Články s tagem ‘Ropa’

Dvě malé společnosti profitující na LNG

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Před týdnem jsem věnoval článek o LNG jako takovém, dále o jedné velké společnosti. Dnes půjde o dvě společnosti. Akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se a NYSE. Jedna společnost je klasický těžař, druhá společnost se zabývá podpůrnými službami pro těžaře. Tato druhá společnost není mezi investory tolik známa, protože se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Arabské země uvažují o vlastních rezervách ropy uložených v Indii

Čtvrtek, Červenec 3rd, 2014

Před pár dny jsem psal o podmínkách vzniku “plynového OPECu”.

Nyní se zaměřím na trh s ropou, ale z pohledu o kterém se prakticky nemluví. Každou chvíli se dočteme, jak se změnily strategické rezervy ropy Spojených států či  jiných zemí. Jak se ale v této oblasti chovají země Arabského poloostrova těžící ropu?

Dvě z nich uvažují o vlastních strategických zásobách ropy. Jde o Kuvajt a emirát Abu Dhabí, mluví se o 2 miliónech tun. Rozumím, těžba se může z nějakého důvodu zadrhnout, proto se vyplatí mít pro vlastní potřebu strategické rezervy ropy.

Překvapilo mne však umístění těchto rezerv. Obě země totiž jednají s Indií, kdy by byly jejich rezervy uloženy. Indie se podle všeho nabídla sama, součástí smlouvy o uložení rezerv by Indie v případě potřeby měla přednostní přístup k jejich čerpání. Indie na tom má velký zájem, protože její vlastní rezervy nedosahují ani 30 denní spotřeby a plánuje jejich výrazné rozšíření.

V případě „nekrizových“ situací mohou obě ropné země nakládat s tam uloženou ropou dle svého uvážení.

Tohle vypadá na ukázkovou „win-win“ dohodu. Nepřekvapil by mě proto vznik dalších podobných dohod.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

“Plynový OPEC” – je vznik takové organizace nemožný?

Pondělí, Červen 30th, 2014

Organizace zemí vyvážejících ropy (OPEC) je na světě cca 40 let. Tomu, že vznikla a stále existuje, se nedivím. Na světě však ještě není Organizace zemí vyvážejících zemní plyn. Zřejmě to je dáno velkými rozdíly mezi hlavními exportéry zemního plynu (Rusko, Katar). Kdyby i tyto země byly bližší, „plynový OPEC“ by asi byl již dávno…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Saúdská Arábie zakládá Sovereign Wealth Fund

Pondělí, Červen 23rd, 2014

Před 10 dny jsem v rámci Článků týdne zveřejnil odkaz na článek informující o tom, že Saúdská Arábie založila vlastní Sovereign Wealth Fund.  Ponechal jsem bez komentáře a čekal, zda se nějaké objeví. Neobjevily, přitom jde o oznámení zásadního významu. Proto jí věnuji tento komentář. Zdaleka nejde o první fond tohoto typu (první se začaly objevovat…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Blíží se ropný šok?

Sobota, Červen 21st, 2014

Stejně jako v současné chvíli na trhu existuje zvýšená míra pocitu spokojenosti a v podsatě všichni věří, že americká centrální banka to má „plně v rukou“ tak říkajíc a může mít de facto akomodativní přístup do nekonečna, tak stejně se na geopolitické scéně zdá, že konflikt v Iráku mezi sunnitskými muslimy a vládními silami nemá až tak velkou sílu a nakonec se vyřeší bez nutnosti vojenské pomoci západních zemí? Prezident Obama sice posílá do Iráku kolem 300 vojenských poradců, ale do  jaké míry tito pomůžou zastavit rebely známé pod zkratkou ISIS, zůstává otázkou. Ti již podle informací (i když popíraných iráckou vládou) ovládli rafinérii v Baiji, která má kapacitu 30% všech rafinérií v zemi dohromady. ExxonMobil a BP začaly evakuovat zaměstnance z Iráku a to nejen na severu, kde se konflikt odehrává, ale hlavně, a to je důležité z jihu, kde jsou nejdůležitější ropná pole. Shell zatím váhá. Je tedy hádankou, kam až může konflikt přerůst a pakliže se dostane na jih země, tak jistě tento přeroste ve značnou krizi na trhu s ropou a povede k ropnému šoku.

Během posledních 70 let v, když byla v USA recese následována ropným šokem, tak cena ropy rostla během několika měsíců až rok a půl přes 50%. To dozajisté není nárůst ještě zaznamenaný nyní, americká ropa WTI posílila během 6 měsíců ani ne 20% (podobně Brent, i když ten měl v posledních dnech tendenci skutečně akcelerovat na ceně nahoru). Je to dáno zcela jistě rekordní produkcí břidlicových vrtů a ropných písků v Severní Americe. Celkově ropa a kondenzáty ropy a zemního plynu překonaly v USA objemově průměrnou výrobu z roku 1970. Produkce čistě ropy s 8,3 milióny barely za den se blíží rekordu z listopadu 1970, kde se jednalo o 10 miliónů barelů za den. Podívejme se na predikci americké vládní energetické agentury (EIA), kde se hranici z roku 1970 přibližuje v následujících letech. A také, jaká je kompozice produkce ropy z tradičních nalezišť a těch břidlicových včetně předpovědi, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Potenciální nedostatek na světových trzích z důvodu výpadku v Iráku neni tedy zase takový problém na americkém ropném trhu (pozor však, na trhu s benzínem, který zajímá domácnosti je však průměrná cena současně nejvyšší od roku 2008). Dovozy do USA z Dálného východu činí stejně jen kolem 13%, z čehož 8% jde ze Saudské Arábie. Proto není potřeba se nějak zvášť v Iráku angažovat, zvláště pokud to stojí značné prostředky ze státního rozpočtu a válečné výdaje byly v posledních letech předmětem značné kritiky vličů. To na první pohled. Ale co trhy jako Čína a další v Asii, které iráckou ropu živě importují? Čína pro zajímavost 1,5 miliónů barelů za den, což je polovina iráckých exportů ropy a představuje kolem 15% čínské spotřeby komodity.

Zahrnuto je však také na obrázku výše, jaký je produkční potenciál (křivka) v čase ať již u klasického pole nebo břidlicového. Je vidět, že u břidlicových dochází k vyčerpání velmi rychle a je nutno hledat další. Podle pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA) pak pro porovnání zachování produkce 1 miliónů barelů za den z břidlicových vrtů v Dakotě vyžaduje 2 500 nových vrtů ročně v porovnání s potřebou 60 konvenčních vrtů v Iráku pro těžbu stejného množství černého zlata. Je tak tedy vidět, že se jedná o značně intenzivní metodu těžby jak na kapitál, tak na práci a v mnoha zemích mimo USA se jedná u břidlicových vrtů o finančně náročné až nezajímavé podnikání, alespoň v tuto chvíli.

Proto představují konvenční ropná pole v Iráku velmi důležitý strategický bod. Zvláště, jedná-li se o světového proucenta z první světové desítky a pátého největšího v potvrzených nalezištích. Dvě ropná irácká pole Rumaila a západní Qurna-2 se pohybují take v první pětce světově nejdůležitějších vedle saudských Ghawaru a Safaniyi a kuvajtského Burganu.

Bude-li se konflikt vyostřovat a cena ropy dále posilovat, světová recese vyvolaná ropným šokem může být nasnadě. V investičních kruzích se hovoří o nebezpečné hladině 135 USD za barel u americké WTI ropy. Budeme proto velmi pozorně vývoj ceny monitorovat.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 508 447  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně, nárůst o 42 492 kotraktů oproti předchozímu týdnu. Jedná se o relativně extrémní velikost čitých pozic! Rezistence je u srpnového kontraktu na úrovni  107,68 USD a support na 106,55 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Trh ropy bojuje s nedostatečnou nabídkou

Úterý, Červen 17th, 2014

Bude Saúdská Arábie dodávat na trh rekordní množství ropy?

Ano, i když o to nijak nestojí, naopak. Bude to po ní požadováno, aby nahradila výpadek dodávek jiných zemí.  Je to výrazná změna. Vždyť loni v prosinci se na jednání OPEC ještě mluvilo o tom, že Saúdská Arábie ustoupí a omezí těžbu, aby vytvořila prostor jiným zemím.

Nyní se ukazuje, že dodávky Libye, Íránu a Iráku nevyužívají poskytnutý prostor a nedosahují předpokládaných úrovní., úrovně zásob vyspělých zemí jsou na pětiletých minimech (konkrétně od vrcholu ropy těsně pod 150 dolary v roce 2008). Těžba ve zmiňovaných třech zemích se sotva v dohledné době výrazně zvýší. Nejkomplikovanější je situace v Iráku, zasluhující si separátní analýzu.

Suma sumárum Saúdská Arábie musí dodávat na trh 11 miliónů barelů denně, aby pokryla zmiňované výpadky.  Během května Saúdská Arábie těžila 9,7 miliónu barelů denně, maximální denní kapacita podle jejich vyjádření činí až 12,5 miliónu barelů. Prozatímní krátkodobý rekord bylo z loňského léta, kdy těžila cca 10,5 miliónu barelů, čtvrtletní maximu 10,2 miliónu barelů je z konce roku 1980.

Aktuální těžba ve Spojených státech se pohybuje na třicetiletých maximech – nyní se pohybuje kolem 8,5 miliónu barelů denně. Čína naopak navyšuje strategické rezervy co to jde.

Zda se Saúdské Arábii opravdu podaří zvýšit těžbu na 11 miliónů, uvidíme. Jakékoliv další klesání strategických již nízkých strategických rezerv bude signálem, že nabídka ropy opravdu chybí.

Cena ropy by pak reagovalo “neadekvátně” ,tedy více. než se dnes předpokládá.

 

P. S.

Výše popsané je i důvodem, proč nejsou nijak uplatňovány sankce proti ruským dodávkám ropy do Evropy. Nebylo by totiž, kde jinde brát. Zvláště při současném vývoji v Iráku.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?

Pondělí, Červen 9th, 2014

Jaká je ideální válka? Taková, do které nemusíte vstoupit, kdy se ale nepřítel rozkládá sám a vy jen ten rozklad sledujete. Přesně o toto se snaží Rusko. Nevstoupit do války na Ukrajině, ale ochránit tam své zájmy. Musíte mít čas na své straně a nespoléhat na pomoc zvenčí. Hrozí tak válka s Ruskem? Nevěřím. Nevěřím ani…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 30. května

Pátek, Květen 30th, 2014

Obama signalizuje změny v americké zahraniční politice – britský komentář

Následuje komentář proč se Spojené státy na Ukrajině chovají tak, jak se chovají

Evropská unie, Rusko a Ukrajina hledají cestu, jak překonat problémy s dodávkami plynu. Podle posledních zpráv to vypadá, že vše je na dobré cestě.

Střední třída sotva udrží životní standardy střední třídy

Stále věříte v budoucí dodávky plynu ze Spojených států do Evropy?

Pátek, Květen 23rd, 2014

Jejich pravděpodobnost výrazně klesá.

Stačí se podívat na vývoj amerických zásob ropy. Před pár dny federální úřady snížily stav zásob břidlicové ropy v jejich největším ložisku (Monterey v Kalifornii) na dvacetinu, konkrétně o 96% – z 13,7 miliard barelů na 600 miliónů Toto ložisko představuje dvě třetiny těchto zásob Spojených států.

I kdyby se zbývající ložiska takovéto revize zásob nedočkaly, klesly zásoby břidlicové ropy ve Spojených státech o více než polovinu.Že by nedošlo k žádným revizím je po tomto vývoji málo pravděpodobné.

Jestli se něco podobného stane i na dalších ložiskách, je celý slavný boom pryč. A co když se něco podobného stane i s podobnými zásobami zemního plynu? Takovéto riziko nelze vyloučit. Rázem by byly slibované dodávky plynu do Evropy (místo Ruského) postavené na vodě. Už teď jsou méně pravděpodobné, než byly před týdnem.

Mimochodem, tato událost byla jednou ze zmiňovaných šedých labutí.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Bude Amerika vyvážet konečně ropu?

Pátek, Květen 16th, 2014

Tématem týdne v USA dozajisté je znovunastolení otázky uvolnění zákazu exportů kvalitní ropy, jejíž produkce dosáhla minulý týden 28-letého maxima. Zákaz je v platnosti od roku 1973 po uvalení  Arabského ropného embarga. Produkce amerického černého zlata narostla o 78 tisíc barelů za den na 8,43 miliónů barelů za den, což je nejvíce od října 1986. USA v minulém roce uspokojila poptávku domácí produkcí a zásobami z 87% a v prosinci dokonce z 90%, nejvíce od března 1985. Podle vládní agentury Energy Information Administration (EIA) činí predikce produkce průměrně  8,46 miliónů barelů za den v tomto roce a v 2015 pak 9,24 miliónů barelů za den (podobné tomu co produkuje Saudská Arábie nyní). Jelikož jsou importy na nejnižších úrovních za poslední  léta, rostoucí produkce daná alternativníma metodama těžby (především v Dakotě a Texasu) vybízí určitý podíl vyvážet.

Ministr energetiky USA Ernest Moniz tuto možnost potvrdil tento týden v doposud nejvýraznějším prohlášení po skončení dvoudenní energetické conference v Soulu. Nastínil fakt, že americké rafinérie jsou kapacitně plně v provozu a mají dostatek domácí ropy pro zpracování. Potenciální uvolnění je podle něho v současné době předmětem studií více agentur, které mají přijít s doporučením pro vládu a zákonodárce.

Diskuze probíhá a hlavními body jsou vlivy na producenty ropy, kteří by zajisté benefitovali v kontrastu s americkými  spotřebiteli jak na straně domácností, tak průmyslových konzumentů, jež se obávají nárůstu cen. Samostatnou kapitolu pak tvoří vliv na životní prostředí. Nejdiskutovanější pak je onen vliv na cenu americké WTI ropy, jež stále poskytuje diskont vůči severomořskému koši rop Brent. Realitou je že z onoho spreadu profitují především rafinérie, resp. ty, které jsou vybaveny zpracovávat americkou ropu a následně kótují ceny dle světových cen (obvykle Brentu). Jiné rafinérie nejsou schopny zpracovávat “lehkou” domácí ropu a zpracovavájí stejně komoditu z Kanady, Mexika či Venezuely. Co se týče produktů jako benzínu, který zajímá ve značné míře domácnosti, tak na základě údajů z ledna 2014 se vývozy produktů zvýšily za posledních osm let čtyřnásobně na 3,6 miliónů barelů za den. V roce 2013 USA vyvezly, hodnotově vyjádřeno, 150 miliard USD produktů černého zlata! Navíc, více dostupné ropy na světových trzích bude mít vliv na tlaky na cenu dolů (relativně však vzhledem k rostoucí poptávce z důvodu opětovného komoditního supercyklu nastoleného emerging market ekonomikami).

Kolik pak může USA vyvézt, aby neohrozila cenově domácí spotřebitele? 5-6% maximum? Ne mnoho, tedy relativně. Toto číslo je pak nejblíže realitě, zbytek stejně bude muset zůstat na domácím trhu vzhledem k současné nabídkově poptávkové bilanci ropy a produktů USA. Pohlédněme na bilance jdnotlivých hlavních zemí (modře produkce, červeně spotřeba), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Podobné diskuse se v posledních letech týkaly rovněž exportů zemního plynu. Stejně tak byly v Kongresu namítky prudkého nárůstu cen a chemické koncerny rovněž toto značně odmítali. I přes odpor se podařilo prezidentu Obamovi jednostranně prosadit sedm vývozních politik. Do jaké míry toto způsobilo nárůst cen plynu? Ta rostla z důvodu ukrutné zimy v USA před pár měsící, nyní je opět v sestupném trendu. Existuje předpoklad, že se uvolnění exportů povede i u ropy. A pakliže ano, určitě pak může dojít k úplné eliminaci spread cen rop Brent a WTI.

Podobné diskuse se v posledních letech týkaly rovněž exportů zemního plynu. Stejně tak byly v Kongresu namítky prudkého nárůstu cen a chemické koncerny rovněž toto značně odmítali. I přes odpor se podařilo prezidentu Obamovi jednostranně prosadit sedm vývozních politik. Do jaké míry toto způsobilo nárůst cen plynu? Ta rostla z důvodu ukrutné zimy v USA před pár měsící, nyní je opět v sestupném trendu. Existuje předpoklad, že se uvolnění exportů povede i u ropy. A pakliže ano, určitě pak může dojít k úplné eliminaci spread cen rop Brent a WTI.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 417 245  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně. Rezistence je u červnového kontraktu na úrovni  103,40 USD a support na 100,90 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Poptávané energetické zdroje Ruska

Sobota, Květen 3rd, 2014

V posledních dnech se hodně hovoří o uvalení sankcí proti Rusku z důvodu konfliktu na Ukrajině. I když se může zdát na první pohled o jednoduchou proceduru, tak opak je pravdou a v reálu se spíše jedná o rozhodnutí podobná, přeneseně řečeno, neurochirurgickému zákroku. Pohledem na cenu ropy na světových trzích, vývoj je už léta po eskalaci finanční krize stabilní a v USA jsou rekordní zásoby, podle reportu vládní agentury pro energetiku US Energy Information Administration, přes 399 miliónů barelů! Ropy je tedy dostatek, v nejhorším případě USA zruší zákaz exportů? Pro tuto chvíli ano, nicméně do buducna jí nemusí stačit, jak jsme již několikrát na serveru zmínili z důvodu opětovného návratu k vyšší ekonomické aktivitě v zemích BRIC a dalších emerging ekonomikách zvláště. Co se týče dalších nekonvenčních zdrojů ropy a plynu, je Rusko naprosto klíčové a potenciální rezervy se odhadují v obrovských číslech. Pohlédněme na mapu jako konvenčních tak alternativních nalezišť v této zemi onshore i offshore:

Jedná se o pole v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři. A tak i po zavedení sankcí na některé představitele klíčových ruských firem (nikoli na energetické společnosti jako takové) zůstávají západní giganti jako BP, Shell a také americká Exxon Mobil zainteresování v ruských projektech a nejsou žádné známky, že by tento postoj měnily. BP vlastní téměř 20% podíl v největší státem vlastněné ruské ropné firmě Rosněft. Exxon s touto ruskou firmou má zase joint venture spolupráci v Arktidě. Shell se podílí na projektech kapalného zemního plynu ve východním Rusku, a podobně. Podle předpovědí Exxonu se jedná o potenciální naleziště s kapacitou přes 9 miliard barelů ropy, což je více jak jedna třetina současných potvrzených rezerv tohoto texaského gigantu a největší veřejně obchodované energetické firmě na světě. Pro britskou BP pak je Rusko zdrojem jedné třetiny celkové produkce ropy a zemního plynu dohromady, více než společnost těží v USA. Rusko je největší světový producent ropy s více jak 12% podílem a denní kapacitou 10,73 miliónů barelů za den a také s ohledem na kvóty OPECu a limitaci Saudské Arábie, je Rusko největší světový exportér ropy a zemního plynu dohromady.

Samozřejmě, nejsou to jenom producentské společnosti těchto energetických komodit, ale také dodavatelé techniky do energetického průmyslu jako General  Electric. Například ruský Gazprom, největší světový vývozce zemního plynu, měl v roce 2013 kapitálové výdaje kolem 24 miliard USD. Uplatněný výrazných sankcí tedy může znamenat velký zásah do bilancí západních firem.

I přes zavedení sankcí na některé významné osoby ruského energetického průmyslu  a zveřejnění hospodářských výsledků například Exxonu za první kvartál horších meziročně, se akciím firmy na burze relativně daří.  Následky uplatnění sankcí nejsou nikdy viditelné krátkodobě a je nutno vyčkat na případné dopady. Exxon zveřejnil výsledky, které byly nad očekávání analytiků, zisk 2,12 USD na akcii oproti odhadu 1,88 USD na akcii (pokles o 2 centy meziročně). Lepší než očekávaná čísla jsou byla dána především zásluhou kruté zimy v USA a nárůstem průměrné prodejní ceny zemního plynu firmy o 49%. Zásoby zemního plynu jsou v USA z důvodu čerpání v zimě v tuto chvíli na více jak desetiletém minimu, nicméně poslední týdenní report signalizoval jejich nadprůměrný růst. Na jaře a podzim je poptávka minimální (klimatizace a topení pak spíše v létě a zimě).

Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj na Ukrajině a uplatňování postupu západních zemí vůči Rusku, nejedná se vůbec o jednoduchou záležitost.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 443 574  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně (mírné snížení o 8 340 kontraktů na nákupní straně oproti předchozímu týdnu).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Ruská ekonomika – rizika a plány do budoucna

Pondělí, Duben 28th, 2014

Tuto analýzu věnuji ruské ekonomice a její budoucnosti. Nebudu se zaměřovat na ruské chování na finančních trzích či na to, zda zavedou zlatý rubl nebo nikoli. Soustředím se na ruský zahraniční obchod plus aktuální projekty probíhající v ruské infrastruktuře, které mají za úkol omezit rizika ruské ekonomiky. Největším rizikem je minimální diverzifikace – závislost na jednom…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Americká ropa a zacházení s ní

Pátek, Duben 18th, 2014

O ropě se píše v tisku prakticky denně, o její těžbě, její spotřebě, ceně. Spojené státy hrají na tomto trhu jednu z klíčových rolí, tak jsem se na ně podíval. Ne tak na to, na co ji používají, ale co s ní dělají.

To, že Export surové ropy je ve Spojených státech zákonem zakázán zřejmě řada čtenářů ví. V roce 2013 přitom Spojené státy exportovaly rekordní množství ropy. Zákaz exportu se totiž vztahuje pouze na export surové ropy, nikoliv na export zpracovaných ropných produktů.

Objem exportu byl rekordní za posledních 30 let – téměř 1,4 miliardy barelů ropných produktů. Přepočítáme-li to na absolutní částky, dostáváme se na stovky miliard dolarů. O téměř třetinu exportu se stejnou měrou podělily Mexiko s Kanadou, čtvrtina pak šla do Jižní Ameriky. Export do Kanady jsem nečekal, když se pořád mluví o tok, jak Kanada těží množství ropy z písků v provincii Alberta.

Kdyby jen to, najdou se i jiné zajímavosti. Třeba Kalifornie musí ropu dovážet ze zahraničí. Proč? Protože ji nemá jak získat na domácím trhu. Ne, že by je jiné státy (Texas, Aljaška) neuměly vytěžit, ale není jak ropu do Kalifornie dopravit.

Ropovodů je málo. To mě nepřekvapuje, jejich stavba není nic jednoduchého ani levného. Zvláště v době NIMBY přístupu, kdy se občané brání jakékoliv průmyslové stavbě ve své blízkosti.

Netušil jsem však, že je problém i s přepravou tankery. Je snadnější najít tanker na dovoz ropy třeba ze Saúdské Arábie než na dovoz ropy z Aljašky.

Může za to zákon z roku 1920, kdy pro plavby lodí mezi dvěma přístavy na americkém území platí přísná pravidla. Musí jít o lodě fyzicky vyrobené ve Spojených státech, plující pod americkou vlajkou, vlastněné americkým občanem a posádku kterých tvoří výhradně američtí občané. Takových tankerů je málo a jejich kapacita je nedostatečná.

Trh s ropou ve Spojených státech není vůbec jednoduchý.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

Vykopli Obamu ze Saúdské Arábie? Chtěl po ní Obama pomoc proti Rusku?

Pondělí, Duben 7th, 2014

Po cestě po Evropě se americký prezident Obama vydal na cestu do Saúdské Arábie. Na rozdíl od evropské části cesty se nad touto cestou objevila řada nejasností a spekulací. Na úvod cesty proběhlo dvouhodinové setkání mezi čtyřma očima. Potud je vše jasné. Co se však dělo poté? Informace se silně rozcházejí. A to není v dnešní…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Arabský poloostrov a tamní vývoj

Čtvrtek, Březen 27th, 2014

Ukrajina a její vývoj plní přední stránky světových novin. Konflit mezi Saúdskou Arábií a Katarem (např. stahování velvyslanců není běžná událost) byl v řadě médií pouze zmíněn a tím to ustalo. Proto jsem se rozhodl mu věnovat podrobněji. I když napětí mezi těmito dvěma zeměmi není nic nového.

Katar je poslední dobou využíván Muslimským bratrstvem jako jeho základna (když ho loni vyhnali z Egypta). Z Kataru stáhla velvyslance řada zemí, některé to naopak odmítli udělat (např. Kuvajt či Omán). Izolace Kataru není vůbec jednoduchá (mimochodem má obrovské zásoby zemního plynu, konkurenceschopné s těmi ruskými), na světové scéně se chová velmi pragmaticky – spolupracuje s arabskými země či Íránem, ale i USA (mají zde regionální velitelství a a obrovskou námořní základnu) nebo Izraelem.

Na první pohled se může zdát, že Saúdská Arábie se na Arabském poloostrově, potažmo Perském zálivu, dostává do čím dál větší izolace. Na druhý pohled mohou být tyto kroky vnímány jako snaha distancovat se alespoň trochu od Spojených států. Zvláště královská rodina pokud cítí vnitřní neklid v této zemi a je zde řada možností dalšího vývoje. Všimněme si nedávné cesty člena královské rodiny do Pakistánu, nyní do Číny.  Jistě to nejsou jen plané výlety.

Celkově vzato, při pohledu na vývoj na Ukrajině bychom neměli zapomínat na rostoucí neklid na Arabském poloostrově, tedy na místě, odkud řadu let již větší neklid nepřišel. Všem se může změnit a pak se nebudeme divit…

 

Nepokoje na Ukrajině – hraje se o ropu v Perském zálivu?

Úterý, Březen 18th, 2014

Pokud chcete nějakou zemi oslabit, začněte tím, že oslabíte jeho spojence. Co by to znamenalo v dnešní situaci? Mohou být proto být nepokoje na Ukrajině prostředkem k oslabení Íránu? Mohou. A nemusí to být tak přitažené za vlasy, jak se na první pohled může zdát.

Předpokládejme, že hlavním cílem je Írán. Ten má však mocné ochránce, které je nutno nejdříve oslabit, ideálně až ochromit. Nejmocnějším ochráncem je Rusko, proto je třeba jej oslabit, ideálně na několika frontách současně.

Jakmile by došlo k oslabení Ruska, následovalo by oslabení Sýrie. Co spojuje strategická pozice Ukrajiny a Sýrie? Je to síť plynovodů, jak na Ukrajině (psal jsem o nich již v prosinci), tak i v Sýrii (psal jsem o nich již loni v září), v obou případech plynovody směřují stejným směrem.

Jestliže by byla oslabena pozice Sýrie, oslabila by se následně i pozice Íránu. A to je to, co Spojené státy potřebují – získat kontrolu nad ropou v Perském zálivu.

Rusko si j zřejmě vědomo snahy oslabit jeho pozici, proto se chová tak, jak se chová. Je si vědomo, že největším rizikem je nadměrná eskalace rizik, to, že by se situace vymkla z rukou. Proto se snaží riziko zvýšit a zastavit další akce proti němu.

A jak nejrychleji oslabit Irán a Ruskou současně? Poklesem ceny ropy a plynu. Schválně, uvidíme časem.

Divokou kartu drží Čína, která může být nezamýšleným vítězem.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Čína a její spotřeba komodit

Čtvrtek, Únor 27th, 2014

Ve svém článku minulý týden jsem se věnoval komoditě, kterou Čína dováží a stále více dovážet bude ze Spojených států.

Čína a její poptávka je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících globální poptávku po komoditách. Je největším importérem železné rudy, mědi a dalších významných komodit. Proto je jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky (a doprovodný pokles poptávky) vnímáno jako tlak na ceny komodit.

Jaký tedy byl vývoj za posledních 10 let?

Sečteno dohromady, podle BP World Enrgy Review, Čína aktuálně spotřebovává více energie než Spojené státy, a o přibližně o čtvrtinu. Většinu čínské spotřeby energie zajišťuje 35 největších měst, kde však žije necelá pětina obyvatel. Proto v Číně je stále velký potenciál pro nárůst spotřeby energie.

Hlavními zdroje energie v Číně zůstává ropa a uhlí, tak se na ně podíváme.

Import ropy se zvedl z 1,5 miliónu barelů ropy denně na téměř 2 miliony barelů ropy za den.  Není se co divit, vždyť v Číně se nyní prodává cca 20 miliónů aut ročně, před deseti lety se v Číně prodávalo kolem 3,5 miliónu aut za rok.

Kde je růst importu mnohem výraznější je uhlí. Jen za poledních pět let stoup, dovoz na téměř trojnásobek, za 10  let došlo k jeho nárůstu na přibližně třicetinásobek.

Pokud jde o kovy, od roku 2005 roste dovoz Číny o 15% ročně, u niklu dokonce o 85% ročně.

Sledujte Čínu a její chování na trhu komodit.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Rusko a jeho zájmy mimo Evropu a Asii

Pondělí, Únor 24th, 2014

To, že se Rusko snaží rozšiřovat svůj vliv (hlavně díky dodávkám energií) v Evropě a Asii není nic nového. Nyní se Rusko snaží rozšířit svoji expanzi i do Střední Ameriky a Afriky. Jak? Ač se to nezdá, možností. jak posílit svůj vliv Rusko tolik nemá. Proto využívá jakoukoliv příležitost. Začnu Latinskou Amerikou. Poté, co v Mexiku padl…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Ropa reaguje na geopolitická rizika

Sobota, Únor 22nd, 2014

Asset manažeři drží podle reportu americké komise pro komoditní trhy v týdnu do 18.2. rekordní pozice v kontraktech na ropu WTI na nákupní straně. Kombinovaně pak obchodníci mimo zajišťovatele přes 440 tisíc kontraktů! Je to nejen vlivem kruté zimy v USA a zvýšené poptávky po produktech jako topný olej, kde jsou zásoby o 22% níže oproti pětiletému průměru a poptávka o 6% výše oproti minulému roku. Rovněž tak, v souvislosti s geopolitickými událostmi ve světě se není čemu divit. O situaci na Ukrajině a energetických souvislostech v rámci EU psal již Jan Dvořák.

Není to však jenom Ukrajina, jež se média věnují především, a to i zde v USA. Z pohledu amerického spotřebitele se jedná o velmi závažnou situaci ve Venezuele. Ta se řadí mezi 5 nějvětších dodavatelů ropy do USA, které i když mají být v nejbližší době energeticky nezávislé, tak samozřejmě importují také obrovské objemy černého zlata ze zahraničí. Pohlédněme na vývoj dovozů ropy a produktů do Ameriky od 80. let minulého století:

Nepokoje ve Venezuele vyprovokované vysokou inflací 56% a nadměrným zahraničním dluhem jistě nesvědčí momentálně ropnému průmyslu, na kterém tato země staví.  Vládní finance jsou v problémech a nejsou s to profinacovávat dluhy subjektům v energetickém průmyslu. Ale, také jeden z dalších zdrojů ropy pro americký trh z Nigérie na tom není nejlépe. Tam se jedná o vážné nedostatky v příjmech  země z prodejů ropy a vnitropolitické tahanice s těmito spojené, což nepřispívá hladkému průběhu obchodní činnosti.

Nicméně nejsou to jen USA, které jsou značně závislé na ropě z Jižní Ameriky a Afriky. Zatímco importy černého zlata Čínou od klasických dodavatelů jako Saudská Arábie a Kuvajt stagnovaly nebo poklesly v roce 2013, tak dovozy ze západní Afriky se zvýšily o zajímavých 32%. Čína  má být podle americké vládní Energetické informační agentury (EIA) v tomto roce největšám světovým dovozcem ropy. Indie, která je značně energeticky nesoběstačná, podle dat za minulý rok, zvýšila podíl importů ze zemí Latinské Ameriky z 10 na 20%. To znamená, že nepokoje a problémy v těchto regionech se zvyšujícím se podílem na vývozech ropy do klíčových rozvíjejích se trhů mají značný vliv na globálním energetickém trhu.

Který průmysl může na rostoucím zájmu emerging ekonomik o nové regiony dodavatelů profitovat? Je nutno si uvědomit, že například vzdálenost ze západní Afriky do Číny je zhruba třikrát větší než do Spojených států a ropa se musí nějak přepravit. Pakliže se USA budou stávat postupně energeticky nezávislé a Asie naopak zvyšovat importní poptávku (která má neobvyklý potenciál), pak zcela jistě přepravní průmysl a výroba lodních tankerů.

Současný aktivní kontrakt na americkou ropu WTI od počátku roku výrazněji posílil, další vývoj bude jistě závsilý na dalším vývoji geopolitické situace. Support se nachází na hodnotě 101,99 a rezistence na úrovni 102,47. Závěrem se pojďme podívat na jeho cenový vývoj na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group a také na komoditní spread s ropou Brent za poslední měsíce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: