Články s tagem ‘Stříbro’

Začaly akcie fázi hledání realistické hodnoty?

Sobota, Duben 12th, 2014

O relativně “přetáhnuté” valuaci akcií   a nízké volatilitě na trhu ve vyspělých zemích jsme se zmínili před pár dny. Ani středeční zveřejnění minut zasedání Fedu, které odhalily stále holubiččí přístup v měnové politice nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nepomohly trhu v zastavení silnějších výprodejů. Ceny akcií mají historicky tendenci klesat s negativním vývojem leading indikátorů OECD a  tyto již několik měsíců zaznamenávají negativní či slabší meziměsíční změny jak v USA, tak globálně. Rovněž ukazatele ceny k predikovaným ziskům, tržbám, cash flow, účetním hodnotám, apod. společností jsou vyšší než obvyklé (tyto poměrové veličiny mají však spíše vliv satisticky v delším období). Dále se jedná do jisté míry o rotaci zpět k emerging markets trhům, avšak i zde data poukazují na pokračující ochlazování. Například statistiky o exportech Číny v březnu vypověděly o dalším měsíčním poklesu růstu o 6,6% na meziroční bázi oproti poklesu 18,1% v únoru. Avšak naopak importní poptávka se ukázala ještě slabší (pokles o 11,3% meziročně) a Čína se tak navrátila k  přebytku v obchodní bilanci v řádu téměř 8 miliard USD. Je nutno poznamenat, že redukce v celkových vývozech je dána zejména poklesem o 44% na meziroční bázi do Hong Kongu a mimo tento faktor se nejedná o žádnou vývozní krizi, jelikož očištěno o HK naopak tyto rostly. Importní veličina naopak znamená jistý problém, jakožto proxy domácí poptávky, což se projevilo v jistém smyslu na tom, že se Čína po čtyřech letech stala čistým exportérem produktů ropy jako benzín či diesel (došlo k tomuto potřetí, naposledy na přelomu 2009 a 2010, uvidíme  zda vydrží, při zvýšení poptávky asi těžko). Vše nasvědčuje, že růst HDP v Číně poklesne pod plánovaných 7,5% a centrální banka a vláda budou muset přistoupit k akci. V neposlední řadě se jedná stále o nákupu na periférii EU, zejména dluhopisů při honbě za výnosy, které se stávají v podstatě jistou bublinou. I proto se stále euro drží a zdá se otázkou času, kdy začne působit negativně ať již na deflační očekávání či růst produktu v EMU.

Změna korelace USA vs Evropa?

Akcie vyspělých zemí korigovaly, avšak při pohledu na korelaci denních výnosů mezi USA a Evropu došlo k zajímavému pokles koeficientu z obvyklých 0,64 v průměru za posledních pět let na 0,41 za zhruba poslední měsíc. O definici korelace jsme psali v minulosti. To znamená 1% růst/ pokles trhu v USA předpokládá 0,41% růst/ pokles v Evropě, a podobně. Pohlédněme na vývoj akiových indexů MSCI pro Severní Ameriku a Evropu a jejich vývoj v posledních letech a dále pak na obrázku dole situaci v tomto měsíci doposud ve vyjádření jednotně v USD, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Momentum akcie hrají prim

Čím může být dána rozdílná míra poklesu posledních dní? Momentum akcie jsou vysvětlením. Tyto se rekrutují zvláště z oboru informačních technologií a biotechnologií a které zaznamenaly vysoce nadprůměrné zhodnocení v uplynulých měsících. (vezměme příklad Facebooku, Twitteru, a podobně) Je nutno si uvědomit, že MSCI index pro Evropu má například u IT akcií váhu 3,3%, kdežto severoamerická verze indexu má v daném oboru váhu 18,8%! Tyto momentum akcie zaznamenávají v tuto chvíli fázi hledání správné fundamentální hodnoty.

Většinu tržní kapitalizace v indexu Nasdaq 100 (značný podíl technologických společností) představují pak větší firmy jako Microsoft, Apple, Oracle, a tak dále. Podle valuace se předpokládá u indexu dvojciferný procentuální růst zisků firem meziročně. V reálu se pak bude pravděpodobně spíše jednat o kolem 3% u Microsoftu a Applu a kolem 1% u Oraclu, a podobně.

V praxi pak pro účely porovnání relativní valuace používáme, mezi jinými, i tak zvaný ukazatel “Růstu při rozumné ceně”GARP (Growth at a Reasonable Price), zpopularizovaný Petrem Lynchem z bostonské Fidelity Investments. Tento zjednodušeně porovnává valuační ukazatel jako cena k očekávanému zisku (P/E) k růstu daného profitu firmy či společností obsažených v indexu jako celku. Jen pro zajímavost v roce 2001 při prasknutí technologické bubliny měl GARP poměr hodnotu 1,8, stejnou jako nyní. Následující rok Nasdaq 100 poklesl o dalších 33% a do roku pak 2002 pak celkově propad přes 80%, který dodnes nevyrovnal.

Závěr

Ať už se jedná u akcií o bublinu nebo stále ještě ne a naoak uvidíme další nárůsty po korekci, je velice dobré nebýt hnán zaslepeně médii, když něco roste vice než průměrně, že toto je to “pravé ořechové nyní”, ale naopak přistupovat k investování ve smyslu portfolia historicky nekorelovaných aktiv ke klasickým aktivům akcií, dluhopisů a realit ve formě aktiv jako například vzácné kovy nebo některé formy hedge fondů neobchodujícíh akcie (managed futures), a tak dále.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci za týden končící 8.4. (mimo zajišťovatele) čistých 79 921 pozic u kontraktu na mini Nasdaq 100 obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 15 366 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního kontraktu na mini S&P 500 index a mini Nasdaq 100 plus jejich poměrový spread v Chicagu od zhruba konce roku 2013 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Spoření do zlata a stříbra: Snadné a efektivní

Čtvrtek, Březen 6th, 2014

Myšlenka spoření ve stříbře nebo ve zlatě není nová. Mnoho drobných investorů chce investovat do drahých kovů pravidelně, po menších částkách. To je velmi rozumný a systematický přístup.

Spoření do zlata nabízí mnoho firem. Značné rozdíly jsou však v parametrech produktů.

Na první pohled lákavé nabídky skrývají četná úskalí. Často je spoření například spojeno se vstupními poplatky zprostředkovatelům nebo s nevýhodnými nákupními cenami. Rizikem je i nemožnost zaslání naspořeného kovu mimo pevně daný časový interval. Rizikové je skladování v zahraničí, zejména utajovaným „renomovaným bankovním domem“.

Neutěšeného stavu a rizik jsme si dobře vědomi. Poptávka po kvalitním spořícím produktu do drahých kovů je trvalá, a proto společnost Silverum přichází s vlastním řešením : Spoření do zlata a stříbra na tzv. Stříbrném účtu.

Jaké jsou výhody? Neplatíte žádné poplatky za zprostředkování, neplatíte žádné poplatky za vedení účtu, neplatíte žádné poplatky za realizace nákupů mincí a slitků. Elektronická evidence vašich peněz a naspořeného zlata nebo stříbra je rovněž zdarma. Skladování naspořeného zlata a stříbra je zdarma po celý rok. Stříbrný účet pro spoření do zlata nebo do stříbra si snadno založíte online, takže během několika minut můžete začít spořit. Minimální měsíční úložka je pouze 500 Kč nebo ekvivalent v EUR. A k naspořenému zlatu nebo stříbru můžete získat zajímavé bonusy, v závislosti na objemu nakoupeného kovu.

Nemáte žádné termínované závazky, takže spoření můžete kdykoliv ukončit. Naspořený kov si můžete nechat kdykoliv zaslat. Velkou výhodou je samozřejmě pozice SILVERUM s.r.o. na trhu drahých kovů v ČR a v EU, což zaručuje stabilitu a bezpečí naspořeného kovu. Peníze na vašem Stříbrném účtu i naspořený kov jsou od začátku spoření až po odeslání na vaši adresu výhradně vaším majetkem, jsou zcela odděleny od majetku SILVERUM s.r.o.

Další informace včetně mincí či slitků, do kterých lze spořit získáte zde.

Články týdne – 7. února

Pátek, Únor 7th, 2014

Too big to jail

JP Morgan kumuluje stříbro. Drží jeho největší množství v historii. Musím přiznat, že mne to nepřekvapuje. Vždyť o změně pohledu JP Morgan na zlato jsem psal v letošní výroční analýze.

Zadluženost Spojených států se opět blíží svému limitu.

Problémy čínských bank mohou odstartovat globální krizi. Je to dost možné.

Ukrajina zavádí kontrolu pohybu kapitálu

 

Martin Jonášek: Je cena drahých kovů manipulována, nebo je to jen taktika prodejců drahých kovů?

Středa, Únor 5th, 2014

Toto je první článek únorového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Dovolte, abych začal tento článek výrokem Jeffreyho Christiana, prezidenta společnosti CPM Group z března 2010, který byl uveden jako znalecký posudek při slyšení Americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC).

„Drahé kovy jsou finanční aktiva a podobně jako měny, pokladniční poukázky a dluhopisy a jsou obchodovány v papírové podobě, a jejich objem stonásobně převyšují fyzická podkladová aktiva.“

Možná Vám také vrtá hlavou, proč cena zlata v posledních 2 letech poklesla, přestože poptávka po zlatě je opravdu robustní, hlavně z Číny a Indie. Jen dovoz těchto dvou zemí překračuje celoroční těžbu zlata, která se na tento rok odhaduje na 2700 tun.

Možná jste také v médiích narazili na podobný článek, který tvrdí, že cena zlata a stříbra bude jen klesat. Kde je tedy pravda?

Podle mých zjištění, je cena kovů potlačována bankovním kartelem a jím ovládanými médii. Věděli jste, že 90 % médií v USA ovládá pouhých 6 společností? Dle mého to mluví za vše. Myslíte si, že média půjdou proti svým vlastníkům?

Mediální propaganda se zdá velmi účinná – v běžném evropském a americkém tisku jsou zlato a stříbro ukazovány jako ta nejhorší investice. To je také důvod, proč již nevěřím prognózám ohledně cen drahých kovů od bankovních analytiků. Více se můžete dozvědět v mém článku Zkreslují mainstreamová média informace ohledně drahých kovů? Spíše to vypadá, že vůbec netuší, o čem píší!

Myslíte si, že když tyto velké banky byly usvědčeny z manipulací kde čeho, tak trh se zlatem a se stříbrem manipulován není? Přestože je to v jejich nejlepším zájmu potlačovat cenu drahých kovů. Drahé kovy jsou totiž přímým konkurentem jimi vytvářených papírových měn.

Jsou lidé opravdu tak naivní, možná snad nepoužívají mozek nebo si jen nechtějí přiznat, že to může být jinak, než nám média říkají?

Existuje tolik důkazů, že manipulace probíhá: Nejzřetelnější jsou právě grafy:

K největším propadům došlo vždy během několika hodin, často spíše minut, kdy velké objemy prodejů srazily cenu pod významnou podporu (rezistenci). O zbytek se pak postaraly stop-lossy. Pak tu bylo zvyšování záloh (margin-call) u future kontraktů. A je to právě trh s future kontrakty, který určuje cenu drahých kovů. Např. v týdnu mezi 1. až 7. květnem 2011, kdy cena stříbra spadla z 48 na 34 dolarů za unci, byly zálohy zvýšeny 4krát.

Manipulaci naznačuje i níže uvedený graf denní průměrné ceny. Zajímavý je pravidelný značný propad těsně před odpoledním Londýnským fixem.

 

Dále jsou tu svědectví lidí, kteří pracovali pro instituce, které mají za úkol intervenci na finančních trzích. Kolik investorů tuší, že existuje třeba Working Group on Financial Markets aka Plunge Protection Team.

Co např. svědectví tradera Andrewa Maquira, který přesně popsal, jak manipulace funguje i před Komisí pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC)? Později popsal přesný průběh jedné z manipulací 2 dny předem.

Potlačování cen také naznačuje prohlášení bývalého šéfa americké centrální banky (Fed) Paula Volckera z 80. let kdy byl ještě ve funkci: (Cena zlata se tehdy zvýšila z 35 dolarů za unci v roce 1971 na 850 dolarů za pouhých 9 let.)

„Udělali jsme chybu, že jsme neměli pod kontrolou cenu zlata a skončili jsme s dvoucifernou inflací.“

A tak bych mohl pokračovat dále a dále. Na své stránce mám o manipulaci celou sekci. Sdružení GATA reportuje přímé i nepřímé důkazy manipulace již přes 15 let. Navíc centrální banky již jednou cenu zlata potlačovaly, proč by to nemohly udělat znovu?

A proč to dělají? Nízké úrokové sazby podporují nízká inflační očekávání, a nejlepší způsob, jak udržet nízké úrokové sazby, je potlačovat cenu zlata.

Umělé nízká cena drahých kovů zvyšuje důvěru v  oficiálně udávané informace o inflaci. Co by znamenal nárůst reportované inflace, a s tím spojený nárůst úrokových sazeb, se můžete dočíst v mém článku Růst úrokových sazeb – GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy.

Tyto zásadní informace se však v televizi, rádiu ani v novinách nedozvíte, ale to neznamená, že to není realita.

Když tedy probíhá potlačování, je tedy zásadní otázkou pro investora, jak dlouho to může trvat. V roce 2011, jsem předpovídal 2 až 5 let. V té době bylo potlačování více skryté a člověk musel mít značné znalosti, aby chápal, jak to funguje. Dnes už je manipulace tak zjevná, že si jich všímají i běžní obchodníci. A dokonce se o možné manipulaci mluví už i ve finančních médiích jako je Bloomberg. To vše naznačuje, že potlačování se blíží ke konci.

Dokonce i finanční regulátor z Anglie (FCA) začal vyšetřovat možnosti manipulace ceny zlata. Zajímavé jsou také výsledky vyšetřování manipulace ceny stříbra americkou CFTC. Nedávno dokonce jedna z největších bank na světě, Deutsche Bank ukončila svou účast na Londýnském fixu, díky vyšetřování možné manipulaci ceny drahých kovů ze strany německých autorit.

Co z toho všeho plyne? Drahé kovy jsou spíše dlouhodobá investice, s vyšší volatilitou. Krátkodobě můžeme vidět velké výkyvy cen, jak nahoru tak dolů.

Existuje snad lepší doba k nákupu aktiva, než když je tržní sentiment na dobu mrazu? Jak je tomu dnes na trhu s drahými kovy v západních zemích díky silné mediální propagandě.

Číňané a Indové se snaží omezit riziko vysoké inflace právě nákupem fyzických kovů. A nízkou cenu přímo vítají. O nějaké mediální propagandě na západě ani netuší. Myslíte si, že tyto miliardy lidí najednou změní své myšlení, když mají dlouholetou tradici používat zlato a stříbro jako ultimátní uchovatel hodnoty? Ke změně myšlení nepomohou dle mého ani administrativní opatření např.indické vlády. Navíc kde dnes přibývá nejvíce milionářů? Nejsou to právě asijské země. Proto si myslím, že ceny drahých kovů mají před sebou zářnou budoucnost.

Samozřejmě chápu, že pro ty, kteří se zatím nesetkali s těmito informace, to může vše znít šíleně a odmítají tyto informace přijmout. Raději budou dále věřit dezinterpretacím z mainstreamových medií. Sám jsem také dlouho odmítal přijmout fakt, že banky vytváří peníze z ničeho jen tím, že Vám půjčí.

To je vcelku přirozená reakce. Z psychologického hlediska rozlišujeme 5 fází reakce na nové nepříjemné skutečnosti, které nabourávají staré zažité jistoty:
Popření – naštvanost – smlouvání (hledání řešení ve starém paradigmatu) – deprese – a nakonec akceptace.

 

Martin Jonášek

 

 

Kdo získá první letošní minci Silver Eagle?

Středa, Leden 29th, 2014

První letošní kolo soutěže čtenářů roku 2014 se blíží svému závěru.

Články najdete zde, aktuální situace je vyrovnaná, proto hlasujte i nadále.

Pokud se domníváte, že také máte zajímavý článek, neváhejte a pošlete jej. Bude zařazen do únorového kola (první článek je již připraven k publikování).

Burza Drahých Kovů odstartovala

Čtvrtek, Září 19th, 2013

Zhruba před 10 dny jsem informoval o tom, že se chystá spuštění Burzy Drahých kovů. Před pár dny byla tato burza skutečně spuštěna. Investoři tak získali příležitost nakupovat a prodávat drahé kovy on-line mezi sebou, nemusí se spoléhat pouze na nabídku obchodníků s drahými kovy. Toto ocení zejména v případě, když budou chtít drahé kovy prodat.

Volba ceny je na prodávajícím – může zvolit buď fixní cenu či cenu odvozenou od aktuálního spotové ceny na světových trzích. Samozřejmě ji může až do uzavření obchodu změnit.

Každého jistě zajímá poplatek – ten činí 2% z objemu obchodu.

Provozovatelem Burzy drahých kovů je společnost Silverum, která bude pro případné zájemce zajišťovati ověření pravosti mincí či slitků.

Podrobnější informace o Burze Drahých Kovů jsou k dispozici zde.

Články týdne – 13. září

Pátek, Září 13th, 2013

V pátek 13. začínám článkem z New York Times ohledně přístupu Ruska k situaci v Sýrii.

Evropský parlament odkládá hlasování o bankovní unii. Odložení hlasování je zdůvodněno požadavkem na větší průhlednost Evropské centrální banky.

Pan American Silver, jeden z největších těžařů stříbra, přistoupil nedávno po delší době k hedgingu. Nyní tyto hedge pozice uzavírá.

Půjčky spotřebitelů se Spojených státech se opět dostlyl na rekordní úroveň, a to i přes omezování půjček na kreditních kartách. To bylo více než kompenzování nárůstem studentských půjček a půjček na auta.

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Burza drahých kovů před startem

Neděle, Září 8th, 2013

Oznámení pro ty, co neměli možnost zúčastnit se přednášky společnosti Silverum na veletrhu Investor minulý čtvrtek.

Nejpozději v druhé polovině září bude na webu http://burzadrahychkovu.cz/ spuštěna Burza drahých kovů. Investoři budou mít příležitost nakupovat a prodávat drahé kovy on-line. Provozovatelem Burzy drahých kovů je společnost Silverum, která bude pro případné zájemce zajišťovati ověření pravosti mincí či slitků.

Už nyní je možná předběžná registrace. Jakékoliv připomínky či komentáře jsou vítány.

Další ročník Veletrhu Investor je tu za pár dní

Neděle, Září 1st, 2013

Ve dnech 5. až 7. září 2013 se bude na výstavišti v Praze – Letňanech konat další ročník veletrhu Investor 2013.

Společnost Silverum a server pro investory jsou partnery celého veletrhu. Společnost Silverum je zároveň hlavním odborným garantem a organizátorem přednášek prvního dne, tedy čtvrtka 5.9. 

Veletrh INVESTOR nabízí návštěvníkům výjimečnou příležitost nakoupit zlato, mince, medaile, bankovky a drahé kameny na jednom místě.

Veletrhu se účastní přední mincovny a několik desítek dealerů z celého světa, kteří nabízejí své zboží za podstatně výhodnější ceny než prostředníci v kamenných obchodech. Veletrh INVESTOR probíhá jakou součást tradičního veletrhu SBĚRATEL, který je největším setkáním sběratelů poštovních známek, mincí, minerálů a pohlednic ve střední a východní Evropě.

V rámci čtvrtka 5. září budou od 14 hodin probíhat následující odborné přednášky společnosti Silverum:

  • Burzovní nástroje, deriváty, možnosti investování a spekulace
  • Specifika fyzického držení investičního stříbra a zlata, ukázky mincí, slitků a cihel
  • Nový projekt české burzy investičních kovů, zajištění likvidity na fyzickém trhu
  • Padělky a falza, metody testování pravosti, praktická ukázka aplikace hloubkového rezonančního ultrazvuku.

Přijďte, budete vítáni.

 

 

Máte “papírové komodity”? Dejte si bacha

Sobota, Červenec 27th, 2013

Tohle nevypadá vůbec dobře – oznámení JP Morgan – viz článek z The Wall Street Journal

Cituji:

JPMorgan Chase & Co. (NYSE: JPM) announced today that it has concluded an internal review and is pursuing strategic alternatives for its physical commodities business, including its remaining holdings of commodities assets and its physical trading operations.

To maximize value, the firm will explore a full range of options over time including, but not limited to: a sale, spin off or strategic partnership of its physical commodities business. During the process, the firm will continue to run its physical commodities business as a going concern and fully support ongoing client activities.

 

Pokud jde o drahé kovy, stát se může prakticky cokoliv, ale dvojí cena se podle mého názoru blíží, objem Eligible zásob na Comexu pokračuje v pádu.

 

 

TOP 5 letošní vybrané články

 

Články týdne – 26. července

Pátek, Červenec 26th, 2013

Nový přístup zadlužených zemí k boji se zadlužeností. Jestli to budou chtít rozšířit, máme se na co těšit…

Nevěříte zlatu? Kupuje stříbro.  Tohle není článek ode mne, také jsem váhal, zda ho sem zařadit. Nakonec jsem se rozhodl ho do výběru článků dát. Někdo se přece může rozhodnout pro jiné nástroje než je fyzický kov.

Následující pohled na finanční sektor včele doporučuji.

Sledujete W. Buffetta a jeho investice? Pak se podívejte na společnost Daily Journal Corp. (DJCO). V tichosti v ní vyrůstá druhé Berkshire Hathaway.

Že B. Bernanke nezůstane v čele Fedu i na další funkční období je čím dál pravděpodobnější. Kdo ho nahradí?

 

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu

Stříbro – banky otáčí své pozice

Neděle, Červenec 14th, 2013

Za posledních 12 měsíců je stříbro komodita s největším poklesem ceny – konkrétně o přibližně 35%. Ti, co ho koupili před rokem a spekulovali na rychlý růst, radost jistě nemají. Ti, co jej mají jako dlouhodobou investici, mají šanci ztráty „vysedět“. Nebo ne?

Za pozornost stojí fakt, že „commercial“, tedy primárně velké banky otáčí své pozice.

Tyto banky využily pádu ceny stříbra a uzavřely (podle všeho s pěkným ziskem) letos již přes 90% svých short pozic na stříbro (resp. nakoupily přes 200 miliónů uncí stříbra), podle všeho „papírového“. To vysvětluje silné nákupy na futures trzích.

Shodou okolností v stejné době banka JP Morgan výrazně (necelých 5 miliónů uncí jen za první čtvrtletí) nakupovala stříbrné ETF (konkrétně SLV), tedy ETF, kde je shodou okolností custodianem a kde tak zněkolikanásobila svoji pozici. Koncem července se dozvíme, jak se banka JP Morgan chovala během druhého čtvrtletí. Možná i díky tomu jsme nebyli svědky významného odlivu prostředků z ETF, jako tomu bylo u zlata.

Pokud banky udrží své long pozice, může se cena stříbra pohybovat blízko dlouhodobého dna.

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Jiří Holub: Cena těžby jedné unce stříbra

Čtvrtek, Červenec 11th, 2013

Další článek do prázdninového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Nedávno jsem četl článek Rastislava Trecáka – Potenciál stříbra je podceňován. Mimo jiné zde uvádí, že náklady na těžbu jedné unce stříbra u čtyř společností (Fresnillo, Hecla, Revett minerals a US Silver) byly v roce 2012, 28 USD/oz.
Vzbudilo to moji zvědavost a po následné komunikaci mi pan Trecák poslal graf, ze kterého čerpal.

 

Graf je to zajímavý nicméně takzvané „Complete Cost“ se těžko počítají, jelikož společnosti většinou těží i jiné prvky, provádí obchody na burze a dělají další věci které se promítají do jejich nákladů a zisku což se pak těžko rozpočítává na jednu unci stříbra.

Vzal jsem si tedy tabulku největších světových těžařů podle Silver institute a začal hledat alespoň přímé peněžní náklady na těžbu jedné unce stříbra (Cash cost per silver ounce) v jejich výročních zprávách.
http://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silver-production/

Některé společnosti mají výroční zprávy pouze ve španělštině, jiné náklady na těžbu jedné unce stříbra neuvádí, protože je pro ně stříbro vedlejší produkt atd. Po projití všech těchto společností jsem dokázal získat informace ze šesti společností a jejich jednotlivých dolů.

 

 

Pro lepší čitelnost na tabulky klikněte

Z celkových vysledovaných 96,4 Miliónů uncí (dále jen Moz) je těžba 40,9 Moz nákladnější nebo se těsně blíží současné ceně na burze ( k 8. červenci 18,99USD/oz). Většina těchto sledovaných dolů se nachází v Jižní Americe s celkovou těžbou 35,07 Moz.

Nechci obviňovat těžařské společnosti, ale nepředpokládám, že se v zemích jako Bolívie, Mexiko, Argentina a Peru příliš zatěžují ekologií, slušnou mzdou dělníků atd. takže je na zamyšlenou, jaké asi budou mít náklady společnosti které těží v Evropě a Severní Americe. Přibližně 250 Moz z celkových 750 Moz stříbra vytěžených v roce 2011 podle Silver institute pochází právě ze Severní Ameriky a Evropy.

Rád bych do tabulky viz níže doplnil data z těchto zemí, ale zatím předpokládám, že cena za unci stříbra musí být v těchto zemích vyšší. Při přičtení mých 35,03 Moz k 250 Moz se dostáváme na cca 285 Moz, které podle mě jsou ohroženy nízkou cenou na burze.

Je mi jasné, že je zde spousta dalších vlivů a otazníků. Ani moje analýza není dokonalá. Jednou z věcí je to, že pro
mnoho společností je stříbro vedlejší produkt a nepřestanou s jeho těžbou hned  při nižší ceně.

V čem mě ale moje zjištění a úvahy utvrdily je, že současná cena není nikterak přemrštěná a prostor pro případný pokles ceny je jen minimální a i ten by byl krátkodobý, protože ve většině dolů náklady rostou.

Nechci spekulovat kdy a o kolik cena poroste, závěry ať si každý vyvodí sám.

 

Jiří Holub

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

 

Emil Kalabus: Proč jsem se stal drobným investorem

Pondělí, Květen 20th, 2013

Toto je druhý květnový článek soutěže čtenářů v roce 2013. Kdo se chce přidat, může svůj článek poslat.

 

Není snad den, kdy bychom ve sdělovacích prostředcích neslyšeli něco o krizi. Začalo to tuším krizí hypoték v USA, propadem cen nemovitostí, pádem dolaru, ekonomickou recesí. Nevím, jestli článek drobného investora zaujme, přesto svůj názor, proč investuji do klasických komodit (zlato, stříbro), napíši.

Někdy v letech 1997 až 2000, chtěl každý Američan rychle zbohatnout, vše vlastnit, prostě jen mít to co jiní před ním. První občané kupovali celkem levně akcie, další už šli s cenou výše. Domácnosti se postupně zadlužovaly.  V roce 2000 akciová bublina do internetových technologií splaskla. K recesi americké ekonomiky v roce 2001 díky rychlému zásahu Fedu nedošlo, ale nízké úvěrové sazby Fedu neměly jen pozitivní účinky.

Ekonomiku zásah stimuloval k vyššímu růstu, domácnosti se však více a více zadlužovaly.  Hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou byly přesně tím, co celou americkou hypotéční krizi odstartovalo. Lidé nebyli schopni pohyblivé hypotéky splácet, domy byly zabaveny. Hypotéční krize v USA se koncem roku 2007 a na počátku roku 2008 stačila v omezené míře přelít do ostatních částí ekonomiky. Tato krize se postupem času, „přelila“ z USA též do Evropy.

Krize je všudypřítomný jev, který postihuje množství států a jejich obyvatel, zejména nejpočetnější střední třídu. V roce 2007 se psalo, že Evropě krize nehrozí, že do ČR se nemůže nikdy dostat. Vládní úředníci chválili korunu a věřili tomu, že koruny se krize nedotkne. Opak byl pravdou. Krize přišla a odejít jen tak nehodlá. Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie a postupně další státy se stávají obětí onoho všudypřítomného přízraku. V těchto dnech je míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku větší než cokoli, co zažily USA během hospodářské krize v roce 1930.

Před časem jsem zhlédl dokument o Španělsku. Vysokoškoláci zapírají své vydřené vysokoškolské diplomy, jen aby vůbec sehnali nějakou mizerně placenou práci. Lidé v důchodu živí své děti a vnuky, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Také USA mají tak obrovský dluh, že vláda ví, že splatit takový dluh nelze. Mizí střední třída, narůstá chudoba. Jelikož jsou ekonomiky USA i v Evropě založené na podobném principu a svým způsobem se propojují, krize se neustále přelévá.

Peníze se tisknou, aniž by měly nějakou hodnotu. Všichni víme, že dávno nejsou kryté fyzickým kovem a tudíž jejich hodnota je téměř nulová. Pád dolaru a nahrazení jinou měnou je také v této ekonomické hře. Důsledky si může každý domyslit, pokud by se tento scénář realizoval. Devalvace měn a bankrot zemí by byly holou skutečností.

Je to vůbec možné? Co je to vlastně bankrot?

Bankrot nastává v okamžiku, kdy státu již nikdo nebude ochoten půjčit. Pak je pro stát jediné řešení, devalvovat svoji měnu. A to velmi drasticky. Nejméně o padesát, ale i více procent. O své peníze tak přijdou nejen věřitelé státu, ale také všichni, kteří mají v měně státu uložené své úspory a investice.

Koncem roku 2001 zbankrotovala Argentina, argentinské peso po desetiletí fixované k americkému dolaru v kursu jedna ku jedné se prodávalo za pětadvacet centů – za čtvrtinu. Miliony Argentinců ztratily práci, dva miliony domácností žily ze státní měsíční almužny. Lidé přišli o úspory v bankách, mnozí o celoživotní.

Populární televizní moderátor a podnikatel Roman Šmucler šokoval svého času prohlášením, že ČR spěje k bankrotu do několika let.  Myslím, že zatím v naší zemi bankrot nehrozí, nicméně při dalším výraznějším zvyšování zadluženosti státu se k němu můžeme rychle přiblížit, do ohrožení by se dostaly i úspory uložené ve stavebním spoření a penzijním připojištění.

Samozřejmě nemusí vše končit bankrotem, ale riziko škrtů a inflace v době krize je opravdu příliš vysoké. Pokud mám v bance uloženu sumu papírových peněz, inflace mi tyto mé úspory postupně znehodnocuje.

Kdo se tedy bojí inflace, eventuálně bankrotu a jiných strašáků, investuje do fyzických komodit.

Nejsem ekonom, ale myslím si, i když se nás bankéři snaží poklesy cen stříbra a zlata odradit od investic a namluvit nám, že tyto komodity jsou nejisté, že zlato i stříbro mají prověrku několik tisíc let. Vždy uchovávaly hodnoty.

Zdravý selský rozum velí člověku část volných peněz obětovat a zajistit sebe i rodinu pro případ krize, která může a nemusí přijít. Být připraven je známkou zodpovědnosti a rozvahy.

Prověřené komodity pokládám stále za nejrozumnější investici k uchování hodnoty svého majetku.

Jsem spíše dlouhodobým investorem, který počítá ne na měsíce, ale roky. Konkrétně 15 – 30 let. Nynější pokles cen zlata a stříbra beru opravdu jako příležitost k nákupu. Nezajímám se o to, jestli krátkodobě vydělám, či prodělám, nehraji na okamžitý zisk. Hraji na uchování hodnoty svého majetku v době krize. Celkově vzato nevidím nic špatného na tom, být připraven na horší období.

Po přečtení mnoha článků o ekonomických krizích v různých státech uznávám pouze fyzické komodity uložené ve svém domácím trezoru. Je pravdou, že právě drahé kovy pomohly lidem v nouzi uchovat majetek a nakoupit věci, které by za papírové peníze nekoupili.

Jste-li na něco připraveni, můžete klidněji spát. Víte, že jste udělali vše, co jste chtěli. No, a pokud vám fyzický kov zůstane a nebudete jej potřebovat? Stane se takzvaným rodinným stříbrem, rodinným pokladem.

                       

Emil Kalabus

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Články týdne – 5. dubna

Pátek, Duben 5th, 2013

Jak vypadá život po bankovní kolapsu popisuje názorně článek z časopisu Spiegel. K tomu nezapomínejme, že Kypr je zemí, kde se střetávají zájmy Řecka a Turecka.

Casey – všechny bankou jsou pod vodou. Souhlasím, i když by se čestné výjimky zřejmě našly.

Radostnou se nejeví ani situace v Jižní Americe – ať už jde o Argentinu nebo Venezuelu.

Jim Rogers: pokud máte peníze uložené v bankách, zbystřete.

Na závěr mám přehled firem, sedících na největších objemech hotovosti.

 

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu

Kdo získá první letošní minci Silver Eagle?

Pátek, Březen 29th, 2013

První letošní kolo soutěže pro externí přispěvatele končí již za pár dní. Stav k čtvrtečnímu večeru je následující:

Oracle: Čaká nás kolaps globálneho finančného systému ešte tento rok? - 51 “like”

Peter Uhrin: Čo sa deje a bude diať so zlatom – 29 “like”

Roman Truska: Manipulace s cenami drahých kovů funguje - 19 “like”

Vilém Vrzala: Fiskální útes se vrací - 15 “like”

Jan Skalička: Evropská unie se štěpí? - 10 “like”

Vilém Vrzala: Americký bankrot, hrozící globální Výmar a úspěšná cesta Lotyšska z krize - 7 like

Roman Truska: Miera Inflácie - 4 “like”

 

Po zkušenostech z minulého ročníku mohu prohlásit, že výsledek se může zásadně změnit.

Pokud některý z článků preferujete, hlasujte. Pokud se domníváte, že máte zajímavější článek, neváhejte a pošlete jej.

Prní dubnové čánky vyjdou v týdnu po Velikonocích.

 

 

 

 

 

Roman Truska: Manipulace s cenami drahých kovů funguje

Úterý, Březen 26th, 2013

Toto je další článek soutěže čtenářů v roce 2013.

….

V roku 1792 prijal americký Kongres bimetalický štandard (zlato a striebro) pre novú národnú menu – kedy zlato má cenu 19,30 dolára za trójsku uncu. Takýto systém zostal nezmenený až do roku 1834, kedy sa cena zlata zvýšila na 20,67 dolára za trójsku uncu. Potom zostala cena zlata 100 rokov nemenná.

V roku 1933 pozastavil prezident Roosevelt konvertibilitu amerického dolára ku zlatu (zlato za 20,67 dolára za trójsku uncu). Rovnako zakázal export a držanie zlata v rukách jednotlivcov. Podľa vyhlásenia prezidenta je dolár od januára 1934 opäť vymeniteľný za novú cenu, 35 dolárov za trójsku uncu.

V roku 1939 na začiatku druhej svetovej vojny je londýnsky trh so zlatom uzavretý. Svet sa až neskôr vráti k pevnému výmennému kurzu, tentoraz budú meny stanovené k doláru a dolár bude vymeniteľný za zlato.

V roku 1971 skončil systém pevného zameniteľného kurzu Bretton Woods, pretože prezident Nixon vykoná legendárny “Gold Close Window”, pozastaví konvertibilitu amerického dolára ku zlatu. Svet vstúpil do súčasného systému pohyblivého výmenného kurzu.

….

Manipulácia s cenami zlata i striebra funguje v zásade rovnako. Od dvadsiatych rokov minulého storočia bolo nutné udržiavať nízke ceny zlata, aby sa podporil dolár a zamaskovala jeho bezcennosť, čo súkromné banky úspešne zvládli. Do roku 2004 prebiehal gold fixing v budove Rotschildovej banky v Londýne. Tu sa zjavne pravidelne udržiavali nízke ceny zlata prostredníctvom fiktívnych predajov na pridruženom Bullion Markete. London Bullion Market je najdôležitejším mimoburzovným trhom na svete obchodujúcim so zlatom a striebrom. Tento druh obchodovania však značne skomplikovala okolnosť, že ceny zlata a striebra je možné už niekoľko rokov sledovať v reálnom čase na internete. Tak sa ukázalo, že ceny oboch kovov síce každé ráno pri otvorení ázijských trhov výrazne stúpali, zatiaľ čo o niečo neskôr, pri otvorení londýnskeho fixingu, opäť výrazne poklesli. Keď otvorila popoludní newyorská burza, ceny klesali ďalej a umožnili tým pri popoludňajšom londýnskom fixingu ešte nižšie ceny.

Ráno sa všetko opakovalo: cena na ázijských burzách stúpala a trhy v Anglicku a USA ju opäť stlačili. Nakoniec sa ustálila nízka cena. Tento proces však bol tak nápadný, že Rotschild oficiálne od gold fixingu po osemdesiatich piatich rokoch úspešnej manipulácie s cenami zlata odstúpili a prenechali pole spriateleným bankám, ktoré stanovujú cenu dvakrát denne po telefóne. Ich možnosti manipulácie sú však, ako už bolo povedané, trochu obmedzené. Ceny fixingu slúži predovšetkým na určovanie pevnej ceny zlata pre určitý deň. Od chvíle, kedy jeho cena nie je už závislá na londýnskom fixingu, konštantne stúpa, čo oslabuje americký dolár, a následne aj ekonomiku USA. Preto boli centrálne banky v posledných rokoch čoraz častejšie donútené zasahovať v prospech bankárov. Od začiatkov tretieho tisícročia, vždy, keď stúpnu ceny zlata, odovzdávajú západnej centrálnej banke na trhu tony zlata, aby utíšili trhy a podporili americký dolár. V mene ľudu tak väčšinou utrpeli obrovské straty.

Napríklad rakúska Nationalbank predala počas desiatich rokov okolo sto päťdesiat ton zlata. Na začiatku roka 1999 (1/99,viac ako 280 dolárov za uncu) mala vo vlastníctve bez mála 430 ton zlata, na konci roka 2008 (12/08,viac ako 860 dolárov za uncu) to bolo len 280 ton. Týmito predajmi vznikla rakúskemu ľudu podľa hrubého odhadu škoda vo výške 1,5 miliardy eur. Rakúšania však nejaké zlato (aspoň teoreticky) ešte majú.

Nemecko totiž toľko šťastia nemá. Jeho zlato leží z väčšej časti v New Yorku, na nasledujúcej adrese: 33 Liberty Street, Manhattan, a síce v pivniciach FEDu. Ďalšie je uložené v Londýne, v pivniciach Bank of England a niečo aj u Banque de France v Paríži. Úplne nepatrná časť je vraj vo Frankfurte. Kde konkrétne, to však nikto nevie. O presných číslach tiež neexistujú žiadne záväzné informácie. Isté je, že Nemecko je jedinou krajinou na svete, ktorá svoje zlato neprechováva na svojom území. Nemci za to vďačia Karlovi Blessingovi, šéfovi Bundesbank z rokov 1958 až 1969. Ten totiž v roku 1967 prisľúbil FEDu, že kým budú americkí vojaci na nemeckom území, Nemecko nepremení prebytočné doláre na zlato – ako je známe, vojaci sú tam dodnes. Anglicko a USA vyžadovali od Nemecka za rozmiestnenie svojich vojsk poplatok, proti čomu však Nemci protestovali. Američania sa potom začali vyhrážať stiahnutím svojich vojsk zo Západného Berlína, čo by znamenalo, že Berlín by navždy pripadol Rusom a Spolková republika Nemecko by zároveň stratila šancu na novuzjednotenie krajiny. Namiesto poplatku prisľúbil Blessing (jeho meno v angličtine znamená rozmarne “požehnanie!”) Američanom a Angličanom, že odkúpi od ich centrálnych bánk zlato, ktoré však naďalej ponechá v ich úschove. Nemeckí strážcovia meny mali síce výhrady, ale pretože FED – alebo oficiálne americká vláda – mala v rukách lepšie karty, sa musela nemecká Bundesbank pokoriť a pán Blessing tak urobil svojmu menu skutočne česť.

V roku 1971 už USA nemali žiadne vlastné zlato – odovzdali práve posledný zvyšok Francúzom – a tak boli obe porazené vojnové mocnosti = Japonsko a Nemecko) nútené poskytnúť Spojeným štátom pôžičku v zlate s výpovednou lehotou tridsať rokov, a to vo výške 120 miliárd amerických dolárov v zlate (1934-1971, 34 dolárov za uncu). Takže museli USA požičať svoje zlato na tridsať rokov, ktoré už aj tak bolo uskladnené u FEDu. Táto pôžička vypršala na konci roka 2001 (12/2001 viac ako 270 dolárov za uncu) , kedy malo dôjsť k vyplateniu Japonska a Nemecka v zlate. V onej dobe mali pôžičky približne osemnásobne vyššiu hodnotu, teda hodnotu takmer jedného bilióna dolárov. Zlaté rezervy ležali údajne v pivniciach FEDu, ktoré ležali púhych sto metrov od vzdialenej World Trade Center (= Svetové obchodné centrum). “Nešťastnou náhodou” sa však World Trade Center niekoľko týždňov pred vypršaním splatnosti zrútilo a zlato zmizlo v nenávratne. Údajne sa pri upratovacích prácach našlo niekoľko prútov. Bolo poistené? Ak áno, na akú vysokú sumu? Bola táto suma vyplatená? Ak áno, komu? Prečo sa tieto otázky neobjavili na verejnosti?

Nuž, po prvé, málokto o tom vie, a za druhé, Bundesbank mlčí a žiadne informácie neposkytuje. Ak by to bolo oficiálne, že ako zlato Spojených štátov, tak zlato Japonska a Spolkovej republiky Nemecko je preč, znamenalo by to jediné: štátny bankrot! Hodnotenie všetkých troch krajín by sa u ratingových agentúr okamžite drasticky znížili a verejne by sa muselo pripustiť, že Nemecko a Japonsko sa stali obeťami vydierania a podvodu. Tiež by sa musela zodpovedať otázka, kam zlato zmizlo! Komu by sa ale chcelo odpovedať na také otázky? Hoci zlato centrálnych bánk patrí príslušnému národu, alebo lepšie povedané: malo by mu patriť, jeho cena zásoby zostávajú pre verejnosť, ba i politiky, veľkým tajomstvom. Poslanci nemeckého parlamentu nedostávajú k tejto téme od Bundesbank žiadne informácie. Pretože po roku 2007 už nebolo možné dostatočne manipulovať ceny zlata a striebra ani s pomocou západných centrálnych bánk a cena zlata nepretržite stúpala (12/2010 viac ako 1400 dolárov za uncu), boli strážcovia doláru nútení siahnuť k osvedčeným prostriedkom.

Od roku 2008 (12/2008 viac ako 800 dolárov za uncu) bola v USA na obchodovanie so zlatom v hodnote nižšej ako 1500 amerických dolárov, zavedená daň z pridanej hodnoty. Mala znevýhodniť nákup malých množstiev a postihla široké masy. Okrem toho vyšiel v roku 2010 (1000-1400 dolárov za uncu) v USA zákon, ktorý od 1. januára 2012 (1600-1700 dolárov za uncu) zakazuje anonymný obchod s mincami. Pri transakciách v hodnotách nad šesťsto dolárov, sa musia povinne vyplniť niekoľko stranové formuláre, takzvané “Internal Revenue Service 1099 Form”. V roku 2013 (necelých 1600 dolárov za uncu) už pravdepodobne za šesťsto dolárov nezoženiete ani zlatú čokoládovú mincu.

Prečo chce americký štát opäť presne vedieť, kto má koľko zlata? Možno, pretože sa čoskoro zrúti domček z kariet, ktorý postavili velkobanky, a príde výplatný deň? Od tej doby, čo boli JP Morgan Chase a HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation) obžalovaný za domnelú manipuláciu s cenami striebra, sa obchody len tak točili. JP Morgan Chase je najväčšia americká na termínované burze obchodujúca banka, ktorá drží v rukách približne deväťdesiat percent záväzkov v zlate a striebre v krajine. Je nemožné, aby všetko pohľadávky vyplatila. Čo teda zostáva? Snáď opätovné vyvlastnenie ľudu a zákonom stanovená cena ušľachtilého kovu? Ako by sa tejto hry zúčastnili aj iné národy?

Dopyt po zlate stúpol v Číne v druhom štvrťroku roku 2010 o celých dvadsať šesť percent. Dohromady bolo v Ríši stredu potrebné v rozmedzí apríl-jún viac než 111 ton zlata. Číňania sa v spotrebe zlata zaradili hneď za Indii, ktorá je najväčším odbytiskom toho to drahého kovu. Čínsky trh so zlatom ostatne rastie najrýchlejšie na svete. Starosti okolo otázky celosvetovej prosperity a rastu dopyt ešte podporujú. Navyše vzmáhajúcu sa stredná vrstva v Číne obľubuje zlaté šperky ako symbolu spoločenského postavenia.

Pretože je súkromné vlastníctvo zlata a striebra v Číne povolené až od roku 2003, je tu obrovský rozvojový potenciál. Zatiaľ čo USA cúva pomaly smerom k zákazu zlata, v Číne sa dostáva stále viac do módy.

Centrálna banka Ruska nakúpila v januári 2013, 400.000 uncí zlata. Celková zásoba zlatých rezerv Ruska teraz dosahuje približne 31,2 miliónov uncí, najvyšší stav za posledných 7 rokov.

V tomto týždni sa očakávajú predovšetkým výsledky konečného dvojdňového zasadnutia Bank of Japan pod vedením guvernéra Shirakawa. ECB a Bank of England majú zasadnutie vo štvrtok 7.3.2013 a americký FED zverejní zápisnicu z Béžovej knihy v stredu 6.3.2013.

Myslím si, že po uplynutí prvého polroka 2013 sa bude na burzách a blízkom východe blýskať…

 

Roman Truska

Články týdne – 28. prosince

Pátek, Prosinec 28th, 2012

O situaci ve Francii jsem psal nedávno. O francouzském prezidentovi se toho moc nenapsalo. Tento článek časopisu Spiegel je velmi dobrý. Doporučuji.

Pokud sledujete drahé kovy a jejich cenový, pak by vám neměly uniknout tyto dva odstavce. Navíc, podle některých, by korekce jejich cen mohla být delší, než si myslíme. 

Čtenáři sledující Čínu by neměli přeskočit tento článek z Asian Times. Naopak, měli by si ho přečíst velmi pozorně.

O krachu Řecka se v médiích mluví docela často. O tom, že k podobnému osudu míří i Kypr, se toho moc nedozvíme. Přitom jeho částečný default je vyžadován i Mezinárodním měnovým fondem a Kypr je také členskou zemí eurozóny.

Za přečtení stojí i aktuální měsíčním firmy Sprott. Mimochodem, ke svým trustům na fyzické zlato a stříbro přidává Sprott i další zaměřený na platinu a palladium.

A co bylo největším finančním skandálem letošního roku? LIBOR.

 

Archiv - Předchozí články týdne

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje 
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

Staré oběživo Spojených států – drobné stříbrné mince a jak na ně

Čtvrtek, Říjen 4th, 2012

V diskusi pod článkem o důchodové reformě se objevil názor, zda by mělo smysl kupovat staré mince Spojených států, které měly vysoký obsah kovů. Podíval jsem se na toto téma podrobněji.

Staré stříbrné mince vydané před rokem 1965 netrpí inflací, ba naopak. Jejich hodnota je dnes na řádově dvacetinásobku jejich nominální hodnoty. Podívejme se mince 10 centů, 25 centů a 50 centů. Obsahy stříbra v těchto mincích byly následující:

  • Mince o hodnotě 50 centů obsahovala 0,356 unce stříbra
  • Mince o hodnotě 25 centů obsahovala 0,178 unce stříbra
  • Mince o hodnotě 10 centů obsahovala 0,0712 unce stříbra

Čím vyšší nominální hodnota mince, tím byl adekvátně i vyšší obsah stříbra. Budu-li pracovat s cenou stříbra 33 dolarů za unci, vyjde mi následující hodnota mincí:

  • Mince o hodnotě 50 centů má hodnotu 11,75 dolaru
  • Mince o hodnotě 25 centů má hodnotu 5,87 dolaru
  • Mince o hodnotě 10 centů má hodnotu 2,35 dolaru

K tomu se ještě každá mince obchoduje s prémiem několika dolarů na jednu unci stříbra.

Porovnáme-li tyto hodnoty s nominálními hodnotami mincí, dojdeme k úvodu zmiňovanému dvacetinásobku.  Kdyby někdo chtěl investovat do těchto mincí, musí tak počítat s vysokým prémiem. A v případě České republiky by se ani zcela nevyhnul DPH, protože, jednoduše řečeno, cena mince měřená obsahem kovu zdaleka neodpovídá její nominální hodnotě.

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Další vybrané články:

Komoditní indexy taženy vzhůru drahými kovy

Sobota, Září 22nd, 2012

I když po poslední vlně QE se komodity moc nevyznamenaly a např. index Dow Jones UBS je od konce srpna v plusu jen 1,11% a Goldman Sachs Commodity index dokonce v minusu 1,64% (Dow Jones komoditní index používá více rovnoměrné zastoupení komodit, kdežto GS index je vážen podle zastoupení té které komodity ve světové produkci) tak tyto trhy se zdá s předstihem danou akci anticipovaly a nemusí se jednat o nic jiného než klasické „buy the rumor, sell the fact“. Nic nemění na faktu, že s tolika stimuly v „nominálních“ ekonomikách se dříve či pozdějí mohou objevit výraznější inflační tlaky a např. podle guvernéra pobočky Fedu v Dalasu Richarda Fishera jsou inflační očekávání v USA na vzestupu a dokonce rychlejší růst cenové hladiny v současné době výměnou za výraznější růst ekonomiky považují za pozitvní ekonomové jako držitel Nobelovy ceny Paul Krugman. Zde pak hrají důležtou roli komodity jako „reálná aktiva“, která mají tendenci v inflačním prostředí zhodnocovat. Podívejme se na vývoj jednotlivých složek komoditního indexu Dow Jones UBS od r. 1990:

commodities

Zdroj: CME Group

Co stojí za zmínku a dalo se očekávat, ve světle současných monetárních stimulů ve světě, je že v poslední době byly růsty komoditního indexu vedeny do značné míry složkou vzácných kovů. Podle údajů ze srpna pak podsložka indexu DJ UBS Precious Metals v srpnu zhodnotila v srpnu o 6,2%, kdy na burze přidaly kontrakty zlata 5,5% a kontrakty stříbra 17%. Subindex obilovin pak za stejné období byl výše o 0,5% a energií o 1,4%. Naopak index mas pak poklesl o 1,8%. Celkově byl za srpen DJ UBS komoditní index v plusu 1,3% meziměsíčně. Více specificky pak u jednotlivých komodit kromě již zmíněných zlata a stříbra před vyhlášeným QE zhodnotily v srpnu např. kontrakty benzínu o 11%, sójového oleje o 11%, topného oleje o 9,5%, ropy Brent o 9,3%, americké WTI ropy o 6,8%, bavlny o 7,3%, atd. Mezi kontrakty, které zaznamenaly naopak poklesy patřily zemní plyn o 9%, vepřové o 6,9% a káva o 6,8%.

Závěrem se pojďmě podívat na vývoj ceny zlata na burze v New Yorku a komoditního indexu DJ UBS plus jejich spread za posledních pár měsíců (týdenní data):

gold_djubs_spread