krátkodobě. Jedá se tak o první z kolem 40 potenciálních vrtů v oblasti, která podle Rosněftu skýtá potenciál 9 miliard barelů ropy! Otázkou je dlouhodobá proveditelnost projektů s ohledem na dlouhodobé financování v případě trvání sankcí respektive jejich další rozšíření. Nicméně to se zdá, že ani Exxon , ani BP (která má v Rosněftu 20% podíl), a další v tuto chvíli nijak netrápí.

Ropy se zdá dostatek a potenciál dalších nalezišť stále existuje. Nicméně v případě silnějšího růstu ekonomik, zvláště z emerging markets se dostatek rychle může změnit v nedostatek a to kombinováno s geopolitickými konflikty povede k růstu ceny silněji nahoru. To je proč u kontraktů s delší dodávkou v budoucnu můžeme pozorovat naopak vyšší ceny. Ve světě se sice zavádějí stále více projekty v rámci omezení ropného využití, které mají podle různých studií umožnit dosažení stropu spotřeby ropy někde kolem 2020-2030. Jedná se ať už o infrastruktury solární energie či aut na elektrický pohon, a podobně. Nicméně ropa není jen o této energii, ale její využití je značné také v jiných odvětvích.

Jako příklad lze uvést zemědělství a to nejen jako palivo pro pohon traktorů, kombajnů a dalších transportních prostředků, ale také při výrobě hnojiv. A to jako extrakt ropy pro získání hydrogenů jež se kombinuje s dusíkem pro výrobu čpavku. Naštěstí v případě vyčerpání ropných zásob lze využít zemní plyn a z něj získat substitut hydrogenu methan. Pohlédněme na rozsah využití hnojiv v zemědělství v jednotlivých letech od 60. let:

Dále, kolem 3-4% světové produkce ropy je využíváno ve výrobě plastů, i když v USA se již ropa nevyužívá, ale spíše deriváty plynu. Ve světě je však stále využití ropy patrné.

10% produkce ropy je využíváno jako vstupní surovina v chemickém průmyslu. Až 80% vstupní komodity pro výrobky v kosmetice představuje ropa a její deriváty.

Nemluvě o zdravotnictví a zdravotnických potřebách vyráběných z ropných derivátů plus obrovská spotřeba plastů v tomto odvětví činí ropu stále žádanou surovinou.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na ropu Brent na burze ICE, bližší zářijový 2014  a vzdálenější leden 2015 kontrakty a jejich spread, kde je patrný pokles komoditního spreadu v tuto chvíli. Otázkou jak dlouho bude trvat? (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Curve fitting vs optimalizace u trading systémů (AOS)

Sobota, Srpen 2nd, 2014

Ačkoliv od konce 90. let, kdy se v obchodování na trzích začaly ve velké míře prosazovat automatické trading systémy (AOS) uplynula již řádka let (dnes již kupříkladu tvoří rozhodující podíl na obchodování komoditních fondů, přespoloviční na akciovém trhu, atd.), tak se nad tématem zda a do jaké míry optimalizovat parametry strategií stále živě diskutuje. V první řadě je nutno zmínit, že při stavbě jakékoliv systému či obchodní metody, je nutno vycházet z logických a ekonomicky správných předpokladů. Dále pak, pokud toto splněno, je výhodou pokud člověk na trhu strávil nějakou dobu a má značné zkušenosti s chováním trhu v různých periodách a dokáže systém těmto změnám správně  přizpůsobit.

 

Vyvarování se nástrah při stavbě AOS

Klasickým příkladem systému s pochybným logicko-ekonomickým předpokladem je například strategie prezentovaná v Montley Fool médiu v roce 1996 zvaná „Foolish Four“. To znamená vysledování, že všechny akcie tohoto portfolia vysoce dividendově výnosných akcií vydělávaly v sudých letech a v lichých letech se vedlo nejlépe akcii s druhou nejnižší valuací v portfoliu, vedlo k závěru, že podle datového vzorku od 1973 do 1996 by daný systém, pokud takto aplikován nákupem portfolia pro sudé roky a jen dané akcie pro liché roky, výrazně překonal akciový index.  Nicméně, jak ukázala studie Granta McQueena a Stevena Thorleye: Mining Fools Gold, z roku 1999 v časopise Financial Analyst Journal, tak toto by neplatilo v jiné periodě a dalších letech. Proč? Protože strategie nedává logicko-ekonomický smysl ve své premise a je předmětem tak zvaného „drilování dat“ alias ve statistice hovoříme o data miningu, to znamená lidově řečeno dolujeme až něco konečně najdeme, co se zdá, že funguje. Podobně je tomu u hledání numerického vyjádření parametru (inputu), například specifického čísla u délky klouzavého průměru, a podobně, až nám začne něco ukazovat na equity, že to je ono. Špatná zpráva: s velkou pravděpodobností není. Proto, abychom zabránili, lépe řečeno výrazněji omezili inherentnímu data miningu, je kromě jiného nutné také, aby byla prověřena robustnost parametru či souboru parametrů a to při všech logicky definovaných intervalech jejich změny ať už číselné nebo u kvalitativních proměnných nabývajícíh hodnot ano/ ne (1,0), jejich kombinací a tak dále. Mezi známé metody omezení data miningu při tvorbě strategií patří pro názornost následující. Nebudu se však nyní rozepisovat o každé z nich, to by bylo na samostatný článek, který si nechám na příště. Pohlédněme tedy na krátký přehled:

 

Za jakých podmínek optimalizovat a jak zabránit curve fittingu?

Máme-li tedy logicky správnou strategii s robustními parametry inputů používaných indikátorů, můžeme přistoupit k jejich optimalizaci pro co nejpravděpodobnější cílování maximálních profitů pro období následující. A zde nastává problém, do jaké míry a jak optimalizovat, aby nedošlo k přeoptimalizaci, jinak řečeno curve fittingu a možnému neracionálnímu očekávání nadprůměrných zisků? K tomu může sloužit jako jedna z metod otestování strategie při různých velikostech inputů a vyjádření, zda nejvíce výkonný inuput v daném období má tendenci být opět nejvíce výkonný v období následujícím. V takovém případě můžeme s jistou pravděpodobností předpokládat, že optimalizace povede k nejlepšímu možnému výsledku v dalším období. Naopak, nenalezneme-li u daného systému při testu tento vztah je lépe použít velikost inputu historicky zabezpečující průměrný očekávaný výnos. V případě značně negativního vztahu, kdy nejlepší input v daném období mívá tendenci být nejhorším v následujícím období, stojí za to použít velikost inputu, která zabezpečovala podprůměrnou výkonnost minule a existuje šance pro nadprůměrnou výkonnost v období příchozím. To vše za předpokladu robustnosti všech inputů definovaných v logickém intervalu navrženého systému.

Pro účely tohoto článku si pak můžeme provést  analýzu čistých ročních profitů (tedy roční periody) při jednotlivých změnách inputů indikátoru koeficientu volatility a jejich vztah z předešlého roku na rok následující. Použijeme úspěšný AOS obchodovaný v praxi na trhu mini MidCap futures (EMD), kde je jedním z inputů právě indikátor volatility a robustnost parametrů je výrazná. Pro zjednodušení použijeme údaje o čistém zisku na obchodovaný jeden kontrakt za poslední zhruba tři a půl roku. Toto si vyjádříme jako pořadí (nejvyšší čistý zisk při dané hodnotě koeficientu = první pořadí a nejnižší čistý zisk u jiné hodnoty koeficientu = poslední pořadí v daném roce). Následně si vytvoříme souřadnice podle toho, jaké pořadí bylo v předešlém roce a jaké pořadí v roce bezprostředně následujícím. Například daná hodnota koeficientu byla v předešlém roce podle čistého dosaženého zisku AOS na prvním pořadí a v roce následném na třetím pořadí, pak bude mít souřadnici [1,3], a tak dále. Toto provedeme pro všechny testované hodnoty koeficientu volatility a graficky vytvoříme bodový graf:

V tomto případě testu optimalizace parametrů koeficientu volatility v intervalu od 0,75 do 1,75 se ukazuje, že výběr velikosti inputu, který poskytl nejlepšího čistého zisku v předchozí periodě (tomto zjednodušeném příkladu roce) není nejvýhodnější variantou pro následující období jelikož křivka závislosti je mírně klesající a koeficient determinace R2  nízký, tudíž není patrná korelace. Je lépe využít AOS s hodnotou koeficientu volatility, při které bylo na backtestech dosaženo čistého zisku odpovídajícího průměrnému ročnímu zisku a nesnažit se optimalizovat inputy volatility k dosažení nadprůměrného profitu. Přeoptimalizovaný parametr by nám pak v reálu mohl u AOS vykázat návrat k průměru a pakliže způsobil v minulém roce nadprůměrný zisk, v roce následném by mohlo dojít naopak k profitu podprůměrnému. Existuje tudíž velká pravděpodobnost curvefittingu, pakliže budeme optimalizovat AOS pro maximální čistý zisk za poslední sledovanou periodu.

Jiným příkladem, za využití stejné metodiky testu, pak může být další robustní AOS systém z reálného obchodování a to na trhu mini S&P 500 futures (ES), který využívá indikátoru Gap down. Po otestování hodnot parametrů v intervalu 2 až 10 dostaneme následující graf:

U tohoto systému pak hodnoty inputů, které zabezpečovaly nadprůměrnou výkonnost AOS podle dosaženého čistého zisku na jeden obchodovaný kontrakt v předešlém období mají tendeci opětovně zprostředkovat nadprůměrný výnos v periodě následující. Regresní křivka je tudíž rostoucí a koeficient determinace R2 není nejmenší, což poukazuje na jistou korelaci (v tomto případě pozitivní). To znamená provedení optimalizace je žádoucí procedura a neměla by vést ke curvefittingu.

 

Závěrem

Podle názorného zjednodušeného příkladu lze tedy říci, že optimalizace parametrů u automatizovaných obchodních systémů (AOS) má své místo a pro cílování potenciálně co nejlepších výsledků je žádoucí. Nicméně jedná se o komplexní záležitost a před její aplikací jsou nutné další testy jejího případného vlivu, který může mít naopak adverzní charakter v důsledku výběru souboru přeoptimalizovaných (curve fitted) parametrů a následným návratem výkonnosti AOS k dlouhodobému průměru. To znamená, vybíráme-li v případě curve fittingu nejlepší parametry dle minulého období, může dojít v období následujícím k podprůměrné či negativní výkonnosti v rámci tak zvaného mean reversion. Naopak, existuje-li u nejlepší sady parametrů v předchozích obdobích pozitivní autokorelace výkonnosti s výsledky v následujícíh obdobích, je optimalizace naopak velkým pomocníkem.

BBI: Došel plynu dech?

Pátek, Srpen 1st, 2014

V dnešním krátkém komentáři se vrátíme k našemu dubnovému investičnímu doporučení na pokles ceny plynu . Všechny předchozí opční spready byly uzavřeny ziskově a nyní expirovaly i poslední opční spready, které dosáhly dokonce maximálního možného výnosu ve výši mezi 6 až 12 % (dle investičního profilu) za pouhé 3 až 4 měsíce. Prozatím ale v této investici dále nepokračujeme, cena plynu již poklesla o zhruba 20 % od chvíle našeho dubnového doporučení, dostala se tak do středu námi očekávaného koridoru, kde vidíme střednědobě adekvátní úroveň ceny plynu a ani opční prémie nejsou aktuálně příliš atraktivní, pro dosažení maximálního možného výnosu z nových kontraktů bychom nyní potřebovali další propad spíše k dolnímu okraji námi očekávaného koridoru, což by znamenalo alespoň zhruba dalších 10 % dolů, což je po poklesech z posledních týdnů již méně pravděpodobné než v době našeho původního doporučení. Takže i ve strategii na komoditní a měnové spready budeme nyní čekat na vstup do nových investičních příležitostí.

 

 

Toto je již ona dubnová analýza:

Dojde plynu opět dech?

4/2014 Tuhá zima v USA a vývoj na Ukrajině způsobily nárůst plynu o téměř 40 procent. O takovém růstu se ostatním komoditám z energetického sektoru může pouze zdát. Nicméně tyto události nemohou mít dlouhodobě na ceny plynu v USA žádný vliv. Pokles cen plynu je na spadnutí. Vydělejme na tom 5 % až 12 % za půl roku.

 

Na Floridě teploměr pod nulou 

Vzpomínáte si také, jaká byla letošní zima v USA? Bílý dům v závějích, teploty v New Yorku hluboko pod bodem mrazu a sníh na Floridě. Letošní zima byla v USA opravdu extrémní, což vedlo k velkému nárůstu ceny plynu.V důsledku zvýšené spotřeby se zásoby snížily pod 10-letý průměr, nicméně i nadále zůstávají na velmi komfortní úrovni. Zima je ale už úspěšně za námi a ceny plynu zatím nijak razantně neopadly a zůstávají stále výrazně nad úrovní před počátkem zimy. Důvodem nebude ani krize na Ukrajině, jelikož ta nijak nemůže ovlivnit cenu plynu v USA. Vyšší cena tak zůstává spíše z psychologického pohledu na trh s plynem než z fundamentálního hlediska. 

 

Čas poklesu
Boom s břidlicovým plynem se postaral o to, že byla cena plynu v minulých letech stále držena pod tlakem, což bude působit na plyn dlouhodobě. Nedá se předpokládat, že i když se plyn od svého dna na jaře 2012 odrazil již o téměř 150 %, že by růstový trend měl přetrvat i dlouhodobě.

Z pohledu technické analýzy nebyl ani jeden z pokusů o růst nad původní roční maxima kolem 4,4 USD trvalý a vždy došlo ke zpětné korekci a očekáváme, že se dlouhodobě bude pohybovat spíše v rozmezí 3,2 až 4,4 USD. 

 

Pozor na futures i ETF
Při investicích do plynu platí opět stará známá problematika nutnosti investovat přes futures kontrakty, jejichž držení přináší vícenáklady. Tento efekt byl velmi dobře znát v posledních 5 letech na vývoji ETF rolující futures kontrakty na plyn, kdy zatímco je cena plynu na pětiletém horizontu 10 % v plusu, cena ETF je na pětině hodnoty! 

 

12 % za 6 měsíců
Z výše zmíněných důvodů je vhodnou konstrukcí, jak vytěžit neefektivity z rolování futures a z dlouhodobého tlaku na ceny plynu, vstup do střednědobých vypisovaných opčních spreadů krytých plně nejen koupenou krycí opcí, ale i dostatečnou cash pozicí na tyto ETF rolující futures kontrakty na plyn. Ideální se jeví vstup při pokusech plynu opustit výše zmíněné rozpětí a při cenách plynu kolem 5 USD výrazněji navýšit váhu v této strategii. V konzervativnější variantě si takovou konstrukcí jdeme pro výnos 6 % za 2 až 6 měsíců při maximálním riziku 4 % investované částky, v dynamičtější variantě pak pro 12 % za stejné období při maximálním riziku 8 % investované částky a to i při minimálním poklesu ceny podkladového fondu.

 

Autor: Jaroslav Brzoň, Chief Investment Officer BBI

Dvě malé společnosti profitující na LNG

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Před týdnem jsem věnoval článek o LNG jako takovém, dále o jedné velké společnosti. Dnes půjde o dvě společnosti. Akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se a NYSE. Jedna společnost je klasický těžař, druhá společnost se zabývá podpůrnými službami pro těžaře. Tato druhá společnost není mezi investory tolik známa, protože se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: