Články s tagem ‘Ropa’

Rok 2015 – pohyb finančního světa se zrychluje

Sobota, Leden 24th, 2015

 

Rok 2015 má za sebou ani ne měsíc a je jasné, že věci se uvádí do pohybu. Letošní rok bude podle mého názoru na události ještě bohatší, než rok loňský. Jsou to události ukazující rozmach globální finanční války v letošním roce. Zde je prvních pár lednových událostí.

Počátkem roku dochází ke krachu na trhu s ropou, jinak se pokles cen ropy o desítky dolarů z barel snad ani nedá nazvat.

Švýcarsko na nic nečekalo a týden před zasedáním vedení ECB zrušilo vazbu franku na euro. Frank následně posílil o cca 15% (nemluvě k šoku, kdy krátkodobý skok byl téměř 40%). Mimochodem, šéfka Mezinárodního měnového fondu se pozastavila nad tím, že nebyla o zrušení vazby franku na dolar předem informována. Toto také o něčem svědčí.

Evropská centrální banka týden po tomto kroku na svém zasedání oznámilo spuštění kvantitativního uvolňování v eurozóně. Po dobu roku a půl bude do ekonomik zemí eurozóny pumpovat 60 miliard euro měsíčně. Jasně, ECB si je vědoma systémových nedostatků evropského bankovnictví. Proto dělá, co může, aby se ekonomiky zemí eurozóny rozeběhly a banky nebyly vystaveny krizovému režimu.

Dále, Rusko nabídlo Řecku, že pokud to se odhodlá vystoupit z eurozóny, Rusko na ně přestane uplatňovat vlastní sankce a začne od něj nakupovat velké množství zemědělské produkce. Taková nabídka přišla krátce před volbami v Řecku.

22. ledna umírá Saúdskoarabský král Abdulláh, který byl jedním z největších zastánců politiky petrodolaru. O překvapení se vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu nejednalo. Byla to jen otázka času. Jakou politiku však přijmou jeho další následovníci (i aktuální následník má silné zdravotní problémy), po něm lze čekat silný boj o moc, není jisté (pád tamního režimu jsem loni zmiňoval jako potenciální černou labuť). Riziko na trhu s ropou se zvýšilo. A nejen na trhu s ropou.

Toto jsou extrémně výjimečné události. Věci se uvádí do pohybu. Jde o jen předvoj událostí ve finanční válce, které mohou nastat v letošním roce. Jaké události mám na mysli? Pár jsem jich vybral:

  • * Zemětřesení na měnových trzích
  • * Bankrot Japonska
  • * Německo mění politiku

 

Zemětřesení na měnových trzích

Švýcarské události nebudou poslední událostí tohoto typu. Řada měn je totiž vázána na americký dolar – mluvím například o Hongkongském dolaru (ten je prakticky fixován na USD již více než 10 let)  či některých arabských měnách. Také čínský juan je stále relativně pevně navázán na americký dolar. Výkyvy za posledních 10 let jsou maximálně v řádu jednotek procent.

Pro další vývoj právě těchto vazeb bude závislé to, jak se budou vyvíjet úrokové sazby ve Spojených státech. Jakékoliv zvýšení sazeb bude tlačit na posílení již tak silného dolaru. Zemím, jejichž měny jsou navázány na dolar, by se posilování jejich měn nemuselo líbit a přistoupily by k odpoutání vlastních měn od dolaru.

Pokud by však Fed k již signalizovanému zvýšení sazeb nepřistoupil, může to otočit vývoj na devizových trzích.

Ať tak nebo tak, růst volatility na měnových trzích je pravděpodobný. Pokud vyhlížíte černé labutě, je měnový trh vhodným kandidátem.

 

Japonsko

Japonsko je v dlouhodobých problémech. Lidé, zvyklí žít šetrně, již řadu let odchází do důchodu a začínají ze svých úspor čerpat. Další generace již tak šetrně nežije, míra úspor klesla s 20% v minulosti na dnešní přibližně 2%.

Loni na podzim jsem doporučoval zvážit spekulaci na jeho pokles (mimochodem, tehdy byl 108 jenů za dolar, nyní 117). Ekonomika v silné recesi, zahraniční obchod v deficitu (aby ne, když obyvatelstvo přestalo spořit), kvantitativní uvolňování i po řadě let bez efektu… to nemůže skočit dobře.

Krach tak významné země zatřese globálním finančním systémem. BoJ to sotva zvládne, ECB má plné ruce práce v eurozóně, většinu operací tak ponese na svých bedrech Fed.

 

Německo mění politiku

Německo zatím dělá, co může, aby udrželo Evropskou unii a eurozónu pohromadě. Protože má však již Řecka plné zuby, „Grexitu“ však podle posledních vyjádření bránit nebudou (i když prý nemají potřebné scénáře – nevěřím…).

Nebuďme překvapeni, že Německo bude silněji než dříve prosazovat vlastní zájmy. To si ale vyžádá přehodnocení politiky kancléřky Merkelové. Pokud na to Merkelová nepřistoupí, mohla by být až donucena odstoupit z čela německé vlády.

Na první věc už Merkelová přistoupila – zdá se, že Německo začíná zásadním způsobem přehodnocovat svoji zahraniční ekonomickou politiku, včetně sankcí proti Rusku, neustupuje v takové míře tlaku Spojených států. Na setkání v Davosu kancléřka Merkelová nabídla Rusku jednání o zóně volného obchodu s EU výměnou za mír na Ukrajině. To je velký posun.

Rodící se osu Berlín – Moskva – Peking jsem v minulosti zmínil již několikrát. Vznik takové osy může dramaticky ovlivnit globální ekonomiku i politiku.

 

Výsledek? Větší kontroly pohybu nebo velký „reset“

Připravte se, že nic nebude jako dříve.

Finanční válka pokračuje, spíše se akceleruje. Výsledkem všeho se možná na světě dočkáme větších kontrol. Jde o následující typy:

  • * Větší kontroly pohybu lidí, včetně Evropy
  • * Omezení globálního volného pohybu kapitálu
  • * Kontroly 401k / IRA a podobných programů ve Spojených státech

 

Dopady takových kroků si jistě dokážeme přestavit. Bohužel.

Nebo budeme svědky globálního resetu finančního systému. Se všemi (ne)myslitelnými důsledky a dříve již (ne)komentovanými důsledky. Opět Bohužel.

Hodně štěstí všem čtenářům.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

E-BOOK ZDARMA
Průvodce burzou a investicemi

  • - Akcie
  • - FOREX
  • - Indexy
  • - Futures
  • - Opce a další


Ke stažení ZDE

Půjde cena ropy už nahoru?

Sobota, Leden 24th, 2015

Evropská centrální banka tento týden vyhlásila program nákupu vládních dluhopisů a dalších aktiv (ABS a zastavéné korporátní dluhopisy) zemí eurozóny ve větším rozsahu 1,1 biliónů euro (60 mld měsíčně do září 2016) než se čekalo. To by mělo přivést bilanci banky k 3 biliónům euro do poloviny roku 2016 a zvýšit tak likviditu v systému, odstranit deflační očekávání a podpořit poptávku po kapitálu. To jistě vyvolalo velké nadšení světových lídrů jak z oblasti privátní, tak veřejného sektoru na setkání na Ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Velice zajímavým bodem na setkání pak byla odpověď ředitele americké finanční skupiny Blackstone Stephena Schwartzmana na otázku, co vidí jako nejlepší investici na světě? Je to ropa. Blackstone také pro tuto investici připravil podfond v rozsahu 4,5 miliardy USD.

Skutečně, ropa? No ne tak rychle. A hlavně Schwartzman nemyslel doslova na růst ceny komodity, ale spíše na možné akviziční projekty a fůze, které firmy v oblasti energetického sektoru čekají, zvláště pak pokud se cena černého zlata ustálí a zůstane nějakou dobu na nižších hodnotách. Rozptýlené menší projekty se budou muset konsolidovat pro pokračování, zvláště v oblasti alternativní těžby.

Jistě mnoho investorů čeká netrpělivě na obrat trendu a návrat zpět k 100 USD za barel a podobně. Při velmi nízké poptávce (dané kromě slabšího globálního růstu také sílícím americkým dolarem v němž je cena ropy kótována a sníženým subvencím při dovozech například v Indii) v daný moment by bylo zapotřebí omezit produkci OPECu. To však kartel odmítá. Ne že by se snažil „vymítit“ břidlicovou těžbu v USA (moc dobře ví, že flexibilní americké firmy například pomocí konsolidace a inovací stejně budou nakonc těžit dál a možná ještě více), ale spíše je to obava z podobné situace z 80. let, kdy udržování ceny nadměrně vysoko vedlo k silnému poklesu poptávky a nakonec bylo potřeba, aby cena černého zlata poklesla pod 30 USD za barel v dněšních cenách, aby došlo k vyhledání rovnováhy na trhu. Co víc, pokles tržního podílu OPECu pokles na 30% a trvalo až do poloviny 90. let, než kartel získal zpět svých 40%. Dnes je ale situace odlišná a i při cenách nedávno kolem 100 USD za barel si OPEC podíl nad 40% udržel, i když při možných budoucích expotech USA a orientaci na alternativní zdroje energií se může nepříznivá situace pro OPEC skutečně později přiblížit 80. letům a už tam trvaleji zůstat. Pohlédněme na postupný vývoj podílu OPECu na produkci od 60. let znázorněný modrou křivkou, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jde tak v konečném důsledku o nabídkově poptávkovou bilanci a podle lednového reportu pařížské International Energy Agency (IEA) byl převis nabídky ve 4. čtvtletí 2014 890 tisíc barelů za den, což je o 170 tisíc barelů za den více než předchozí čtvrtletí. Navíc v první polovině se pak má poptávka v první polovině tohoto roku snížit o 900 tisíc barelů za den oproti konci roku 2014. Dejme tomu, že IEA býva často nepřesná v odhadech, ale i tak jakékoliv ochlazení poptávky jistě růstu ceny komodity nepřispívá. Naopak obrat má nastat v druhé polovině 2015, kdy se má poptávka ve 3. kvartále zvýšit o 1, 53 miliónů barelů za den! A ještě přidat 420 tisíc barelů za  den více v posledním kvartále. Pakliže se toto naplní, cena by se mohla začít otáčet nahoru, zvláště rozhodl by se nakonec OPEC k nějakému omezení (například na červnovém zasedání) nebo by určitý geopolitický konflikt zablokoval produkci/ logistiku.

Velkou roli pak bude hrát poptávka z Číny, Středního východu a Jižní Ameriky, kde nárůsty poptávky mezi léty 2009-2014 představovaly 75% světový podíl. V USA jistě pokles cen ropy povede k redukci investic do těžebního sektoru krátkodobě. Vezmeme-li situaci, ke které došlov 80.letech, kdy v reálných hodnotách poklesly investice  do této oblasti kolem 40% při propadu ceny komodity, pak podobné omezení by dnes vedlo k redukci HDP o nějakých 0,4 procentní body. Oproti tomu, jelikož je americká ekonomiky z 70% tvořena soukromou spotřebou domácností, pak pokles cen by mohl vést k příspěvku k HDP v rozsahu přes 1% bod, tudíž čistý pozitivnní výsledek. Jistým problémem jsou inflační čísla, kdy nominální inflace poklesla zásluhou propadem ceny ropy výrazněji v prosinci a také očištěná inflace zaznamenala poles. Zde bude zajímavé sledovat příští týden, zda dojde k potenciálnímu vybalancování  do budoucna dle nákladově tažené složky a to páteční report o vývoji indexu nákladu zaměstnávání. Samozřejmostí je pak důležtost zasedání Federálního výboru pro operace na volném trhu Fedu 27-28.1., i když bez následné konference a ekonomické projekce.  Pakliže by se začaly projevovat deflační tlaky, podobně jako v Evropě, pak namísto předpokládaného zvyšování sazeb (trh má zakalkulováno koncem roku, analytici obecně v polovině) by mělo následovat další kolo QE, které si však dle cost-benefit analýzy americká centrální banka již teoreticky nemůže dovolit.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny aktivního březnového kontraktu severomořského koše ropy Brent na americké burze ICE a jeho komoditního spreadu s červencovým kontraktem (SOL Trader, týdenní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: 

 

Oracle: 2014

Čtvrtek, Leden 22nd, 2015

Toto je pátý lednový soutěžní článek

 

 

Nuž, ďalší rok máme za sebou a geopolitická mapa bola prekreslená a záverečná fáza ekonomického kolapsu podľa všetkého sa začala.

 

Ako sa prekreslovala tá geopolitická mapa?

Prvá vec na čo chcem upozorniť a od ktorého odvíja mnoho ďalších vecí je to, že USA podľa slov Nulanda za niekoľko rokov vydal 5 miliárd US$ na demokratizáciu Ukrajiny (ktovie koľko tam poslal Soros zástanca demokracie) a všetci vieme čo znamená v čítaní USA demokratizovať (farebná či obyčajná revolúcia, keď sa to nepodarí tak uvaliť sankcie na danú krajinu a následne vybombardovať danú krajinu do doby kamennej viď Irak, Líbya). Samozrejme to neuniklo Ruskému vedeniu, takže sa mohol pripravovať na konflikt s USA kvôli Ukrajine, ktorá je v skutočnosti výhovorka, lebo USA chcú uchovať status quo za každú cenu a kvôli tomu sú ochotní riskovať aj 3. svetovú vojnu. Ostatne cynicky niekto poznamenal, že „USA sú ochotní bojovať s Ruskom až do posledného Ukrajinca“ alebo podľa potreby do posledného Európana.

Zaujímavé je, že revolúcia či skôr prevrat sa udial práve v čase konania Olympiády v Soči (ktorá prebehla bez vážnejšieho incidentu okrem polonahého „protestu“ FEMEN-u (je to tá istá sorta šialených kráv, ktorá masturbuje v  s mrazeným kurčaťom v obchode alebo so sochou Panny Márie vo Vatikáne alebo súloží v 8-9 mesiaci tehotenstva v prírodovedeckom múzeu alebo znesväcuje kostoly či inak narušuje verejný poriadok). Nasledoval znovupripojenie Krymu po referende, pričom Krym bol nezákonne pripojený v 1954 k Ukrajine Chruščovom (preto o anexií nemôže byť reč), podotýkam Ruskí vojaci nielenže tam boli zákonne, ale aj predišli teroristickým útokom.

Samozrejme po pripojení Krymu nasledovali proti-ruské sankcie, ktoré boli úsmevné a Rusi oficiálne nereagovali len si vyhradili právo na odpoveď, neoficiálna odpoveď ale prišla od ruských zákazníkov, lebo začali hromadne rušiť objednávky u nemeckých dodávateľoch priemyselných strojov. Keby to nestačilo Rusi začali pomáhať východnej Ukrajine resp. tam žijúcej populácie, lebo vážne hrozilo a hrozia etnické čistky zo strany Ukrajinského nacistického odpadu (stačí pozrieť na štátnu propagandu -no a keď nemôžu robiť etnické čistky tak ostreľujú obytné domy, kostoly, nemocnice a školy). Na túto pomoc prišla po údajnom zostrelení malajzijského letu rebelmi  (vyšetrovanie stále prebieha, ale západný politici mali v tom „jasno“) odpoveď zo strany Západu vo forme sankcií, čo následne vyvolalo nie menšiu odpoveď zo strany Ruska. Keby to nestačilo, že EU sa strelila do vlastnej nohy keď uvalila sankcie na Rusko, ale aj ruská odpoveď bola devastujúca pre bez tak krehké ekonomiky krajín EU, lebo Rusko dokáže nakúpiť všetko priamo zo zbytku sveta, čo nenakúpi priamo tak kúpi cez Turecko a čo nezíska cez Turecko vyrobí sám. (Potom sa niekto čuduje prečo neznášam vedenie EU a nadávam na nich?!)

No a pokrytectvo Západu nekončí pri vytýkaní Ruskej pomoci alebo pri obviňovaní bez dôkazov, alebo aktívnom vyzbrojovaní Ukrajinskej armády a nekončí ani pri hlasovaní proti OSN rezolúcie o odsúdení nacizmu a jeho glorifikáciu ale končí pri dosadení americkej ministerky financií (nevie ani slovo po ukrajinsky či rusky), litovského ministra ekonomiky, gruzínskeho ministra zdravotníctva (medzinárodného hľadaného zločinca, kvôli experimentom na ľuďoch) a estónsku poradkyňu proti korupcií, keď to dozvedela Ukrajinská rada  (parlament) čo dostanú na krk, tak vypukla bitka. Každý môže byť istý, že táto skupina ministrov a poradcov bude presadzovať cudzie a nie ukrajinské záujmy resp. záujmy ukrajinských oligarchov (inak by nevypukla bitka). Pričom treba brať do úvahy takú drobnosť, ukrajinská ekonomika de facto neexistuje a krajina je v bankrote, a po puči Ukrajina nie je ani demokratická a ani prosperujúca (doteraz žila zo zbytkov zo sovietskych čias).

Ďalšia vec, Ukrajina chce sa dostať silou mocou do NATO a EU, prvá vec je, nevedia do čoho lezú a druhá Rusko nedovolí vstúpiť Ukrajinu do NATO (ohrozuje to bezpečnosť Ruska, do EU sa možno dostane, ale šanca na to je minimálna) a tretia, keď teraz sú v bankrote po vstupe ostanú im oči len pre plač (vychádzam z skúseností krajín V4). Pričom podľa všetkého Ruská vláda údajne chystá zaviesť sankcie proti krajinám, ktoré:  hlasovali proti tej anti-nacistickej rezolúcie (USA, Kanada, Ukrajina proti, EU zdržala), používali a používajú nacistické mučiace techniky t.j. majú CIA väznice na svojom území (54 štátov) a masovo popravuje bez súdu neozbrojených civilistov

 

Ťahy Čínsko-Ruského spojenectva

Čínske vedenie (skôr manažment) pred nástupom Xi Jinping okrem iného hral na 2 bránky a investoval veľké sumy aj do nezmyselných projektov, čínske mocenské špičky zistili, že nielen s Britmi ale ani s Američanmi (celkovo s Anglosasmi) sa nedá baviť ako s gentlemanmi lebo rozumejú len hrubej sile. Ostatne Americká zahraničná politika posledné 2 desaťročia pozostávala z vyhrážok, farebných a obyčajných revolúcií, sankcií a bombardovaní (Irak, Líbya, Irán, Afganistan). Naivne si mysleli, že hegemón ich nechá na pokoji pokiaľ nebudú príliš vyskakovať.

Xiho vedenie/manažment má za úlohu vyriešiť množstvo zahraničných a vnútorných problémov Číny, pričom tie čisto zahraničného rázu sa riešia ľahšie ako tie domáce, našťastie Čína má ochotného spojenca vo forme  Ruska (a Xi vo forme Putina) s ktorým spojil svoju ekonomiku do jedného funkčného celku. Týmto krokom síce zabezpečili hladké dodávky surovín, energetických nosičov, bezpečný prístup k väčšine odbytíšť a ľahší vývin a zdieľanie technológií ale neodvrátili hlavnú zahraničnú hrozbu a to je hegemón USA. Vedia že, najjednoduchší spôsob ako zatočiť s hegemónom je odstrihnúť ho od financovania (swapy Čína-Švajčiarsko, Singapur, Austrália, Anglicko, Nemecko, Francúzsko, Kanada atď) a od spojencov, v oboch veciach americké vedenie je neuveriteľne nápomocné, viď FATCA a tá energetická dohoda s Tureckom, pričom v Turecku pred cca 2 rokmi skúšali vyvolať majdan a podľa všetkého Americké veľvyslanectvo v Ankare je de facto riadiacim centrom ISIS (Mimochodom prečo nezatrhnú Američania obchodovanie s ropou ktorá financuje ISIS, majú predsa všetky možnosti a informácie?).

Jednu vec obe vedia, sami síce dokážu potopiť Západ v priebehu niekoľkých týždňov a dokážu v súčasnom formáte BRICS uviesť nový ekonomický a finančný systém do života, ale rýchlosť zotavenia globálnej ekonomiky by trval aj v najlepšom prípade 10 rokov. Chcem tým povedať že Čína a Rusko potrebujú niekoho ďalšieho s ktorým by svoje ekonomické systémy spojiť, a to niekto je India ktorá s Ruskom podpísala podobné dohody ako Čína a nebol by som prekvapený keby v blízkej budúcnosti Čína a India by podpísala podobné dohody v Moskve po urovnaní toho teritoriálneho sporu medzi nimi.

Zostaňme pri Rusku, má za chrbtom množstvo zahraničnopolitických úspechov, čo je znakom kompetentnosti vedenia a diplomatov. Ďalšími znakmi kompetentnosti vedenia, že ruské obchody nezívajú prázdnotou (len predajcovia nemeckých a niekoľkých zahraničných značiek produktov zaznamenali prepad predajov) a to, že držia sa toho čo vyhlásili. S poslednou vecou súvisí dedolarizácia svetovej ekonomiky (odstrihnutie hegemóna od financovania), ktorú by Rusko, Čína a ostatné BRICS krajiny by mohli previesť v priebehu mesiaca, ale škody pre domáce ekonomiky by boli nevyčísliteľné. Čína za svoje US$, € a v nich denominovaných aktívach nakupuje všetko čo môže (na dlh a ako zábezpeku používa US dlhopisy), ale Rusko to urobiť momentálne nemôže, z jednoduchých dôvodov, lebo jednak Ruské firmy majú dlhy v zahraničných menách a jednak ruská ekonomika je/bola offshore-ová (kvôli tomu, že základná úroková sadzba pre firmy bola veľmi vysoká, pre strategické firmy teraz je to polovica tej originálnej). Takže treba oddlžiť Ruské firmy a deofsohreizovať ekonomiku, a do toho celkom dobre zapadá ruská amnestia pre oligarchov vyhlásený niekedy na začiatku decembra, v podstate ak oligarcha to bohatstvo privedie do konca amnestie ju privedie do ruskej jurisdikcie nijaký orgán sa nebude pýtať odkiaľ to má, a niekoľko oligarchov po vyhlásení tejto amnestie už vrátili svoje majetky do ruskej jurisdikcie. Pričom na urovnanie dlhu sa použijú „valutové“ rezervy t.j. firma/oligarcha sa dohodne s RCB/štátom, že štát zaplatí jeho zahraničné dlhy za to on dostane výhodnú pôžičku v Rubľoch. Pokiaľ niekto bol taký hlúpy, že neposlúchol Putina a rátam do konca februára nepresunulo svoje bohatstvo do ruskej jurisdikcie bude mať vážne problémy, lebo jednak budú sa o neho zaujímať ruské orgány a jednak riskuje, že príde o všetko keď rusko úplne dedolarizuje svoju ekonomiku a týmto potopí západný fi. systém, a keď príde, tak Ruský štát ju kúpi naspäť za babku.

 

Ekonomika a trhy

Západ je v recesií aj napriek tomu, že indexy búrz sú rekordne vysoko a chystá sa natlačiť ďalších niekoľko biliónov k tým existujúcim (nie je to preklep). Dôvod tohto javu je, že natlačené peniaze nešli do reálnej ekonomiky ale do tej finančnej t.j. stali sa nástrojom vsádzok čo mal za následok navýšenie výdajov, pričom mzdy rástli pomalšie ako náklady na život t.j. konzumenti si nemohli  dovoliť toľko míňať, či už z vlastných alebo na dlhy, a celé to mal negatívny dopad na výrobcov a dôsledkom bolo aj hromadné prepúšťanie u nejednej americkej firmy. To celé má jeden zaujímavý dlhodobí dopad, a ním je spomalenie ekonomiky nielen v USA ale aj v celom svete, čo znamená, že náhly prepad v cene ropy je spôsobený skôr mierne zníženým dopytom a presunom traderov na FX trhy ako nadprodukciou OPEC. Pre BRICS predstavuje znížená spotreba Západu problém z toho hľadiska, že ich produkčné kapacity boli skôr nastavené na uspokojenie zahraničného dopytu ako na vnútorné pričom prestavať svoju ekonomiku aby kapacity uspokojovali hlavne domáci dopyt je záležitosť aspoň 4-5 rokov, a celá chrbtica nového ekonomického usporiadania- BRICS je niekde v polceste a druhú polovicu musia previesť v nadchádzajúcich turbulentných časoch.

Pád ceny ropy za predpokladu, že je to plánovaná (medzi hráčmi COMEX podľa vlastníka CME Group sú aj vlády a CB ktoré dokážu vytvoriť prakticky nekonečnú likviditu a posunúť „trh“ kam chcú) bude mať množstvo nechcených dopadov vyplývajúci z krachu alternatívnych zdrojov ropy t.j. hlavne biznisu okolo bridlicovej ropy. Bude to znamenať hromadné prepúšťanie z dobre platených zamestnaní zo skrachovaných „bridlicových“ spoločností (a nerátam na ne naviazané služby), kolaps dlhopisov bridlicových spoločností, kolaps CDO a CLO (Collateralized Debt Obligation a Collateralized Loan Obligation)  a ropných derivátov. Prvý dopad bude a je katastrofou pre reálnu ekonomiku a ostatné dopady katastrofa pre finančný systém, z jednoduchého dôvodu ľudia žijúci z reálnej ekonomiky budú konzumovať ešte menej a finančný systém musí vysporiadať so stratami z derivátov, a  nie je to problém len jedného typu derivátu či sektoru, lebo existujú sekundárne a terciárne deriváty, ktoré spájajú do jedného celku rôzne typy derivátov, pričom podľa BIS celková hodnota derivátov je vyššia ako 1000 biliónov t.j. cca 14 násobok svetového HDP. Záchrana finančných inštitúcií ktoré utrpeli straty bude prebiehať modifikovaným cyperským scenárom  t.j. banka sa bude zachraňovať na úkor sporiteľov a najprv sa budú vyplácať držitelia derivátov (bolo to schválené na G20) a bude to nasledovať masívne tlačenie peňazí alebo najskôr CB začnú tlačiť peniaze vo veľkom aby zachránili banky či už ako finančnú pomoc alebo na odkúpenie toho toxického odpadu a následne strata dôvery v US$a € a v celom Západnom finančnom systéme.

 

Skolabuje Západný finančný systém a globálna ekonomika tento rok?

Skôr áno ako nie. Jednu vec ale viem naisto, US$ dostala nejednu škaredú ranu a končí v tejto funkcií. Či to bude pomalá smrť vykrvácaním alebo ranou z milosti od Číny, Ruska a BRICS záleží od množstva faktorov napr. aj od toho či € bude existovať v takejto alebo v akejkoľvek forme. Každopádne na otázku budeme vedieť odpoveď v čase čínskeho nového roku resp 2-3 týždne pred alebo po ňom.

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Silný US$ je dôsledkom toho, že aj krajiny zobrali od FED pôžičky s 0 úrokovou sadzbou, ktoré investovali do infraštruktúrnych projektov a teraz ju splácajú naspäť, a môžu si to urobiť lebo ich obchodný partner je Čína s ktorím obchodujú vo vlastných menách napr. Austrália s Čínou robí obchody bez US$.

 

E-BOOK ZDARMA
Průvodce burzou a investicemi

  • - Akcie
  • - FOREX
  • - Indexy
  • - Futures
  • - Opce a další

Ke stažení ZDE

Pertus: Ropa dole, dolar nahoře. Bude svět potřebovat tolik plynu a ropy?

Neděle, Leden 11th, 2015

 

Je tu další článek od čtenářů

 

Není jednoduššího vztahu, nebo ano? Je možné očekávat změnu tohoto vztahu?

J@ píše “Ale mezitím i ten chleba se musí dřív nebo později jíst a s ropou a plynem se dřív nebo později musí alespoň zatopit, protože je zima.”

- jde o to, že v současné době platí už jen ta první část uvedeného souvětí – “ten chleba se musí dřív nebo později jíst”, s tím druhý už to není tak jisté a to v současné době jde – “Investice do obnovitelných zdrojů energie loni silně rostly a dostaly se blízko rekordu, přestože ceny ropy v druhé polovině roku výrazně klesly. Pomohla hlavně rekordní výstavba nových solárních a větrných elektráren. Podle údajů Bloomberg New Energy Finance (BNEF) celkové investice do čisté energie činily 310 miliard dolarů, o 16 % více než před rokem.”

Z mého pohledu někteří producenti mysleli na další vývoj, někteří ne a Rusko totálně zaspalo. Důvodů je jistě více, ale i slibně rozjeté spolupráce a investice se vlivem, v roce 2014, akcelerované politiky “bratrské pomoci na delší čas” silně zadrhly.

Vrátím se k podstatě věci – na udržení současné výše těžby v Rusku se odhaduje potřeba investic na úrovni 100 mld. USD na 20 let – podle dostupných info snížil Gazprom investice na rok 2015 o 15-20% – jde sice o divizi plynu, ale i tak se opět vynořuje otázka, zda vůbec počítá se zvýšením těžby na objem 500 mld. m3. – jde o typický příklad, kdy se můžeme ptát – bude svět potřebovat tolik plynu a ropy? Podle mého soudu ne a většina ekonomik  OPEC kartelu, Ruska, Íránu na to není vůbec připravena.   A je v podstatě jedno, jestli jde o klasickou těžbu nebo alternativu těžby z břidlic. Ta má jistě svoje negativa (nedělám si iluze, že klasická těžba je nemá), ale má obrovskou výhodu v mobilitě – schopnosti relativně rychle začít i skončit  – nevím jak je na tom Rusko s podílem těžby v těžko dostupných podmínkách (Sibiř, …) – ale tam si tuhle vymoženost dovolit nemohou.

Vrátím se k investicím – podle posl. info je zadlužení  amerických těžařů z břidlic na úrovni téměř 300 mld. USD a menší těžaři mají vlivem nižších cen ropy problémy s refinancováním, resp. se splácením, někteří již hlásí bankrot – „ Americká společnost WBH Energy těžící břidlicovou ropu a plyn oznámila, že je bankrot na pozadí prudkého snížení světových cen černého zlata. Žádost o přiznání bankrotu byla podána tento týden. WBH Energy má sídlo v americkém státě Texas a její dluh dosáhl částky 50 milionů dolarů.

To je jistě povzbudivé pro vývoj cen ropy. Pokud ovšem porovnám vývoj investic do obnovitelných zdrojů – tak „Čína zůstala největším světovým investorem do obnovitelných zdrojů energie a dále zvýšila svůj náskok. Čínské investice loni stouply o 32 % na 89,5 miliardy USD a na globálních investicích se země podílela 29 %. Druhé skočily Spojené státy, jejichž investice do obnovitelných zdrojů vzrostly o 8 % na 51,8 miliardy USD. Investice v Evropě se zvýšily jen o procento.“ a v tom případě již takovou katastrofu nevidím.

Německo jako leader v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Evropě, chce v blízké budoucnosti zajistit 35 % zdrojů energie z obnovitelných zdrojů.  Vědomo si problémů s přetoky do sítí v ČR a Polsku buduje odpovídající zařízení, chce uvést v život přenos elektřiny do Skandinávie podmořským kabelem.

6.1.2015 zde na ProInvestory uvedeno – „Podle nejnovějších dat iniciativy Agora Energiewende se proud ze zelených zdrojů podílel v období od letošního ledna do konce září na konečné spotřebě v Německu z 27,7 procenta. Až doposud vévodilo žebříčku hnědé uhlí, ze kterého se však prozatím vyrobilo jen 26,3 procenta proudu pro konečnou spotřebu. Následovalo černé uhlí s 18,5 % a jádro s 16 procenty. Z jednotlivých obnovitelných zdrojů má největší podíl na spotřebované elektřině vítr s 9,5 procenty, následovaný biomasou s 8,4 procenty a sluncem s 6,8 procenty.  (Podle agentury DPA byla překvapivá i rekordně vysoká produkce z obnovitelných zdrojů během některých dní. Třeba 6. června posílaly samotné solární elektrárny v jednu chvíli do sítě 24,2 gigawattu, což podle DPA odpovídá výkonu dvaceti atomových elektráren.)

Saúdská Arábie buduje šest ekonomických center, která by měla vylepšit HDP země. Měla by vytvořit 1,3 milionu pracovních míst, HDP na obyvatele by se měl zvýšit z 13 tisíc USD na 33 tisíc USD. Celkový HDP by se měl navýšit o 150 miliard USD.  Ropný průmysl tvoří 45 % HDP Arábie a je to více než 330 miliard USD.

Vypadá to na klasický souboj nového se starým. Každý region věří jinému konceptu, někteří mají jiné priority, ambice, postoje. Je to svobodná volba, tak jako je svobodná volba víry ve staré, či nové.  Za sebe mohu říci, že věřím více tomu novému.

V USA je ropy stále více

Sobota, Leden 3rd, 2015

Poté, co po posledních statistikách vládní agentury Energy Informaton Administration (EIA) a lobby skupiny American Petroleum Institute (API) se ukázalo, že pro dané období roku se zásoby ropy pohybují v USA značně nad 5-ti letým průměrem (podle EIA jsou na 385,5 miliónů barelů, podle API zase na nových rekoredech), tak se při stále trendující ceně komodity na trhu začíná vracet otázka exportů. Navíc domácí importy postupně klesají a zásoby benzínu se rovněž zvyšují i při klesající ceně. Exporty ropy jsou jak známo od 70. let zakázány u domácí produkce. O tom, že se jak vládní složky tak proexportní lobby skupiny snaží už nějakou dobu tento obecný zákaz omezit/ zrušit jsme psali. Pohlédněme na týdenní koncové zásoby ropy ve Spojených státech od 80. let do dneška, které podle konzervativnější EIA atakují hranici 400 miliónů barelů, klikněte na obrázek pro zvětšení:

S poklesem ceny černého zlata tak fenomén „australských  LNG exportů“ jako argument jistých politických skupin či lobby průmyslu využívající ropu jako vstup (chemický průmysl, apod.) jistě slábne. Nicméně, není stále pokořen. A tak prozatím  přišel před pár dny úřad pro průmysl a bezpečnost amerického ministerstva obchodu (BIS) poprvé s vysvětlujícími směrnicemi (FAQs). Efektnivně se pak jedná o podporování vývozu ropy břidlicového charakteru a dále BIS bude dále udělovat povolení pro exporty kondenzátů (společnosti jako Pioneer Natural Resources již toto mají). Avšak v reálu už ani toto povolení není potřeba. Slovo kondenzáty je klíčové. Je to proto, že i když je rozdíl mezi ropou a kondenzátem často věcí interpretace, tak v USA je průmyslovým standardem břidlicovou často považovat za kondenzát (oproti kupříkladu interpretaci v Saudské Arábii). To například podle veličiny API gravitace, kde cokoliv nad 45 stupňů je považováno za kondenzát. U amerického benchamrku WTI ropy se  hodnota pohybuje na 39. Naopak produkty z břidlic z Dakoty, Koloráda či Texasu mají toto mnohdy dokonce na stupnici od 50 do 60 stupňů (například v Eagle Ford v Texasu může mít až polovina produkce formu kondenzátu).

Ne jen domácí produkce vytváří znatelné zásoby, ale rovněž ropa z Kanady se dováží ve zvýšené míře. Konkrétně došlo během pěti let do září tohoto roku k nárůstu importů této do USA o 63% na rekordních 3,1 miliónů barelů za den. U ropovodu Seaway se dále předpokládá zdvojnásobení dodávek kanadské ropy do oblasti mexického zálivu na 400 ticíc barelů za den od ledna. Tradiční dodavatelé jako Mexiko a Venezuela mají silnou konkurenci a například mexická společnost Pemex již také výrazněji snížila cenu komodity. Společnosti jako Valero Energy nebo Marathon Petroleum investovaly značné prostředky, aby mohly zpracovávat méně kvalitní dováženou ropu. Pakliže nejde ta importovaná uplatnit na domácím americkém trhu, je nutné si uvědomit, že zákaz exportů se nevztahuje pro reexporty. A skutečně, podle EIA americké ministerstvo obchodu udělilo od října 2013 do srpna tohoto roku 86 reexportních licencí, které byly využity pro vývozy do Itálie, Singapuru, Švýcarska a Španělska. Jen tak mimochodem exporty ropy Irákem dosáhly minulý měsíc největší hodotu za 34 let!

Situace na ropném trhu tak v jistém smyslu připomíná měnové války, kde se snaží producenti snižovat ceny pro uplatnění prodejů (paralela depreciace měnových kurzů). Kdo první utáhne kohoutky a zda se podaří podpořit cenu ukáže čas.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 330 987  pozic u kontraktů na WTI ropu na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (snížení o 5 982  kontraktů na nákup oproti předchozímu týdnu). Krátkodobý support u aktivního kontraktu je na 51,96 a atakuje psychologických 50 USD za barel! Rezistence je na 53,06.  Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního únorového 2015 kontraktu ropy WTI v tomto roce a dále její komoditní spread s kontraktem pro červen 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Obchodní válka šejků a těžařů z břidlic. Kdo je vítěz?

Pátek, Leden 2nd, 2015

Obchodní válka, ze které těží většina světa. Takto by se dala charakterizovat situace na trhu s ropou, kde zuří boj o tržní podíl mezi tradičními producenty a producenty z nekonvenčních břidlicových nalezišť (tight oil, shale oil). Cena ropy si v uplynulých měsících prošla volným pádem a její aktuální cena se pohybuje okolo úrovně 55 USD za barel, od června pokles přibližně o 50%.

O důvodech poklesu ceny ropy jsme psali v našem předchozím příspěvku Proč klesá cena ropy, nyní bychom se rádi zaměřili na jeden z nejdůležitějších faktorů, který způsobuje volný pád ceny ropy: boj o tržní podíl šejků (OPECu, Saudské Arábie) a amerických nekonvenčních těžařů zejména ze Severní Dakoty a Texasu, kteří svou těžební horečkou způsobili energetickou revoluci v USA. O nekonvenční těžbě ropy se dlouhou dobu hovořilo jako o cenově nekonkurenceschopné. Opak se ukázal pravdou. Od roku 2010 bylo realizováno přibližně 20000 vrtů. Nekonvenční ložiska zvýšily produkci ropy v USA přibližně o třetinu na téměř 9 mil barelů za den. Produkcí se přiblížily Saudské Arábii, rozdíl v produkci nyní činí pouze 1 mil barelů za den. Boj o udržení tržního podílu se plně rozhořel.

Současná politika OPECu je diktována Saudskou Arábií, která ze zkušenosti ze 70-tých let odmítla snížit produkci ropy a stabilizovat její cenu (primární cíl OPECu). V 70-tých letech vedl pokles cen ropy k omezení či zpoždění velkých investic do nových nalezišť/zdrojů ropy. Výsledným efektem byly dekádu trvající vyšší ceny ropy. Strategie Saudské Arábie je v tomto případě mírně odlišná. Cílem je nechat klesnout cenu ropy tak nízko, aby producenti z nekonvenčních nalezišť zkrachovali (resp. zkrachovali všichni producenti s vysokou nákladovou strukturou), což povede k omezení nabídky a opětovnému růstu cen ropy. Dle posledních vyjádření OPECu resp. saudského ministra energetiky Ali al-Naimiho, mnohými označován jako světově nejvlivnější osoba v energetickém odvětví a faktický leader kartelu, OPEC neomezí svou těžbu ani při cenách ropy na úrovni 20 USD za barel. Cílem je „udržet tržní podíl za jakoukoliv cenu“. Připomeňme, že Saudská Arábie je schopna těžit s průměrnými náklady 5-6 USD za barel a její produkce představuje přibližně třetinu produkce celého OPECu. Nízké ceny ji nezpůsobí tolik problémů, jako těžařům z nekonvenčních nalezišť či jiným členům kartelu OPEC.

Většina těžařů z nekonvenčních nalezišť operuje s vysokým zadlužením. Pokles cen resp. jejich příjmů může vést k sérii bankrotů a omezení nových investic. Zároveň i poklesu důvěry mezi investory. Strategie Saudské Arábie se může ukázat jako účinná. Na druhou stranu nutno konstatovat, že existuje několik faktorů, které mohou vést k dlouhodobě nižším cenám, než jsme zažívali v předchozích 5 letech:

  1. Investiční cyklus a životnost nekonvenčních ložisek je podstatně kratší, řádově několik let. Obnovení investic v případě vyšších cen může být relativně rychlé.
  2. Technologie je stále hodně mladá. V efektivitě těžby se prozatím daří dosahovat značných pokroků. Dle společnosti IHS klesly průměrné náklady ze 70 USD za barel na 57 USD za barel v loňském roce.
  3. Celé odvětví těžby je hodně mladé. Další dostupná ložiska se nachází v Coloradu, Oklahomě či Kansasu, stejně jako různě po světě např. Číně, Polsku či dokonce ČR.
  4. Nástup nových technologií v dalších odvětvích. Viz. náš předchozí článek Jaká je budoucnost solární energie?

Ať již bude vítězem boje o tržní podíl kdokoliv, tím skutečným vítězem, minimálně krátkodobě, je běžný spotřebitel a všechny země importující ropu. Levnější ceny působí jako vzpruha globálnímu růstu. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v roce 2015 by mohlo být tempo růstu světového HDP vyšší o 0,7% v důsledku nízkých cen ropy. Ceny na úrovni 40 USD za barel přesunou 1,3 biliónu USD z kapes producentů do kapes spotřebitelů. Například typický americký spotřebitel s roční útratou 3000 USD za pohonné hmoty (2013) by ročně ušetřil 800 USD, ekvivalent růstu platu o 2%. Země silně závislé na dovozu ropy jako EU, Indie, Japonsko či Turecko a jejich spotřebitelé benefitují z nízkých cen nejvíce. Prostředky spotřebitelů zůstanou v jejich kapsách a ne kapsách rezervních fondů ropných států.

 

 

Autor: Petr Cimala

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.

Kdy bude cena ropy na dně?

Pondělí, Prosinec 15th, 2014

 

Nepadá cena ropy náhodou proto, že trh s ní skutečně funguje? K dispozici je řada názorů, že cena ropy klesá proto a proto, že za tím, stojí ten či onen. Co když ale ropa klesá naopak právě proto, že trh s ní je jako jeden z mála skutečně volný?

Když ropa padá, kdo by kupoval? Poptávka vymizí a všichni vyčkávají. A jsem v začarovaném kruhu.

Trh s ropou je výrazně slabší, než ukazují futures. Fyzický trh s ropu má totiž ještě nižší ceny, než trh futures trh. Například Venezuela, aby ropu vůbec prodala, ji prodává cca 20 dolarů pod cenou ropy Brent. Podobně pod cenou prodávají ropu i těžaři z Kanady. Těm jde o cash.

Kdy bude cena ropy na dně? Až se ceny na cash a futures trzích opět srovnají.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Prosinec 15th, 2014

František Sousedík: ….Myslím tím to, že stát rozhodl, že bude podporovat růst, bez kterého nemůže, zdá se, naše planeta existovat, např. dotací úroků, snížením úrokových sazeb na nulu apod. (Oni, zdá se, od dob soudruha Keynese, vždy vymyslí další a další nesmysly.).
Tudíž např. nulové úrokové sazby jsou příčinou a úvěrová expanze je následkem.
A rovněž nulové úrokové sazby jsou následkem nějaké příčiny.
A tím jsme se přiblížili k podstatě věci.

 

Hawkie: Skutečně ta data o nákladech těžby z břidlic a písků jsou enormně diskrepantní. MOžná by stálo za to podívat se na některého většího hráče podrobněji, ale já to nebudu, nemám na to čas- to víte, “private equity”, navíc bych byl jako investor spíš doma v oblasti farmaprůmyslu. MOžná ale napíšu něco o vývoji nového léků- myslím, že by investor mohl mít představu, jak se to dělá…

 

Petr Gejdos:

Tzv. “zahraniční zadluženost” k roku cca 2011:
…………………………………………
Rusko = 455 mld USD = 3 634 USD/hlavu = 23% HDP
Čína = 711 mld USD = 396 USD/hlavu = 8,7% HDP
ČR = 90 mld USD = 8 260 USD/hlavu = 45% HDP
…………………………………………
EU = 16 100 mld USD = 27 864 USD/hlavu = 85% HDP
USA = 16500 mld USD = 52 170 USD/hlavu = 105% HDP

Tzv. “státní dluh” k roku cca 2012:
…………………………………………
Rusko = 11% HDP
Čína = 22% HDP
ČR = 43,1% HDP
…………………………………………
EU v mém zdroji souhrnně není ale příkladně:
Italie = 126,3% HDP
Německo = 83% HDP
Francie = 9O% HDP
ale třebas
Řecko = 171% HDP
no a k tomu
USA = 107,2% HDP
.
Tady má “prostý člověk” náběh na uzel na mozku ! Tedy se ptám pane Pet – proč by zrovna Rusko (případně Čína a podobně) s relativně čistým štítem = vcelku minimální zadluženost a de facto zdravou funkční ekonomiku mělo mít nějaké hrůzostrašné problémy a obráceně proč by se měly nějak z růžové budoucnosti svých ekonomik radovat zrovna země EU, Japonska či USA ?
.
Nemám to spíše chápat jako pozoruhodný pokus o propagandu ? Mám přitom na paměti jedno – všelijaké ratingy, to není nic jiného, než jeden ze špinavých nástrojů západní propagandy. Pokud se pane Pet uvolíte odpovědět – používejte skutečně češtinu, slova jasná a prostá a rcete, co jste svým příspěvkem vůbec chtěl naznačit, zvláště pak cituji tímto: “izolace Ruska nabírá na obrátkách…”.
.
Pokud ale míníte “izolaci Ruska” právě že “izolaci Ruska od kolabujícího systému Západu”, pak tomu již rozumím… Jako občan ČR, tím EU a tím Západu – to tedy nijak z toho všeho výhledově nadšený nejsem a chtěl bych vědět, proč Vy ano.

 

Pet: Není co vysvětlovat – Výnosy z referenčných 10-ročných ruských štátnych dlhopisov dnes na sekundárnom trhu vyskočili na 12,97 % – tento údaj vysvětluje vše – to se zde můžete rozepisovat jak chcete – izolace se zvyšuje, rezervy klesají v desítkách mld. USD měsíčně – jsem zvědav jakou výši ruská CB udá tento týden – zatím se mluví o smrsknutí na 396 mld. USD a to bude potřeba dotovat splátky ruských firem do zahraničí ve výši 35 mld. jen za prosinec 2014.

 

Standa: „Tady nejde o to, co se vyplatí ještě těžit dneska. Jde o to, co se investorům vyplatí financovat zítra.“

Nejen to. Ropa je surovina používaná jako zdroj energie. Existuje zde ještě fyzikální mez, kdy se vyplatí těžba – ERoEI, čili návratnost vložené energie. Pokud klesne k 1, energie potřebná na těžbu se vyrovná energii vytěžené. Tedy lidé sice mají práci, ale žádné nové hodnoty nevzniknou.

Přepočtem podle oficiální hodnoty TOE (Ton of Oil Equivalent, 1 TOE = 11630.0 kWh) dostáváme 1 barel ropy = 1849 kWh. Z ropy však energii umíme využít nanejvýš na 50%. To znamená, že vzrostou-li náklady na těžby ropy a přiblíží se k 920kWh ekvivalentní energie, nebude ropa takto vytěžená použitelná jako energetická surovina, neboť dodá méně energie, než její těžba spotřebovala. A to při jakékoliv ceně!

Kolik jsou reálné náklady jednotlivých nalezišť, očištěné od investičního balastu, přepočtené na energetický ekvivalent, nejspíš přesně nevíme, a možná je to výrobní tajemství. Ale vzhledem k uváděným nákladům těžby se obávám, že se limitní hodnotě 1 blíží.

Pro ropné břidlice se uvádí hodnoty kolem ERoEI 1,5. To je velká bída, srovnatelná jen s takovými propadáky, jako je bioetanol.

Dokonce je možné, že ERoEI některých nalezišť časem klesne na méně než 1, a tak se vlastně stávají propadlištěm energie. Takový byznys může fungovat tak dlouho, dokud ho někdo bude dotovat. Reálné hodnoty při tom nejen, že nevznikají, ale dokonce nenávratně zanikají.

Čtvrtletní zpráva Bank for International Settlements –dolar, více volatility

Sobota, Prosinec 13th, 2014

Švýcarská „banka pro centrální banky“ Bank for International Settlements (BIS) vydala před pár dny svojí nejnovější čtvtletní zprávu, kde zmínila některá varování ohledně světové finanční stability. Mezi ty nejzajímavější pak lze zařadit zejména následující:

Volatilita trhů se zvyšuje

Podle banky se trhy budou stávat více volatilnější i přes to, že se participantům na něm zdá nyní pravý opak. Takovým mezníkem mohlo být prudké snížení výnosů (zvýšení ceny) amerických vládních dluhopisů 15. října tohoto roku. Tento pohyb (cenový spike) byl vyšší než v den, kdy Lehman Brothers požádal o bankrotové řízení. Trhy jsou závislejší a závislejší na vyjádřeních a akcích centrálních bank. Podobné pohyby se tak zajisté mohou projvit v cenách dalších aktiv. Pohlédněme na onen cenový pohyb kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis na burze v Chicagu 15.10. (1 bod pohybu představuje 1 000 USD na kontrakt), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Mezinárodní půjčky se zvýšily

Zadlužování mezinárodními půjčkami se od konce března do konce června 2014 zvýšilo o 1,2% na 30 biliónů USD. V Číně navíc tyto půjčky rostly 50% meziročně na současných 1,1 biliónů USD (co se může stát v případě, že mezinárodní věřitelé začnou splátky požadovat a  čínské ekonomice se nepovede tak dobře?). Naopak půjčky Rusku klesly o 10% a Ukrajině o 18%.

Offshore „šedé bankovnictví“ emerging ekonomik

BIS v tomto bodě varuje, že financování firem v emerging ekonomikách pomocí nástrojů offshore společností  výrazně narostlo o 252 miliard USD mezi léty 2009 až 2013 a tyto prostředky nejsou dále repatriovány, čímž se efektivně vytváří  šedá sféra bankovnictví.

Návrat CDO kontraktů

V periodě nízkých úroků se v rámci „honby za výnosem“ zvýšil  segment strukturovaných kreditních produktů jako jsou napákované půjčky. Aktivita v tomto sektoru je dnes vyšší než v období před počátkem finanční krize (průměrný kvartální kontrakt představoval do konce září 2014 řádově 250 a více miliard USD). Z tohoto titulu CDO trh v prvních třech kvartálech 2014 prudce narostl a je kryt z 55% právě těmito půjčkami.

Posilující kurz amerického dolaru

O přicházejícím poklesu kurzu eura či jenu vůči americkému dolaru a důvodech jsme mnohokrát na serveru psali. Nicméně, BIS varuje, že tato apreciace USD nemusí být výhodná pro emerging markets trhy, kde si tyto mladé ekonomiky v posledních letech v dolarech výrazně půjčily. Při pokračování růstu kurzu dolaru a depreciaci měn emerging ekonomiky, se pak splátky jistě stanou finančně náročnější. Zvláště pak u méně hospodářsky diverzifikovaných ekonomik závislých na exportech ropy, kde cena pokračuje v poklesu (nižší cena ropy naopak pomáhá importujícím jako Indie, Turecko či region střední Evropy).  Současný pokles cen černého zlata by měl vést k transferu kolem 1,3 biliónů USD na meziroční bázi od producentských ke spotřebitelským zemím, jedná se o 1,8% globálního HDP. Je pokles cen ukonce? Z historie v letech 1986 a 2008 cena Brentu poklesla o nějakých 75%, teď jsme zhruba níže o 45% z lokálního maxima, tak uvidíme. Firmy v emerging markets tento rok vydaly 193 miliard USD dluhopisů denominovaných v dolarech, během posledních pěti let pak 800 miliard USD. Vlády v těchto regionech pak 73 miliard USD v tomto roce a od roku 2005 pak kolem 500 miliard USD.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontinuálního kontraktu na Dollar Index (americký dolar vůči koši hlavních měn) na americké burze ICE v tomto roce (SOL Trader, denní data),klikněte na obrázek pro zvětšení:

EU bez fanfár změkčila sankce proti Rusku

Čtvrtek, Prosinec 11th, 2014

Evropská unie před pár dny bez velkých fanfár změkčila sankce proti Rusku. Jde o uvolnění dlouhodobého financování pěti největších ruských bank a změkčení sankcí směrem k ruskému ropnému průmyslu.

Pokud jde o banky, je tam tento text:

Tento zákaz se nevztahuje na:

a) půjčky nebo úvěry, jejichž specifickým a doloženým cílem je zajištění financování pro nezakázaný vývoz nebo dovoz zboží a nefinančních služeb mezi Unií a kterýmkoli třetím státem, včetně výdajů za zboží a služby z jiného třetího státu, které jsou pro plnění smluv o vývozu či dovozu nezbytné; nebo

 

b) půjčky, jejichž specifickým a doloženým cílem je poskytnout nouzové financování s cílem splnit kritéria solventnosti a likvidity v případě právnických osob usazených v Unii, kterou jsou z více než 50 % vlastněny některým ze subjektů uvedených v příloze III.“

 (Příloha III jsou ruské banky).

Od financování byly odstřiženy o Gazprom, Rosněfť a Transněfť. I jich se změkčení pravidel dotklo. Mimochodem, Gazprom prakticky obratem podepsal půjčku s UniCredit Bank ve výši 390 mil euro.

 

Byly změkčeny i sankce směrem k ruskému průmyslu. Tam je tento text, umožňující změkčení.

„Příslušné orgány mohou také udělit povolení, pokud jsou prodej, dodávky, převod či vývoz položek nezbytné k naléhavému zabránění nebo zmírnění události s pravděpodobným závažným a významným dopadem na lidské zdraví a bezpečnost nebo na životní prostředí. V řádně odůvodněných naléhavých případech se mohou prodej, dodávky, převod či vývoz uskutečnit i bez předchozího povolení, pokud vývozce o prodeji, dodávkách, převodu či vývozu do pěti pracovních dnů uvědomí příslušný orgán, přičemž podrobně odůvodní daný prodej, dodávku, převod či vývoz bez předchozího povolení.“

 

Na další vývoj jsem zvědav.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Ropa z břidlic podobná nemovitostní bublině? – doplňující graf

Úterý, Prosinec 9th, 2014

Před týdnem jsem přirovnával ropu k nemovitostní bublině. Napsal jsem:

“Kdo to odskáče? Nejvíce těžařské společnosti zaměřené na ropu z břidlic s náklady na těžbu kolem 80-100 dolarů za barel  a banky, které tuto spekulativní mánii „s radostí“ financovaly. Tady nejde o tok, co se vyplatí ještě těžit dneska. Jde o to, co se investorům vyplatí financovat zítra. Mimochodem, přesně toto je základní otázka každého „letadla“.”

Zde je názorný graf od agentury Bloomberg ukazující náklady na těžbu v konkrétních ložiscích. Jak je vidět, pod cenu ropy 75 USD prakticky neexistuje ziskové ložisko.

 

Aby společnosti mohly rozumně provozovat ložiska, potřebují 20-25% ziskovost. Proto je rozumným minimem hladina 100 dolarů za barel a více.

Milan Brejcha: Cena ropy na minimech

Neděle, Prosinec 7th, 2014

Toto je první článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ve čtvrtek 4.12.2014 klesly ceny ropy BRENT (severomořská ropa) aWTI (texaská ropa) na svá čtyřletá minima 69,51 USD/b (BRENT) a 66,81 USD/b (WTI) . Smíšené naděje se vkládaly do výsledků nedělního zasedání ropného kartelu OPEC (30.11), který by mohl snížením produkce cenu ropy podpořit a pomoci tak těžařům v jejich nelehké situaci. Avšak závěr jednání byl jednoznačný, OPEC svůj denní limit produkce nezměnil a ponechal jej na současných 30 mil.b/den,s nenápadným náznakem,že původcem současné nadprodukce je zvýšená těžba z břidlicových formací (shale oil) v USA.

 

 Vývoj těžby ropy v USA ( mil.b/den )

Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká s vážnými problémy a zvýšení poptávky po ropě je v nedohlednu , dá se předpokládat, že vývoj cen této komodity by měl stagnovat a v dohledné době by neměl překročit hranici 80 mil.b/den. Samozřejmě,že pro státy, které jsou čistými importéry černého zlata, je to vítaný vánoční dárek. Jde pouze o to na jak dlouho.

Toto drastické snížení cen přivede většinu ropných gigantů do vážných potíží ať již vzhledem k nedostatku finančních prostředků na vykrytí státních rozpočtů (Rusko,Saúdská Arábie) nebo díky vysokým těžebním nákladům (USA,Kanada). Zvláštní pozornost si zaslouží pozice Spojených států , které zvýšily svoji produkci během posledních pěti let o více jak 3 mil.b/den a to téměř výhradně z břidlicových formací (Bakken,Eagle Ford,Permian…). I když se počáteční přehnaná euforie ohledně shale oil začíná pomalu vytrácet je situace v tomto těžebním oboru mnohem katastrofálnější než je presentováno. Nevídané a stále rostoucí zadlužení sto dvaceti sedmi největších společností trefně popsal ve svém článku Wolf Richter (Where Money Goes To Die – Kde umírají peníze).

Based on data compiled from quarterly reports, for the year ending March 31, 2014, cash from operations for 127 major oil and natural gas companies totaled $568 billion, and major uses of cash totaled $677 billion, a difference of almost $110 billion. To fill this $110 billion hole that they’d dug in just one year, these 127 oil and gas companies went out and increased their net debt by $106 billion. But that wasn’t enough. To raise more cash, they also sold $73 billion in assets. It left them with more cash (borrowed cash, that is) on the balance sheet than before, which pleased analysts, and it left them with a pile of additional debt and fewer assets to generate revenues with in order to service this debt.

It has been going on for years. In 2010, the hole left behind by fracking was only $18 billion. During each of the last three years, the gap was over $100 billion. This is the chart of an industry with apparently steep and permanent negative free cash-flows:

Článek Wolfa Richtera jen potvrzuje tragickou situaci těchto společností. Od roku 2010, kdy  ”díra“ mezi výdaji a výnosy byla „pouhých“ 18 mld. USD, se do 31.3.2014 zvýšila na 109 mld. USD  (miliard za rok), přičemž je nutno k této sumě přičíst dalších 73 mld. USD z prodejů aktiv. Právě v tomto období čtyř let se produkce americké ropy rapidně zvýšila, ovšem za cenu astronomického nárůstu zadlužení. Aby toho nebylo dost , je ropa ze „ shale oil“ kvůli své kvalitě prodávána se slevou až 7 USD/b. Obzvlášť nezávidění hodnou pozici má Severní Dakota, která bez připojení na produktovody a s ohromnými vzdálenostmi k nejbližším rafineriím musí za dopravu připlácet okolo 15 USD za každý barel.

That state, which is at the center of the U.S. tight oil boom, is far from refineries and pipelines. Oil producers use expensive rail transport to carry their oil to market. The result is that North Dakota producers face a significant discount at the wellhead. For October the average discount was $15.40 per barrel below the U.S. benchmark Light Sweet Crude futures price.

Vládní organizace EIA (Energy Information Administration) ve svých prohlášeních tvrdí, že těžba z ropných formací je rentabilní ještě při cenách 60 USD/b. Tento optimistický údaj se ale zcela míjí s reálnými hospodářskými výsledky producentů a jejich finančními rozvahami, kdy již v minulých letech musely tyto firmy prodávat svá aktiva, a to při cenách WTI těsně pod 100 USD/b.

Dalším velkým problémem těžby „shale oil“ je drastický pokles produkce na jednotlivých vrtech (60-80 % během prvního roku těžby). Typickým příkladem je ropné ložisko Bakken, kde těžaři zvýšily v prosinci 2013 produkci (meziměsíčně) z nových vrtů o 89 000 b/den, ale pokles těžby ze starých vrtů činil 63 000 b/den (změna +26 000 b/den ). Po půl roce se těžba z nových vrtů zvýšila o 92 000 b/den,ale po odečtení ztráty ze starých vrtů byl čistý výnos pouze +20 000 b/den.

All the data is Crude + Condensate from the EIA’s International Energy Statistics and in thousands of barrels per day.

 

 Jaký je výhled

Pokud nezasáhne centrální vláda nebo se ceny ropy nějakým zázrakem nedostanou nad 100 USD/b , uvidíme likvidaci amerických „shale oil“ společností (ale i kanadských tar sands) v přímém přenosu. Prvním krokem bude omezení průzkumných prací a pozastavení uvádění nových vrtů do provozu. Stávající neproduktivní ropná ropná pole budou postupně zavírána, což bude mít negativní dopad na objem celosvětové produkce a tím i k mírnému nárůstu cen ropy.

Rusko a Saúdská Arábie by vzhledem k nízkým těžebním nákladům (asi 30 USD/b ) a vysokým devizovým rezervám neměly mít ve střednědobém horizontu výraznější potíže. Po vyčištění trhu od neproduktivních těžařských společností můžeme očekávat vzestup ceny ropy WTI a BRENT až nad 120 USD/b.

Milan Brejcha

Koho ohrožuje klesající cena ropy?

Sobota, Prosinec 6th, 2014

Vezmeme-li v potaz, že se zečtyřnásobil počet nakoupených put opcí na prosincový 2015 kontrakt amerciké WTI ropy na strike ceně 40 USD za barel na 880 na chicagské burze CME Group (spekulace na to, že se cena bude přibližovat této úrovni, přes 20 tis. kontraktů je na striku 50, naposledy klesla cena WTI ropy pod 40 v únoru 2009), tak se musíme ptát komu by takový scénař dlouhodobě pokračujícího poklesu uškodil? Je evidentní, že producentským zemím jako Rusko či slabším členům kartelu OPEC. Komu dalšímu?

Velmi se diskutují producenti břidličné vrty v USA. Zde je nutné rozlišit, kde konkrétně. Asi v nejznámější oblasti Bakken fields (oblast Severní Dakoty) jsou schopni být stále ziskoví i při ceně mírně nad 40 USD za barel, podle Mezinárodní energetické agentury (IEA). Při ceně 80 USD za barel se stává neprofitabilních 4% projektů zvláště v oblastech Mississippi Lime v Oklahomě či Tuscaloosa Marine Shale v Lousianě. Při poklesu pod 70 USD jako nyní se stává situace vážnější a problémy s rentabilitou budou mít v regionu Permian basin v klíčovém Texasu a Niobrara v Kolorádu. Podle studie IHS je schopno 80% americké břidlicové produkce pokrýt náklady při ceně v intervalu 50-70 USD za barel.

Mnohem větší trable pak mohou zaznamenat producenti z kanadských ropných písků. Ti i když spíše spoléhají na průměrnou cenu za delší časovou periodu, tak tato je v mnoha případech na úrovni i minimálně 100 USD za barel. Pohlédněme na dvacet potenciálně nejrizikovějších projektů, kde je patrné „vedoucí postavení“ u oněch kanadských ropných písků, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Dlouhodobě pokračující pokles ceny ropy pak bude jistě znamenat velké problémy pro společnosti jako Suncor či Canadian Natural Resources a další. Podle reportu Bank of Nova Scotia může v roce 2015 poklesnout produkce černého zlata v západní Kanadě o 15%.

Kromě producentů však mohou být postiženy na prvním místě společnost poskytující infrastrukturu u ropných projektů, to znamená technologii, project management, a tak dále pro vrtná pole. Tyto jsou závislé na nepřerušovaném průběhu projektů. Příkladem může být firma Schlumberger. Do problému se mohou dostat také při pokračujícím polesu ropy investoři do firem v oblasti alternativní těžby, které v mnoha případech vydaly dluhopisy s nízkým ratigem (junk bonds). Podíl tohoto dluhu činí dnes kolem 210 miliard USD, což je 16% z celkového junk bond trhu oproti 4% před deseti lety. Stejně tak banky (obvykle regionální), které poskytly ve větším rozsahu (pokud tvoří značnou část úvěrového portfolia) půjčky na tyto energetické projekty.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 301 481  pozic u kontraktů na WTI ropu na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 10 134  kontraktů více na nákup oproti předchozímu týdnu). Krátkodobý support u aktivního kontraktu je na 64,83 (týdenní na 62,70) a rezistence na 67,81.  Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního lednového 2015 kontraktu ropy WTI v tomto roce a dále její komoditní spread s kontraktem posunutým na prosinec roku 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jaká bude reakce ECB na klesající cenu ropy?

Sobota, Listopad 29th, 2014

Výrazný pokračující cenový pokles ropy na trhu, na který v podstatě OPEC nereagoval, může být jistým spouštěčem  pro ECB zahájit QE v pravém slova smyslu a to nakupováním vládních dluhopisů. Ať už je to časová shoda zasedání OPECu tento týden nebo ne, tak před pár dny vystoupil s obecným proslovem o důležitosti ekonomické a měnové unie (a také fiskální, bankovní a unie kapitálových trhů!) sám Mario Draghi a hlavně pak vice prezident ECB Vitor Constancio v Londýně zdůraznil nutnost současných opatření jako nákupů krytých bankovních dluhopisů a ABS (zřejmě nedostatečné) k dosažení bilance aktiv, které měla v roce 2012 a pakliže ne, pak v rámci právní kompetence banky začít dále skupovat vládní dluhopisy. Se slovem právní a také s případnou účinnosti mají dozajisté problém Němci. Například prezident Bundesbanky Jens Weidmann na počátku týdne znovu zopakoval legální problém související s touto metodou. Z tohoto titulu se jistě na dalším zasedání ECB 4. prosince velmi pravděpodobně  již nic  nezmění. Banka stále počítá s možným překvapením silné aukce TLTRO v polovině prosince, poté co v září to bylo je 82,6 miliard euro, pod původními odhady.

Pokles cen ropy je jistě ze spotřebitelského hlediska příznivý jev a zvyšuje reálný disponibilní příjem, nicméně taky vede k snížení inflačního očekávání a poklesu růstu mezd (a může i mít neblahé důsledky jako například jeden z faktorů v r. 1998 u defaultu ruského dluhu). Navíc nominální inflace se možná po poklesech dostane na číslo kolem 0 meziročně v prosinci a dále případně do záporu. Po neúspěšném TLTRO a záporných inflačních číslech se dozajista mohou probudit i Němci a dát Draghimu zelenou, možná již na začátku roku 2015.

Problémem je jistě také hloubka trhu krytých dluhopisů, zajištěných půjčkami, kde banka nakoupila doposud 13 miliard euro a to poslalo cenu rekordně nahoru a inverzně výnosy o 0,3 procentní body níže na 0,68% v průměru.  A jelikož jsou již tyto dluhopisy tak drahé a málokdo chce kupovat (viz. poslední problémy Nomury, Santander nebo irské AIB s jejich prodeji), tak také je málokdo chce prodávat (když ví, že ECB bude jejich nákupem na sekundárním trhu udržovat cenu výše) a tak se vydávají nové tranše méně a méně a tudíž načasování ECB s touto operací je do určité míry nešťastné a nepovede k žádoucímu efektu.

Trh dozajisté žije očekáváním akce ECB ve smyslu vládních dluhopisů a pakliže ty s krátkou splatností už nemají kam růst v podstatě, tak se jde po výnosové křivce k větší duracím a například 10-ti letý španělský dluh se pohybuje na 1,9% v porovnání s 2,16% stejné splatnosti amerického vládního papíru. Toto jistě přispívá stále k držení se cen dluhopisů i u amerických bondů relativně vysoko a to i krátkodobého dluhu, kde dochází k agresivním rozprodejům obvykle 3 měsíce před prvním zvyšováním klíčové sazby Fedu. V rámci honby za výnosem se jde, jen kde se dá a ECB tak může být příliš pozdě na hostině. V horším případě unie upadnout do ztracených dekád typu Japonska.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti leté (FGBL Bund) a 2-leté (FGBS Schatz) německé dluhopisy na burze Eurex ve Frankfurktu a jejich poměrový spread, kde je znatelná tendence u kratší splatnosti stagnace ceny, která nemá kam růst v podstatě a delší splatnosti honba za výnosem a zvýšené nákupy (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy klesá, obchodování na burze roste a co OPEC?

Sobota, Listopad 8th, 2014

Od konce léta můžeme pozorovat výrazný pohyb ceny ropy (pokles přes 20%).  Ať již jsou příčiny v slabém vývoji světové ekonomiky (převážně emerging markets) a relativního poklesu růstu poptávky, či v nadprodukci z důvodu břidlicové revoluce nebo omezování výpadků těžby a logistiky v regionu Dálného východu, tak je jisté, že to přináší benefity pro spotřebitele, ale na druhé straně zpozornění na straně producentů jako těch z kartelu OPEC.  Jeho případnou akci bude zajímavé sledovat na zasedání OPEC za pár dní 27. listopadu ve Vídni. V podstatě existují dva faktory ovlivňující případný výsledek jednání. A to ona klesající cena černého zlata a oproti tomu klesající podíl zemí OPEC na trhu s komoditou. V prvním případě se již vyskytly na trhu první informace ohledně vyjádření některých OPEC představitelů, že bude potřeba jednat pokud se cena dostane na úroveň kolem 70 USD za barel, což je v tuto chvíli u Brentu případný další pohyb přes cca 10 USD za barel níže (signalizace případného dna?). Na druhé straně stojí tento týden snížení prodejní ceny Saudskou Arábií v USA, což naznačuje obavy o pokles tržního podílu kartelu. Skutečně, podle vlastního reportu kartelu World Oil Outlook by do roku 2017 mohla poptávka po jeho ropě klesnout na 28,2 miliónů barelů za den (pokles o téměř 1 milión barelů za den), což je mimo jiné nejnižší číslo od roku 2000, tedy periody, kdy se komodita obchodovala za nějakých 30 USD za barel. V té době OPEC také zpozorněl a byl postupně sjednocen v dodržování produkčních limitů a stanoveného cenového pásma.  Cena začala, převážně z důvodu počátku expanze emerging ekonomik jako Čína, růst. Ztrácí-li kartel podíl, převážně na Severoamerickém kontinetu, pak musí hledat odbytiště jinde, například v Asii a další vývoj tohoto regionu bude tudíž rozhodující.

Otázkou je do jaké míry bude v tuto chvíli břidlicová těžba lukrativní, propadne-li cena o oněch dalších cca 10 USD za barel, to jistě ukáží čísla později. Nicméně, přistoupí-li skutečně OPEC na zasedání k omezení své produkce v intervalu 500 tisíc až 1 milión barelů za den, tak je na trhu nyní tato alternativa vnímána jako možný návrat ceny ropy zpět k hodnotám 90-100 USD za barel.

Situace dozajista není rovnoměrné u všech členů OPECu ve vztahu ceny komodity na trhu potřebné k vybalancování rozpočtů. Například podle Mezinárodního měnového fondu jen Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty jsou při současné ceně s to dobře balancovat. Podle jiných odhadů dokonce potřebuje Nigérie cenu 126 USD za barel a Venezuela dokonce až 162 USD za barel!

Poslední pohyby na trhu s černým zlatem jsou dozajisté živnou půdou pro burzovní obchody na komoditních burzách ať již na zdejší chicagské CME Group, která operuje NYMEX či atlantské ICE, kde se obchoduje živě Brent na její londýnské divizi. Kontrakt s Brentem pak zaznamenal v říjnu objem v průměru 736 tisíc kontraktů za den v porovnání s průměrem 600 tisíc kontraktů za den do konce září. V Chicagu to pak bylo v říjnu u WTI kontratku v průměru 698 tísíc lotů za den, 33% nárůst oproti dennímu průměru do konce září v tomto roce.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního prosincového 2014 kontraktu Brentu od roku 2012 a dále jeho komoditní spread s kontraktem posunutým  na konec roku 2015 (SOL Trader, týdenní data). Všimněte si  netradičního contanga za poslední měsíce, kdy se cena současného kontraktu začala pohybovat pod cenou kontraktu 2015 a z toho vyplývajícího výrazněji kleasjícího intrakomoditního spreadu. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pokles ceny ropy. Co když může vést k jiným dopadům, než se zdá?

Pondělí, Říjen 27th, 2014

O posledním poklesu ceny ropy na čtyřletá minima se mluví, že pomáhá Spojeným státům a řadě dalších zemí (Citibank odhaduje benefit na více než 1 bilión dolarů) a škodí hlavně Rusku. To je první pohled, logický. Při hlubším pohledu však uvidíme, že vítěz a poražený tohoto poklesu ceny ropy může být někdo jiný. Tento pohled nyní nabízím….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 17. října

Pátek, Říjen 17th, 2014

Jak jsou na tom “too big to fail” banky?  I když, někdy jsou tyto banky přezdívány na ” too big to jail”. Uvidíme, ale i některé z nich prochází významnou restrukturalizací. Například Citibank opouští trhy v 11 zemích, včetně České republiky. 

Referendum v Itálii o euru? I to je možné. Sledujte vývoj.

Saudská Arábie: zvykejte si na nižší ceny ropy. Tento článek si dovoluji nazvat povinnou četbou.

Dojde v Německu ke změně ekonomické politiky? Merkelová by jistě ráda…

 

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Září 15th, 2014

Pet: Jednoduchý rozklad o plynové situaci uveřejněný na Patrii –
mýtus tvrdí, že Evropa je příliš závislá na ruském plynu a nemůže tak riskovat vážné spory s touto zemí. Moskva se připravuje na vyvolání krize spojené se zimními dodávkami plynu. Evropa si ale musí uvědomit, že Rusko na ní závisí jako na nejdůležitějším odběrateli této komodity. A také se musí připravovat na to, aby zimu přečkala i bez ruského plynu. Putin se snažil zastrašit své evropské protějšky zmínkami o tom, že Kreml by mohl přesměrovat své dodávky plynu z Evropy do Číny. Na konci května najednou po deseti letech odmítání ustoupil čínským požadavkům na snížení ceny plynu a spokojil se s 350 dolary za tisíc metrů krychlových. To je o 42 % méně, než platí Litva. Tak nízká cena dokonce vyvolává riziko poklesu cen na celém Dálném východě, včetně ruských dodávek do Japonska – Rusko bude do Evropy stále posílat čtyřikrát více plynu než do Číny. Do Číny bude navíc proudit plyn ze Sibiře, která je stejně příliš vzdálená na to, aby zásobovala Evropu – přesto ale bude Rusko hrozit tím, že dodávky v zimě přeruší. Tyto hrozby mohou neutralizovat tři konkrétní kroky:
Evropská komise by měla zajistit úplné naplnění všech plynových zásobníků v EU. Rezervy by pak dosáhly 85 miliard krychlových metrů, což je více než polovina ze 163 miliard krychlových metrů, které Rusko do Evropy dodalo v roce 2013. Zadruhé, komise by měla najít dodavatele zkapalněného plynu, kteří by pokryli zbylých 78 miliard krychlových metrů. Dovozy by proběhly přes málo využité LNG terminály, které mají kapacitu 104 miliard krychlových metrů plynu. V roce 2013 ale byla z této kapacity využita jen čtvrtina, protože poptávka byla uspokojena zejména Gazpromem. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2721138/putin-padne-do-vlastni-pasti-evropa-se-obejde-i-bez-jeho-plynu.html

(neříkám, že některé věci jsou trochu dále od reality, ale to že tímto způsobem začínají uvažovat státy, je přece jen nadějnější, než čekat na Brusel. Nakonec nic nebrání tomu, aby resustitace V4 proběhla třeba na bázi řešení energetické krize, bo zcela jistě by se přidalo pobaltí i Slovinsko – třeba si český PM uvědomí, že může získat lepší body než se jen dívat jak se opakuje Moldavie a Gruzie v roce 2014, když “Mnichov II.” v Sevastopolu již proběhl.)

 

Oracle: @ Pet
“Krásna” analýza od Financial Times, lenže ako to už býva v takýchto tendenčných článkoch je v tom “pár” nedostatkov:
1) Japonsko a zbytok Ázie (teraz nerátajúc Čínu), je región kam Rusi môžu predať svoj plyn.
2) Celkovo EU je naozaj závislá od Ruského plynu len na 10%, ale keď pozrieme na rozdelenie podľa krajín, veci sa diametrálne zmenia:http://www.zerohedge.com/sites/default/files/images/user5/imageroot/2014/09/dependence%20on%20russia.jpg Koľko ekonomík sa položí nadobro?
3) Ako protiopatrenie Rusi na nás môžu dať embargo na 6-9 mesiacov. Čo asi urobia papaláši keď na nich vrhne hladný (aj na výrobu potravín je potrebná energia z plynu-pečenie a na chod strojov) a kvôli zime rozzúrený dav?
4) Ruské plynárenské firmy majú finančné zásoby na ustatie tých sankcií.
5) Zacieliť sa na ropné spoločnosti je tiež možnosť, ale tiež je to ekonomická samovražda už z vymenovaných dôvodov (o tom síce sa nepíše, ale aj to sa chystá).
6) Rusi tieto embargá môžu obísť viac než jedným spôsobom napr. použijú čínske alebo indické proxy (ktorá bude požadovať platbu v RMB/Yuanoch) na dodanie plynu a ropy, a ona značne nám to predraží pričom na profitoch budú spravodlivo deliť.
7) Rusi môžu nám prestať dodávať energetické nosiče a suroviny, a keby to nestačilo úplne uzavrieť svoj trh pred produktami z EU a USA (čo budú 3. strany obchádzať a budú mať na tom oni obrovský profit :) ).
8) De-dolarizácia sa prebieha v plnom prúde, Rusi nakoniec povedia nie na US$ a €, a budú dožadovať Rubeľ, meny svojich spojencov a/alebo zlato.

 

DEERRICK: akce plyn:

Henry Hub Natural Gas – okt 2014 3,750 25-9-2014 Krátká pozice Put 10 0,073 0,058 -5 800 1 411 USD 1 411 20,55

plyn je spolehlivá tiskárna byrevných papírků.

pak mám akci soja.Jsem tam trošku přitlačil po asi ne dobrém výpisu short put opce se strikem 1020.Jsem jich vzal na short call rovnou 50.

Soybeans – okt 2014 1.040,00 26-9-2014 Krátká pozice Call 50 10,750 10,000 -25 000 1 378 USD 1 378 6,98

Soybeans – okt 2014 1.020,00 26-9-2014 Krátká pozice Put 20 16,750 23,250 -23 250 -6 759 USD -6 759 -38,81

zatím je skore plus 1378:minus 6759.

zítra mi končí tahle opce,tak zase papírky se uvolní na další experimenty.

USDZAR 10,9350 09-9-2014 Krátká pozice Call 3 000 000 0,1044 0,0039 -11 700 301 500 ZAR 28 247 96,26

a mám nově pár EUR/NZD,jsem vzal rovných 10 milionů.Ať se banky potí se mnou.

EURNZD 1,5875 06-10-2014 Krátká pozice Call 10 000 000 0,0035 0,0059 -59 000 -24 000 NZD -19 828 -68,57

 

Petr Gejdos: Předpokládám, že jak čínské, tak ruské elity v politickém vedení obou zemí, jsou si vědomy více než velmi dobře, že v tomto bodě světového vývoje již není ani pro Rusko, ani pro Čínu cesta zpět a že se nejméně na přechodnou dobu z obou těchto zemí stali spojenci “na život a na smrt” !! Světová situace se totiž dostala do bodu, odkud již není návratu k již minulému stavu poklidného vývoje. Přitom se tak stalo nikoliv primárně z iniciatívy Ruska a Číny, nýbrž proto, že USA (= Západ) propásly ten bod zvratu, kdy měly USA celý vývoj “ve vlastní moci” a teď by to rádi ještě nějak zvratili. Ten okamžik zvratu nastal tehdy, kdy ekonomická síla a technologická úroveň BRICS překročila vcelku “nenápadně” určitou hranici a Západ se dnes již bez zemí BRICS nemůže obejít.

Dnes již řízení vývoje není v moci USA či Západu obecně. Země BRICS totiž technologicky v rozhodujících oblastech jsou již nejméně v rovnováze se Západem a zároveň země BRICS jsou v reálné ekonomice nad Západem v převaze. Dnes již to tedy není Západ, který si může dovolit uvalovat na někoho sankce, dnes již to spíše je Čína a ještě lépe duo Čína-Rusko, kdo může uvalit na někoho účinné sankce.

Oba tyto státy to samozřejmě dobře ví a pod dnes již zpozdilým tlakem Západu vlastně na tom tlaku paradoxně profitují. Dnešní snaha situaci zvrátit je již totiž pro Západ kontraproduktivní. Kdyby došlo k obchodní válce = lepší varianta světového vývoje, je do roka vymalováno a ekonomiky Západu přestanou de facto existovat.

Dnes tedy Západ na čele s USA má skutečně v posledním zbývajícím čase již pouze možnost zkusit využít zbývající snad ještě vojenskoou převahu. Ovšem ani zde již vůbec není jisté, že skutečně Západ vojensky nějakou převahu má. Každý den míru bez horké světové války je dnem, o který se přiblíží nevhnutelný a zdůrazňuji že brzký a rychlý kolaps Západu. JE VYSOCE PRAVDPODOBNÉ, ŽE TEN KOLAPS JIŽ PROBÍHÁ. A tedy je dost možné, že výsledek budeme znát již letos.

 

Hawkie: Po delší době jsem nějak nevydržel a budu přeci jen polemizovat s vybraným příspěvkem Jana Altmanna. I když Rusko pokládám za jisté nebezpečí právě pro uvedenou absenci západních tradic, tak počínání západních zemí mi připomíná šťourání klackem do sršního hnízda, jehož následky bývají bolestné pro obě zúčastněné strany a někdy není potěšen ani ten třetí. Navíc již žiji dost dlouho na to, abych viděl, že se věci mění na Západě k horšímu…
Problém je, že Putin and his melody boys (PHMB)si moc odlišně počínat asi nemůže.
V zemi, která má velmocenské tradice, kde žije stovky národů, včetně národů muslimských ser nedá vládnout podle vzorů z národních států. Samostatnou kapitolou Ruska jsou oligarchové, z nichž snad každý by se dal charakterizovat jako Ali Baba a čtyřicet tisíc loupežníků. Na tyhle chlapce platí jen pevná ruka, jak ukazuje příklad do mrtě rozkradené Ukrajiny.
Ztrátu strategických území (Krym, do jisté míry i vliv na Ukrajině) by mu neodpustila generalita ani expanzívní obyčejný Rus. V případě UA ještě přistupuje skutečnost, že v této oblasti jsou rodiny rozdělené hranicí, takže při soudržnosti rodin větší než na Západě (BTW, jeden z mých kolegů v práci má zde kořeny A JEZDÍ TAM) by zde ztratil hodně politických bodů. Což je na jednu stranu důkaz, že se poměry v Rusku přeci jen pomalu posunují k lepšímu.
Poměrně zapadla informace o tom, že Rusko získalo práva na využití rozsáhlých bohatých podmořských šelfů na Dálném východě a v Severním ledovém oceánu, kdde cestou práva zdůvodnili nároky.
Zajímalo by me, co má stran Ukrajiny kdo za lubem, protože otázka “Cui bono?” vychází pozitivně pro Rusko a PHMB (Prestiž, rozvoj některých výrob, zdůvodnění jistých hospodářských potíží před lidmi, upevnění strategických pozic na Krymu), tak pro USA (komedie a nepřítel pro lidi, zbrojní výroba ++, privátní zájmy příbuzných mocných, odstranění konkurence EU), ale EU skončí na kolenou (sanace dluhů Ukrajiny, záplava běženců, katastrofální zdravotní stav obyvatel UA- asi 1/4 je infikovaná HIV, vysoký výskyt TBC s tím, že vzniknou kolaterální náklady i na ochranu obyvatel starých členských zemí atd..)

 

Pet: k otázce ropy jsem našel 2 malé odkazy – Rusko a Írán se nedohodly ohledně odkupu íránské ropy – Během teheránských rozhovorů se Rusko a Írán nedokázaly dohodnout ve věci zvýšení spolupráce a vzájemných investic v různých odvětvích. Celkový objem spolupráce, jak píše TASS, může dosáhnout 8 miliard dolarů.http://www.lragir.am/index/rus/0/politics/view/38176
(Írán hledá cestu jak dostat svoji ropu do Evropy)

O dodávky energie se snaží a budou snažit i jiné středoasijské státy – Ázerbájdžánský prezident vydal dekret zjednodušující výstavbu plynovodu do Evropyhttp://abc.az/ru/news/main/83578.html

a jen úryvky z fundamentu – Ruská ropná firma Rosnefť znižuje počet zamestnancov a ťažbu a predáva podiely vo svojich sibírskych ložiskách

Medzinárodná agentúra Moody’s Investors Service zhoršila výhľad ratingu Brazílie zo stabilného na negatívny. Dôvodom je slabý výkon jej hospodárstva a rastúce zadlženie

Čína bola vlani už druhý rok po sebe tretím najväčším investorom v zahraničí. Podľa informácii čínskej štátnej tlačovej agentúry Nová Čína do zahraničia z krajiny vlani smerovali investície v rekordnej sume 108 miliárd USD. V porovnaní s predchádzajúcim rokom to bolo zvýšenie o 22,8 %. Informoval o tom v stredu spravodajský portál bbc.com.
Podľa údajov americkej organizácie The Heritage Foundation sa však v prvom polroku tohto roka objem čínskych investícií smerujúcich do zahraničia zmenšil – Čínska vláda v nedeľu oznámila, že uvoľní pravidlá pre investície čínskych firiem v zahraničí. Nové pravidlá nadobudnú účinnosť 6. októbra.
Teraz každú investíciu v zahraničí, ktorej hodnota je vyššia ako 100 mil. USD, musí schváliť ministerstvo obchodu. Avšak aj podľa nových pravidiel bude potrebný súhlas vlády na akékoľvek investície v zahraničí “v citlivých krajinách alebo regiónoch a tiež v citlivých odvetviach”.
Európska únia oznámila, že pridelí ďalších 10 miliónov eur na rozšírenie plynovodu Iaši – Ungheni v nadviazaní na plynovod Ungheni – Kišiňov na moldavskej strane.
Cieľom je poskytnúť alternatívne dodávky plynu do hlavného mesta Moldavska a znížiť závislosť na dodávkach plynu z Ruska
Ukrajina v súčasnosti nakupuje plyn cez Slovensko za 320 až 330 amerických dolárov za tisíc metrov kubických. Informuje o tom agentúra Interfax Ukrajina.
Ako dodáva, pre Ukrajinu tak v súčasnosti nie je výhodné nakupovať plyn z Maďarska, kde je cena 400 amerických dolárov za tisíc metrov kubických.
Ukrajina potrebuje ďalších 5 miliárd kubických metrov (m3) plynu, aby bez problémov prečkala nadchádzajúcu zimnú sezónu.Ukrajinská vláda sa bude snažiť vykompenzovať nedostatok znížením vykurovacích teplôt pre domácnosti, obmedzením dodávok pre priemysel a nahradzovaním plynu iným druhom paliva.
Európske plynárenské spoločnosti ohlásili pokles dodávok plynu z Ruska do Poľska, na Slovensko a do Rakouska. Špekuluje sa, že Moskva chce týmto spôsobom narušiť reverzný tok na Ukrajinu.

Významný faktor – referendum o samostatnosti Skotska

Sobota, Září 13th, 2014

Na konci týdne došlo ke zvýšené volatilitě na trzích a to ne jen v důsledku očekávaného jako novým sankcím vůči Rusku či zasedání amerického Fedu 16-17. září, ke se předpokládá změna slovního vyjádření ve smyslu dřívějšího zvyšování sazeb (i kdyby jen v rámci srovnání s tržním očekáváním,  kde budoucí úrokové kontrakty Fed funds futures odhadují méně zvýšení do roku 2016 než oficiálně Fed predikuje v tuto chvíli). Velmi závažným faktorem je událost referenda 18. září o nezávislosti a prakticky odtržení Skotska od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Doposud se jednalo jen o predikci jednoduchého zamítnutí, nicméně v posledních dnech se zdá, že se Ano a Ne tábory zdají vyrovnané. 307 letá historie Skotska ve společné Unii není niz zanedbatelného, a pokud odhlasováno, že je pro odloučení, pak to nemusí být navíc moc hladké ekonomicky, o čem svědčí hlasy obou táborů poslední dny. Například v pátek velmi silné prohlášení skotského politika Jima Sillarse, že dojde ke “dni zúčtování” s bankami a částečném znárodnění energetické společnosti BP.

Právě onen energetiký sektor je se zdá předmětem zájmu Skotska (respektive těch, kteří budou hlasovat Ano), kdy objevení zdrojů černého zlata v Severním moři v 70-tých letech vytvořilo základy dnešních střetů. Pakliže rozděleno podle pomyslné hranice, podle které jsou již například definovány pravidla rybolovu, pak by Skotsku připadlo 47% roční produkce plynu a 96% roční produkce ropy! V tomto smyslu si do jisté miry Skotsko představuje situaci napodobení vývoje Norska (mimo jiné mají podobnou historii,politickou tradici či počet obyvatel) , které je nezávislé na EU z důvodu právě energetického bohatství. Nicméně, je nutné si uvědomit, že Norsko zažilo počátky rozsáhlých zdrojů v Severním moři a má již téměř 900 miliardové (USD) investiční portfolio v národním fondu budované od 90-tých let, Skotsko by de facto začínalo v relativním vyjádření oproti Norsku tak říkajích od píky. Za jakých podmínek vyjadřuje asi nejlépe následující graf klesající produkce ropy a zemního plynu ve Spojeném království a její projekce do budoucnosti:

Odkuď tedy bude financovat Skotsko své veřejné výdaje, které jsou o cca 1 300 liber vyšší na hlavu než v Spojeném království jako celku? Podle centrálního scénáře skotské administrativy se očekává cena Brentu na 110 USD za barel a 14% růst produkce ropy a zemního plynu od 2013 do 2018, což by mělo zabezpečit příjem až 8,3 miliard liber do 2016 kupříkladu. Naopak britský Office of Budget Responsibility predikuje pokles příjmů z produkce ropy a zemního plynu z 4,7 miliard liber v 2013-2014 na 3,5 miliard liber do roku 2018-2019, to při ceně Brentu 99 USD za barel. V pátek zavřel aktivní kontrakt na Brent na americké burze ICE na 96,91. Vývoj produkce posledních let tedy nenahrává žádanému scénáři Skotska a ani vývoj ceny (bude se čistě hypotetiky po odtržení manipulovat cenu nahoru?). Co se týče případné druhé strany mince a to jest snížení nákladu, tak to je rovněž sporná otázka vzhledem k případné nutnosti rozšíření veřejného sektoru a funkcí, které jsou nyní realizovány britským aparátem.

Samostatou kapitolu pak tvoří, v případě rozdělení, zda bude zachována libra ve Skotsku, či zavedena damácí měna, případně euro? To by bylo dozajisté dále předmětem dalších diskusí. V posledních dnech se zdá, že se jedná spíše o nadmíru populistické výroky než konkrétní plány. Nicméně, na trhu se spekuluje s případným poklesem kurzu libry, což je patrné pozorovat ex-ante již od července. A to jako zcela změna trendu od počátku roku v rámci lepšího ekonomického vývoje Británie spojeného s nadprůměrným růstem cen nemovitostí o predikcemi brzkého zvyšování úroků BOE, což posilovalo libru. Navíc, nyní se podle průzkumu agentury Bloomberg 61% respondentů z řad analytiků domnívá, že v případě varianty Ano dojde k poklesu kurzu měny oproti americkému dolaru až o 10% (3% z nich dokonce předpokládá depreciaci více jak 10%). Libra je níže z lokálního maxima dosaženého v červenci přes 5%. Situace je tudíž nyní velmi zajímavá a v případě, že odloučení bude skutečně odhlasováno, turbulence se nemusí spustit jen na měnovém trhu.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na britskou libru na burze CME Group v Chicagu a jeho vývoj v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Články týdne – 12. září

Pátek, Září 12th, 2014

Deutsche Bank: “The Bubble must go on…”

Francie nebude plnit Maastrichtská kritéria alespoň do roku 2017

Čína a Rusko přechází ve vzájemném obchodu na vlastní měny. Nic překvapivého.

Setřásá zlato “slabé ruce”? Dost možná. 

Americké banky míří k dalšímu záchrannému balíku…

Pokud Skotové řeknou “ANO” nezávislosti, dopady na Velkou Británii budou velké.

Časopis Foreing Affairs a pohled na dění na Ukrajině…

Sankce proti Rusku už asi postihnou o velké západní ropné firmy