Články s tagem ‘QE’

Evropské QE je zde

Čtvrtek, Leden 22nd, 2015

ECB spouští vlastní vlnu kvantitativního uvolňování. Půjde o 60 miliard euro měsíčně, počínaje březnem letošního roku až do září roku 2016. Z pohledu ECB jde o poslední šanci, jak zabránit deflaci.  Doba trvání programu může být prodloužena. 

Oproti americké QE má evropská jeden zásadní rozdíl. Ve Spojených státech bylo jasné, že Fed bude nakupovat obligace USA. Zde ECB jen říká, že bude nakupovat obligace členských zemí eurozóny, a to včetně zemí, které již využívají záchranné programy.

Jsem zvědav na reakce z Německa.

 

P.S.

Následně snížila základní sazbu dánská centrální banky, z -0,2% na -0,35%.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

Frank, ECB QE a měď

Sobota, Leden 17th, 2015

Čtvrtek 15. ledna jistě vejde do knih o historii finančních trhů. U měn, kde je obvykle za výrazný pohyb považováno 1-2% denně, najednou “out of the blue” došlo k pohybu v rámci jedné hodiny o 30% u švýcarského franku oproti euru a podobně jiným měnám. Frank (respektive EUR/ CHF v evropských jednotkách) měl stanovené dno (frank jako takový lépe řečeno strop) na 1,20 vůči euru od září 2011 z důvodu zabránění nadměrného posilování měny. Situace tedy podobná  té z roku 1978, kdy  švýcarská centrální banka SNB podnikla podobný krok, ale tehdy se jednalo o švýcarský frank vůči německé marce. Je tu však trochu rozdíl v tom, že se marka tehdy nezmítala v takových problémech jako dneska euro, takže bylo dále těžší frank vůči euru oslabovat. Je nutné si také uvědomit, že celková bilance aktiv švýcarské centrální banky činila v 70. letech nějakých 26% HDP, dneska se blíží 100% HDP (rozhodně více než už tak nafouklé bilance BOJ nebo Fedu). V souvislosti s propadem kurzu rublu a případným opuštěním Řecka unie tak “útěk do jistoty (safe haven)” pro který je frank známý nabyl na intenzitě a dále nakupovat eura bankou byla jistě ztrátová investice. Možná, že rovněž švýcarští bankéři vědí něco více a zrušením dna se v podstatě připravují (zrušení dna jako prekurzor) na zavedení plného QE Evropskou centrální bankou ve čtvrtek ve 22.1. i v rozsahu větším než  očekává trh (circa 500 mld euro)  a to 750 miliard euro, kde je pak pravděpodobné další oslabování eura, i když pozice na short proti například vůči USD jsou již značné, tak prostor k 1,10-1,12 stále nyní je, v dělším období v závislosti na započetí cyklu zvyšování O/N Fed funds sazby americkým Fedem (lift off) pak i dále k paritě a níže.

SNB dále snížila cílové pásmo pro Libor sazbu o 0,5 procentních bodů na -0,75 až 0,25 a také pro depozita na viděnou o 0,5 procentních bodů na -0,75%. Zde je nutno si položit otázku, ja budou reagovat centrální banky severských zemí, které nemají euro,  mají také jistý status safe haven měn a nyní i lepší úrokový diferenciál?

Pro zajímavost čtvrteční pohyb franku je ekvivalentní pohybu 4 300 bodů na akciovém indexu Dow Jones Industrial  Average (během hodiny)! Ve vztahu k relativní volatilitě je propad 1,77x násobkem poklesu akciového trhu v roce 1987.

Pohlédněme na zmíněný pohyb ceny aktivního kontraktu na švýcarský frank na burze v Chicagu, kde je patrný vyšší než dvojnásobný objem oproti předchozím seancím (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

22.1. tedy bude den D a jelikož v trhu je silně již zabudován krok ECB k nákupu vládních dluhopisů, tak jakékoliv další filozofování namísto akce může vést k prudké adverzní reakci. Připomeňme ztracenou dekádu Japonska a vývoj ekonomiky po otálení tamní monetární autority, potažmo akciový index Nikkei od 80. do 90 let a pak přes 20 let postupného poklesu akcií:

Při poskytnutí signálu ECB, že hodlá banka stát za svým inflačním cílem pak prostřednictvím kanálů opětovného nastartování poklesu reálných sazeb pro podporu financování a splácení dluhu a slabšího eura k podpoře exportů mimo jinými efekty, budou ovlivněny pravděpodobně nejvíce akciové trhy, trh dluhopisů periférií jako Portugalska, v menší míře také stále rostoucí ceny dluhopisů vyspělých evropských zemí (německé Bundy). Růst cen aktiv by měl prostřednictvím efektu bohatství vést k uvolnění volného kapitálu k zvýšení půjček do reálné ekonomiky. Tak se nechme překvapit.

Tak trochu poslední cenové pohyby franku nebo předtím ropy zastínily pohyb kurzu mědi, který ve středu zaznamenal největší denní propad za poslední tři roky. Poté, co Světová banka snížila předpověď růstu světové ekonomiky na 3% tento rok a 3,3% pro 2016 oproti předchozímu odhadu 3,4 a 3,5% respektive. Situaci nepřispěl ani pokles maloobchodních prodejů v USA v prosinci meziměsíčně o 0,9%, po vyloučení benzínu a prodeje aut stále pokles o 0,3%, což je hádankou s ohledem na pokles cen ropy a očekávaného zvýšení disponibilního příjmu. Možná souvislost s polesem růstu průměrých týdenních příjmů v soukromém sektoru v listopadu a také s kontinuálně klesající mírou participace v zaměstnání, jež zřejmě je hlavním důvodem poklesu miry nezaměstnanosti. Světová banka má USA za tahouna globální ekonomiky v tuto chvíli, proto budou další data klíčová k potvrzení či vyvrácení teze a trh senzitivnější na statistiky z USA. Největší spotřebitel červeného kovu Čína pak bude zveřejňovat příští týden data o HDP za 4.kvartál, prosincové data o průmyslové produkci, fixních investicích, maloobchodních prodejích a cenách nemovitostí. Ty budou klíčové k dalšímu pohybu ceny mědi.  O Dr. Mědi jsme naposledy psali, že sentiment je velmi negativní v poslední době.

Nicméně poslední pohyb dolů má podle posledních údajů zřejmě hlavní příčinu v agresivních prodejích čínských hedge fondů (největší pohyb během asijské séance), které využily poklesu cen ropy a tudíž poziční úpravy při klesajícím komoditním indexu u fondů a také očekávanou nižší poptávku před svátky lunárního nového roku 19.2. V tomto roce se očekává převis nabídky mědi v rozsahu 390 tisíc tun, poprvé od roku 2009 a nejvíce od roku 2001. Nicméně je nutné si uvědmit, že při ceně kolem 250 centů za libru na chicagské burze se zhruba 20% těžebních projektů stává nerentabilních. To je take přesně cena, kde se propad prozatím zastavil a cena následně další dny vzrostla na 265,95 u aktivního kontraktu. Tak uvidíme, co nám klasický prediktor vývoje ekonomiky měď bude dále předpovídat.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 47 764  pozic u kontraktů na měď na chicagské burze CME Group na prodejní SHORT straně (snížení o 6 225 kontraktů méně na prodej oproti předchozímu týdnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj lednového kontraktu na měď na burze v Chicagu (divize COMEX) a jeho komoditní spread s červencovým 2015 kontraktem  (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Složité rozhodnutí ECB na spadnutí

Sobota, Leden 10th, 2015

To, že Evropská centrální banka (ECB) bude muset přistoupit k razantnějším opatřením, jako to ve formě nákupů vládních cenných papírů (QE typu Fedu nebo BOJ), jsme zmiňovali. Velice pravděpodobně se rýsuje 22. ledna na svém dalším zasedání. Nominální inflace v eurozóně totiž opět poklesla a dostala se do deflačního teritoria, index spotřebitelských cen HICP index poklesl v prosinci o 0,2% na meziroční bázi. Je to tak poprvé od počátku finanční krize v roce 2009. Komponenta cen energií měla pochopitelně v souvislosti s poklesem ceny ropy na trhu podstatný vliv a to pokles o 6,3% meziročně. Ale také cenová složka potravin se dostala blízko deflaci a to na 0% v meziročním vjádření. Pozitvní je naopak čistá inflace (očištěná o ony výše uvedené energie a potraviny), která se zvýšila o desetinu procentního bodu v prosinci oproti předchozímu měsíci na meziroční bázi na 0,8%. Problémem u energetické komponenty je to, že mívá v plnějším rozsahu vliv na ovlivnění nominální inflace určité zpoždění. To znamená, lze očekávat ï větší pokles v negativním teritoriu po jistou dobu, což podporuje tak zvané „odkotvení“  inflačních očekávání a následně snížení tempa růstu mezd, odkládání spotřeby (i když data za 3. kvartál 2014 poukazují prozatím na soukromou spotřebu rostoucí nejrychleji od roku 2010), obavy dlužníků o spacení dluhu při potenciálně klesajícíh příjmech a tak dále.

Problémem je, že dosavadní program ECB Targeted Longer-Term Refinancing Operation (TLTRO)nezabírá v takovém rozsahu jak se původně čekalo. Podle dat z prosince komerční banky v druhé fázi tohoto programu přijaly levné půjčky ECB v rozsahu 130 miliard euro oproti předpokládaným 170 miliardám euro. Dohromady v září a prosinci pak jen 212 milirad euro z celkově dostupných 400 miliard euro. Navíc, místo úvěrů do reálné ekonomiky banky rchleji splácely půjčky od ECB a více se soustředily na reparaci svých rozvah a splnění kapitálových přiměřeností. Navýšení bilance ECB na plánovaných 3 bilióny euro, podobně jako počátkem 2012 se zdá jako utopie. Dosavadní nákupy dluhopisů krytých bankovními půjčkami, ABS nákupy, či případně bondů korporátních dokáží do konce 2015 přidat maximálně nějakých 300 miliard euro k rozšíření bilance namísto očekávaných 1 biliónu euro (i když přesně datum, do kdy se má navýšit není uvedeno, tak to nevypadá ani do konce 2016 za původního stavu).

A tak je pravděpodobné, že se bude muset sáhnout po variantě, která je pro Německo těžko stravitelná a to QE ve stylu Fedu.  Jistý náznak v prosinci poskytl člen výkonného výboru ECB Peter Praet, který zdůraznil, že banku zajímá nominální inflace v první řadě. A ta je nyní negativní namísto cílovaná roční 2%. Praet dále nastínil, že banka nehodlá být omezována politickými negociacemi vedoucími k nečinnosti. Velice zajímavé budou proslovy prezidenta ECB Maria Draghio a německé kancléřky Angely Merklové na konferenci pořádané německými novinami Die Welt příští týden a to ne jen přímo ohledně QE , ale také o nadcházejících volbách v Řecku 25.1. a potenciálním jeho opuštění unie.

Právě také z důvodu politických jako Řecko a možného vytvoření zvýšené volatility na trzích se pravděpodobnost aplikace QE ECB již za pár dní výrazně zvýšila. To by do určité míry pomohlo chátrajícímu akciovému trhu na počátku tohoto roku a dále posunulo kurz eura více níže (podle americké komise pro komoditní trhy se otevřené pozice obchodníků mimo zajišťovatelů se dosti zvýšily na SHORT u eura proti USD na chicagské burze – čtyřtýdenní změna o 38 021 kontraktů více na short na celkových prodaných  210 379 kontraktů, v historickém rámci zatím ne extrémní číslo, avšak již blízko, tj. prostor oslabovat stále je, ale důležité bude zda dojde k QE a také v jakém rozsahu ať již nyní  nebo v březnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti leté (FGBL Bund) a 2-leté (FGBS Schatz) německé dluhopisy na burze Eurex ve Frankfurktu kde pozorujeme neutuchající rostoucí trend a jejich cenový spread, (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jaká bude reakce ECB na klesající cenu ropy?

Sobota, Listopad 29th, 2014

Výrazný pokračující cenový pokles ropy na trhu, na který v podstatě OPEC nereagoval, může být jistým spouštěčem  pro ECB zahájit QE v pravém slova smyslu a to nakupováním vládních dluhopisů. Ať už je to časová shoda zasedání OPECu tento týden nebo ne, tak před pár dny vystoupil s obecným proslovem o důležitosti ekonomické a měnové unie (a také fiskální, bankovní a unie kapitálových trhů!) sám Mario Draghi a hlavně pak vice prezident ECB Vitor Constancio v Londýně zdůraznil nutnost současných opatření jako nákupů krytých bankovních dluhopisů a ABS (zřejmě nedostatečné) k dosažení bilance aktiv, které měla v roce 2012 a pakliže ne, pak v rámci právní kompetence banky začít dále skupovat vládní dluhopisy. Se slovem právní a také s případnou účinnosti mají dozajisté problém Němci. Například prezident Bundesbanky Jens Weidmann na počátku týdne znovu zopakoval legální problém související s touto metodou. Z tohoto titulu se jistě na dalším zasedání ECB 4. prosince velmi pravděpodobně  již nic  nezmění. Banka stále počítá s možným překvapením silné aukce TLTRO v polovině prosince, poté co v září to bylo je 82,6 miliard euro, pod původními odhady.

Pokles cen ropy je jistě ze spotřebitelského hlediska příznivý jev a zvyšuje reálný disponibilní příjem, nicméně taky vede k snížení inflačního očekávání a poklesu růstu mezd (a může i mít neblahé důsledky jako například jeden z faktorů v r. 1998 u defaultu ruského dluhu). Navíc nominální inflace se možná po poklesech dostane na číslo kolem 0 meziročně v prosinci a dále případně do záporu. Po neúspěšném TLTRO a záporných inflačních číslech se dozajista mohou probudit i Němci a dát Draghimu zelenou, možná již na začátku roku 2015.

Problémem je jistě také hloubka trhu krytých dluhopisů, zajištěných půjčkami, kde banka nakoupila doposud 13 miliard euro a to poslalo cenu rekordně nahoru a inverzně výnosy o 0,3 procentní body níže na 0,68% v průměru.  A jelikož jsou již tyto dluhopisy tak drahé a málokdo chce kupovat (viz. poslední problémy Nomury, Santander nebo irské AIB s jejich prodeji), tak také je málokdo chce prodávat (když ví, že ECB bude jejich nákupem na sekundárním trhu udržovat cenu výše) a tak se vydávají nové tranše méně a méně a tudíž načasování ECB s touto operací je do určité míry nešťastné a nepovede k žádoucímu efektu.

Trh dozajisté žije očekáváním akce ECB ve smyslu vládních dluhopisů a pakliže ty s krátkou splatností už nemají kam růst v podstatě, tak se jde po výnosové křivce k větší duracím a například 10-ti letý španělský dluh se pohybuje na 1,9% v porovnání s 2,16% stejné splatnosti amerického vládního papíru. Toto jistě přispívá stále k držení se cen dluhopisů i u amerických bondů relativně vysoko a to i krátkodobého dluhu, kde dochází k agresivním rozprodejům obvykle 3 měsíce před prvním zvyšováním klíčové sazby Fedu. V rámci honby za výnosem se jde, jen kde se dá a ECB tak může být příliš pozdě na hostině. V horším případě unie upadnout do ztracených dekád typu Japonska.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti leté (FGBL Bund) a 2-leté (FGBS Schatz) německé dluhopisy na burze Eurex ve Frankfurktu a jejich poměrový spread, kde je znatelná tendence u kratší splatnosti stagnace ceny, která nemá kam růst v podstatě a delší splatnosti honba za výnosem a zvýšené nákupy (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Japonsko s předstihem překvapilo, eurozóna jako další?

Sobota, Listopad 1st, 2014

Nakonec  jsme se tedy dočkali toho, co jsme predikovali už delší dobu ze strany centrální měnové japonské autority a tudíž další vlny QE. I když jsem v polovině října byl spíše pro odsunutí tohoto kroku do roku 2015 z důvodu možných lepších dat přicházejícíh z Japonska, tak situace se fundamentálně nezměnila a Jan Dvořák s naprostou přesností zkušeného investičního matadora před pár dny zamířil do černého a předpověděl na dně retrecementu z klesajícího trendu domácí měny pokračování oslabování jenu. Od té doby došlo k další depreciaci jenu oproti americkému dolaru o 5,1%!

BOJ teda v rámci snahy o dosažení inflačního cíle 2% do konce fiskálního roku 2015 (končí v březnu 2016), přistoupila v pátek k expanzi měnové báze (v současné době hlavní nástroj měnové politiky BOJ) a to v ročním rozsahu 80 biliónů jenů z původních (již tak masivních) 60-70 biliónů obecně. V konkrétní rovině výčtu aktiv se pak jedná o zvýšení nákupů vládních dluhopisů z 50 na 80 biliónů jenů, ETF instrumentů na 3 z 1 biliónů a papírů fondů realitního trhu (REIT) na 90 miliard z 30 mld jenů. Průměrná durace (délka do splatnosti) se u nakupovaných japonských vládních obligací rovněž zvýšila z 7 na 10 let.

Banka snížila odhad růstu ekonomiky pro fiskální rok 2014 na 0,5% z původních 1%, nicméně zachovala predikci pro fiskální 2015 na 1,5%. Rozhodnutí o expanzi QE, pro zajímavost, nebylo nejsnadnější a schváleno v hlasovací přetřelce poměrem 5:4. Guvernér Haruhiko Kuroda tudíž v podstatě svou proaktivní politikou připavuje v jistém smyslu prostor pro další zvýšení spotřební daně z 8% na 10% od října příštího roku.

Horší výkonnost japonské ekonomiky (v podstatě pokračující po ztracené dekádě) je znát na investiční činnosti japonských firem, které své investice směřují v posledních letech spíše do regionu jihovýchodní Asie. Jen za minulý rok se investice tímto směrem zdvojnásobily na 2,3 bilióny jenů. Značnou část investic představují pak fúze a akvizice. Například Toshiba se zavázala během pěti let v jihovýchodní Asii investovat 1 miliardu USD, či japonská největší banka Mitsubishi minulý rok utratila 536 miliard jenů k nákupu 72% podílu v thajské bance Ayudhya.  Naopak v Číně (především z důvodu politických tahanic mezi Čínou a Japonskem a dále rostoucími náklady práce v Číně) pokesly japonské investice minulý rok o dvě pětiny. Jihovýchodní Asie jako Kambodža, apod. tak v jistém smyslu rovněž představují hedging strategii země vycházejícího slunce.

Otázkou tedy je, co další vlna QE provede s aktivitou japonských firem, zda za oslabený jen budou nakupovat zdražující se podíly v zahraničí méně nebo naopak obava o vývoj domácí ekonomiky a další znehodnocování domácí měny povede k výraznějším nákupům podílů v zahraničí. To bude velmi zajímavé sledovat.

Stejně tak bude zajímavé monitorovat reakci Evropské centrální banky na krok BOJ.  Zatímco Japonsko má inflaci kolem 1% a relativně uzavřenou mezeru k potenciálnímu produktu, tak eurozóna má inflaci 0,4% a mezeru k potenciálnímu produktu podle OECD až 3-4%! I když euro rovněž v pátek oslabovalo vůči americké měně (a podle mé predikce bude oslabovat dále), pak v realtivním vyjádření vůči jenu posílilo, což v rámci měnové války působí jako tlak na ECB dříve či později přistoupit k akci ve větším rozsahu.

Tato akce BOJ stimulovala trh rizikových aktiv jako akcie a toto bylo patrné sledovat na indexech ve světě a hlavně pak samozřejmě v Japonsku samotném, kde Nikkei 225 zhodnotil během páteční seance 4,83%!  Do jaké míry bude rozšíření QE v Japonsku účinné a zda nepovede k případně další bublině a rozsáhlé krizi ukáže čas. Nicméně v tuto chvíli začala hudba znova hrát a investoři tak pokračují v tanci.

Závěrem se podívejme na kontrakt, který jsem již zmínil v počátkem 2013 s ohledem na akciový index Nikkei 225 a problematiku řízení rizika měnového kurzu, jež tento kontrakt jako hedging metodiku v sobě implicitně obsahuje.  V jenech denominovaný Nikkei 225 obchodovaný na zdejší chicagské burze za poslední roky zaznamenal fenomenální pohyb. Podívejme se tedy na tento u kontinuálního kontraktu (SOL Trader, týdenní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Články týdne – 20. června

Pátek, Červen 20th, 2014

MMF snižuje výhled americké ekonomiky. Jak ho naopak vidí Fed – informace k poslednímu zasedání vedení Fedu.

Proč ekonomika neroste? Protože není “pořádná” válka… Tak to snad ať raději ekonomika neroste.

Staré rozdělení sil na Blízkém východě zaniklo. Nové se teprve hledá a nebude to určováno jen stávajícími silami. Jaké nové síly se objevují na globální scéně  

Nejkratší kniha o ekonomii. Celá přečtení za pár minut.

29 biliónů dolarů

Čtvrtek, Červen 19th, 2014

Před pár dny přišli Financial Times s informací, že centrální banky a další vládní organizace po celém světě investovaly na finančních trzích po celém světě více než 29 biliónů dolarů. Jde o čtyři stovky vládních institucí ze 162 zemí celého světa.

Konkrétně jde o 157 centrálních bank (i ČNB drží v akciích přibližně desetinu devizových rezerv České republiky), 156 veřejných penzijních fondů a 87 Sovereign Wealth Funds. Centrální banky mají zainvestováno 13,2 biliónu dolarů, veřejné penzijní fondy 9,4 biliónu dolarů a Sovereign Wealth Funds zbývajících 6,5 biliónu dolarů.

Nikde ale není řečeno, že vše je na akciových trzích. V těchto částkách jsou například zahrnuty i investice centrálních bank do zlata, budou tam tak i investice do vládních dluhopisů různých zemí.

Zajímavé jsou zejména doplňující informace a výpočty. K částečnému přesunu směrem (zejména dividendové akcie došlo z důvodu hledání jiných zdrojů výnosů, když úrokové výnosy z držených obligací zkolabovaly – jenom centrální banky po celém světě přišly o 200-250 miliard dolarů na úrokových příjmech (výrazně větší částku tak ušetřily rozpočty zemí po světě platících tyto úroky).

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červen 16th, 2014

Toto je již třetí výběr nejzajímavějších komentářů napsaných komentáři.

lulinak: jestli na trzich je jedna jedina jistota, a to ze jednou ca za 6-10 let probehne umely konec sveta se souvisejicimi lakavymi nakupkami, tak vyvoj ekonomiky (vztazeno k nasemu kratkemu zivotu) nema jistotu zadnou.
Ale vlastne jednu jo, jestli nam zdravi a osud dovoli, tak se tu za 5 let sejdeme a budeme pravdepodobne dal hluboce mudrcirovat, ze kolaps je stale za rohem, podlozeno vserikajicimi aktualnimi tajnymi grafy.
Zlato bude v tu dobu mozna za 800, indexy mozna na trojnasobku, a mnoho nicku z diskuzi z ruznych duvodu zmizi a objevi se zase nove, jenz nasli krasy Zerohedge a dalsich sajt.
A mozna bude objeveno nove proroctvi Nostradama, asi tricate pate…
Ze si z toho delam legraci? ano, veci, ktere nemohu naprosto nijak ovlivnit, je nejlepsi bud neresit, anebo si z nich delat legraci, ale nekdo je bere naopak velmi vazne…
Tak uzivejte teplicko, nam po zaplave pred 14 dny shnil na zahradce spenat, kurna…. :-/

 

stas: v islamu skutecne nesmi banka proste pujcovat na urok. Muj kamarad v Kuwaitu me dal jeden prakticky priklad. Chtel auto , tak sel do banky. Podepsal s bankou smlouvu , banka koupila auto a kamarad splaci mesicni splatky presne v matematickem podilu z ceny a zadne uroky. To znamena ze banka musela nekde koupit auto lacine a draz prodat, tedy zadny srackomed penez, ale zcela normali busines! A pokud by auto kamarad uz nechtel , tak ho vrati a nic uz neplati.Banka je tedy majitel auta a jaho mesicne splacim az do zaplaceni po presny mesicnich castkach az zaplatim celou cenu, tak je auto moje…………

 

libri: Takže islámská banka koupí auto za x (když x je menší než Y) a za Y mi ho prodá. neplatím ji tedy úrok ale zisk. a když naše banka koupí za X a prodá za X + úrok tedy opět Y je větší než X, tak už to najednou nefunguje protože to je úrok a ne normální byznys.no, možná mi něco uniklo :)
a islámská banka si asi jistinu nekryje zástavou a třepe se zda bude investor úspěšný, aby ji káplo nějaké procentíčko zisku? anebo to funguje úplně stejně jako v normální bance? když investor není ziskový, nemá na zaplacení jistiny plus zisku (nebo po valašsky úroku?), přijde o zástavu a banka se k dalšímu zisku dopracuje u šikovnějšího investora, který je schopen jistinu splatit plus přihodí nějaké procento ze zisku (alias po valašsky úrok) – ale jak teda podle vaší teorie může zisk vytvořit? když víc peněz není ? co je to tedy ten zisk? a proč je problém když dostane jiný název třeba ve vztahu k půjčce úrok?

 

stas: libri: ja nevim jestli to nahodou nedelas schvalne!? Podil na zisku je v pohode! Opakuji znovu a pomalu: NA ZISKU!! Urok z dluzne castky je uplne neco jineho! Islamska banka jde do business rizika, zapadni banka s garanci na pujcu nic neriskuje!! Kdyz si pujcis od zapadni banky 100000,- za 10% p.a. na dobu 10 let. Kolik zaplatis? A kdyz si to same nasmlouvas u islamske banky na 10% ze zisku, kolik zaplatis??

 

libri: opravdu nevim jak reálně arabska banka pujčuje a jak si jisti sve prachy. ale realně vidim vysledky. arabske země jsou velmi bohate – ale řekl bych že díky ropě než díky podnikatelským nápadům – viz afgánistán, somálsko (pro ilustraci jak jim funguje ekonomika bez ropy). no každopádně to vypadá báječně – arabská banka vyžaduje v absolutní výši menší poplatky z úvěru (pro tentokrát se nepřeme zda jim budeme říkat úrok či podíl ze zisku), k tomu si platí odborníky na posouzení podnikatelského záměru, dále odborníky na pomoc podnikateli, když se dostane do nesnází, aby jim náhodou kapitál neuplaval anebo aby nedřeli zadara a ještě si platí cifršpiony , zda je podnikatel nešidí s vykazováním zisku. a když si jdu k nim pro leasing na auto a oni zrovna neseženou slevu při nákupu, tak jdu zase pěšky zvesela domů, protože úrok je ošklivé slovo. a ekonomika se vesele točí, akorátže jezdí na oslu a ipad vymysleli v USA a vyrábí se v číně.
a když dlužník arabské banky skončí v insolvenci tak z něj nic nevyrazí úplně stejně jako naše banka nic nevyrazí z s.r.o. bez majetku (zůstane ji akorát zástava).
tím nehájím bankstery – v současném právním rámci si zlegalizovali krádeže. ale ekonomická matematika úroku není podvod a ani nesmysl.

 

Jan Altman: Podobných teorií a názorů mají politici tendenci se chytat: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2655241/jedina-cesta-ke-snizeni-vysokych-dluhu-jednorazovy-inflacni-sok.html

nicméně stále si myslím, že ještě několik let se nebude dít nic dramatického, stále je dost prostředků a síly na odkládání a předstírání.

Navíc pokud by politici podstoupili tento krátký inflační šok (pro snížení dluhů), ochrání před ním člověka nemovitost či akcie stejně, jako to zlato – jen dluhopisy a keš to odnesou.

Na druhou stranu ty jsou zase pojistkou pro případ, že by přeci jen došlo k výrazné deflaci (což je pro mne sice těžko předsavitelné, zvlášť proto, co by to udělalo s dlužníky od firem, přes hypotékáře až po stát, ale stát se asi může cokoli).

Na druhou stranu, pokud by k inflačnímu šoku hoši přistoupili a vlastníci akcií, zlata a nemovitostí na tom silně vydělali a většina občanů prodělala (přišla o úspory), okamžitě vzroste politická poptávka po “spravedlivém” přerozdělení “nezasloužených a nepřiměřených” zisků, tedy po (radikálním a progresivním) zdanění těchto inflaci odolných statků. A zde jen zlato má tu vlastnost, že jej lze zapřít a schovat. Ale to už jsme za příliš mnoha KDYBY.

 

Kolda: Může probíhat inflace i deflace současně. V IMF se uvažuje o konfiskaci 10-40% bankovních účtů v EU (deflace) a zároveň se budou CB nakupovat dluhopisy a toxická aktiva (inflace).

Výsledná cenová hladina může být poměrně stabilní.

Mimochodem upozorňuji, že ta konfiskace by se měla týkat celé EU, ne jen eurozóny.
A ještě dodávám, že už před 5 lety jsem tu psal, že kdo se chce bránit deflaci hotovostí, tak ji musí mít v sejfu. Ne v bance.

 

Jan Altman: to Kolda –  Ale kdyby něco takového udělali, tak podle mne vyvolají docela bouřlivé reakce. Na každou z těch akcí budou aktéři trhu reagovat a výsledky by byly nepředvídatelné – a to přeci musej tušit.

 

Pepan: Já si stále nedokážu představit nějakou výraznější inflaci. Inflace může nastat když je málo zboží na trhu a masy lidí mají hodně peněz. Nemyslím si, že by toto hrozilo. Jakým způsobem by se dnes dostaly peníze k lidem? Podle mne byla většina případů hyperinflace v historii vyvolaná záměrně. Vždyť zastavit inflaci je jednoduché, stačí přestat tisknout nebo půjčovat peníze. Inflace není živelná pohroma jako např. povodeň. Navíc kdo má zájem na tom, aby se lidé a státy oddlužily? Dluhy dávají bankéřům neomezenou moc nad lidmi a státy. Tu by ztratili a lidé by byli volní.

 

Oracle to Pepan: Otočte tú situáciu, ľudia nemajú peniaze a ceny stúpli, pretože CB dali bankám a iným veľkým hráčom kredit zadarmo na hry v kasínu. Čo mal následok stúpajúce ceny energetických nosičov, teda všetkého životne dôležitého čo potrebuje na svoju výrobu energiu, a taká malá pripomienka väčšinu energetických nosičov potrebuje práve transport a poľnohospodárstvo (pohon strojov a pesticídy, hnojivá atď).
-
Síce hyperinflácie možno boli vyvolané zámerne, ale tlačiarenský lis na menu sa zastaviť nedá, lebo moderný finančný systém je jedno gigantické lietadlo (Ponziho schéma):
http://theeconomiccollapseblog.com/archives/12-numbers-about-the-global-financial-ponzi-scheme-that-should-be-burned-into-your-brain
-
Mimochodom štátnici sú kúpení a vždy to je o kontrole:
http://www.oftwominds.com/blogjune14/neofeudal-neoliberal6-14.html

 

Pepan to Oracle: Nemohu s Vámi zcela souhlasit. Situace se dá otočit jak píšete, tímto způsobem však nemůže dojít k roztočení inflační spirály. Energie a tím životní náklady jednorázově stoupnou, lidé budou v krajním případě mrznout a hladovět, ale tím to končí. Další růst cen nemá smysl, protože lidé mohou koupit jen to, na co mají. Čím vyšší budou ceny, tím méně lidé mohou koupit a důsledkem bude pouze snižování výroby a těžby surovin. Vysoké ceny tak vedou ke krizi a ta nezvýší kupní sílu, která by mohla roztočit inflaci.

Tiskařské lisy se zastavit dají. Hůř se zastavuje úvěrová expanze, kdy peníze vznikají každým novým úvěrem v systému komerčních bank. Lidé mají co utrácet, tudíž je proč vyrábět a ekonomika roste a rostou také ceny. Jenže toto Ponziho schéma stejně jako všechny pyramidové hry končí na problému sehnat nového hejla do hry, v tomto případě nového dlužníka. Což o to, lidé by si rádi půjčovali donekonečna, jenže nemají už čím za další úvěry ručit a banky jim nepůjčí. Pyramidová hra se začne zadrhávat a nakonec se zcela zhroutí. Nastupuje QE, které umožní pokračovat v růstu úvěrů díky prudkému zadlužování států. Ty ručí za dluhy svým majetkem, tedy hlavně svými občany. Ti přijdou při státním bankrotu o práci, úspory a důchody.

 

Oracle to Pepan: Ceny dôležitých vecí teda energie a potravín stúpa neustále (vrátane javu za rovnakú cenu menší balík) a má to 3 príčiny: vojny, suchá a neustále tlačenie meny posledných 5 rokov.
-
Krásne ste opísali situáciu, lenže vynechali ste 2 veci: QE ničí kúpnu silu už existujúcej meny (čo je inflácia) a časť QE ide bankám na ich “záchranu”, a banky potom používajú časť úveru na hry s komoditami a generovanie pôžičiek pre nie príliš bonitných klientov. Pričom po subprime hypotékach sme mali aj subprime lízing a táto bublina už začala praskať:
http://www.acting-man.com/?p=31099
-
Takže časť toho QE sa predsa dostala do reálnej ekonomiky a tým pádom väčšina obyvateľstva ktorá musí drieť sa stáva ešte chudobnejšou a ekonomika zadrháva a USA nebude mať z čoho splácať ani tie úroky na svoje dlhy, a potom nastáva konečný krach ekonomiky čo bude o 10 krát horšie ako predchádzajúci.
-
Situácia v USA je obzvlášť nepríjemná, lebo väčšinu výroby odsunuli do zámoria (tak ako materskú firmu do daňových rajov) a čo sa vracia je zas vysoko automatizovaná (teda ľudia nebudú mať vôbec zamestnanie). Takže keď sa táto finančná bublina praskne skôr ako sa BRICS a pridružené štáty sa zbavia US$ (čo sa teraz deje): http://www.youtube.com/watch?v=OgNb83Y0CoY
Tak uvidíme 4 veci:
-tie US$ sa prelejú do komodít;
-banky de facto skrachujú a s tým nepomôže ani ďalšie QE (skrytý bailout);
-bailiny čo zas zničí ekonomiku a nastane situácia podobná Argentínskej krízy z 2000;
-položí to aj EU a de facto celý západ, kvôli prepojenosti bankového sektoru.

 

Pepan to Oracle: Souhlasím, že část QE se do reálné ekonomiky dostane, ale to na roztočení inflace nestačí. Jak už jsem psal, každým úvěrem poskytnutým komerčními bankami vznikají nové peníze a každým splaceným úvěrem peníze zanikají. Kapitalismus stojí právě na této skutečnosti. Pokud bylo nových úvěrů více než splacených, objem peněz v ekonomice rostl a táhl ekonomický růst. Nyní se v rozvinutých zemích situace otočila a objem úvěrů začal stagnovat nebo dokonce klesat. QE pouze nahrazuje výpadek vzniku nových peněz z úvěrové expanze. Proto Západ nebojuje s inflací, ale s deflací.

I kdyby byla měna vázaná na něco, stejně by to nepomohlo. Pouze papírové nebo kovové peníze mohou být něčím kryté. Krytí těch elektronických, vzniklých multiplikačním efektem v komerčních bankách, zajistit nelze.

 

stas: Je to malo platné, ale v současném ekonomickém modelu není řešení ekonomické krize! Přidám napravo uberu nalevo, výsledek je pořád stejný !! Bez ztráty “kytičky” nejde expandovat donekonečna. Všichni máme jen jeden žaludek….Zadlužení vlád nevzniká vinou “zlých bankéřů” a neschopných ministrů financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka (v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelne daně potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie, vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost, změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma.
Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI.

Stále klesající volatilita trhu a rizika

Sobota, Květen 31st, 2014

Rčení „Sell in May and go away“ určitě tento rok není platné, jak akcie, tak dluhopisy, tak i například ropa rostly. Podle známé publikace Stock Trader’s Almanac obyčejně nejhorší perioda roku pro akcie začíná v květnu a končí v říjnu. U akcií a dluhopisů je tahounem opět fenomén QE, ať už potenciální zahájení v Evropě nebo pokračování v USA z důvodů deflačních tlaků respektive slabšího druhého odhadu růstu amerického HDP v 1. čtrtletí, který skončil s negativním znaménkem. To znamená, že centrální banky mají vliv na trhy stále prvořadou ať už při vytváření prostředí s abnormálně vysokou volatilitou nebo naopak volatilitou extrémně nízkou. To druhé je nyní na trzích faktem. Proto můžeme v posledních dnech slýchat předpovědi analytiků, naposledy divize Merril Lynch banky Bank of America, že přetažení tohoto stavu následně povede k abnormální korekci očekávanou kolem podzimu.

Na sníženou volatilitu a objemy v posledních dnech si stěžuje rovněž Goldman Sachs a jeho prezident Gary Cohn, který hovořil na Sanford Bernstein konferenci tento týden. Takové prostředí se promítá do snížení zisků z tradingu a to nejen u bank, ale rovněž například u hedgeových fondů, které v mnoha ohledech žijí na strategiích long volatility, pokuď nejsou tedy spíše typu kvazi fondů a převážně kopírující trh formou pasívního nákup a drž, nebo pokud nevyužívají formu “sbírání drobných mincí před parním válcem” pomocí short volatility strategií, apod. To, že se nejedná o sníženou volatilitu jen na akciovém trhu, bylo prezentováno Cohnem na konferenci následujícím schématem (klikněte pro zvětšení):

Viz. například u dluhopisů nejmenší tříměsíční pásmo výnosů za posledních 35 let, na měnovém trhu nejmenší měsíční pásma od zavední eura, atd.

V tomto ohledu při poklesu volatility se může zdát, že se situace na trhu stává bezpečnější (falešný psychologický stav bezpečnosti) a aby se trh více rozhoupal (obvykle směrem dolů), pak toto vezme delší čas (než se volatilita vrátí zpět). Opak je však pravdou s poklesem volatility a kumulací nižších výnosů blíže k sobě v po sobě jdoucích periodách dochází, statisticky vyjádřeno, k zvýšení tak zvané špičatosti distribuce výnosů a s tím související zvýšené pravděpodobnosti četnějšího výskytu výnosů extrémních. O co se jedná? Zjednodušeně se pak jedná o rozdíl oproti normální distribuci ve “špičaťejším”, vyšším a štíhlejším tvaru křivky uprostřed distribuce, kde se hromadí největší četnost a také, a to je důležité, vyšší četnosti na extrémních koncích, tzv. fat tails. To je u ukazatele špičatosti (kurtosis) zvaný leptokurtický.  Opakem je pak distribuce výnosů, kde je křivka uprostřed s nížší četností než u normální distribuce a take menší četnosti v extrémech na koncích rozložení, tzv. platykurtická. Viz. jak znázorněno na obrázku:

V danou chvíli tedy je na trhu příklad extrémnější křivky C, podle označení na obrázku, která má vyšší četnost výskytu nejen výnosů uprostřed, ale rovněž rostoucí pravděpodobnost většího počtu výskytu extrémních výnosů, které možná zaznamenáme již na podzim jak zmiňuje Merril Lynch nebo i dříve?

Závěm se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na vývoj implicitní volatility akciového trhu, indexu VIX obchodovaného na burze Chicago Board of Options Exchange (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pokles kurzu eura a souvislosti

Pátek, Květen 23rd, 2014

O příchozím poklesu kurzu eura jsme před časem psali a nakonec  guvernér ECB Mario Draghi sám připustil, že se jedná v případě jeho apreciace k ne zrovna příhodnému faktoru v boji s deflačními tlaky. Inflační projekce ECB byly revidovány dolů od roku 2012 a jsou opět “nadstřeleny” i tento rok, viz. 0,75% v prvním kvartále vůči realitě 0,65%. V druhém pak banka predikuje 1%, zatímco v dubnu bylo 0,7%, apod. Pakliže je odhad 1,3% pro rok 2015, pak dostát tomuto cíli bude jistě vyžadovat určitou akci. Předpokladem je červen. Dojde k zavedení QE  v americkém stylu? Jaké dluhopisy bude banka nakupovat, německé, francouzské, italské, holandské nebo jiné (a s tím související politické riziko nařčení, že financuje jen toho či onoho) či se spokojí jen s omezenou nabídkou eurobondů? QE se tedy bude banka zdráhat jen jak to půjde a nastává otázka, zda nic jiného nezbude?

Otázka eura ve vztahu k vývoji cenové hladiny je dána při zhodnocování kanálem snížení exportní konkurenceschopnosti a poklesu cen importovaných statků a služeb, což má obojí character tlaků na ceny na domácím trhu níže. Od zhruba poloviny roku 2012 pak efektivní kurz eura posílil o 10%, což má mít podle obecně akceptovaného OECD modelu vliv na inflaci ve třech po sobě jdoucích letech o 0,3 dále 0,7 a 1 procentní body (nutno dodat ono ekonomické ceteris paribus ve vztahu k měnovému kurzu, tj. že se pak  už následně kurz eura nemění). V posledních dnech nepřispívá k situaci ani určitá cenová korekce na trhu potravin. Avšak, zde s potenciálním vyšším poklesem kurzu eura se může jednat o určitou záchranu při očekávání pokračování komoditního supercyklu emerging ekonomik. Sledovaný potravinový index ECB je pak ten od Hamburského institututu pro mezinárodní ekonomii (HWWI) a ten je od počátku tohoto roku v plusu téměř 20%! Pohlédněme na vývoj HWWI v USD od roku 2000 pro potraviny a tropické nápoje včetně predikce do roku 2015, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Evropská centrální banka pak velmi pravděpodobně přistoupí minimálně k snížení depozitní sazby a uvede ji tak do negativního čísla, čímž v podstatě odradí komerční banky ukládat přebytečné prostředky u centrální banky a vpustí vyšší likviditu do trhu. Snížení této sazby bude mít pravděpodobně vliv na další oslabení eura. Avšak ne jenom jeho. Ve hře jsou dále zafixované de facto  měny vůči euru  jako dánká koruna nebo švýcarský frank. To znamená především země v EU bez eura jako švédská koruna, apod, které jsou exportně vázány na evropský trh jako takový. Tyto budou zcela jistě podnikat vlastní kroky k oslabování domácích kurzů, aby byly schopny v Evropě prodat. Měnová válka tedy pokračuje a bude zajímavé sledovat, jak to vše dopadne.

Podle zprávy americké komise pro komoditní trhy z 13.5. drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 21 017  pozic u kontraktů na euro na chicagské burze CME Group na prodejní  SHORT straně, týdenní změna o 30 254 kontraktů . Rezistence je u červnového kontraktu na úrovni  1,36745 a support na 1,361625.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na euro na chicagské burze za zhruba posledních 12 měsíců (SOL Trader, denní  data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Dlouhodobé dopady QE

Úterý, Květen 20th, 2014

Úkolem kvantitativního uvolňování (QE) bylo a je udržovat úrokové sazby prakticky na nulové úrovni. Jaké další dopady tato politika má?

Hlavním výsledkem dlouhodobé politiky QE jsou nechtěné strukturální změny v ekonomice. Úrokové sazby krátkodobých i dlouhodobých úvěrů jsou na historických minimech. Proto jsou úvěry čerpány i na projekty, které by při větším požadovaném výnosu neprošly hodnotícími kritérii. Dále jsou udržovány při životě i sotva rentabilní projekty.  Výsledkem je neefektivní alokace kapitálu v ekonomice jako celku.

To, co J. Schumpeter nazýval kreativní destrukcí, se nekoná. Nemluvě o množství vládních garancí, které tento jev jenom zesilují.

Dalším, zcela jistě nezamýšleným jevem, je půjčování si prostředků na výplatu dividend. Americké společnosti sice vykazují v rozvahách množství peněz na účtech, ale ty jsou po většinou na účtech zahraničních poboček.  Kdyby je společnost chtěla použít na výplatu dividend, zaplatila by z nich 35% daň z příjmu. Přeborníkem je společnost Apple.

Až dojde k růstu úrokových sazeb, budou muset banky i společnosti změnit své chování. Banky budou muset zvýšit požadovaný na výnos, totéž budou muset udělat i společnosti. Najednou jim jen tak projekt neprojde sítem.

Nesmíme se divit, až najednou při růstu ekonomiky (a doprovodném růstu úrokových sazeb), skončí větší množství společností, než bude předpokládáno. Výsledkem bude růst nezaměstnanosti.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Články týdne – 7. března

Pátek, Březen 7th, 2014

Prezident Dallaského fedu – QE může mít negativní dopad na finančí trhy

Jim Rickards a jeho rozhovor věnovaný situaci v Číně

EU versus Rusko – jaký je vlastně situace v Moldávii? Může být návodem pro další vývoj na Ukrajině?

Čínská poptávka po zlatě letos roste, v porovnání s stejným obdobím minulého roku o polovic

Jeden z nejzajímavějších komentářů k situaci na Krymu. Troufám si ho nazvat povinnou četbou.

 

Pozastaví se omezování amerického QE?

Sobota, Únor 15th, 2014

Trhy jsou v určitém shizofrenním stavu v posledních dnech a je to dáno jednak stále nevyřešenou otázkou ohledně stavu rozvíjejích se trhů. Zde může být poskytnuto více informací příští týden ve čtvrtek formou dalšího flash odhadu čísla Markit/ HSBC indexu nákupích manažerů v průmyslu v Číně, které vyšlo posledně pod 50, znamenající kontrakci. I když se očekává další pokles z 49,5 z ledna, tak tento bude do značné míry ovlivněn svátkem čínského Nového roku, který započal koncem předchozího měsíce. Dalším faktorem působícím v tuto chvíli jsou horší než očekávaná čísla z USA. Tříměsíční změna v maloobchodních prodejích v lednu poklesla na -1%, což je nejnižší hodnota od roku 2009. To znamená pravděpodobnou revizi předchozího odhadu růstu HDP za poslední čtvrtletí 2013 z 3,2% na něco kolem 2,5%. Vždy když se jedná u amerických dat o spotřebu domácností či ukazatele růstu zaměstnanosti (která vede k zvýšené spotřebě) je potřeba zbystřit, jelikož se jedná o hlavní výdajovou komponentu a tahouna ekonomického růstu. Situace je vysvětlována horším než obvyklým počasím (arktická vlna na severovývhodě a středozápadě), což jistě může mít vliv. Avšak jsou i faktory jiné jako nárůst zásob v předchozím roce, který přidaly k růstu a tento se zřejmě nebude opakovat nyní, protože jsou tyto na nadměrné úrovni a budou vyžadovat zvýšení spotřebních výdajů ne zpomalení k jejich rozpuštění ze současných hodnot. Cena benzínu se dostala dost nízko a nyní s rostoucí cenou ropy doposud v tomto roce, zřejmě nepůjde dále níže, spíše naopak. Poptávka po hypotékách se výrazně zpomamlila podle Senior Loan Officer Survey přehledu a vypadá to na zpožděnou, ale jasnou reakci na zvýšení sazeb, jako důsledek poklesu ceny dluhopisů před započetím omezování QE americkou centrální bankou.

Bylo proto zajímavé sledovat vystoupení Janet Yallen před kongresním výborem pro finanční služby, kde připustila, že je sice nepovažuje současná horší data za výraznou odchylku, ale bude nutno zhodnotit do jaké míry jsou vlivem extrémního počasí a do jakého rozsahu se může jednat o další faktory. Zde tedy nastává otázka dalšího scénáře pokračování omezování QE (tapering), o kterém se již zmínil Jan Dvořák.

Je tedy možné, že na dalším zasedání 19. března může být rozhodnuto o sníženém omezení (méně než 10 mld USD) nákupu dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) a také možná o jeho pozastavení. Při výrazném zhoršování pak zvýšení nákupů.

Podle posledních dat se turbulence na rozvíjejícíh se emerging market trzích zdá nezanadbatelnou a předběžná čísla hovoří o technické recesi v Brazílii, kde HDP pokleslo v posledních dvou čtvrtletích 2013 o 0,2% v každém. Konečné číslo za 2013 pak má být zveřejněno 27. února. Do jaké míry tedy v současné době hrají emerging markets trhy (EM) na ekonomiku USA? Značnou. Je to patrné ne jen díky velkému podílu EM na světovém hospodářském růstu, kde představují 50%-ní podíl na světové ekonomice v porovnání s 35% v letech 97-98, kdy došlo ke krizi asijské chřipky. Stejně tak podíl amerických exportů se do EM trhů zvýšil od doby posledních krizí jako mexické tequila krize, kdy došlo v Mexiku počátkem 90.let zásluhou deficitu běžného účtu a nahromadění vnějšího dluhu k devalvaci mexického pesa (nepodobá se tak trochu Argentině?), či již zmíněné asijské chřipky, ze zhruba 30% na dnešní podíl 50% amerických exportů do těchto zemí. Jak pak vypadá mapa deseti největších teritorií amerických exportů v dnešní době ?(klikněte pro zvětšení na obrázek):

Taktéž procentní podíl vývozů do EM na americkém produktu se za dobu od těchto krizí vice jak zdvojnásobil. A jelikož je čistý export komponenta HDP, pak její případné ohrožení musí být kompenzováno jinde. V obdobích výše uvedených krizí v minulosti to byla ona spotřeba domácností, která situaci “léčila”.  Nyní je situace trochu jiná, jelikož vlivem nutného procesu oddlužování domácností (deleveraging) na tuto spoléhat stoprocetně nelze. Proto jsou při komplexním zhodnocení ekonomických vztahů důležitá ona data o maloobchodních prodejích a obecně spotřeby domácností a růstu zaměstnanosti pro rozhodování Fedu o dalším směrování politiky.

Pozitivní je, že se situace nezdá v EM systémově zas tak katastrofální jako to bylo u krizí 90. let a je v daný moment spíše fukcí jedinečného rizika pár zemí. Ostatní mají dostatek devizových rezerv a více méně plovoucí kurzy měn. U Číny se spíše jedná o korporátní a municiální dluh plus utažení měnové politiky a situace na peněžním trhu. Tuto může zdravá regulace a čínská centrální banka změnit  v případě potřeby. Důležité jsou rovněž naplňování programových bodů po posledním sjezdu vládnoucí strany směrem k vice tržnímu prostředí, což bude klíčové pro další fázi komoditního supercyklu. I když se aktivová angažovanost bank v USA v EM taktéž jako export zdvojnásobila od 90. let na cca 6% a u vyspělých zemí mimo USA se bankovní angažovanost v v aktivech pohybuje na zhruba 7%, tak stále to je nic oproti angažovanosti amerických bank kolem 30% v aktivech produktů realitního trhu v roce 2006, těsně před jeho kolapsem.

Tak či onak, spekulace o možné reakci Fedu na současný vývoj směrem ke snížení omezování QE, vedla tento týden paradoně k růstu akciového trhu zpět, po předchozím poklesu z počátku roku. Jsme tedy opět ve stádiu, kdy špatné zprávy jsou v podstatě dobrou zprávou pro trhy. I když metodou nákupu a drž na akciovém trhu je investor v tomto roce v mínusu, tak volatilita pohybu trhu může být příznivá pro krátkodobější swing či intradenní obchodní strategie.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 102 366 pozic u lotů na populární mini S&P 500 akciový kontrakt obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně, to představuje pokles o 123 693 lotů v tomto směru oproti reportu z předchozího týdne. Hodnoty rezistence u aktivního kontraktu jsou na 1836,75 a 1844,25, support je pak na 1811,75 a níže na 1794,50. Závěrem se pojďme podívat na vývoj zmíněného kontraktu na S&P 500 (ES) akciový index obchodovaný v Chicagu a take evropský index DJ Euro Stoxx 50 (FESX) obchodovaný na Eurexu (SOL Trader, denní data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

Zvolňování kvantitativního uvolňování

Středa, Únor 12th, 2014

„QE Tapering“ je jedním z horkých témat poslední doby. Včera J. Yellen potvrdila, že zatím počítá s jeho pokračováním. Jak je snižování množství peněz pumpovaných do ekonomiky Spojených států naplánováno? Původní výše byla 85 miliard dolarů měsíčně, tedy 1,02 biliónu dolarů ročně. Plán pro letošní rok je následující:

Leden 2014: 75 miliard USD

Únor 2014: 65 miliard USD

Březen 2014: 65 miliard USD

Duben 2014: 55 miliard USD

Květen 2014: 45 miliard USD

Červen 2014: 45 miliard USD

Červenec 2014: 35 miliard USD

Srpen 2014: 25 miliard USD

Září 2014: 25 miliard USD

Říjen 2014: 15 miliard USD

Listopad 2014: 5 miliard USD

Prosince 2014: 0

CELKEM: 455 miliard USD

 

Na první pohled to působí jako plynulé snižování částky. Proces se jeví jako mnohem radikálnější v okamžiku, kdy rozepíšeme částky na čtvrtletí. V prvním čtvrtletí jde o 205 miliard dolarů, ve druhém 145 miliard, ve třetím 85 miliard a ve čtvrtém již pouhých 20 miliard dolarů. V prvním čtvrtletí tak Fed nakoupí 10x krát více obligací než ve 4. čtvrtletí.

Za první pololetí tak Fed nakoupí obligace za 350, ve druhém ta 105 miliard, dolar, tedy necelou jednu třetinu objemu naplánovaného pro první pololetí.

Je to reálné? Pode mne moc ne. Spíše se dočkáme „zpomalování zpomalování“, možná dokonce zastavení jakéhokoliv zmenšování objemu nákupů. Extrémní názory tvrdí, že objem QE naopak bude třeba navýšit, že bez něj se finanční systém Spojených států zadrhne.

Pokud by QE přece jenom opravdu skončilo, růst úrokových sazeb nás ve druhém pololetí letošního roku nemine.  Se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky pro ceny obligací, akcií, nebo i nemovitostí.

Co si myslím já? Že QE na konci roku neskončí a bude pokračovat a nadále. Ať už se bude nazývat jakkoliv.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Fed, QE a sektory akcií

Pondělí, Prosinec 23rd, 2013

Dnes je to přesně 100 let, co byl založen Fed a za necelé dva měsíce žezlo převezme J . Yellen. Díky Fedu ceny akcií v posledních letech rostly. Jak se vedlo jednotlivým sektorům v době přestávky QE či periody, kdy bylo ukončení QE očekáváno? Vždyť před pár dny k oznámení zmírnění došlo. Výsledky sektorů se velmi lišily….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Mexiko konečně ukončilo státní ropný monopol

Sobota, Prosinec 14th, 2013

Trhy jsou v posledních dnech v zigzag módu (kromě tedy pokračujícího poklesu japonského jenu) a potřebují jistě spouštěč, který definuje další trend. Příští týden vypadá, že by mohl být odstartován zasedáním Federálního výboru pro operace na volném trhu amerického Fedu. Poslední data v USA a stabilizace situace v devizových rezervách rozvíjejícíh se zemí, nasvědčuje možnosti zahájení omezování QE. Pro něj se již v podstatě vyslovil jinak relativně holubiččí člen bankovního výboru a prezident Fedu v St. Louis, James Bullard. Co působí zatím proti zahájení je míra inflace 1,1% pod cílovanou hodnotou 2%. A tak Fed zřejmě také představí silnější tak zvanou forward guidance pro směřování vývoje své klíčové sazby vzhledem k vývoji inflace a zaměstnanosti. Podle posledního přehledu banky má dojít ke zvýšení O/N zápůjční sazby od poloviny 2015 a na konci 2016 má být sazba 2%. To však neodpovídá současnému ocenění trhu, kde je první zvýšení až od prosince 2015 a do konce 2016 sazba na 1,5%. To znamená, upravení přehledu do souladu se současným tržním očekáváním dá trhu signál, že ocenění na dluhopisovém trhu jsou v tuto chvíli korektní a nemělo by tak odstartování omezení QE vyvolat pohyby mimo očekávaný rámec.

 

Uvolnění ropného trhu v Mexiku

Pozitivní novinkou na konci týdne bylo oznámení Mexika, že místní zákonodárce schválil tak dlouho očekávanou záležitost (o které jsme v březnu psali) ukončení 75-ti letého státního ropného monopolu realizovaného prostřednictvím firmy Petroleos Mexicanos (Pemex) a soukromé firmy tak budou mít možnost získat podíl na produkční kapacitě pomocí nabytí podílů a licencí. Mexiko je v současnosti 10-tý největší světový producent ropy s těžbou 2,9 mil. barelů za den (2012) v porovnání s vrcholem 3,8 mil. barelů za den v roce 2004. Již osmým rokem dochází k poklesům produkce, nicméně je třeba si uvědomit, že Mexiko sedí na 115 mld. barelů ropném potenciálu z čehož cca polovina rezerv je nekonvenčních typu břidlic. Pohlédněme na mapu v současnosti známých nalezišť:

Dojde tak rovněž k naplnění  dohody, kterou podepsala v únoru 2012 tehdejší ministrině zahraničí Hilary Clinton se svým protějškem Patricií Espinoza v Los Cabos: “The Transboundary Agreement”, která definuje proporce rezerv černého zlata v offshore oblastech a spolupráci USA a Mexika na jejich využití.

Co znamená uvolnění státního monopolu v Mexiku? Miliardy dolarů investic společností jako Exxon Mobil nebo Royal Dutch Shell a dalších do těchto projektů.

 

Proč nejde americká ropa WTI níže?

Cena ropy na tuto zprávu reagovala pouze mírným poklesem jako retracement silnějšího růstu předchozí týden. Jednak se toto již nějaký čas očekávalo a bylo zabudováno v současné ceně americké WTI ropy a dále bude vyžadovat určitý čas implementace investic a započetí projektů. Dále, jak jsme zmínili minule, je hodnota současného spreadu mezi severomořským ropným košem Brent a americkou WTI opět na reativně vyskoké úrovni, což motivuje americké rafinérie jako CVI Energy nakupovat WTI kontrakt a vázat cenu produktů pro export podle ceny Brentu, což tlačí na snižování spreadu, pokuď rafinérie výrazně zvýší kapacitu (nyní 92,4%). Což se navíc děje obvykle výrazně koncem roku převážně z daňových důvodů a také po pravidelné údržbě mezi letní motoristickou a zimní topnou sezónou. Skutečne, podle americké vládní agentury Energy Information Administration roste poptávka rafinérií po černém zlatě již devátý týden v řadě na více ja 16 mil. barelů za den. To koresponduje s poklesem dovozů ropy ze zahraničí o 950 tis. barelů za den.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 374 389 pozic americké ropy na nákupní straně, což představuje růst o 18 394 pozic na LONG mezitýdně. Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj jak Brentu a WTI, tak jejich komoditní spread v poslední době, klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Scénář: sazby velmi nízko po příliš dlouho?

Sobota, Listopad 9th, 2013

Zdá se, že se začíná postupně naplňovat to, co se tak žhavě kritizovalo jako příčina spekulativních bublin v nedávné minulosti a to udržování krátkodobých úrokových sazeb na nízké úrovni po hodně dlouho. A nejen to. Tento týden dokonce Evropská centrální banka překvapila a to co mělo být případně na programu v prosinci jako alternativa přišlo nyní a refinanční sazba byla snížena o 0,25 procentních bodů dále vice k nule na 0,25%. Navíc se zapojila i ČNB a přidala jako další nástroj měnové politiky řízení devizového kurzu, intervenovala okamžitě nákupem kolem 0,5 miliardy eur k oslabení koruny směřujícím k cílování kurzu kolem 27 EUR/CZK. Mimochodem tato akce ČNB je v zahraničí velmi dobře hodnocena a přijata v boji s deflační pastí, ale spíše než intervenovat do budoucna se jedná o to přesvědčit trhy, že je banka seriózní ve svém přístupu v boji s případnou deflací a v podstatě by neměly být intervence dále potřeba.

Pokles inflačního růstu v EMU (0,7% oproti cílovaným 2%) je uváděna jako příčina náhlého rozhodnutí ECB snížit klíčovou sazbu. Otázkou je, o jaké deflační tlaky se jedná. Zda se jedná o příklad ztracené dekády v Japonsku, kde se zápasí s možnou deflací dodneška nebo se jedná o cyklicky způsobenou deflaci poklesem cen komodit, které ale naopak zvyšují disponibilní reálný příjem firem a domácností. V prvním případě se jedná a o poptávkově způsobenou deflaci, kdy pokles růstu mezd a zvýšená nezaměstnanost vede firmy ke snižování cen statků a služeb, aby se vůbec daly prodat a kupující naopak odkládají spotřebu stále vice do budoucna v očekávání klesajících cen, což spouští onu spirálu deflace a v podstatě  další propouštění zaměstnanců a bankrotování firem. Druhý příklad je pozitivní deflace či lépe řečeno dezinflace, kdy zvýšená produktivita, vlivem například růstu technologií , vede ke snižování cen výrobků a služeb a když se přidá dále snížení cen vstupů například vlivem pozitivního nabídkového šoku, jako pokles cen ropy, tak klesají ceny bez ohrožování reálných příjmů domácností a firem. Zcela jistě v současné době, je mnohdy velice těžké rozlišit, které z těchto faktorů působí více. Jedná-li se o „zdravou“ dezinflaci pak razantnější měnová politika může naopak vést k více než zdravé stimulaci a podporuje spekulativní chování vlivem nízkých sazeb po více než je zdrávo a formování bublin u na ně citlivých aktiv jako nemovitostí a akcií, které následně vždy končí kolapsem.

I když americká centrální banka odložila redukci QE do budoucna (začalo se mluvit v květnu), tak trh odmítá zvýšit cenu amerických vládních dluhopisů (snížit výnos do splatnosti) na úroveń z května. Naopak zdá se že výnosy v tuto chvíli našly hladninu podpory kolem 2,5% u 10-ti letých amerických papírů a kolem 1,7% u německých vládních papírů. Ale také, jak Fed, tak ECB se obávají, co by udělalo příadné rychlé zvýšení výnosů, na které jsou vázaný hypotéky a další půjčky s ekonomikou a snaží se být ve svém přístupu tak dlouho „holubiččí“ jen jak to půjde. Na druhé straně zde existuje obava, co může takovýto přístup udělat s formováním bublin na trhu a v podstatě se nacházejí ve stavu jisté shizofrenie v přeneseném slova smyslu. Jistým faktorem udržování zájmu Feduje v poslední době diskutovaná tak zvaná past likvidity na dluhopisovém trhu, kdy banky mohou ztácet postupně zájem vytvářed sekundární trh na obligačním trhu.

Jako příčina je zmiňována zvýšená regulatorní opatření na větší kapitálovou přiměřenost těchto finančních institucí a taktéž na repo trhu. Omezení bank na sekundárním trhu dluhopisů však může být rovněž funkcí toho, že ceny dluhopisů při současném extrémním stavu podpory ekonomik centrálními bankami jsou omezeny ve svém růstu a méně a méně investorů je tak chce kupovat bez toho, aniž by do hry vstoupila centrální banka. Tím se omezování QE stává otazníkem. Není ho však možné dělat do nekonečna. Jistou náhradou je pak podpora krátkodobých sazeb po delší dobu než se původně předpokládá, což nemusí být daleko od věci, jelikož o principu tzv. Optimální kontroly se budoucí šéfka Fedu Janet Yellen již zmiňovala. Jedná se, jednoduše řečeno, o modelování vývoje klíčové zápůjční sazby, který minimalizuje odchylky od cílů inflace a nezaměstnanosti. Pokud je dosažení požadované míry nezaměstnanosti vzdálenější cíl, je sazba udržena nízko i za cenu zvýšení inflace nad cílovanou hodnotu.

Cena aktivního kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis reagovala v pátek na burze v Chicagu na statistiku o lepším růstu nových pracovních pozic v říjnu prudkým poklesem (očekávání dřívějšího omezení QE). Byl prolomen support na 126-20, který se stal rezistencí  a další podpora se nechází na úrovni kolem 125-24,5. Nekomerční obchodníci (ne hedgeři) a fondy drží,  podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy, 285 901 kontraktů na prodejní straně. Trh se nachází v korekci sestupného trendu nastoleného od května a pakliže Fed případně nenavýší QE, pak je pravděpodobné jeho další pokračování.

Závěrem se podívejme na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti letý americký dluhopis (ZN) na burze CME v Chicagu a 10-ti letý německý dluhopis Bund (FGBL) na burze Eurex ve Frankfurtu a jejich interkomoditní spread (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Hrozí přehřátí trhu nemovitostí v Británii?

Sobota, Září 28th, 2013

Politické hry jsou v USA v plném proudu a do pondělka v noci musí jak Senát tak Sněmovna amerického Kongresu dojít ke shodě na novém rozpočtu. Nedohodnou-li se, dojde k částečnému zastavení ve federálním veřejném sektoru, kolem 800 tisíc zaměstnanců dostane nucenou dovolenou a v konečném důsledku se odhaduje možný vliv na snížení růstu HDP až o 1,2%-ního bodu, nemluvě o potenciální redukci ratingu země. V Senátu, kde mají demokraté většinu se očekává schválení dnes v sobotu, pak směřuje zákon o rozpočtu do Sněmovny. Vše na poslední chvíli, ale není to takto poprvé. Pondělní trhy budou zřejmě hodně nervózní. Jednání o  navýšení dluhového stropu pak musí být dokončena do 17. října.

V Evropské měnové unii pak bude dozajista mít středeční zasedání ECB a ani ne tak rozhodutí o sazbách, kde se neočekává změna, jako spíše následná konference, kde guvernér Mario Draghi by měl naznačit možné pokračování dalšího mechanismu LTRO. To znamená programu k poskytování likvidity na trhu, jehož omezení v posledních dnech zvýšilo krátkodobé zápůjční sazby. V Japonsku pak má 1. října vláda oznámit navýšení spotřební daně z 5% na 8% od dubna příštího roku v souvislosti s bojem s dluhem. Japonský ministr financí Taro Aso navíc oznámil, že případná úleva ve formě snížení korporátní daňové sazby nepřijde, což vzal trh jako pozitivní a japonský jen začal více posilovat.

Na trhu se však, ve stínu výše uvedených faktorů, v poslední době začíná vynořovat již nějaký čas pozorovatelný fenomén značně rostoucích cen nemovitostí ve Velké Británii. Již minule jsme zmínili, že toto je obrovským problémem v Číně a ta se snaží podnikat kroky k omezení nadměrného kreditu, a podobně za cenu podpory růstu produktu za každou cenu. Nicméně zvyšování cen realit v poslední době akceleruje, což je mimo jiné znatelné také ku příkladu na v září výrazně rostoucím kurzu kontraktu na dřevo na místní chicagské burze. V Anglii se nejedná o tak rychlý růst, avšak to, že poměr cen nemovitosté k průměrným mzdám je nad dlouhodobým průměrem v porovnání s americkým nebo japonským trhem je varující. Pohlédneme-li na vývoj cen po bublině nemovitostního trhu s maximem v r. 2007, tak je to nejenom Londýn, který má tendenci směřovat na nové maxima, ale rovněž Spojené království jako celek:

 

V r. 1997 byl poměr průměrné ceny domu k průměrné mzdě v celé Anglii 3,54, což bylo v  souladu s dlouhodobým průměrem. V r. 2007, na vrcholu nemovistostní bubliny, činil tento zlomek 7,23 a dnes jsme opět blízko tohoto čísla. V Londýně pak byl poměr v r. 1997: 3,98, v realitní horečce v r. 2007: 9,17 a dnes? Dnes to je vice jak 10 krát průměrná mzda a co víc, ceny dále akcelerují! V Londýně se to do určité míry dalo tolerovat, jelikož zde existuje mnoho tak zvaných prime realit, které jsou navíc podle posledních dat skupovány ne domácími, ale zahraničními investory z 85% v tomto roce. Toto pak samozřejmě nafukuje onen poměr cen k průměrné mzdě realtivně uměle. Avšak i zde se jedná o mnohdy investory z Dálného východu, a podobně, kteří investují do nemovistostí, které nebyly ani dokončeny. A jedná se tak o “horké peníze”, jež mohou zrovna tak rychle odtéci, pokuď se cenový vývoj otočí nebo se projekty začnou komplikovat. Nicméně, dnes to není již Londýn, jak uvedeno výše u poměru za Anglii jako celek, a tak začínají vznikat otazníky.

Situace je navíc komplikovaná tím, že jak se po propadech cen z vrcholu v r. 2007 snažila vláda opětovně obnovit poptávku, tak zavedla program “Help to buy”, primárně jako podporu těm, kteří kupují nemovitost poprvé. To za současné situace nízkých sazeb a rostoucích cen stimuluje v podstatě davové chování. Původně měla dohlídnout nad fungováním programu centrální banka BOE až v r. 2017, nyní ministr financí George Osborne požádal Výbor pro finační politiku banky, aby začala dohlížet každé září, počínajíce příštím rokem (a možná i toto už je pozdě?). Velice zajímavý je take poslední rozhovor guvernéra BOE Marka Carneyho pro Yorkshire Post, kde se nechal slyšet, že nevidí prostor pro další QE. To je vůbec poprvé, kdy takto veřejně toto prohlásil. Kvantitativní uvolňování je jistě jedním s faktorů spekulativní poptávky po nemovitostech ať již na straně developerů nebo i kupujících. Na druhé straně jakákoliv výraznější akce banky směrem k utažení zase může vést k rychlému prasknutí možné bubliny a další krizi.

Tak kromě Číny je dobré sledovat nemovitostní trh i ve Spojeném království a věřme, že nedojde ke kolapsu s možnými nedozírnými důsledky.

V každém případě rozhovor guvernéra přispěl v závěru týdne k akceleraci růstu kurzu na kontrakt britské libry GBP/USD na burze v Chicagu. Cena se dostala těstě pod klíčovou rezistenci a uvidíme, zda bude tendece tuto překonat a dále posilovat. Závěrem se tedy pojďme podívat na vývoj kontinuálního kontraktu na libru na burze CME Group (Globex system, týdenní data) za zhruba poslední rok. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Omezení QE a ropa

Sobota, Září 14th, 2013

Jsme pár dní před zásadním rozhodnutím Fedu, zda omezit či nikoli a v jakém rozsahu QE. Z tohoto důvodu je tedy nutné se ptát, která aktiva toto ovlivní? Odpovědí je zcela určitě, ať už přímo či nepřímo, všechna. Dá se říci, že určité omezení v rozsahu kolem 10-20 miliard USD již na zářijovém zasedání banky 18.9. jsou, zdá se, zabudovaná v trhu. A tak cokoli, značně méně nebo více oproti tomuto odhadu povede k zvýšené volatilitě. Bude se tedy jednat o skokové řešení a omezení (tapering) podstatně více než se čeká? Dle mého názoru ne. Mimochodem stejně důležité jako tapering/not tapering bude poskytnutí tzv. forward guidance, tj. naznačení předpokládaného scénáře do budoucna, tentokráte až do 2016 pro základní O/N zápůjční úrokovou sazbu Fed funds. Banka naznačila první možné zvyšování z podstatě nuly v polovině roku 2015. Peněžní trhy nyní oceňují první zvyšování již v únoru 2015 s cílovou hodnotou 1,25% na konci roku 2015 a 2,34% v prosinci 2016.

Proč výrazný tapering zatím ne?

Jednak trh rezidenčních nemovitostí v Americe má své problémy a přes kanály podpory nákupu hypotečních zástavnich listů (MBS), jež tvoří téměř polovinu QE procedury je těžké jejich nákupy omezit a jednak jsou tu emerging ekonomiky, které v posledních měsících zažily jistou turbulenci jako Indie a Brazílie a mohou být dále silně zasaženy razantnějším řešením. Ostatně velice zajímavé znázornění poskytla před pár dny Barclays Capital, která propočítala %-ní změny jednotlivých aktiv na %-ní změně v bilanci Fedu, během období, kdy trhy začaly oceňovat vliv Q1, Q2 a Q3 (tmavo modrou pak znázorněna ona citlivost):

Na předních pořadích  jsou v oné elasticitě akciové trhy emerging ekonomik (kdo by čekal Turecko na prvním místě?). Co je však důležité ve světle posledních událostí, je rovněž značná citlovost ropy. A to se domnívám může být klíčové. Proč? Jelikož turbulence v Indii v oblasti měnové a vnější rovnováhy má s černým zlatem značně co do činění.

Indie, energie a vnější rovnováha

Setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a amerického protějšku Johna Kerryho pro hledání diplomatického řešení krize v Sýrii jistě přispívá k omezení výraznějšího nárůstu ceny ropy na světových trzích. Podívame-li se však na opční kontrakty na amerikou ropu WTI, které v podstatě slouží jako pojištění proti náhlým poklesům a růstům ceny podkladového aktiva, pak existuje stále relativně vyšší množství otevřených pozic v pojištění proti růstu u call opcí oproti put opcím:

Indie, která má údajně předstihnout Čínu jako země s nejvíce obyvateli, je rovněž čtvrtým největším spotřebitelem ropy na světě. Vývoj domácí měny směrem dolů v posledních měsících pak rozhodně nepřispívá situaci, jelikož polovina obchodního deficitu země pochází z dovozu právě této komodity. Indie je tak z 82% závislá na importech ropy. Každé zvýšení ceny černého zlata o 1 USD vede k růstu importů ročně o 1 miliardu USD. Závislost na dovozech se má dále zvyšovat a údajně do r. 2031 překonat hranici 90%!

Jaké jsou tedy řešení daného stavu? Žádné rychle proveditelné. Vláda poskytuje palivové dotace, jež zvyšují spotřebu a je těžké je hned teď eliminovat před volbami v květnu 2014. Zvýšit domácí těžbu, jelikož podle analýz je 60-70% potenciálních ložisek v zemi neprozkoumáno a nevyužito. Mezinárodní energetické společnosti však budou ztěží v tuto chvíli nápomocny, z důvodu cenových kontrol, nevýhodných daní, korupce a regulace. Posledním příkladem je například investice BP ve výši 7,2 mld USD do podílu v indické offshore společnosti, která se zdá vychází vniveč. A tak si Indie svým způsobem může za problémy v energetice do jisté míry sama.

V tuto chvíli se nabízí případné řešení a to navýšení importů z Iránu, které z důvodu sankcí EU a USA proti nukleárnímu programu Teheránu, vedlo v tomto roce k poklesu meziročně o 46%. Avšak tyto sankce vedou rovněž k tomu, že Irán může být donucen dodávat ropu na indický trh a akceptovat rupije, což by mohlo dočasně snížit problémy s vnější rovnováhou.

I tento faktor musí brát americká centrální banka při svém blížícím se rozhodnutí na vědomí a věřme, že ekonomové v bance udělali všechny analýzy citlivosti a stress testy důkladně.

Cena ameriké ropy zakončila v pátek obchodování na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group na 108,60 (říjnový kontrakt), rezistence se nachází na hodnotách 109,65 a 110,33, naopak supporty jsou na 107,79 a 106,62. Závěrem se podívejme na daný vývoj ceny daného kontraktu a dále kontraktu s dodáním za půl roku a jejich komoditní spread, kde je vidět v současné době výrazné backwardation, tj. z důvodu geopolitického rizika cena současného kontraktu mnohem vyšší než v budoucnu. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Bernake nepřekvapil, některé aktiva mimo dluhopisy však ano

Sobota, Červen 22nd, 2013

O tom, že dojde ke zvýšené volatilitě vlivem možného plánovaného omezování (tapering) QE, po zasedání FOMC jsme již psali. A tak investoři byli na tuto do jisté míry připraveni. Ne tak na rozsah, jakého trhu aktiv se toto bude týkat. V podstatě během proslovu prezidenta Fedu Bena S. Bernakeho a následně i po něm, začal doslova masivní výprodej na většině aktiv a jediným útočištěm se stala hotovost a americký dolar. I když koncem týdne měla tendenci některá aktiva toto možná přemrštěné rozprodávání korigovat, tak ne tak vládní dluhopisy, což jen potvrzuje, čeho se toto snižování vpouštění likvidity do trhu hlavně týká. A tak se zdá, že se nacházíme na klíčovém historickém mezníku valuace dluhu a zastavení a nebo také možná na počátku případného dlouhodobého klesajícího trendu ceny vládního dluhu, a to nejen v USA! Podívejme se na vývoj ceny kontinuálního kontraktu 30-ti letého amerického vládního dluhopisu zde na burze v Chicagu od počátku tohoto století (klikněte na obr. pro zvětšení):

V poslední době nakupuje Fed měsíčně 45 mld. USD vládního dluhu a 40 mld. USD hypotečních dluhopisů. Po zasedání banky, se procento ekonomů v otázce predikce započetí omezování těchto obrovských nákupů již od září, zvýšilo z 27% na 44% (Bloomberg). Současný odhad činí omezení na 65 mld. USD, tj. o 20 mld. USD méně než nyní, počínaje rozhodnutím po setkání banky v září 17-18-tého 2013. Bude Fed zvyšovat svoji základní krátkodobou úrokovou míru, která by alespoň pomohla ke zhodnocení hotovosti těm, kteří se do ni v panice uchýlili? Tady rozhodně ne a sazba bude kolem 0% až do doby, než nezaměstnanost neklesne pod 6,5% ( současně v květnu 7,6%, historický průměr kolem 5,8%) a inflační výhled nepřekročí 2,5% (1,4% nyní meziročně v květnu). Takže prostředky nejen ty „pod polštářem“, ale i ty na bank. účtech v podstatě budou dále reálně ztrácet na hodnotě.

Samozřejmě, nejen v Evropě jsou malí investoři „masírování mainstream médii“, že dluhopisy představují bezpečný přístav za nejisté situace. Taktéž je to zde v USA. A tak se není čemu divit, že v r. 2012 investoří vložili do dluhopisových fondů 257,8 mld. USD a v tomto roce k tomu přidali dalších 102,8 mld. USD od počátku ledna! To v porovnání s r. 2008, kdy to bylo jen 33 mld. USD. Jen aby teď byly svědky výprodeje těchto aktiv, který může pokračovat po omezení nákupů centrální bankou kdoví jak dlouho. Sám Bill Gross,  který je považován za dluhopisového krále a je manažerem největšího světového dluhopisového fondu PIMCO Total return fund před pár dny nakonec přiznal a napsal: “The secular 30-yr bull market in bonds likely ended 4/29/2013.” Tj. 30 let závratného růstu cen dluhopisů pravděpodobně skončilo koncem dubna tohoto roku. Grossův fond je od konce dubna minus 3,25%. Benchmark index celkového obligačního trhu v USA Barclays Aggregate Index je za stejné období dole 2,58%. Mj. Na Grossovi bylo po zasedání Fedu a po konferenci Bernakeho v televizním vystoupení znát, že se necítí tak jak ho známe obvykle.

Jen tak pro zajímavost, samoregulační orgán FINRA amerických brokerských domů, vydal před pár dny varování, aby si jednak investoří byli vědomi obrovských rizik, které zvyšování zvláště dlouhodobých úroků pro dluhopisy znamená (růst úroků a inflace způsobují, jako z jedny nejdůležitějších faktorů, pokles ceny obligací) a dále navíc požádal brokerské domy, aby investory na tyto rizika náležitě upozornili.

Technicky cena 10-ti létého nejbližšího kontraktu na americký vládní dluhopis T-Note na burze v Chicagu (Globex systém CME Group) zakončila týden pod úrovní supportu 126-04 na 126-03,5. Trh se zdá být krátkodobě přeprodán, tj. bude zajímavé sledovat do jaké míry se prolomený support stane silnou rezistencí.  Závěrem se pojďme podívat na zmíněný kontrakt a také jeho komoditní spread vůči kontraktu na německý 10-ti letý vládní Bund (FGBL na burze Eurex ve Frankfurtu). Zde se spread dostal pod svoji průměrnou hodnotu za poslední měsíce a může naznačovat relativně více přeprodaný americký vládní dluh nebo také, že se výprodej na německém vládním dluhu ještě neprojevil v takové míře jako na americké straně. Klikněte na obrázek pro zvětšení: