Články s tagem ‘PIIGS’

Můžeme očekávat masivní intervenci ECB na trhu španělských vládních dluhopisů ?

Pátek, Červenec 6th, 2012

Negativní vývoj na trhu španělských vládních dluhopisů v průběhu 2. čtvrtletí 2012 zvyšuje pravděpodobnost další intervence ECB.

Zatímco od listopadu 2011 do konce února 2012 výnosy dluhopisů výrazně poklesy z rekordních úrovní dosahující u 10-ti letých obligací více než 6,5% p.a. na 4,9% p.a., od března 2012 probíhá opačný trend. Výnosy dluhopisů se splatností 3 až 30 let za posledních 30 dní atakovaly nebo překonaly předchozí maxima. Výnosy španělských státních obligací se splatností 10 let dnes vzrostly na hodnotu 6,78% p.a., 30-ti leté dluhopisy dosahují průměrného ročního výnosu 7,2%. Vysoká volatilita v posledních týdnech naznačuje značnou nervozitu investorů.

Vývoj výnosu státních obligací se splatností 2 až 30 let za předchozích 12 měsíců

spanish_govbond_2012-07-04

 

Vážnost situace potvrzuje dlouhodobý trend 5-ti letých kontraktů credit default swaps. Pojištění kreditního rizika 5-ti letých španělských státních obligací v nominální hodnotě 10 milionů USD stojí 552 000 USD, rekordní úrovně 621 000 USD bylo dosaženo 18.6.2012.

spain_cds_2012-07-05

 

V případě irských a portugalských vládních dluhopisů probíhá opačný trend. Ceny portugalských dluhopisů stoupají od února 2012, irských od července 2011.

Zdroj: Bloomberg

Aktualizováno 6.7.2012, 11:42

 

Řecké volby

Neděle, Červen 17th, 2012

Průběžné výsledky řeckých parlamentních voleb signalizují možné vítězství proevropsky orientovaných stran a stran propagujících plnění úsporných opatření.

S definitivní hodnocení voleb je však třeba počkat do sestavení skutečné vlády s nadpoloviční většinou. Komentář pak bude následovat.

 

 

Změny v eurozóně určí Německo

Neděle, Červen 10th, 2012

Náklady na opuštění některou zemí eurozóny je něco, co se v posledních dnech stále více dostává na pořad dne. Nejde jen o ekonomickou, ale i o politickou partii.  Dopad vystoupení Řecka na světovou ekonomiku je přirovnáván k pádu Lehman Brothers před necelými 4 lety. Co to bylo za otřes a jak reagovaly trhy, máme jistě ještě v živé paměti.

Podle nedávné zprávy londýnského Centre for Economic & Business Research, by se tyto náklady mohly v případě Řecka vyšplhat až k jednomu biliónu eur. Pokud bychom se bavili například o Španělsku či Itálii, přidejme minimálně stovku procent v případě, že vše bude perfektně připraveno a půjde to jak po másle. V případě problémů můžeme počítat se 4-5 bilióny euro. To již představuje víc než 20% HDP členských zemí eurozóny (tedy ztrátu cca celého desetiletí ekonomického růstu).

Francie po nedávných prezidentských volbách a vítězství socialistického kandidáta odmítne úsporná opatření. Vědomi si toho, že se jejich pozice zhoršuje, budou tlačit na Řecko či případně Španělsko, aby dobrovolně opustili euro. Pokud budou Španělé uvažovat čistě ekonomicky, vrátí se k pesetě (Řekové se měli vrátit k drachmě před 2 lety a byli by dnes na tom mnohem lépe). Všechny tyto země pak budou donuceny ke shodné medicíně – debt default, povolit krachy bank, devalvace nových lokálních měn. Pro tyto země vhodné řešení. Měny Itálie, Řecka nebo Španělska mohou v takovém přípdě spadnout i o polovinu. Vývoj „zbytkového eura“ po takovýchto událostech bych přirovnal to k vývoji ceny zlata na podzim roku 2008 – nejprve rychlý propad, pak setrvalý růst v horizontu roku až roku a půl o desítky procent.

Nikdo však nechce být první, taková země bude označována za poraženého. Proto ta masívní obrana proti opuštění eura prakticky za každou cenu. Jakmile jedna země opustí euro, další země se již nebudou tak ostýchat. Nebudou totiž moci být nazvání rozvraceči eurozóny. Kdo jsou horcí kandidáti na návrat k domácí měně? Z důvodů slabé ekonomiky to podle mě jsou Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálie.

Že se bude více angažovat i Německo je nabíledni. Až do nedávna byla krize množstvím Němců vnímána jako něco, co se týká Řeků, Španělů, ale jich ne, německá ekonomika roste a proto Německo finančně pomáhá. Tato situace se nyní mění, podívejte se jen na vývoj německých akcií za několik posledních týdnů. Ani ekonomika na tom není bůhvíjak dobře – Ifo index klesl poprvé za 6 měsíců, automobilový průmysl si také přestává vyskakovat – pokles o 17% za 12 měsíců nevěští nic dobrého. Německé firmy se začínají obávat, že je krize zasáhne a jednají podle toho. Německo tak bude primárně bránit své vlastní zájmy, ne zájmy Řeků či Španělů.

Zájmem Německa pak bude zbavit se přítěže. V takovém případě se nabízí tři scénáře:

  • Německu se podaří se zbavit nechtěných jižních spolucestujících. V ideálním případě se ke svým národním měnám vrátí Řecko, Itále, Španělsko…
  • Pokud tyto země jako první za žádnou cenu nebudou chtít euro opustit (aby nebyly označeny za poražené), jako první může jít Francie, která zatím není v takovém svrabu, a vezme výše zmíněné země s sebou.
  • Německu se nepodaří donutit nechtěné spolucestující k vystoupení z vlaku, tak se rozhodne vystoupit z vlaku se skupinkou přátel samo a vezme s sebou Rakousko, Nizozemí, Finsko a případně vybrané malé země s přebytkem obchodní bilance.

V udržení eurozóny ve stávajícím složení nevěřím.

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Finanční korida startuje

Pátek, Červen 8th, 2012

Španělsko oficiálně přiznalo problémy svých bank a podle posledních zpráv požádalo o pomoc pro ně.

Ministři finanční členských zemí eurozóny budou mít podle těchto informací v sobotu 9. června telekonferenci na toto téma.  Španělsko je totiž mnohem větší země než Řecko, pomoc pro něj bude mnohem náročnější a může vyčerpat prakticky veškeré dostupné zdroje evropského záchranného balíčku.

Klíčové slovo má Německo a podle posledních zpráv německá vláda souhlasí s použitím evropského záchranného balíku za dodržení podmínek jeho čerpání, které jsou zájemcům známy. To je pozitivní zpráva. Zároveň to však znamená, že žádné další prostředky uvolněny nebudou.

Finanční korida startuje tento víkend.

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:


ECB mění politiku. Zásadně.

Neděle, Květen 20th, 2012

V novinách jste se poslední dobou mohli dočíst, kolik miliard a miliard euro poskytla již Řecku Evropská centrální banka.  Prakticky mimo zájem médií však proběhla minulý týden zásadní událost opačného ražení. O co šlo?

Šlo o to, že ECB oznámila, že přestává poskytovat některým řeckým bankám likviditu, protože nebyly dosud rekapitalizovány. Podle vlastních interních pravidel nemůže ECB poskytovat likviditu bankám se záporným vlastním kapitálem. Takové banky pak mohou jít ke dnu.  Přesně téhož se evidentně obávají i občané Řecka, kteří masivně vybírají úspory z bank. Pokud se Řecko vrátí k drachmě, tak mít doma valuty bude rozumný krok.

Toto je událost zásadního významu. Ukazuje totiž na změnu politiky ECB, na to, že nehodlá za každou cenu zachraňovat všechny banky. Zvláště v těch zemích, které se mohou stát přítěží eurozóny a které doufají, že situaci za ně vyřeší někdo jiný.

Toto není jen krok vůči Řecku, toto je jasný vyslaný signál vyslaný Evropskou centrální bankou všem zemím. Je jedno, kde je kde u moci. Pokud bude jakákoliv země chtít pomoc z ECB, bude muset i plnit dojednané podmínky.  Země Jinak nemůže s pomocí ECB počítat.

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Jaké problémy může Řecko přinést USA?

Sobota, Květen 19th, 2012

Situace v Řecku, tj. neschopnost dodržovat úsporná opatření, vytvořit vládu a možnost opuštění měnové unie vyvolává otázky, jak může tato ovlivnit nejsilnější světovou ekonomiku USA. Ikdyž se zdá, že krátkodobě asi ne, jelikož americký bankovní sektor zredukoval své investice v Řecku o 40% na 5,8 mld USD, tak z historie určitě víme, že jakákoliv krize není izolovaná a dokáže se šířit závratně rychle. Viz. příklad Španělska, Itálie a dalších a to už pro Ameriku problémem je. Možná si někdo vzpomene na Asijskou krizi 1997, kdy se zdálo, že je zpočátku postiženo jenom Thajsko a ekonomika jako Indonésie s rozsáhlým obchodním přebytkem, devizovými rezervami a „zdravým“ bankovním sektorem skončila mezi nejvíce postiženými s idonéskou měnou devalvující o cca 80% oproti USD. Neschopnost splácet zeměmi jako Španelsko a Itálie se nakonec může stát katostrofickým scénářem pro Německo a Francii, jejichž banky jsou velice v těchto zemích angažovány.

Exporty USA představují významnou součást ekonomické aktivity a pětina těchto vývozů směřuje do Evropské Unie, navíc také více jak polovina amerických zahraničních investic. Znatelný pokles v EU, tak může představovat pokles poptávky po exportech a pokles zisků US firem. Navíc znehodnocování eura tyto učiní výrazně dražší. Zhruba 14% příjmů 500-set největších amerických firem pochází z Evropy, což představuje 1,2 bilióny USD. Vyjímkou nejsou ani menší americké firmy, např. exporty amerického vína do EU představují kolem 38% celkových vývozů US vinařského průmyslu. Trhy toto vnímají velice silně a tento týden to bylo velice znát. Akciový index S&P 500 oslaboval každý den. Závěrem se pojďme podívat na červnový kontrakt S&P 500 indexu na chicagské burze CME v poslední době (denní data):

esm2_051812

Španělská finanční korida

Neděle, Duben 15th, 2012

Španělsko je aktuálně zřejmě nejdůležitější zemí v rámci eurozóny.  Už před dvěma měsíci jsem psal, že se na Španělsko valí problémy z důvodů sankcí ze strany EU kvůli neustálému odkládání úsporných opatření.

Španělsko je totiž pro finanční sektor jako celek jednou z nejrizikovějších evropských zemí. Je rozhodně významnější než Řecko – viz graf z léta loňského roku.

cds

 

Španělsko je navíc obviněno ze zkreslování loňských čísel (za které byla prakticky odpovědna předchozí vláda) tak, aby ta letošní naopak vypadala příznivěji. K tomu si uvědomme, že trh s CDS je největší hned po Německu, Francii a Itálii. Proto CDS na rekordní úrovni těsně pod 500 body doprovázený růstem výnosů španělských desetiletých vládních dluhopisů k hranici 6% nevěští vůbec nic dobrého. V týdnu od 16. dubna týden je navíc na pořadu dne velká aukce desetiletých španělských dluhopisů. Její výsledky napoví mnohé a jsou tak netrpělivě očekávány prakticky všemi zúčastněnými stranami.

Vypadá to, že se španělské banky dostávají do izolace a nikdo jim nechce půjčovat, jinak by nebyly nuceny si půjčit v průběhu března přes 300 mld. euro od ECB. Jak je na tom španělská vláda uvidíme za pár dní. I když, kdo ví. Třeba její obligace mohou díky úvěrům od ECB kupovat právě španělské banky.

Španělsko má problém. Je příliš velké na záchranu, ale zároveň je i příliš velké na krach. Monetizace jejich dluhů se blíží. Právě proto asi se E. Nowotny z ECB ve snaze uklidnit investory vyjádřil v tom smyslu, že jeho teď více trápí deflace, než inflace.

Kombinovaný krach Řecka a Španělska je nezvladatelný a v takovém případě by byl rozkol v eurozóně nevyhnutelný.

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

Články týdne – 23. března

Pátek, Březen 23rd, 2012

Situace v Řecku rozhodně není jednoduchá, o tom není sporu. Spor se vede pouze o to, kdo je další na řadě.  Stačí jeden z několika kamínků a už se veze další země. Poveze se jich zřejmě více, v první řadě se nabízí jak Portugalsko, tak ale i mnohem větší a významnější Itálie.

Že jsou si toho akciové trhy vědomy, je evidentní. Jinak by se nechovaly podobně jako před posledním velkým propadem. Likviditě trhů by rozhodně neprospěla ani tolik diskutovaná transakční daň (i když pro dlouhodobé investory ke to zanedbatelná položka). Dříve nebo později se jí dočkáme, její výnos je příliš lákavý. Problémem je, že ve svém důsledku ji zaplatíme mi všichni. 

 

 


Archiv - Předchozí články týdne

 

Další vybrané články:

 

Může Řecko jásat? Nemůže.

Úterý, Březen 13th, 2012

Více než 85% soukromých věřitelů Řecka přijalo nabídku na výměnu dluhopisů. Může tedy Řecko jásat, že je zachráněno? Nemůže. Dopadne to stejně jako s pomocí. Nejprve se tvrdilo, že jeden záchranný balík bude stačit. Potom se ukázalo, že nebude, ani náhodou…

Podobně to bude s Řeckým bankrotem. Skutečnému bankrotu se během blízké doby stejně nevyhne, stejného názoru je i agentura Standard and Poors, která nedávno snížila řecký rating na úroveň selektivního defaultu. Řecko získalo jenom trochu dalšího času. Nyní se hraje o to, kdo ponese největší náklady bankrotu. Stávající snížení jeho zadluženosti není ani zdaleka postačující. Zadluženost je třeba snížit o další stovky miliard dolarů. Bez toho se Řecko z dluhové pasti nemá šanci vyhrabat.

Stejného názoru jsou podle všeho i obyvatelé Řecka, kteří pokračují ve vybírání peněz z bank. Objem bankovních vkladů je na nejnižší úrovni od roku 2006,

Bez změny chování zemí (které se zřejmě neobejde bez osekání vládních výdajů a růstu daní) se udržitelného zlepšení situace nedočkáme. Země (nejen Řecko) musí začít pracovat s přebytkovými rozpočty. Stávající snaha o zmírnění deficitů není dostatečná. Vygenerovaný přebytek by země měly věnovat na splácení dluhů. Bez toho se bude jejich dluh neustále zvyšovat a dříve nebo později se dostanou do dnešní pozice Řecka. Každá splátka dluhu povede k poklesu placených úroků, což za jinak stejných podmínek povede ke zvýšení přebytku a další splátce. Vlastně efekt úroků z úroků opačným směrem.

Vystoupení jedné nebo více zemí z eurozóny by z ekonomického hlediska bylo to nejlepší, co by země v problémech mohly udělat. Vrátit se k vlastní měně a tu následně devalvovat, řádově o desítky procent. Tím by se jim vrátila ztracená konkurenceschopnost, podobně jako Argentině před přibližně 10 lety.

Zároveň by to však zavánělo politickou porážkou nejtěžšího kalibru. Co kdyby se tedy euro rozdělilo na dvě – silné a slabé? O této variantě jsem psal již loni v září.

Zatím se evropské země stále snaží vystupovat jednotně. Kdyby to nedělali, pošlou euro i akcie ke dnu. Nevěřím však, že tento postup je dlouhodobě udržitelný. Proto zapomeňme na nějaké spojenectví. Každá země bojuje na své triko (včetně Německa).

Nejde jenom o Řecko. Řecko je pokusný králík, kde se pouze ladí scénář bankrotu členské země eurozóny. Ten pak bude nasazen na další problémové země – Portugalsko, Itálii, Španělsko….Zejména poslední dvě jmenované země jsou totiž pro globální finanční systém mnohem rizikovější než „nějaké“ Řecko.

Proto dohoda z minulého týdne nesignalizuje konec problémů. Naopak. Můžeme se „těšit“ na jejich eskalaci.Více nám napoví již příští týden,kdy v úterý je splatných 14,5 mld. řeckého dluhu a o pátku 23. března se spekulovalo jako o dni vyhlášení řeckého bankrotu.

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

 

 

 

Kolik času si Řecko koupilo?

Středa, Únor 22nd, 2012

Řecku se před pár dny dostalo příslibu významné pomoci. Tato pomoc však nijak fundamentálně neřeší situaci Řecka, pouze kupuje čas.

Řecko by mělo vyhlásit bankrot a následně provést restruturalizaci – tedy něco, o čem se mlví a proti čemu jsou protesty v ulicích. Podle mě by Řecko mělo opustit eurozónu, vrátit se k drachmě a tu následně devalvovat o desítky procent.  Nedávná dohoda je jen vějička na ukolébání situaci nesledujících investorů a veřejnosti. Ceny řeckých dluhopisů mluví za vše.

Nejde totiž jenom o Řecko. Na Řecku se scénář bankrotu odladí a poté bude nasazen i u dalších problémových zemí, Itálie, Španělska….

Investory ale bezpochyby zajímá i případné načasování tohoto kroku. Vzhledem k vývoji věřím tomu, že se na tomto scénáři horečně pracuje. Kdy bude spuštěn? Jeho spuštění nemusí být vůbec daleko, dost možná do prázdnin. Vzhledem k termínům schvalování pomoci Řecku zeměmi eurozóny se nabízí i druhá polovina března. Pokud je to již známo a přípravy vrcholí, pak je to insider informace nejtěžšího kalibru. Nechme se překvapit.

Jaké budou reakce? Každá země se bude snažit minimalizovat dopad na sebe. Spojené státy se budou starat o sebe (např. omezila příspěvky MMF), Čína nebo Německos e také zaměří na ochrany svých vlastních zájmů. Evropská centrální banka dělá totéž.

Nám nezbývá, než se přizpůsobit.

 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

 

Řecko si koupilo čas. Nic víc.

Úterý, Únor 21st, 2012

Ministři financí v noci na dnešek po řadě odkladů schválili další pomoc Řecku, tentokrát ve výši 130 mld. eur. Pro dnešek tím zabránili neřízenému bankrotu Řecka. Dokud však tuto pomoc neschválí i země jako Německo nebo Finsko (Bundestag bude o dohodě jednat 27. února, ve Finsku se jako v poslední členské zemi eurozóny očekává jednání o pomoci až v polovině března), celé to může spadnout pod stůl.

Co je tedy domluveno?

Soukromí investoři reálně odepíší přibližně tři čtvrtiny svých pohledávek, z větší části díky odpisu části pohledávek, z menší pak díky novým (nižším) úrokovým sazbám. Otázkou je, zda se to bude líbit všem soukromým investorům a jaký bude výsledek jejich případných bilaterálních jednání s Řeckem, které budou pravděpodobně následovat. Sníží se i úrokové sazby u půjček poskytnutých jinými členskými zeměmi eurozóny.

Výměnou za to se Řecko dostává pod nucenou správu, řecká státní správa projde nucenou restrukturalizací pod dohledem členů eurozóny. Toto je podle mě ten nejsvětlejší bod celé dohody.

Řecko si koupilo čas. Nic víc.

 

 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

Španělsko – politická hra jak vyšitá

Úterý, Únor 14th, 2012

Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko

Podle agentury Reuters se na Španělsko valí problémy. Lze totiž očekávat sankce ze strany EU. Důvodem je neustálé odkládání úsporných opatření. Podle zdrojů obeznámených se situací je to dokonce velmi pravděpodobné. To není dobrá zpráva.

Španělsko je totiž pro finanční sektor jako celek jednou z nejrizikovějších evropských zemí. Je rozhodně významnější než Řecko.  Španělsko je navíc obviněno ze zkreslování loňských čísel (za které byla prakticky odpovědna předchozí vláda) tak, aby ta letošní naopak vypadala příznivěji.  Pokud účetními manipulacemi zvýší v roce 2011 o 1 procentní bod deficit rozpočtu, mohou letos o stejnou částku deficit naopak vylepšit – tedy utratit více, nežli to bude vypadat. Zvláště když se blíží regionální volby.

Politická hra jak vyšitá.

Bude velmi zajímavé sledovat další odhady o vývoji španělské ekonomiky. Drahé kovy pořád nejsou ze hry venku.

 

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

Články týdne – 10. února

Pátek, Únor 10th, 2012

Tento týden mám pro vás připraveno větší množství článků než obvykle.

V novinách se každou chvíli dočeteme, že Fed udělal to či ono a trhy reagovaly tak či tak. Co bychom ale měli o Fedu vědět? Pro někoho to možná budou překvapující informace, někomu to bude připadata jako nošení dříví do lesa. Ale stejně to sem dávám.

Informace probíhající finanční válce není pro čtenáře serveru nic nového. Kdo hledá další informace, doporučuji rozhovor s J. Rickardsem.

Pokud jde o vývoj situace kolem Íránu, tak jeho parlament opravdu schválil odvetné sankce směrem k EU. Írán neponechává nic náhodě ani pokud jde o vojenskou stránku věci, reakce USA na sebe nenechala dlouho čekat.

Připravil jsem si i dva články o zlatě – Hongkong násobí export zlata do Číny, dále přidávám rozhovor Johna Hathaway, stojí za přečtení.

Jak je na tom Řecko? Žádná sláva a výsledkem jsou rostoucí protiněmecké nálady, mluví se tam i o čtvrté říši…

Na závěr něco pro investory kupující akcie. Věříte, že banky jsou na cestě vzhůru? Pokud ano, tady máte tipy na dividendové akcie finančního sektoru. Pokud vybíráte akcie firem těžících zlato, tak vězte, že potřebují jeho cenu nad 1650 dolary.

 

Archiv-Předchozí články týdne

 

Řecko se potápí

Středa, Únor 8th, 2012

Řecko se potápí, rozpočtové příjmy mluví jasnou řečí.

Rozpočtové příjmy za měsíc leden 2012 měly oproti lednu 2011 vzrůst podle očekávání o 9%. Skutečnost je ale pokles o 7% (1 miliardu euro).  Takový rozptyl mezi očekáváním a skutečností signalizuje extrémně hluboké problémy.

Největší problémy je pokles ve výběru DPH, kdy vývěr DPH klesl z 2,29 na 1,85 mld. euro.

Pokles ekonomiky je evidentní, revize odhadů vývoje ne sebe nenechají dlouho čekat.

 

Rok 2011 = rok všeobecného růstu CDS vládních dluhopisů

Pondělí, Leden 16th, 2012

V páté části seriálu Analýza trhu credit default swap se v úvodu nového roku 2012 podíváme na kompletní žebříček hodnot pětiletých CDS kontraktů na vládní obligace 68 zemí. Údaje v následující tabulce nám poskytnou obrázek o situaci na konci roku 2011 v porovnání se stavem v závěru roku 2010.

sovereign_cds_20111230

 

Rok 2011 byl ve znamení všeobecného nárůstu cen CDS z důvodu prohlubující se evropské dluhové krize. Dle údajů společnosti CMA vzrostl kurz CDS k 30.12.2011 meziročně u 64 z 65 států.

Výjimkou jsou CDS na státní obligace Venezuely, které meziročně poklesly o 82,5 bps (-8,17 %) na 927,1 bps – průměrná cena pojištění dluhopisů o nominální hodnotě 10 mil. USD je 927 100 USD. Venezuela navzdory poklesu kreditního rizika stále patří do skupiny nejrizikovějších zemí, umístila se na 65. místě v rámci hodnocení 68 států před Pákistánem (979,6 bps), Portugalskem (1 153,7 bps) a Řeckem (8 453,3 bps).

Nejnižším absolutním nárůstem hodnot CDS o 8,1 bps (+19,52 %) na 49,6 bps se mohou pochlubit vládní obligace USA, což je zařadilo na 2. místo z předchozí 5. příčky za Norsko (44,6 bps). V Top 5 se dále umístilo Švýcarsko (67,9 bps), Švédsko (76,7 bps) a Finsko (77,3 bps). Z dnešního pohledu nízké ceny CDS jsou v silném kontrastu s údaji platnými na přelomu let 2007 a 2008, tj. před začátkem finanční krize (Norsko – 5 bps, USA – 8,4 bps, Švédsko – 5,1 bps, Německo – 6,9 bps, Rakousko – 7 bps, Řecko – 22 bps), což naznačuje zásadní změnu vnímání kreditních rizik státních obligací.

Nárůst kurzu CDS o více než 300 bazických bodů zaznamenaly státní bondy Řecka (+ 7 426,8 bps –> 8 453,3 bps), Portugalska (+ 656,4 bps –> 1 153,7 bps), Egypta (+ 383,4 bps –> 621,4 bps), Ukrajiny (+ 350,7 bps –> 860,2 bps), Slovinska (+325,5 bps –> 402,4 bps) a Argentiny (+315 bps –> 917,4 bps).

Kuriozní situace nastala v prosinci 2011 u CDS kontraktů na řecké vládní obligace, 16. prosince kurz vzrostl na rekordní hodnotu 14 395,7 bps. Nad úrovní 10 000 bazických bodů se cena CDS v prosinci 2011 vyskytovala několik dní.

Zdroj : Bloomberg, CMA

 

 

Předchozí části seriálu Analýza trhu credit default swap:

Další analýzy a komentáře autora Miroslav Piták:

 

Zajišťovny – bezpečný přístav amerického a evropského finančního sektoru?

Sobota, Leden 7th, 2012

Ve čtvrté části seriálu Analýza trhu credit default swap se v úvodu nového roku 2012 podíváme na kompletní žebříček hodnot pětiletých CDS kontraktů 63 evropských a amerických finančních institucí. Údaje v následující tabulce nám poskytnou obrázek o situaci na konci roku 2011 v porovnání se stavem v závěru roku 2010.

cds_allbank_20111230

 

Eskalující evropská dluhová krize v roce 2011 ve většině případů velmi negativně ovlivnila kurzy CDS. Výjimkou je španělská finanční společnost La Caixa (Caja de Ahorros y Pensiones de Barcelona), která se v žebříčku 63 firem meziročně posunula z 53. místa na 20. Náklady na pojištění dluhopisů emitovaných La Caixa meziročně poklesly  o 180 bps (-46,11 %) na 210,16 bps – cena pojištění dluhopisů o nominální hodnotě 10 mil. USD překračuje úroveň 210 000 USD. Pouze nepatrným nárůstem hodnoty CDS o 2,24 bps (+1,72 %) na 132,74 bps se může pochlubit švýcarská zajišťovna Swiss Reinsurance Company, což ji zařadilo na 6. místo z předchozí 22. příčky za švýcarskou finanční skupinu Zurich Financial Services (129,75 bps) a německou Allianz (129,75 bps). Celkové třetí a první místo mezi evropskými a americkými bankami náleží nizozemské bance Rabobank (122,16 bps), která je i ratingovými agenturami ohodnocena nejvyššími známkami (Moody’s – Aaa, Standard & Poor’s – AA, Fitch – AA).

Do skupiny nejvíce bezpečných amerických a evropských finančních společností z pohledu cen pětiletých kontraktů CDS patří v dlouhodobém horizontu německé zajišťovny Munich Reinsurance Company (83,75 bps) a Hannover Re (114,94 bps). I přes toto prvenství byl kurz CDS k 30.12.2011 13 až 14 krát vyšší než na začátku roku 2007, což ukazuje na zásadní změnu vnímání kreditních rizik bank, pojišťoven a společností poskytujících finanční služby. U ostatních firem byl růst ještě vyšší, např. portugalská Banco Comercial Portugues poskytující bankovní a pojišťovací služby zaznamenala k 30.12.2011 více než 180-ti násobný nárůst CDS oproti stavu k 3.1.2007 (9 bps).

Naopak irské (Irish Bank Resolution Corporation – 1706,08 bps, The Governor and Company of the Bank of Ireland – 1279,59 bps) a portugalské finanční instituce (Banco Comercial Portugues – 1648,36 bps, Banco Espirito Santo – 1114,72 bps, Caixa Geral de Depositos – 987,81 bps) jsou zařazeny mezi firmy s nejvyšším kreditním rizikem. Dynamickým nárůstem cen CDS byl meziročně zasažen  také italský bankovní sektor (Banco Popolare +521,67 bps –> 807,67 bps, Banca Popolare di Milano +429,3 bps –> 608,52 bps, Unione di Banche Italiane +354,11 bps –> 569,56 bps, Banca Monte dei Paschi di Siena +286,78 bps –> 552,08 bps, UniCredit +343,36 bps –> 538,36 bps, Mediobanca +336,88 bps –> 501,88 bps, Intesa Sanpaolo +328,06 bps –> 481,81 bps).

Jak jsem již upozornil, situace v roce 2011 se prudce zhoršila a pokud nedojde k výraznějšímu zlepšení v roce 2012, což nepředpokládám, lze očekávat další mimořádné mimořádné kroky nejen ECB na posílení stability finančního systému.

Zdroj : Bloomberg

 

Předchozí části seriálu Analýza trhu credit default swap:

Další analýzy a komentáře autora Miroslav Piták:

 

Balancují irské a portugalské banky nad propastí?

Neděle, Prosinec 18th, 2011

V předchozích dílech seriálu Analýza trhu credit default swap jsem provedl analýzu 16-ti bank, pojišťoven a společností poskytujících finanční služby založených v USA a Velké Británii.

Ve třetí části seriálu zaměřeného na analýzu stavu a historického vývoje hodnot pětiletých kontraktů credit default swap (CDS) 57 amerických a evropských firem z finančního průmyslu si přestavíme 2 společnosti z Irské republiky – The Governor and Company of the Bank of Ireland, Irish Bank Resolution Corporation (nástupce znárodněné Anglo Irish Bank). Finanční sektor Portugalské republiky budou reprezentovat Banco Comercial Portugues, Banco Espirito Santo a Caixa Geral de Depositos.

Irsko a Portugalsko patří mezi státy, které následovaly Řecko a z důvody ochrany před bankrotem byly donuceny vstoupit do záchranného programu EU a MMF.

tab1_cds_portugalireland

 

CDS (bps) – cena pětiletého kontraktu credit default swap o velikosti 10 milionů USD v bazických bodech (1 bazický bod = 0,01 procenta)

Celková pozice – celková nominální hodnota všech obchodovaných CDS kontraktů v mld. USD

Čistá pozice – zůstatková nominální hodnota obchodovaných CDS kontraktů při vzájemném vypořádání v důsledku kreditní události v mld. USD

Vývoj ceny pětiletých kontraktů bankovních CDS (bps)

  chart_cds_banks_irelandportugal

V průběhu roku 2011 kurzy CDS kontraktů finančních institucí z Irska a Portugalska vystoupaly na 2 až 3 násobek. Výjimkou je Irish Bank Resolution Corporation, u které cena CDS po převzetí Anglo Irish Bank postupně klesá z rekordní úrovně 6 677 bps z 24.11.2010 a v posledních 2 měsících se pohybuje v pásmu 1 600 až 1 800 bps. Kreditní riziko The Governor and Company of the Bank of Ireland se po výrazném růstu v období leden až červen 2011 na hodnotu 1 745 bps snížilo, kurzy CDS klesly až o 30 % a aktuální vývoj naznačuje stabilizaci. Ceny CDS Caixa Geral de Depositos od srpna 2011 kolísají v rozpětí 930 až 1050 bps, tj. s odstupem 15 až 20 procent od max. 1 239 bps z července 2011. Hodnoty CDS kontraktů Banco Comercial Portugues a Banco Espirito Santo jsou od dubna 2011 vzestupném trendu.

Dle údajů The Depository Trust & Clearing Corporation (DTCC) se meziročně celková pozice v CDS snížila o 4,55 mld. USD (-8,83 %) na 46,96 mld. USD, nejvýrazněji u The Governor and Company of the Bank of Ireland (-3,71 mld. USD na 3,34 mld. USD). Při porovnání se stavem ke konci roku 2008  (26.12.2008 – 38,55 mld. USD) je aktuální celková pozice v CDS vyšší o 8,41 mld. USD (+21,82%).

Rekordní úrovně cen kontraktů CDS z let 2008 až 2009 ovlivněné bankrotem americké investiční banky Lehman Brothers dne 15.9.2008 byly několikanásobně překonány, nejvíce v případě Banco Comercial Portugues (9.3.2009 – 180 bps x 15.11.2011 – 1 836 bps). Dramatickou situaci naznačuje porovnání rekordních hodnot z let 2010 – 2011 s maximálními údaji z první fáze finanční krize : Banco Espirito Santo (6.3.2009 – 230 bps x 25.11.2011 – 1 262 bps), The Governor and Company of the Bank of Ireland (6.3.2009 – 670 bps x 29.8.2011 – 1 745 bps) a Irish Bank Resolution Corporation (9.3.2009 – 950 bps x 24.11.2010 – 6 677 bps).

tab2_cds_portugalireland

 

Vývoj ceny pětiletých kontraktů CDS vládních dluhopisů Irska a Portugalska (bps)

chart_cds_ireland_portugal

 

Vládní obligace Irska a Portugalska jsou dle aktuálních a historických hodnot CDS považovány za dluhové instrumenty s vysokou úrovní rizika. Současné ceny pětiletých kontraktů CDS jsou na několikanásobně vyšších úrovních než na začátku roku 2009 (Irsko: 24.2.2009 – 386 bps; Portugalsko: 20.1.2009 – 153 bps) kdy panika na finančních trzích se blížila ke svému vrcholu. Porovnáme-li stávající hodnoty CDS s údaji před propuknutím finanční krize (Irsko: 10.1.2008 – 19,4 bps; Portugalsko: 3.1.2007 – 4,5 bps) získáme obrázek o rozsahu katastrofy které čelíme.

Růstový trend cen CDS kontraktů na irské vládní dluhopisy, který byl opětovně zahájen v březnu 2010 z úrovně 115 bps byl přerušen 18.7.2011 po dosažení hodnoty 1 196 bps. Následovala korekce v rozsahu 40 procent, která trvá do dnešních dnů. Na možnost úspěšného vyřešení irské dluhové krize jsem na konci září 2011 upozornil v článku Opustí Irsko jako první skupinu problémových zemí PIIGS?

Pohled na vývoj CDS kontraktů portugalských státních obligací nenabízí podobný optimistický obrázek. Vzestupný trend od začátku srpna 2009 (4.8.2009 – 44,5 bps) je přes větší korekce platný až do dnešních dní, aktuální kurz 1 110,5 bps se nachází necelých 10 procent pod nejvyšší hodnotou 1 216 bps z 12.9.2011.

Investory vnímané riziko úvěrového selhání vládních dluhopisů Portugalska je na vyšší úrovni než u obligací emitovaných vládami Ukrajiny (CDS 864,2 bps), Venezuely (CDS 957,8 bps) nebo Argentiny (CDS 974,2 bps). Z pohledu cen pětiletých kontraktů CDS mají vyšší riziko než portugalské pouze řecké státní dluhopisy (CDS 14 395,7 bps). Kreditní riziko irských státních obligací po výrazném poklesu je hodnoceno o 35 procent výše než u italských (CDS 539,2 bps) nebo chorvatských bondů (CDS 542,8 bps).

Celková nominální hodnota obchodovaných CDS kontraktů u irských vládních obligací po meziročním poklesu o 5,91 mld. USD dosahuje úrovně 41,98 mld. USD, v případě portugalských státních dluhopisů se velikost celkové pozice meziročně snížila o 8,15 mld. USD na 68,2 mld. USD. S ohledem na velikost vládního zadlužení jsou aktuální údaje relativně vysoké, významný je také nárůst objemu zajišťovacích transakcí při porovnání se stavem k 26.12.2008 (Irsko – 18,24 mld. USD, Portugalsko – 25,73 mld. USD).

Vývoj výnosů vládních dluhopisů Irska (% p.a.)

chart_govbond_ireland

 

Intervence Evropské centrální banky (ECB) realizovaná v červenci 2011 na trhu vládních bondů problémových zemí PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) měla výrazný pozitivní dopad na ceny irských dluhopisů a CDS kontraktů. Rozdíl mezi výnosy irských a německých dluhopisů se splatností 10 let klesl z nejvyšší hodnoty 11,43 % dosažené 18.7.2011 na 5,57 % z 29.9.2011 a aktuálně se pohybuje nad hodnotou 6,3 %. V červnu 2007 byl výnos irských státních dluhopisů se splatností 10 let oproti německým nižší o 0,74 %, do konce listopadu 2008 spread nepřekročil hranici 1 %.

Nákupy irských obligací ECB způsobily od července do října 2011 dramatický pokles výnosů, u splatnosti 2 roky z 23,2% na 6,7 %, výnos tříletých obligací klesl z 22,6 % na 6,9 %. Stávající výnosy irských vládních dluhopisů se splatností 2 až 5 let se pohybují v rozpětí 7,9 % až 8,1 %.

Vývoj výnosů vládních dluhopisů Portugalska (% p.a.)

chart_govbond_portugal

 

Výnosy portugalských státních obligací v důsledku zásahu ECB výrazně poklesly až o 9 procent, ale bohužel pouze krátkodobě. Od začátku září 2011 důvěra v portugalské dluhopisy opětovně klesá, výnosy rostou k předchozím rekordních hodnotám, které na vzdálenějších splatnostech překonávají.

Začátkem prosince 2011 rozdíl mezi výnosy portugalských a německých bondů se splatností 10 let překročil maximum 10,71 % z 11.7.2011.

Úroveň kreditního rizika navzdory výraznému poklesu CDS irských finančních institucí považuji u analyzovaných firem za velmi vysoké. V rámci hodnocení 57 evropských a amerických finančních společností patří irské a portugalské firmy do skupiny s nejvyšší cenou pětiletých kontraktů CDS. Náklady na pojištění dluhopisů o nominální hodnotě 10 mil. USD emitovaných portugalskou bankou Caixa Geral de Depositos překračují částku 1,018 mil. USD, v případě The Governor and Company of the Bank of Ireland 1,231 mil. USD nebo Banco Comercial Portugues 1,651 mil. USD.

Aktuální ceny pojištění obligací jsou v silném kontrastu se stavem na přelomu roku 2006 a 2007, kdy před propuknutím hypoteční krize v USA nepřesáhly částku 10 000 USD (Banco Espirito Santo – 9 000 USD, Banco Comercial Portugues – 9 000 USD, The Governor and Company of the Bank of Ireland – 7 800 USD).

Zdroj : Bloomberg, DTCC

 

Předchozí analýzy a komentáře autora Miroslav Piták:

 

Výnosy státních dluhopisů a skutečně placené úroky

Neděle, Prosinec 18th, 2011

Výnosy státních dluhopisů jsou v poslední době silně sledovanou veličinou.  Rozhodl jsem se proto na ně trochu podívat. Jde mi o porovnání aktuální tržní sazby na desetileté bondy vybraných zemí se sazbami, za které byly tyto bondy v minulosti emitovány a jaké úroky tak tyto země skutečně platí.

Odchylka dnešních výnosu od skutečně placeného úroku je dána změnou cen těchto dluhopisů (podobně jako se u akcií mění dividendový výnos při změně ceny akcie). Irsko tam chybí z důvodu přerušení časové řady.

Data jsou shrnuta v následující tabulce:

tabulka-obligaci

 

Všimněme si, že pouze u „prasátek“ se dnes výnosy vládních obligací pohybují nad výnosem v době emise.

Ještě před prosincovým summitem EU se výnosy těch bezpečnějších zemí (od Francie po Německo) pohybovaly přibližně o 0,5 procentního bodu výše(u Francie o 0,8). V případě více problémových zemí šlo o zhruba 1 procentní bod, v případě Belgie dokonce o 1,5 bodu.

 

P.S.

Podle rozvahy Fedu to vypadá, že Fed před týdnem někoho zachraňoval před bankrotem. Koho, o tom můžeme jenom spekulovat. Graf1 + Graf 2 + Graf3

 

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

Směřuje Řecko do bankrotu?

Neděle, Prosinec 11th, 2011

Situace na trhu řeckých vládních dluhopisů naznačuje, že investoři navzdory do dnešní doby již dohodnuté a poskytnuté pomoci od EU, ECB a MMF nevěří v záchranu Řecka a odvrácení bankrotu.

Výnos řeckého vládního dluhopisu se splatností 1 rok výrazně roste z červencové úrovně 40 % na aktuálních 352,88 %. Na začátku roku 2011 se průměrný roční výnos dvouletého dluhopisu pohyboval na hodnotě 12,2 %, v pátek již překročil neuvěřitelnou hranici 150 %.  Katastrofická situace je podobná i na vzdálenějších splatnostech :  splatnost 3 roky – 94,95 % p.a., splatnost  5 let – 53,04 % p.a., splatnost 10 let – 35,06% p.a. a u splatnosti 30 let dosahuje průměrný roční výnos hodnoty 23,38 %.

Výnosy řeckých státních obligací se splatností 10 let (% p.a.)

greece_govbond10y_20111209

 

Na základě stávajících hodnot výnosů řeckých vládních dluhopisů se splatností 1 rok až 30 let lze předpokládat, že investoři očekávají restrukturalizaci řeckého dluhu doprovázenou snížením nominální hodnoty existujících obligací  o 75 % až 80 %.

Zdroj : Bloomberg

 

Předchozí analýzy a komentáře autora Miroslav Piták

Analýza trhu credit default swap (2. část) – Velká Británie

Analýza trhu credit default swap (1. část) – USA

Vývoj bankovních CDS naznačuje blížící se kolaps finančního systému

Vývoj na trhu credit default swaps vládních dluhopisů

Opustí Irsko jako první skupinu problémových zemí PIIGS?

Banky – vývoj na trhu credit default swap k 31.8.2011

Řecko – noční můra EU

Portugalsko=Venezuela, Itálie=Maďarsko?

Rozšířilo se riziko zemí PIIGS na banky?

 

Vývoj bankovních CDS naznačuje blížící se kolaps finančního systému

Čtvrtek, Listopad 24th, 2011

Hodnoty pětiletých kontraktů credit default swap (CDS) u 25 z 49 monitorovaných evropských a amerických finančních institucí v průběhu roku 2011 překonaly rekordní úrovně z let 2008 – 2009.

Jedná se následující společnosti:

AXA (France)
Banca Monte dei Paschi di Siena (Italy)
Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (Spain)
Banco Comercial Portugues (Portugal)
Banco Espirito Santo (Portugal)
Banco Popolare (Italy)
Banco Santander (Spain)
Bank of America (USA)
Barclays Bank (United Kingdom)
Bayerische Landesbank (Germany)
BNP Paribas (France)
Commerzbank (Germany)
Credit Agricole (France)
Danske Bank (Denmark)
Deutsche Bank (Germany)
ING Bank (Netherlands)
Intesa Sanpaolo (Italy)
Lloyds Bank (United Kingdom)
Mediobanca (Italy)
Nordea Bank (Sweden)
RBS (United Kingdom)
Societe Generale (France)
UniCredit (Italy)
Unione di Banche Italiane (Italy)
WestLB (Germany)

Za velmi rizikové dle ceny kontraktů CDS lze považovat irské banky (Bank of Ireland – 1251 bps) a portugalské banky (Banco Comercial Portugues – 1662 bps, Banco Espirito Santo – 1127 bps, Caixa Geral de Depositos – 986 bps), které jsou následovány italskými a španělskými bankami. Hodnoty CDS šesti italských bank se pohybují v rozpětí 470 bps až 860 bps (Mediobanca – 474 bps, Intesa Sanpaolo – 525 bps, Unione di Banche Italiane – 525 bps, UniCredit – 580 bps, Banca Monte dei Paschi di Siena – 606 bps a Banco Popolare – 863 bps).

V současné době z 57 amerických a evropských finančních společností je nejnižším kreditním rizikem ohodnocena nizozemská banka Rabobank (CDS 127 bps), švédské banky Svenska Handelsbanken (136 bps) a Nordea Bank (169 bps).

Relativně nízké hodnoty CDS 2 skandinávských bank a nizozemské banky Rabobank nejsou důvodem k optimismu, protože před počátkem finanční krize, tj. v letech 2006-2007 hodnota CDS kontraktů většiny analyzovaných finančních institucí se pohybovala do 10 bps. To naznačuje zásadní změnu vnímání kreditního rizika investory nejen v případě bank, pojištoven a investičních společností. Podobným vývojem prochází i trh credit default swap vládních dluhopisů.

V následujících článcích si postupně ukážeme vývoj CDS 57 evropských a amerických společností z finančního sektoru.

Zdroj: Bloomberg

Předchozí analýzy a komentáře autora Miroslav Piták

Vývoj na trhu credit default swaps vládních dluhopisů

Opustí Irsko jako první skupinu problémových zemí PIIGS?

Banky – vývoj na trhu credit default swap k 31.8.2011

Řecko – noční můra EU

Banky – vývoj na trhu credit default swap k 12.8.2011

Portugalsko=Venezuela, Itálie=Maďarsko?

Rozšířilo se riziko zemí PIIGS na banky?