Články s tagem ‘USA’

Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Pondělí, Duben 14th, 2014

Jak jsem již zmínil, Spojené státy a Evropská unie se chystají na finanční válku proti Rusku. Tato válka tak není za dveřmi, již ve dveřích. Na případnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodpoví vojensky, ale na finančních trzích. “Klasický” vojenský zásah by byl nerentabilní. Cílem ekonomické a finanční operace budou ruské banky, energetické a těžařské…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Akciový trh nereaguje na negativní vývoj?

Sobota, Březen 15th, 2014

Po vysoce nadprůměrném zhodnocení minulý rok je akciový trh v tomto roce jen mírně v mínusu. Nicméně, dle fundamentální situace by někdo mohl očekávat spíše silnější korekci. Naopak, například  Jeremy Siegel, professor financí na Wharton Business School vidí v tomto roce zhodnocení indexu S&P 500 kolem 10-15% (jen tak pro zajímavost, považoval zhodnocení kolem 7% v reálném vyjádření v roce 2000 jako možné, kdy těsně poté do roku 2002 poklesl index o zhruba 50%). Ve prospěch jistě hraje to, že se vyspělé ekonomiky nacházejí v prostředí nízkých sazeb a nízkoinflačního vývoje, které je pro rizikový trh jako akcie živnou půdou. Plus to skombinováno s faktem, že tento papírový trh má anticipární charakter, to znamená, že to co je teď je v podstatě ne tak podstatné oproti tomu, co se očekává do budoucna. Snad největší váhu pak mají behaviroální faktory ve smyslu alokace volných prostředků těch, kteří na těchto trzích participují nejvíce a to majetnější vrstvy. Nutno přiznat, že i když je velké množství těchto fondů stále mimo akciový trh, tak se děje z velké části zásluhou zásadní změny vnímání konceptu portfolia po posledních krizích  technologické bubliny a té finanční & dluhové nyní. To znamená, že již nikdo z těchto “rozhodujících hráčů” nechce vidět poklesy svého portfolio akcií, které vlastně ani s definicí portfolia jako takovou, po posledních zkušenostech propadů 50-80% jen “diverzifikovaného” indexu, nemá již v dnešní době vůbec nic společného. Proto můžeme pozorovat tyto fondy stále nezainvestovány do akcií a nebo směřující do sféry tak zvaných alternativních investic, které jsou nekorelovány s vývojem akciového trhu formou nákup a drž. Na druhé straně, historie behaviorálních financí nás učí, že při akceleracích bublin ani tyto fondy obvykle nezůstanou nakonec stranou a začnou participovat na nafukování, bez ohledu jestli je takový vývoj fundamentálně opodstatněný či nikoliv.

Situace, však v dnešní době může být zcela jiná. Trh očekává totiž zisky firem na lepší úrovni již nějakou dobu a jelikož se nedostavily v posledním kvartále minulého roku, tak se vsází na první kvartál tohoto roku. Slabý růst globální ekonomiky a horší data z emerging trhů, stejně jako ty poslední z vyspělých určitě lepší zisky nepřinesou a ani v nejbližší budoucnosti. A tak ti co jsou na long straně trhu, mohou pravděpodobně ztratit odvahu dál držet plus noví nakupující se zdráhat. Co je však více podstatné pro korporátní tržby a zisky je to, že důležité komponenty tvorby produktu jako například spotřeba domácností v USA, která má na tvorbě HDP podíl kolem 70%, mají trendově klesající charaker a ostatní důležité jako vládní výdaje jsou na tom podobně. Pohlédněme na meziroční a meziměsíční změny v maloobchodních prodejích v USA za poslední léta:

 

To jistě nevypadá jako vliv špatného počasí posledních měsíců. Svou roli do značné míry hraje process oddlužování (develaraging) a jakmile se tento začne obracet a dluh začne být dostupný, situace se má zde v Americe tendenci rapidně měnit. Avšak tato forma silnější spotřeby domácností na dluh se zdá, po poslední krizi, vzdálenější realitě. Alespoň v tuto chvíli.

Černým Petrem zůstává, v případě USA, komponenta čistých exportů a jejich narůstající podíl na tvorbě produktu do budoucna, zásluhou vývozů super levného zemního plynu a dosud k vývozům nepovolené ropy. Toto je však na zcela samostatný článek.

Příští týden má zasedání Federální výbor pro operace na volném trhu Fedu a zdá se , že jej nic nezastaví v dalším omezení QE o 10 miliard USD na 55 miliard USD měsíčních nákupů vládních dluhopisů a hypotečních zástavních papírů (MBS).  Takže pokud se nepřihodí do budoucna něco neočekávaně nepříznivého, pak oficiálně daná redukce snižuje potenciál  růstu trhu metodou “na steroidech”. Spoléhat se bude nutno stále více na lepší kór data ohledně vývoje ekonomiky a růstu zisků.

Ale i tak je nutno zmínit, že poměrové fundamentální ukazatele ceny trhu k ziskům, a podobně mají, dle mnoha studií, vykazovací schopnost až v delším období kolem deseti let (t-statistiky parametrů nezávisle proměnných v regresních rovnicích předpovědi růstu trhu na těchto ukazatelích nejsou dostatečně vysoké pro období pod 10 let). A tak trh může růst i při nafouklých ukazatelích jako P/E a podobně růst, i když v médiích slyšíme, že trh už je fundamentálně překoupen. Nicméně, připomeňme si některé ukazatele valuace v tuto chvíli:

 

Klasický P/E poměr (ceny akciového trhu k trailing ziskům za 12 měsíců) je na hodnotě kolem 19, což je více než hodnoty, které převládaly u 24 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

Shillerův poměr P/E (ceny akciového trhu k inflačně očištěným průměrným ziskům za předcházející dekádu) je kolem 25, což je více jak hodnoty u 29 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

Poměr P/S (ceny trhu k tržbám) 1,6 je třetí největší z hodnot, které převládaly u vrcholů býčích trhů od roku 1955

Poměr P/BV (ceny trhu k účetním hodnotám firem) je na hodnotě kolem 2,7, což je šesté největší čáslo z hodnot zaznamenaných u vrcholů býčích trhů od roku 1925

Tobinův Q poměr, podobný P/BV s tím, že be jmenovateli jsou náklady na znovupořízení (obnovu) aktiv firem, je větší než ten který převádal u 31 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

 

To znamená, že je nutno být opatrný(á) a to nejen ve světle posledních geopolitických problémů (i když v delším období tenzí a válek má paradoxně historicky akciový trh statisticky lepší data výkonnosti), ale také z fundamentální podstaty vývoje světové ekonomiky a korporátních příjmů a zisků v poměru k ocenění trhu v poslední době.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na popoulární indexy S&P 500 (ES) na burze v Chicagu a DJ Eurostox 50 na burze ve Frankfurtu (FESX) a jejich poměrový spread v poslední době (SOL Trader, denní data):

 

 

 

Ropa reaguje na geopolitická rizika

Sobota, Únor 22nd, 2014

Asset manažeři drží podle reportu americké komise pro komoditní trhy v týdnu do 18.2. rekordní pozice v kontraktech na ropu WTI na nákupní straně. Kombinovaně pak obchodníci mimo zajišťovatele přes 440 tisíc kontraktů! Je to nejen vlivem kruté zimy v USA a zvýšené poptávky po produktech jako topný olej, kde jsou zásoby o 22% níže oproti pětiletému průměru a poptávka o 6% výše oproti minulému roku. Rovněž tak, v souvislosti s geopolitickými událostmi ve světě se není čemu divit. O situaci na Ukrajině a energetických souvislostech v rámci EU psal již Jan Dvořák.

Není to však jenom Ukrajina, jež se média věnují především, a to i zde v USA. Z pohledu amerického spotřebitele se jedná o velmi závažnou situaci ve Venezuele. Ta se řadí mezi 5 nějvětších dodavatelů ropy do USA, které i když mají být v nejbližší době energeticky nezávislé, tak samozřejmě importují také obrovské objemy černého zlata ze zahraničí. Pohlédněme na vývoj dovozů ropy a produktů do Ameriky od 80. let minulého století:

Nepokoje ve Venezuele vyprovokované vysokou inflací 56% a nadměrným zahraničním dluhem jistě nesvědčí momentálně ropnému průmyslu, na kterém tato země staví.  Vládní finance jsou v problémech a nejsou s to profinacovávat dluhy subjektům v energetickém průmyslu. Ale, také jeden z dalších zdrojů ropy pro americký trh z Nigérie na tom není nejlépe. Tam se jedná o vážné nedostatky v příjmech  země z prodejů ropy a vnitropolitické tahanice s těmito spojené, což nepřispívá hladkému průběhu obchodní činnosti.

Nicméně nejsou to jen USA, které jsou značně závislé na ropě z Jižní Ameriky a Afriky. Zatímco importy černého zlata Čínou od klasických dodavatelů jako Saudská Arábie a Kuvajt stagnovaly nebo poklesly v roce 2013, tak dovozy ze západní Afriky se zvýšily o zajímavých 32%. Čína  má být podle americké vládní Energetické informační agentury (EIA) v tomto roce největšám světovým dovozcem ropy. Indie, která je značně energeticky nesoběstačná, podle dat za minulý rok, zvýšila podíl importů ze zemí Latinské Ameriky z 10 na 20%. To znamená, že nepokoje a problémy v těchto regionech se zvyšujícím se podílem na vývozech ropy do klíčových rozvíjejích se trhů mají značný vliv na globálním energetickém trhu.

Který průmysl může na rostoucím zájmu emerging ekonomik o nové regiony dodavatelů profitovat? Je nutno si uvědomit, že například vzdálenost ze západní Afriky do Číny je zhruba třikrát větší než do Spojených států a ropa se musí nějak přepravit. Pakliže se USA budou stávat postupně energeticky nezávislé a Asie naopak zvyšovat importní poptávku (která má neobvyklý potenciál), pak zcela jistě přepravní průmysl a výroba lodních tankerů.

Současný aktivní kontrakt na americkou ropu WTI od počátku roku výrazněji posílil, další vývoj bude jistě závsilý na dalším vývoji geopolitické situace. Support se nachází na hodnotě 101,99 a rezistence na úrovni 102,47. Závěrem se pojďme podívat na jeho cenový vývoj na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group a také na komoditní spread s ropou Brent za poslední měsíce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pozastaví se omezování amerického QE?

Sobota, Únor 15th, 2014

Trhy jsou v určitém shizofrenním stavu v posledních dnech a je to dáno jednak stále nevyřešenou otázkou ohledně stavu rozvíjejích se trhů. Zde může být poskytnuto více informací příští týden ve čtvrtek formou dalšího flash odhadu čísla Markit/ HSBC indexu nákupích manažerů v průmyslu v Číně, které vyšlo posledně pod 50, znamenající kontrakci. I když se očekává další pokles z 49,5 z ledna, tak tento bude do značné míry ovlivněn svátkem čínského Nového roku, který započal koncem předchozího měsíce. Dalším faktorem působícím v tuto chvíli jsou horší než očekávaná čísla z USA. Tříměsíční změna v maloobchodních prodejích v lednu poklesla na -1%, což je nejnižší hodnota od roku 2009. To znamená pravděpodobnou revizi předchozího odhadu růstu HDP za poslední čtvrtletí 2013 z 3,2% na něco kolem 2,5%. Vždy když se jedná u amerických dat o spotřebu domácností či ukazatele růstu zaměstnanosti (která vede k zvýšené spotřebě) je potřeba zbystřit, jelikož se jedná o hlavní výdajovou komponentu a tahouna ekonomického růstu. Situace je vysvětlována horším než obvyklým počasím (arktická vlna na severovývhodě a středozápadě), což jistě může mít vliv. Avšak jsou i faktory jiné jako nárůst zásob v předchozím roce, který přidaly k růstu a tento se zřejmě nebude opakovat nyní, protože jsou tyto na nadměrné úrovni a budou vyžadovat zvýšení spotřebních výdajů ne zpomalení k jejich rozpuštění ze současných hodnot. Cena benzínu se dostala dost nízko a nyní s rostoucí cenou ropy doposud v tomto roce, zřejmě nepůjde dále níže, spíše naopak. Poptávka po hypotékách se výrazně zpomamlila podle Senior Loan Officer Survey přehledu a vypadá to na zpožděnou, ale jasnou reakci na zvýšení sazeb, jako důsledek poklesu ceny dluhopisů před započetím omezování QE americkou centrální bankou.

Bylo proto zajímavé sledovat vystoupení Janet Yallen před kongresním výborem pro finanční služby, kde připustila, že je sice nepovažuje současná horší data za výraznou odchylku, ale bude nutno zhodnotit do jaké míry jsou vlivem extrémního počasí a do jakého rozsahu se může jednat o další faktory. Zde tedy nastává otázka dalšího scénáře pokračování omezování QE (tapering), o kterém se již zmínil Jan Dvořák.

Je tedy možné, že na dalším zasedání 19. března může být rozhodnuto o sníženém omezení (méně než 10 mld USD) nákupu dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) a také možná o jeho pozastavení. Při výrazném zhoršování pak zvýšení nákupů.

Podle posledních dat se turbulence na rozvíjejícíh se emerging market trzích zdá nezanadbatelnou a předběžná čísla hovoří o technické recesi v Brazílii, kde HDP pokleslo v posledních dvou čtvrtletích 2013 o 0,2% v každém. Konečné číslo za 2013 pak má být zveřejněno 27. února. Do jaké míry tedy v současné době hrají emerging markets trhy (EM) na ekonomiku USA? Značnou. Je to patrné ne jen díky velkému podílu EM na světovém hospodářském růstu, kde představují 50%-ní podíl na světové ekonomice v porovnání s 35% v letech 97-98, kdy došlo ke krizi asijské chřipky. Stejně tak podíl amerických exportů se do EM trhů zvýšil od doby posledních krizí jako mexické tequila krize, kdy došlo v Mexiku počátkem 90.let zásluhou deficitu běžného účtu a nahromadění vnějšího dluhu k devalvaci mexického pesa (nepodobá se tak trochu Argentině?), či již zmíněné asijské chřipky, ze zhruba 30% na dnešní podíl 50% amerických exportů do těchto zemí. Jak pak vypadá mapa deseti největších teritorií amerických exportů v dnešní době ?(klikněte pro zvětšení na obrázek):

Taktéž procentní podíl vývozů do EM na americkém produktu se za dobu od těchto krizí vice jak zdvojnásobil. A jelikož je čistý export komponenta HDP, pak její případné ohrožení musí být kompenzováno jinde. V obdobích výše uvedených krizí v minulosti to byla ona spotřeba domácností, která situaci “léčila”.  Nyní je situace trochu jiná, jelikož vlivem nutného procesu oddlužování domácností (deleveraging) na tuto spoléhat stoprocetně nelze. Proto jsou při komplexním zhodnocení ekonomických vztahů důležitá ona data o maloobchodních prodejích a obecně spotřeby domácností a růstu zaměstnanosti pro rozhodování Fedu o dalším směrování politiky.

Pozitivní je, že se situace nezdá v EM systémově zas tak katastrofální jako to bylo u krizí 90. let a je v daný moment spíše fukcí jedinečného rizika pár zemí. Ostatní mají dostatek devizových rezerv a více méně plovoucí kurzy měn. U Číny se spíše jedná o korporátní a municiální dluh plus utažení měnové politiky a situace na peněžním trhu. Tuto může zdravá regulace a čínská centrální banka změnit  v případě potřeby. Důležité jsou rovněž naplňování programových bodů po posledním sjezdu vládnoucí strany směrem k vice tržnímu prostředí, což bude klíčové pro další fázi komoditního supercyklu. I když se aktivová angažovanost bank v USA v EM taktéž jako export zdvojnásobila od 90. let na cca 6% a u vyspělých zemí mimo USA se bankovní angažovanost v v aktivech pohybuje na zhruba 7%, tak stále to je nic oproti angažovanosti amerických bank kolem 30% v aktivech produktů realitního trhu v roce 2006, těsně před jeho kolapsem.

Tak či onak, spekulace o možné reakci Fedu na současný vývoj směrem ke snížení omezování QE, vedla tento týden paradoně k růstu akciového trhu zpět, po předchozím poklesu z počátku roku. Jsme tedy opět ve stádiu, kdy špatné zprávy jsou v podstatě dobrou zprávou pro trhy. I když metodou nákupu a drž na akciovém trhu je investor v tomto roce v mínusu, tak volatilita pohybu trhu může být příznivá pro krátkodobější swing či intradenní obchodní strategie.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 102 366 pozic u lotů na populární mini S&P 500 akciový kontrakt obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně, to představuje pokles o 123 693 lotů v tomto směru oproti reportu z předchozího týdne. Hodnoty rezistence u aktivního kontraktu jsou na 1836,75 a 1844,25, support je pak na 1811,75 a níže na 1794,50. Závěrem se pojďme podívat na vývoj zmíněného kontraktu na S&P 500 (ES) akciový index obchodovaný v Chicagu a take evropský index DJ Euro Stoxx 50 (FESX) obchodovaný na Eurexu (SOL Trader, denní data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

Zvýšená volatilita nejen na papírových trzích

Sobota, Únor 1st, 2014

Poslední dny na trzích jsou jistě definovány zvýšenou turbulencí a volatilitou téměř nevídanou v předchozím roce. Zásluhu na tom má vývoj na emerging markets trzích, který jsme zmínili minule. Je nutno říci, že propad na vyspělých akciových trzích, jako ten zde v USA se pozastavil a v podstatě se čeká na další data a směrování vývoje. Data zejména z Číny, jako hlavního přestavitele těchto emerging trhů. S oslavami nového roku v Číně, však bude příliv statistik příští obchodní týden velmi omezen a jedinou významnou pak bude 1. února průmyslový index nákupních manažerů, tentokrát domácí verze podle čínského Národního statistického úřadu, která však obyčejně bývá lepší a méně volatilní než „zahraniční“ verze podle HSBC, která vyšla na úrovni kontrakce ekonomické aktivity (pod 50).  Podle domácí verze se očekává v prosinci pokles na 50,5 z 51.

V každém případě centrální banky emerging zemí byly nuceny v posledních dnech jednat a v rámci podpory svých klesajících měn a například turecká centrální banka zvýšila sazbu o 4,25 procentních bodů nebo jihoafrická banka zvýšila o 0,5 procentních bodů, atd. Co je zajímavé, je, že Indie a Indonésie tentokrát nebyly rozhodně tak postiženy stávajícím poklesem jako v polovině minulého roku, kdy Fed začal naznačovat omezování QE.  V tuto chvíli je americké centrální banka dá se říci na „auto-pilotu“ (mimochodem krásně připravené podmínky pro Janet Yellen Benem Bernakem) a pakliže nedojde k rozsáhlému zhoršování situace, tak pravidelné omezování odkupů dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) bude pokračovat stávajícím tempem. To do jisté míry funguje jako překážka pro emerging ekonomiky, se kterou se budou muset vyrovnat.

Papírové trhy však nejsou jediné o kterých se v posledních dnech hovoří se zvýšenou pozorností, ale tady v USA je to také trh se zemním plynem, který jakoby se v posledních týdnech utrhl z řetězu, tak říkajíc. Nejchladnější počasí na americkém středozápadě a severovýchodě za poslední téměř dekádu způsobil nárůst ceny nejbižšího kontraktu na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group přes 5 USD/MBtu. Podle předpovědí budou celkové náklady na vytápění plynem za probíhající zimu o 10 až 17 % vyšší než za minulou zimu (zhruba polovina amerických domácností využívá k vytápění zemní plyn). Poslední týden došlo s očekáváním odeznění polární vlny v únoru k poklesu pod 5 USD, avšak cena je stále patrná jako relativně nadhodnocená, když se člověk podívá na komoditní spread plynu aktivního kontraktu například vůči tomu za šest měsíců dopředu. Pohlédněme na tento spread graficky (SOL Trader, burzovní Globex data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

Jak to vypadá s vývojem ceny amerického plynu do budoucna? Podle posledních dat americké vládní agentury pro energetiku (EIA) silná poptávka po vytápění zůsobila pokles zásob o 17% oproti pětiletému průměru. Skladovací podzemní plochy, solné jeskyně, apod., kde se plyn skladuje jsou historicky vlastněny energetickými společnostmi, avšak mnohé jsou dnes již také vlastněny a najímány bankami a dalšími finančními firmami, které se snaží na tomto vydělat. Firmy odle odhadů obvykle očekávají profit kolem 50 centů za 1 MBtu mezi tím co uskladní před zimou kolem října a dodají pak na trh pro vytápění v zimě kolem ledna. Pohledem na říjnový 2014 a lednový 2015 kontrakt to nyní činí kolem 30 centů, to znamená toto bude hrát vliv a může odrazovat od nových leasing kontraktů pro skladovací plochy, což může vést dále k utahování zásob. Podívejme se však na produkci zemního plynu v USA za období vice jak sto let, kde je patrná akcelerace v posledních letech zásluhou břidlicové revoluce v těžbě (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Také potenciál dalších břidlicových vrtů zejména pak v poslední době diskutované Austrálii, kde se začaly projekty s nemalými investicemi nebo Velké Británii, ale hlavně pak velká neznámá s obrovským potenciálem Rusko, kde Gazprom a Shell započaly vrty na západní Sibiři, pak vytváří tlaky na pokles ceny. Vše bude do budoucna samozřejmě záviset převážně na poptávce, zejména pak v Asii. Jaká je situace na opčním trhu, který slouží v podstatě jako pojištění proti nárůstům a poklesům ceny. Pohledem na opční řetěz nejbližších strike cen u únorových opcí, se pak největší počet otevřených pozic kumuluje u out of the money call opcí. To znamená investoři se relativně vice zajišťují v tuto chvíli proti dalším potenciálním nárůstům (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Co hraje pro pokles ceny zemního plynu (jako zdroje pro výrobu elektřiny) do budoucna je značné snížení nákladů na solární zdroj energie v posledních letech. Podle odhadů může být do roku 2017 v USA z důvodu solární konkurence ohroženo 170 miliard USD tržeb stávajících producentů elektřiny. V každém případě bude z tohoto titulu velice zajímavé sledovat nejenom současné výrazné pohyby ceny plynu, ale také její budoucí směřování.

Hospodaření Spojených států ve fiskálním roce 2013

Úterý, Prosinec 31st, 2013

Mám pár poznámek k hospodaření Spojených států.

Fiskální rok 2013 zakončily Spojené státy s relativně malým deficitem. Vládní dluh se za toto období zvýšil o 672 miliard USD. Za tímto číslem však stojí řada neopakovatelných faktorů, na které jsem se rozhodl podívat.

Na prvním místě bych uvedl dosažení stropu zadlužení. Nebýt tohoto faktoru a jím vynucených účetních triků, zvýšení dluhu by bylo vyšší o více než 300 miliard dolarů a dosáhlo by hranice 1 biliónu.

Dále je zde řada neopakovatelných položek, které přispěly k vylepšení výsledku. Jde o dvě skupiny příjmů:

1. Mimořádné příjmy v prosince 2012 a lednu 2013, kdy koncem roku 2012 byla uměle realizována řada kapitálových zisků, aby investoři unikli vyšší sazbě daně

2. Jednorázové platby od Fannie Mae a, Freddie Mac, prodej akcií General Motors. Zde šlo o desítky miliard dolarů.

Takovéto výsledky se budou sorva v tomto fiskálním roce opakovat. Navíc je v něm již jednou zmíněných 300 miliard dolarů jako mimořádný výdaj. Nedivme se proto, až uvidíme větší deficit Spojených států letos, než byl v loňském roce.

Kam kráčejí americké dluhopisy?

Sobota, Prosinec 28th, 2013

Poté co výnos do splatnosti 10-ti letého amerického vládního dluhopisu opětovně po dlouhé době testoval koncem týdne hranici 3%, tak se musí každý investor pozastavit a ptát, kam budou směřovat ceny dluhopisů obecně v roce 2014? Roste-li na trhu požadovaný výnos do splatnosti obligace, znamená to pro dosažení tohoto výnosu nutně pokles ceny papíru a má-li ho někdo v porfoliu, pak pokles hodnoty portfolia. A jelikož se jedná o růst požadovaného výnosu u benchmarku, od kterého jsou odvozeny všechny výnosy ostatních více rizikových dluhopisů, jako municipální, korporátní, apod., tak klesají obvykle ceny i těchto papírů. O přicházejícím poklesu jsme na serveru psali již dříve v červnu. Po zasedání americké centrální banky 17-18.12., na kterém bylo rozhodnuto o omezování nákupu vládního dluhu a hypotečních zástavních listů (MBS) v řádu 10 miliard měsíčně, se zdálo, že toto je již v trhu a růst požadovaného výnosu/ pokles ceny dluhopisů se ustálí. Avšak cena pokračuje dále v sestupu.

Tak se člověku připomene článek z 28.11. na Yahoo Finance, ve kterém bylo použit silnější výraz „přicházejícího pekla“ na trhu dluhopisů pro investory do nich. Nebo situace z roku 1994, kdy bylo z dluhopisových fondů staženo kolem 63 miliard USD. Dnes je situace podobná, s tím, že ve stávajícím roce odteklo z obligačních fondů již 72 miliard USD (resp. lépe řečeno od května 2013), s tím, že po více jak dekádu se jednalo v podstatě o čisté přílivy kapitálu. Je tento odliv značný? Relativně ve vztahu k časové periodě posledních sedmi měsíců ano. V delším intervalu ne, jelikož za posledních více ja 10 let do dluhopisových fondů přiteklo téměř 1 bilión USD kapitálu a fondy jako Pimco a jeho prezident Bill Gross byly označováni za „krále“ Wall Streetu, při dosahování pěkných výnosů s minimální volatilitou po dlouhé období. A tak poprvé od roku 1999 se zdá, že v tomto roce agregátní index dluhopisů Barclays US Aggregate Bond Index, který má ve svém složení zastoupení jak vládních, tak hypotéčních, tak korporátních, apod. obligací, zaznamená historickou ztrátu. Pohlédněme na jeho vývoj za poslední roky:

A tak výzvou pro příští rok zůstává otázka, co se stane s dalším vývojem ceny těchto aktiv přistoupí-li Fed k dalšímu omezování a postupně bude opouštět pozici nákupčího na dluhopisovém trhu? B prognózách se vyskytuje i scénář omezování nákupu banky o více jak polovinu na 235 miliard USD v roce 2014 ze současných 540 miliard USD v tomto roce. A i v případě jen mírného růstu výnosu do splatnosi benchmarku a tím mírného poklesů cen korporátních dluhopisů investičního stupně, apod., tak celkový výnos by v roce 201 u těchto měl dosáhnout jen něco kolem 1-2% (průměrně historicky kolem 7,5% před zdaněním nominálně) a u junk bondů, tj. obligací s horším kreditním ratingem by neměl přesáhnout 5-6% v porovnání s dlouhodobým průměrem od roku 1991 kolem 10% u těchto pochybných obligací. To znamená, aby se dostal požadovaný výnos na historicky dlouhodobější průměr, musí cena jít značně níže plošně a to bude samozřejmě odrazovat kupce po delší dobu. V kombinaci s odstupováním Fedu z této funkce nevěští pro nejbližší vývoj nic pozitivního. Pohlédněme na poziční situaci na opčním trhu u kontraktu na 10-ti letý americké vládní dluhopisy na burze v Chicagu (klikněte pro zvětšení na obrázek):

Opční trh má charakteristiku pojistného trhu a put opce představují v podstatě pojištění proti poklesu ceny. Na obrázku je vidět, že u lednových opcí na americký vládní dluh se kumuluje většina otevřených pozic (open ineterest) právě těchto put opcí v porovnání s call opcemi.

Po fundamentálně značně nafouklé valuaci akciového trhu, který v tomto roce zřejmě zaznamená historicky nadprůměrný výnos kolem 30% (historicky pak kolem 10% s 50% drawdownem např. u S&P 500) se naskýtá otázka, který trh v roce 2014 bude pro investory nejlepší?

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 371 513 pozic u kontraktu na 10-ti leté americké vládní dluhopisy na prodejní SHORT straně. Obchodování zakončilo týden u aktivního kontraktu na burze v Chicagu na hodnotě supportu 123-005 a další je pak na 122-26. Rezistence jsou na hodnotách 123-02 a 123-05,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis v poslední době, ale také na 5-ti letý US Note, kde můžeme vidět, že i dluh s kratší splatnosti nebyl ušetřen propadu na ceně. Dále pak jejich spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

 

Má svět možnost přestat s QE?

Čtvrtek, Prosinec 12th, 2013

Nedávno byla do čela Fedu od února příštího roku jmenována J. Yellen. Ta je všeobecně považována za holubici. Do zvyšování úrokových sazeb se tedy nijak nebude hrnout, možná že dojde i k přehodnocení dříve oznámeného ústupu od QE. Je to ale reálné? Japonsko je se svým QE jasné, soustředím se na Spojené státy a Evropskou…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Oracle: Kolaps ktorý neprišiel?

Středa, Listopad 13th, 2013

Toto je první článek listopadového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Na začiatku roka som napísal, že som na 90% istý že finančný systém skolabuje tento rok, po udalostiach na Cypre som napísal, že dávam tomu 3-6 mesiacov kým  to skolabuje. Mýlil som sa pri spätnom pohľade je jasné (aspoň pre mňa), že sa to de facto skolabovalo ešte v roku 2007, len ešte jej terminálna fáza čaká na jej prejavenie. Hovorím to na základe toho ako sa správali vlády a ako sa správajú centrálne banky odvtedy, jednoducho pumpujú likviditu do bankového systému, inými slovami prehnalo sa nad našimi hlavami menší lejak a v súčasnosti zažívame tiché obdobie, ale na obzore sú už vidieť známky finančnej búrky a niekoľko „túlavých bleskov“ (známy jav u búrok je, že niektoré blesky môžu zablúdiť aj niekoľko desiatok km od búrkových mračien) už zasiahlo kde-čo. Cyprus je evidentný prípad, menej evidentný prípad je ale NASDAQ a ostatné trhy a problém je, že NASDAQ posledné 3 mesiace bola zatvorená ak dobre rátam asi 3-krát a vysvetleniu, že došlo k pádom indexov/cien akcií kvôli technickým problémom veria snáď len pracovníci SEC-u ktorí sú závislí na porne a  žiadajú pol hodinovú obedňajšiu prestávku (smial by som sa tomu, keby to neviedlo k tragédií).

 

Čo sa teraz deje:

Marc Faber povedal, že FED a ostatné centrálne banky vytvorili menovú bublinu, ktorá sa prejavuje infláciou a bublinou na trhu s realitami .ale aj na burzách (pričom príjmy Amerických  korporácií sú na úrovni 2009 a to obzvlášť u CAT), a čím ďalej sa to bude nafukovať tým väčšie budú bubliny a tým aj ľahšie prasknú (situácia musí byť obzvlášť vážna keď aj JP Morgan Chase varuje pred bublinami). Objavili sa totiž špekulácie, že nová hlava FED-u sa chystá navýšiť QE z 85 miliárd na 100 miliárd, Peter Shiff ich obviňuje z toho, že chcú monetarizovať dlh a nafukovať bubliny. Vlastníci FED-u, ktorí sú zhodou okolností (z určitého pohľadu) aj manažéri finančného systému veľmi dobre vedia 2 veci: keď prestanú tlačiť peniaze tak to zmetie, celý finančný systém sa zrúti v priebehu týždňa a keď budú tlačiť naďalej tak majú šancu na záchranu svojich krkov a zvýšenie svojej moci. Keby v roku 2008 resp. 2007 keď sa odštartovalo nekonečný bail in a QE politici a centrálne bankári nechali padnúť všetky banky, tak by veci sa vyvíjali inak, vynára sa ale otázka keby to nechali padnúť tak by sme už boli na ceste k obnoveniu.

Ďalšia vec čo súvisí s USA je aj odpočúvací škandál, ktorá máva nielen štandardné ,ale aj celkom zaujímavé následky, čo je ale dôležité v tomto prípade, že Amerika stratila právo na akékoľvek moralizovanie t.j. nemôžu pokračovať v politike  dvojitého metra a z tohto pohľadu je logické že US vláda a jeho poskokovia tak radi označujú Snowdena za zradcu. Čo je ale dôležitejšie, že USA stratila tvár nielen politicky ale aj ekonomicky, totiž Obama nebol na konferencií v Djakarte, Obama sa stal fackovacím panákom Číňanov ale Číňania odpisujú aj USA nielen Obamu, pri takýchto podmienkach US dolár nebude dlho rezervnou menou a to aj bez čínskeho snaženia, čo  bude dôsledkom nielen cirkusu okolo dlhového stropu, ale aj dlhodobého podvodného chovania vlády USA a veľkých bánk ,čo je dôsledkom „žitia“ nad pomery čo má za následok insolventnosť, ktorú riešia takýmto nešťastným spôsobom.

EU je viac menej na tom tak isto alebo horšie ako USA, ale minimálne toľko rozdielu je, že ľudia už majú po krk nielen panovačnosť bruselských byrokratov, ale aj svojich vlád či politikov viď Rím. Ďalej grécke banky sú znova na hrane katastrofy (tak ako zbytok Európskych bánk), ekonomika EU okrem Nemecka a niekoľkých krajín je na hrane kolapsu a nezlepší sa to a preto sú predpovede IMF (zlým) vtipom.

Na trhu so zlatom sa dejú 2 zaujímavé veci, Čínska vláda kupuje zlato na stojato na ležato (nielen to, ale o tom neskôr) a onedlho (v priebehu niekoľkých mesiacov) sa otvorí Singapurska zlatá burza, kde sa bude dožadovať doručenie zlata do 3 dní, tým pádom buď ostatné burzy začnú požadovať dodanie zlata (a ostatných komodít) alebo môžu zatvoriť obchod natrvalo, pretože málokto tam nebude obchodovať.

 

Čo môže byť spúšťačom terminálnej fázy?

Je tu niekoľko možností, väčšinou sa delia na 2 veľké skupiny:

1)      krach banky;

2)      politické rozhodnutie krajín.

Prvá skupina možností, krach COMEX-ovej banky (dôsledkom toho že sa vyprázdni jej trezor, centrálna banka nepomôže a banské spoločnosti nebudú ochotný dodať toľko zlata pod cenu),  skarchuje banka buď kvôli derivátom (úrokové sadzby na 10 ročné americké dlhopisy môžu znova rásť aj napriek QE), alebo kvôli ohromným stratám na burze, čo by bol dôsledkom buď „šialeného“ HFT algoritmu, alebo elektronického útoku na burzu (čo by v tomto prípade mohla byť asymetrická odpoveď na útok Izraela na Sýriu či Irán) či vďaka masívnemu odchodu generácie baby boomerov (generácia narodená 1946-1964) .

Druhá skupina možností, čiastočne som ju vymenoval t.j. vojna na Blízkom Východe a tá bude v plameňoch či už v dôsledku Izraela a jej „preventívneho“ útoku na Irán či Sýriu (Izrael prednedávnom bombardoval Sýriu a vyhráža Iránu vojnou do 30 dní), alebo Saudský režim to neudrží po kope. Ďalším možným zdrojom nepríjemností je to, že svet si uvedomí vo februári 2014, že Američania prestali rátať svoj dlh, sám o sebe to nespôsobí krach, len viac podryje pozíciu USA, čo je ale nebezpečné, že úroky  na dlhoch môžu presiahnuť daňové príjmy, čo môže viesť až ku konfiškácií majetku zahraničných či domácich subjektov (nie že nie, pozrite na Cyprus či znárodnenie zlata a menová reforma pod FD Roosveltom). Na tento zoznam môžeme dať aj vytesnenie USD z medzinárodného obchodu vďaka menovým swapom, tento proces značne urýchlil nielen aféra okolo odpočúvania NSA, ale aj 16 dňová kvázi odstávka vlády USA.

 

Čo sa stane?

Jedna bublina praskne (bubliny to robia) čo odpáli aj ostatné bubliny, alebo skolabuje niečo z toho dlhého zoznamu, ktorá vyvolá reťazovú reakciu ktorá sa bude prebiehať asi takto:

-obrovské množstvo likvidity sa preleje do fyzického zlata a striebra a časť do ostatných komodít;

-banky skolabujú, kvôli tomu že sú previazané a insolventné (čo bolo spôsobené stratou zisku buď kvôli prasknutej bubliny alebo globálnym politicko-ekonomickým posunom);

-banky aby uchránili svoj status quo použijú bail in mechanizmus a že sa na to chystajú je jasné JPMorgan Chase už obmedzuje pohyb kapitálu (je známa vec, že ho vyšetrujú za kde čo a platí mastné pokuty-nikto z veľkých rýb nejde do väzenia-to že obmedzuje pohyb značí veľké problémy vo vnútri banky a môže znamenať aj to, že je pred bankrotom);

-to samozrejme značí nielen kolaps finančného systému ale aj ekonomického systému a samozrejme aj USD (čo už je aj podľa niektorých komentátorov na CNBC toxické aktívum);

-tým že veľa ľudí príde o svoje živobytie vypuknú občianske nepokoje a možno aj občianska vojna (v nepokojnejších regiónoch);

-prekreslí sa úplne globálna politická mapa.

 

Aké budú dopady?

EU a € v súčasnej podobe zanikne, zostane z nej len torzo, väčšina krajín buď vystúpi alebo opustí €, pretože sú zlé konštrukcie. USA: pokiaľ Obamova administratíva dokáže udržať územnú celistvosť krajiny, tak z nej sa stane v lepšom prípade klesne na úroveň lokálnej mocnosti v horšom prípade na treťoradú banánovú republiku, tak či onak nebude to ružové. Hovorím to preto, lebo rozkladný proces v USA už začal a akonáhle prídu problémy niektoré štáty môžu z únie vystúpiť.

BRICS: jej situácia je komplikovanejšia, jej členské krajiny majú jeden veľký problém z ktorej sa vyvierajú ostatné problémy, a tým je neexistencia strednej vrstvy čo v kombinácií s dopadmi Ázijskej krízy z roku 1998 spôsobilo to, že sa museli stáť exportnými ekonomikami. Čína sa to snaží riešiť reformami ostatné problémy ako bublina v nehnuteľnostiach a nadmerná likvidita či nadbytočné dolárové aktíva a rezervy sa riešia, 1. problém sa rieši s obmedzeniami v množstve vlastnených nehnuteľností, 2. problém sa rieši civilným nákupom zlata a 3. problém sa rieši kupovaním prístupu k surovinám, kúpou farmárskej pôdy a zlata. Na druhú stranu oni tie nadbytočné Yuany a  dolárové „aktíva“ nesterilizujú dostatočne rýchlo, čo je ešte horšie čínske vedenie nestíha vybudovať silnú strednú vrstvu. To celé dopadne tak, že keď sa západ konečne skolabuje Čínu (a nielen ju) udrie inflácia tak ako teraz Indiu a čo je ešte horšie veľa ľudí príde o prácu t.j. kopa naštvaných ľudí bez práce donúti vedenie k reformám a k významným zmenám. Ostatné krajiny BRICS tiež sú závislé na odbyte zo západu, snažia to riešiť jednak industrializáciou (ako Rusko) a jednak vzájomnými obchodnými dohodami (čo víta aj Čína), síce nepomôže vyriešiť problémy, ale stabilizuje situáciu natoľko aby vedenie elita krajiny prežili a niečo so situáciou urobili.

Ekonomické dopady na medzinárodnej scéne budú vážne, väčšina krajín skrachuje a väčšinu mien znehodnotí inflácia, pretože tie vytlačené peniaze budú hľadať nové miesto a pôjdu do komodít čo sa odrazí v cenách a keďže tento jav bude sprevádzať bail in čo podkope dôveru majority populácie (viď Argentína). Dolár bude medzi nimi nielen kvôli tomu, že sa krajiny ju zbavujú ale aj kvôli politickým dôvodom napr. škandál okolo [vyberte si], podotýkam niektorý analytici už teraz odpisujú USD (možno správne). Tie meny ktoré prežijú a zväčša to budú meny krajín BRICS, a budú to komoditné meny a zlato ktorá zas bude tvoriť rezervu, hovorím to na základe krokov BRICS:

-Čína a Rusko kupujú zlato vo veľkom;

-Čína v roku 2009 žiadala aby SDR bola viazaná na komodity, krajiny BRICS nedávno zistili že IMF je nereformovateľná, preto prišli s vlastným projektom (bude to systém podobná Bancoru a s vlastnou bankou);

-komoditné meny pomôžu stabilizovať meny v krajine i po menovej reforme, ktorá v niektorých prípadoch bude nevyhnutná;

-nová a menšia EU pravdepodobne zavedie podobný menový systém ako zavedú krajiny BRICS a Východ v tom im bude pomáhať.

Čo sa týka trhu zlata tam sa udeje obrovský posun, na mysli mám to, že v Singapure sa chystá otvorenie zlatej burzy, kde sa bude predávať len fyzické zlato, Jim Sinclair hovorí, že zlato v 2016 môže stáť 3200-3500 dolárov a v roku 2020 aj 50 000 dolárov, ja si myslím že 50 000 dolárov môže byť aj oveľa skôr, hlavne keď sa nastane kolaps alebo BRICS vyhlási nový menový systém. Takže ostatné burzy sa buď zatvoria úplne, alebo budú požadovať fyzické doručenie toho kovu, tým ale problém presunu ťažiska na východ sa nevyrieši, lebo keď pozrieme na mapy zistíme že Hongkong a Singapur  je geograficky bližšie k najväčším producentom zlata ako je Londýn a New York, a aj preto producenti zlata budú tam predávať svoje zlato ako na ostatných trhoch.

 

Kedy kolaps prejde do terminálnej fázy?

Ja som hovorím, že tento rok (hoci už tomu dávam čoraz menšiu šancu), niektorí analytici hovoria o 2014-2015 a niektorí hovoria že o 10 rokov, ostatne je to dosť ťažké predpovedať. Možnosť že to prejde do terminálnej fázy až o 10 rokov je skoro 0, možnosť že to prejde do terminálnej fázy v roku 2015 je pod 10% hovorím to na základe 3 „black swan“ udalostí ktoré urýchlili procesy nemám na mysli oznámenie vzniku BRICS banky, ani Cyperský scenár riešenia problémov a ani obmedzenie pohybu kapitálu u banky JP Morgan Chase ale mám na mysli Snowdenove odhalenia okolo odpočúvacích praktík NSA, situáciu okolo Sýrie (Obamova červená čiara a takmer vojna) a 16 dňová kvázi-odstávka vlády. Kým prvé 3 boli varovania, že niečo sa chystá niečo veľké, tak posledné 3 udalosti nielen ukázali, že vláda USA je nielen nedôveryhodný partner ale rovno zločinné zoskupenie a týmito ťahmi poštval proti sebe celý svet, a beztrestne sa to robiť nedá. Teda kolaps (teda reset fin. systému) najneskôr prejde do terminálnej fázy v roku 2014 (je to isté tak na 80%), pravdepodobne to bude niekdy na jar, keď americký kongres potvrdí ukončenie rátania dlhov a menové swapy začnú fungovať.

 

Ako sa na to pripraviť?

Chytrí investori, ktorí sa nazývajú aj „smart money“ odporúčajú viac menej to isté, teda mať minimum peňazí v banke, vlastniť fyzické zlato a striebro u seba doma a zmeniť svoj rebríček hodnôt a zmeniť postoje:

-Peter Shiff odporúča fyzicky vlastniť zlato a striebro a mať v portfóliu akcie ťažiarov, ktorý ťažia primárne zlato a striebro;

-Gerald Celente analytik trendov odporúča vlastniť fyzické zlato a striebro, mať minimum financií v bankách a zmeniť svoj rebríček hodnôt a zmeniť svoje postoje;

-Max Keiser odporúča zlato, striebro a bitcoiny (samozrejme s minimom hotovosti v banke) aby človek mohol uchovať svoj kúpyschopnosť.

Samozrejme nie každá rada sedí každému, zlato a striebro treba určite vlastniť, pozmeniť postoje a rebríček hodnôt budeme musieť. Čo sa týka bitcoinu je tu „veľký otáznik“, pretože jej používanie a akceptovanie  (obzvlášť v našich končinách) automaticky predpokladá 3 veci: obchodný partner vie čo to je, má bitcoin peňaženku a internetové pripojenie funguje.

 

Na záver:

Doslova ma frustruje, keď počujem ako mnohí odpisujú zlato (a striebro) ako investíciu obzvlášť v súčasnom prechodnom období, ja osobne si myslím, že takéto rady poslúchajú „investori“ (t.j. ovce ktoré o sebe myslia, že sú investori a všetci vieme čo sa deje s ovcami), ide o to, že vo svete zúri menová vojna a menové vojny (zväčša končia kolapsom jednej meny, pretože niekto to vždy prestrelí) vždy vyhráva zlato resp. kto ho fyzicky drží a tým pádom tento obrázok necháva tušiť osobu aspoň jedného výhercu.

 

 

Oracle

Články týdne – 8. listopadu

Pátek, Listopad 8th, 2013

Zákazníci zkrachovalého brokera MG Global nakonec dostanou všechny svoje peníze zpět.

Sprott – jak se stát svou vlastní centrální bankou Po včerejší akci ČNB to je článek jako na zavolanou.

Spojené státy se začínají více starat o své vztahy se Saúdskou Arábií

Podle průzkumu Gallupova ústavu jde ekonomický důvěra ve Spojených státech dolů.

 

 

Spojené státy nejprve stáhly roletu a poté byly na hraně bankrotu. Hrozí to i nám?

Pondělí, Říjen 21st, 2013

Prvním tématem měsíce října bylo zavření státních úřadů Spojených států amerických z důvodu neschválení státního rozpočtu, druhým pak limit zadluženosti (mimochodem, výše zadluženosti USA se od května až do právě uplynulého týdne nezměnila – účetní triky jsou mocná zbraň). Spojené státy však nejsou jedinou zadluženou zemí. Hrozí něco podobného dalším zemím? Co například České republice?…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Pokles dolaru a jeho dopad na Spojené státy

Čtvrtek, Říjen 17th, 2013

Aktuální událostí je bezpochyby boj o zadlužení Spojených států. Občas se píše, že hrozí konec dolaru jako globální světové měny. Spolu s tím se obvykle zmiňuje pád dolaru. Co by to znamenalo pro ropu, drahé kovy, to se dozvíme často. Jaké další události by však v takovém případě mohly nastat? Co se může stát ekonomice Spojených států?…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Janet Yellen čeká nelehké období

Sobota, Říjen 12th, 2013

Prezident Obama oficiálně nominoval tento týden současnou viceguvernérku americké centrální banky Janet Yellen na post 15. guvernéra této instituce na další čtyřleté období, s předpokládaným nástupem 1. února. Stala se tak první ženou, která byla do dané funce nominována a také první s vyhraněným “holubiččím” přístupem to znamená zastávající uvolněnou měnovou politiku vedoucí k podpoře růstu zaměstnanosti. Obvyklé je pak spíše jmenování původních “jestřábů” jako to bylo například u Paula Volkera či Alana Greenspana k ujištění trhu, že Fed je nezávislý na inflačně tendenčním chování vlády. Ačkoliv je nyní ještě potřeba schválení v Senátu, tak se očekává, že s podporou většiny zastoupení demokratů v této komoře bude funkce potvrzena, i když s možná méně než 70 hlasy, které získal Ben Bernake pro své druhé období v úřadu v r. 2010, v té době historické minimum. Janet Yellen je zajisté velmi dobře kvalifikována na daný post poté co od r. 2004 do r. 2010 byla prezidentkou Fedu v San Franciscu než následně přestoupila do centrály ve Washingtonu DC. To jí zajišťuje praxi v centrální bance více než měli Bernake a Greenspan dohromady před nastoupením do úřadu. Jako někdo, kdo se bude zajisté snažit držet uvolněnou měnovou politiku do doby než dojde k žádoucím nárůstům zaměstnanosti to velmi pravděpodobně znamená, dle mého názoru, další odsunutí omezení QE a držení klíčové sazby blízko nule na delší období. Pohlédněme na graf růstu zaměstnanosti v USA (non-farm payrolls) od 80. let:

Je evidentní klesající trend a navíc velmi anemické nárůsty v posledních letech poté, co byly zaznamenány velké poklesy v počátcích eskalace krize v letech 2008-2009. Trh nyní oceňuje první zvýšení klíčové O/N zápůjční sazby v září 2015, avšak rovněž méně než 1%-ní bod za rok pro následující dvouleté období, což implicitně představuje sazbu 1,75% do konce r. 2016, méně než bankou predikovaná hodnota 2% (jen tak mimochodem podobné první zvyšování oceňuje trh  v Evropě – EMU rovněž na září 2015, a dokonce jen 50 bázických bodů ročně v letech 2016-17!).

Doposud, takto uvolněná monetární politika nevedla zásluhou omezení vpouštění likvidity do reálné ekonomiky a klesající rychlosti oběhu pěněz, k inflačnímu vývoji mimo stanovené pásmo, spíše naopak. Jelikož je Janet Yellen známá svým pozitivním přístupem ke konsensu (oproti původnímu kandidátovi na pozici Larrymu Summersovi), tak v případě zvýšení inflačních tlaků se jistě nebude na nátlaky jestřábů bránit sazby zvýšit, avšak budou-li se ekonomické ukazatele zhoršovat bude zajistě osobně prosazovat názor QE udržet, potenciálně dokonce nákupy vládních dluhopisů a ostatních obligací, zvýšit.

 

Bude funkce řízení Fedu pro Janet jednoduchá?

Rozhodně nikoliv. Je třeba si uvědomit, že když nastupoval do funkce Ben Bernake v r. 2006, tak byla bilance banky 861 miliard USD a míra nezaměstnanosti 4,7%. Nyní je to bilance kolem 4 biliónů USD a míra nezaměstnanosti 7,3%. Jaké konsekvence rozpouštění této masivní bilanční sumy bude mít na vývoj světové ekonomiky zůstává otázkou. Taktéž úroveň komunikace podstupovaných kroků s veřejností bude muset býti, zdá se, více frekventovanější a přesvědčivější, aby nedošlo k mylnému očekávání trhu a možným vice turbulentním časům. Jaká je míra vztahu mezi ultra-volnou měnovou politikou a nadměrným podstupováním finančního rizika jak bankovních, tak nebankovních subjektů a přelivu tohoto chování do reálné ekonomiky zůstává dalším otazníkem.

S tím souvisí problematika regulace finančních institucí. Zatíco Greenspan nebo Bernake obyčejně delegovali tyto záležitosti na viceguvernéry, pak podle hlasů z investiční komunity se bude snažit Janet Yellen být v této oblasti značně aktivní za spolupráce členů bankovního výboru Daniela Tarulla a Jeremyho Steina. Po propuknutí finanční krize a následné postupné implementace Dodd-Frankova zákona je americká centrální banka v pozici výrazných pravomocí v oblasti regulace nejen bankovních subjektů. I když je v profesionální historii této ženy velice pomálo vodítek k udělání si obrázku o předpokládaném managementu v této oblasti, tak podle několika málo jejích proslovů se zdá, že není osobou, která by se snažila o výraznou reorganizaci bank například formou nového Glass-Steagal zákona, jak navrhováno některými senátory. Na druhé straně reformy finančních institucí ve formě snížení závislosti na krátkodobém financování a podpora standardů Basel III jistě budou tvořit základ, navíc pak s poadavkem na striktnější ukazatel finanční páky než původně navrženo v Basel III.

A tak nezbývá než popřát Janet Yellen hodně úspěchů v nelehké funkci. A my jako ekonomové, investoři a tradeři si budeme postupně muset zvyknount na změnu z klasického “Co říkal Ben?” na “Co řikala Janet?”

Závěrem se pojďme podívat na vývoj jedněch z hlavních aktiv, která budou činností Fedu za nového vedení značně ovlivňena, a to akcií a vládních dluhopisů ve formě populárního kontraktů na chicagské burze e-mini S&P 500 a vládních 10-ti letých T-notes, za zhruba poslední rok (kontinuální kontrakty, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Nesolventní společnost přišla o likviditu, jaké jsou další scénáře? PPT bude mít napilno…

Pondělí, Říjen 7th, 2013

Tento článek měl původně vyjít dnes jako první placený. Vzhledem k mimořádnosti situace, ke které se vyjadřuje, jsem se nakonec rozhodl ho nechat volně přístupný. 

 

Solventní firma může jít ke dnu, když má nedostatek likvidity. Nesolventní firma s dostatkem likvidity může ještě nějaký čas přežít. Která z těchto dvou situací je bližší dnešní situaci Spojených států? Jaké mají Spojené státy možnosti, pokud se republikáni a demokraté nedohodnou?

Toto je bitva o všechno, o budoucnost Spojených států, k tomu na domácí scéně. Přitom v létě 2011 k takovým dramatům nedocházelo.

Spojené státy dosáhly nejhorší možné kombinace. Nesolventní společnost (v roční ztrátě podle US GAAP 6,6 biliónu dolarů) přišla o svoji likviditu. V kroku jedna je nutné řešit jejich likviditu. V kroku 2 musí ihned vzápětí řešit jejich solventnost, které je navíc omezena zákonem.

Problém solventnosti Spojených států je třeba vyřešit do poloviny října.  Pokud ten vyřešen nebude, je případné vyřešení likvidity (platební neschopnosti) Spojených států k ničemu. Z čeho budou platit, když si nebudou moci půjčit?

Bude moci pomoct Fed? Nebude. Fed sice kupuje měsíčně státní obligace za 85 miliard dolarů – a hodlá v tom prozatím pokračovat – ale nemá jaké obligace kupovat. Nekupuje je od vlády, ale na trhu.  Za období leden – srpen 2013 se nákupy vládních obligací Fedem převýšily čistou hodnotu vydaných amerických obligací za stejné období. Navíc Fed svými QEXX léčí výhradně likviditu Spojených států a jejich finančního systému, nikoliv jeho solventnost.

Solventnost Spojených států navíc vyjde rázem mnohem horší, pokud se přejde od jednoduchého účetnictví k podvojnému (deficit rozpočtového roku končícího loni v říjnu se zvedá z částky 1,1 biliónu USD na částku 6,6 biliónů dolarů). Zadluženost měřená US GAAP dosahuje zhruba desetinásobku hodnoty zadlužení měřené „klasickým“ způsobem.

 

Jaké tedy mají Spojené státy možnosti, pokud nedojde k dohodě a ke zvýšení limitu zadlužení?

Klasický default – tomuto scénáři nevěřím.

Prezident využije 14 dodatku ústavy Spojených států a vláda bude financována a vydávat peníze výhradně na základě prezidentských výnosů (executive orders).

Budou hrazeny jen aktuálně splatné výdaje a dluhy, americká vláda bude fungovat „tak napůl“.  Z americké ekonomiky se stane ekonomiky typu „cash and carry“.

Zahraniční investoři se začnou masívně zbavovat amerických bondů, jejich ceny půjdou ke dnu, úroky poletí vzhůru. Poptávka po amerických bondech vymizí.

 

Plunge Protection Team vytvořený prezidentem Reaganem opět zřejmě přijde (možná už vzhledem k minimální reakci ceny drahých kovů přišel) ke slovu. Zvláště při posledním scénáři.

Které události budou hýbat trhy?

Sobota, Srpen 31st, 2013

Poslední týden na trzích ukázal, jak se situace dokáže rychle na trhu měnit. Není to moc dní zpátky, co jsme oslavovali další vrcholy na akciových indexech a např. lokální maximum u něměckého DAXu, které se tvořilo pohybem v dubnu do května a pak se pokoušelo opět od června do srpna, dokázalo být vymazáno za 1 týden!  Podobně jsou na tom i indexy zde v USA.  Jistě s to souvisí s možným zásahem Spojených států a možných dalších spojenců na Sýrii, ale dozajista se zde kombinují další faktory. Ať už to je krize emerging ekonomik, o které jsme psali minule, nutnost navýšit dluhový strop a případné omezování QE (tapering) Fedem, které zmínil Jan Dvořák, ale také rostoucí cena ropy a s tím náklady firem a domácností až po opětovné problémy Řecka, které bude potřebovat třetí bailout balíček, jež zřejmě nebude nikdy splacen zpátky. A nesmíme zapomenout zcela nečekané, ale opětovné sucha na středozápadě USA, podobně jako minulý rok – tento rok je naštěstí kukuřice již opylovaná, ale zase hrozí obrovské škody pro úrodu sóji, jejíž cena na burze explodovala strmě vzhůru. V předchozích příspěvcích jsme si něco řekli o indexu volatility VIX, který v podstatě měří  úroveň obav tržních účastníků a který se pohybuje inverzně k pohybu akciového trhu. Prohlédněme si tedy, jaký je poslední vývoj VIXu:

Z amerických akciových ETF odteklo 16,1 mld. USD

Obavy investorů z důvodu nadcházejícíh událostí způsobly v srpnu, podle největšího poskytovatele US ETF firmy BlackRock, odliv z amerických ETF akcií. Jedná se o největší hodnotu od ledna 2010. 13 mld. USD pak odplynulo jen ze samotné SPY, což je akcie snažící se kopírovat index S&P 500. A nejen akciové, ale i dluhopisové ETF zaznamenaly stažení kolem 7 mld. USD, hlavně kvůli onomu možnému tapering Fedu.

Investoři jistě mohli využít ETF na komodity jako na ropu, apod., nicméně, jak jsme již dříve psali mnoho ETF z důvodu contanga a volatility & leverage reset decay nemá v podstatě s podkladovým aktivem, které se snaží kopírovat nic moc společného a je nutné spíše využít přesný podkladový nebo futures kontrakt.

18. září oznámí  americká centrální banka “taper or not taper”

V podstatě se jedná o událost o které se již dlouho diskutuje a která tak změnila trhy v posledních měsících. Tomuto kritickému datu bude ještě jako předskokan sloužit statistika o zaměstnanosti za srpen 6. září, jež může zásadně ovlivnit rozhodnutí 18.-tého o omezení či odsunutí nakupování vládních a hypotečních dluhopisů Fedem ve výši 85 mld. měsíčně.  Zde je namístě poznamenat, že ačkoli se média snaží prezentovat americký trh rezidenčních nemovitostí jako probouzející se a snad i jdoucí zpět, tam kde byl v r. 2006, pak realita je, že jde o nákupy investory v hotovosti a převážně v silně prodaných trzích na Floridě, Kalofornii a Nevadě.  Tyto nvestorké nákupy se mohou rychle otočit v prodeje. V průměru se jedná o pověstné “L-shaped recovery”. Klasický generický růst nákupy domácností na hypotéky k dlouhodobému využívání je velmi anemický, jelikož mnoho domácností na to nemá, aby si hypotéku vůbec mohla dovolit. Z tohoto důvodu si Fed nemůže, podle mého názoru, moc přát omezit minimálně nakupování hypotečních papírů, které momentálně činí nějakých 40 mld. USD měsíčně a činí z něho největšího buy and hold investora na hypotečním trhu.

Rozpočet musí být schválen do konce září a zvýšen dluhový strop v říjnu

Fiskální rok 2014 začíná v říjnu a tak musí zákonodárci najít řešení k dohodě o novém rozpočtu. Pakliže nedojde, horzí tzv. government shutdown, tj. omezení na financování pouze nezbytných vládních výdajů a zamrznutí moha vládních funkcí a úředníků. Podle posledních údajů se snaží někteří představitelé republikánské strany odsunout jednání do listopadu. S tím souvisí problematika dluhového stropu, který byl oficiálně dosažen na hodnotě 16,7 biliónů USD v květnu. Od té doby provedlo ministerstvo financí zvláštní opatření, mj. týkající se penzijních plánů státních úředníků, které poskytlo k provozu systému dodatečné fondy. Nicméně podle ministra Jacka Lewa tyto prostředky dojdou do poloviny října a pak musí dojít k zvýšení dluhového stropu. Je pravděpodobé, že se politici poučili z podobné nepříjemné situace plynoucí z politických her z léta 2011 a vše proběhne hladce, ale jeden nikdy neví.

Co bude s emerging ekonomikami?

Již nyní dochází k odlivu kapitálu a znehodnocování měn emerging ekonomik jako Indie, Brazílie, apod. Otázkou je, co nastane, dojde-li skutečně k onomu tapering Fedem viz. výše? Při omezení nákupu amerických vládních dluhopisů může dojít k dalšímu poklesu jejich ceny a růstu výnosů do splatnosti, což bude relativně více lákat investory do USD než do měn emerging zemí a následně tyto budou dále oslabovat. Aby se předešlo k devalvaci těchto měn a místním inflačním tlakům, tak se emerging ekonomiky budou naopak zbavovat více USD a intervenovat nákupy měn domácích. Viz. minule zmíněný 60 mld. USD program Brazílie. Problémem je, že při této intervenci se budou muset zbavovat amerických vládních papírů, do kterých je mnoho z těchto zemí významně zainvestováno. A teď je otázka, kdo bude tedy financovat dluh USA, když ne tyto emerging ekonomiky nebo Fed? Japonsko a EU? Možná. Co se pak stane s eurem? Buď tedy k omezení QE nedojde, nebo velmi malé míře. Nebo dojde a možná zaznamenáme silnější prodeje eura, jenu, libry, apod. Tak uvidíme.

Technicky se nachází support u populárního aktivního kontraktu na mini S&P 500 na burze v Chicagu na hodnotě 1628,25 a dále pak na 1619,50, naopak rezistence jsou na 1645,25 a dále na 1653,50. Oscilátory ukazují na přeprodaný trh, který však bude vyžadovat zřejmě výraznou fundamentální podporu k obratu. Podívejme se závěrem na graf zmíněného kontraktu (Globex systém  burzy CME Group, kontinuální kontrakt, týdenní data) společně s kontraktem na německý DAX na burze Eurex ve Frankfurtu (týdenní data) a jejich poměrový spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Je realitní trh v USA skutečně v růstu?

Sobota, Srpen 3rd, 2013

V souvislosti s nedávnými úvahami o omezování nákupu dluhopisů americkou centrální bankou, mezi které patří i obligace kryté hypotékami ať již v září nebo prosinci nebo možná raději mnohem později, je zajímavé sledovat trh, který celou finanční krizi spustil. To znamená realitní trh, lépe řečeno deregulace na trhu rezidenčních nemovitostí, ke které nemělo nikdy dojít v první řadě a její spuštění vytváření mezibankovních produktů na n-tou, kde nikdo neznal v závěrečné fázi jejich přesnou hodnotu. Velice zajímavý je index Dow Jones US Real Estate index, který historicky velice vysoce koreluje s akciovým indexem a v této periodě po ohlášení Fedu možného „tapering“ se zdá začal spíše korelovat s vývojem propadající ceny vládních dluhopisů. Nicméně, a to je podstatené, tento Real Estate Index se vztahuje z naprosto velké většiny na investiční firmy v oblasti komerčních nemovitostí ne rezidenčních. To znamená firmy jako Simon Property Group nebo Public Storage (REITS – real estate investment trusts), které investují a pronajímají nákupní centra, haly, skladovací prostory, apod. Trh komerčních nemovitostí netrpěl a netrpí převisem nabídky, která byla uměle vytvořena na trhu rezidenčních nemovitostí v USA za poslední více jak dekádu. A tudíž dal by se očekávat spíše větší propad u indexu rezidenčních realit. Vzpomínám si někde v r. 2005 jsem měl rozhovor s dívkou z Evropy, která zde v Chicagu byla na au-pair hlídání dětí a na krátkodobé vízum, která si pořizovala hypotéku na na nemovitost v hodnotě kolem 200-300 tis. USD a bez jakéhokokliv požadavku na složení zálohy. Tak už toto jsou v jistém smyslu známky, že něco bylo špatně, což nemusí skončit dobře. Mimochodem, jen tak pro zajímavost i po těchto rozum nechávajícíh stát excesech, je dobré se podívat, jak se vyvíjí obvyklá investice do rezidenční nemovistosti v USA očištěná o inflaci a zda se opravdu jedná o onen pověstný „americký sen“? V porovnání s investicemi např. do hedžových fondů, které historicky mají tendenci výrazně inflaci překonávat dlouhodobě, naopak u investice do bydlení nemusí k žádnému splnění snu dojít. Vývoj investice do rezidenční nemovitosti obecně v nominálních a hlavně inflačně očištěných reálných procentech (viz. ona zelená křivka dole) vyjadřuje následující obrázek (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Avšak, co můžeme slýchat z médií? Že trh rezidenčních nemovitostí je na růstové trajektorii zpět ke svým „fundamentálně neopodstatněným“ výšinám? Tak jako ekonom se musím přiznat, že mi toto příliš neladí a nejen, že bych situaci přirovnal k technologické bublině u indexu Nasdaq 100, kde ani po více jak 13 letech se jeho hodnota nevrátila na hodnoty z r. 2000 (je stále cca 35% pod max. v tuto chvíli), ale rovněž trh nemovistostí se vyznačuje tím co v ekonomii nazýváme „L-shaped recovery“, tzn. trh nemá tendeci jít rychle zpět, ale po mnohá léta se muže držet v bezrůstové fázi, viz. onen tvar písmene L. Podívejme se tedy na jiný index a to Case-Shiller US National Home Price index, který se narozdíl od toho Dow Jones vztahuje k rezidenčním nemovitostem:

Nepřipomíná písmeno L oproti tomu co šíří některá média? Nicméně, je nutno podotknout, že Case-Shiller index u posledního údaje za květen 2013 pro ceny rezidenčních domů ve 20 městech vzrostl meziročně o 12,17%. Avšak, co za tímto „růstem“ stojí a je udržitelný v současné době? Je nutné si uvědomit, že hlavními tahouny ceny nejsou v tuto chvíli přirozeným způsobem rodiny, které chtějí v těchto bydlet dlouhodobě – už jsme v minulosti psali, že jejich kreditní situace jim to mnohdy nedovoluje – ale investoři převáženě instituce, které v posledních letech „napumpovali“ do těchto nemovitostí 10 mld. USD, za účelem nákupu a poskytování nájmů a možného dalšího prodeje v dohledné době. Např. významná investiční společnost na Wall Streetu Blackstone Group samotná investovala 5 mld. USD na nákup 31 tis. domů na americkém trhu a je tak jako „osoba“ největší nákupčí! A tak jsou to opět oni investoři ve hře, tentokrát s trochu jiným přístupem než v před r. 2008, kdy se jednalo o excesní nákupy, za účelem krátkodobé koupě a rychlého prodeje v roustoucím trhu (tzv. flipping), který následně následně zkolaboval (nejlépe, pokud možno zaplatit co nejméně na dani z nemovitosti, která např. zde v Chicagu činí i 7 tis. USD ročně u „low-end“ 100-200 tis. nemovitosti, to nazahrnujíc poplatky za odvoz odpadu, atd., pojištění, apod.). Jiný přístup, ale přece jenom se nejedná o přirozenou poptávku rodin k dlouhodobějšímu využívání nemovitosti. Tyto současné nákupy investory jsou převážně nákup v plné hotovosti, tj. ne hypotéka. Avšak, jedná se o to, že  tito investoři chtějí v určité fázi, stejně jako před r. 2008 tuto prodat a zdá se, že jsme se dostali do fáze, kdy po oznámení Fedem o možném omezování nákupu dluhopisů a tudíž pravděpodobně i hypotečních papírů se šance na to, že tyto nemovitosti od nich budou oněmi přirozenými kupujícími (rodinami s cílem dlouhodobě bydlet) odkoupeny snižuje. Jednak se těmito investorkými nákupy zvýšila cena a jednak se hypoteční úroky po ohlášení Fedu o možném „tapering“ zvýšili oproti květnu o více jak 1 procentní bod u 30-ti leté fixní. A tak v červnu již podíl investorů na prodejích domů činil pouhých 15%, tj. nejnižší podíl od r. 2008 a čtvtý měsíc pokles podílu investorů. Zdá se, že se těmto investorům (smart money) už nějakou dobu mohou zdát ceny příliš fundamentálně vysoko v tuto chvíli. Možná i proto, že v historii obvyklý podíl kupujících rezidenční nemovitost poprvé (obvykle mladí lidé) nemají zájem po zažité katastrofě svých rodičů na nákupech a vidí spíše „americký sen“ v investici do firmy, vzdělání či do aktiva, které dlouhodobě skutečně dokáže překonat inflaci. Podíl těchto „prvotních nákupčích“ činil v červnu 29%, což je zatraceně málo oproti historickým 40-45%.

Možným pozitivem je, že výprodej dluhopisů po ohlášení centrální banky se dostal na hodnotu, kdy zvýšený výnos do splatnosti u dlouhodobějších vládních papírů (10-ti, 30-ti leté) implikuje velmi strmou časovou výnosovou křivku (mějme na paměti, že krátkodobé sazby jsou v podstatě 0). Historicky má pak tendenci 10-ti letý papír po výprodeji 100 bázických bodů zůstat na měsíce dopředu stabilní. To znamená, že by nemuselo hrozit bezprostřední zvyšování hypotečních sazeb, které jsou na tyto vládní instrumenty vázány. Tak uvidíme, zda se skutečně trh rezidenčních nemovitostí vzchopí, tentokrát už přirozenou cestou a nebo se podíl vlastnictví rezidenčních domů v USA, který činí kolem 60% bude spíše přibližovat podílu kolem 40% obvyklému např. v Německu či Francii, atd.

Páteční statistika o tvorbě pracovních míst (non-farm payrolls) vyšla pod očekávání, což posunulo cenu vládních dluhopisů nahoru (snížilo výnos do splatnosti). Technicky je support u nejbližšího kontraktu na 10-ti leté americké vládní dluhopisy na 124-27,5 a rezistence na 126-28.

Závěrem se pojďme podívat na poslední vývoje cen amerických vládních dluhopisů (30-ti a 10-ti leté kontinuální kontrakty) na burze v Chicagu (Globex systém CME Group) a jejich komoditní spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Co nám říkají firemní zisky o světové ekonomice?

Sobota, Červenec 27th, 2013

Poslední dny žije trh v USA reportováním zisků firem za druhý kvartál a jedná se dozajista o zajímavý faktor, který mnohé vypovídá a vývoji ekonomiky ve světě. V dnešní globální ekonomice relativě dost firem operuje za hranicemi svých zemí a pravidlem je pak spíše také to, že mnohdy většina příjmů a zisků na konsolidovaných výkazech společností je také v zahraničí generována.

Proto, jakékoliv „zakopnutí“ ve světě má na hospodářské výsledky těchto multinacionálních společností značný vliv. Už jsme na serveru psali, že růst „emerging“ ekonomik se v poslední době velmi zpomaluje, resp. bloku BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a i když se rýsují jisté alternativy jako země MIST (Mexiko, Indonésie, Jižní Korea a Turecko, podle některých zdrojů i třeba Bangladéž či Nigérie) tak přece jenom tento blok nedosahuje rozměru a takového potenciálu na jaký jsme byli zvyklí a očekávali jsme dále od BRIC. Podívejme se na grafické vyjádření podílu „emerging“ ekonomik na celkovém světovém HDP a také procentní změnu meziročního produktu jak u těchto zemí tak zemí BRIC a dále G7 a Spojených států:

 

Na obrázku vidíme, že podíl „emerging“ ekonomik na celkovém světovém HDP je zhruba poloviční a tak je nesmírně důležité, aby tyto země prosperovaly, ale otázka je, jestli se toto nyní děje a zda se neblíží s jejich neutěšeným vývojem do budoucna další finanční Armageddon? A když nastane, co se stane s aktivy nediverifikovaných či špatně diverzifikovaných investorů? V Číně existuje značný problém s dluhem a reportované výsledky ekonomických statistik jsou rovněž místy diskutabilní. V r. 2007 Čína rostla 14,2%, Indie 10,1%, Rusko 8,5% a Brazílie 6,1%. Mezinárodní měnový fond (IMF) odhaduje pro r. 2013 růsty Číny: 7,8%, Indie: 5,6%, Ruska a Brazílie: 2,5%. A to je zatraceně málo na rozvíjející se země a jejich podíl na světovém HDP se tak může výrazně zredukovat. Jak se to projevuje tedy v oněch firemních ziscích?

Jako příklad zisky společnosti UPS, která se zabývá distribucí zásilek a je chápána ja určitý „indikátor ekonomické aktivity“, zklamaly zvláště z důvodu snížení příjmů v Asii, kde se snaží nalézt levnější alternativy přepravy. Rovněž společnost General Motors, která má v Asii výrazný podíl zdůvodnila 24% pokles zisků ve II. kvartále kvůli redukci odbytu na místním trhu a v Austrálii. Někdo by mohl namítnout, že se jedná o politiku japonské centrální banky a značné znehodnocení jenu, které přispívá k substituci produkce GM levnějšími auty ze země vycházejícího slunce. Na první pohled by se mohlo zdát,  jelikož např. japonský Nissan naopak zaznamenal růst zisku o 14%. Nikoliv však díky Číně, kde se nedařilo, ale díky 20%-nímu nárůstu prodejů v USA. S podobnými problémy snížení poptávky ze zemí BRIC se setkávají i evropské firmy jako BASF, Siemens či ABB.

A tak se v tuto chvíli zdá, že hlavní otěže světového ekonomického růstu budou muset převzít Evropa a USA. V souvislosti s Evropou je zajímavá statistika červencového Indexu nákupních manažerů (PMI) pro EMU, která se dostala poprvé od ledna 2012 nad hodnotu 50, která odděluje expanzi v průmyslu od kontrakce. Německý Ifo index měřící sentiment v průmyslu navíc potřetí v řadě červenci vzrostl na 106,2  a komponenta očekávání v indexu je nad dlouhodobějším trendem. Ale na druhé straně, report IMF ze  čtvrtka, kde fond kárá Evropu za pokračování kolapsu bankovních půjček převážně menším firmám, stále rostoucí nezaměstnanost a bezprostředně hrozící stagnaci v EU, nevěští nic dobrého. Podle představitele IMF zodpovědného za Evropu Mahamooda Pradhana je dokonce situace v EU relativně horší než minulý rok převážně z důvodu neimplementace klíčových reforem, což bude mít za následek ono táhnoucí se období „bez růstu“ a jeho divergenci  mezi různými členskými zeměmi/ regiony unie. V r. 2013 očekává fond růst HDP v EU kolem 0 a v r. 2014 pak 0,9%.

Tak uvidíme, zda se růst podaří nastartovat a kdo se oněch pomyslných otěží ujme. Zisky firem multinacionálních společností na tom závisí. Technicky se pak akciový index, podle populárního e-mini kontraktu S&P 500 na burze v Chicagu, jeví jako krátkodobě překoupený s rezistencemi na 1691,25 a 1696,25 a samozřejmě psychologickou hodnotou 1700. Supporty jsou pak na 1676,50 a dále 1666,75.

Závěrem se pojďme podívat na kontinuální kontrakty na e-mini S&P, e-mini Nasdaq 100 a e-mini MidCap  za zhruba poslední rok (Globex systém burzy CME Group). Klikněte na graf pro zvětšení:

To je náhodička

Čtvrtek, Červenec 18th, 2013

Podle statistik zveřejněných minulý pátek se státní dluh spojených států již téměř dva měsíce (přesněji od 17. května letošního roku) nepohnul ani o dolar. Konkrétně je na hodnotě 16,699,396,000,000.00 USD.

Čím je tato hodnota zajímavá? Tím, že se nachází pouhých zhruba 25 miliónů dolarů pod zákonem schváleným limitem zadlužení Spojených států.

Přitom v tomto období americké ministerstvo financí vydávalo nové dluhopisy a pokladniční poukázky v částce převyšující objem dluhopisů a pokladničních poukázek splacených.  Rozdíl v tomto období činil přibližně 50 miliard dolarů.

Hold, ne každý si může dovolit účtovat jako vláda Spojených států. Jí se stačí se odvolat na mimořádná opatření…

Zářijová bitva v Kongresu Spojených států o posunutí limitu zadlužení země se blíží.

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Oracle: Pád Asie

Čtvrtek, Červen 13th, 2013

Toto je další červnový článek soutěže čtenářů v roce 2013.

 

Časť veľkých ázijských ekonomík padá, resp. dostáva sa do červených čísiel. Japonský Index (Nikkei)  padá často aj o 2,5% a Čínsky výrobný sektor je v kontrakcií lebo PMI je okolo 49,2-49,6 bodov[1](len tak na margo aj rôzne futures padajú ako kameň), znie to hrozne a určite to povedie ku kolapsu nejakej ekonomiky, ale netreba robiť paniku, pretože dôvody týchto červených čísiel sú rôzne.

Japonsko je v červených číslach preto, lebo investori si uvedomili, že potom čo Abe a jeho kumpáni spustili tlačiarenské lisy na plný výkon uvedomili si, že japonská ekonomika z cca 20 ročnej recesie nevyjde, takže peniaze odchádzajú do zlata (čo je ešte stále tlačené dole) a do USA (čo je len dočasná záchrana), preto aby Nikkei nepadal ako kameň BoJ kupuje akcie japonských firiem (v podstate robí to isté čo robí FED). Robiť to do nekonečna nemôže, lebo Yen nie je rezervná mena, a ani nebude dlho robiť (v podstate ani FED, ale jeho obmedzenia sú úplne inde), proste celé to skrachuje.

Kontrakcia výroby v Číne, je dôsledkom 2 vecí: 1) rast nezamestnanosti a pokles spotreby v USA a v zbytku sveta; 2) nedostatočne vyvinutá vnútorná spotreba Číny. O 1. dôvode neskôr, o 2. teraz, Čína si pomerne neskoro si uvedomila (asi v roku 2008), že treba vybudovať aj vnútorný trh, lebo keď „Západ“ skrachuje aj ju to strhne so sebou, aj preto založili aj BRICS (stabilné odbytište a surovinová základňa). Zaujímavé je, že nepočujeme podobné správy o Indií(napriek tomu že je tam kde bola Čína pred asi 15 rokmi), možno preto lebo paralelne s exportom rozvíja aj vnútorný trh už nejaký ten čas.

Teraz rozoberme 1. dôvod kontrakcie výrobného sektoru, USA sa de-industrializuje(podľa všetkého Obama nechá schváliť dohodu, ktorá de-industrializuje USA ešte viac[2]) , ľudia nemajú prácu a domácnosti skresávajú svoje výdavky dole ako môžu, dôvodom je ako Celente povedal, že nielen vyviezli pracovné miesta, ale aj „mozgy“. Niektoré osoby z elít považujú všetkých bez práce za lenivcov ktorí nechcú pracovať, LEN zabúdajú dodávať nechcú pracovať zadarmo (zadarmo ani kura nehrabe).

Ďalšia nepríjemná vec je, krajiny EU majú rastúcu nezamestnanosť (v čase písania tohto článku 4.6.2013, Francúzsko plánuje uverejňovať svoje čísla 6.6.2013 pritom to odložil niekoľkokrát), pričom už teraz je rekordne vysoká [3]. Musím pripomenúť, že  v Španielsku je cca 30-35%, banky insolventné, tak to skončiť to dobre pre EU to nemôže. Insolventnosť španielskych bánk zhoršuje aj krach európskych nadnárodných medzi-bankových pôžičiek[4], keď skrachuje jedna španielska banka bude to mať za následok, že skrachovaný akciový trh bude náš najmenší problém.

Na záver chcem položiť otázku, ktorá z týchto ekonomík skolabuje skôr, ekonomika EU alebo Japonska? Lebo USA skrachuje naposledy, kvôli dvom dôvodom: 1)nepodložený sentiment,  2)USA robí všetko aby potopil každého, a 3) vyvolá vojny (ako teraz o top pokúša v Sýrií a na Kórejskom polostrove). Centrálne mocnosti zoskupenia BRICS, vyjdú z tejto situácie menšími šrámami, lebo oni sa už poistili, alebo poisťujú sa na túto eventualitu.

 

Oracle

 

Odkazy:

[1] http://investmentwatchblog.com/asia-in-the-red-nikkei-drop-continues-down-2-5-350-points-european-futures-crashing/

[2] http://investmentwatchblog.com/obamas-ultra-secret-treaty-which-will-push-the-deindustrialization-of-america-into-overdrive/

[3] http://investmentwatchblog.com/brutal-emerging-markets-falling-like-dominoes-record-high-eurozone-unemployment-again-and-nikkei-futures-taking-a-hit-in-after-hours-trading/

[4] http://investmentwatchblog.com/bank-for-international-settlements-bis-records-startling-collapse-of-eurozone-interbank-loans-and-warns-of-stock-market-crash/

 

 

 

TOP 5 letošní vybrané články


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Články týdne – 7. června

Pátek, Červen 7th, 2013

Situace v Turecku není díky povodním u nás zrovna v centru zájmu médií. Zájemcům o tamní dění tak doporučuji tento článek z dílny Der Spiegel.

Našel jsem seznam nejvíce shortovaných akcií dnešních dní. Jak se zachovat? Můžete se přidat a otevřít short pozice nebo koupit put opce, nebo vsadit na short squeeze (čím více shortů, tím silnější) a jít long. Každý dle jeho citu. na tomto seznamu se nachází např. DO, CHK nebo třeba FSLR.

Naopak, pokud vás zajímají dividendové akcie, tady máte přehled akcií, které v květnu zvýšily dividendy.

Podle šéfky MMF snižují USA své výdaje příliš rychle. K podobnému závěru dospěla i naše vláda. Tak jsem zvědav, k čemu to povede.

Čína si investicemi do australských dolů zajišťuje přístup ke kovům.

V Evropě se snižuje objem mezibankovních půjček.

Mizí práce? Odkaz na tento článek v češtině, je v jedné z diskusí. Mně se líbil a zaslouží si být uveden zde.

 

 

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu