Články s tagem ‘MMF’

Banky zemí BRICS

Čtvrtek, Květen 8th, 2014

O tom, že země BRICS chystají vlastní banku, se psalo již dříve. Jaký je poslední stav?

Země BRICS podle všeho nepracují jenom na bance, ale i na alternativní struktuře ala Mezinárodní měnový fond + Světová banka. Důvodem je skutečnost, že kontrola MMF a Světové banky je v rukou Spojených států a západoevropských zemí. Základní účel těchto dvou institucí by zůstal podle všeho podobný, jako je nyní u MMF či Světové banky. Defacto jde o konkurenční projekty.

Cílem fondu by byly devizové rezervy dostupné účastnickým zemím v případě krize (prudké oslabení domácí měny, rychlý odliv spekulativního kapitálu, krize finančního systému dané země  apod.), tento fond by intervenoval na finančních trzích v případě krize v některé z účastnických zemí. Asi něco jako „BRICS Plunge Protection Fund“, možná jako „Emerging Markets Plunge Protection Fund“.

Kapitál obou nových institucí bude 100 miliard dolarů, podíly se ještě domlouvají. Čína, vědoma si svých velkých dolarových rezerv, by ráda udala co největší z nich a získala větší podíl.  Částka odpovídající 100 miliardám amerických dolarů již něco na finančních trzích zmůže.

Vzhledem ke kapitálu účastnických zemí lze předpokládat, že Čína sotva půjde pro půjčku k těmto novým institucím, aby financovala domácí projekty. Půjčky či pomoc od nich budou nabízeny rozvojovým zemím jako alternativní financování místo MMF ši Světové banky.

Nová banka by se primárně soustředila na poskytování půjček na asijské inftrastrukturální projekty. Na podobné, jaké dnes financuje buď Světová banka, nebo i již čínská EximBank.

Podle posledních informací by nezbytné zakladatelské smlouvy měly být dotaženy letos v létě a obě organizace by měly být spuštěny příští rok.

P.S.

Dost možná se výměna informací vyhne „klasickému“ internetu mimo relativně jednoduchý dosah Spojených států. Jde o globální podmořský kabel spojující země BRICS, který by taktéž měl být dokončen v roce 2015, na kterém se pracuje již několik let  a informace o kterém pronikly v loni na podzim…

 

Podle MMF je dluh evropských korporací neúnosný

Sobota, Duben 20th, 2013

Poslední dny na trzích můžeme sledovat zvýšenou volatilitu spojenou s poklesem cen aktiv a tomu jistě dále nepřispělo ani  snížení kreditního ratingu Velké Británie společností Fitch z AAA na AA+ z důvodu redukce očekávání ekonomického výkonu a stavu ve fiskální oblasti. O problémech Británie jsme se již zmínili na serveru několikrát a tak se to snad dalo i čekat. Avšak, co bylo závažnější bylo publikování  reportu Mezinárodního měnového fondu (IMF): Global Financial Stability Report, který si můžete celý přečíst kliknutím na linku.  Zde se IMF zamýšlí nad některými závažnými ekonomickými problémy současnosti  a úskalími z toho plynoucími do budoucna. Mezi některé zajímavé body patří například:

  • Evropské banky jsou velice pomalé v procesu oddlužování a musí ze svých knih odstranit dalších 1,15 biliónů euro a nyní nikoliv jen redukcí mezinárodních operací, ale převážně v domácích ekonomikách, což může výrazně zasáhnout poskytování úvěrů domácím firmám a jednotlivcům.
  • Americké firmy vydaly v současném prostředí rekordně nízkých sazeb obrovské množství korporátních dluhopisů. Nicméně, získané prostředky jsou více a více používány k méně produktivním účelům, jako zpětnému nákupu vlastních akcií.
  • Nutnost nastavit regulatorní prostředí tak, aby očekávaná dlouhá perioda úrokových sazeb blízko nule nevyvolala excesy na kreditním trhu a vytváření dalších „tržních bublin“. Nízké úroky mají tendenci rovněž stimulovat banky k rolování špatných půjček a ne jejich řešením (viz. ono odkopávání plechovky stále o kousek dál místo jejího zvednutí z cesty).
  • Tržní a regulační prostředí  bude tlačit na finanční instituce, aby měnily svůj obchodní model na menší a pružnější firmy, které rychle a interaktivně ragují na požadavky klientů.

 

Jedním z bodů, které si vyžaduje samostatnou část je alarmující zadlužení evropských korporací (zvláště těch na periferii, jak by se dalo očekávat). IMF odhaduje, že až  1/5 obligací velkých evropských korporací je v neudržitelném stavu (technicky v defaultu) a bude vyžadovat odpis nebo hledání cest ke splácení dluhu, což povede v konečném důsledku ke snížení kapitálových výdajů, redukci či eliminaci dividend akcionářům (kromě klasického se zaměření na pokles operačních nákladů) a dalším metodám hledání prostředků.  To opět směřuje k oněm bankám, jelikož tyto jsou často hlavní věřitelé a ocitáme se tak v začarovaném kruhu a následně k poklesu růstu produktu ekonomik či jejich recesi. Na rozdíl od velkých společností, které se neúměrně zadlužovaly v období “levných peněz” a s očekávaním nadprůměrných výnosů, tak střední a menší firmy nyní trpí nedostatkem úvěrů pro financování svých aktivit. Proto např. hl. ekonom IMF Olivier Blanchard navrhuje, aby bylo evropským bankám povoleno tzv. “balíčkovat” dluh poskytnutý malým a středním firmám a vytvářet z těchto obchodovatelné aktiva (securitizace dluhu). To by mělo banky stimulovat k úvěrům menším a středním společnostem.

Tak bude nesmírně zajímavé, jak se bude tato dynamika v privátním sektoru vyvíjet a zda budou návrhy IMF vyslyšeny.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj úroků v eurozóně (EMU) v posledních měsících, resp. vývoj ceny kontraktu na 3-měsíční Euribor, tj. sazby za kterou si půjčují banky eura, na londýnské pobočce americké  burzy NYSE Euronext (týdenní data). Sazba je pak definována jako 100 – cena uvedena na grafu, což implikuje současný výnos nejbližšího kontraktu 0,19% p.a., klikněte na obrázek pro jeho zvětšení:

Míří Británie do recese potřetí za sebou?

Sobota, Leden 26th, 2013

Není to tak dávno, co hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (IMF) Olivier Blanchard varoval Británii, že její opatření ve fiskální oblasti jsou příliš „utažená“, tj. že se snaží redukovat vládní výdaje a zvyšovat zdanění pro překonání dluhové krize příliš rychle (otázkou je, zda vůbec je jiné dlouhodobě schůdné řešení?). Ministr financí Velké Británie George Osborne na to reagoval tak, že i přes tato varování se dál zastal „utahování opasků“ a bral v potaz možný slabší růst produktu zěmě s tím, že fiskální konsolidace je naplánovaná až do období let 2017-18. Koncem týdne však vyšla data o HDP za poslední kvartál r. 2012 a po krátkem vzchopení ve 3. kvartále se ekonomika opět propadla, tentokráte 0,3%. To samozřejmě není nic příjemného a hrozí tak, že se britská ekonomika dostane potřetí za sebou do recese (triple dip). Technicky pak k recesi dochází po třech po sobě jdoucích kvartálních poklesech HDP. Podívejme se na vývoj mezikvartálních růstů/ poklesů HDP Británie v posledních letech:

 

Podle Statistického úřadu Spojeného království (Office for National Statistics) ukázala silnější pokles v průmyslové produkci, také z důvodu rozsáhle odstávky způsobené údržbou ropných polí v Severním moři. To však není tak odstrašující, jelikož eknomika Británie je z větší části závislá na sektoru služeb (více jak 75% HDP). Problémem je stagnující právě sektor služeb, který byl médii vysvětlován „očekávaným úpadkem po Olympijských hrách“, což je trošku zábavné vysvětlení propadu produktu. V souvislosti se sektorem služeb je velmi důležitá informace ohledně zavádění zdanění (tzv. Tobinova daň) na finanční transakce s akciema, dluhopisama a derivátama v EU o které jsme již několikrát na serveru psali a posledně se o této dani v Evropě zmínil Jan Dvořák v článku Nová spotřební daň je tu. Londýn a Velká Británie obecně je jak známo velké světové finanční centrum a toto je něco co určitě výrazně postihne finanční průmysl, resp. evropské společnosti zabývající se obchodováním těchto instrumentů budou s největší pravděpodobností převádět tyto extra poplatky na klienty a což tomuto segmentu sektoru služeb rozhodně nepřispěje. A tak jsme již mohly zaznamenat např. projev premiéra Davida Camerona o možném veřejném referendu o setrvání Velké Británie v EU, apod.

Ozývá se rovněž opoziční strana Labour Party a ta prostřednictvím stínového ministra financí Eda Ballse požaduje odstrannění stávajícího plánu fiskální konoslidace, podporu dlouhodobě nezaměstnaným a dočasné snížení daně z přidané hodnoty pro zvýšení disponibilního příjmu domácností. Dále je to požadavek na rozsáhlé infrastrukturální projekty výstavby dostupného bydlení, atd. Zdá se povědomé? Ano, možná z článku z poslední doby o fiskálním stimulu v Japonsku.

Tak či onak i při fiskální konsolidací  v současnosti můžeme na trhu pozorovat pokles kurzu britské libry, na jehož vývoj za poslední měsíce se pojďme na závěr podívat na burze CME (Globex) v Chicagu (nejbližší kontrakt, denní data):

 

 

Vývoj na trhu vládních dluhopisů PIIGS

Sobota, Červen 18th, 2011

V tomto týdnu jsme byly svědky pokračování dlouhodobého negativního vývoje na trhu vládních dluhopisů států regionu PIIGS. Přislíbené záchranné operace EU a MMF v řádech stovek miliard EUR, které mají odvrátit oficiální vyhlášení bankrotu Řecka, Irska a Portugalska finanční trhy neuklidnily. Dle situace v tomto týdnu se naopak můžeme domnívat, že investoři přestávají věřit splnění již existujících závazků těchto vlád.

V následujících grafech se podrobněji podíváme na vývoj trhu CDS (Credit Default Swap) za posledních 12 měsíců, u Řecka i na situaci vládních dluhopisů s expirací od 2 do 30 let.

Itálie

Situace na trhu CDS zatím nenaznačuje výrazné obavy investorů o schopnost italské vlády plnit své závazky vyplývajících z emitovaných dluhopisů. Aktuální hodnota CDS 174,607 b. je sice výrazně vyšší než v případě Německa (CDS = 40,107 b.), v současné době se ale nejedná o alarmující hodnoty. Itálie sice dlouhodobě vykazuje vysokou úroveň zadlužení, na druhou stranu se hodnota zadlužení v poměru k HDP pohybuje na relativně stabilních úrovních.

cds-italy_1y

 

Španělsko

O Španělsku se v médiích mluví jako o dalším kandidátovi na vstup do záchranného programu EU a MMF. Vysoká nezaměstnanost, splasknutí bubliny na realitním trhu a následný propad stavebního průmyslu jako důležitého pilíře ekonomiky, problémy bankovního sektoru, zejména španělských spořitelen jsou důležitými indikátory naznačujícími vážnost problémů Španělska.

Hodnota CDS se odrazila z dubnových minim 200 bodů a roste na aktuálních 288,72 b. Maximum 367,66 b. z 30.11.2010 zatím nebylo překonáno.
cds-spain_1y

 

Irsko

Po uklidnění situace z roku 2009, kdy ceny CDS klesaly od února 2009 z rekordních úrovní 375 b. do března 2010 na hodnotu 115 b., kurz CDS opětovně rostl na stávající hodnotu 770,82 b. Nepříznivý vývoj v tomto týdnu považuji za negativní signál, protože od listopadu 2010 do začátku června 2011 se hodnota CDS pohybovala kromě několika výjimek v rozpětí 500 až 650 b.
cds-ireland_1y

 

Portugalsko

Cena pojištění portugalských vládních dluhopisů se pohybuje na podobných úrovních jako v případě irských vládních dluhopisů, když včera poklesla z rekordní hodnoty 813 b. ze dne 16.6.2011 na aktuálních 791,31 b.
cds-portugal_1y

 

Řecko

V případě Řecka můžeme konstatovat, že již neoficiálně zbankrotovalo. Navzdory již poskytnuté finanční pomoci není řecká vláda schopna plnit své závazky. V tomto týdnu cena kontraktů CDS prudce vzrostla na úroveň 1925,5 b., když ve čtvrtek dosáhla alarmující hodnoty 2236 b.
cds-greece_1y

 

Výnos vládních dluhopisů se splatností 30 let roste od konce roku 2006 z úrovně 4,2 % na aktuálních 12,041 %.
greece_govbond_30y

 

Výnos 10-ti letých vládních dluhopisů se nyní pohybuje na hodnotě 16,939%, když ještě na podzim 2009 dosahoval úrovně 4,5 %.
greece_govbond_10y

 

Růstový trend výnosu 5-ti letých vládních dluhopisů byl zahájen na podzim 2009 z hodnot 3,3 % na současných 19,109 %.
greece_govbond_5y

 

Výnosy 2 letých vládních dluhopisů jsou na vzestupu od jara 2009, kdy dosáhly minimálních hodnot 1,3 % až na aktuální hodnotu 28,792 %. Dne 16.6.2011 výnos těchto dluhopisů překonal úroveň 30 %.
greece_govbond_2y

 

Zdroj: Bloomberg

Články týdne – 3. června 2011

Pátek, Červen 3rd, 2011

Tento týden mám více článků než obvykle. Začnu sérií článků o situace v Řecku.

Problémy Evropy totiž v Řecku zdaleka nekončí. Proto podle Německa nezbyde nic jiného, než aby záchranu Řecka zaštiťovala EU a MMF. Jistě jste si povšimli, že Němci vůči Řecku bystupovali velmi tvrdě. Co když jsou důvody jejich postupu mimo jiné ukryty i tady?

Probouzející se čínská inflace může mít nedozírné následky. To je jedna strana mince. Druhou je možné zpomalení čínské ekonomiky a jeho dopad na ceny komodit.

Vzácné zeminy mají potrnciál stát se ještě vzácnějšími. Mimochodem, před necelými dvěma roky jsem dělal jejich analýzu. Najdete ji zde.

Na závěr jsem si schoval bonbónek pro milovníky konspiračních teorií. Proč byl podle Putina skutečně obviněn Dominique Strauss – Kahn.

MMF zavádí prakticky neomezené půjčky

Neděle, Listopad 7th, 2010

Na jaře 2010 zavedl MMF tzv. „New Arrengement to Borrow“ v rozsahu 500 miliard amerických dolarů. Koncem srpna zřejmě MMF dospěl k závěru, že stávající nástroje jsou nedostatečné, že pro pokrytí hrozícího systematického šoku jsou třeba další nástroje a prostředky. Proto 30. srpna oznámil MMF výrazné navýšení protikrizových nástrojů. Například objem prostředků v „New Arrangement to Borrow“ byl zdvojnásoben 500 na 1000 miliard USD.

K tomu ještě MMF o další roky prodloužil platnost „Flexible Credit Line“. Navíc zrušil omezení o velikosti poskytovaných půjček. Tato omezení byla původně na úrovni 1000% členské kvóty jednotlivé země. Nyní žádné omezení, co se týče objemu půjčky pro konkrétní zemi, není.

Dále zavedl nové možnosti půjček, tzv. „Precautionary Credit Line“, které je určena zemí, které nesplňují kritéria pro poskytnutí úvěru v rámci „Flexible Credit Line“ (což je velké množství zemí). Podmínky pro „Precautionary Credit Line“ jsou nastaveny velmi široce. Podle vyjádření šéfa MMF D. Strausse-Kahna mají tyto nástroje ochránit členské země před nadměrnou volatilitou na finančních trzích.

Takováto opatření se nepřijímají v době zlepšování ekonomické situace. Situace je zřejmě výrazně horší než se by se mohlo podle novinových titulků zdát.

Zajímavá je poznámka, že MMF věří, že ho členské země nenechají „ve štychu“ a v případě velké poptávky po nabízených nástrojích dodají MMF potřebný kapitál. Kdo to bude? Vždyť všechny vyspělé ekonomiky řeší podobné problémy. Nabízí se otázka, jak, a zda to náhodou nebudou čerstvě natištěné peníze, zejména americké dolary.

Quantitative Easing II je podle všeho na pořadu dne.

 

Celé prohlášení MMF je k dispozici zde: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2010/pr10321.htm