Články s tagem ‘Stříbro’

Milan Brejcha: Stříbro na rozcestí

Úterý, Prosinec 16th, 2014

Toto je druhý článek prosincového kola soutěže čtenářů.

 

Ceny stříbra (Ag) jsou po své spanilé jízdě (2009-2011) již více než tři roky pod silným tlakem a v měsíci listopadu si sáhly na svá čtyřletá minima (pod 16,- USD/unci). Manipulace s cenami vzácných kovů dosahují nevídaných rozměrů a vyvstává otázka, jak dlouho mohou manipulátoři (centrální banky) tyto ceny ovlivňovat a kdy regulérní cenu těchto kovů nastaví volný trh.

Klesající zásoby
Většina stříbra (asi 75 %) se dnes získává jako vedlejší produkt při těžbě průmyslových kovů (měď, olovo, cín…), zbytek pochází ze specializovaných dolů a recyklace (scrap). Při současném zachování úrovně roční těžby (asi 820 mil.uncí) se předpokládá, že veškeré zásoby Ag budou vyčerpány během příštích dvaceti let. Bývaly doby, kdy centrální banky (západní) držely ve svých trezorech vzácné kovy, aby podpořily důvěryhodnost svých měn a alespoň do roku 1971 (Nixon ruší zlatý standard) mohly vyrovnávat schodky zahraničního obchodu ve zlatě nebo stříbře. Ohledně stříbra (možná i zlata) toto již dnes neplatí, trezory západních bank jsou prázdné a varujícím příkladem jsou především Spojené státy. Ještě v roce 1940 vlastnily USA přes 3,1 miliard uncí (31,1 g) stříbra, dnes činí tyto zásoby pouhých 7 milionů uncí, což je pokles o více než 99,7 %. V podobné situaci jsou i ostatní „vyspělé „ země.

Poptávka a nabídka
Již nejméně 20 let přesahuje poptávka po stříbře jeho nabídku. Rekordním v tomto ohledu byl rok 2013, kdy deficit mezi dodávkou a spotřebou činil úctyhodných 113 milionů uncí.

Zatímco průmyslová spotřeba stagnuje na 535 mil. uncí/rok, začíná prudce stoupat poptávka po fyzických dodávkách stříbrných cihel a mincí, která za posledních deset let stoupla z 53 mil.uncí/rok (2004) na úctyhodných 246 mil. uncí/rok v roce 2013, což je 25 % celosvětové produkce.

COMEX versus SHFE
Ještě v roce 2001 se na největší světové komoditní burze COMEX v New Yorku zobchodovalo 93,4% veškerého objemu stříbra. Po otevření komoditní burzy SHFE v Shanghai se objem transakcí na
COMEXu ocitl ve volném pádu a první příčku zaujala v roce 2013 SHFE s celosvětovým objemem obchodů 48,6 % (stříbro). Důvod je jednoduchý, COMEX vypořádává většinu svých obchodů finančně, kdežto na SHFE se většina transakcí vypořádává dodávkou fyzického stříbra. Zdá se, že investoři opouštějí svět papírových peněz a certifikátů a začínají se přiklánět k fyzickému držení vzácných kovů. O změně trendu
svědčí i ohromný pokles zásob stříbra v trezorech SHFE, kdy za posledních dvacet měsíců poklesl jejich objem z 1143 mt (metrických tun) na pouhých 108 mt v listopadu 2014 (90 % pokles).

Ztráty těžařů
Společnosti těžící stříbro jako vedlejší produkt uvádějí náklady na vytěžení 1 unce stříbra okolo 10,- USD. Je to číslo velice optimistické a je otázkou, zdali podíly nákladů na mzdy, průzkum, infrastrukturu a další investice jsou spravedlivě rozděleny. Zcela jiná situace nastává při pohledu na hospodaření  specializovaných firem, které se zabývají primárně těžbou stříbra. Při dnešních cenách okolo 16,- USD/unce se ztráty sedmi největších těžařů blíží v průměru 3,- USD/unce. Světlou výjimkou je společnost Tahoe Resources, která díky vysoké výtěžnosti ( 550 gr./t.) je jediná v kladných číslech s náklady 13,5 USD/unce. Snižování objemu finančních prostředků směřujících do průzkumných a přípravných prací, jako i zavírání neproduktivních dolů, pozorujeme již delší dobu a dopad těchto opatření na budoucí vývoj cen stříbra není třeba zdůrazňovat.

Shrnutí
- Během několika posledních desítek let byl deficit v dodávkách fyzického stříbra vyrovnáván prodejem ze zásob západníchcentrálních bank. Jejich trezory dnes zejí prázdnotou.

- Investoři, ale i pomalu se probouzející se veřejnost, začínají nenápadně přesouvat své finanční prostředky do fyzického držení vzácných kovů.

- Těžařské společnosti omezují své investice a zavírají prodělečné provozy.

- Ložiska s vysokou výtěžností jsou již téměř vyčerpána.

- Většina stříbra je spotřebována v průmyslu, kde má svou nezastupitelnou úlohu.

- Stříbro má svou vnitřní hodnotu a dlouhodobě odolává inflaci.

- Zásoby stříbra jsou konečné.
Zlato a jeho dcera stříbro jsou úhlavními nepřáteli centrálních bank a právě na cenách těchto vzácných kovů je zřetelně vidět dramatické znehodnocování ničím nekrytých měn. Ještě v roce 1970 stála jedna unce zlata 35,- USD, dnes po čtyřiceti čtyřech letech se její cena pohybuje u 1 200,- USD/unce. I přes současné manipulace na trzích se vzácnými kovy to je nárůst o alarmujících 3 500 %. Samozřejmě, že
“manipulátoři“ budou nadále pomocí sázek na papírových burzách tlačit ceny stříbra na minima a tím držet stávající chromý finanční systém při životě. Ovšem v okamžiku, kdy zásoby fyzického stříbra dopadnou na své dno a žádné stříbro nebude

 

Milan Brejcha

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Úterý, Listopad 18th, 2014

Copter: Asi se něco děje: Německé banky snižují pojištění vkladů od ledna 2015,
MMF chce konfiskovat vklady: http://www.forbes.com/sites/billfrezza/2013/10/15/the-international-monetary-fund-lays-the-groundwork-for-global-wealth-confiscation/

 

Jan Altman: Že by se konfiskovaly vklady v Německu? Proboha proč?
Obecně: jaký důvod může mít vláda ke konfiskaci vkladů? Potřeba peněz to nebude, těch si půjčí, kolik jich centrální banka natiskne, tedy neomezeně.
Konfiskovat vklady z důvodu “dostání se k penězům” tak mají jen ty státy, které si vlastní měnu netisknou (např. Kypr), nebo mají fixní kurz.
V případě zemí jako Japonsko, USA, Británie, … to nemá žádný smysl.
Resp. smysl by taková měnová reforma měla pouze v případě, kdy by stát měl zájem snížit objem peněz v oběhu, jako u nás po 1. i 2. sv.válce a v roce 1953. Ale to si myslím, že také dnes nehrozí.
________________________________________________

Teoreticky by mohlo jít o formu “rekapitalizace bank”. Tedy ty banky, které neprošly zátěžovými testy, by zabavily třeba 20% vkladů nad pojištěnou částku.
Ale zkuste si představit, co za kravál, bouře a tržní paniku by vzniklo, kdyby se toto odehrálo např. v Itálii.
Tzn. podle mne se to nestane a ohroženým bankám (zvlášť těm velkým) bude pomoženo ze strany ECB, EuroValu a lokální vlády (která si na to půjčí a dluhopis skoupí ECB za nově vytvořené peníze).
________________________________________________

Obecně se tvrdí, že dluhová krize neskončila, ani nemohla, protože státy jsou dnes zadluženější, než před krizí (a banky na tom také nejsou dobře, navít ty TooBigToFail jsou dnes ještě vetší).
Na druou stranu: výnosy dluhopisů jsou dnes níže (čili dluh tak nevadí) a hlavně všemožnými nákupy ze stran centrálních bank se tyto staly vlastníky podstatné části státních dluhů.
Představme si hypotetickou zemi (např. Japonsko za pár let):
- Státní dluh je 300% HDP (nepočítaje diskontovanou hodnotu budoucích mandatorních výdajů, zejména sociálních, penzijních, zdravotních – a jejich rostoucí váhu z důvodu stárnoucí populace)
- Podíl produktivních ve společnosit klesá (tedy i klesá počet těch, kteří by ten dluh měli splácet, čili dluh na produktivní hlavu roste velmi prudce)
- Řada investorů říká, že takový dluh je neúnosný a že růst výnosů i na pouhá 3% by byl smrtící

Jenže:
- Centrální banka se bude snažit nepřipustit růzt výnosů (a Bůh ví, jak dlouho se jí to může dařit)
- Centrální banka intenzivně dluhopisy vykupuje a z oněch 300% jí již patří 230%
- Mnoho investorů tak tuto část dluhu nebere v potaz, protože vlastně jedna odnož státu (treasury) dluží druhé (CB) – spekulují, že by CB státu dluh i mohla odpustit, nebo se alespoň úplně zříct výnosů a splatnost významně prodloužit
- Druhé skupině investorů je jasné, že něco takového sice lze dělat, lze to dělat i relativně dlouho, ale nelze to dělat napořád – takovéto nestandardní chování má nutně konsekvence. Ty lze po nějakou dobu maskovat a potlačovat, ale jednou vyhřeznou o to silněji.
- Jedna skupina investorů očekává, že manipulace výnosů směrem k nule a masivní nákup dluhopisů, nutně povedou k vysoké inflaci (která se zatím projevuje jen na akciovém trhu).
- Druhá skupina investorů naopak očekává zdrcující deflaci, protože odpuštění dluhu ze strany centrální banky by byl silný deflační impuls (škrtem pera by biliony přestaly existovat).
- Přesto že jsou stanviska obou skupin v podstatě protichůdná, mají pravdu tak trochu obě :-)

 

Kolda: 2 Jan Altman
Konfiskaci části vkladů navrhl v několika materiálech IMF. Právě na rekapitalizaci bank. Já bych to na lehkou váhu nebral.

Navíc Německo si své peníze netiskne stejně jako Kypr. A Německo zuřivě brání Draghimu, aby nakupoval toxic assets. Zkrátka Němci se bojí hyperinflace jako čert kříže a konfiskaci možná vnímají jako menší zlo.

 

lulinak: ono se za poslednich par let neco tak vyrazne zmenilo, kdyz jeste nedavno byl tezari bez vetsich problemu schopni fungovat za ceny pod 800? Holt kdo moc prestrelil tak krachuje, jako v kazde jine branzi…

 

eheman: Také se mi nezdá to, že by náklady na unci Au byly 1200 USD, že by náklady za 8 let vystřelily o více než 300% když cena natrhu byla v tu dobu 400 USD?? Tomu prostě nevěřím.

 

Jan Dvořák: Je to klidně možné, zvláště za situace, kdy se těží méně kvalitní ruda.
Pokud má nyní těžená ruda např. 2x menší obsah zlata, náklady na těžbu jedné unce jsou rázem na dvojnásobku, aniž by se v absolutní částce náklady na vytěžení 1 tuny ropy změnily.
K tomu je pak absolutní nárůst nákladů…

 

Jan Altman: Náklady na těžbu zlata: možná tak vysoké jsou. A to proto, že těžaři v období růstu jeho ceny měli velké oči, mysleli si, že poroste dál a tak investovali do průzkumu, do nových dolů (často s horší výtěžností), atd… No a nyní musejí splácet úvěry z nerentabilních investic a do nákladů jim jdou i odpisy. Tzn. nějaký velký těžař třeba i má (starší) doly, kde těží unci za 400USD (dojná kráva). Ale vedle toho odepisuje investice a splácí úvěry z nového dolu (hladový pes), kde ho unce vyjde na 1500. A i kdyby se chytil za nos a ten nový nerentabilní důl zavřel, tak stále musí splácet úvěr a odepisovat důlní mašiny – i když je bude nevyužité nechávat reznout.

Podivnější mi přijde ta cena u Ag. Resp. podle mne mluvit u Ag o nákladech těžby je ošidné, protože Ag se na rozdíl od Au vlastně cíleně netěží, ale je to vedlejší produkt při těžbě něčeho jiného (třeba Cu). Takových dolů, jako bývala Kutná Hora, kde se primárně těží Ag, těch moc není.
Takže těžím Cu (které mi ale dnes také moc nevydělává) a jen za cenu nějaké doplňkové technologie a doplňkové/mezní energie z té rudy dostanu i Ag. Ale stále těžko mohu jednoznačně přiřazovat náklady tomu samotnému Ag – důležitější je, kolik těžím Cu, kolik to mne to stojí a hlavně za kolik to Cu (kvůli kterému se v té zemi hrabu) jsem dnes schopný prodat. Ale divil bych se, že by někdo vykutal ze země rudu kvůli Cu, Cu z toho vyseparoval, ale na Ag se vykašlal, protože jeho cena je příliš nízko. Tzn. omezení těžby Ag jen z důvodu nízké ceny, je podle mne daleko méně pravděpodobné, než u Au.
Na druhou stranu, kdyby nakonec přeci jen k omezení produkce Ag došlo (ovšem spíše z důvodu poklesu poptávky po Cu), tak je to větší problém, než u Au, protože Ag průmysl nevratně spotřebovává (resp. recyklační technologie nebudou k dispozici ze dne na den a hlavně recyklované Ag může být dražší, než vytěžené). Naproti tomu Au se nespotřebovává a kdyby centrální banky zase začaly ve velkém prodávat, svou nabídkou mohou překonat i těžaře.

 

woxow: Cena zlata může klesnou až na nulu, pokud se bude řídit contrakty na COMEXU, které jsou až 108x přepákované a protože se jich lidé ve velkém zbavují, strhují cenu zlata dolů a to i když fyzické zlato již deset let nakupují centrální banky jako dívé. Jakmile COMEX zkrachuje, protože nebude schopen dodat fyzické zlato, dojde k odělení fyzický trhu od virtuálního a cena OZ vyrazí mnohým dech. D8le pak výtěžnost rudy klesla z 12 g na sotva 2g na tunu během několika let, dále pak USD devalovoval taktéž během několika let o 30-50% a nyní se trochu vrací. V CZK však zlato je kolem 7% plus od ledna. Až dojde k zavedení nového měnového koše, kdy se mezinárodní obchod nebude řídit složením kauce v dluhopisech ale ve zlatě, pak každý stát bude muset obnovit své zlaté rezervy, jako to už nyní chtějí švýcaři.- Pro Českou republiku, vzhledem k jejím nízkým zásobám a velkému množství peněz v oběhu, by cena unce vyskočila až na milióny korun, ve srovnání s desetitisícovýma částkama v jiných měnách. Ale osobně si myslím, že se všechno spláchna chaosem ekonomických krizí a válek. A propo UISA chce sví dluhy splatit (jediné řešení bez války) že slije svou ekonomiku s ekonomikou evropy a o své závazky tak převede i na bedra evropských poplatníků, díky TTIP se máme tedy na co těšit.

 

 

 

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Pet: ČTK – Zahraniční věřitelé Spojených států zvýšili v květnu objem amerických státních dluhopisů ve svém držení na nový rekord 5,98 bilionu USD z dubnové úrovně 5,96 bilionu USD. Nakupovaly Čína a Japonsko, snížil se ale objem dluhopisů vlastněných Ruskem, uvedlo ministerstvo financí USA.
Čína, která je největším věřitelem Spojených států, zvýšila objem amerických dluhopisů ve svém vlastnictví proti dubnu o 0,6 procenta na 1,27 bilionu dolarů. Japonsko posílilo jejich držení o 0,9 procenta na 1,22 bilionu USD. Rusko naopak své portfolio amerických státních obligací snížilo o 4,3 procenta na 111,4 miliardy USD, což je podle agentury AP hluboko pod maximem téměř 150 miliard z loňského října.

Belgie, která prostřednictvím clearingového systému Euroclear figuruje jako nákupčí pro jiné evropské subjekty, po nedávné vlně nákupů v květnu objem amerických bondů ve svém držení už druhý měsíc výrazně snížila, a to o 1,1 procenta na 362,4 miliardy USD.

 

lulinak: inu pokud budeme na netu hledat clanky o stribre a najdeme jich 100, tak 50 bude hlasat cestu vzhuru a 50 bude hlasat cestu dolu, nema smysl si vybirat, jak i tato hra dopadla se dozvime za rok ci dva pohledem na aktualni cenu, za kterou je mozne si je koupit.
Kazdopadne drahe kovy jsou stale v downtrendu, to je prosty fakt k dnesnimu dni, uvidime.

 

DEERRICK: opce plyn:

11.7.2014 vypsaná opce na plyn.strike 4,05,expirace 28.7.2014,premie 700 USD.

stále se to plácalo do strany a pomalý pokles dolů.Dnes mne to naštvalo,příjdu k počítači poprvé od rána a z plusu 250 USD jsem v minusu 150 USD.Prodám plyn s cenou 4,049,protože trend je dolů,abych si vykryl short put opci.Obchod jsem provedl půl hodiny před vyhlášením zásob.Zásoby skladovaného plynu značně stouply.Cena plynu na burze prudce dolů.A můj obchod je v podstatě vyhraný.

Henry Hub Natural Gas – Aug 2014 29-7-2014 Krátká pozice 1 4,049 3,970 767 USD 15 482 1,95

Henry Hub Natural Gas – aug 2014 4,050 28-7-2014 Krátká pozice Put 1 0,070 0,125 -1 250 -565 USD -11 735

premii asi mám v kapse.Ještě že jsem byl u počítače a napadlo mne krýt si vypsanou opci prodejem podkladu.

To je jen jako návod,jak lze opce obchodovat.

 

 

Událost týdne – náhrada londýnského fixingu stříbra rozhodnuta?

Pondělí, Červenec 14th, 2014

Před necelými dvěma měsíci jsem psal, že londýnský fixing stříbra skončí v půlce srpna (mimochodem – přestal být atraktivní pro samotné aktéry) a že do té doby bude třeba najít nový systém stanovení ceny stříbra. Ten je na světě, rozhodnutí podle dostupných informací padlo před přibližně týdnem (v polovině června se mluvilo o 7 scénářích). Přiznám, že…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Německý BaFin sbírá informace o investicích do elektronického zlata

Středa, Červenec 9th, 2014

Informace si vyžádal od bank, brokerů a správců majetku. Nezajímají je jména investorů, nezajímají je investice do fyzických kovů – zlata, stříbra, platiny a palladia.

Zajímá je jen a pouze objem investic jejich klientů do „papírových“ investičních nástrojů, jako jsou certifikáty, ETF a podobné instrumenty.

Zajímá se o to, proč a jakým způsobem byly tyto instrumenty investorům nabízeny, prodaný objem těchto instrumentů a počet klientů, kterým byly prodány.

Něco vře pod povrchem.

Silver Wheaton

Úterý, Červenec 1st, 2014

V anketě čtenářů jste si řekli o analýzy akcií. Slíbenou analýzu země (šlo o Mongolsko) jsem poskytl v půlce června, nyní jsem pro vás připravil analýzu jedné vybrané společnosti.

Investorům, kteří hledají možnosti investic do komoditních akcií, doporučuji podívat se na akcie společnosti Silver Wheaton (SLW).

Silver Wheaton je royalty firma, jejíž akcie jsem opět nakoupil loni na podzim těsně pod úrovní 25 dolarů za akcii. Nyní jsme tedy přibližně na svém.

Co royalty společnost znamená? Je to společnost, která např. poskytne jiné společnosti financování, často v jejích začátcích (nebo financuje rozjezd těžby) výměnou za právo na nákup vybrané komodity (v tomto případě stříbra) za předem danou výhodnou cenu (např. stříbro za ceny kolem6 dolarů za unci, v případě zlata pak kolem 400 dolarů za unci).

Nejde o žádnou malou společnost, kapitalizace je na 9 miliardách dolarů, P/E na úrovni 28, budoucí P/E pak na 23.

Společnost není závislá, tak jako řada těžařských firem, na 1-2, možná na 3 dolech. Příjmy společností generuje 19 dolů v různých lokalitách, dalších 5 je v přípravné fázi. Tři čtvrtiny příjmů generuje stříbro, jednu čtvrtinu zlato.

Díky tomu, že do provozu jsou průběžně uváděny další a další doly, tržby vyjádřené v uncích plynule rostou (vyjádřeno v uncích stříbra, vzrostl prodej v Q1 2014 oproti Q1 roku 2013 o cca 17%). Firemní politikou je nezajišťování cen stříbra a zlata. V kombinaci výše uvedeného nárůstu fyzických prodejů a poklesu cen drahých kovů o téměř třetinu vychází pokles obratu v dolarech o 20%.

Je zde tak již počítáno s dalším růstem tržeb a zisků. Vychází se z růstu prodejů měřených v uncích stříbra. Za rok 2013 bylo prodáno 26,8 miliónu uncí stříbra a 117 tisíc uncí zlata. Do roku 2018 plánuje růst těžby o třetinu.

Za posledních pár dní ceny významně vzrostla, pravděpodobně díky růstu ceny stříbra. Kdo čeká korekci ceny stříbra, může vyčkat i na korekci ceny této akcie.

Vzhledem k výše uvedenému se cena akcie se do budoucna proto bude vyvíjet v silné korelaci s vývojem ceny stříbra, navíc s určitým pákovým efektem.

Kdo chce, nabízí se příležitost ke zvážení.

 

P.S.

Pokud by chtěl někdo další tipy z oblasti drahých kovů, podívejte se na následující akcie:

Goldcorp - těžba v nových dolech Cerro Negro, Éléonore a Cochenour se pomalu blíží

First Majestic Silver Corp. - produkce v Q1 2014 měřená v uncích je  na rekordních úrovních, i když při vyšších než plánovaných nákladech na těžbu. V Q2-Q4 společnost očekává výrazný pokles nákladů na těžbu

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Londýnský fixing stříbra u konce

Čtvrtek, Květen 15th, 2014

Podle včerejších informací nebude nejspíše od 14. srpna fungovat londýnský fix stříbra. Firma, která organizovala londýnský fix ceny stříbra, oznámila, že od zmíněného data ho přestává administrovat. Firmy účastnící se na něm potvrdily, že fixing bude do té doby fungovat jak dosud. Zároveň se bude hledat další způsob stanovení jeho ceny.

Mimochodem, účast na fixingu přestávala být pro banky zajímavá. Deutsche Bank, která nedávno oznámila, že opouští fixing zlata i stříbra, nemohla pro tato sedadla najít nového zájemce. Ve světle posledního vývoje nakonec vydrží až do srpna.

Bude se hledat podobný systém, nebo zcela jiný? Těžko říci. Záleží na účastnících, může se postavit nový systém na zelené louce.

Osobně jsem zvědav na komentáře, kterých se k této události nejspíše objeví slušné množství.

Můžeme být svědky zvýšené volatility ceny stříbra.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Začaly akcie fázi hledání realistické hodnoty?

Sobota, Duben 12th, 2014

O relativně “přetáhnuté” valuaci akcií   a nízké volatilitě na trhu ve vyspělých zemích jsme se zmínili před pár dny. Ani středeční zveřejnění minut zasedání Fedu, které odhalily stále holubiččí přístup v měnové politice nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nepomohly trhu v zastavení silnějších výprodejů. Ceny akcií mají historicky tendenci klesat s negativním vývojem leading indikátorů OECD a  tyto již několik měsíců zaznamenávají negativní či slabší meziměsíční změny jak v USA, tak globálně. Rovněž ukazatele ceny k predikovaným ziskům, tržbám, cash flow, účetním hodnotám, apod. společností jsou vyšší než obvyklé (tyto poměrové veličiny mají však spíše vliv satisticky v delším období). Dále se jedná do jisté míry o rotaci zpět k emerging markets trhům, avšak i zde data poukazují na pokračující ochlazování. Například statistiky o exportech Číny v březnu vypověděly o dalším měsíčním poklesu růstu o 6,6% na meziroční bázi oproti poklesu 18,1% v únoru. Avšak naopak importní poptávka se ukázala ještě slabší (pokles o 11,3% meziročně) a Čína se tak navrátila k  přebytku v obchodní bilanci v řádu téměř 8 miliard USD. Je nutno poznamenat, že redukce v celkových vývozech je dána zejména poklesem o 44% na meziroční bázi do Hong Kongu a mimo tento faktor se nejedná o žádnou vývozní krizi, jelikož očištěno o HK naopak tyto rostly. Importní veličina naopak znamená jistý problém, jakožto proxy domácí poptávky, což se projevilo v jistém smyslu na tom, že se Čína po čtyřech letech stala čistým exportérem produktů ropy jako benzín či diesel (došlo k tomuto potřetí, naposledy na přelomu 2009 a 2010, uvidíme  zda vydrží, při zvýšení poptávky asi těžko). Vše nasvědčuje, že růst HDP v Číně poklesne pod plánovaných 7,5% a centrální banka a vláda budou muset přistoupit k akci. V neposlední řadě se jedná stále o nákupu na periférii EU, zejména dluhopisů při honbě za výnosy, které se stávají v podstatě jistou bublinou. I proto se stále euro drží a zdá se otázkou času, kdy začne působit negativně ať již na deflační očekávání či růst produktu v EMU.

Změna korelace USA vs Evropa?

Akcie vyspělých zemí korigovaly, avšak při pohledu na korelaci denních výnosů mezi USA a Evropu došlo k zajímavému pokles koeficientu z obvyklých 0,64 v průměru za posledních pět let na 0,41 za zhruba poslední měsíc. O definici korelace jsme psali v minulosti. To znamená 1% růst/ pokles trhu v USA předpokládá 0,41% růst/ pokles v Evropě, a podobně. Pohlédněme na vývoj akiových indexů MSCI pro Severní Ameriku a Evropu a jejich vývoj v posledních letech a dále pak na obrázku dole situaci v tomto měsíci doposud ve vyjádření jednotně v USD, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Momentum akcie hrají prim

Čím může být dána rozdílná míra poklesu posledních dní? Momentum akcie jsou vysvětlením. Tyto se rekrutují zvláště z oboru informačních technologií a biotechnologií a které zaznamenaly vysoce nadprůměrné zhodnocení v uplynulých měsících. (vezměme příklad Facebooku, Twitteru, a podobně) Je nutno si uvědomit, že MSCI index pro Evropu má například u IT akcií váhu 3,3%, kdežto severoamerická verze indexu má v daném oboru váhu 18,8%! Tyto momentum akcie zaznamenávají v tuto chvíli fázi hledání správné fundamentální hodnoty.

Většinu tržní kapitalizace v indexu Nasdaq 100 (značný podíl technologických společností) představují pak větší firmy jako Microsoft, Apple, Oracle, a tak dále. Podle valuace se předpokládá u indexu dvojciferný procentuální růst zisků firem meziročně. V reálu se pak bude pravděpodobně spíše jednat o kolem 3% u Microsoftu a Applu a kolem 1% u Oraclu, a podobně.

V praxi pak pro účely porovnání relativní valuace používáme, mezi jinými, i tak zvaný ukazatel “Růstu při rozumné ceně”GARP (Growth at a Reasonable Price), zpopularizovaný Petrem Lynchem z bostonské Fidelity Investments. Tento zjednodušeně porovnává valuační ukazatel jako cena k očekávanému zisku (P/E) k růstu daného profitu firmy či společností obsažených v indexu jako celku. Jen pro zajímavost v roce 2001 při prasknutí technologické bubliny měl GARP poměr hodnotu 1,8, stejnou jako nyní. Následující rok Nasdaq 100 poklesl o dalších 33% a do roku pak 2002 pak celkově propad přes 80%, který dodnes nevyrovnal.

Závěr

Ať už se jedná u akcií o bublinu nebo stále ještě ne a naoak uvidíme další nárůsty po korekci, je velice dobré nebýt hnán zaslepeně médii, když něco roste vice než průměrně, že toto je to “pravé ořechové nyní”, ale naopak přistupovat k investování ve smyslu portfolia historicky nekorelovaných aktiv ke klasickým aktivům akcií, dluhopisů a realit ve formě aktiv jako například vzácné kovy nebo některé formy hedge fondů neobchodujícíh akcie (managed futures), a tak dále.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci za týden končící 8.4. (mimo zajišťovatele) čistých 79 921 pozic u kontraktu na mini Nasdaq 100 obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 15 366 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního kontraktu na mini S&P 500 index a mini Nasdaq 100 plus jejich poměrový spread v Chicagu od zhruba konce roku 2013 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Spoření do zlata a stříbra: Snadné a efektivní

Čtvrtek, Březen 6th, 2014

Myšlenka spoření ve stříbře nebo ve zlatě není nová. Mnoho drobných investorů chce investovat do drahých kovů pravidelně, po menších částkách. To je velmi rozumný a systematický přístup.

Spoření do zlata nabízí mnoho firem. Značné rozdíly jsou však v parametrech produktů.

Na první pohled lákavé nabídky skrývají četná úskalí. Často je spoření například spojeno se vstupními poplatky zprostředkovatelům nebo s nevýhodnými nákupními cenami. Rizikem je i nemožnost zaslání naspořeného kovu mimo pevně daný časový interval. Rizikové je skladování v zahraničí, zejména utajovaným „renomovaným bankovním domem“.

Neutěšeného stavu a rizik jsme si dobře vědomi. Poptávka po kvalitním spořícím produktu do drahých kovů je trvalá, a proto společnost Silverum přichází s vlastním řešením : Spoření do zlata a stříbra na tzv. Stříbrném účtu.

Jaké jsou výhody? Neplatíte žádné poplatky za zprostředkování, neplatíte žádné poplatky za vedení účtu, neplatíte žádné poplatky za realizace nákupů mincí a slitků. Elektronická evidence vašich peněz a naspořeného zlata nebo stříbra je rovněž zdarma. Skladování naspořeného zlata a stříbra je zdarma po celý rok. Stříbrný účet pro spoření do zlata nebo do stříbra si snadno založíte online, takže během několika minut můžete začít spořit. Minimální měsíční úložka je pouze 500 Kč nebo ekvivalent v EUR. A k naspořenému zlatu nebo stříbru můžete získat zajímavé bonusy, v závislosti na objemu nakoupeného kovu.

Nemáte žádné termínované závazky, takže spoření můžete kdykoliv ukončit. Naspořený kov si můžete nechat kdykoliv zaslat. Velkou výhodou je samozřejmě pozice SILVERUM s.r.o. na trhu drahých kovů v ČR a v EU, což zaručuje stabilitu a bezpečí naspořeného kovu. Peníze na vašem Stříbrném účtu i naspořený kov jsou od začátku spoření až po odeslání na vaši adresu výhradně vaším majetkem, jsou zcela odděleny od majetku SILVERUM s.r.o.

Další informace včetně mincí či slitků, do kterých lze spořit získáte zde.

Články týdne – 7. února

Pátek, Únor 7th, 2014

Too big to jail

JP Morgan kumuluje stříbro. Drží jeho největší množství v historii. Musím přiznat, že mne to nepřekvapuje. Vždyť o změně pohledu JP Morgan na zlato jsem psal v letošní výroční analýze.

Zadluženost Spojených států se opět blíží svému limitu.

Problémy čínských bank mohou odstartovat globální krizi. Je to dost možné.

Ukrajina zavádí kontrolu pohybu kapitálu

 

Martin Jonášek: Je cena drahých kovů manipulována, nebo je to jen taktika prodejců drahých kovů?

Středa, Únor 5th, 2014

Toto je první článek únorového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Dovolte, abych začal tento článek výrokem Jeffreyho Christiana, prezidenta společnosti CPM Group z března 2010, který byl uveden jako znalecký posudek při slyšení Americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC).

„Drahé kovy jsou finanční aktiva a podobně jako měny, pokladniční poukázky a dluhopisy a jsou obchodovány v papírové podobě, a jejich objem stonásobně převyšují fyzická podkladová aktiva.“

Možná Vám také vrtá hlavou, proč cena zlata v posledních 2 letech poklesla, přestože poptávka po zlatě je opravdu robustní, hlavně z Číny a Indie. Jen dovoz těchto dvou zemí překračuje celoroční těžbu zlata, která se na tento rok odhaduje na 2700 tun.

Možná jste také v médiích narazili na podobný článek, který tvrdí, že cena zlata a stříbra bude jen klesat. Kde je tedy pravda?

Podle mých zjištění, je cena kovů potlačována bankovním kartelem a jím ovládanými médii. Věděli jste, že 90 % médií v USA ovládá pouhých 6 společností? Dle mého to mluví za vše. Myslíte si, že média půjdou proti svým vlastníkům?

Mediální propaganda se zdá velmi účinná – v běžném evropském a americkém tisku jsou zlato a stříbro ukazovány jako ta nejhorší investice. To je také důvod, proč již nevěřím prognózám ohledně cen drahých kovů od bankovních analytiků. Více se můžete dozvědět v mém článku Zkreslují mainstreamová média informace ohledně drahých kovů? Spíše to vypadá, že vůbec netuší, o čem píší!

Myslíte si, že když tyto velké banky byly usvědčeny z manipulací kde čeho, tak trh se zlatem a se stříbrem manipulován není? Přestože je to v jejich nejlepším zájmu potlačovat cenu drahých kovů. Drahé kovy jsou totiž přímým konkurentem jimi vytvářených papírových měn.

Jsou lidé opravdu tak naivní, možná snad nepoužívají mozek nebo si jen nechtějí přiznat, že to může být jinak, než nám média říkají?

Existuje tolik důkazů, že manipulace probíhá: Nejzřetelnější jsou právě grafy:

K největším propadům došlo vždy během několika hodin, často spíše minut, kdy velké objemy prodejů srazily cenu pod významnou podporu (rezistenci). O zbytek se pak postaraly stop-lossy. Pak tu bylo zvyšování záloh (margin-call) u future kontraktů. A je to právě trh s future kontrakty, který určuje cenu drahých kovů. Např. v týdnu mezi 1. až 7. květnem 2011, kdy cena stříbra spadla z 48 na 34 dolarů za unci, byly zálohy zvýšeny 4krát.

Manipulaci naznačuje i níže uvedený graf denní průměrné ceny. Zajímavý je pravidelný značný propad těsně před odpoledním Londýnským fixem.

 

Dále jsou tu svědectví lidí, kteří pracovali pro instituce, které mají za úkol intervenci na finančních trzích. Kolik investorů tuší, že existuje třeba Working Group on Financial Markets aka Plunge Protection Team.

Co např. svědectví tradera Andrewa Maquira, který přesně popsal, jak manipulace funguje i před Komisí pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC)? Později popsal přesný průběh jedné z manipulací 2 dny předem.

Potlačování cen také naznačuje prohlášení bývalého šéfa americké centrální banky (Fed) Paula Volckera z 80. let kdy byl ještě ve funkci: (Cena zlata se tehdy zvýšila z 35 dolarů za unci v roce 1971 na 850 dolarů za pouhých 9 let.)

„Udělali jsme chybu, že jsme neměli pod kontrolou cenu zlata a skončili jsme s dvoucifernou inflací.“

A tak bych mohl pokračovat dále a dále. Na své stránce mám o manipulaci celou sekci. Sdružení GATA reportuje přímé i nepřímé důkazy manipulace již přes 15 let. Navíc centrální banky již jednou cenu zlata potlačovaly, proč by to nemohly udělat znovu?

A proč to dělají? Nízké úrokové sazby podporují nízká inflační očekávání, a nejlepší způsob, jak udržet nízké úrokové sazby, je potlačovat cenu zlata.

Umělé nízká cena drahých kovů zvyšuje důvěru v  oficiálně udávané informace o inflaci. Co by znamenal nárůst reportované inflace, a s tím spojený nárůst úrokových sazeb, se můžete dočíst v mém článku Růst úrokových sazeb – GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy.

Tyto zásadní informace se však v televizi, rádiu ani v novinách nedozvíte, ale to neznamená, že to není realita.

Když tedy probíhá potlačování, je tedy zásadní otázkou pro investora, jak dlouho to může trvat. V roce 2011, jsem předpovídal 2 až 5 let. V té době bylo potlačování více skryté a člověk musel mít značné znalosti, aby chápal, jak to funguje. Dnes už je manipulace tak zjevná, že si jich všímají i běžní obchodníci. A dokonce se o možné manipulaci mluví už i ve finančních médiích jako je Bloomberg. To vše naznačuje, že potlačování se blíží ke konci.

Dokonce i finanční regulátor z Anglie (FCA) začal vyšetřovat možnosti manipulace ceny zlata. Zajímavé jsou také výsledky vyšetřování manipulace ceny stříbra americkou CFTC. Nedávno dokonce jedna z největších bank na světě, Deutsche Bank ukončila svou účast na Londýnském fixu, díky vyšetřování možné manipulaci ceny drahých kovů ze strany německých autorit.

Co z toho všeho plyne? Drahé kovy jsou spíše dlouhodobá investice, s vyšší volatilitou. Krátkodobě můžeme vidět velké výkyvy cen, jak nahoru tak dolů.

Existuje snad lepší doba k nákupu aktiva, než když je tržní sentiment na dobu mrazu? Jak je tomu dnes na trhu s drahými kovy v západních zemích díky silné mediální propagandě.

Číňané a Indové se snaží omezit riziko vysoké inflace právě nákupem fyzických kovů. A nízkou cenu přímo vítají. O nějaké mediální propagandě na západě ani netuší. Myslíte si, že tyto miliardy lidí najednou změní své myšlení, když mají dlouholetou tradici používat zlato a stříbro jako ultimátní uchovatel hodnoty? Ke změně myšlení nepomohou dle mého ani administrativní opatření např.indické vlády. Navíc kde dnes přibývá nejvíce milionářů? Nejsou to právě asijské země. Proto si myslím, že ceny drahých kovů mají před sebou zářnou budoucnost.

Samozřejmě chápu, že pro ty, kteří se zatím nesetkali s těmito informace, to může vše znít šíleně a odmítají tyto informace přijmout. Raději budou dále věřit dezinterpretacím z mainstreamových medií. Sám jsem také dlouho odmítal přijmout fakt, že banky vytváří peníze z ničeho jen tím, že Vám půjčí.

To je vcelku přirozená reakce. Z psychologického hlediska rozlišujeme 5 fází reakce na nové nepříjemné skutečnosti, které nabourávají staré zažité jistoty:
Popření – naštvanost – smlouvání (hledání řešení ve starém paradigmatu) – deprese – a nakonec akceptace.

 

Martin Jonášek

 

 

Kdo získá první letošní minci Silver Eagle?

Středa, Leden 29th, 2014

První letošní kolo soutěže čtenářů roku 2014 se blíží svému závěru.

Články najdete zde, aktuální situace je vyrovnaná, proto hlasujte i nadále.

Pokud se domníváte, že také máte zajímavý článek, neváhejte a pošlete jej. Bude zařazen do únorového kola (první článek je již připraven k publikování).

Burza Drahých Kovů odstartovala

Čtvrtek, Září 19th, 2013

Zhruba před 10 dny jsem informoval o tom, že se chystá spuštění Burzy Drahých kovů. Před pár dny byla tato burza skutečně spuštěna. Investoři tak získali příležitost nakupovat a prodávat drahé kovy on-line mezi sebou, nemusí se spoléhat pouze na nabídku obchodníků s drahými kovy. Toto ocení zejména v případě, když budou chtít drahé kovy prodat.

Volba ceny je na prodávajícím – může zvolit buď fixní cenu či cenu odvozenou od aktuálního spotové ceny na světových trzích. Samozřejmě ji může až do uzavření obchodu změnit.

Každého jistě zajímá poplatek – ten činí 2% z objemu obchodu.

Provozovatelem Burzy drahých kovů je společnost Silverum, která bude pro případné zájemce zajišťovati ověření pravosti mincí či slitků.

Podrobnější informace o Burze Drahých Kovů jsou k dispozici zde.

Články týdne – 13. září

Pátek, Září 13th, 2013

V pátek 13. začínám článkem z New York Times ohledně přístupu Ruska k situaci v Sýrii.

Evropský parlament odkládá hlasování o bankovní unii. Odložení hlasování je zdůvodněno požadavkem na větší průhlednost Evropské centrální banky.

Pan American Silver, jeden z největších těžařů stříbra, přistoupil nedávno po delší době k hedgingu. Nyní tyto hedge pozice uzavírá.

Půjčky spotřebitelů se Spojených státech se opět dostlyl na rekordní úroveň, a to i přes omezování půjček na kreditních kartách. To bylo více než kompenzování nárůstem studentských půjček a půjček na auta.

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Burza drahých kovů před startem

Neděle, Září 8th, 2013

Oznámení pro ty, co neměli možnost zúčastnit se přednášky společnosti Silverum na veletrhu Investor minulý čtvrtek.

Nejpozději v druhé polovině září bude na webu http://burzadrahychkovu.cz/ spuštěna Burza drahých kovů. Investoři budou mít příležitost nakupovat a prodávat drahé kovy on-line. Provozovatelem Burzy drahých kovů je společnost Silverum, která bude pro případné zájemce zajišťovati ověření pravosti mincí či slitků.

Už nyní je možná předběžná registrace. Jakékoliv připomínky či komentáře jsou vítány.

Další ročník Veletrhu Investor je tu za pár dní

Neděle, Září 1st, 2013

Ve dnech 5. až 7. září 2013 se bude na výstavišti v Praze – Letňanech konat další ročník veletrhu Investor 2013.

Společnost Silverum a server pro investory jsou partnery celého veletrhu. Společnost Silverum je zároveň hlavním odborným garantem a organizátorem přednášek prvního dne, tedy čtvrtka 5.9. 

Veletrh INVESTOR nabízí návštěvníkům výjimečnou příležitost nakoupit zlato, mince, medaile, bankovky a drahé kameny na jednom místě.

Veletrhu se účastní přední mincovny a několik desítek dealerů z celého světa, kteří nabízejí své zboží za podstatně výhodnější ceny než prostředníci v kamenných obchodech. Veletrh INVESTOR probíhá jakou součást tradičního veletrhu SBĚRATEL, který je největším setkáním sběratelů poštovních známek, mincí, minerálů a pohlednic ve střední a východní Evropě.

V rámci čtvrtka 5. září budou od 14 hodin probíhat následující odborné přednášky společnosti Silverum:

  • Burzovní nástroje, deriváty, možnosti investování a spekulace
  • Specifika fyzického držení investičního stříbra a zlata, ukázky mincí, slitků a cihel
  • Nový projekt české burzy investičních kovů, zajištění likvidity na fyzickém trhu
  • Padělky a falza, metody testování pravosti, praktická ukázka aplikace hloubkového rezonančního ultrazvuku.

Přijďte, budete vítáni.

 

 

Máte “papírové komodity”? Dejte si bacha

Sobota, Červenec 27th, 2013

Tohle nevypadá vůbec dobře – oznámení JP Morgan – viz článek z The Wall Street Journal

Cituji:

JPMorgan Chase & Co. (NYSE: JPM) announced today that it has concluded an internal review and is pursuing strategic alternatives for its physical commodities business, including its remaining holdings of commodities assets and its physical trading operations.

To maximize value, the firm will explore a full range of options over time including, but not limited to: a sale, spin off or strategic partnership of its physical commodities business. During the process, the firm will continue to run its physical commodities business as a going concern and fully support ongoing client activities.

 

Pokud jde o drahé kovy, stát se může prakticky cokoliv, ale dvojí cena se podle mého názoru blíží, objem Eligible zásob na Comexu pokračuje v pádu.

 

 

TOP 5 letošní vybrané články

 

Články týdne – 26. července

Pátek, Červenec 26th, 2013

Nový přístup zadlužených zemí k boji se zadlužeností. Jestli to budou chtít rozšířit, máme se na co těšit…

Nevěříte zlatu? Kupuje stříbro.  Tohle není článek ode mne, také jsem váhal, zda ho sem zařadit. Nakonec jsem se rozhodl ho do výběru článků dát. Někdo se přece může rozhodnout pro jiné nástroje než je fyzický kov.

Následující pohled na finanční sektor včele doporučuji.

Sledujete W. Buffetta a jeho investice? Pak se podívejte na společnost Daily Journal Corp. (DJCO). V tichosti v ní vyrůstá druhé Berkshire Hathaway.

Že B. Bernanke nezůstane v čele Fedu i na další funkční období je čím dál pravděpodobnější. Kdo ho nahradí?

 

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu

Stříbro – banky otáčí své pozice

Neděle, Červenec 14th, 2013

Za posledních 12 měsíců je stříbro komodita s největším poklesem ceny – konkrétně o přibližně 35%. Ti, co ho koupili před rokem a spekulovali na rychlý růst, radost jistě nemají. Ti, co jej mají jako dlouhodobou investici, mají šanci ztráty „vysedět“. Nebo ne?

Za pozornost stojí fakt, že „commercial“, tedy primárně velké banky otáčí své pozice.

Tyto banky využily pádu ceny stříbra a uzavřely (podle všeho s pěkným ziskem) letos již přes 90% svých short pozic na stříbro (resp. nakoupily přes 200 miliónů uncí stříbra), podle všeho „papírového“. To vysvětluje silné nákupy na futures trzích.

Shodou okolností v stejné době banka JP Morgan výrazně (necelých 5 miliónů uncí jen za první čtvrtletí) nakupovala stříbrné ETF (konkrétně SLV), tedy ETF, kde je shodou okolností custodianem a kde tak zněkolikanásobila svoji pozici. Koncem července se dozvíme, jak se banka JP Morgan chovala během druhého čtvrtletí. Možná i díky tomu jsme nebyli svědky významného odlivu prostředků z ETF, jako tomu bylo u zlata.

Pokud banky udrží své long pozice, může se cena stříbra pohybovat blízko dlouhodobého dna.

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Jiří Holub: Cena těžby jedné unce stříbra

Čtvrtek, Červenec 11th, 2013

Další článek do prázdninového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Nedávno jsem četl článek Rastislava Trecáka – Potenciál stříbra je podceňován. Mimo jiné zde uvádí, že náklady na těžbu jedné unce stříbra u čtyř společností (Fresnillo, Hecla, Revett minerals a US Silver) byly v roce 2012, 28 USD/oz.
Vzbudilo to moji zvědavost a po následné komunikaci mi pan Trecák poslal graf, ze kterého čerpal.

 

Graf je to zajímavý nicméně takzvané „Complete Cost“ se těžko počítají, jelikož společnosti většinou těží i jiné prvky, provádí obchody na burze a dělají další věci které se promítají do jejich nákladů a zisku což se pak těžko rozpočítává na jednu unci stříbra.

Vzal jsem si tedy tabulku největších světových těžařů podle Silver institute a začal hledat alespoň přímé peněžní náklady na těžbu jedné unce stříbra (Cash cost per silver ounce) v jejich výročních zprávách.
http://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silver-production/

Některé společnosti mají výroční zprávy pouze ve španělštině, jiné náklady na těžbu jedné unce stříbra neuvádí, protože je pro ně stříbro vedlejší produkt atd. Po projití všech těchto společností jsem dokázal získat informace ze šesti společností a jejich jednotlivých dolů.

 

 

Pro lepší čitelnost na tabulky klikněte

Z celkových vysledovaných 96,4 Miliónů uncí (dále jen Moz) je těžba 40,9 Moz nákladnější nebo se těsně blíží současné ceně na burze ( k 8. červenci 18,99USD/oz). Většina těchto sledovaných dolů se nachází v Jižní Americe s celkovou těžbou 35,07 Moz.

Nechci obviňovat těžařské společnosti, ale nepředpokládám, že se v zemích jako Bolívie, Mexiko, Argentina a Peru příliš zatěžují ekologií, slušnou mzdou dělníků atd. takže je na zamyšlenou, jaké asi budou mít náklady společnosti které těží v Evropě a Severní Americe. Přibližně 250 Moz z celkových 750 Moz stříbra vytěžených v roce 2011 podle Silver institute pochází právě ze Severní Ameriky a Evropy.

Rád bych do tabulky viz níže doplnil data z těchto zemí, ale zatím předpokládám, že cena za unci stříbra musí být v těchto zemích vyšší. Při přičtení mých 35,03 Moz k 250 Moz se dostáváme na cca 285 Moz, které podle mě jsou ohroženy nízkou cenou na burze.

Je mi jasné, že je zde spousta dalších vlivů a otazníků. Ani moje analýza není dokonalá. Jednou z věcí je to, že pro
mnoho společností je stříbro vedlejší produkt a nepřestanou s jeho těžbou hned  při nižší ceně.

V čem mě ale moje zjištění a úvahy utvrdily je, že současná cena není nikterak přemrštěná a prostor pro případný pokles ceny je jen minimální a i ten by byl krátkodobý, protože ve většině dolů náklady rostou.

Nechci spekulovat kdy a o kolik cena poroste, závěry ať si každý vyvodí sám.

 

Jiří Holub

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru: