Články s tagem ‘krize’

Vývoj ceny mědi potvrzuje slabý výkon ekonomik

Sobota, Říjen 25th, 2014

Určitou dobu se zdálo, že by se cena Dr. Mědi, jakožto jistého predikátora vývoje ekonomického růstu, mohla konečně vydat směrem vzhůru. A skutečně se tak i dělo po určitou dobu, což bylo ostatně i předmětem naší predikce, kde se směr potvrdil  v dubnu tohoto roku. Později jsem v červenci však upozornil na možný žádoucí exit dlouhé pozice. Od té doby cena konsoliduje zpět kolem svého  dna dosaženého v březnu.

Co se děje, vždyť podle prezentací některých analytiků na konferenci LME Metals Seminar v Londýně tento týden by mohla nabídková strana mědi skončit dokonce technicky v deficitu kolem 150 tis. tun. oproti předchozímu odhadu z počátku tohoto roku, kde se očekával přebytek. Mezi návštěvníky konference ale také průzkum ukázal, že respondenti očekávají  v blízké době nejhorší výkonnost mezi průmyslovými kovy. Poprvé po  šesti letech. Naopak nejvíce optimismu u průmyslových kovů panuje u zinku či niklu. Důvodem slabší cenové trajektorie je nižší poptávka , výkonnost ekonomik a očekávání pro nejbližší budoucnost. Jistou roli hraje také dozajista silnější dolar v poslední době, kdy se tyto kovy v americké měně kótují a tak například cena hliníku, i když v USD v tomto roce zhruba v plusu 10%, tak v eurech posílila o 20% (z pětiletého pohledu je cena hliníku však stále v klesajícím trendu), což poptávce moc nepřišpívá. Krátkodobě je cena ostatních průmyslových kovů také podporována, spíše než poptávkou z důvodu rostoucích ekonomik, například zákazy exportů bauxitu Indonésií, a tak dále.

Obecný rozsáhlejší růst cen sektoru průmyslových kovů tedy bude záviset od vývoje ekonomik (což po posledním sníženém odhadu MMF bude zajímavé sledovat) a také pak na možných nákladově efektivních řešeních těžařů a z toho plynoucí omezování nabídky.

Jaké jsou tedy základní body situace zde v USA a ve světě s ohledem na vývoj hospodářštví, které jistě budou diskutovány na nadcházejícím zasedání Fedu 28-29. října:

Tak jak společně oslabují ekonomické růsty v Evropě, Číně, Japonsko má problémy po zvýšení daně z přidané hodnoty, a podobně a zároveň posílil dolar, tak lze očekávat jistý pokles růstu plynoucí ze složky čistých exportů při tvorbě HDP. To znamená, že dle modelu pokud snižuje 10% apreciace dolaru růst o 0,4% body v dalším roce, lze podle posledního zhodnocení  USD za šest měsíců očekávat nějakých 0,25% body slabší růst americké ekonomiky z tohoto titulu do budoucna

 

Spotřebitelské výdaje jako další výdajová složka tvorby HDP směřují zpět k slabšímu růstu kolem 4%

 

Bilance zásob v průmyslu v Evropě vzhledem o objednávkám začíná mít opět rostucí tendeci, navíc zásoby se pohybují na nejvyšší úrovni od prosince 2008
 
Ochlazování růstu Číny (co se týče míry růstu, nelze však takový vysoký růst osahovat do budoucna samozřejmě a je spíš medializováno a extrapolováno nesprávně při postupně zvyšujícím se základu ze kterého pak i nižší procento v budoucnu vytvoří stejný nebo vyšší   produkt) a klesající ceny na místním trhu realit, což je vážnější problem
 
Naopak pozitivní ze spotřebitelského hlediska plošně je klesající cena ropy, což přidá v mnoha regionech světa k domácí poptávce a růstu produktu

Budeme tedy se zájmem dále sledovat vývoj ceny mědi a dalších průmyslových kovů, co nám dále vypoví o vývoji světového hospodářství a poptávky do budoucna. Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 37 598  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (navýšení o 4 108 kontraktů více na prodej oproti předchozímu týdnu). Krátkodobá rezistence je u aktivního COMEX kontraktu na hodnotě 305 centů za libru a hranice podpory na 302,65.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj prosincového kontraktu na měď na burze v Chicagu (divize COMEX) a jeho komoditní spread s březnovým 2015 kontraktem  v tomto roce (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Kakao, ebola a japonský jen

Sobota, Říjen 18th, 2014

O komoditě kakau jsme se zmínili před rokem s ohledem na příchozí silnější poptávku, zejména z asijských zemí a z toho plynoucího odhadu deficitu v nabídkově poptávkové bilanci za sezónu 2012/2013 zase po několika letech. Tehdy se cena pohybovala na burze ICE v New Yorku kolem 2 600 USD za metrickou tunu a od té doby z uvedených důvodu postupně vzrostla do dneška na hodnotu 3 107 USD za metrickou tunu. Dnešní odhad nabídkově poptávkové bilance pro sezónu 2013/2014 není sice již deficitní, nicméně existují v tuto chvíli další faktory, které mohou dále rostoucí trend prodloužit, pokud nebude situace rychleji řešena. Avšak pohlédněme nejprve na jednoduchou grafickou statistiku oné bilance, predikce a procentuálně stavu zásob k poptávce zpracovatelů surové komodity, klikněte na obrázek pro zvětšení:

I když se pro tuto sezónu deficit nepředpokládá, tak jistý alarmujícím faktorem je postupný pokles zásob vzhledem k poptávce od sezóny 2004/2005. Jistě faktorem posledních týdnů jsou informace o možnosti rozšíření onemocnění ebolou v zemích dvou největších světových producentů Pobřeží slonoviny a Ghaně, které dohromady představují 60% celosvětové nabídky a nachází se v kritickém regionu západní Afriky. Navíc Pobřeží slonoviny sousedí s Libérií a Guineou, které byly virem zasaženy výrazně a pravděpodobnost šíření za hranice je tudíž vysoká. Západní Afrika pak dohromady představuje 75% celosvětové nabídky kakaa. V případě šíření nákazy se může jednat o závažné ohrožení logistiky z farem do oblastí vývozních přístavů, zpomalení či úplné omezení sklizně, která započala 1. října. I proto snad tento týden průmyslové sdružení World Cocoa Foundation pod vedením společností Mars, Cargill či Mondelez International oznámily finanční podporu na program prevence v regionu západní Afriky.

V květnu rovněž sdružení firem ze zpracovatelkého průmyslu kaka a čokoládoven jako výše uvedené, či dále Nestlé, Hershey a další zavedlo program CocoaAction, který si klade za cíl zefektivnit produkci komodity za spoluúčasti farem a místních vlád. Poptávka se předpokládá bude exponenciálně zvyšovat, jelikož ve světě stále nepoznalo jeden z hlavních produktů kakaa čokoládu kolem 2 miliardy lidí a aby byla poptávka uspokojena, během deseti let se bude muset zasadit půl miliardy nových stromků kakaovníku. Případné deficity produkce vyvolané růstem poptávky není tak jednoduché krátkodobě u této komodity pokrývat, jelikož tropické kakaové stromy mají svůj specifický cyklus a trvá kolem 5 let po zasazení, než začnou produkovat první plody. Tudíž, zde se nejedná o situaci jako u obilovin, kdy farmáři mohou rychle další sezónu zvýšit produkci pakliže je nedostatek kritický. V současné době je mnoho kakaovníku v Africe již výrazně starých, i přes 30 let a musí se jedat rychle, aby případně nedošlo k výrazné nerovnováze v nabídkově poptávkové bilanci do budoucna.

V tuto chvíli se na trhu s kakaem vyskytuje situace, kdy fondy nakupují v reakci na zprávy o ebole a komerční a spekulativní obchodníci do těchto nárustů prodávají. Krátkodobá rezistence se nachází u aktivního kontraktu na newyorské burze ICE na hodnotě 3 140 hodnota popdpory na 3 040. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté LONG pozice v objemu 65 699  kontraktů kakaa, změna za čtyři týdny o 15 347 kontraktů méně na long. Pojďme se podívat na vývoj současného aktivního prosincového kontraktu na kakao na burze ICE a jeho komoditní spread s kontraktem březen 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jelikož se na trzích v poslední době zvýšila volatilita a to ovlivnilo i situaci na trhu s japonským jenem, kde jsem v polovině srpna publikoval krátkou analýzu a predikci ohledně japonské ekonomiky a měny v rámci soutěže, chtěl bych poukázat na případnou výstupní strategii, na niž mě upozornili různé dlouhodobé trendové AOS strategie. Fundamentálně se moc situace v Japonsku nezměnila a očekával bych za krátko další znehodnocování jenu oproti americkému dolaru. Plus zároveň nevnímám potřebu v tomto ohledu psát další článek na téma Japonska v danou chvíli, za nijak extra nezměněné fundamentální situace země vychízejícího slunce. Příští týden budou zajímavá data o japonském zahraničním obchodě a existuje pravděpodobnost mírného zlepšení deficitu obchodní bilance na 850 milard jenů z 924 miliard v přechozím měsíci. Větším faktorem je pak situace v USA, kde  slabé maloobchodní prodeje a vystoupení jinak “jestřábího “ prezidenta pobočky Fedu v St. Louis, že QE nemusí být ukončeno oficiálně tento měsíc, může znamenat v tuto chvíli posílení jenu či minimálně testování lokálního minima z počátku tohoto roku. Agresívnější přístup může tedy být i prodávání jenu do těchto retracementů. Nicméně, čistě osobně jsem pro momentální výstup z pozice a raději vyčkání na nový signal. Závěrem pohlédněme na příklad trendové AOS strategie na kontraktu japonského jenu na burze CME v Chicagu, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Poučení o rizicích:

Informace uvedené v této analýze či investičním tipu (dále jen “Tip”) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s jakýmikoliv finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce, který nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není garantována. Výsledky minulých období nejsou zárukou výnosů v obdobích budoucích. Informace a data v Tipu mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

Problémy protistrany – banky se dohadují jak na deriváty

Úterý, Říjen 14th, 2014

Dohoda je (zdá se) již na cestě

Deriváty (a následné deriváty z derivátů) jsou potenciální rozbuškou dalšího kola krize. Sice se deriváty obchodují na burzách jako třeba akcie, ale drtivá většina (mluví se o více než 95%) jsou tak zvané OTC deriváty. V tomto případě jde o deriváty, které nejdou přes burzu a její clearing, ale jde o přímou dohodu mezi zúčastněnými subjekty.

V takovémto případě se subjekt, stojící na jedné straně kontraktu, vystavuje nejen tržnímu riziku, jako kdyby derivát koupil na burze, ale ještě riziku protistrany. Když se dostane do problémů protistrana, bude druhé straně jedno, že třeba konkrétně tento obchod je ziskový, ale pokud protistrana nedostojí svým závazkům… má smůlu.

Největší světové banky se před pár dny po maratónu jednání dohodly, že v takovém případě budou banky (počínaje 1. lednem 2015) postupovat podle nových pravidel, která budou vydána během pár dní. Podle těchto pravidel by se pak postupovalo v případě krachu významné finanční instituce.

Evidentně to dělají banky samy a dobrovolně, než aby s novým nařízením přišly regulatorní orgány. Jsem zvědav na definitivní znění těchto pravidel a v čem přesně se postup podle nich bude lišit podle postupu dle zákona o bankrotech.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Globální měnová reforma – že by se blížila? Sledujte pár spouštěčů.

Pondělí, Říjen 6th, 2014

Globální měnová reforma, nebo jakkoliv chceme skokové změně nastavení současného měnového systému říkat, oblíbené spekulativní téma. Globální měnová reforma nemusí být vzdálena desetiletí, či řadu let. O co tedy může jít? Spouštěčů může být několik, po jejich projevu bude ještě nějaké doba na reakci a přípravu. O co jde? Nemusí jít přímo o totální okamžitý kolaps…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Titan jako nástroj sankcí

Pondělí, Září 29th, 2014

Ve zpravodajství se Ukrajina, zejména díky již několik týdnů trvajícímu příměří, pomalu stáhla z předních pozic. Na titulní strany se dostaly hlavně sankce Evropské unie proti Rusku. Tato válka se na přední stránky nedostala. Jde o boj o titan, respektive o podíl na globálním trhu s tímto strategickým kovem. Titan je strategický kov zejména pro letecký průmysl,…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Oracle: Tak nám zabili Ferdinanda

Čtvrtek, Září 25th, 2014

Už jsem myslel, že v září žádný další článek nebude, ale jede tu je.  Máme tu první článek zářijového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Samozrejme týmto citátom z Hašekovho románu nemám na mysli arcivojvodu, ale hegemóniu USA, US$ a celistvosť EU. Vynára sa ale otázka:

 

Kto je Gavrilo Princip?

Narozdiel od žijúcej predlohy je ich viacero a sú členmi informačno-finančno-ekonomickej skupiny 3. svetová vojna. Začnem od EU, jej celistvosť ohrozujú 2 veci: 1) „stupídna“ politika Bruselu voči Rusku, ktorá má a bude mať dosť dlho závažné dopady pre ekonomiku EU, čo lokálny politici nie vždy znášajú veľmi dobre (nielen Brusel skáče ako Washington píska); 2)silnejúce sa separatistické hnutia, ktorého je plná celá Európa, a naposledy Škóti sa pokúsili o samostatnosť (a zdá sa, že im to nevyšlo kvôli možnému volebnému podvodu). „Stupídna“ politika Západu ale súvisí s koncom hegemónie USA a US$. Faktom je, že USA de facto morálne a finančne skrachovali a chcú sa zachrániť seba a svoju hegemóniu tak, že začali tlačiť svoju menu a monetarizovať svoj dlh ako krajina 3. sveta a vyvolávať konflikty kde sa dá (nielen oni ale aj BoJ, BoE a de facto aj ECB monetarizuje dlhy). Čo samozrejme nepáči ani Rusom ani Číňanom (a ani Nemcom), pričom Rusi vyhlásili nie raz, nie dvakrát, ani trikrát ale rovno štyrikrát, že urobia všetko aby svet opustil dolárový štandard (ostatne aj bývalý Obamov poradca volá po ukončení rezervného statusu US$), pretože ju jednak USA používajú ako nástroj agresie (zaujímavé je, že jedine USA chcú horúcu vojnu hlavne kvôli ekonomickým dôvodom v  Európe a preto podporujú ukrajinských nacistov ako na to Putinov ekonomický poradca Sergej Glazjev poukázal, ale Rusko chce tomu aj predísť, a zatiaľ im to darí) a jednak takto financujú svoj obchodný deficit a gigantické dlhy (celková zadlženosť USA je okolo našich 220 biliónov, z toho len federálna vláda 16 biliónov spolu so záväzkami je to 60 biliónov). To, že US$ už nie je „sexy“ a spojenectvo s USA pre ostatné vlády sa stáva čoraz väčšou príťažou poukazuje aj to, že Londýn začal emitovať v RMB denominované VLÁDNE dlhopisy.

 

Rusko, Čína, India a celý BRICS

Rusko a Čína de-dolarizujú svoj zahraničný obchod, mám na mysli to, že Rusko resp. Gazprom-Neft začal predávať ropu za RMB a Ruble (ostatné ruské štátne firmy nie sú od toho ďaleko), keď k tomu prirátame, že Gazprom predáva Európe plyn za RMB a € , Čína a Argentína nedávno zriadili menový swap (ďalšie menové swapy) a to, že Čína de facto deklaroval alianciu s Ruskom je posledný krok skupiny BRICS logický. Tento krok spolu sa alternatívou k SWIFT v podstate eliminuje US$ a US dlhopisy z ich finančného systému a keď OPEC začne akceptovať ako platbu aj Yuan, nikto nebude chcieť obchodovať v US$, a každá krajina bude chcieť za svoje US doláre a dlhopisy skutočnú hodnotu. V konečnom dôsledku to povedie k devalvácií US$, k inflácií v USA a nakoniec aj k hyperinflácií. Poznámka pod čiarou, Čína kolonizuje Afriku obchodom.

Ďalšia vec na ktorú chcem upozorniť je to, že väčšina zlata a striebra smeruje na Východ, či už kvôli tomu, že ju považujú za znakom bohatstva, za skutočné peniaze alebo ako hedge proti blbosti vlád a centrálnych bánk. To že sa na cene týchto kovov prakticky neprejavuje nech „nikoho“ nemýli, lebo centrálne banky „požičali“ bankám drahých kovov, ktorý ich predávali nakrátko s pákou 1:100 možno aj väčšou pákou, čo spôsobilo pád cien zlata a striebra. To spôsobilo, že Východ začal tieto kovy nakupovať pri diskontných cenách vo veľkom a tým pádom viedlo k vyprázdneniu západných trezorov. Ďalší problém bankám drahých kovov na COMEX-e a LBMA spôsobil to, že im väčšina dodávateľov prestalo dodávať zlato, namiesto toho začali zásobovať Šanghajskú burzu (ktorá oznámila vlastný cenový fix). Kedy to nestačilo kvôli elektronického priemyslu Číňania spotrebovávajú striebro neuveriteľným tempom, čo má následok vyprázdňovanie skladov Šanghajskej striebornej burzy (čo sa stane cca o 2 mesiace) a jediný zdroj veľkého množstva striebra je COMEX a LBMA, to aspoň na papieri (ktorá znesie všetko). Takže Číňania snažiac dostať všetko voľné striebro dali na strieborné burzy long pozície s opciou dodania (čo za normálnych okolností nedeje). Čo sa stane, keď Číňania alebo ich proxy nedostanú svoje kovy? Nuž krach bánk a zatvorenie západných búrz, čo bude mať dosť nepríjemné následky. Poznámka pod čiarou Blízky východ kvôli ISIS (pred nimi varovali aj Saudi) je v stave pred výbuchom.

 

Čo na to celé finančné trhy a prečo sú traderi zbytočný?

Nič, a má to 3 dôvody: centrálne banky, spätný nákup akcií (ktorá možno onedlho skončí) a automatizácia.

Veľké CB tlačia menu a je to jedno ako to nazývajú, prejavuje sa to nárastom cien zväčša na 2 miestach zvýšením nákladov na výrobu (čo ničí malý biznis v USA) a rastom burzových indexov, pričom niektoré centrálne banky rovno nakupujú futures na indexy.

Spätný nákup akcií je rovným dôsledkom ZIRP čo umožňuje veľkým firmám relatívne lacno nakúpiť svoje akcie a tým zvyšovať dividendy pre CEO, samozrejme ZIRP ničí kapitál (čo ďalej ničí malý biznis).

Automatizácia resp. HFT algoritmy sú už schopné učenia, a tým pádom existuje niekoľko trend kreátorov (dôkaz), samozrejme existujú aj menej sofistikované algoritmy (čo majú na svedomí nejeden flash crash).

 

Ako to dopadne?

US impérium padne, padne z tých istých či podobných dôvodov ako mnohé pred ním, jeho domáca infraštruktúra  podľa Americkej asociácie civilných inžinierov je v dezolátnom stave (a údajne je to najbohatšia krajina), stráca technický náskok, je technicky bankrot a jej finančný systém je v dezolátnom stave. Takže jej koniec je nablízku. A preto sa vynára otázka: pred svojim pádom rozpúta globálnu horúcu vojnu, alebo nie? Ja osobne dúfam, že dopadnú na nás len dôsledky finančného kolapsu Západu.

 

S pozdravom

Oracle

PS: Zdá sa, že aj naozaj bohatý milujú zlato.

Záporné úrokové sazby se šíří světem

Pondělí, Září 15th, 2014

Je to pár dní, co ECB snížila úrokové sazby s tím, že vklady bank u sebe bude úročit zápornou úrokovou sazbou -0,2%. Tedy, že bankám vrátí méně, než si k ní uložily, respektive, že banka za to, že si bezpečně uloží peníze u ECB, budou platit. V minulém týdnu však došlo k rozšíření záporných úrokových sazeb i mimo eurozónu….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Září 15th, 2014

Pet: Jednoduchý rozklad o plynové situaci uveřejněný na Patrii –
mýtus tvrdí, že Evropa je příliš závislá na ruském plynu a nemůže tak riskovat vážné spory s touto zemí. Moskva se připravuje na vyvolání krize spojené se zimními dodávkami plynu. Evropa si ale musí uvědomit, že Rusko na ní závisí jako na nejdůležitějším odběrateli této komodity. A také se musí připravovat na to, aby zimu přečkala i bez ruského plynu. Putin se snažil zastrašit své evropské protějšky zmínkami o tom, že Kreml by mohl přesměrovat své dodávky plynu z Evropy do Číny. Na konci května najednou po deseti letech odmítání ustoupil čínským požadavkům na snížení ceny plynu a spokojil se s 350 dolary za tisíc metrů krychlových. To je o 42 % méně, než platí Litva. Tak nízká cena dokonce vyvolává riziko poklesu cen na celém Dálném východě, včetně ruských dodávek do Japonska – Rusko bude do Evropy stále posílat čtyřikrát více plynu než do Číny. Do Číny bude navíc proudit plyn ze Sibiře, která je stejně příliš vzdálená na to, aby zásobovala Evropu – přesto ale bude Rusko hrozit tím, že dodávky v zimě přeruší. Tyto hrozby mohou neutralizovat tři konkrétní kroky:
Evropská komise by měla zajistit úplné naplnění všech plynových zásobníků v EU. Rezervy by pak dosáhly 85 miliard krychlových metrů, což je více než polovina ze 163 miliard krychlových metrů, které Rusko do Evropy dodalo v roce 2013. Zadruhé, komise by měla najít dodavatele zkapalněného plynu, kteří by pokryli zbylých 78 miliard krychlových metrů. Dovozy by proběhly přes málo využité LNG terminály, které mají kapacitu 104 miliard krychlových metrů plynu. V roce 2013 ale byla z této kapacity využita jen čtvrtina, protože poptávka byla uspokojena zejména Gazpromem. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2721138/putin-padne-do-vlastni-pasti-evropa-se-obejde-i-bez-jeho-plynu.html

(neříkám, že některé věci jsou trochu dále od reality, ale to že tímto způsobem začínají uvažovat státy, je přece jen nadějnější, než čekat na Brusel. Nakonec nic nebrání tomu, aby resustitace V4 proběhla třeba na bázi řešení energetické krize, bo zcela jistě by se přidalo pobaltí i Slovinsko – třeba si český PM uvědomí, že může získat lepší body než se jen dívat jak se opakuje Moldavie a Gruzie v roce 2014, když “Mnichov II.” v Sevastopolu již proběhl.)

 

Oracle: @ Pet
“Krásna” analýza od Financial Times, lenže ako to už býva v takýchto tendenčných článkoch je v tom “pár” nedostatkov:
1) Japonsko a zbytok Ázie (teraz nerátajúc Čínu), je región kam Rusi môžu predať svoj plyn.
2) Celkovo EU je naozaj závislá od Ruského plynu len na 10%, ale keď pozrieme na rozdelenie podľa krajín, veci sa diametrálne zmenia:http://www.zerohedge.com/sites/default/files/images/user5/imageroot/2014/09/dependence%20on%20russia.jpg Koľko ekonomík sa položí nadobro?
3) Ako protiopatrenie Rusi na nás môžu dať embargo na 6-9 mesiacov. Čo asi urobia papaláši keď na nich vrhne hladný (aj na výrobu potravín je potrebná energia z plynu-pečenie a na chod strojov) a kvôli zime rozzúrený dav?
4) Ruské plynárenské firmy majú finančné zásoby na ustatie tých sankcií.
5) Zacieliť sa na ropné spoločnosti je tiež možnosť, ale tiež je to ekonomická samovražda už z vymenovaných dôvodov (o tom síce sa nepíše, ale aj to sa chystá).
6) Rusi tieto embargá môžu obísť viac než jedným spôsobom napr. použijú čínske alebo indické proxy (ktorá bude požadovať platbu v RMB/Yuanoch) na dodanie plynu a ropy, a ona značne nám to predraží pričom na profitoch budú spravodlivo deliť.
7) Rusi môžu nám prestať dodávať energetické nosiče a suroviny, a keby to nestačilo úplne uzavrieť svoj trh pred produktami z EU a USA (čo budú 3. strany obchádzať a budú mať na tom oni obrovský profit :) ).
8) De-dolarizácia sa prebieha v plnom prúde, Rusi nakoniec povedia nie na US$ a €, a budú dožadovať Rubeľ, meny svojich spojencov a/alebo zlato.

 

DEERRICK: akce plyn:

Henry Hub Natural Gas – okt 2014 3,750 25-9-2014 Krátká pozice Put 10 0,073 0,058 -5 800 1 411 USD 1 411 20,55

plyn je spolehlivá tiskárna byrevných papírků.

pak mám akci soja.Jsem tam trošku přitlačil po asi ne dobrém výpisu short put opce se strikem 1020.Jsem jich vzal na short call rovnou 50.

Soybeans – okt 2014 1.040,00 26-9-2014 Krátká pozice Call 50 10,750 10,000 -25 000 1 378 USD 1 378 6,98

Soybeans – okt 2014 1.020,00 26-9-2014 Krátká pozice Put 20 16,750 23,250 -23 250 -6 759 USD -6 759 -38,81

zatím je skore plus 1378:minus 6759.

zítra mi končí tahle opce,tak zase papírky se uvolní na další experimenty.

USDZAR 10,9350 09-9-2014 Krátká pozice Call 3 000 000 0,1044 0,0039 -11 700 301 500 ZAR 28 247 96,26

a mám nově pár EUR/NZD,jsem vzal rovných 10 milionů.Ať se banky potí se mnou.

EURNZD 1,5875 06-10-2014 Krátká pozice Call 10 000 000 0,0035 0,0059 -59 000 -24 000 NZD -19 828 -68,57

 

Petr Gejdos: Předpokládám, že jak čínské, tak ruské elity v politickém vedení obou zemí, jsou si vědomy více než velmi dobře, že v tomto bodě světového vývoje již není ani pro Rusko, ani pro Čínu cesta zpět a že se nejméně na přechodnou dobu z obou těchto zemí stali spojenci “na život a na smrt” !! Světová situace se totiž dostala do bodu, odkud již není návratu k již minulému stavu poklidného vývoje. Přitom se tak stalo nikoliv primárně z iniciatívy Ruska a Číny, nýbrž proto, že USA (= Západ) propásly ten bod zvratu, kdy měly USA celý vývoj “ve vlastní moci” a teď by to rádi ještě nějak zvratili. Ten okamžik zvratu nastal tehdy, kdy ekonomická síla a technologická úroveň BRICS překročila vcelku “nenápadně” určitou hranici a Západ se dnes již bez zemí BRICS nemůže obejít.

Dnes již řízení vývoje není v moci USA či Západu obecně. Země BRICS totiž technologicky v rozhodujících oblastech jsou již nejméně v rovnováze se Západem a zároveň země BRICS jsou v reálné ekonomice nad Západem v převaze. Dnes již to tedy není Západ, který si může dovolit uvalovat na někoho sankce, dnes již to spíše je Čína a ještě lépe duo Čína-Rusko, kdo může uvalit na někoho účinné sankce.

Oba tyto státy to samozřejmě dobře ví a pod dnes již zpozdilým tlakem Západu vlastně na tom tlaku paradoxně profitují. Dnešní snaha situaci zvrátit je již totiž pro Západ kontraproduktivní. Kdyby došlo k obchodní válce = lepší varianta světového vývoje, je do roka vymalováno a ekonomiky Západu přestanou de facto existovat.

Dnes tedy Západ na čele s USA má skutečně v posledním zbývajícím čase již pouze možnost zkusit využít zbývající snad ještě vojenskoou převahu. Ovšem ani zde již vůbec není jisté, že skutečně Západ vojensky nějakou převahu má. Každý den míru bez horké světové války je dnem, o který se přiblíží nevhnutelný a zdůrazňuji že brzký a rychlý kolaps Západu. JE VYSOCE PRAVDPODOBNÉ, ŽE TEN KOLAPS JIŽ PROBÍHÁ. A tedy je dost možné, že výsledek budeme znát již letos.

 

Hawkie: Po delší době jsem nějak nevydržel a budu přeci jen polemizovat s vybraným příspěvkem Jana Altmanna. I když Rusko pokládám za jisté nebezpečí právě pro uvedenou absenci západních tradic, tak počínání západních zemí mi připomíná šťourání klackem do sršního hnízda, jehož následky bývají bolestné pro obě zúčastněné strany a někdy není potěšen ani ten třetí. Navíc již žiji dost dlouho na to, abych viděl, že se věci mění na Západě k horšímu…
Problém je, že Putin and his melody boys (PHMB)si moc odlišně počínat asi nemůže.
V zemi, která má velmocenské tradice, kde žije stovky národů, včetně národů muslimských ser nedá vládnout podle vzorů z národních států. Samostatnou kapitolou Ruska jsou oligarchové, z nichž snad každý by se dal charakterizovat jako Ali Baba a čtyřicet tisíc loupežníků. Na tyhle chlapce platí jen pevná ruka, jak ukazuje příklad do mrtě rozkradené Ukrajiny.
Ztrátu strategických území (Krym, do jisté míry i vliv na Ukrajině) by mu neodpustila generalita ani expanzívní obyčejný Rus. V případě UA ještě přistupuje skutečnost, že v této oblasti jsou rodiny rozdělené hranicí, takže při soudržnosti rodin větší než na Západě (BTW, jeden z mých kolegů v práci má zde kořeny A JEZDÍ TAM) by zde ztratil hodně politických bodů. Což je na jednu stranu důkaz, že se poměry v Rusku přeci jen pomalu posunují k lepšímu.
Poměrně zapadla informace o tom, že Rusko získalo práva na využití rozsáhlých bohatých podmořských šelfů na Dálném východě a v Severním ledovém oceánu, kdde cestou práva zdůvodnili nároky.
Zajímalo by me, co má stran Ukrajiny kdo za lubem, protože otázka “Cui bono?” vychází pozitivně pro Rusko a PHMB (Prestiž, rozvoj některých výrob, zdůvodnění jistých hospodářských potíží před lidmi, upevnění strategických pozic na Krymu), tak pro USA (komedie a nepřítel pro lidi, zbrojní výroba ++, privátní zájmy příbuzných mocných, odstranění konkurence EU), ale EU skončí na kolenou (sanace dluhů Ukrajiny, záplava běženců, katastrofální zdravotní stav obyvatel UA- asi 1/4 je infikovaná HIV, vysoký výskyt TBC s tím, že vzniknou kolaterální náklady i na ochranu obyvatel starých členských zemí atd..)

 

Pet: k otázce ropy jsem našel 2 malé odkazy – Rusko a Írán se nedohodly ohledně odkupu íránské ropy – Během teheránských rozhovorů se Rusko a Írán nedokázaly dohodnout ve věci zvýšení spolupráce a vzájemných investic v různých odvětvích. Celkový objem spolupráce, jak píše TASS, může dosáhnout 8 miliard dolarů.http://www.lragir.am/index/rus/0/politics/view/38176
(Írán hledá cestu jak dostat svoji ropu do Evropy)

O dodávky energie se snaží a budou snažit i jiné středoasijské státy – Ázerbájdžánský prezident vydal dekret zjednodušující výstavbu plynovodu do Evropyhttp://abc.az/ru/news/main/83578.html

a jen úryvky z fundamentu – Ruská ropná firma Rosnefť znižuje počet zamestnancov a ťažbu a predáva podiely vo svojich sibírskych ložiskách

Medzinárodná agentúra Moody’s Investors Service zhoršila výhľad ratingu Brazílie zo stabilného na negatívny. Dôvodom je slabý výkon jej hospodárstva a rastúce zadlženie

Čína bola vlani už druhý rok po sebe tretím najväčším investorom v zahraničí. Podľa informácii čínskej štátnej tlačovej agentúry Nová Čína do zahraničia z krajiny vlani smerovali investície v rekordnej sume 108 miliárd USD. V porovnaní s predchádzajúcim rokom to bolo zvýšenie o 22,8 %. Informoval o tom v stredu spravodajský portál bbc.com.
Podľa údajov americkej organizácie The Heritage Foundation sa však v prvom polroku tohto roka objem čínskych investícií smerujúcich do zahraničia zmenšil – Čínska vláda v nedeľu oznámila, že uvoľní pravidlá pre investície čínskych firiem v zahraničí. Nové pravidlá nadobudnú účinnosť 6. októbra.
Teraz každú investíciu v zahraničí, ktorej hodnota je vyššia ako 100 mil. USD, musí schváliť ministerstvo obchodu. Avšak aj podľa nových pravidiel bude potrebný súhlas vlády na akékoľvek investície v zahraničí “v citlivých krajinách alebo regiónoch a tiež v citlivých odvetviach”.
Európska únia oznámila, že pridelí ďalších 10 miliónov eur na rozšírenie plynovodu Iaši – Ungheni v nadviazaní na plynovod Ungheni – Kišiňov na moldavskej strane.
Cieľom je poskytnúť alternatívne dodávky plynu do hlavného mesta Moldavska a znížiť závislosť na dodávkach plynu z Ruska
Ukrajina v súčasnosti nakupuje plyn cez Slovensko za 320 až 330 amerických dolárov za tisíc metrov kubických. Informuje o tom agentúra Interfax Ukrajina.
Ako dodáva, pre Ukrajinu tak v súčasnosti nie je výhodné nakupovať plyn z Maďarska, kde je cena 400 amerických dolárov za tisíc metrov kubických.
Ukrajina potrebuje ďalších 5 miliárd kubických metrov (m3) plynu, aby bez problémov prečkala nadchádzajúcu zimnú sezónu.Ukrajinská vláda sa bude snažiť vykompenzovať nedostatok znížením vykurovacích teplôt pre domácnosti, obmedzením dodávok pre priemysel a nahradzovaním plynu iným druhom paliva.
Európske plynárenské spoločnosti ohlásili pokles dodávok plynu z Ruska do Poľska, na Slovensko a do Rakouska. Špekuluje sa, že Moskva chce týmto spôsobom narušiť reverzný tok na Ukrajinu.

Významný faktor – referendum o samostatnosti Skotska

Sobota, Září 13th, 2014

Na konci týdne došlo ke zvýšené volatilitě na trzích a to ne jen v důsledku očekávaného jako novým sankcím vůči Rusku či zasedání amerického Fedu 16-17. září, ke se předpokládá změna slovního vyjádření ve smyslu dřívějšího zvyšování sazeb (i kdyby jen v rámci srovnání s tržním očekáváním,  kde budoucí úrokové kontrakty Fed funds futures odhadují méně zvýšení do roku 2016 než oficiálně Fed predikuje v tuto chvíli). Velmi závažným faktorem je událost referenda 18. září o nezávislosti a prakticky odtržení Skotska od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Doposud se jednalo jen o predikci jednoduchého zamítnutí, nicméně v posledních dnech se zdá, že se Ano a Ne tábory zdají vyrovnané. 307 letá historie Skotska ve společné Unii není niz zanedbatelného, a pokud odhlasováno, že je pro odloučení, pak to nemusí být navíc moc hladké ekonomicky, o čem svědčí hlasy obou táborů poslední dny. Například v pátek velmi silné prohlášení skotského politika Jima Sillarse, že dojde ke “dni zúčtování” s bankami a částečném znárodnění energetické společnosti BP.

Právě onen energetiký sektor je se zdá předmětem zájmu Skotska (respektive těch, kteří budou hlasovat Ano), kdy objevení zdrojů černého zlata v Severním moři v 70-tých letech vytvořilo základy dnešních střetů. Pakliže rozděleno podle pomyslné hranice, podle které jsou již například definovány pravidla rybolovu, pak by Skotsku připadlo 47% roční produkce plynu a 96% roční produkce ropy! V tomto smyslu si do jisté miry Skotsko představuje situaci napodobení vývoje Norska (mimo jiné mají podobnou historii,politickou tradici či počet obyvatel) , které je nezávislé na EU z důvodu právě energetického bohatství. Nicméně, je nutné si uvědomit, že Norsko zažilo počátky rozsáhlých zdrojů v Severním moři a má již téměř 900 miliardové (USD) investiční portfolio v národním fondu budované od 90-tých let, Skotsko by de facto začínalo v relativním vyjádření oproti Norsku tak říkajích od píky. Za jakých podmínek vyjadřuje asi nejlépe následující graf klesající produkce ropy a zemního plynu ve Spojeném království a její projekce do budoucnosti:

Odkuď tedy bude financovat Skotsko své veřejné výdaje, které jsou o cca 1 300 liber vyšší na hlavu než v Spojeném království jako celku? Podle centrálního scénáře skotské administrativy se očekává cena Brentu na 110 USD za barel a 14% růst produkce ropy a zemního plynu od 2013 do 2018, což by mělo zabezpečit příjem až 8,3 miliard liber do 2016 kupříkladu. Naopak britský Office of Budget Responsibility predikuje pokles příjmů z produkce ropy a zemního plynu z 4,7 miliard liber v 2013-2014 na 3,5 miliard liber do roku 2018-2019, to při ceně Brentu 99 USD za barel. V pátek zavřel aktivní kontrakt na Brent na americké burze ICE na 96,91. Vývoj produkce posledních let tedy nenahrává žádanému scénáři Skotska a ani vývoj ceny (bude se čistě hypotetiky po odtržení manipulovat cenu nahoru?). Co se týče případné druhé strany mince a to jest snížení nákladu, tak to je rovněž sporná otázka vzhledem k případné nutnosti rozšíření veřejného sektoru a funkcí, které jsou nyní realizovány britským aparátem.

Samostatou kapitolu pak tvoří, v případě rozdělení, zda bude zachována libra ve Skotsku, či zavedena damácí měna, případně euro? To by bylo dozajisté dále předmětem dalších diskusí. V posledních dnech se zdá, že se jedná spíše o nadmíru populistické výroky než konkrétní plány. Nicméně, na trhu se spekuluje s případným poklesem kurzu libry, což je patrné pozorovat ex-ante již od července. A to jako zcela změna trendu od počátku roku v rámci lepšího ekonomického vývoje Británie spojeného s nadprůměrným růstem cen nemovitostí o predikcemi brzkého zvyšování úroků BOE, což posilovalo libru. Navíc, nyní se podle průzkumu agentury Bloomberg 61% respondentů z řad analytiků domnívá, že v případě varianty Ano dojde k poklesu kurzu měny oproti americkému dolaru až o 10% (3% z nich dokonce předpokládá depreciaci více jak 10%). Libra je níže z lokálního maxima dosaženého v červenci přes 5%. Situace je tudíž nyní velmi zajímavá a v případě, že odloučení bude skutečně odhlasováno, turbulence se nemusí spustit jen na měnovém trhu.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na britskou libru na burze CME Group v Chicagu a jeho vývoj v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Oracle: „Niečo smrdí v krajine…“

Čtvrtek, Srpen 21st, 2014

Máme tu třetí článek prázdninového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Samozrejme nemám na mysli Shakespeareove Dánsko z Hamleta, ale USA. Pokiaľ sledujeme vyhlásenia vlády a vládnych predstaviteľov USA, tak ich vyhlásenia sa dajú zosumarizovať parafrázovaním dosť starého vtipu:

Otázka: Čo je 5 nepriateľov Amerického sna o mieru a prosperite?

Odpoveď: Jar, leto, jeseň, zima a Vladimír Putin.

 

Jar, leto, jeseň, zima…

„Chladné počasie spôsobil masívny prepad v Q1 HDP USA, pretože ľudia nenakupovali nič len produkty dennej spotreby (niektorí ani to nie kvôli snehu), tento ja mal dva dôsledky: vytváranie zásob v Q2 (chladné počasie bolo aj v máji a v júni) čo malo za následok masívny rast HDP a rast burzových indexov, lebo tí čo nešli nakupovať do Walmartu radšej nakupovali akcie, burzové indexy a ostatné cenné papiere. Žiaľ počasie v južných štátoch neprialo trhu s obytnými nehnuteľnosťami v Q2, mnohých dážď odradil od nákupu domu, tým pádom ceny nehnuteľností na juhu poklesli.“

Znie to čo som napísal absurdne, nerealisticky a protirečí sám sebe, ale práve toto je podstata oficiálnej naratívy v ktorej máme veriť (a niektorí žiaľ aj veria). Skutočná naratíva je žiaľ smutnejšia, 53% Američanov zarába menej ako 2500 US$ hrubého mesačne (pričom reálne príjmy klesajú už nejeden rok), znie to síce veľa na naše pomery ale treba z toho odrátať približne polovicu vo forme poplatkov, daní a ACA (Obamacare), potom niekoľko stovák na bývanie (hypotéka/prenájom), na auto (prenájom/lízing a palivo/servis) splátky na ostatné dlhy a služby pričom pomer zamestnaní čiastočný/plný úväzok a spolu s 24% infláciou v cenách niektorých potravín (často sa stáva, že za rovnaké ceny dostanete menší obal s nápojom alebo sa pridajú lacnejšie alternatívy napr. do žemle piliny) nedáva veľa dôvodov k optimizmu ohľadom všeobecnej situácie v USA. Obrovská príjmová nerovnováha v príjmoch obyvateľov USA má za následok to, že  76% Američanov žije od výplaty k výplate (podobne je to aj so Slovenskom) a USA nie je jediný štát kde sa to deje, deje sa to na celom západe (rýchlosti zmiznutia strednej triedy sa rôznia), z toho sa dá usúdiť, že je to systémový jav a tým pádom ďalšia technologická revolúcia bude na nič. Podotýkam keď zmizne stredná trieda, zmizne aj značná časť dopytu a tým pádom čaká danú ekonomiku (spolu s HDP) pád do priepasti, čo sa práve teraz deje prakticky pred našimi očami, hoci pomocou zadlženia prejavenie problémov sa len oddialil(oficiálne štatistiky to snažia maskovať).

Príčina tejto finančnej polarizácie je dôsledok financializácie ekonomiky, kde investori hľadajúcich vysokú návratnosť boli nútení presunúť sa z výrobného sektoru a služieb do finančného sektoru kde sa dajú zarobiť pekné sumy. To spolu s offshoringom a outsourcingom malo za následok to, že Americká ekonomika sa stala závislá od tlačiarenského lisu FED, od pochybných finančných nástrojov a od bublín a tým pádom masy narozdiel od majiteľov, od riaditeľov a CEO žijú zo dňa na deň horšie viď Detroit.

 

… a Vladimír Putin

Na tom je kúsok pravdy, Putin sa nakoniec za tie roky čo je v úrade sa vyfarbil ako štátnik, ktorý miluje svoju krajinu a nechce aby ostatné štáty resp. ich elity prosperovali na úkor Ruska a pravdepodobne nechce aby Rusko prosperovalo na úkor iných štátov (vie veľmi dobre, že to z dlhodobého hľadiska nekončí dobre). Toto nevedeli prehltnúť západné elity, ktoré plánovali to, že budú parazitovať na ostatných (na Číne a Rusku), preto spustili tú kampaň v ktorom prezentujú Putina ako stelesnenie absolútneho diktátora. Putin má šťastie 2 veciach: Rusi nie sú slepí, videli kto chcel pomocou koho rozkradnúť krajinu a za koho sa im zlepšil život a kto pripravil ten cirkus na Ukrajine; a Ruskí oligarchovia po udalostiach z 2013 na Cypre a po sankciách na Putinových priateľov zistili 3 veci: na západe ich peniaze/majetok nie sú v bezpečí, západné „elity“ sú vierolomné a pre západné „elity“ nikdy neboli partnermi, len nástrojmi.

 

Skutočný nepriateľ: vlastná hlúposť.

Je hlúposť si myslieť, že kopením dlhov sa dá dopracovať k bohatstvu a o to sa Američania  pokúsili a doteraz sa im to aj vychádzalo. Problém s dlhom je, že to treba splácať, pokiaľ máte rastúcu ekonomiku, nie je to problém z daňových výnosov ich splatíte viď napr. Bismarckovské Nemecko, a pokiaľ máte obchodné prebytky tak ich vaše vlastné firmy skúpia viď Japonsko do nedávna. Čo sa ale stane keď de facto nemáte ekonomiku (nie že rast), máte ohromný obchodný deficit a prakticky nesplatiteľný dlh vo výške takmer 90 biliónov (to znamená 12 núl)? Buď sa vyhlási bankrot alebo sa rozbehnú tlačiarenské stroje na monetarizovanie štátneho dlhu ako sa to deje v krajinách 3. sveta. Presne to je prípad USA, FED skryto a nie až tak skryto monetarizuje štátny dlh USA, a jediný dôvod prečo sa neprejavila obrovská inflácia či hyperinflácia je to, že US$ je žiadané ako platidlo v medzinárodnom obchode, to umožňuje USA nielen financovať deficit a zadlžovanie sa štátu, ale aj žiť nad svoje pomery. Čo sa stane keď prestane byť dopyt po US$? To práve chystáme zistiť, lebo Číňania  nielen podpísali dohody o menových swapoch s asi 25 krajinami (naposledy to boli Švajčiari) ale prednedávnom Rusi a Číňania sa dohodli o úplnom vynechaní US$ zo vzájomných obchodov a keď k tomu prirátame chystaný Rusko-Indický svätý grál (podobná tej Čínsko-Ruskej dohode), tak zistíme, že dopyt po US$ prepadne pod čiernu zem, lebo aj ostatné krajiny budú opúšťať použitie US$ (a asi preto je štátna pokladňa USA znepokojená možnosťou  straty prístupu k finančným trhom) .

 

Ako USA nahovorila EU, Bulharsko a Ukrajinu aby spáchali samovraždu.

Monetarizovanie štátneho dlhu a tlačenie meny vo všeobecnosti z dlhodobého hľadiska je vždy nebezpečná vec, lebo zabíja kapitál a následne aj ekonomiku, momentálne monetizovanie dlhov sa prebieha relatívne skryto cez swapy, FED za svoje € kupuje dlhopisy krajín PIGS a ECB zas kupuje dlhopisy USA cez Belgicko všetko je krásne a finančný systém sa drží nad vodou resp. by sa držal nad vodou keby tu nebola tá nepríjemnosť s Banco Espirito Santo (a nesolventnosťou celého západného fin. systému) a s odpoveďou Ruska na sankcie.

V skratke USA, EU, Kanada, Nórsko a Austrália sa vyhovárajúc na to, že Rusko eskaluje situácie v Ukrajine uvalili ďalšie kolo sankcií na Rusko, tentoraz ich zacielili konkrétne Ruské sektory, pričom aj pri predchádzajúcich symbolických sankciách oligarchovia začali robiť kroky na ochrany svojho majetku (konkrétne ich presunuli mimo dosah západných úradov) a plno iných drobností, ktoré znepríjemnili západným bankám a fin. inštitúciám život a keby to nestačilo nemecká ekonomika plne pocítila dopady (a dopady terajších sankcií radšej ani nespomínam)aj tých symbolických ekonomických sankcií voči Rusko, pričom nejeden priemyselník a štátnik varoval (medzi nimi aj p. Fico), že sankcie voči Rusku nedopadnú dobre. Lenže Washington a Brusel nepočúvli tieto varovania, pričom Putin vyslovene povedal, že sankcie poškodia skôr ich a Rusi si „vynahradzujú právo na odpoveď“ (je to varovanie zabalené do diplomatickej reči). Poznámka: keď prišla odpoveď boli západné politické „špičky“ celkom bez seba od toho, že Rusi im to oplatili podobnou mincou.

Bruselskí užitoční „inteligenti“  počúvli Washington a teraz to pocítila každá západná krajina ktorá exportuje svoje poľnohospodárske produkty a potraviny do Ruska, menovite to najviac poškodí ekonomiky pobaltských štátov, Francúzska, Talianska, Španielska, Grécka a Rakúska a Rusi nielen, že majú v zásobe nejednu nepríjemnú odpoveď okrem zákazu použitia sibírskych leteckých koridorov západu alebo príkazu použitia vlastných software-u, hardware-u a vlastných automobilových značiek, ale aj ďalšie sankcie napr. úplný zákaz použitia ich raketových motorov či zatvorenie kohútikov (áno majú 1000 a 1 možností ako nám to „osladiť“). V podstate Ruská reakcia na Západné sankcie de facto spôsobil krach nejednej krajiny napr PIGS a Francúzsko a tentoraz nemecký priemysel  nielen nemá ochotu ale ani možnosť platiť za hlúposti bruselských úradníkov ako p. Draghi, Baroso či Van Rompuy, to znamená že pro-Americké a pro-Bruselské krídlo Nemeckej politiky ktorú predstavuje p.Merkelová de facto stratila moc a ona teraz má v podstate 2 možnosti: poslúchať na slovo nemeckých priemyselníkov alebo odchod (buď odíde sama alebo ju potupne zosadia vlastný ľudia).

Ukrajina pohrozila, že pozastaví transport ropy, plynu a zakáže prelety Ruských lietadiel nad svojim územím, vzhľadom na to, že v akej ekonomickej situácie (nemá ani na svoj plyn) sa ocitla je to fiškálna samovražda, a keďže len cca 18% polí je zasiatych tak tam hrozí ďalšie tentoraz hladové povstanie (pre priemerného Ukrajinca predražené EU potraviny sú príliš drahé). Bulharsko zas zatrhol konštrukciu Južného prúdu (po nátlaku Washingtonu), ostatných štátnikov EU táto správa nepotešila a p. Merkelová mala v podstate 2 možnosti: buď tieto štáty umravní, alebo čeliť politickým dôsledkom, keďže Ukrajina stiahla svoje hrozby, tak p. Merkelová si zachránila krk. Sumárne štáty EU majú teraz 3 možnosti: počúvať Washington a čeliť ekonomickým dopadom, umravniť Bruselských úradníkov (tí ale sa zabetónovali a sú v službách Washingtonu) alebo odísť z EU a založiť si vlastné zoskupenia (nikto z nich nie je tak silný aby sa sami  prosperovali).

 

Čína si hľadí svoje.

Čo iné jej zostáva? Veľa nie, lebo veľmi dobre vie, že by bez Rusov skončili, takže ich podporuje, že má veľmi vážne problémy k prístupom surovín a k trhom uvedomuje si to tiež (preto Američanom odkázali to čo odkázali) a vie, že má vážne ekonomické problémy ktoré sa vyústia do protestov, možno do nepokojov, ale zásadne nie do občianskej vojny, lebo o to sa Xi-ho frakcia postarala. Treba pochopiť jednu  vec o Čínskom vedení (okrem korupcie), že nikdy nebola marxistická (bola vždy Konfuciánska) a je zložená z rôznych klanov s rôznymi záujmami a presvedčeniami. Xi-ho frakcia sa preto dostala k moci, lebo presvedčil ostatné frakcie, že jednak držať basu spolu s Západom je samovražda s končí to katastrofou a Rusi ponúkajú lepšiu alternatívu resp. koncept pre vývoj než Západ.

Ďalšia vec je, že majú obrovské rezervy v podobe US dlhopisov (svoje dlhodobé dlhopisy vymenili za krátkodobé a teraz naozaj nakupujú tie krátkodobé, jednak sa likvidujú ľahko, jednak sú takmer ako peniaze) a preto skupujú všetko čo sa dá a financujú gigantické infraštruktúrne ako Nikaragujský kanál alebo rozšírenie Suezského kanálu (ide v podstate o posledný pokus o zhodnotenie prakticky bezcenných US$).

 

Nový finančný systém na ceste.

Nový finančný systém sa rodí, naznačuje to množstvo „symptómov“ ako obchádzanie US$ v obchodoch a preferovanie zlata; nárast počtu US firiem obchodujúcich v Yuane; obchádzanie US bankového systému kvôli FATCA; menové swapy; nové banky od BRICS; ekonomické problémy Japonska, EU a USA atď, takže pred našimi očami zaniká to staré a rodí sa nové usporiadanie svetovej ekonomiky (tým pádom sa presúva centrum moci), jediná otázka zostáva ako dlho to ešte potrvá, podľa mňa k zásadnej zmene už došlo ale môže to trvať ďalšie 3-4 mesiace kým sa to prejaví.

Všetko ale ide podľa nejakého Čínsko-Ruského plánu (asi z roku 2013), ktorý je podľa mňa nasledujúci: Číňania budú držať viazanosť svojich mien na US$ až do konca, aby uľahčili vytvorenie a rozšírenie swapov aj v takých destináciách ako Londýn a Frankfurt (toto mesto je aj centrom pre nákup Čínskych RMB dlhopisov); Rusko začne používať Yuan, € a Rubeľ vo svojich obchodoch; medzi tým Rusko a Čína budú nakupovať reálne aktíva (hlavne vzácne kovy) ako náhle sa podpíše zakladateľská zmluva o BRICS bánk začnú konvertovať svoje a cudzie US dlhopisov do vzácnych kovov (to samozrejme nezaobíde bez veľkých západných fin. inštitúcií) a nakoniec zavedú zlaté krytie novej meny. Tento nový fin. systém samozrejme nezaobíde bez najväčších poskytovateľov energetických nosičov, Rusi sú samozrejme už tam, teraz len presvedčiť OPEC resp. Saudov a ostatných producentov energetických nosičov nebude problém vzhľadom na správanie Washingtonu a londýnskych bankárov (a zdá sa, že sa im to podarilo). Odhadujem, že ozajstný cirkus buď začne po tom, čo Arabi získajú naspäť časť svojho zlata a vyhlásia že berú ktorúkoľvek majoritnú menu a zlato; alebo vtedy keď Čína, Rusko alebo iná (BRICS) krajina skúpi všetky GLD futures na COMEX-u a požiada o dodanie zlata, a nie nebude mlčať o prípadnom nedodaní zlata.

 

Ako sa to celé skončí?

Katastrofou a to kolosálnych rozmerov, ťažšie je to charakterom katastrofy, v postate sú tu 3 scenáre vývoja:

1) Západné centrálne banky prestanú tlačiť svoje meny (hlavne FED), čo v podstate povedie k nárastu úrokových sadzieb a to bude mať za následok jednak implóziu finančných inštitúcií a jednak bankrot štátov.

2) FED naďalej bude tlačiť a ostatné štáty budú nútený opustiť US$, kvôli ich toxicite (to ale v konečnom dôsledku poškodí aj niektorých z nich).

3) Začne sa horúca fáza 3. svetovej vojny, a vyzerá to tak, že USA preferuje toto riešenie, lebo zahladí to stopy, zabúdajú na niekoľko vecí: špičková technológia ruských zbraní (obzvlášť ponoriek), na blízkosť Kuby a aj na to, že protistrana tiež vlastní atómové zbrane a tým pádom sa vyhladí život na tejto planéte.

Preto spomínam horúcu fázu vojny, lebo 3. svetová práve prebieha, je to zatiaľ hlavne informačno-finančno-ekonomická vojna, mám na mysli to, že údajne Číňania odštartovali fin. krízu v roku 2007 tým, že hodil na trh obrovské množstvo derivátov ako reakciu toho, že im Americké banky nechceli vrátiť požičané zlato. Keďže USA sa ocitá v čoraz väčšej izolácií, kvôli vážnym prehmatom stráca spojencov ako Francúzsko, Nemecko (kvôli odpočúvacím škandálom) a Turecko alebo Saudská Arábia (ten zas zistil okrem iného, že ich okradli a ISIS bol na nich namierený a preto prešli na stranu Číňanov-pikantéria je, že oni boli tí ktorí dali to zlato na úschovu do Londýna a údajne oni spolu so CIA a Mossadom vyzbrojili Al-Quaidu z ktorého sa vyčlenil ISIS)  a vykázanie amerických IT firiem (tiež kvôli špehovaniu); provokovanie Rusov a Číňanov atď naznačuje, že USA v podstate prehrala túto časť vojny (a v podstate hrá na rozpútanie horúcej vojny) a BRICS preberá inciatívu v globálnych záležitostiach.

Podotýkam pre USA to končí tak či onak katastrofou, už teraz niektorí miliardári si uvedomujú, že je zle; domáca produkcia ropy (a plynu) nemusí uspokojiť domáci dopyt, Čína kupuje jej agrárne produkty (lucernu a ostatné krmivá) za Yuany, Čína ju skupuje na stojato na ležato a nakoniec donúti reindustrializovať sa atď podstata je ale jedno, akonáhle padne US$ USA bude de iure bankrot (skutočne smutný koniec pre kedysi najväčšej ekonomiky), že vypuknú občianske nepokoje, povstania kvôli nedostatku jedla a nakoniec z toho bude aj občianska vojna medzi východom a západom USA, ktorá povedie k rozpadu krajiny na niekoľko celkov je takmer isté. Že EU čaká podobný osud je isté tiež, že skupina BRICS z toho celého cirkusu vyjdú cirkusu vyjdu s niekoľkými šrámami ako víťaz je isté tiež (najviac to odnesie Čína, ale tá má produkčné nad-kapacity a medzi občanmi zlato je obľúbený a rozšírený-znak toho, že Čínske vedenie vie, čo sa na nich rúti). Že nakoniec 3. svetová vojna neprejde do horúcej čiže termonukleárnej fázy dúfam, že je isté tiež a dúfam aj v to, že pri kolapsu finančného systému získam dosť značný kus skutočného bohatstva.

 

S pozdravom

Oracle

 

Články týdne – 15. srpna

Pátek, Srpen 15th, 2014

V podvodu Madoffa “jela” zřejmě i banka JP Morgan. Nyní se vyšetřuje, jak vysocí představitelé této banky byly do toho namočeni

Riziko další finanční krize se zvyšuje. Vnímají to i investoři. Výsledkem je rostoucí podíl hotovosti v jejich portfoliích.

Obsazenost hotelů v Dubaji je na 18-ti letých minimech. Že by se přepych tamních hotelů stával čím dál více nedostupným?

Nová pracovní místa vytvářená ve Spojených státech jsou méně placená, než ta, která jsou rušena. Výsledkem je pokles příjmů obyvatel.

Roční výnos německých 10-ti letých bondů poprvé v historii spadl pod 1%

Těžba zlata v Rusku roste 

Co se děje na globální bankovní scéně

Pátek, Srpen 15th, 2014

Velké americké banky či banky operující na americkém trhu jsou žalovány o 250 miliard dolarů.

Žalujícími je řada investorů, které vede významný správce aktiv Blackrock či největší správce dluhopisových podílových fondů na světě – společnost PIMCO. Žalují banky za porušení pravidel správy jejich prostředků jako „trustess“ jejich fondů.

Žalované banky jsou konkrétně Deutsche Bank, US Bancorp, Wells Fargo, Citigroup, HSBC Holdings a Bank of New York Mellon. Vlastní kapitál těchto bank ke konci Q1 či Q2 2014 byl následující:

  • * Deutsche Bank: 55 miliard euro
  • * US Bancorp: 43 miliard dolarů
  • * Wells Fargo: 180 miliard dolarů
  • * Ciigroup: 211 miliard dolarů
  • * HSBC: 184 miliard dolarů
  • * Bank of New York Mellon: 38 miliard dolarů

 

Kdyby měřil soud “rovným dílem“ tři z bank může téměř položit, dalším klesne kapitál o více než pětinu. Takový změna kapitálu by měla závažný dopad na kapitálovou přiměřenost banky. Pokud by banky kapitál nenahradily, mělo by to významný vliv na jejich operace – musely by snížit svá aktiva každá zjednodušeně o 40 miliard USD děleno 8%, tedy každá o téměř 500 miliard dolarů.

Pokles cen aktiv by vedl minimálně k přecenění portfolií i dalších investorů (ne-li spuštění stop-loss příkazů) a následné tvorbě dalších opravných položek všeho druhu. Dopad na derivátový trhy raději nevyčíslovat…

Takový výprodej aktiv by trhy bez zásahu centrálních bank sotva ustály s malými ztrátami. Řada i dalších bank by bojovala o přežití. Kdyby se aplikoval bail-in přístup, mělo by to dopad i na větší soukromé investory, držící své prostředky „bezpečně“ v bankách.

Uvidíme, ale doporučuji opravdu pozorně sledovat další vývoj.

 

Výroční analýza pro rok 2014

Výběr článků určených předplatitelům

 

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 28th, 2014

 

Plukin: kdyby Lagarde a Yellen opravdu rozumely akciim/trhum, tak se zivi jejich obchodovanim a ne tim co ted delaji.. Btw odkdy veris tomu co ti nahore rikaji? Prinde mi, ze tak jak se ti to hodi. :)
Svym zpusobem jsme vsichni spekulanti/hazardni hraci at se nam to libi nebo ne, protoze do budoucnosti neni videt, rozhodne ne obecne pouzivanym zpusobem. Takze jak si potom muzeme byt jisti, ze to co ted delame bude mit kyzeny vysledek a ze se nedopoustime nejake zasadni chyby?

 

Pet: zpětný odkup akcií je velkým motorem posledních 2 let. Začalo to hromaděním hotovosti, které neustává a korporace počítali s klasickým průběhem po krizi – nutnosti zapojit do obnovy ekonomiky privátní kapitál na investice ve formě snížení daní – v USA jsou nuceni tento model posunout – USD musí nejdříve oslabit, aby se zvedla realná inflace a hodnota USD dramaticky poklesla – firmy toho využijí a skupují své akcie, provádí akvizice dokud je za co – ukončení QE nebude nahrazeno SWIFT operací a začne problém – nedostatek USD v třetím světě, snížená spotřeba v Evropě i USA – růst inflace nad 3% v rozvinutém a 5-10% v druhém světě, ve třetím je to stejně jedno. Firmy začnou vydávat nové akcie a svět se postupně srovná s přerodem konzumní společnosti na jinou – zatím nepojmenovanou, media budou mít o čem psát, konspirační teorie budou pokračovat a věřím, že se při troše štěstí dočkám něčeho zajímavého.

 

lulinak: vyvoj je stejny jako v krizi v 30 letech minuleho stoleti, divi take klesala celych 10 let, jen je to v tomto nasem cyklu cele zpomalene, ale jinak v mnoha parametrech jako pres kopirak….

 

Pet: Objem poskytnutých půjček Ukrajině a Rusku ze strany nadnárodních bank v prvních třech měsících tohoto roku prudce klesl.Zahraniční půjčky Rusku se na konci března snížily na 209 miliard dolarů (4,3 bilionu Kč), což představuje pokles o sedm procent z částky 225 miliard dolarů na konci loňského prosince. Půjčky Ukrajině se pak snížily na 22 miliard dolarů, což je proti částce 25 miliard dolarů z prosince pokles o 12 procent. – vydělává jen China, bo se jí zlevnil import energií. Rusko i Evropa jsou v riti – čím více se bude blížit zima, tím více se blíží nějaké řešení, které umožní rusům dodávat a EU odebírat – sankce doléhají na EU více, než na USA, že škodí Rusku to je jasné – odliv investic do energoprůmyslu paralyzuje klíčový prvek příjmů ruské federace. Co s tím? Navzdory konspiračním a alternativním teoriím se dohoda blíží( pokud ne, bude to prohra EU i Ruska) – ekonomický tlak ze ztrát jsou neúnosné i pro ruské oligarchy (- 14 mld. USD od počátku roku) a snaha staré i nově zvolené evropské elity o dobré koště ( a setrvání u moci) přinese výsledek – a je vcelku zbytečné o predikci, bo rozhodná řešení nepřišla ani v květnu, ni v červnu, v červci se elitám nedaří vůbec a na dovolenou chtějí jet vši – tak snad se do poloviny srpna dočkáme řešení aby elity mohli spočinout v klidu na pláži a hluboce oddychovat po “dobře” udělané práci

Brazílie jde tentokrát do finále

Sobota, Červenec 26th, 2014

I když se nepovedlo se kanárkům dostat na domácí půdě do finále světového fotbalového šampionátu, tak přeci jenom se dostává nyní, ale do toho ekonomického. Minule jsme zmínili s nadsázkou, že pořádání šampionátu může přinést jité oživení, avšak doposud se zdá,  že pouze to adrenalinové. Technicky se kurz brazilského realu přibližoval rezistenci dvojitého dna a existovala určitá pravděpodobnost proražení . Nicméně, v pátek oznámila centrální banka sice ne snížení sazeb přímo, ale další formy uvolnění měnové politiky jako redukci rezervních požadavků, což má vést k zvýšení likvidity o zhruba 45 miliard reálů (cca 20 miliard USD). Poloviční podíl z povinných rezerv bude nyní možné použít na nové půjčky či akvizici úvěrových portfolií (30 miliard reálů). Rovněž byly změněny podmínky kalkulace rizika pro mzdové úvěry a poskytování kreditu na nákup automobilů, což uvolní 15 miliard reálů do systému. To představuje jistou hru s ohněm, jelikož míra inflace se v nějvětší jihoamerické ekonomice pohybuje 2 procentní body nad cílovanou hodnotou banky, avšak  stále jakž takž v rámci stanoveného pásma, které je  plus mínus 2% , klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Další země s bloku BRIC Rusko, kde je ekonomický vývoj podobný a inflace je zde dokonce vyšší o téměř 2 procentní body na 7,8% (Brazílie 6,51%) provedla v pátek  také akci a místní centrální banka naopak zvýšila přímo zvýšila klíčovou úrokovou sazbu potřetí tento rok, tentokrát o 50 bázických bodů na 8%. Jedná se tak o snahu zabránit dalšímu poklesu rublu a zvýšení importní infllace z toho plynoucího. Nicméně stejně jako Brazílie, kde je ekonomický růst již kolem nuly, tak i u Ruska se HDP nule blíží a co víc, v rámci geopolitického rizika dochází k odlivu kapitálu, to znamená otázku, do jaké míry se další depreciaci domácí měny podaří zabránit?  Jak jsme zmínili minule, Rusko má stále dostatečné devizové rezervy, což je pozitivní faktor.

Banky v Brazílii přijali akci měnové autority vesměs příznivě, avšak ekonomové spíše poukazují na problémy, kromě možné další akcelerace inflace, které spíše mají původ ve vládních zásazích zvláště v energetickém průmyslu, regulačních opatřeních a těžkopádném a nepřehledném daňovém systému. To znamená ani ne tak potíže ne na nabídkové straně poskytování kreditu, ale spíše poptávkové z důvodu nízkého podnikatelského optimismu. To je pak určitě jeden z klíčových bodů, který bude rozhodovat o znovuzvolení či nezvolení stávající prezidentky Dilmy Rousseff. Volby jsou naplánovány na říjen.

Pryč jsou tedy periody 7,5% růstu produktu Brazílie, či 5% růstu produktu Ruska v roce 2010, a podobně. Nyní se tyto ekonomiky pohybují nad propastí recese a co víc, při zvýšené míře inflace, tudíž efektivně stavu stagflace. To jest existuje hádanka, zda stimulovat růst či krotit inflaci? Který z posledních kroků měnových autorit, ten expanzivní Brazílie či ten restriktivní Ruska bude mít pozitivnější efekt, to bude dozajista zajímavé dále sledovat.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kurzu brazilského realu na burze v Chicagu doposud v tomto roce (SOL Trader, kontinuální kontrakt), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Články týdne – 25. července

Pátek, Červenec 25th, 2014

Porušovaly centrální banky zákony? Jak a jaké?

O bail-in v případě budoucích problémů bank se mluví již nějakou dobu. Názory na tento postup se zatím dosti odlišují, a to i mezi centrálními bankéři.

Argentina pokračuje ve sporech o staré dluhy

Situace na Ukrajině – Putin přerušil parlamentní prázdniny a svolává státní dumu do Moskvy

Greenspanův pohled na bubliny

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co je v pozadí?

Středa, Červenec 2nd, 2014

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co se děje? Co je cílem?

Obě tyto evropské banky dostaly ve Spojených státech mastné pokuty – Credit Suisse 2,6 miliard dolarů, pokuta udělená BNP Paribas se blíží 9 miliardám dolarů.

Co se děje? Rozdělím článek na dvě části – to, o čem se mluví oficiálně a to, o čem se šušká v zákulisí.

 

O čem se tedy mluví oficiálně:

Pokuta udělená Credit Suisse je za napomáhání americkým občanům k daňovým únikům. Tato druhá největší švýcarská banka měla víc než 20 tisíc klientů ze Spojených států s celkovým objemem vkladů cca 10 miliard dolarů. Takže pokuta se víceméně rovná náhradě za ušlou daň za předpokladu, že by tento objem vkladů představoval nezdaněné zisky.

Pokuta BNP Paribas je téměř čtyřnásobná, proto se zaměřím na tuto banku, přitom americké banky pokuty tohoto typu zatím nedostaly…  BNP Paribas je totiž vyšetřována i z dalších důvodů, než je Credit Suisse. V případě BNP se přidává napomáhání klientům v porušování sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě.

Tato pokuta může být trestem za velmi malou spolupráci s americkými úřady při vyšetřování celé kauzy. Z čistě účetního hlediska, tato pokuta představuje cca pětinu Vlastního kapitálu banky. Její krach nezpůsobí, ale může jí donutit snížit objem poskytovaných úvěrů či donutí k restrukturalizaci na straně aktiv (oboje za podmínky, že se bance nepodaří Vlastní kapitál opět navýšit). Takže ne krach, ale slušné problémy, to ano.

Je tak vidět, že na tuto banku mají Spojené státy mnohem větší „pifku“.  Součástí trestu pro BNP může být nejen pokuta, ale i zákaz realizovat finanční převody do a ze Spojených států. Takovýto trest se už přibližuje vyloučení Íránu ze systému SWIFT.

 

A o čem se mluví neoficiálně?

Mluví se o tom, že skutečným důvodem pokut (včetně různých narovnání s americkými bankami) je snaha najít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Z toho, co čtu, se mi to však jeví jen jako vedlejší produkt.

Neoficiálně je BNP považován za „evropskou JP Morgan“, tahá za nitky v Paříži i Bruselu, ve svém důsledku s mnohem větším vlivem než větší SocGen.

Spíše než o porušení sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě se spekuluje o napomáhání americkým společnostem v investicích v Rusku, aktivní účast na Shanghajské zóně volného obchodu, velké swapové obchody se zlatem, případně další.

Hrozba zákazem plateb do a ze Spojených států pro BNP Paribas je opravdu extrémní, a vypadá spíše jako nástroj vydírání – když udělá to to a to (např. nakoupíte naše obligace), my k tomuto kroku nepřistoupíme.  Mimochodem, možná to bylo účelem, banky minulý měsíc nakupovaly americké obligace. Pokud by banky překročily určitou mez, budou mít existenční potíže.

Mohla by se pak snad snadným soustem k převzetí ze strany některé z amerických bank. To by mohl být pravý cíl pokut a sankcí.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Blíží se ropný šok?

Sobota, Červen 21st, 2014

Stejně jako v současné chvíli na trhu existuje zvýšená míra pocitu spokojenosti a v podsatě všichni věří, že americká centrální banka to má „plně v rukou“ tak říkajíc a může mít de facto akomodativní přístup do nekonečna, tak stejně se na geopolitické scéně zdá, že konflikt v Iráku mezi sunnitskými muslimy a vládními silami nemá až tak velkou sílu a nakonec se vyřeší bez nutnosti vojenské pomoci západních zemí? Prezident Obama sice posílá do Iráku kolem 300 vojenských poradců, ale do  jaké míry tito pomůžou zastavit rebely známé pod zkratkou ISIS, zůstává otázkou. Ti již podle informací (i když popíraných iráckou vládou) ovládli rafinérii v Baiji, která má kapacitu 30% všech rafinérií v zemi dohromady. ExxonMobil a BP začaly evakuovat zaměstnance z Iráku a to nejen na severu, kde se konflikt odehrává, ale hlavně, a to je důležité z jihu, kde jsou nejdůležitější ropná pole. Shell zatím váhá. Je tedy hádankou, kam až může konflikt přerůst a pakliže se dostane na jih země, tak jistě tento přeroste ve značnou krizi na trhu s ropou a povede k ropnému šoku.

Během posledních 70 let v, když byla v USA recese následována ropným šokem, tak cena ropy rostla během několika měsíců až rok a půl přes 50%. To dozajisté není nárůst ještě zaznamenaný nyní, americká ropa WTI posílila během 6 měsíců ani ne 20% (podobně Brent, i když ten měl v posledních dnech tendenci skutečně akcelerovat na ceně nahoru). Je to dáno zcela jistě rekordní produkcí břidlicových vrtů a ropných písků v Severní Americe. Celkově ropa a kondenzáty ropy a zemního plynu překonaly v USA objemově průměrnou výrobu z roku 1970. Produkce čistě ropy s 8,3 milióny barely za den se blíží rekordu z listopadu 1970, kde se jednalo o 10 miliónů barelů za den. Podívejme se na predikci americké vládní energetické agentury (EIA), kde se hranici z roku 1970 přibližuje v následujících letech. A také, jaká je kompozice produkce ropy z tradičních nalezišť a těch břidlicových včetně předpovědi, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Potenciální nedostatek na světových trzích z důvodu výpadku v Iráku neni tedy zase takový problém na americkém ropném trhu (pozor však, na trhu s benzínem, který zajímá domácnosti je však průměrná cena současně nejvyšší od roku 2008). Dovozy do USA z Dálného východu činí stejně jen kolem 13%, z čehož 8% jde ze Saudské Arábie. Proto není potřeba se nějak zvášť v Iráku angažovat, zvláště pokud to stojí značné prostředky ze státního rozpočtu a válečné výdaje byly v posledních letech předmětem značné kritiky vličů. To na první pohled. Ale co trhy jako Čína a další v Asii, které iráckou ropu živě importují? Čína pro zajímavost 1,5 miliónů barelů za den, což je polovina iráckých exportů ropy a představuje kolem 15% čínské spotřeby komodity.

Zahrnuto je však také na obrázku výše, jaký je produkční potenciál (křivka) v čase ať již u klasického pole nebo břidlicového. Je vidět, že u břidlicových dochází k vyčerpání velmi rychle a je nutno hledat další. Podle pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA) pak pro porovnání zachování produkce 1 miliónů barelů za den z břidlicových vrtů v Dakotě vyžaduje 2 500 nových vrtů ročně v porovnání s potřebou 60 konvenčních vrtů v Iráku pro těžbu stejného množství černého zlata. Je tak tedy vidět, že se jedná o značně intenzivní metodu těžby jak na kapitál, tak na práci a v mnoha zemích mimo USA se jedná u břidlicových vrtů o finančně náročné až nezajímavé podnikání, alespoň v tuto chvíli.

Proto představují konvenční ropná pole v Iráku velmi důležitý strategický bod. Zvláště, jedná-li se o světového proucenta z první světové desítky a pátého největšího v potvrzených nalezištích. Dvě ropná irácká pole Rumaila a západní Qurna-2 se pohybují take v první pětce světově nejdůležitějších vedle saudských Ghawaru a Safaniyi a kuvajtského Burganu.

Bude-li se konflikt vyostřovat a cena ropy dále posilovat, světová recese vyvolaná ropným šokem může být nasnadě. V investičních kruzích se hovoří o nebezpečné hladině 135 USD za barel u americké WTI ropy. Budeme proto velmi pozorně vývoj ceny monitorovat.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 508 447  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně, nárůst o 42 492 kotraktů oproti předchozímu týdnu. Jedná se o relativně extrémní velikost čitých pozic! Rezistence je u srpnového kontraktu na úrovni  107,68 USD a support na 106,55 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Nastolí Evropa periodu ztracené dekády jako Japonsko?

Sobota, Červen 14th, 2014

Jako ekonoma, investora a asset manažera mě vždy zajímají hlavně rizika a jejich řízení, jelikož výnos se u historií prověřených a správně řízených strategií vždy dostaví (nemívá však rovnoměrné rozdělení v čase a jedná se mnohdy o běh na „delší trať“). Klíčové je tedy nedostat se spárů tzv. fat tails, to znamená událostí, které přicházejí sporadicky a náhle, jako ty v letech 2001-2 nebo 2008, kdy se trhy začínají chovat nepředvídatelně a mnohdy ti, kteří rizika z důvodu klidu po delší dobu a nediverzifikace svého portfolia v mezidobí zapomněli, že existují, realizují zbytečně obrovské finanční ztráty. Situace klidu je v podstatě z důvodu nízké volatility nyní a určitě přijde zase perioda, kdy akciový trh propadne o 50-80%, zkolabuje trh nemovitostí, a tak podobně. Bude velmi záležet na ustání možných nepříznivých situací, které krizový vývoj dokáží spustit a některé bych dnes zmínil.

Delší dobu byl a stále je v mém hledáčku vývoj v Číně, jejíž ekonomický zázrak není postaven na plně tržním mechanismu jak jej známe z vyspělých zemí a ekomická čísla musí mnohdy zahraniční agentury samy propočítávat, abychom se k nějakému závěru mohli vůbec dobrat. Trh nemovitostí se zdá být hodně přehřátý a situace s dluhem, často pochybé povahy, neutěšená. Avšak nutno dodat, že místní politici a měnové autority stav reflektují a reagují velmi rychle na problémy. Snaží se špatný dluh redukovat, připravují a zavádějí reformy liberalizace finančního systému, a tak dále. Země přežila velmi hladce zahájení omezování QE v USA a dočasný odliv kapitálu z toho plynoucí (při narůstajícím objemu devizových rezerv!), který vedl v minulosti za podobných okolností například k Asijské chřipce 1997-98, která započala u Thajska, Indonésie, Jižní Koreje, Malajsie a Singapuru a dále se šířila do světa. Poslední čísla o poklesu růstu cen na trhu nemovistostí příští týden budou klíčová, avšak existují propočty na trhu s možným poklesem jejich růstu meziročně pod 6%, což je velmi pozitivní signál. Prostor pro další zdravější růst je tedy připravován, a s ním spojené pokračování další vlny komoditního supercyklu.

Poslední dobou mě však dost zarážela až neakčnost ECB na symptomy v eurozóně charakteristické pro vývoj Japonska od počátku 90. let a v podstatě, dá se říci, do dneška, tj. to co v ekonomii definujeme jako ztracené dvě dekády. Tato krize v Japonsku, po periodě závratného optimismu 80. let, nekontrolovatelného růstu aktiv, převážně nemovitostí a akcií spojeného s nadměrným zadlužováním, v konečném důsledku vyústila, jak už to bývá a vždy bohužel bude, k prasknutí bubliny a nutnosti státních intervencí z důvodu počátečního otálení (podobně jako ECB v poslední době). Ať už formou “tří šípů” v současné politice Shinza Abeho (tzv. Abenomics), který podporuje expanzívní monetární a fiskální politiky plus strukturální reformy (stále na tyto čekáme) k zamezení deflačních tlaků a podpoře růstu hospodářství za každou cenu. To spojeno s rozsáhlými monetárními stimuly politiky guvernéra Haruhiko Kurody, který již varoval veřejnost před držením hotovosti nebo o ni přijdou. Vyústěním je sice nárůst cenové hladiny, avšak bez výraznějšího růstu ekonomiky a za situace, kdy silná depreciace domácí měny v poslední době již nepomáhá k exportům tak, jak jsme byli u Japonska zvyklí v minulosti, naopak export/ import bilance je negativní a poměr běžného účtu platební bilance k HDP jako ukazatel vnější konkurenceschopnosti prudce klesá. K vyrovnání rozsáhlého deficitu veřejných financí zase musí být použito zvyšování daně z přidané hodnoty na 8% od dubna v tomto roce a 10% pak v roce příštím, a podobně. Je zřejmé, že Japonsko má své další specifické faktory které v situaci přispěly, jako stárnoucí populace, realtivní pokles produktivity, a tak dále, nicméně není možné hlavní příčinu původního otálení neřešení deflační pasti přehlížet z důvodu jeho následků, které se může projevit i v klíčové otázce vývoje zaměstnanosti. Pohlédněme na vývoj vyrovnávání ztrát zaměstnanosti a jak dlouho to trvalo po jednotlivých krizích, Japonsko žlutě, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Vývoj nemusí být tedy hned v takovýchto krizích, typu ztracených dekád Japonska, hned odstrašující, ale může se jednat o nebezpečně plíživou situaci trvající roky. V posledních dnech jsme mohli být svědky poklesu výnosů do splatnosti u španělských desetiletých vládních dluhopisů pod úroveň výnosů u amerického dluhu. Je na tom Španělsko, Itálie a spol. tak dobře, že investoři tak horlivě prahnou po jeho 2% výnosu do splatnosti (dosaženého s jistotou jen za předpokladu, že budou držet papír po celých 10 let)?, Pravdou je, že v reálném vyjádření po odečtení inflace, tyto stále poskytují zajímavý výnos relativně v porovnání s jinými zeměmi, tak přesto jistá bublina na dluhopisovém trhu nejen na periférií eurozóny nemusí být velmi vhodná. Pokles výnosů do splatnosti a vytváření bubliny na tomto trhu je totiž rovněž charakteristika doprovázející krizi v Japonsku. Pohlédněme na vývoj výnosu do splatnosti u 10-ti letého japonského vládního dluhu od 90. let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

V porovnáním s akcemi amerického Fedu, kde QE fáze měly tendenci po určitém čase výnos do splatnosti zvyšovat v očekávání budoucího ekonomického oživení, tak u evropského dluhu se zdá, že směr ve výnosech je jen dolů a podobný tomu vývoji japonského dluhu (Španělsko červeně, Itálie modře, Něměcko žlutě), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je samozřejmé, že se jedná jen o dílčí faktory a detailní rozbor by zcela jistě vydal minimálně na rozsah diplomové práce a nebyl by zase tak negativní, jak se po přečtění výše uvedeného může zdát (v určitých bodech spíše naopak). Nicméně, existují jisté paralely vývoje se ztracenými dekádami Japonska a bude klíčové, jak rychle se podaří dostat potřebná likvidita v Evropě ne jen do bankovního sektoru, ale hlavně do reálné ekonomiky podnikatelům, kteří v konečném důsledku zaměstnávají lidi a ti táhnou ekonomický růst v pravém slova smyslu. Pro exportní konurenceschopnost pak bude jistě nutné další výraznější oslabení eura a dalších evropských měn, o kterém jsme již psali. Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen (pohybují se inverzně k výnosům) kontraktů na 10-ti letý něměcký dluhopis (FGBL) na burze ve Frankfurtu a 10-ti letý americký vládní dluhopis (ZN) na burze v Chicagu a jejich komoditní spread (SOL Trader, týdenní data, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Co nám svými kroky skutečně říká ECB

Pondělí, Červen 9th, 2014

Dnes byl na plánu výběr komentářů čtenářů. Nechtělo se mi však čekat ještě další den s publikování tohoto komentáře, proto jsem se rozhodl termíny prohodit. Komentář k posledním krokům ECB tak vychází v pondělí a výběr komentářů čtenářů jsem posunul na úterý.

Evropská centrální banka zasahuje. Tímto krokem uznala, že stav ekonomik eurozóny je neudržitelný. Kdyby to bylo tolik očekávané oživení, takovéto extrémní kroky by nepodnikala. Jaké kroky tedy provedla? Byla jich celá řada a ukázaly se silnější, než bylo očekáváno:

  • * Depozitní sazba pro vklady komerčních bank u ECB byla snížena na záporné hodnoty (-0,1%).  Když si nyní banky bude chtít uložit peníze “do bezpečí“, bude za to platit.
  • * Repo sazby klesla z 0,15 na 0,1%
  • * ECB oznámila neomezené QE, tedy dodávky bankám, kdykoliv a kolik si řeknou, v první fázi pro zbytek letošního roku má připraveno 400 miliard euro + banka připravuje další nákupy „Asset Backed Securities“, tedy cenných papírů podložených jinými aktivy.

 

To vše banka podniká v prostředí, kdy je sice nízká inflace a pozitivní růst HDP. Ekonomika tak není v recesi. Co k takovým extrémním krokům banku vede?

Zřejmě se bojí příliš nepřesných současných odhadů a v současné době publikovaným odhadů, sama nevěří.

Vždyť pořád inflace je kladná a navíc v příštích dvou letech očekává její mírné zrychlování. Inflaci pod 1% bych jako spotřebitel jenom uvítal. Inflaci odhadovanou pro roky 2015 a 2016 (1,1, respektive 1,4 %) podle mého názoru pokládají vrcholní představitelé ECB za nadhodnocenou a bojí jejího významného poklesu až k riziku deflace. Podobně se zřejmě bojí i optimisticky nadhodnoceného růstu HDP (1 % pro letošní rok, 1,7 %  pro rok příští a 1,8 %  pro rok přespříští).

Závěr z tohoto kroku: nevěřte publikovaným makro číslům.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: