Články s tagem ‘Ropa’

Kdy bude cena ropy na dně?

Pondělí, Prosinec 15th, 2014

 

Nepadá cena ropy náhodou proto, že trh s ní skutečně funguje? K dispozici je řada názorů, že cena ropy klesá proto a proto, že za tím, stojí ten či onen. Co když ale ropa klesá naopak právě proto, že trh s ní je jako jeden z mála skutečně volný?

Když ropa padá, kdo by kupoval? Poptávka vymizí a všichni vyčkávají. A jsem v začarovaném kruhu.

Trh s ropou je výrazně slabší, než ukazují futures. Fyzický trh s ropu má totiž ještě nižší ceny, než trh futures trh. Například Venezuela, aby ropu vůbec prodala, ji prodává cca 20 dolarů pod cenou ropy Brent. Podobně pod cenou prodávají ropu i těžaři z Kanady. Těm jde o cash.

Kdy bude cena ropy na dně? Až se ceny na cash a futures trzích opět srovnají.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Prosinec 15th, 2014

František Sousedík: ….Myslím tím to, že stát rozhodl, že bude podporovat růst, bez kterého nemůže, zdá se, naše planeta existovat, např. dotací úroků, snížením úrokových sazeb na nulu apod. (Oni, zdá se, od dob soudruha Keynese, vždy vymyslí další a další nesmysly.).
Tudíž např. nulové úrokové sazby jsou příčinou a úvěrová expanze je následkem.
A rovněž nulové úrokové sazby jsou následkem nějaké příčiny.
A tím jsme se přiblížili k podstatě věci.

 

Hawkie: Skutečně ta data o nákladech těžby z břidlic a písků jsou enormně diskrepantní. MOžná by stálo za to podívat se na některého většího hráče podrobněji, ale já to nebudu, nemám na to čas- to víte, “private equity”, navíc bych byl jako investor spíš doma v oblasti farmaprůmyslu. MOžná ale napíšu něco o vývoji nového léků- myslím, že by investor mohl mít představu, jak se to dělá…

 

Petr Gejdos:

Tzv. “zahraniční zadluženost” k roku cca 2011:
…………………………………………
Rusko = 455 mld USD = 3 634 USD/hlavu = 23% HDP
Čína = 711 mld USD = 396 USD/hlavu = 8,7% HDP
ČR = 90 mld USD = 8 260 USD/hlavu = 45% HDP
…………………………………………
EU = 16 100 mld USD = 27 864 USD/hlavu = 85% HDP
USA = 16500 mld USD = 52 170 USD/hlavu = 105% HDP

Tzv. “státní dluh” k roku cca 2012:
…………………………………………
Rusko = 11% HDP
Čína = 22% HDP
ČR = 43,1% HDP
…………………………………………
EU v mém zdroji souhrnně není ale příkladně:
Italie = 126,3% HDP
Německo = 83% HDP
Francie = 9O% HDP
ale třebas
Řecko = 171% HDP
no a k tomu
USA = 107,2% HDP
.
Tady má “prostý člověk” náběh na uzel na mozku ! Tedy se ptám pane Pet – proč by zrovna Rusko (případně Čína a podobně) s relativně čistým štítem = vcelku minimální zadluženost a de facto zdravou funkční ekonomiku mělo mít nějaké hrůzostrašné problémy a obráceně proč by se měly nějak z růžové budoucnosti svých ekonomik radovat zrovna země EU, Japonska či USA ?
.
Nemám to spíše chápat jako pozoruhodný pokus o propagandu ? Mám přitom na paměti jedno – všelijaké ratingy, to není nic jiného, než jeden ze špinavých nástrojů západní propagandy. Pokud se pane Pet uvolíte odpovědět – používejte skutečně češtinu, slova jasná a prostá a rcete, co jste svým příspěvkem vůbec chtěl naznačit, zvláště pak cituji tímto: “izolace Ruska nabírá na obrátkách…”.
.
Pokud ale míníte “izolaci Ruska” právě že “izolaci Ruska od kolabujícího systému Západu”, pak tomu již rozumím… Jako občan ČR, tím EU a tím Západu – to tedy nijak z toho všeho výhledově nadšený nejsem a chtěl bych vědět, proč Vy ano.

 

Pet: Není co vysvětlovat – Výnosy z referenčných 10-ročných ruských štátnych dlhopisov dnes na sekundárnom trhu vyskočili na 12,97 % – tento údaj vysvětluje vše – to se zde můžete rozepisovat jak chcete – izolace se zvyšuje, rezervy klesají v desítkách mld. USD měsíčně – jsem zvědav jakou výši ruská CB udá tento týden – zatím se mluví o smrsknutí na 396 mld. USD a to bude potřeba dotovat splátky ruských firem do zahraničí ve výši 35 mld. jen za prosinec 2014.

 

Standa: „Tady nejde o to, co se vyplatí ještě těžit dneska. Jde o to, co se investorům vyplatí financovat zítra.“

Nejen to. Ropa je surovina používaná jako zdroj energie. Existuje zde ještě fyzikální mez, kdy se vyplatí těžba – ERoEI, čili návratnost vložené energie. Pokud klesne k 1, energie potřebná na těžbu se vyrovná energii vytěžené. Tedy lidé sice mají práci, ale žádné nové hodnoty nevzniknou.

Přepočtem podle oficiální hodnoty TOE (Ton of Oil Equivalent, 1 TOE = 11630.0 kWh) dostáváme 1 barel ropy = 1849 kWh. Z ropy však energii umíme využít nanejvýš na 50%. To znamená, že vzrostou-li náklady na těžby ropy a přiblíží se k 920kWh ekvivalentní energie, nebude ropa takto vytěžená použitelná jako energetická surovina, neboť dodá méně energie, než její těžba spotřebovala. A to při jakékoliv ceně!

Kolik jsou reálné náklady jednotlivých nalezišť, očištěné od investičního balastu, přepočtené na energetický ekvivalent, nejspíš přesně nevíme, a možná je to výrobní tajemství. Ale vzhledem k uváděným nákladům těžby se obávám, že se limitní hodnotě 1 blíží.

Pro ropné břidlice se uvádí hodnoty kolem ERoEI 1,5. To je velká bída, srovnatelná jen s takovými propadáky, jako je bioetanol.

Dokonce je možné, že ERoEI některých nalezišť časem klesne na méně než 1, a tak se vlastně stávají propadlištěm energie. Takový byznys může fungovat tak dlouho, dokud ho někdo bude dotovat. Reálné hodnoty při tom nejen, že nevznikají, ale dokonce nenávratně zanikají.

Čtvrtletní zpráva Bank for International Settlements –dolar, více volatility

Sobota, Prosinec 13th, 2014

Švýcarská „banka pro centrální banky“ Bank for International Settlements (BIS) vydala před pár dny svojí nejnovější čtvtletní zprávu, kde zmínila některá varování ohledně světové finanční stability. Mezi ty nejzajímavější pak lze zařadit zejména následující:

Volatilita trhů se zvyšuje

Podle banky se trhy budou stávat více volatilnější i přes to, že se participantům na něm zdá nyní pravý opak. Takovým mezníkem mohlo být prudké snížení výnosů (zvýšení ceny) amerických vládních dluhopisů 15. října tohoto roku. Tento pohyb (cenový spike) byl vyšší než v den, kdy Lehman Brothers požádal o bankrotové řízení. Trhy jsou závislejší a závislejší na vyjádřeních a akcích centrálních bank. Podobné pohyby se tak zajisté mohou projvit v cenách dalších aktiv. Pohlédněme na onen cenový pohyb kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis na burze v Chicagu 15.10. (1 bod pohybu představuje 1 000 USD na kontrakt), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Mezinárodní půjčky se zvýšily

Zadlužování mezinárodními půjčkami se od konce března do konce června 2014 zvýšilo o 1,2% na 30 biliónů USD. V Číně navíc tyto půjčky rostly 50% meziročně na současných 1,1 biliónů USD (co se může stát v případě, že mezinárodní věřitelé začnou splátky požadovat a  čínské ekonomice se nepovede tak dobře?). Naopak půjčky Rusku klesly o 10% a Ukrajině o 18%.

Offshore „šedé bankovnictví“ emerging ekonomik

BIS v tomto bodě varuje, že financování firem v emerging ekonomikách pomocí nástrojů offshore společností  výrazně narostlo o 252 miliard USD mezi léty 2009 až 2013 a tyto prostředky nejsou dále repatriovány, čímž se efektivně vytváří  šedá sféra bankovnictví.

Návrat CDO kontraktů

V periodě nízkých úroků se v rámci „honby za výnosem“ zvýšil  segment strukturovaných kreditních produktů jako jsou napákované půjčky. Aktivita v tomto sektoru je dnes vyšší než v období před počátkem finanční krize (průměrný kvartální kontrakt představoval do konce září 2014 řádově 250 a více miliard USD). Z tohoto titulu CDO trh v prvních třech kvartálech 2014 prudce narostl a je kryt z 55% právě těmito půjčkami.

Posilující kurz amerického dolaru

O přicházejícím poklesu kurzu eura či jenu vůči americkému dolaru a důvodech jsme mnohokrát na serveru psali. Nicméně, BIS varuje, že tato apreciace USD nemusí být výhodná pro emerging markets trhy, kde si tyto mladé ekonomiky v posledních letech v dolarech výrazně půjčily. Při pokračování růstu kurzu dolaru a depreciaci měn emerging ekonomiky, se pak splátky jistě stanou finančně náročnější. Zvláště pak u méně hospodářsky diverzifikovaných ekonomik závislých na exportech ropy, kde cena pokračuje v poklesu (nižší cena ropy naopak pomáhá importujícím jako Indie, Turecko či region střední Evropy).  Současný pokles cen černého zlata by měl vést k transferu kolem 1,3 biliónů USD na meziroční bázi od producentských ke spotřebitelským zemím, jedná se o 1,8% globálního HDP. Je pokles cen ukonce? Z historie v letech 1986 a 2008 cena Brentu poklesla o nějakých 75%, teď jsme zhruba níže o 45% z lokálního maxima, tak uvidíme. Firmy v emerging markets tento rok vydaly 193 miliard USD dluhopisů denominovaných v dolarech, během posledních pěti let pak 800 miliard USD. Vlády v těchto regionech pak 73 miliard USD v tomto roce a od roku 2005 pak kolem 500 miliard USD.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontinuálního kontraktu na Dollar Index (americký dolar vůči koši hlavních měn) na americké burze ICE v tomto roce (SOL Trader, denní data),klikněte na obrázek pro zvětšení:

EU bez fanfár změkčila sankce proti Rusku

Čtvrtek, Prosinec 11th, 2014

Evropská unie před pár dny bez velkých fanfár změkčila sankce proti Rusku. Jde o uvolnění dlouhodobého financování pěti největších ruských bank a změkčení sankcí směrem k ruskému ropnému průmyslu.

Pokud jde o banky, je tam tento text:

Tento zákaz se nevztahuje na:

a) půjčky nebo úvěry, jejichž specifickým a doloženým cílem je zajištění financování pro nezakázaný vývoz nebo dovoz zboží a nefinančních služeb mezi Unií a kterýmkoli třetím státem, včetně výdajů za zboží a služby z jiného třetího státu, které jsou pro plnění smluv o vývozu či dovozu nezbytné; nebo

 

b) půjčky, jejichž specifickým a doloženým cílem je poskytnout nouzové financování s cílem splnit kritéria solventnosti a likvidity v případě právnických osob usazených v Unii, kterou jsou z více než 50 % vlastněny některým ze subjektů uvedených v příloze III.“

 (Příloha III jsou ruské banky).

Od financování byly odstřiženy o Gazprom, Rosněfť a Transněfť. I jich se změkčení pravidel dotklo. Mimochodem, Gazprom prakticky obratem podepsal půjčku s UniCredit Bank ve výši 390 mil euro.

 

Byly změkčeny i sankce směrem k ruskému průmyslu. Tam je tento text, umožňující změkčení.

„Příslušné orgány mohou také udělit povolení, pokud jsou prodej, dodávky, převod či vývoz položek nezbytné k naléhavému zabránění nebo zmírnění události s pravděpodobným závažným a významným dopadem na lidské zdraví a bezpečnost nebo na životní prostředí. V řádně odůvodněných naléhavých případech se mohou prodej, dodávky, převod či vývoz uskutečnit i bez předchozího povolení, pokud vývozce o prodeji, dodávkách, převodu či vývozu do pěti pracovních dnů uvědomí příslušný orgán, přičemž podrobně odůvodní daný prodej, dodávku, převod či vývoz bez předchozího povolení.“

 

Na další vývoj jsem zvědav.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Ropa z břidlic podobná nemovitostní bublině? – doplňující graf

Úterý, Prosinec 9th, 2014

Před týdnem jsem přirovnával ropu k nemovitostní bublině. Napsal jsem:

“Kdo to odskáče? Nejvíce těžařské společnosti zaměřené na ropu z břidlic s náklady na těžbu kolem 80-100 dolarů za barel  a banky, které tuto spekulativní mánii „s radostí“ financovaly. Tady nejde o tok, co se vyplatí ještě těžit dneska. Jde o to, co se investorům vyplatí financovat zítra. Mimochodem, přesně toto je základní otázka každého „letadla“.”

Zde je názorný graf od agentury Bloomberg ukazující náklady na těžbu v konkrétních ložiscích. Jak je vidět, pod cenu ropy 75 USD prakticky neexistuje ziskové ložisko.

 

Aby společnosti mohly rozumně provozovat ložiska, potřebují 20-25% ziskovost. Proto je rozumným minimem hladina 100 dolarů za barel a více.

Milan Brejcha: Cena ropy na minimech

Neděle, Prosinec 7th, 2014

Toto je první článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ve čtvrtek 4.12.2014 klesly ceny ropy BRENT (severomořská ropa) aWTI (texaská ropa) na svá čtyřletá minima 69,51 USD/b (BRENT) a 66,81 USD/b (WTI) . Smíšené naděje se vkládaly do výsledků nedělního zasedání ropného kartelu OPEC (30.11), který by mohl snížením produkce cenu ropy podpořit a pomoci tak těžařům v jejich nelehké situaci. Avšak závěr jednání byl jednoznačný, OPEC svůj denní limit produkce nezměnil a ponechal jej na současných 30 mil.b/den,s nenápadným náznakem,že původcem současné nadprodukce je zvýšená těžba z břidlicových formací (shale oil) v USA.

 

 Vývoj těžby ropy v USA ( mil.b/den )

Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká s vážnými problémy a zvýšení poptávky po ropě je v nedohlednu , dá se předpokládat, že vývoj cen této komodity by měl stagnovat a v dohledné době by neměl překročit hranici 80 mil.b/den. Samozřejmě,že pro státy, které jsou čistými importéry černého zlata, je to vítaný vánoční dárek. Jde pouze o to na jak dlouho.

Toto drastické snížení cen přivede většinu ropných gigantů do vážných potíží ať již vzhledem k nedostatku finančních prostředků na vykrytí státních rozpočtů (Rusko,Saúdská Arábie) nebo díky vysokým těžebním nákladům (USA,Kanada). Zvláštní pozornost si zaslouží pozice Spojených států , které zvýšily svoji produkci během posledních pěti let o více jak 3 mil.b/den a to téměř výhradně z břidlicových formací (Bakken,Eagle Ford,Permian…). I když se počáteční přehnaná euforie ohledně shale oil začíná pomalu vytrácet je situace v tomto těžebním oboru mnohem katastrofálnější než je presentováno. Nevídané a stále rostoucí zadlužení sto dvaceti sedmi největších společností trefně popsal ve svém článku Wolf Richter (Where Money Goes To Die – Kde umírají peníze).

Based on data compiled from quarterly reports, for the year ending March 31, 2014, cash from operations for 127 major oil and natural gas companies totaled $568 billion, and major uses of cash totaled $677 billion, a difference of almost $110 billion. To fill this $110 billion hole that they’d dug in just one year, these 127 oil and gas companies went out and increased their net debt by $106 billion. But that wasn’t enough. To raise more cash, they also sold $73 billion in assets. It left them with more cash (borrowed cash, that is) on the balance sheet than before, which pleased analysts, and it left them with a pile of additional debt and fewer assets to generate revenues with in order to service this debt.

It has been going on for years. In 2010, the hole left behind by fracking was only $18 billion. During each of the last three years, the gap was over $100 billion. This is the chart of an industry with apparently steep and permanent negative free cash-flows:

Článek Wolfa Richtera jen potvrzuje tragickou situaci těchto společností. Od roku 2010, kdy  ”díra“ mezi výdaji a výnosy byla „pouhých“ 18 mld. USD, se do 31.3.2014 zvýšila na 109 mld. USD  (miliard za rok), přičemž je nutno k této sumě přičíst dalších 73 mld. USD z prodejů aktiv. Právě v tomto období čtyř let se produkce americké ropy rapidně zvýšila, ovšem za cenu astronomického nárůstu zadlužení. Aby toho nebylo dost , je ropa ze „ shale oil“ kvůli své kvalitě prodávána se slevou až 7 USD/b. Obzvlášť nezávidění hodnou pozici má Severní Dakota, která bez připojení na produktovody a s ohromnými vzdálenostmi k nejbližším rafineriím musí za dopravu připlácet okolo 15 USD za každý barel.

That state, which is at the center of the U.S. tight oil boom, is far from refineries and pipelines. Oil producers use expensive rail transport to carry their oil to market. The result is that North Dakota producers face a significant discount at the wellhead. For October the average discount was $15.40 per barrel below the U.S. benchmark Light Sweet Crude futures price.

Vládní organizace EIA (Energy Information Administration) ve svých prohlášeních tvrdí, že těžba z ropných formací je rentabilní ještě při cenách 60 USD/b. Tento optimistický údaj se ale zcela míjí s reálnými hospodářskými výsledky producentů a jejich finančními rozvahami, kdy již v minulých letech musely tyto firmy prodávat svá aktiva, a to při cenách WTI těsně pod 100 USD/b.

Dalším velkým problémem těžby „shale oil“ je drastický pokles produkce na jednotlivých vrtech (60-80 % během prvního roku těžby). Typickým příkladem je ropné ložisko Bakken, kde těžaři zvýšily v prosinci 2013 produkci (meziměsíčně) z nových vrtů o 89 000 b/den, ale pokles těžby ze starých vrtů činil 63 000 b/den (změna +26 000 b/den ). Po půl roce se těžba z nových vrtů zvýšila o 92 000 b/den,ale po odečtení ztráty ze starých vrtů byl čistý výnos pouze +20 000 b/den.

All the data is Crude + Condensate from the EIA’s International Energy Statistics and in thousands of barrels per day.

 

 Jaký je výhled

Pokud nezasáhne centrální vláda nebo se ceny ropy nějakým zázrakem nedostanou nad 100 USD/b , uvidíme likvidaci amerických „shale oil“ společností (ale i kanadských tar sands) v přímém přenosu. Prvním krokem bude omezení průzkumných prací a pozastavení uvádění nových vrtů do provozu. Stávající neproduktivní ropná ropná pole budou postupně zavírána, což bude mít negativní dopad na objem celosvětové produkce a tím i k mírnému nárůstu cen ropy.

Rusko a Saúdská Arábie by vzhledem k nízkým těžebním nákladům (asi 30 USD/b ) a vysokým devizovým rezervám neměly mít ve střednědobém horizontu výraznější potíže. Po vyčištění trhu od neproduktivních těžařských společností můžeme očekávat vzestup ceny ropy WTI a BRENT až nad 120 USD/b.

Milan Brejcha

Koho ohrožuje klesající cena ropy?

Sobota, Prosinec 6th, 2014

Vezmeme-li v potaz, že se zečtyřnásobil počet nakoupených put opcí na prosincový 2015 kontrakt amerciké WTI ropy na strike ceně 40 USD za barel na 880 na chicagské burze CME Group (spekulace na to, že se cena bude přibližovat této úrovni, přes 20 tis. kontraktů je na striku 50, naposledy klesla cena WTI ropy pod 40 v únoru 2009), tak se musíme ptát komu by takový scénař dlouhodobě pokračujícího poklesu uškodil? Je evidentní, že producentským zemím jako Rusko či slabším členům kartelu OPEC. Komu dalšímu?

Velmi se diskutují producenti břidličné vrty v USA. Zde je nutné rozlišit, kde konkrétně. Asi v nejznámější oblasti Bakken fields (oblast Severní Dakoty) jsou schopni být stále ziskoví i při ceně mírně nad 40 USD za barel, podle Mezinárodní energetické agentury (IEA). Při ceně 80 USD za barel se stává neprofitabilních 4% projektů zvláště v oblastech Mississippi Lime v Oklahomě či Tuscaloosa Marine Shale v Lousianě. Při poklesu pod 70 USD jako nyní se stává situace vážnější a problémy s rentabilitou budou mít v regionu Permian basin v klíčovém Texasu a Niobrara v Kolorádu. Podle studie IHS je schopno 80% americké břidlicové produkce pokrýt náklady při ceně v intervalu 50-70 USD za barel.

Mnohem větší trable pak mohou zaznamenat producenti z kanadských ropných písků. Ti i když spíše spoléhají na průměrnou cenu za delší časovou periodu, tak tato je v mnoha případech na úrovni i minimálně 100 USD za barel. Pohlédněme na dvacet potenciálně nejrizikovějších projektů, kde je patrné „vedoucí postavení“ u oněch kanadských ropných písků, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Dlouhodobě pokračující pokles ceny ropy pak bude jistě znamenat velké problémy pro společnosti jako Suncor či Canadian Natural Resources a další. Podle reportu Bank of Nova Scotia může v roce 2015 poklesnout produkce černého zlata v západní Kanadě o 15%.

Kromě producentů však mohou být postiženy na prvním místě společnost poskytující infrastrukturu u ropných projektů, to znamená technologii, project management, a tak dále pro vrtná pole. Tyto jsou závislé na nepřerušovaném průběhu projektů. Příkladem může být firma Schlumberger. Do problému se mohou dostat také při pokračujícím polesu ropy investoři do firem v oblasti alternativní těžby, které v mnoha případech vydaly dluhopisy s nízkým ratigem (junk bonds). Podíl tohoto dluhu činí dnes kolem 210 miliard USD, což je 16% z celkového junk bond trhu oproti 4% před deseti lety. Stejně tak banky (obvykle regionální), které poskytly ve větším rozsahu (pokud tvoří značnou část úvěrového portfolia) půjčky na tyto energetické projekty.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 301 481  pozic u kontraktů na WTI ropu na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně (navýšení o 10 134  kontraktů více na nákup oproti předchozímu týdnu). Krátkodobý support u aktivního kontraktu je na 64,83 (týdenní na 62,70) a rezistence na 67,81.  Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního lednového 2015 kontraktu ropy WTI v tomto roce a dále její komoditní spread s kontraktem posunutým na prosinec roku 2015 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jaká bude reakce ECB na klesající cenu ropy?

Sobota, Listopad 29th, 2014

Výrazný pokračující cenový pokles ropy na trhu, na který v podstatě OPEC nereagoval, může být jistým spouštěčem  pro ECB zahájit QE v pravém slova smyslu a to nakupováním vládních dluhopisů. Ať už je to časová shoda zasedání OPECu tento týden nebo ne, tak před pár dny vystoupil s obecným proslovem o důležitosti ekonomické a měnové unie (a také fiskální, bankovní a unie kapitálových trhů!) sám Mario Draghi a hlavně pak vice prezident ECB Vitor Constancio v Londýně zdůraznil nutnost současných opatření jako nákupů krytých bankovních dluhopisů a ABS (zřejmě nedostatečné) k dosažení bilance aktiv, které měla v roce 2012 a pakliže ne, pak v rámci právní kompetence banky začít dále skupovat vládní dluhopisy. Se slovem právní a také s případnou účinnosti mají dozajisté problém Němci. Například prezident Bundesbanky Jens Weidmann na počátku týdne znovu zopakoval legální problém související s touto metodou. Z tohoto titulu se jistě na dalším zasedání ECB 4. prosince velmi pravděpodobně  již nic  nezmění. Banka stále počítá s možným překvapením silné aukce TLTRO v polovině prosince, poté co v září to bylo je 82,6 miliard euro, pod původními odhady.

Pokles cen ropy je jistě ze spotřebitelského hlediska příznivý jev a zvyšuje reálný disponibilní příjem, nicméně taky vede k snížení inflačního očekávání a poklesu růstu mezd (a může i mít neblahé důsledky jako například jeden z faktorů v r. 1998 u defaultu ruského dluhu). Navíc nominální inflace se možná po poklesech dostane na číslo kolem 0 meziročně v prosinci a dále případně do záporu. Po neúspěšném TLTRO a záporných inflačních číslech se dozajista mohou probudit i Němci a dát Draghimu zelenou, možná již na začátku roku 2015.

Problémem je jistě také hloubka trhu krytých dluhopisů, zajištěných půjčkami, kde banka nakoupila doposud 13 miliard euro a to poslalo cenu rekordně nahoru a inverzně výnosy o 0,3 procentní body níže na 0,68% v průměru.  A jelikož jsou již tyto dluhopisy tak drahé a málokdo chce kupovat (viz. poslední problémy Nomury, Santander nebo irské AIB s jejich prodeji), tak také je málokdo chce prodávat (když ví, že ECB bude jejich nákupem na sekundárním trhu udržovat cenu výše) a tak se vydávají nové tranše méně a méně a tudíž načasování ECB s touto operací je do určité míry nešťastné a nepovede k žádoucímu efektu.

Trh dozajisté žije očekáváním akce ECB ve smyslu vládních dluhopisů a pakliže ty s krátkou splatností už nemají kam růst v podstatě, tak se jde po výnosové křivce k větší duracím a například 10-ti letý španělský dluh se pohybuje na 1,9% v porovnání s 2,16% stejné splatnosti amerického vládního papíru. Toto jistě přispívá stále k držení se cen dluhopisů i u amerických bondů relativně vysoko a to i krátkodobého dluhu, kde dochází k agresivním rozprodejům obvykle 3 měsíce před prvním zvyšováním klíčové sazby Fedu. V rámci honby za výnosem se jde, jen kde se dá a ECB tak může být příliš pozdě na hostině. V horším případě unie upadnout do ztracených dekád typu Japonska.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontinuálních kontraktů na 10-ti leté (FGBL Bund) a 2-leté (FGBS Schatz) německé dluhopisy na burze Eurex ve Frankfurktu a jejich poměrový spread, kde je znatelná tendence u kratší splatnosti stagnace ceny, která nemá kam růst v podstatě a delší splatnosti honba za výnosem a zvýšené nákupy (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy klesá, obchodování na burze roste a co OPEC?

Sobota, Listopad 8th, 2014

Od konce léta můžeme pozorovat výrazný pohyb ceny ropy (pokles přes 20%).  Ať již jsou příčiny v slabém vývoji světové ekonomiky (převážně emerging markets) a relativního poklesu růstu poptávky, či v nadprodukci z důvodu břidlicové revoluce nebo omezování výpadků těžby a logistiky v regionu Dálného východu, tak je jisté, že to přináší benefity pro spotřebitele, ale na druhé straně zpozornění na straně producentů jako těch z kartelu OPEC.  Jeho případnou akci bude zajímavé sledovat na zasedání OPEC za pár dní 27. listopadu ve Vídni. V podstatě existují dva faktory ovlivňující případný výsledek jednání. A to ona klesající cena černého zlata a oproti tomu klesající podíl zemí OPEC na trhu s komoditou. V prvním případě se již vyskytly na trhu první informace ohledně vyjádření některých OPEC představitelů, že bude potřeba jednat pokud se cena dostane na úroveň kolem 70 USD za barel, což je v tuto chvíli u Brentu případný další pohyb přes cca 10 USD za barel níže (signalizace případného dna?). Na druhé straně stojí tento týden snížení prodejní ceny Saudskou Arábií v USA, což naznačuje obavy o pokles tržního podílu kartelu. Skutečně, podle vlastního reportu kartelu World Oil Outlook by do roku 2017 mohla poptávka po jeho ropě klesnout na 28,2 miliónů barelů za den (pokles o téměř 1 milión barelů za den), což je mimo jiné nejnižší číslo od roku 2000, tedy periody, kdy se komodita obchodovala za nějakých 30 USD za barel. V té době OPEC také zpozorněl a byl postupně sjednocen v dodržování produkčních limitů a stanoveného cenového pásma.  Cena začala, převážně z důvodu počátku expanze emerging ekonomik jako Čína, růst. Ztrácí-li kartel podíl, převážně na Severoamerickém kontinetu, pak musí hledat odbytiště jinde, například v Asii a další vývoj tohoto regionu bude tudíž rozhodující.

Otázkou je do jaké míry bude v tuto chvíli břidlicová těžba lukrativní, propadne-li cena o oněch dalších cca 10 USD za barel, to jistě ukáží čísla později. Nicméně, přistoupí-li skutečně OPEC na zasedání k omezení své produkce v intervalu 500 tisíc až 1 milión barelů za den, tak je na trhu nyní tato alternativa vnímána jako možný návrat ceny ropy zpět k hodnotám 90-100 USD za barel.

Situace dozajista není rovnoměrné u všech členů OPECu ve vztahu ceny komodity na trhu potřebné k vybalancování rozpočtů. Například podle Mezinárodního měnového fondu jen Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty jsou při současné ceně s to dobře balancovat. Podle jiných odhadů dokonce potřebuje Nigérie cenu 126 USD za barel a Venezuela dokonce až 162 USD za barel!

Poslední pohyby na trhu s černým zlatem jsou dozajisté živnou půdou pro burzovní obchody na komoditních burzách ať již na zdejší chicagské CME Group, která operuje NYMEX či atlantské ICE, kde se obchoduje živě Brent na její londýnské divizi. Kontrakt s Brentem pak zaznamenal v říjnu objem v průměru 736 tisíc kontraktů za den v porovnání s průměrem 600 tisíc kontraktů za den do konce září. V Chicagu to pak bylo v říjnu u WTI kontratku v průměru 698 tísíc lotů za den, 33% nárůst oproti dennímu průměru do konce září v tomto roce.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj současného aktivního prosincového 2014 kontraktu Brentu od roku 2012 a dále jeho komoditní spread s kontraktem posunutým  na konec roku 2015 (SOL Trader, týdenní data). Všimněte si  netradičního contanga za poslední měsíce, kdy se cena současného kontraktu začala pohybovat pod cenou kontraktu 2015 a z toho vyplývajícího výrazněji kleasjícího intrakomoditního spreadu. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pokles ceny ropy. Co když může vést k jiným dopadům, než se zdá?

Pondělí, Říjen 27th, 2014

O posledním poklesu ceny ropy na čtyřletá minima se mluví, že pomáhá Spojeným státům a řadě dalších zemí (Citibank odhaduje benefit na více než 1 bilión dolarů) a škodí hlavně Rusku. To je první pohled, logický. Při hlubším pohledu však uvidíme, že vítěz a poražený tohoto poklesu ceny ropy může být někdo jiný. Tento pohled nyní nabízím….

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 17. října

Pátek, Říjen 17th, 2014

Jak jsou na tom “too big to fail” banky?  I když, někdy jsou tyto banky přezdívány na ” too big to jail”. Uvidíme, ale i některé z nich prochází významnou restrukturalizací. Například Citibank opouští trhy v 11 zemích, včetně České republiky. 

Referendum v Itálii o euru? I to je možné. Sledujte vývoj.

Saudská Arábie: zvykejte si na nižší ceny ropy. Tento článek si dovoluji nazvat povinnou četbou.

Dojde v Německu ke změně ekonomické politiky? Merkelová by jistě ráda…

 

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Září 15th, 2014

Pet: Jednoduchý rozklad o plynové situaci uveřejněný na Patrii –
mýtus tvrdí, že Evropa je příliš závislá na ruském plynu a nemůže tak riskovat vážné spory s touto zemí. Moskva se připravuje na vyvolání krize spojené se zimními dodávkami plynu. Evropa si ale musí uvědomit, že Rusko na ní závisí jako na nejdůležitějším odběrateli této komodity. A také se musí připravovat na to, aby zimu přečkala i bez ruského plynu. Putin se snažil zastrašit své evropské protějšky zmínkami o tom, že Kreml by mohl přesměrovat své dodávky plynu z Evropy do Číny. Na konci května najednou po deseti letech odmítání ustoupil čínským požadavkům na snížení ceny plynu a spokojil se s 350 dolary za tisíc metrů krychlových. To je o 42 % méně, než platí Litva. Tak nízká cena dokonce vyvolává riziko poklesu cen na celém Dálném východě, včetně ruských dodávek do Japonska – Rusko bude do Evropy stále posílat čtyřikrát více plynu než do Číny. Do Číny bude navíc proudit plyn ze Sibiře, která je stejně příliš vzdálená na to, aby zásobovala Evropu – přesto ale bude Rusko hrozit tím, že dodávky v zimě přeruší. Tyto hrozby mohou neutralizovat tři konkrétní kroky:
Evropská komise by měla zajistit úplné naplnění všech plynových zásobníků v EU. Rezervy by pak dosáhly 85 miliard krychlových metrů, což je více než polovina ze 163 miliard krychlových metrů, které Rusko do Evropy dodalo v roce 2013. Zadruhé, komise by měla najít dodavatele zkapalněného plynu, kteří by pokryli zbylých 78 miliard krychlových metrů. Dovozy by proběhly přes málo využité LNG terminály, které mají kapacitu 104 miliard krychlových metrů plynu. V roce 2013 ale byla z této kapacity využita jen čtvrtina, protože poptávka byla uspokojena zejména Gazpromem. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2721138/putin-padne-do-vlastni-pasti-evropa-se-obejde-i-bez-jeho-plynu.html

(neříkám, že některé věci jsou trochu dále od reality, ale to že tímto způsobem začínají uvažovat státy, je přece jen nadějnější, než čekat na Brusel. Nakonec nic nebrání tomu, aby resustitace V4 proběhla třeba na bázi řešení energetické krize, bo zcela jistě by se přidalo pobaltí i Slovinsko – třeba si český PM uvědomí, že může získat lepší body než se jen dívat jak se opakuje Moldavie a Gruzie v roce 2014, když “Mnichov II.” v Sevastopolu již proběhl.)

 

Oracle: @ Pet
“Krásna” analýza od Financial Times, lenže ako to už býva v takýchto tendenčných článkoch je v tom “pár” nedostatkov:
1) Japonsko a zbytok Ázie (teraz nerátajúc Čínu), je región kam Rusi môžu predať svoj plyn.
2) Celkovo EU je naozaj závislá od Ruského plynu len na 10%, ale keď pozrieme na rozdelenie podľa krajín, veci sa diametrálne zmenia:http://www.zerohedge.com/sites/default/files/images/user5/imageroot/2014/09/dependence%20on%20russia.jpg Koľko ekonomík sa položí nadobro?
3) Ako protiopatrenie Rusi na nás môžu dať embargo na 6-9 mesiacov. Čo asi urobia papaláši keď na nich vrhne hladný (aj na výrobu potravín je potrebná energia z plynu-pečenie a na chod strojov) a kvôli zime rozzúrený dav?
4) Ruské plynárenské firmy majú finančné zásoby na ustatie tých sankcií.
5) Zacieliť sa na ropné spoločnosti je tiež možnosť, ale tiež je to ekonomická samovražda už z vymenovaných dôvodov (o tom síce sa nepíše, ale aj to sa chystá).
6) Rusi tieto embargá môžu obísť viac než jedným spôsobom napr. použijú čínske alebo indické proxy (ktorá bude požadovať platbu v RMB/Yuanoch) na dodanie plynu a ropy, a ona značne nám to predraží pričom na profitoch budú spravodlivo deliť.
7) Rusi môžu nám prestať dodávať energetické nosiče a suroviny, a keby to nestačilo úplne uzavrieť svoj trh pred produktami z EU a USA (čo budú 3. strany obchádzať a budú mať na tom oni obrovský profit :) ).
8) De-dolarizácia sa prebieha v plnom prúde, Rusi nakoniec povedia nie na US$ a €, a budú dožadovať Rubeľ, meny svojich spojencov a/alebo zlato.

 

DEERRICK: akce plyn:

Henry Hub Natural Gas – okt 2014 3,750 25-9-2014 Krátká pozice Put 10 0,073 0,058 -5 800 1 411 USD 1 411 20,55

plyn je spolehlivá tiskárna byrevných papírků.

pak mám akci soja.Jsem tam trošku přitlačil po asi ne dobrém výpisu short put opce se strikem 1020.Jsem jich vzal na short call rovnou 50.

Soybeans – okt 2014 1.040,00 26-9-2014 Krátká pozice Call 50 10,750 10,000 -25 000 1 378 USD 1 378 6,98

Soybeans – okt 2014 1.020,00 26-9-2014 Krátká pozice Put 20 16,750 23,250 -23 250 -6 759 USD -6 759 -38,81

zatím je skore plus 1378:minus 6759.

zítra mi končí tahle opce,tak zase papírky se uvolní na další experimenty.

USDZAR 10,9350 09-9-2014 Krátká pozice Call 3 000 000 0,1044 0,0039 -11 700 301 500 ZAR 28 247 96,26

a mám nově pár EUR/NZD,jsem vzal rovných 10 milionů.Ať se banky potí se mnou.

EURNZD 1,5875 06-10-2014 Krátká pozice Call 10 000 000 0,0035 0,0059 -59 000 -24 000 NZD -19 828 -68,57

 

Petr Gejdos: Předpokládám, že jak čínské, tak ruské elity v politickém vedení obou zemí, jsou si vědomy více než velmi dobře, že v tomto bodě světového vývoje již není ani pro Rusko, ani pro Čínu cesta zpět a že se nejméně na přechodnou dobu z obou těchto zemí stali spojenci “na život a na smrt” !! Světová situace se totiž dostala do bodu, odkud již není návratu k již minulému stavu poklidného vývoje. Přitom se tak stalo nikoliv primárně z iniciatívy Ruska a Číny, nýbrž proto, že USA (= Západ) propásly ten bod zvratu, kdy měly USA celý vývoj “ve vlastní moci” a teď by to rádi ještě nějak zvratili. Ten okamžik zvratu nastal tehdy, kdy ekonomická síla a technologická úroveň BRICS překročila vcelku “nenápadně” určitou hranici a Západ se dnes již bez zemí BRICS nemůže obejít.

Dnes již řízení vývoje není v moci USA či Západu obecně. Země BRICS totiž technologicky v rozhodujících oblastech jsou již nejméně v rovnováze se Západem a zároveň země BRICS jsou v reálné ekonomice nad Západem v převaze. Dnes již to tedy není Západ, který si může dovolit uvalovat na někoho sankce, dnes již to spíše je Čína a ještě lépe duo Čína-Rusko, kdo může uvalit na někoho účinné sankce.

Oba tyto státy to samozřejmě dobře ví a pod dnes již zpozdilým tlakem Západu vlastně na tom tlaku paradoxně profitují. Dnešní snaha situaci zvrátit je již totiž pro Západ kontraproduktivní. Kdyby došlo k obchodní válce = lepší varianta světového vývoje, je do roka vymalováno a ekonomiky Západu přestanou de facto existovat.

Dnes tedy Západ na čele s USA má skutečně v posledním zbývajícím čase již pouze možnost zkusit využít zbývající snad ještě vojenskoou převahu. Ovšem ani zde již vůbec není jisté, že skutečně Západ vojensky nějakou převahu má. Každý den míru bez horké světové války je dnem, o který se přiblíží nevhnutelný a zdůrazňuji že brzký a rychlý kolaps Západu. JE VYSOCE PRAVDPODOBNÉ, ŽE TEN KOLAPS JIŽ PROBÍHÁ. A tedy je dost možné, že výsledek budeme znát již letos.

 

Hawkie: Po delší době jsem nějak nevydržel a budu přeci jen polemizovat s vybraným příspěvkem Jana Altmanna. I když Rusko pokládám za jisté nebezpečí právě pro uvedenou absenci západních tradic, tak počínání západních zemí mi připomíná šťourání klackem do sršního hnízda, jehož následky bývají bolestné pro obě zúčastněné strany a někdy není potěšen ani ten třetí. Navíc již žiji dost dlouho na to, abych viděl, že se věci mění na Západě k horšímu…
Problém je, že Putin and his melody boys (PHMB)si moc odlišně počínat asi nemůže.
V zemi, která má velmocenské tradice, kde žije stovky národů, včetně národů muslimských ser nedá vládnout podle vzorů z národních států. Samostatnou kapitolou Ruska jsou oligarchové, z nichž snad každý by se dal charakterizovat jako Ali Baba a čtyřicet tisíc loupežníků. Na tyhle chlapce platí jen pevná ruka, jak ukazuje příklad do mrtě rozkradené Ukrajiny.
Ztrátu strategických území (Krym, do jisté míry i vliv na Ukrajině) by mu neodpustila generalita ani expanzívní obyčejný Rus. V případě UA ještě přistupuje skutečnost, že v této oblasti jsou rodiny rozdělené hranicí, takže při soudržnosti rodin větší než na Západě (BTW, jeden z mých kolegů v práci má zde kořeny A JEZDÍ TAM) by zde ztratil hodně politických bodů. Což je na jednu stranu důkaz, že se poměry v Rusku přeci jen pomalu posunují k lepšímu.
Poměrně zapadla informace o tom, že Rusko získalo práva na využití rozsáhlých bohatých podmořských šelfů na Dálném východě a v Severním ledovém oceánu, kdde cestou práva zdůvodnili nároky.
Zajímalo by me, co má stran Ukrajiny kdo za lubem, protože otázka “Cui bono?” vychází pozitivně pro Rusko a PHMB (Prestiž, rozvoj některých výrob, zdůvodnění jistých hospodářských potíží před lidmi, upevnění strategických pozic na Krymu), tak pro USA (komedie a nepřítel pro lidi, zbrojní výroba ++, privátní zájmy příbuzných mocných, odstranění konkurence EU), ale EU skončí na kolenou (sanace dluhů Ukrajiny, záplava běženců, katastrofální zdravotní stav obyvatel UA- asi 1/4 je infikovaná HIV, vysoký výskyt TBC s tím, že vzniknou kolaterální náklady i na ochranu obyvatel starých členských zemí atd..)

 

Pet: k otázce ropy jsem našel 2 malé odkazy – Rusko a Írán se nedohodly ohledně odkupu íránské ropy – Během teheránských rozhovorů se Rusko a Írán nedokázaly dohodnout ve věci zvýšení spolupráce a vzájemných investic v různých odvětvích. Celkový objem spolupráce, jak píše TASS, může dosáhnout 8 miliard dolarů.http://www.lragir.am/index/rus/0/politics/view/38176
(Írán hledá cestu jak dostat svoji ropu do Evropy)

O dodávky energie se snaží a budou snažit i jiné středoasijské státy – Ázerbájdžánský prezident vydal dekret zjednodušující výstavbu plynovodu do Evropyhttp://abc.az/ru/news/main/83578.html

a jen úryvky z fundamentu – Ruská ropná firma Rosnefť znižuje počet zamestnancov a ťažbu a predáva podiely vo svojich sibírskych ložiskách

Medzinárodná agentúra Moody’s Investors Service zhoršila výhľad ratingu Brazílie zo stabilného na negatívny. Dôvodom je slabý výkon jej hospodárstva a rastúce zadlženie

Čína bola vlani už druhý rok po sebe tretím najväčším investorom v zahraničí. Podľa informácii čínskej štátnej tlačovej agentúry Nová Čína do zahraničia z krajiny vlani smerovali investície v rekordnej sume 108 miliárd USD. V porovnaní s predchádzajúcim rokom to bolo zvýšenie o 22,8 %. Informoval o tom v stredu spravodajský portál bbc.com.
Podľa údajov americkej organizácie The Heritage Foundation sa však v prvom polroku tohto roka objem čínskych investícií smerujúcich do zahraničia zmenšil – Čínska vláda v nedeľu oznámila, že uvoľní pravidlá pre investície čínskych firiem v zahraničí. Nové pravidlá nadobudnú účinnosť 6. októbra.
Teraz každú investíciu v zahraničí, ktorej hodnota je vyššia ako 100 mil. USD, musí schváliť ministerstvo obchodu. Avšak aj podľa nových pravidiel bude potrebný súhlas vlády na akékoľvek investície v zahraničí “v citlivých krajinách alebo regiónoch a tiež v citlivých odvetviach”.
Európska únia oznámila, že pridelí ďalších 10 miliónov eur na rozšírenie plynovodu Iaši – Ungheni v nadviazaní na plynovod Ungheni – Kišiňov na moldavskej strane.
Cieľom je poskytnúť alternatívne dodávky plynu do hlavného mesta Moldavska a znížiť závislosť na dodávkach plynu z Ruska
Ukrajina v súčasnosti nakupuje plyn cez Slovensko za 320 až 330 amerických dolárov za tisíc metrov kubických. Informuje o tom agentúra Interfax Ukrajina.
Ako dodáva, pre Ukrajinu tak v súčasnosti nie je výhodné nakupovať plyn z Maďarska, kde je cena 400 amerických dolárov za tisíc metrov kubických.
Ukrajina potrebuje ďalších 5 miliárd kubických metrov (m3) plynu, aby bez problémov prečkala nadchádzajúcu zimnú sezónu.Ukrajinská vláda sa bude snažiť vykompenzovať nedostatok znížením vykurovacích teplôt pre domácnosti, obmedzením dodávok pre priemysel a nahradzovaním plynu iným druhom paliva.
Európske plynárenské spoločnosti ohlásili pokles dodávok plynu z Ruska do Poľska, na Slovensko a do Rakouska. Špekuluje sa, že Moskva chce týmto spôsobom narušiť reverzný tok na Ukrajinu.

Významný faktor – referendum o samostatnosti Skotska

Sobota, Září 13th, 2014

Na konci týdne došlo ke zvýšené volatilitě na trzích a to ne jen v důsledku očekávaného jako novým sankcím vůči Rusku či zasedání amerického Fedu 16-17. září, ke se předpokládá změna slovního vyjádření ve smyslu dřívějšího zvyšování sazeb (i kdyby jen v rámci srovnání s tržním očekáváním,  kde budoucí úrokové kontrakty Fed funds futures odhadují méně zvýšení do roku 2016 než oficiálně Fed predikuje v tuto chvíli). Velmi závažným faktorem je událost referenda 18. září o nezávislosti a prakticky odtržení Skotska od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Doposud se jednalo jen o predikci jednoduchého zamítnutí, nicméně v posledních dnech se zdá, že se Ano a Ne tábory zdají vyrovnané. 307 letá historie Skotska ve společné Unii není niz zanedbatelného, a pokud odhlasováno, že je pro odloučení, pak to nemusí být navíc moc hladké ekonomicky, o čem svědčí hlasy obou táborů poslední dny. Například v pátek velmi silné prohlášení skotského politika Jima Sillarse, že dojde ke “dni zúčtování” s bankami a částečném znárodnění energetické společnosti BP.

Právě onen energetiký sektor je se zdá předmětem zájmu Skotska (respektive těch, kteří budou hlasovat Ano), kdy objevení zdrojů černého zlata v Severním moři v 70-tých letech vytvořilo základy dnešních střetů. Pakliže rozděleno podle pomyslné hranice, podle které jsou již například definovány pravidla rybolovu, pak by Skotsku připadlo 47% roční produkce plynu a 96% roční produkce ropy! V tomto smyslu si do jisté miry Skotsko představuje situaci napodobení vývoje Norska (mimo jiné mají podobnou historii,politickou tradici či počet obyvatel) , které je nezávislé na EU z důvodu právě energetického bohatství. Nicméně, je nutné si uvědomit, že Norsko zažilo počátky rozsáhlých zdrojů v Severním moři a má již téměř 900 miliardové (USD) investiční portfolio v národním fondu budované od 90-tých let, Skotsko by de facto začínalo v relativním vyjádření oproti Norsku tak říkajích od píky. Za jakých podmínek vyjadřuje asi nejlépe následující graf klesající produkce ropy a zemního plynu ve Spojeném království a její projekce do budoucnosti:

Odkuď tedy bude financovat Skotsko své veřejné výdaje, které jsou o cca 1 300 liber vyšší na hlavu než v Spojeném království jako celku? Podle centrálního scénáře skotské administrativy se očekává cena Brentu na 110 USD za barel a 14% růst produkce ropy a zemního plynu od 2013 do 2018, což by mělo zabezpečit příjem až 8,3 miliard liber do 2016 kupříkladu. Naopak britský Office of Budget Responsibility predikuje pokles příjmů z produkce ropy a zemního plynu z 4,7 miliard liber v 2013-2014 na 3,5 miliard liber do roku 2018-2019, to při ceně Brentu 99 USD za barel. V pátek zavřel aktivní kontrakt na Brent na americké burze ICE na 96,91. Vývoj produkce posledních let tedy nenahrává žádanému scénáři Skotska a ani vývoj ceny (bude se čistě hypotetiky po odtržení manipulovat cenu nahoru?). Co se týče případné druhé strany mince a to jest snížení nákladu, tak to je rovněž sporná otázka vzhledem k případné nutnosti rozšíření veřejného sektoru a funkcí, které jsou nyní realizovány britským aparátem.

Samostatou kapitolu pak tvoří, v případě rozdělení, zda bude zachována libra ve Skotsku, či zavedena damácí měna, případně euro? To by bylo dozajisté dále předmětem dalších diskusí. V posledních dnech se zdá, že se jedná spíše o nadmíru populistické výroky než konkrétní plány. Nicméně, na trhu se spekuluje s případným poklesem kurzu libry, což je patrné pozorovat ex-ante již od července. A to jako zcela změna trendu od počátku roku v rámci lepšího ekonomického vývoje Británie spojeného s nadprůměrným růstem cen nemovitostí o predikcemi brzkého zvyšování úroků BOE, což posilovalo libru. Navíc, nyní se podle průzkumu agentury Bloomberg 61% respondentů z řad analytiků domnívá, že v případě varianty Ano dojde k poklesu kurzu měny oproti americkému dolaru až o 10% (3% z nich dokonce předpokládá depreciaci více jak 10%). Libra je níže z lokálního maxima dosaženého v červenci přes 5%. Situace je tudíž nyní velmi zajímavá a v případě, že odloučení bude skutečně odhlasováno, turbulence se nemusí spustit jen na měnovém trhu.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakt na britskou libru na burze CME Group v Chicagu a jeho vývoj v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Články týdne – 12. září

Pátek, Září 12th, 2014

Deutsche Bank: “The Bubble must go on…”

Francie nebude plnit Maastrichtská kritéria alespoň do roku 2017

Čína a Rusko přechází ve vzájemném obchodu na vlastní měny. Nic překvapivého.

Setřásá zlato “slabé ruce”? Dost možná. 

Americké banky míří k dalšímu záchrannému balíku…

Pokud Skotové řeknou “ANO” nezávislosti, dopady na Velkou Británii budou velké.

Časopis Foreing Affairs a pohled na dění na Ukrajině…

Sankce proti Rusku už asi postihnou o velké západní ropné firmy

Ethanol se bude snažit dále redukovat cenu ropy v USA

Sobota, Září 6th, 2014

Tak to byl velmi zajímavý týden zvláště na měnových trzích a již nějakou dobu očekávané se postupně začalo realizovat. Tedy ne zcela plně ve formě QE u Evropské centrální banky, ale dozajisté bylo překvapením v konvenční rovině další snížení sazeb. Naopak, japonská BOJ se v tuto chvíli snažila problémy, o kterých jsme diskutovali, prozatím bagatelizovat (poukazování spíše na externí faktory) a uvidíme jak dále na příštích setkáních. Nicméně, propadu jenu přispělo alespoň oznámení premiéra Shinza Abeho o změnách ve vládním kabinetu. Z měnového hlediska pak je důležité jmenování ministra zdravotnictví Yasuhisa  Shiozakiho. Proč? Protože jeho resort má dohled nad Vládním penzijním investičním fondem, což je mimochodem největší penzijní fond na světě. A nový ministr je známým zastáncem reform tohoto fondu ve smyslu diverzifikace mimo japonská aktiva. V neposlední řadě pak na konci týdne oznámila čínská e-commerce společnost Alibaba, že své IPO na newyorské burze NYSE bude valuováno v rozmezí 60-66 USD za akcii, což představuje tržní kapitalizaci až kolem 162,7 miliard USD. To jest nevíce pro IPO v dějinách USA. Kudos tedy jdou Jackovi Ma, zakladateli firmy, bývalému učiteli angličtiny a mezinárodního obchodu, jež začal budovat firmu od píky z prostor svého bytu s dial-up připojením!

Cena ropy nejen v USA, ale rovněž například Brentu dále oslabovala. Postupné názaky odeznívání geopolitické krize, minimálně v případě Rusko-Ukrajinského konfliktu, pak můžou dále přispět k dalším poklesům kurzu v této chvíli. Čína, jakožto druhý největší světový spotřebitel komodity po USA, zaznamenala dokonce v červenci negativní číslo ve změně poptávky a importy černého zlata poklesly poprvé v tomto roce. Co víc, velká část dovozů směřuje spíše do strategických rezerv než do okamžité spotřeby. Na druhé straně však Indie, jakožto třetí největší spotřebitel ropy v Asii, po Číně a Japonsku začíná projevovat známky rostoucí poptávky z důvodu optimismu po zvolení premiéra Narendra Modiho koncem května. Spotřeba Indie je však prozatím jen kolem jedné třetiny toho co realizuje Čína, konkrétně v Indii, 3,7 miliónů barelů za den, to je kolem 4% celosvětové spotřeby ve vyjádření roku 2013. 

I když jde cena ropy nyní dolů, tak se v USA nezahálí a je snaha kromě revoluce břidlicových vrtů u fosilního paliva dále pracovat na energetické nezávislosti. A posledním krokem je například projekt Liberty holandské biotechnologické firmy Royal DSM a americké ethanolové firmy Poet v Iowě, financovaný z části ve výši 100 milióny USD americkým ministerstvem energetiky. Formálně byl projekt započat tento týden ve středu za účasti nizozemského krále. Jde zde o výrobu bioaliva druhogeneračního ethanolu, tedy ne přímo z kukuřice jakožto potraviny, ale až z odpadu kukuřice po zpracování pro potravinové potřeby. Pro širší využití biopaliv je právě ono prvogenerační zpracování předmětem kritiky obrovského využívání obilovin v USA, či cukrové třtiny v Brazílii například a následého možného nedostatku na světových trzích spojeného s volatilitou cen směrem vzhůru. V současné době je určitý podíl ethanolu v benzínovém palivu v USA dán vládním madátem Renewable Fuel Standard. Ten je často předmětem kritiky nejen ze strany lobby převážně texasských energetických gigantů, ale i obecně veřejnosti z důvodu výše uvedeného. Nicméně, výroba z odpadu v jistém smyslu mění hru a pakliže úspěšně prováděna, pak má šanci na širší uplatnění a tlaky na snížení cen benzínu a ropy (tedy za předpokladu, že se Elon Muskovi a dalším nakonec nepodaří zcela změnit energetický pohon podstatné části vozového parku na elektrické baterie, o což se snaží, viz. započetí budování rozsáhlých továren v Nevadě…). Pohlédněme na proces výroby druhogeneračního ethanolu:

Podle vyjádření představitelů projektu, jsou firmy schopny vyrábět ethanol z odpadu levněji, než z původní obiloviny a konkurovat cenám benzínu v USA do dvou let, bude-li se cena ropy nacházet v pásmu 90-100 USD za barel. I když by měla být produkční kapacita projektu jen zhruba 1 600 barelů tohoto typu ethanolu za den ve srovnání s klasickými ethanol firmami v USA, které produkují i stovky tisíc barelů biopaliva za den, tak se představitelé firem domnívají, že do deseti let dojde k rozvoji dalších 100 až 200 výrobních továren po celých Spojených státech. Tak uvidíme, zda se naplní předpověď. 

Na základě informací US Renewable Fuels Association dojde v tomto roce v USA k vyprodukování kolem 14,5 miliardy galónů (1 galón je cca 3,8 litru) ethanolu a z toho 1 miliarda půjde na export. Vývozy činily v tomto roce od ledna do června prozatím 416 miliónů galónů, to znamená meziroční nárůst 56%. I proto se cena oproti výchozím surovinám kukuřice nebo cukru stále drží (u kukuřice se očekává rekordní úroda z důvodu příznivého počasí a u cukru je značný skladovatelná přebytek minulých sezón). 

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivních kontraktů ethanol a kukuřice na burze CME Group v Chicagu a cukru na newyorské burze ICE (SOL Trader, denní data) v tomto roce:

  

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Srpen 18th, 2014

Pet: Zatím mi to přijde, že větší část lidstva je přesvědčena, že se vše vrátí do starých kolejí a hledají způsob jak se na návratu přiživit( spíše uživit). Menší část pochopila, že krize 2008 není jen krize systému, ale především cestou k jinému uspořádání věcí veřejných a ekonomických. Tím nemyslím kolaps USD, 3WW, potravinovou krizi, nedostatek vody, … a jiné katastrofické vize. Před rokem 2011 se vědělo, že Kanada těží ropu z břidličných písků, měl někdo představu, že vedle ve Státech během 2 let vzroste těžba ropy novou technologií na úroveň Saudů? O plynu ani nemluvím. Tím chci jen dokumentovat, že nové postupy( byť kontraverzní)přináší nové produkty. Jak je možné, že Rusko, Blízký východ tak podcenily nové postupy – sen o návratu do starých kolejí? Buď jde o vědomé selhání analytiků, nebo selhání mediálního prostoru, který se zabývá více krizí, než východisky z ní, nebo kombinaci všeho. Do starých kolejí ( před rok 2008) se prostě svět nevrátí – USA již nebudou mít tvorbu HDP založenou z 90% na službách, Německo nebude největší exportér, Československo je historie, juan nebude nekonvertibilní. Svět půjde jednoduše dál cestou nejmenšího odporu a to i v energetice. Proč by měli amíci chtít držet USD jako reservní měnu nr.1.? Přináší jim ten bonus co dříve? Podle mne ne a na rozdíl od jiného světa jsou na změnu statusu USD připraveni lépe. Psal jsem několikráte, že platby v juanech, rublech, korunách jsou pro kupujícího výhodné dokud budou tyto měny vůči dolaru oslabovat, že je to relativně výhodné pro prodávajícího je jen optická výhoda, zvláště u států, které musí investice nakupovat, navíc pozastavení investic( vliv oslabení měny prodražuje nákup) se projeví během 1-2 let. Pokud tedy USA využili kontraverzní technologii těžby ropy a plynu ke zcela novému uspořádání – z ropou vydíratelného státu do soběstačného, kde je záruka, že již nejdou cestou na kterou se ostatní svět(Evropa, Jižní Amerika, Blízký východ, China, … teprve chystají – čekají na bezpečnější způsob? Možná, ale to, že USA v tichosti odstranili svoji vydíratelnost přes cenu ropy( ke které třeba i přispívali) svědčí, že pochopili daleko dříve, že návrat do roku 2008 je překonaná vize.

 

Oracle: Smerujeme k veľkej menovej a finančnej udalosti ktorý obráti naše životy hore nohami (a druhá alternatíva je horúca vojna medzi veľmocami), dynamiku vecí priznávam sa som prestrelil ale keď príde bude to horšie ako som predpokladal.
Bude to opustenie od US$ a následný kolaps mnohých fin inštitúcií a následný kolaps niektorých ekonomík.

 

Petr Gejdos: Energie se nevyrábí – energie se zřejmě nejpřesněji vyjádřeno transformuje a usměrňuje žádaným směrem. To jen formálně na okraj.

Realita má nepříjemnou vlastnost, kterou žádnými kecy a pohádkami nelze trvale obcházet či eliminovat. Realita je taková, že EROEI nahlíženo z nejširší světové perpektívy se nepříjemně přibližuje hodnotě, pod kterou přestává být náš zvyklý svět funkční. Já nevím, zda-li si to uvědomujete ? Zdánlivě nekonečný a rovněž zdánlivě fantastický a povznášející rozmach “naší euro-atlantické civilizace” s hodnotou EROEI přímo souvisí, respektíve na reálné hodnotě EROEI závisí.

Je nutno si bytostně uvědomovat, jak ta naše civilizace na hodnotě EROEI závisí ! Naprosto zjednodušeně lze prohlásit, že příkladně EROEI = 10 (= dnešní pravděpodobná globální hodnota) říká pro stav takové civilizace, že cca jeden díl jakési globální energie jde na prostou (a vlastně nereálnou a tedy neudržitelnou) reprodukci lidstva a devět dílů jde na jakousi civilizační nadstavbu, která z lidské společnosti dělá onu CIVILIZACI !
V dobách, kdy ropa v tradičních naezištích 19. a 20. století tekla doslova ze země sama, tak tehdy globálně hodnota EROEI možná (lokálně ?) činila 20. To netřeba si plést s EROEI pouze ropy, kde to číslo činilo špičkově až 200 a zcela běžně třebas 100. Tak, jak globálně hodnota EROEI klesá, zmenšuje se jakýsi volný prostor pro civilizaci, jak si jí stále ještě představujeme, že to tak má být a je normální.

Jenže normální je a vždy bylo to, “co funguje dlouhodobě samo v Přírodě” – zde globálně činí EROEI = 1 ! Prostě trvale udržitelně fungující systém energii nehromadí a nevyužívá extenzívně. System je v rovnováze, de facto “MÁ DÁTI = DAL”. To, že lidstvo dokázalo vynalézavě tranformovat a usměrňovat energii se “ziskem”, to je pouze přechodný jev. To MÁ DÁTI = DAL nebylo překonáno ! Byl pouze odložen dopad této nenormálnosti. Vězte, že z hlediska Vesmíru se jedná v našem případě o drobnou fluktuaci a Vesmír nás zase pak srovná. JE TO ANALOGIE HRY S NULOVÝM SOUČTEM !! Vězte a věřte – je to tak. Biblický Armagedon je zde stále s námi. Neuděláte chybu, když si Bibli přečtete s otevřenou myslí. Alespoń jednou za život…
Amerika neudělá se štěpnou těžbou ropy a plynu žádné velké štěstí. JE TO POUHÁ DROBNÁ FLUKTUACE ONÉ VESMÍRNÉ FLUKTUACE ZVANÉ HOMO SAPIENS SAPIENS. Lidstvo vytvořilo grandiozní OVERSHOOT, tak grandiozní, že pověstní lumíci jen tiše závidí. A závěr je neodbytný…

 

DEERRICK: Západním výrobcům složitější a kvalitní elektroniky však bere chuť do dalšího podnikání urputná, soustředěná čínská snaha vyrábět stejně kvalitní výrobky za podstatně nižší ceny

 

Pet: Objem zpracované ropy v USA roste
Zásoby ropy v oklahomském terminálu Cushing, který je pro americký ropný trh nejdůležitější, klesly koncem července na šestiletá minima. Důvodem je přeprava ropy přímo do rafinérií na pobřeží Mexického zálivu a americkém Středozápadě. Současná nízká cena ropy WTI, která je na úrovni 97 USD za barel, je pro rafinerie důvodem, aby vyráběly více produktů. Množství zpracované ropy dosahuje v posledních týdnech rekordních 16,8 milionu barelů denně, což překonává rekord z léta 2005.(Colosseum)

 

Pet: k uvedenému tématu je na dokreslení zajímavý článek na http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2702326/project-syndicate-cinsky-zly-sen.html

Nejistá schopnost – či ochota – čínské vlády udržet na uzdě dluh je patrná z jejího protichůdného odhodlání zavést významné strukturální reformy a současně udržet roční růst HDP ve výši 7,5%. Vzhledem k tomu, že Čína vděčí za svůj nedávný růst z velké části dluhově financovaným investicím – často do projektů, jako jsou infrastruktura a bydlení, které měly podpořit čínský sen –, jakákoliv snaha získat růst úvěrů pod kontrolu pravděpodobně vyvolá tvrdé přistání.

Další podobností je nahromadění dluhu uvnitř firemního sektoru. Firemní pákový efekt v Číně se zvýšil ze 2,4násobku kmenového kapitálu v roce 2007 na loňský 3,5násobek – což je výrazně nad úrovní Spojených států a Evropy. Téměř polovina tohoto dluhu se stane do roka splatnou, přestože se jeho velká část využívá k financování mnohaletých infrastrukturálních projektů.

Situaci dále zhoršuje fakt, že velká část nových úvěrů vznikla v sektoru stínového bankovnictví s vysokými úrokovými sazbami, takže schopnost vypůjčovatelů splácet se stává přetíženou. Každá pátá korporace nese na svých bedrech zátěž dluhu přesahujícího osminásobek kmenového kapitálu a vydělává méně než dvojnásobek splátky úroků, což značně oslabuje odolnost těchto firem vůči růstovým šokům.

Čínská situace je jistě extrémnější než japonská. Japonské investice dosahovaly na vrcholu 33% HDP, oproti 47% v Číně. To je značný rozdíl, zvláště když uvážíme, že čínský HDP na obyvatele činí pouhých 19% maximální hodnoty v Japonsku, zatímco její dluh již dosáhl 60% japonského. Akumulace dluhu v Číně – 71 procentních bodů HDP za posledních pět let – je navíc mnohem prudší než v Japonsku, kde úroveň dluhu vzrostla za pětileté období před krachem pouze o 16 procentních bodů.

 

Jan Altman: 

ECB se bude usilovně snažit znehodnotit EURo…. (celkově i vůči dolaru).
A ČNB se bude snažit znehodnotit korunu vůči slábnoucímu EURu.
A nakonec FED také přistoupí ke znehodnocování USD – bude to jako 3 tonoucí stahující se navzájem stále hlouběji.

Ale v novinách se stále bude krákat, že EURo posílilo k USD o 0.7% a druhý den, že zase posílil dolar vůči EURu o 0.8%.

Jako 3 frajeři hádající se v utržené kabině výtahu, kdo má frňák výše.

 

Bude ropa ještě zapotřebí?

Sobota, Srpen 9th, 2014

Ačkoliv se proloubily sankce vůči Rusku, v Iráku a Gaze eskaluje napětí, a podobně, tak s cenou ropy u kontraktů s nejbližší dodávkou to moc nehne, naopak má tendenci klesat. V danou chvíli je situace taková, že revoluce břidličných vrtů v USA a kanadských písků kombinovaná s silně podprůměrným vývojem ekonomik ve světě způsobuje relativní nadbytek komodity na trhu. To je zřejmé i po vyjádření Saudské Arábie tento týden ohledně prodejních cen pro americký a asijský trh, kdy byly uplatněny výrazné slevy. Saudská Arábie se dostává do cenové války například se zeměmi západní Afriky, odkuď Amerika ještě v roce 2007 importovala kolem 2 miliónů barelů za den. Dnes to je zhruba 300 tisíc barelů za den. A tak Nigérie a další africké země se začínají orientovat více na asijský trh a v podstatě se pouštět do cenové války v rámci OPEC kartelu samotného.

Ani se sankcemi vůči Rusku, co se týče energií to nevypadá tak černě jak se snaží prezentovat média. Respektive prozatím. Princip mikro-cílování USA a EU v tomto ohledu jistě nahrává firmám jako americkému energetickému gigantu Exxon, který začíná dnes pracovat na ropném vrtu v Arktickém oceánu v kooperaci s ruským gigantem Rosněft. Dohoda byla podepsaná před sankcemi a není jima ovlivněna, alespoň ne krátkodobě. Jedá se tak o první z kolem 40 potenciálních vrtů v oblasti, která podle Rosněftu skýtá potenciál 9 miliard barelů ropy! Otázkou je dlouhodobá proveditelnost projektů s ohledem na dlouhodobé financování v případě trvání sankcí respektive jejich další rozšíření. Nicméně to se zdá, že ani Exxon , ani BP (která má v Rosněftu 20% podíl), a další v tuto chvíli nijak netrápí.

Ropy se zdá dostatek a potenciál dalších nalezišť stále existuje. Nicméně v případě silnějšího růstu ekonomik, zvláště z emerging markets se dostatek rychle může změnit v nedostatek a to kombinováno s geopolitickými konflikty povede k růstu ceny silněji nahoru. To je proč u kontraktů s delší dodávkou v budoucnu můžeme pozorovat naopak vyšší ceny. Ve světě se sice zavádějí stále více projekty v rámci omezení ropného využití, které mají podle různých studií umožnit dosažení stropu spotřeby ropy někde kolem 2020-2030. Jedná se ať už o infrastruktury solární energie či aut na elektrický pohon, a podobně. Nicméně ropa není jen o této energii, ale její využití je značné také v jiných odvětvích.

Jako příklad lze uvést zemědělství a to nejen jako palivo pro pohon traktorů, kombajnů a dalších transportních prostředků, ale také při výrobě hnojiv. A to jako extrakt ropy pro získání hydrogenů jež se kombinuje s dusíkem pro výrobu čpavku. Naštěstí v případě vyčerpání ropných zásob lze využít zemní plyn a z něj získat substitut hydrogenu methan. Pohlédněme na rozsah využití hnojiv v zemědělství v jednotlivých letech od 60. let:

Dále, kolem 3-4% světové produkce ropy je využíváno ve výrobě plastů, i když v USA se již ropa nevyužívá, ale spíše deriváty plynu. Ve světě je však stále využití ropy patrné.

10% produkce ropy je využíváno jako vstupní surovina v chemickém průmyslu. Až 80% vstupní komodity pro výrobky v kosmetice představuje ropa a její deriváty.

Nemluvě o zdravotnictví a zdravotnických potřebách vyráběných z ropných derivátů plus obrovská spotřeba plastů v tomto odvětví činí ropu stále žádanou surovinou.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na ropu Brent na burze ICE, bližší zářijový 2014  a vzdálenější leden 2015 kontrakty a jejich spread, kde je patrný pokles komoditního spreadu v tuto chvíli. Otázkou jak dlouho bude trvat? (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Dvě malé společnosti profitující na LNG

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Před týdnem jsem věnoval článek o LNG jako takovém, dále o jedné velké společnosti. Dnes půjde o dvě společnosti. Akcie obou tržní kapitalizaci v řádech jednotek miliard dolarů a obchodují se a NYSE. Jedna společnost je klasický těžař, druhá společnost se zabývá podpůrnými službami pro těžaře. Tato druhá společnost není mezi investory tolik známa, protože se…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Pet: ČTK – Zahraniční věřitelé Spojených států zvýšili v květnu objem amerických státních dluhopisů ve svém držení na nový rekord 5,98 bilionu USD z dubnové úrovně 5,96 bilionu USD. Nakupovaly Čína a Japonsko, snížil se ale objem dluhopisů vlastněných Ruskem, uvedlo ministerstvo financí USA.
Čína, která je největším věřitelem Spojených států, zvýšila objem amerických dluhopisů ve svém vlastnictví proti dubnu o 0,6 procenta na 1,27 bilionu dolarů. Japonsko posílilo jejich držení o 0,9 procenta na 1,22 bilionu USD. Rusko naopak své portfolio amerických státních obligací snížilo o 4,3 procenta na 111,4 miliardy USD, což je podle agentury AP hluboko pod maximem téměř 150 miliard z loňského října.

Belgie, která prostřednictvím clearingového systému Euroclear figuruje jako nákupčí pro jiné evropské subjekty, po nedávné vlně nákupů v květnu objem amerických bondů ve svém držení už druhý měsíc výrazně snížila, a to o 1,1 procenta na 362,4 miliardy USD.

 

lulinak: inu pokud budeme na netu hledat clanky o stribre a najdeme jich 100, tak 50 bude hlasat cestu vzhuru a 50 bude hlasat cestu dolu, nema smysl si vybirat, jak i tato hra dopadla se dozvime za rok ci dva pohledem na aktualni cenu, za kterou je mozne si je koupit.
Kazdopadne drahe kovy jsou stale v downtrendu, to je prosty fakt k dnesnimu dni, uvidime.

 

DEERRICK: opce plyn:

11.7.2014 vypsaná opce na plyn.strike 4,05,expirace 28.7.2014,premie 700 USD.

stále se to plácalo do strany a pomalý pokles dolů.Dnes mne to naštvalo,příjdu k počítači poprvé od rána a z plusu 250 USD jsem v minusu 150 USD.Prodám plyn s cenou 4,049,protože trend je dolů,abych si vykryl short put opci.Obchod jsem provedl půl hodiny před vyhlášením zásob.Zásoby skladovaného plynu značně stouply.Cena plynu na burze prudce dolů.A můj obchod je v podstatě vyhraný.

Henry Hub Natural Gas – Aug 2014 29-7-2014 Krátká pozice 1 4,049 3,970 767 USD 15 482 1,95

Henry Hub Natural Gas – aug 2014 4,050 28-7-2014 Krátká pozice Put 1 0,070 0,125 -1 250 -565 USD -11 735

premii asi mám v kapse.Ještě že jsem byl u počítače a napadlo mne krýt si vypsanou opci prodejem podkladu.

To je jen jako návod,jak lze opce obchodovat.

 

 

Sankce, neštěstí a nevýrazná reakce ropného trhu

Sobota, Červenec 19th, 2014

Po zavedení dalšího kola sankcí proti Rusku a následné tragédii sestřelení letadla malajských aerolinií nad leteckou zónou nepokoji ohrožené části Ukrajiny, by člověk čekal určitě významnější pohyb na trzích, zvláště pak komoditním jako trh s ropou. Co se týče letecké tragédie, vše je ve stavu  ještě stále spekulací a bude nutné dozajista důklané prošetření. Další sankce vůči  Rusku mají však nyní, se zdá oproti těm předešlým, mnohem větší váhu. Teď už to není pouze ve vztahu k jednotlivým osobám, ale také ve vztahu ke společnostem jako energetický gigant Rosněft nebo plynárenské Novatek. Rusko není klíčovým hráčem na energetickém poli jen nyní, ale hlavně pak do budoucna v případě znovunastolení silnějšího růstu v emerging ekonomikách, zvláště v Asii. Jedná se o obrovské potenciální zdroje v území Arktidy v Severním ledovém oceánu a na Sibiři, o kterých se mohou jiným zemím jen zdát, jak jsme zmínili nedávno. Sankce tak přicházejí krátce poté, co Rosněft ohlásil plán zdvojnásobit produkci během následujícíh 20 let. Americký Exxon či britská BP mají s ruským gigantem joint ventures projekty a asi ví moc dobře proč. Navíc Rosněft se poohlíží po koupi komoditní jednotky od americké investiční banky Morgan Stanley. Sankce dozajista neblokují joint ventures projekty jako takové, avšak jejich financování ve smyslu dlouodobých půjček od amerických nebo potenciálně dalších západních finančních institucí již ano. Jak Exxon tak BP doposud toto nepovažují za problém a podle médií další firmy jako Statoil nebo Eni situaci odmítly komentovat. Co se týče financí, tak i když má Rosněft v aktivech rozvahy likvidní hotovost ve výši 20 miliard USD, tak má ale také dluh v pasivech ve výši 44 miliard USD. Pakliže mají být projekty realizovány podle plánu, pak do hry budou muset vstoupit zřejmě asijské banky.

Rusko jako celek pak podle MMF nemá moc dobré vyhlídky a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky v tomto roce na 0,2% (v roce 2013 to bylo 1,3%). Země ma dozajista výrazné devizové rezervy ve výši 478 miliard USD, avšak vývoj čistého přílivu kapitálu nevypadá moc dobře. Pohlédněme graficky na jeho vývoj od roku 2010 do dneška, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Cena ropy evropského koše rop Brent ragovala po leteckém neštěstí výraznějším nárůstem, nicméně v páteční seanci  v podstatě tento vymyzala. V poslední době tak ani sitauce v Iráku, v Gaze ani další sankce  vůči Rusku nepůsobí jako faktory geopolitického rizika, které v minulosti obvykle spouštěly cenový trend komodity dlouhodoběji vzhůru. Co víc, oproti období před pár měsící se forwardová křivka Brentu má tendeci splošťovat a na krátkém konci navíc přešla do contanga, kdy ceny nejbližších kontraktů jsou dokonce nižší než těch vzdálenějšách (respective ne příliš vzdálenějších v tomto případě) oproti klasickému backwardation, to jest naopak situaci, která nastává obyčejně, když je trh krátkodobě podzásoben nebo existuje geopolitické riziko přerušení dodávek a blízké ceny se tak výrazněji zvyšují oproti cenám vzdálenějších kontraktů. Prohléděme si  na grafu, na ose x se zvyšuje časově vzdálenost jednotlivých kontraktů do budoucna a na ose y pak uvedena jejich cena, modře pak poslední vývoj forward křivky, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Co tedy přispívá k poklesu ceny u nejbližších kontraktů? Kromě vysokých zásob v USA, rovněž zásoby OECD obecně a dále pak hlavně ohlášení Libye k návratu plné exportní kapacity  a asi nejvíce očekávané výsledky jednání s Iránem zemí P5+1 se stanoveným datem 20. července, kdy mohou být dohodnuty podmínky úplného odstranění sankcí a tím uvolnění exportních bariér.

Nicméně, jak jsou jedny sankce potenciálně rušeny, nové jsou zaváděny a v případě Ruska se může jednat o úplně jinou dimenzi, zvláště co se týče budoucího vývoje na trhu energií. Ledaže se bude do praxe zavádět po příkladu Německa více a více solárních zdrojů, najdou se jiné produkční a importní alternativy, nebo USA začnou ve velkém vyvážet ropu a plyn, tak do té doby se bude jednat o závažný faktor. Uvidíme tedy jak dlouho současné contango na trhu vydrží.

Závěrem se podívejme na graf zářiového 2014 a lednového 2015 kontraktů na Brent a jejich komoditní spread na americké burze ICE, kde je ono contango ve spreadu v poslední době vidět (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: