Články s tagem ‘Ropa’

Vykopli Obamu ze Saúdské Arábie? Chtěl po ní Obama pomoc proti Rusku?

Pondělí, Duben 7th, 2014

Po cestě po Evropě se americký prezident Obama vydal na cestu do Saúdské Arábie. Na rozdíl od evropské části cesty se nad touto cestou objevila řada nejasností a spekulací. Na úvod cesty proběhlo dvouhodinové setkání mezi čtyřma očima. Potud je vše jasné. Co se však dělo poté? Informace se silně rozcházejí. A to není v dnešní…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Arabský poloostrov a tamní vývoj

Čtvrtek, Březen 27th, 2014

Ukrajina a její vývoj plní přední stránky světových novin. Konflit mezi Saúdskou Arábií a Katarem (např. stahování velvyslanců není běžná událost) byl v řadě médií pouze zmíněn a tím to ustalo. Proto jsem se rozhodl mu věnovat podrobněji. I když napětí mezi těmito dvěma zeměmi není nic nového.

Katar je poslední dobou využíván Muslimským bratrstvem jako jeho základna (když ho loni vyhnali z Egypta). Z Kataru stáhla velvyslance řada zemí, některé to naopak odmítli udělat (např. Kuvajt či Omán). Izolace Kataru není vůbec jednoduchá (mimochodem má obrovské zásoby zemního plynu, konkurenceschopné s těmi ruskými), na světové scéně se chová velmi pragmaticky – spolupracuje s arabskými země či Íránem, ale i USA (mají zde regionální velitelství a a obrovskou námořní základnu) nebo Izraelem.

Na první pohled se může zdát, že Saúdská Arábie se na Arabském poloostrově, potažmo Perském zálivu, dostává do čím dál větší izolace. Na druhý pohled mohou být tyto kroky vnímány jako snaha distancovat se alespoň trochu od Spojených států. Zvláště královská rodina pokud cítí vnitřní neklid v této zemi a je zde řada možností dalšího vývoje. Všimněme si nedávné cesty člena královské rodiny do Pakistánu, nyní do Číny.  Jistě to nejsou jen plané výlety.

Celkově vzato, při pohledu na vývoj na Ukrajině bychom neměli zapomínat na rostoucí neklid na Arabském poloostrově, tedy na místě, odkud řadu let již větší neklid nepřišel. Všem se může změnit a pak se nebudeme divit…

 

Nepokoje na Ukrajině – hraje se o ropu v Perském zálivu?

Úterý, Březen 18th, 2014

Pokud chcete nějakou zemi oslabit, začněte tím, že oslabíte jeho spojence. Co by to znamenalo v dnešní situaci? Mohou být proto být nepokoje na Ukrajině prostředkem k oslabení Íránu? Mohou. A nemusí to být tak přitažené za vlasy, jak se na první pohled může zdát.

Předpokládejme, že hlavním cílem je Írán. Ten má však mocné ochránce, které je nutno nejdříve oslabit, ideálně až ochromit. Nejmocnějším ochráncem je Rusko, proto je třeba jej oslabit, ideálně na několika frontách současně.

Jakmile by došlo k oslabení Ruska, následovalo by oslabení Sýrie. Co spojuje strategická pozice Ukrajiny a Sýrie? Je to síť plynovodů, jak na Ukrajině (psal jsem o nich již v prosinci), tak i v Sýrii (psal jsem o nich již loni v září), v obou případech plynovody směřují stejným směrem.

Jestliže by byla oslabena pozice Sýrie, oslabila by se následně i pozice Íránu. A to je to, co Spojené státy potřebují – získat kontrolu nad ropou v Perském zálivu.

Rusko si j zřejmě vědomo snahy oslabit jeho pozici, proto se chová tak, jak se chová. Je si vědomo, že největším rizikem je nadměrná eskalace rizik, to, že by se situace vymkla z rukou. Proto se snaží riziko zvýšit a zastavit další akce proti němu.

A jak nejrychleji oslabit Irán a Ruskou současně? Poklesem ceny ropy a plynu. Schválně, uvidíme časem.

Divokou kartu drží Čína, která může být nezamýšleným vítězem.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Čína a její spotřeba komodit

Čtvrtek, Únor 27th, 2014

Ve svém článku minulý týden jsem se věnoval komoditě, kterou Čína dováží a stále více dovážet bude ze Spojených států.

Čína a její poptávka je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících globální poptávku po komoditách. Je největším importérem železné rudy, mědi a dalších významných komodit. Proto je jakékoliv zpomalení čínské ekonomiky (a doprovodný pokles poptávky) vnímáno jako tlak na ceny komodit.

Jaký tedy byl vývoj za posledních 10 let?

Sečteno dohromady, podle BP World Enrgy Review, Čína aktuálně spotřebovává více energie než Spojené státy, a o přibližně o čtvrtinu. Většinu čínské spotřeby energie zajišťuje 35 největších měst, kde však žije necelá pětina obyvatel. Proto v Číně je stále velký potenciál pro nárůst spotřeby energie.

Hlavními zdroje energie v Číně zůstává ropa a uhlí, tak se na ně podíváme.

Import ropy se zvedl z 1,5 miliónu barelů ropy denně na téměř 2 miliony barelů ropy za den.  Není se co divit, vždyť v Číně se nyní prodává cca 20 miliónů aut ročně, před deseti lety se v Číně prodávalo kolem 3,5 miliónu aut za rok.

Kde je růst importu mnohem výraznější je uhlí. Jen za poledních pět let stoup, dovoz na téměř trojnásobek, za 10  let došlo k jeho nárůstu na přibližně třicetinásobek.

Pokud jde o kovy, od roku 2005 roste dovoz Číny o 15% ročně, u niklu dokonce o 85% ročně.

Sledujte Čínu a její chování na trhu komodit.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Rusko a jeho zájmy mimo Evropu a Asii

Pondělí, Únor 24th, 2014

To, že se Rusko snaží rozšiřovat svůj vliv (hlavně díky dodávkám energií) v Evropě a Asii není nic nového. Nyní se Rusko snaží rozšířit svoji expanzi i do Střední Ameriky a Afriky. Jak? Ač se to nezdá, možností. jak posílit svůj vliv Rusko tolik nemá. Proto využívá jakoukoliv příležitost. Začnu Latinskou Amerikou. Poté, co v Mexiku padl…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Ropa reaguje na geopolitická rizika

Sobota, Únor 22nd, 2014

Asset manažeři drží podle reportu americké komise pro komoditní trhy v týdnu do 18.2. rekordní pozice v kontraktech na ropu WTI na nákupní straně. Kombinovaně pak obchodníci mimo zajišťovatele přes 440 tisíc kontraktů! Je to nejen vlivem kruté zimy v USA a zvýšené poptávky po produktech jako topný olej, kde jsou zásoby o 22% níže oproti pětiletému průměru a poptávka o 6% výše oproti minulému roku. Rovněž tak, v souvislosti s geopolitickými událostmi ve světě se není čemu divit. O situaci na Ukrajině a energetických souvislostech v rámci EU psal již Jan Dvořák.

Není to však jenom Ukrajina, jež se média věnují především, a to i zde v USA. Z pohledu amerického spotřebitele se jedná o velmi závažnou situaci ve Venezuele. Ta se řadí mezi 5 nějvětších dodavatelů ropy do USA, které i když mají být v nejbližší době energeticky nezávislé, tak samozřejmě importují také obrovské objemy černého zlata ze zahraničí. Pohlédněme na vývoj dovozů ropy a produktů do Ameriky od 80. let minulého století:

Nepokoje ve Venezuele vyprovokované vysokou inflací 56% a nadměrným zahraničním dluhem jistě nesvědčí momentálně ropnému průmyslu, na kterém tato země staví.  Vládní finance jsou v problémech a nejsou s to profinacovávat dluhy subjektům v energetickém průmyslu. Ale, také jeden z dalších zdrojů ropy pro americký trh z Nigérie na tom není nejlépe. Tam se jedná o vážné nedostatky v příjmech  země z prodejů ropy a vnitropolitické tahanice s těmito spojené, což nepřispívá hladkému průběhu obchodní činnosti.

Nicméně nejsou to jen USA, které jsou značně závislé na ropě z Jižní Ameriky a Afriky. Zatímco importy černého zlata Čínou od klasických dodavatelů jako Saudská Arábie a Kuvajt stagnovaly nebo poklesly v roce 2013, tak dovozy ze západní Afriky se zvýšily o zajímavých 32%. Čína  má být podle americké vládní Energetické informační agentury (EIA) v tomto roce největšám světovým dovozcem ropy. Indie, která je značně energeticky nesoběstačná, podle dat za minulý rok, zvýšila podíl importů ze zemí Latinské Ameriky z 10 na 20%. To znamená, že nepokoje a problémy v těchto regionech se zvyšujícím se podílem na vývozech ropy do klíčových rozvíjejích se trhů mají značný vliv na globálním energetickém trhu.

Který průmysl může na rostoucím zájmu emerging ekonomik o nové regiony dodavatelů profitovat? Je nutno si uvědomit, že například vzdálenost ze západní Afriky do Číny je zhruba třikrát větší než do Spojených států a ropa se musí nějak přepravit. Pakliže se USA budou stávat postupně energeticky nezávislé a Asie naopak zvyšovat importní poptávku (která má neobvyklý potenciál), pak zcela jistě přepravní průmysl a výroba lodních tankerů.

Současný aktivní kontrakt na americkou ropu WTI od počátku roku výrazněji posílil, další vývoj bude jistě závsilý na dalším vývoji geopolitické situace. Support se nachází na hodnotě 101,99 a rezistence na úrovni 102,47. Závěrem se pojďme podívat na jeho cenový vývoj na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group a také na komoditní spread s ropou Brent za poslední měsíce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Saúdská Arábie a rizika dalšího vývoje

Úterý, Únor 4th, 2014

Ve výroční analýze za rok 2014 zmiňuji pád režimu v Saúdské Arábii jako potenciální černou labuť. Zde se na Saúdskou Arábii podívám trochu podrobněji.

Saúdská Arábie si může do určité míry diktovat podmínky -  pokud by Saúdská Arábie začala vyžadovat jinou měnu než dolar, má to dolar spočítané. Současný dolar totiž stojí na dohodě Spojených států a Saúdské Arábie z roku 1973, že Saúdská Arábie bude prodávat ropu výhradně za dolar. K této dohodě pak o dva roky později přistoupila celá OPEC a od té doby se petrodolar stal globálním standardem.

Nezapomínejme však, že Saúdové se jako menšinový kmen drží u moci jen díky podpoře Spojených států, odhady počtu politických vězňů v zemi se liší, avšak pohybují se v desítkách tisíc lidí.  Proto balancují, co se dá a snaží se zajistit přízeň a podporu i dalších významných zemí.

Fámy o smrti toho či onoho vysokého člena královské rodiny se objevují pravidelně. Nyní se různé spekulace objevily opět a místo o smrti mluví o dosud nevídané míře emigrace členů královské rodiny. Že by čekali „druhé arabské jaro“ a obávali se ho? Za hloupé bych je nepovažoval a určitým preventivním přípravám bych se ani nedivil.

Pokud by Saúdská Arábie přestala prodávat ropu za dolary, ve stejné době by přišly o podporu Spojených států. Nejen, že by přestali být spojenci, ale naopak, stali by se z nich nepřátelé. Spojené státy by se snažily nový režim co nejdříve podlomit.

Aby se Saúdové udrželi u moci po ztrátě podpory Spojených států, budou se mít co ohánět. Nejprve budou muset najít široce respektovaného vůdce. Ten slíbí a pak i skutečně začne provádět alespoň částečné reformy. Pokud jde o zahraničí, rychle získá podporu Ruska (to nebude zcela jednoduché, Rusko si jistě bude klást řadu podmínek a bude se snažit podlomit vztahy Saúdské Arábie se Spojenými státy) nebo Číny, ideálně obou. Jako poslední se bude muset domluvit s Íránem a Sýrií o plynovodech a podobně.

Sledujte vývoj v Saúdské Arábii, ceny ropy může ovlivnit zásadním způsobem.

 

Články týdne – 17. ledna

Pátek, Leden 17th, 2014

Volckerovo pravidlo bude pro menší banky změkčeno

Evropská centrální banka změkčuje pravidla kapitálové přiměřenosti pro evropské banky pro následující Stress testy. Jou tak dvě možnosti – buď evropské banky nejsou vystaveny významným rizikům nebo by původní pravidla nesplnily.

Jaká je situace s německým zlatem, které se má postupně vracet do Německa?

“Ropa za potraviny”. Toto jsem už kdysi slyšel. Je to tu zas, akorát ve vztahu Rusko – Írán.

Co je jeden z hlavních cílů Fedu pro letošní rok? Nízká inflace.

 

 

Oznámí Saúdská Arábie a další země „Gulf Dinar“?

Pondělí, Leden 13th, 2014

Poprvé se o projektu psalo cca před 5-6 lety. Tehdy měla být tato měna kryta zlatem. Nakonec byl projekt odložen a byl u ledu několik let. Nyní se zdá, že projekt byl oživen. Za jakých podmínek? Čím by měl být kryt? Jaké země o účasti uvažují? Kdy by se mohl objevit na světě? Měna se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Ropa v Kurdistánu a jak na ní profitovat

Pondělí, Prosinec 30th, 2013

Jako novoroční dárek předplatitelům jsem připravil analýzu jednoho z největších dnes zkoumaných ložisek ropy a seznam pár firem, které na něm participují. O Iráku se vývoji v něm se poslední dobou moc nemluví, a to i přes to, že jeho rezervy v tichosti rostou o desítky až stovky procent a něco podobného lze následně čekat i…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Mexiko konečně ukončilo státní ropný monopol

Sobota, Prosinec 14th, 2013

Trhy jsou v posledních dnech v zigzag módu (kromě tedy pokračujícího poklesu japonského jenu) a potřebují jistě spouštěč, který definuje další trend. Příští týden vypadá, že by mohl být odstartován zasedáním Federálního výboru pro operace na volném trhu amerického Fedu. Poslední data v USA a stabilizace situace v devizových rezervách rozvíjejícíh se zemí, nasvědčuje možnosti zahájení omezování QE. Pro něj se již v podstatě vyslovil jinak relativně holubiččí člen bankovního výboru a prezident Fedu v St. Louis, James Bullard. Co působí zatím proti zahájení je míra inflace 1,1% pod cílovanou hodnotou 2%. A tak Fed zřejmě také představí silnější tak zvanou forward guidance pro směřování vývoje své klíčové sazby vzhledem k vývoji inflace a zaměstnanosti. Podle posledního přehledu banky má dojít ke zvýšení O/N zápůjční sazby od poloviny 2015 a na konci 2016 má být sazba 2%. To však neodpovídá současnému ocenění trhu, kde je první zvýšení až od prosince 2015 a do konce 2016 sazba na 1,5%. To znamená, upravení přehledu do souladu se současným tržním očekáváním dá trhu signál, že ocenění na dluhopisovém trhu jsou v tuto chvíli korektní a nemělo by tak odstartování omezení QE vyvolat pohyby mimo očekávaný rámec.

 

Uvolnění ropného trhu v Mexiku

Pozitivní novinkou na konci týdne bylo oznámení Mexika, že místní zákonodárce schválil tak dlouho očekávanou záležitost (o které jsme v březnu psali) ukončení 75-ti letého státního ropného monopolu realizovaného prostřednictvím firmy Petroleos Mexicanos (Pemex) a soukromé firmy tak budou mít možnost získat podíl na produkční kapacitě pomocí nabytí podílů a licencí. Mexiko je v současnosti 10-tý největší světový producent ropy s těžbou 2,9 mil. barelů za den (2012) v porovnání s vrcholem 3,8 mil. barelů za den v roce 2004. Již osmým rokem dochází k poklesům produkce, nicméně je třeba si uvědomit, že Mexiko sedí na 115 mld. barelů ropném potenciálu z čehož cca polovina rezerv je nekonvenčních typu břidlic. Pohlédněme na mapu v současnosti známých nalezišť:

Dojde tak rovněž k naplnění  dohody, kterou podepsala v únoru 2012 tehdejší ministrině zahraničí Hilary Clinton se svým protějškem Patricií Espinoza v Los Cabos: “The Transboundary Agreement”, která definuje proporce rezerv černého zlata v offshore oblastech a spolupráci USA a Mexika na jejich využití.

Co znamená uvolnění státního monopolu v Mexiku? Miliardy dolarů investic společností jako Exxon Mobil nebo Royal Dutch Shell a dalších do těchto projektů.

 

Proč nejde americká ropa WTI níže?

Cena ropy na tuto zprávu reagovala pouze mírným poklesem jako retracement silnějšího růstu předchozí týden. Jednak se toto již nějaký čas očekávalo a bylo zabudováno v současné ceně americké WTI ropy a dále bude vyžadovat určitý čas implementace investic a započetí projektů. Dále, jak jsme zmínili minule, je hodnota současného spreadu mezi severomořským ropným košem Brent a americkou WTI opět na reativně vyskoké úrovni, což motivuje americké rafinérie jako CVI Energy nakupovat WTI kontrakt a vázat cenu produktů pro export podle ceny Brentu, což tlačí na snižování spreadu, pokuď rafinérie výrazně zvýší kapacitu (nyní 92,4%). Což se navíc děje obvykle výrazně koncem roku převážně z daňových důvodů a také po pravidelné údržbě mezi letní motoristickou a zimní topnou sezónou. Skutečne, podle americké vládní agentury Energy Information Administration roste poptávka rafinérií po černém zlatě již devátý týden v řadě na více ja 16 mil. barelů za den. To koresponduje s poklesem dovozů ropy ze zahraničí o 950 tis. barelů za den.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 374 389 pozic americké ropy na nákupní straně, což představuje růst o 18 394 pozic na LONG mezitýdně. Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj jak Brentu a WTI, tak jejich komoditní spread v poslední době, klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Proč nejde cena ropy Brent níže po dohodě s Iránem?

Sobota, Listopad 30th, 2013

V posledních dnech jsme mohli být svědky dosažení dočasné dohody mezi tak zvanými zeměmi P5+1 (USA, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo) a Iránem o omezení v jeho nukleárním programu. Zdálo by se, že to do značné míry ovlivní ceny ropy na světových trzích. Pohledem na kurz koše severomořských rop Brent, to však skoro nepohlo, naopak na týdenní bázi kontrakt na londýnské pobočce americké burzy ICE zakončil výše. Zvýšení zásob iránské ropy na trhu by dozajista způsobily výrazné tlaky na pokles ceny, jelikož se jedná o zemi s čtvrtými největšími světovými zásobami (a mimo jiné druhými největšími zásobami zemního plynu!). Zvláště se jedná o exporty do Indie, která se v posledních měsících potýkala se značným odlivem kapitálu souvisejícím s případným omezováním QE v USA  a kde dovozy ropy jsou výraznou položkou v indické mezinárodní obchodní bilanci. I když do Indie, stejně jako do Číny, Turecka, Japonska a Jižní Koreje Irán vyvážel černé zlato i za stávajícího režimu, tak se jednalo o velmi malé množství a podle údajů za říjen jen 0,7 miliónů barelů za den (za poslední 3 měsíce průměr 0,95 mil. barelů za den). Uvolnění sancí na vývoz a pojištění komodity však v rámci této šestiměsíční provizorní dohody nepovede ke zvýšení vývozů, ale jde o to zabránit dalšímu omezení exportovaného množství.  Možné vývozy do dalších zemí, které mají vyjímku v rámci sankcí jako Taiwan, Srí Lanka a Malajsie nejsou vyloučeny. I tak se nepředpokládá, že budou celkové vývozy vyšší než 1,2 mil. barelů za den. Od 1980 do r. 2012 se pak jednalo o vývozy kolem 2,5 mil. barelů za den, to znamená současně skoro 60% pod kapacitou z období před sankcemi.

Klíčové body dohody jsou tedy následující:

  • - dohoda je na 6 měsíců a obě strany pokračují v práci na finální dohodě
  • - další nové sankce nebudou uvaleny
  • - omezení sancí má reverzní charakter v případě nedodržení podmínek Iránem při redukci svého nukleárního programu

 

To znamená dosažení finální dohody je prozatím v nedohlednu. Co tedy nyní drží cenu ropy Brent nad 100 USD za barel? Jsou to opětovné poruchy v dodávkách z Libye z důvodu místních nepokojů a zablokování ropných polí a přístavů. Neplánované světové poruchy v dodávkách černého zlata dosahují zhruba od poloviny tohto roku nejvyšších hodnot za poslední dva roky (téměř 3 mil. barelů za den) a Libye se na nich podílí z 39%. V roce 2012 vyvezla Libye 70% své ropné produkce do Evropy. Odtuď tedy onen vliv na evropskou ropu. Výpadky spadají do časového intervalu shodného s pravidelnou údržbou evropských rafinérií, což naopak poskytuje určitý strop, jinak by Brent byl zřejmě ještě výše v tuto chvíli.

Produkce ropy a kapalných paliv mimo OPEC se v první polovině roku 2013 zvýšla meziročně o 1,2 mil. barelů za den. Jedná se o dvojnásobný růst oproti stejné periodě minulého roku. Je to dáno však  revolucí alternativní těžby v Severní Americe. Co se týče exportů americké ropy, tak zde v podstatě stále platí zákaz a jedná se o naprosté minimum, avšak u produktů se jedná o zhruba 3 mil. barelů za den, což je třikrát více (!) než před nějakými osmi lety. Globálně tak jsou tlaky na pokles v tuto chvíli, ale jedná se o americkou ropu WTI (zásoby jsou přes 17 mil. barelů vyšší  než před rokem), která si žije „svým životem“ dokuď nebudou ony restrikce na exporty do světa přímo u černého zlata z USA odstraněny. Tato situace je méně příznivá pro exportéry do USA jako Venezuela či Saudská Arábie, kteří musí odvozovat cenu svých  prodejů od benchmarku v Mexickém zálivu, což snižuje jejich příjmy. Naopak pro zejména texaské rafinérie je to velké plus. Tyto nakupují vstup za americký benchmark a prodávají finální produkty ropy do světa za ceny na mezinárodním trhu, které se odvozují od Brentu.

Zcela jistě, pokud bude situace v Iránu stabilizovaná a postupně dojde k finální dohodě, plus se sníží napětí v Libyi, ale také nově urovná spor Japonska a Číny o souostroví ve Východočínském moři, tak je možný pokles ropy Brent na úroveň kolem 85 USD za barel. V tu chvíli by pak zřejmě členové OPEC začali omezovat produkci k návratu jimi vnímané současně „dobré“ hladině kolem 100 USD za barel.

Nicméně, i to by stačilo k redukci opětovného nárůstu komoditního spreadu mezi Brentem a americkou WTI, který se opětovně zvyšuje na 20 USD za barel (spread se podařilo již eliminovat v létě tohoto roku, čili šance na profit z této pozice je opětovně možný).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 348 197 pozic americké ropy na nákupní straně, což představuje pokles o 1 737 pozic na LONG mezitýdně. Supporty jsou u lednového kontraktu na WTI na divizi NYMEX chicagské burzy CME na 91,36 a 90,64 a rezistence na 93,16 a 94,29. Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj jak Brentu a WTI, tak jejich komoditní spread v poslední době, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co se nedostalo na titulní stránky novin: proč ten tanec kolem Sýrie

Pondělí, Září 30th, 2013

Toto je článek, který by byl od října dostupný pouze předplatitelům

Není to tak dávno, co události v Sýrii okupovaly přední stránky novin po celém světě. Když jsem se podíval na Sýrii více z ekonomické stránky, vyšlo mi, že Sýrie byla (po Íránu) dalším bojištěm světové finanční války. Chemické zbraně byly akorát vítanou záminkou.

Jde o plyn. Konkrétně se bojuje o dodávky plynu do Evropy.  Můžete namítnout, že Sýrie žádnými významnými ložisky ropy ani plynu nedisponuje (pravda, o nějakých objevech plynu z před dvou let se mluví, ale ty nejsou cílem). Cílem jsou plynovody do Evropy. Sýrie je důležitá tranzitní země.

Plynovody jsou strategická zařízení. Jakmile bude nějaká země na ně napojena, jistě je bude chtít využívat. A když povedou do Ruska, bude z Ruska kupovat i plyn. To je dnešní situace, nyní je největším dodavatel plynu do Evropy Gazprom. Druhou zemí s konkurenceschopným objemem zásob zemního plynu je Katar. Ale aby ten mohl dodávat plyn do Evropy, k tomu potřebuje plynovod. A ten musí jít přes území Sýrie. Návrh Kataru Sýrie před několika lety odmítla a místo toho se domluvila na spolupráci s Ruskem a Íránem. Dokud bude v Damašku vláda nakloněná Rusku, těžko se něco změní.

Proto i Saúdská Arábie nabízela Rusku 15 miliard dolarů za to, že opustí Sýrii. Proto Rusko vysílá k syrským břehům bitevní lodě. Chrání svoje zájmy. Tam, kam bude Gazprom dodávat zemní plyn, tam sahá relativně silný vliv Moskvy. Kdyby zažala Evropa odebírat velké množství plynu z Kataru, síla Ruska by rázem poklesla. Nemluvě o Íránu, který by rád přes Sýrii, Libanon a Středozemní moře vybudoval plynovod do Evropy.

O to jde v Sýrii. Ne o chemické zbraně, ale o dodávky zemního plynu do Evropy.

Omezení QE a ropa

Sobota, Září 14th, 2013

Jsme pár dní před zásadním rozhodnutím Fedu, zda omezit či nikoli a v jakém rozsahu QE. Z tohoto důvodu je tedy nutné se ptát, která aktiva toto ovlivní? Odpovědí je zcela určitě, ať už přímo či nepřímo, všechna. Dá se říci, že určité omezení v rozsahu kolem 10-20 miliard USD již na zářijovém zasedání banky 18.9. jsou, zdá se, zabudovaná v trhu. A tak cokoli, značně méně nebo více oproti tomuto odhadu povede k zvýšené volatilitě. Bude se tedy jednat o skokové řešení a omezení (tapering) podstatně více než se čeká? Dle mého názoru ne. Mimochodem stejně důležité jako tapering/not tapering bude poskytnutí tzv. forward guidance, tj. naznačení předpokládaného scénáře do budoucna, tentokráte až do 2016 pro základní O/N zápůjční úrokovou sazbu Fed funds. Banka naznačila první možné zvyšování z podstatě nuly v polovině roku 2015. Peněžní trhy nyní oceňují první zvyšování již v únoru 2015 s cílovou hodnotou 1,25% na konci roku 2015 a 2,34% v prosinci 2016.

Proč výrazný tapering zatím ne?

Jednak trh rezidenčních nemovitostí v Americe má své problémy a přes kanály podpory nákupu hypotečních zástavnich listů (MBS), jež tvoří téměř polovinu QE procedury je těžké jejich nákupy omezit a jednak jsou tu emerging ekonomiky, které v posledních měsících zažily jistou turbulenci jako Indie a Brazílie a mohou být dále silně zasaženy razantnějším řešením. Ostatně velice zajímavé znázornění poskytla před pár dny Barclays Capital, která propočítala %-ní změny jednotlivých aktiv na %-ní změně v bilanci Fedu, během období, kdy trhy začaly oceňovat vliv Q1, Q2 a Q3 (tmavo modrou pak znázorněna ona citlivost):

Na předních pořadích  jsou v oné elasticitě akciové trhy emerging ekonomik (kdo by čekal Turecko na prvním místě?). Co je však důležité ve světle posledních událostí, je rovněž značná citlovost ropy. A to se domnívám může být klíčové. Proč? Jelikož turbulence v Indii v oblasti měnové a vnější rovnováhy má s černým zlatem značně co do činění.

Indie, energie a vnější rovnováha

Setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a amerického protějšku Johna Kerryho pro hledání diplomatického řešení krize v Sýrii jistě přispívá k omezení výraznějšího nárůstu ceny ropy na světových trzích. Podívame-li se však na opční kontrakty na amerikou ropu WTI, které v podstatě slouží jako pojištění proti náhlým poklesům a růstům ceny podkladového aktiva, pak existuje stále relativně vyšší množství otevřených pozic v pojištění proti růstu u call opcí oproti put opcím:

Indie, která má údajně předstihnout Čínu jako země s nejvíce obyvateli, je rovněž čtvrtým největším spotřebitelem ropy na světě. Vývoj domácí měny směrem dolů v posledních měsících pak rozhodně nepřispívá situaci, jelikož polovina obchodního deficitu země pochází z dovozu právě této komodity. Indie je tak z 82% závislá na importech ropy. Každé zvýšení ceny černého zlata o 1 USD vede k růstu importů ročně o 1 miliardu USD. Závislost na dovozech se má dále zvyšovat a údajně do r. 2031 překonat hranici 90%!

Jaké jsou tedy řešení daného stavu? Žádné rychle proveditelné. Vláda poskytuje palivové dotace, jež zvyšují spotřebu a je těžké je hned teď eliminovat před volbami v květnu 2014. Zvýšit domácí těžbu, jelikož podle analýz je 60-70% potenciálních ložisek v zemi neprozkoumáno a nevyužito. Mezinárodní energetické společnosti však budou ztěží v tuto chvíli nápomocny, z důvodu cenových kontrol, nevýhodných daní, korupce a regulace. Posledním příkladem je například investice BP ve výši 7,2 mld USD do podílu v indické offshore společnosti, která se zdá vychází vniveč. A tak si Indie svým způsobem může za problémy v energetice do jisté míry sama.

V tuto chvíli se nabízí případné řešení a to navýšení importů z Iránu, které z důvodu sankcí EU a USA proti nukleárnímu programu Teheránu, vedlo v tomto roce k poklesu meziročně o 46%. Avšak tyto sankce vedou rovněž k tomu, že Irán může být donucen dodávat ropu na indický trh a akceptovat rupije, což by mohlo dočasně snížit problémy s vnější rovnováhou.

I tento faktor musí brát americká centrální banka při svém blížícím se rozhodnutí na vědomí a věřme, že ekonomové v bance udělali všechny analýzy citlivosti a stress testy důkladně.

Cena ameriké ropy zakončila v pátek obchodování na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group na 108,60 (říjnový kontrakt), rezistence se nachází na hodnotách 109,65 a 110,33, naopak supporty jsou na 107,79 a 106,62. Závěrem se podívejme na daný vývoj ceny daného kontraktu a dále kontraktu s dodáním za půl roku a jejich komoditní spread, kde je vidět v současné době výrazné backwardation, tj. z důvodu geopolitického rizika cena současného kontraktu mnohem vyšší než v budoucnu. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Proč se válčí na severu Afriky?

Středa, Srpen 28th, 2013

Egypt byl v poslední době v centru pozornosti médií zejména kvůli místním nepokojům. Stojí však za to podívat se na dění na severu Afriky, včetně ekonomického vývoje.

Severní Afrika pařila historicky do vlivové zóny Evropské unie, zejména Francie, která tam měla dvé silné zájmy – ať už šlo o Mali, nebo o Libyi. V poslední době se však v tomto regionu střetávaji francouzské zájmy se zájmy Spojených států, které se snaží do regionu protlačit.  Výsledkem je poslední vývoj. „Válčí“ se o ocelárny, chemičky, přístavy, ropu, pitnou vodu a podobně. Postavit tam nové průmyslové komplexy by pro západní firmy neměl být problém. Hlavní úspora je v „papírování“, kdy v Evropě trvá 10-15 let, než investor díky rozšířené „NIMBY“ politice sežene veškará povolení nezbytná pro výsravbu většího průmyslového komplexu.

Reindustrializace severu Afriky podpořená dostupnými surovinami, levnou pracovní silou a dobrou dopravní dostupností může výrazně pomoci evropským společnostem v dalším rozvoji. Někdy ovšem za cenu přestěhování provozů z evropského kontinentu o pár set kilometrů jižněji. Rázem by se americké společnosti dostaly do velké nevýhody, proto ty boje o region.

Pokud je tomu skutečně tak, další nepokoje propuknou v Tunisu a můžeme se jich bát i v dalších severoafrických zemích. Nejdůležitější zůstane další vývoj v Egyptě.

Musíme jen doufat, že se nepokoje udrží „jen“ na severu Afriky a neposunou se dále na východ. Kdyby totiž nepokoje přeskočily do dalších arabských zemí (např. Saúdské Arábie), měli bychom se na co „těšit“. A investoři držící long na ropu zvlášť a bez uvozovek.

 

TOP 5 letošní vybrané články

Vyeliminuje Tesla benzín jako palivo v dopravě?

Sobota, Srpen 10th, 2013

Poslední neuspokojivé hospodářské výsledky energetických gigantů zde v USA ExxonMobilu a Chevronu poukázaly na to, že náklady na údržbu rafinérií a nové naleziště  nemusí být plně vyváženy současnou hladinou ceny ropy na světových trzích. I když došlo a hodně se mluví o revoluci v tomto sektoru v souvislosti s technologiemi hydraulické frakturace u horizontálních vrtů v Dakotě nebo kanadských písků, pak stále platí to, o čem jsme psali v souvislosti se studií pařížské energetické agentury (IEA). Tudíž, pakliže nedojde ke kýžené změně současných podmínek u scénáře č. 3 zvaného 450 (podle počtu částic oxidu uhličitého v problematice globálního oteplování) a snížení světové poptávky po ropě na cca 79 mil. barelů za den do r. 2035, pak se cena ropy očekává, že dosáhne kolem 125 USD za barel ve stálých cenách r. 2011 a podle vývoje inflace v nominálních cenách dokonce přes 200 USD za barel! (mj. jeden z důvodu, proč není dobré nechávat hotovost „pod polštářem“).  A to se jistě projeví velice rychle na cenách benzínu. Podíváme-li se na graf vývoje světové poptávky a nabídky po ropě v posledních letech:

Je vidět, že od r. 2012 a odhad v tomto roce ukazuje konečně žádoucí převis nabídky, avšak poptávka rovněž roste a to že neroste rychleji jako v předchozích letech je dozajista důsledkem prudkého ochlazování ekonomického růstu ve světě a převážně emerging ekonomik jako Čína, Brazílie, atd. Kromě zmíněných technologií u těžby ropy v USA a místy i ve světě, je zde na nabídkové straně Saudská Arábie, která se přetahuje s Ruskem o světové prvenství v těžbě ropy a produkuje v současnosti kolem 10 mil barelů za den, což je historicky relativně hodně. Přesto se cena černého zlata drží nad 100 USD za barel. Jedním z vysvětlení může být, kromě výše zmíněné stále rostoucí poptávky i při růstu ekonomik pod hladinou potenciálu, narušování na straně nabídky. To znamená výpadky ať již v Nigérii, sankce v Íránu, uzavření ropných přístavů v Libyi až po problémy s transportem komodity v jižním Sudánu, atd. Může se jevit jako banální, ale realita je že tyto výpadky představují kolem 4% celosvětové poptávky. A to je dvakrát více než společná produkce na americkém epicentru ropné revoluce břidlicových vrtů ropných polí Bakken a Eagle Ford! Podívejme se jaké jsou v tomto roce výpadky v nabídce:

A tak, jaké je tedy řešení, aby cena ropy něměla tendence výrazně posilovat do budoucna a ubírat tak na kupní síle. Určitě je to ono „drill, drill, drill“, tj. těžit onshore i offshore a hledat nové naleziště a to nejen na severoamerickém kontinentu. Jisté řešení však v současné době nabízí možnost maximálně omezit využívání ropných produktů, tj. benzínu v dopravě. Zde se nabízí jako první snad v poslední době další „trhák“ (nebo bublina?) s elektrickými auty. Viz. kalifornská společnost Tesla Motors. Akcie této firmy vzrostly od počátku roku přes 350% a tak je namístě se zamyslet do jaké míry je toto opodstatněné. Zisk za druhý kvartál  ohlásila společnost 20 centů na akcii v porovnání se ztrátou minulý rok 89 centů, při dosažených příjmech 405 mil. USD v porovnání s 27 mil. USD před rokem.

Podle IEA je nutno, aby podíl produkce nových aut na elektrický pohon do r. 2050 činil 75%, má-li se zůstat v limitu „bezpečného globálního oteplování“. A to si možná vzal prezident firmy Tesla Alon Musk k srdci? Cílem IEA je do r. 5,9 mil. elektro-aut (EV) do r. 2020. V tuto chvíli to je nějakých 113 tis. (2012) v 15-ti zemích, které se podepsaly pod iniciativu IEA Electric Vehicles Initiative. A těchto 15 zemí pak představuje 90% celosvětového podílu EV. Elektro-auta představují na celkových autech 0,02% (USA: 34%, Japonsko: 24%, EU: 11%  a Čína: 6,2%).

Jedním s problémů je to, že se jedná o vládami dotované projekty a kupující těchto EV mohou uplatnit jisté daňové výhody a další úspory v závislosti na té které zemi a jejím programu. Avšak jedná se o krátkodobý stimul a v poslední době dochází k jeho omezování (např. podle posledních zpráv ministerstva v Číně mají být přímé dotace eliminovány do r. 2020, atd.).

Dalším problémem a to asi hlavním je cena baterií pro tyto druhy aut, které představují v současnosti 50% nákladů v ceně auta. Např. baterie pro Focus Electric stojí kolem 12-15 tis. USD a cena auta nejméně pak 30 tis. USD, kdežto benzínový model stojí o 7 tis. USD méně. V neposlední řadě se jedná o problém s nabíjecími stanicemi. Zde narážíme na problematiku „slepice nebo vejce“, tj. výrobci nabíjecích stanic nebudou tyto uvádět do provozu, pokud lidé nebudou kupovat EV a lidé nebudou kupova elektro-auta, pokud nebudou stavěny nabíjecí stanice. Podle plánu ma oněch 15 zemí za cíl mít v provozu 2,4 mil. pomalo-nabíjecích stanic (od 4 do 12 hod.) a 6 tis. rychlo-nabíjecích stanic (i do 30 min.). Realita? Koncem r. 2012 to bylo jen 46 tis. resp. 1,9 tis. celosvětově. Tak uvidíme do jaké míry se podaří nahrazovat klasická benzínová vozidla a také konkurovat s těmi na stále více populárními na pohon zemním plynem.

Tak podaří se konečně stlačit cenu ropy a tím benzínu na úroveń představující zanedbatelný výdaj? Nebo budeme muset počítat do budoucna s rostoucími cenami?

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny ropy severomořského koše Brent na burze ICE a americké ropy WTI na burze NYMEX (Globex systém CME Group) a jejich komoditní spread (kontinuální kontrakty, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Oracle: Obraz o Rusku

Úterý, Červenec 30th, 2013

I když je autorem Oracle, tento článek není soutěžní. Cituji: “Keď sa vám páčil tento článok, prosím hlasujte na článok s názvom Americko-Čínska obchodná a ekonomická vojna, ktorého je tento článok doplnením.” Oracle

 

Vo svojom článku Americko-Čínska obchodná a ekonomická vojna som spomenul, že Čína má silných spojencov Rusko a Indiu, v súčasnosti o týchto krajinách sa vytvára dosť špecifický mediálny obraz, a priznávam sa, neviem posúdiť nakoľko je ten obraz produktom cielenej dezinformácie a nakoľko je to ozvena z hláv neinformovaných (rádoby) intelektuálov.

O Indií a o Rusku (samozrejme aj o Číne) sa v súčasnosti tvrdí v médiách (obzvlášť na západe a v Česku), že sú to veľké zaostalé krajiny, surovinové základne, komoditné ekonomiky akési nestabilné obri na hlinených nohách. Chcel by som poskytnúť pravdivejší obraz o Rusku (India bude asi témou iného článku), možno to bude zdať niekomu subjektívne, ale verte mi, snažím sa o objektívnu pravdu. Budem tu rozoberať aktuálnu situáciu v Rusku v jednotlivých oblastiach. Informácie ktoré uvediem nie sú vždy dostupne v západných „mainstreamových médiách“, z niekoľkých dôvodov, ktoré síce nevymenujem, ale človek ich môže odtušiť.

 

Politicko-ekonomická oblasť:

Začnem s týmito oblasťami jednak sú to 2 oblasti a jednak natoľko sa ovplyvňujú navzájom, že patria spolu do jednej kategórie. Rusku sa začalo dariť po nástupe Putina pričom predpovedajú mu dlhodobý rast, a to nielen oligarchom, ale aj obyčajným ľuďom, pretože mnohokrát pracovníci nedostali zaplatené mzdy aj 6 mesiacov, pričom oligarcha bohatol a často rozkrádal prakticky zadarmo získaný bývalý štátny podnik a vďaka ekonomickej politike čo sa robí pod Putinovým menom nezamestnanosť klesol pod 6% (čo je lepší ako priemer EU 12%). Rusko má obrovskú zásobu zahraničných valút, predstavuje to ako požehnanie. aj prekliatie, požehnanie preto, lebo keď sa skolabuje cena ropy „majú z čoho žiť“, majú z čoho modernizovať kde-čo, samozrejme zdrojom tohoto bohatstva je export ropy, čo má poslednú dobu klesajúci podiel v HDP Ruska, obraz kazí kolísajúci rast priemyslu na čo pravdepodobne mali na svedomí finančné problémy na západe. Dôvodov prečo je prekliatie pre Rusko veľká rezerva valút je niekoľko, najnápadnejšie je QE od ECB a od FED-u, čo znižuje hodnotu týchto rezerv. Menej nápadným faktom je, Rubeľ je resp. bol fakticky naviazaný na USD a €, čo bola mojich informácií zrušená, čo znížil úrok ruských pôžičiek z 8% na 2-3%, súviselo to s tým, že za novo-emitovaný Rubeľ sa nakupovalo na menovej burze USD a €, tieto natlačené meny potom mizli v rezervách a Rubeľ sa dostával do obehu cez (ruské) bankové subjekty.  Ďalšími dopadmi schválenia  „Zákona o neplatení dane USA“ bolo získanie nástrojov formovania domácej ekonomiky, vytvorenie čisto Ruského priemyslu a kapitálu, a navrátenie finančnej elity domov.

Čo sa týka politickej situácie v Rusku, vytýka sa, že nie je dosť demokratická, väčšina Rusov ani nepraje demokraciu, chcú poriadok a obživu, a mali dosť dlho podvedomí pocit, že boli/sú okupovaný, čo potvrdil v jednom svojom rozhovore Predseda  hospodárskej komisie Ruskej Dumy Jevgenij Fjodorov, ostatne 5. kolóna v Rusku to nemá ľahké, nielen že ich odstrihli od zdrojov ale v podstate ich zaradili do kategórie vlastizradcov, čo samozrejme čiastočne odniesli Pussy Riot (podotýkam obhájcovia ako aj prokurátori tvrdili, že nejde o náboženstvo), v podstate tá skupina má rováši viac než proti-Putinovský punkový koncert/punkovú modlitbu v Moskovskej katedrále, ale aj spílenie kríža, namaľovanie obrovského penisu na jeden zdvíhací most, alebo onanovanie s mrazenou kurou či orgia v prírodovedeckom múzeu pričom jedna členka skupiny bola v 9. mesiaci tehotenstva (porodila o 4 dni).

 

Vojenská sila a zahraničná politika:

Keďže jedna s druhou súvisí, tak Rusko svoju vojenskú silu modernizuje, a to vo veľkom, majú síce niektoré vychytávky napr. neviditeľné nadzvukové lietadlo ktoré odštartovali z Vladivostoku a (asi v roku 2011) prekazili americké vojenské cvičenie na Japonskom mori, ale nie je to zaradené do štandardnej výzbroje vo väčšom merítku. Ostatne Čína a Rusko pred nedávnom ohlásili spoločné vojenské cvičenie, najväčšie vôbec, ktorá začala 12.7.2013. To v diplomatickej reči zväčša znamená, ťaháme za jeden povraz jedným smerom, tak prestaňte robiť cirkus na Blízkom Východe a v Kórey, žiaľ Americké politické vedenie je natoľko tupé a opitá mocou, že takéto „jemné“ varovania neberie v úvahu, našťastie vedenie Pentagóne má dosť zdravého rozumu, aby takéto varovania bral v úvahu a vážne. Musím tu spomenúť istú príhodu  ktorá sa stala asi v roku 2006 na cvičení na Juhočínskom mori, Čínska ponorka sledovala inkriminované cvičenie a nevedeli o nej až do tej chvíle, kým sa nevynorila popri lietadlovej lodi, viem si predstaviť do zdesenie ktorá zavládla vo vojenských kruhoch USA a NATO. Nehovoriac o znovu-otvorenej vojenskej základne na Kube, ktorá okrem odpočúvania je vybavená atómovou strelou, nehovoriac o tom, že Ruské neviditeľné ponorky hliadkujú v Mexickom zálive a občas prekvapia nič netušiace Americké hliadky s tým, že vynoria v ich blízkosti.

Čo sa týka spojencov okrem Číny a Indie, má za vojenských spojencov na Blízkom Východe, Irán a Sýriu, politických a ekonomických spojencov má viac spojencov, medzi ne by som zaradil aj Turecko, lebo aj ona chce mať poriadok v blízkosti svojich hraníc či nechce mať problémy s Kurdmi.

Ďalšia zásadná vec, čo sa deje na medzinárodnej scéne okolo Ruska je vytvorenie Euro-Ázijskej únie, ktorá je akási reinkarnácia Sovietskeho zväzu, s tým rozdielom, že to bude viac decentralizované, čo samozrejme bude znamenať veľkú zmenu v regióne, nielenže kazašská základňa sa zatvorí v roku 2014, ale keď sa naplno začnú prejavovať ekonomické problémy USA (musím pripomenúť, že od roku 2008 zanikli 3/5 stredne ohodnotených zamestnaní, ktoré boli nahradené mizerne platenými zamestnania v sektore služby, nehovoriac o tom že absolventi nielenže nenájdu  dobre platené zamestnanie vhodné pre ich stupeň vzdelania, ale aj majú až 50-100000 dolárové dlhy), či po presadení Yuan-u ako rezervnej meny (už 7 z 10 ekonomík je naviazaných na Yuan), tak miestni skorumpovaný malí pašovia ktorí sú „kam vietor, tam plášť“ už teraz považujú za alternatívu, ako náhle sa jedna z vecí (či obe) udeje a uvedomia si, že USD (a €) na tajných kontách v daňových rajoch je bezcenný, hneď pošlú Američanov preč.

V súvislosti tým musíme uviesť Gruzínsko-Ruskú vojnu v roku 2008, kde sluha USA dosadený po Ružovej revolúcií Kravatoožrút Saakašvili (dokonca toto pomenovanie je použitý ako originálne pomenovanie na anglickej Wikipédií k článku o ňom) znova zaútočil na Južnú Osétiu 8.8.2008 presne v deň otvorení Pekinskej olympiády po tom čo jednostranne vyhlásili prímerie (čo bolo nielen podľa mňa zbabelosť). Skončilo to tak, že Rusi prišli a urobili tam poriadok, a to takým spôsobom, že vyslali signál všetkým, z ktorého je jasné hádam každému (okrem Americkej „elity“, Pentagon to jasne chápe), že Rusi nestrpia žiadny neporiadok v blízkosti ich hraníc či presnejšie v sfére ich vplyvu. Gruzínsko a Saakašvili zostáva spojencom USA a NATO aj napriek tomu, že Saakašvili je obviňovaný z toho, že zatýka a mučí svojich politických oponentov a po vojne Rusko uvalil embargo na gruzínske produkty, čo vážne poškodilo Gruzínsku ekonomiku, lebo Rusko bolo jej najdôležitejším obchodným partnerom.

Ďalšia udalosť ktorý má zahraničnopolitický podtext je požiadavka E. Snowdena o prechodný politický azyl v Rusku (či ju dostane a či dostane stály azyl, nakoniec môže mu ju poskytnúť aj Kuba, čo by bolo dosť ironické a vtedy by  Gerald Celente bol celkom bez seba), Putin síce vyhlásil niečo v tom zmyslu, že „dobré vzťahy medzi USA a Ruskom majú prednosť pred žabo-myšími vojnami tajných služieb“, čo v mojom čítaní znamená Rusi nevydajú Snowdena, ale možno mu neposkytnú azyl. Dôležité je to z mnohých dôvodov, Putin síce vyhlásil, že keď chce Snowden azyl musí prestať uverejňovať informácie, ale nezabránili mu to (a ani nemohli, všetky dokumenty predal novinárom, z ktorých sa uverejňujú časti), odpoveď na otázku „prečo?“, je jednoduchý chceli z toho vytĺcť politický kapitál, čo sa mu zíde, aby zastavil Americké snahy o nejaký Líbyjský scenár kdekoľvek. Ide o to, že Američania (a vždy som mal na mysli ich „elity“) odôvodňovali svoje útoky vždy, že idú šíriť či ochraňovať slobodu a demokraciu, teraz to nemôžu urobiť, lebo Rusi vytiahnú kartu Snowdena a prebijú ich, a keby sa objavil škandál ktorý by otriasol vo viere v „Americkú demokraciu“ (o slobode už nemôže byť reč), tak by to Rusi zneužili, a potápali by snahy USA o presadzovaní svojej hegemónie vojenskými metódami vždy a všade.

Má to celé súvislosť so Sýriou a s Iránom, lebo prednedávnom sa nastala mobilizácia v Rusku, mobilizovalo sa nielen 160 000 mužov, ale aj ťažká technika a veľká časť z nich bola poslaná do oblasti Stredozemného mora a Blízkeho Východu. Takže USA a NATO tam nemôže vliezť s tým, že „šíri slobodu a demokraciu“, Izrael, Turecko, Katar a Saudská Arábia tiež nemôžu vliezť do týchto krajín bez toho aby, nevstúpili do hry Rusi a Číňania a nevyhnali ich svinským krokom, a nepostrielali tam „rebelov“ ktorí žerú čerstvo vyrezané ľudské srdcia (viem nechutné, odpudzujúce a šokujúce, ale dobre to ilustruje aké kreatúry podporuje vedenie USA, „priatelia Sýrie“, EU a naše vlády cez NATO).

To samozrejme ani zďaleka neznamená, že Blízky Východ bude zrazu pokojné miesto, ide o to, že Saudská Arábia a Katar (obe monarchie sú spojencami Britov, Francúzov a USA) podporujú Salafistov a Moslimské bratstvo nielen v Egypte. S nepokojným Blízkym Východom súvisí aj destabilizácia „podbruška Ruska“, kde vládnu skorumpovaní malí pašovia a z čoho by vyplynulo predlženie hegemónie USA, na čo aj nepriamo poukázal Daniel Solis vo svojej prednáške. Z týchto dôvodov sa udiala mobilizácia a druhá časť týchto vojakov sa pošle na hranice bývalých členov Sovietskeho zväzu (síce to nikto nespomína, ale bolo by to logické).  S destabilizáciou „ruského podbruška“ súvisí ta horúčkovitosť pri destabilizácií regiónu zo strany NATO, USA a zmienených monarchií, lebo si uvedomili, že nemajú veľa času pred tým než sa veľká časť globálnej ekonomiky zosype a keď nechajú ísť veci tak ako teraz, tak USA príde o hegemóniu (tým pádom aj ich „elity“) a monarchie prídu de facto o bohatstvo (razia heslo keď zdochla moja koza, tak nech zdochne aj susedova). Otázky znejú:

-nakoľko sa im podarí destabilizovať Blízky východ a jeho okolie, napriek snahám Ruska a Číny (pretože stabilita Iránu, Sýrie a okolitého regiónu z rôznych dôvodov je dôležitá)?

-nakoľko režú pod sebou konár svojim konaním?

Podľa môjho názoru „podbruško Ruska“, Sýria a Irán zostanú stabilné aj keby vypukla vojna na Blízkom Východe a „západ“ reže pod sebou ten konár.

 

Potravinová bezpečnosť:

Bez tohto žiadna krajina nemôže byť veľmoc, v roku 1999 35 miliónov malých rodinných  záhrad podľa odhadov dodali okolo 90% zemiakov, 77% zelenín, 87% ovocia, 59% mäsa a 49% mlieka. V roku 2003 schválila Ruská Duma zákon o Súkromných záhradkách, kde rozdávajú jednotlivým rodinám 1 až 3 ha pôdy bezplatne a sú dediteľné, a príjmi z týchto mini-fariem sú nezdaniteľné. V roku 2004 tieto mini-farmy dali viac než 50% poľnohospodárskej produkcie, a má to rastúcu tendenciu. V tomto kontexte Putinove vyhlásenie asi z roku 2011, v ktorom vyhlásil, že Rusko chce sa stať najväčším producentom bio-potravín, pretože sa stáva krajinou eko-dedín. Takýto poľnohospodársky systém má aspoň 2 veľké výhody:

-nízka spotreba zdrojov a malá náročnosť na prácu (asi 1 kcal práce s dobre navrhnutým systémom dá 10 kcal energie vo forme jedla);

-veľká stabilita, na to aby sa to rozbilo, nepriateľ potrebuje zničiť veľkú časť zeme, čo v konečnom dôsledku zničí aj jeho.

 

Zhrnuté a podčiarknuté:

Rusko je na dobrej ceste získať naspäť svoj štatút veľmoci, ale môže dokonca predbehnúť „Západ“ v mnohých kľúčových oblastiach, ba čo viac aj má šancu byť jedným z vedúcich globálnych veľmocí a nielen jednou veľmocou na Euro-Ázijskom kontinente.

 

Oracle

Řízení rizika nepříznivého vývoje cen (hedging)

Sobota, Červenec 20th, 2013

V souvislosti se současnou situací na trhu s ropou o které jsme psali minule (mimochodem spread mezi Brentem a WTI se v pátek dostal na 0,2!) se nabízí otázka, zda se dá nějakým způsobem proti situaci rostoucí ceny pojistit. Zvláště, když se pak podíváme na vývoj forwardových křivek jednotlivých kontraktů s datem dodání v budoucnu a nyní. Levnější cena kontratů ropy s dodávkou v budoucnu než nyní tomu přímo vybízí, trh se totiž nachází v tzv. backwardation, situace která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. V dnešním světě, který je charakterizován značnými výkyvy v cenách surovin či finální produkce, dále pohyby měnových kurzů a úrokových sazeb je jednou z nejdůležitějších operací úspěšných firem řízení těchto výkyvů do budoucna, tzv. hedžování (hedging) neboli zajišťování.

V období 2003-2008, kdy cena černého zlata rostla z cca 30 USD za barel až na 147,30 USD za barel na newyorké burze NYMEX a v médiích jsme mohli slýchat předpovědi např. prezidenta OPECu, že cena půjde na 170 USD do léta 2008 či šéfa ruského gigantu Gazpromu, že cena půjde na 250 USD za barel do r. 2009. Mimochodem, jen tak pro zajímavost, v červnu 2008 bylo na burze nakoupeno přes 3 000 opčních kontraktů s právem realizace prosincového nákupu ropy za 250 USD za barel! VUSAnapř. mnoho společností leteckého průmyslu z důvodu nedostatečného zajištění se proti těmto neočekávaným nárůstům ceny, zažilo velmi turbulentní časy, které skončily bankrotem resp. nutností fúze. Ne tak společnost jako Southwest Airlines, která se nejen vyhla těmto problémům, ale rovněž mezi léty 1999 až 2008 ušetřila právě díky hedžování paliva kolem 3,5 mld. USD!

Nicméně, pojdmě se alespoň trochu pro názornost seznámit s úplně těmi nejzákladnějšími principy hedžování.

Proč by měla firma používat hedžing? 

Cílem je co pokud možno nejvíce redukovat tržní riziko nečekané změny cen, měnových kurzů a úroků. Zamezit tak neočekávaným nákladům, které mnohdy nesou firmy, jež o možnosti hedžování nevědí. Klasickým příkladem pak může být na straně surovin např. výrobce potravin, který využívá jako input ve svém výrobním procesu pšenici. Trh s touto obilivinou je jistě ovlivňován mnoha faktory, které jsou často zcela mimo kontrolu firmy, jako vliv počasí, vládních zásahů v průmyslu, apod. Náhodné rychlé nárůsty ceny pak mohou být pro producenta neúnosné a je těžké je rychle přenést na koncového zákazníka a vznikají přebytečné náklady. V případě, že je cena této suroviny zajištěna do budoucna, je možné se do značné míry vyhnout těmto rizikům a následně poté získat konkurenční výhodu na trhu a redukovat v konečném důsledku operační náklady firmy. Podobně jsou na tom samozřejmě společnosti, které na inputové straně využíjí energetické suroviny, kovy, softs (káva, cukr, kakao), apod. Na outputové straně pak existuje obrovské množství příkladů, jako producenti benzínu, ethanolu, zemědělci, potravinářské firmy s potřebou zajistit produkci. Příkladů existuje bezpočet a u každé firmy je to zcela individuální, tudíž není možné ani cílem vypsat v tomto stručném příspěvku všechny. Zcelá nezbytnou součástí společností operujících se vstupy a výstupy v zahraniční měně a těch, které se pohybují v mezinárodním obchodě, je pak měnové riziko náhlých nepříznivých změn kurzů. Velice závažnou problematiku pak dále představuje také zajišťování úrokovoho rizika a snižování finančních nákladů firmy. Zde se nabízí příležitost toto výrazně redukovat pomocí instrumentů finančního trhu. Je nutno podotknout, že hedžování je velice sofistikovaný proces. Pojďme se podívat graficky za pomocí jakých kontraktů se dá provádět jako příklad u leteckého benzínu podle burzy ICE:

Existují dva typy hedgerů, tj. zajišťovatelů 

V zajišťovacím průmyslu rozlišujema dva tyty hedgerů a to tzv. Long hedgers, tj. firma, která se chystá nakoupit do budoucna vstup (energii, kov, obilí, cukr, atd.) pro svou produkci a chce se zajistit proti náhlému neočekávanému růstu ceny tohoto výrobního inputu. Naopak někdo, kdo prodává komoditu jako producent (zemědělci, výrobci ethanolu, těžařské společnosti, producenti energie, atd.) a do budoucna se chtějí zajistit proti poklesu ceny jejich outputu na trhu jsou primárně pak definováni jako Short hedgers. To je obecné definování, samozřejmě jedná se, jak již zmíněno výše, o specifika té které společnosti a nezřídka pak firma funguje jako obojí Long hedger i Short hedger.

Příklad zajištění Long hedgera pomocí kontraktů s budoucí dodávkou 

Uvedeme velice jednoduchý hypotetický příklad, jak je možné zajistit input ve formě ropy u rafinérie, která tuto surovinu využívá ve svém produkčním cyklu pomocí jednoho z mnoha instrumentů komoditního trhu. Rafinérie je relativně velká firma a proto bude používat mnoho „velkých kontraktů“. Menší a střední firmy pak budou v praxi používat méně kontraktů, resp. mini kontrakty. Pozor, jedná se o velké zjednodušení a pro každou firmu je nutné vzít v potaz specifika a najít více komplexnější řešení „šité na míru“ (!) a zároveň vhodný instrument resp. cross hedging, nicméně pro jednoduchou názornost:

Příklad

Rafinérie si plánuje obstarat pro svou produkci za 3 měsíce 100 tis. barelů ropy a obává se nárůstu cen z důvodu geopolitikého rizika na Blízkém východě a dalších neočekávaných faktorů. Cena ropy Brent na trhu s okamžitým dodáním se pohybuje na hodnotě 110 USD za barel a kontrakt na trhu s 3-měsíční dodávkou se obchoduje na komoditním trhu pobočky americké burzy v Londýně za 108 USD za barel. Firma se rozhodla vzužít této nižší ceny v budoucnu a zajistit si těchto 108 USD za barel pro svůj nákup suroviny za 3 měsíce.

Zjednodušené řešení:

Nakoupila tedy 100 kontraktů (každý lot základního kontraktu obsahuje 1 000 barelů) této budoucí dodávky za 108 USD. Samozřejmě není nutné platit celou částku 10,8 mil. USD za dané 3-měsíční kontrakty, ale jen složit zálohu ve formě „good faith“ depozita v řádu pár jednotek % (v současnosti kolem 200 tis. USD pro hedging).

1. dejme tomu, že cena ropy vzroste za 3 měsíce o 2 USD za barel na 112 USD za barel

Firma, samozřejmě nemusí provádět dodávku u kontraktu na burze (i když u Brentu je při držení až do konce kontraktu finační vypořádání namísto fyzické dodávky, ale i tak téměř 100% firem toto vypořádání nedělá) a může zakoupit barely u svého obvyklého dodavatele a uzavřít kontrakty na burze opačnou transakcí, tj. prodejem (tzv. offsetování pozice). Tak jak se 3-měsíční kontrakt blíží expiraci, tak se jeho cena přibližuje konkrétní ceně okamžitého dodání v tuto dobu na trhu.

Sumarizace je tudíž:

Hrubá ztráta z případneho nezajišťění je pak oněch nárůst 2 USD za barel, tzn. 2* 100 tis. barelů = 200 000 USD, tj. po vratce prémie dojde k vybalancování a k situaci v podstatě nákupu po uplynutí doby 3 měsíců za oněch 108 USD, namísto současných 112 USD za barel (což je ona hrubá úspora 600 tis. minus 200 tis. USD).

2.  dejme tomu, že cena ropy poklesne za 3 měsíce o 2 USD za barel na 108 USD za barel

Sumarizace je pak:

Zde došlo k poklesu ceny, tudíž není ztráta z případného nezajištění, rovněž tak není zisk z hedžování a po složení a vratce prémie se v hrubých částkách nic nezměnilo a dochází k nákupům suroviny od dodavatelů za žádoucí cenu 108 USD za barel.

Ješťe jednou je nutné velice výrazně upozornit, že se jedná o zjednodušení a je dále potřeba zohlednit danou specifickou situaci firmy, náklady s hedžováním spojené, vzít v potaz tzv. riziko báze hedžování, vyplývající z časové nesrovnalosti kontraktu ceny budoucí dodávky a spotové ceny komodity, vývoj forwardové křivky cen dané komodity na trhu a mnoho dalších faktorů. Dále zvážit, zda není výhodnější použít jiné instrumenty typu swapů či více flexibilních avšak obecně dražších kontraktů jako např. opcí bez nutností se vázat v kontraktu, a pakliže ano, jak je správně použít a řídit v obchodě časovou hodnotu opce, míru změny ceny na podkladovém aktivu (delta), rychlost této míry změny (gama), apod.

Křížové hedžování (Cross hedging) 

Někdy se stane, že firma používá vstup či produkuje výstup, který není standardizován jako kontrakt na likvidních komoditních trzích. Zde pak přichází v úvahu tzv. křížové hedžování. Jedná se o zajišťení pomocí standardizovaného kontraktu na trzích, u kterého můžeme pomocí nástrojů kvantitativní analýzy časové korelace a regrese najít blízký vztah a stistickou významnost a správně nastavit tzv. cross-hedge ratio (poměr). Jako příklad pak může sloužit zajišťování ceny leteckého paliva dopravce pomocí kontraktů topného oleje,  měnového rizika platby dodavatele z exotické země likvidním měnovým kontraktem, kde lze nalézt statistickou souvislost, apod.

Závěr 

Hedžing je nepostradatelný nástroj risk managementu každé úspěšné společnosti. Bohužel stále hodně firem ho nepoužívá a vystavuje se tak zbytečně riziku rychlé a neočekávané změny cen. Cílem zajišťení je využít nástrojů na komoditním a finančním trhu a pojistit se tak proti nečakaným nepříznivým situacím zvláště v dnešní době, kdy na trhu existují nečekané turbulentní pohyby vyvolané nejen externími vlivy počasí, geopolitickými konflikty, ale mnohdy neuváženými měnovými a fiskálními politikami vlád a centrálních bank, které k těmto cenovým šokům na finančních a komoditních trzích následně vedou.

Technicky se trh s ropou jeví jako značně překoupený a nejaktivnější zářijový kontrakt americké ropy WTI tak reaguje nejen na geopolitický vývoj, ale rovněž na poslední týdenní poklesy zásob podle americké agentury EIA. Nicméně tyto jsou stále 6% nad 5-ti letým průměrem pro toto období roku. Úrovně další rezistence jsou na hodnotách 108,94 a dále pak na 109,69 a naopak supporty se nachází na 106,69 a následně 105,18.

Závěrem se pojďme podívat na jednotlivé kontrakty americké ropy WTI na burze NYMEX (Globex systém CME Group), konkrétně srpen, říjen a prosinec, kde vyniká ono výše zmíněné backwardation, tj. např. prosincový kontrakt se obchoduje za 103,05 USD za barel s diskontem 3,53 USD proti říjnu a slevou 5,42 USD za barel proti srpnu! Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Ceny ropy WTI a Brentu se po letech opět přibližují

Sobota, Červenec 6th, 2013

Současný vývoj na trhu s ropou je do značné míry poznamenán politickou krizí v Egyptě, kde armáda sesadila prezidenta Muhammada Mursího a deklarovala vyjímečný/ krizový stav v provinciích Jižní Sinaj a Suez. Suezský kanál je jedním z klíčových obchodních míst pro převoz černého zlata (cca 5% podíl na celkové mořské přepravě) a taktéž je důležitý ropovod Sumed, který propojuje Suez se severním pobřežím Egypta tak mohou být ohroženy.  Však není to tak dávno, kdy demonstrace v únoru a březnu blokovaly provoz tohoto důležitého místa. Informace se různí, ale oficiálně zatím k přerušení obchodu s ropou v dané oblasti v okamžiku psaní článku nedošlo. Budeme pozorně sledovat.

Co je na trhu s ropou zajímavé sledovat je přibližování cen severomořského koše rop Brent a americké WTI. O tomto očekávaném přibližování jsme psali v lednu a stejně tak delší dobu o něm psala banka Goldman Sachs, která mimochodem dosáhla své cílové ceny spreadu 5 USD za barel před pár dny.

Kdo na daném zvýšeném interkomoditním spreadu kromě Goldmanů tedy vydělal resp. vydělával dokud byl rozdíl markantní (20 USD po většinu 2012)? Rozhodně rafinérie zde na středozápadě USA jako CVR Energy, Marathon Petroleum, Western Refining či HollyFrontier Corp. Proč? Protože nakupovali ropu WTI za nižší cenu než Brent, ke které naopak pak fixovali své produkty benzínu a dieslu. Tím se jejich profit marže rozrůstala, jak se rozrůstal Brent-WTI komoditní spread. Podívejme se na tzv. crack spread, tj. v podstatě profit marži rafinérií při výrobě produktů z ropy u benzínu a topného oleje „crackováním“ v klasickém poměru  3:2:1, tj. z 3 barelů ropy 2 barely benzínu a 1 barel topného oleje. Jelikož se benzín a topný olej kótuje v galonech (1 galon je cca 3,785 litru) pro crack spread se pak převádí na jednotku za barel. V podstatě jelikož rafinérie dokáží v určité míře predikovat náklady jiné než u ropy, představuje crack spread významný faktor (klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

A nyní se podívejme na  onen komoditní spread cen rop Brent a WTI na burzách NYMEX (Globex systém CME Group) a Iondýnské pobočce americké ICE (denní data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

Je evidentní, že jak se snižuje spread Brent-WTI, tak dochází ke snižování crack spreadu a tím i profit marže oněch rafinérií. Do jaké miry může dojít k vyrovnání spreadu mezi oběma ropnými benchmarky a možná i, aby americká WTI byla o nějaký ten cent dražší (jedná se o kvalitnější ropu než Brent, má menší obsah síry)? Je to velmi pravděpodobné, jelikož podle posledních informací je jižní část ropovodu Keystone XL z 80% dokončena a má podle společnosti TransCanada započít provoz podle očekávání do konce tohoto roku a nyní v létě má dostat povolení amerického ministerstva. Kapacita má být 700 tis. barelů za den! Tím se značně sníží hromadění zásob v Cushingu v Oklahomě, které je místem dodávky pro WTI kontrakt a dojde k přenosu do místa klíčových rafinérií v Texasu. Nicméně již nyní, došlo k “reversu” původního transportu ropy z Texasu do Oklahomy opačným směrem od června 2012, a navýšení capacity na 400 tis. barelů za den u ropovodu Seaway (expanze 170%) a také rozšíření přenosu ropy ze středozápadu na jih pomocí železniční přepravy. To vše přispívá k omezování hromadění zásob v místě dodávky kontraktu americké ropy a vyrovnávaní spreadu.

Nejsou to jen tyto dva hlavní benchmarky černého zlata, o kterých se v poslední době hodně mluví. Je to rovněž ománská ropa obchodovaná v Dubaji na burze Dubai Mercantile Exchange, kde má chicagská CME zhruba 50% podíl společně pak dále s bankami jako Goldman Sachs, JP Morgan Chase či Morgan Stanley, Dubai Holding, Oman Investment Fund, Royal Dutch Shell, Vitol Group a Concord Energy. Tato ropa pak může do budoucna sloužit jako benchmark pro ropu poptávanou Asií. Tento kontrakt ománské ropy obchodovaný na platformě chicagské burzy CME Globex, dosáhl rekordního objemu 6 978 ADV v červnu, tj. 9% nárůst a 38%-ní nárůst meziročně!

Technicky, ačkoliv překoupen, uzevřel páteční seanci nejbližšjí kontrakt na americkou WTI ropu 3 centy nad rezistencí 103,60 a  bude zajímavé sledovat, zda se stane tato úroveň novou hranicí podpory. V poslední době je na trhu citelný zájem nejen zajišťovatelů proti růstu ceny ropy v rámci firemního hedgingu, ale rovněž hedžových fondů. To je vidět na call opcích jak u Brentu tak WTI, kde je počet otevřených kontraktů značně vyšší než u put opcí. Taktéž je vidět, že v rámci tohoto trhu, je jako hlavní benchmark stále chápána americká ropa WTI, kde je počet otevřených pozic vyšší. Pojďme se tedy závěrem podívat na nejbližší strike ceny u srpnových opcí na Brent a WTI (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Energetický report BP

Sobota, Červen 15th, 2013

Trhy jsou v posledních dnech volatilnější a budeme netrpělivě čekat na vyjádření představitelů americké centrální banky příští týden ohledně případného omezování QE v USA. Taktéž odhad indikátoru ekonomické aktivity PMI v Číně od HSBC, který se zdá vykazuje horší čísla než ten od čínského Národního Statistického úřadu a vývoj cen čínských nemovitostí za květen bude rovněž zajímavé sledovat. Zde v Chicagu se právě skončila konference Clinton Global Initiative, kde se mj. žhavě diskutuje, jak by se dalo čekat, energetická politika a její vývoj do budoucna. Možná trochu bez povšimnutí médií zůstal zajímavý report britské energetické společnosti BP, publikovaný od r. 1965: Statistical Review of World Energy 2013.

Report potvrdil historicky rekordní růst těžby ropy a zemního plynu v USA, zásluhou břidlicových vrtů metodou horizontální frakturace a tím následný pokles importů o 36% z vrcholu v r. 2005. Tato metoda těžby se očekává bude dále rozšířena v bloku zemí BRIC a vliv seskupení OPEC se má tak snižovat. Jaké jsou důležité body reportu:

  • Růst světové spotřeby energií se v minulém roce zpomalil meziročně na 1,8% z 2,4%. 90% tohoto růstu poptávky je zásluhou Číny a Indie.
  • Emerging ekonomiky se nyní podílejí na světové poptávce 56% v porovnání s podílem 42% před 20-ti lety.
  • Spotřeba energií v zemích OECD se v r. 2012 snížila o 1,2%, mimo tento blok pak rostla o 4,2%, avšak pod úroveň 10-ti letého průmeru 5,3%.
  • Světová produkce ropy rostla o 2,2% neboli 1,9 mil. barelů za den. Produkce zemního plynu  rostla o 1,9%.
  • Emise CO2 se zvýšily, ale pomalejším tempem než v r. 2011. Tak jak se přechází v USA stále více z uhlí na zemní plyn, tak emise byly v Americe nejnižší od r. 1994.
  • Výroba nukleární energie poklesla v minulém roce o 6,9% a Japonsko představovalo 82% tohoto poklesu po tragédii ve Fukušimě. Podíl atomové enrgie na celkové světové energii se snížil na 4,5%, což je nejnižší % od r. 1984.

Avšak, a to je důležité, proč report zmiňujeme je to, že i když narostla produkce zemního plynu, tak obchod s kapalným zemním plynem LNG se poprvé od r. 1980 snížil v minulém roce meziročně o 0,9%. To i přes to, že Japonsko, jak omezilo produkci nukleární energie právě zvýšilo importy LNG. Vysvětlujícím důvodem je neutěšená hospodářská situace ve světě a obrovská citlivost na cenu (je třeba si uvědomit, zemní plyn je i 3-4x dražší v Evropě a Asii než v USA) a tak se raději spalovalo uhlí. USA je rovněž ve fázi, kdy se pro exporty zemního plynu teprve získávají potřebné licence a povolení a buduje se potřebná infrastruktura. Celosvětově tak uhlí nabylo podílu na celkové energii 30%, což je největší % od r. 1970. Podle reportu Čína nyní spaluje většínu světového uhlí! V USA se odhaduje, že cena zemního plynu pod 5 USD za milión britských termálních jednotek představuje dlouhodoběji ekonomičtější, efektivnější a hlavně pro životní prostředí bezpečnější (při spalování) variantu. Resp. srovnatelný poměr cen zemní plyn/ uhlí kolem 1,5, ale i více. Jaké jsou projekce procentuální spotřeby jednotlivých paliv pro výrobu elektřiny podle americké vádní energetické agentury EIA na základě jednotlivých scénářů se můžeme podávat na graf:

 

S tím souvisí i otázka oněch břidlicových vrtů, resp. do jaké míry je možné je dále dělat a zda je tato metoda dlouhodoběji rentabilní? Poté co společnosti jako Chesapeake (největší světový provozovatel horizontálních vrtů) nebo QEP Resources utratily 53 mld. USD na alokaci nových nalezišť ropy a zemního plynu, tak se nyní začínají akcionáři ptát na návratnost této investice. Pro měření rentability se v průmyslu používá tzv. recyklační poměr. Tj. u ropy například zisk z vytěženého barelu ropy na jednotku nákladu na nalezení a vytěžení suroviny. Zatímco klasické energetické firmy jako Exxon mají tento poměr kolem 4,5, tak u Chesapeake to je 0,97 a u QEP dokonce jen 0,69! Tito specialisti na břidlicové vrty se hájí dočasností těchto vyšších nákladů a odhadem růstu, zvláště ceny plynu do budoucna a hlavně pak postupnou redukcí nákladů vlivem více časově a ekonomicky efektivních vrtů za použití dokonalejších technologií. Tak uvidíme.

V posledních dnech můžeme být svědky opětovného růstu ceny ropy. Hlavním faktorem je možné zapojení USA do konfliktu v Sýrii a zvýšení rizikové prémie z důvodu geopolitického rizika. Technicky v pátek prorazila cena nejbližšího kontraktu na americkou WTI ropu (červenec) rezistenci na 97,61 a zavřela na 97,89, další rezistence je kolem 98,22. Závěrem se pojďme podívat zase po nějaké době na komoditní spread mezi ropou Brent a ropou WTI na burzách CME (Globex) a ICE (srpnové kontrakty, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení: