Články s tagem ‘USA’

Volatilita se zvýšila, jak dále?

Sobota, Říjen 11th, 2014

Poslední dny jsou dozajisté trochu změnou oproti tomu, co jsme mohli na akciových a dalších trzích sledovat během posledních tří let. Co více, před současnou turbulencí se více jak 60 dní index S&P 500 pohyboval méně jak 1% intradenního rozpětí, což je nejdéle od roku 1995. I přes současný propad, index v tomto roce je v plusu při reinvestovaných dividendách kolem 5%, 18% během posledních měsíců, 20% v průměru ročně během posledních 3 let. To nění vůbec špatné a v relaci s delší historií jistě značně  nadprůměrné. Otázkou, zda se současný pokles otočí a bude rostoucí trend posledních let dále pokračovat? Doposud nic nenasvědčuje, že by skutečně nemohlo. Je třeba však být na pozoru, při snižování odhadu růstu světového produktu, jako to učinil tento týden Mezinárodní měnový fond pro rok 2015 z 4% na 3,85%. Nic nového pod sluncem ve smyslu, že odhad pro 2015 je MMF snižován postupně od září 2011, co je však zajímavé je, že v dubnu tohoto roku byla predikce 3,88%, pak v čevenci 4% a nyní zpět níže? U Číny, pro zajímavost, byl odhad růstu pro rok 2015 v roce 2011 9,5%, dnes to je 7,1%. Jak uvedl odkaz v Článcích týdne Jan Dvořák, tak MMF vidí rizika v eurozóně a Japonsku, o čemž jsme ostatně rovněž několikrát na serveru psali ať již v rámci predikce oslabování eura a jenu vůči americkému dolaru nebo zamyšlení, zda nastolí Evropa periodu ztracené dekády, podobně jako Japonsko, které se s problémy potýká de facto do dneška. Pohlédněme na vývoj japonského akciového indexu Nikkei 225 do dneška od počátku 80. let, kdy od 90. let následně nastaly problémy s deflací po předchozím závratném růstu, a podobně. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Volatilita amerického akciového trhu měřená indexem VIX chicagské burzy CBOE dosáhla za poslední dy výraznějších nárůstů. Nicméně, stále mírně pod 20-ti letým průměrem, který má hodnotu 20,8. Co stojí za zmínku je, že při pohledu na VIX, který měří implicitní volatilitu s ohledem na 1 měsíc dopředu a další index volatility chicagské burzy VXV, který měří na 3 měsíce dopředu, je nyní VIX na vyšší hodnotě než VXV. Obvykle se platí více za pojištění proti nejistotě pro periodu více do budoucna. Od roku 2012 byla taková situace vždy dobrým signálem k nákupu. V delší periodě, například od 2007-2011 to byl podobný stav naopak náznakem příchozího medvědího trendu. Tak či onak, podívejme se na hodnoty průměrů a mediánů hodnot VIX indexu v jedotlivých časových intervalech posledních let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pro zvýšení paniky ve větším rozsahu se v profesionální branži považuje hodnota VIX pak kolem 30, kdy mnoho asset manažerů začíná být více nervozní. Avšak, jak jsem zmínil minule, ve světle vývoje do budoucna je dobré být připraven ve smyslu diverzifikovaného portfolia mixu. Přeneseně řečeno, je dobré tančit jen dokud hudba hraje, v investiční praxi však u některých investorů se stále tančí, i když už hudba dávno dohrála. Co se týče pohybů na trhu posledních dní (které mimo jiné z mé praxe velmi svědčí krátkodobějšímu long-short tradingu při daném růstu volatility, například ve formě AOS), pak je nutno se ptát: Nastolujeme periodu nového normálu?

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na index volatity na místní chicagské burze CBOE v tomto roce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Proč americké vývozy plynu raději postupně než skokově?

Sobota, Říjen 4th, 2014

Dění na trzích je v poslední době charakterizováno zvýšenými pohyby cen aktiv a toto bude pravděpodobně charakteristické i do budoucna, jakmile se bude blížit zvyšování sazeb Fedem a v období poté. Doposud se stále čeká na výraznější výprodej dluhopisů na kratším konci výnosové křivky spojený s jejím splošťováním v rámci fenoménu tak zvané “dluhopisové hádanky” podobné té za období Alana Greenspana v letech 2004-2005. Slabší vývoj světové ekonomiky dozajisté způsobuje s příchodem podobných kroků ne jen jisté oslabování akciových trhů, ale také hlavních měn oproti americkému dolaru na který jsme upozorňovali v rámci eura nebo japonského jenu, ale také a hlavně pak měn emerging ekonomik jako indonésijská rupie, jihoafrický rand. Plus navíc další geopolitické faktory jako přídatek u ruského rublu a ekonomicko politické situace u brazislkého realu. U posledně jmenovaného pak samozřejmě v souvislosti s prezidentskými volbami tento víkend. O vývoji v Brazílii jsme několikrát psali nebo naposledy také kolegové zde.

Toto posilování amerického dolaru je dozajisté určitým problémem jako brzda nebo možný obrat doposud se zlepšujících ukazatelů zahraničního obchodu a vnější rovnováhy USA v posledních letech. A tak se nabízí jisté řešení v rámci vývozu velmi žádané a doposud relativně velmi levné komodity amerického zemního plynu. I za předpokladu pokračování trendu apreciace dolaru by dozajista rozsah vývozu netrpěl zvyšováním cenové elasticity poptávky jako to bývá u jiných komodit zvykem. Nicméně, i když se tempo příprav zvyšuje, tak ne tak rychle. Proč?

Zde je nutno vyjít z praxe Austrálie, která se pustila s větším nasazením do exportů LNG po uzavření téměř všech nukleárních reaktorů v Japonsku v roce 2011. Pozitivem je, že je na cestě překonat Katar, jakožto největší vývozce LNG při růstu exportní kapacity z 22 miliónů tun za rok na 80 miliónů tun za rok a více. To dozajisté znamená růst sektoru, zaměstnanosti v něm a komplementární infrastruktuře a v neposlední řadě příspěvek k lepší bilanci zahraničního obchodu. Negativem, z plošnějšího hlediska pak to, že se cena zemního plynu na domácím trhu postupně ztrojnásobila a tento rok mohou například obyvatelé regionu Nového Walesu obdarování zvýšenou hodnotou uvedenou na složence či faktuře v rozsahu 200 USD.

Tak jak postupně roste spotřena plynu relativně k například uhlí v USA v energetice a take využití v petrochemickém průmyslu, tak doposud existuje diskuse o tempu tohoto růstu v poměru k zvyšování produkční kapacity plynu do budoucna. Navíc, psychologicky k dané věci nepřispěl ani vliv “polární zimy” na počátku tohoto roku, který posunul cenu komodity raketově vzhůru na jistou časovou periodu. Nicméně, americká produkční kapacita v poměru s Austrálii je dozajista mnohonásobně vyšší. Také, zatímco existuje odhad, že do konce dekády bude Austrálie vyvýžet 3-krát více plynu než spotřebuje, tak v případě zvýšeného vývozu LNG Spojenými státy by se jednalo o nějakých 10% domácí spotřeby. A tak i když určitě obavy jsou namístě, zejména s ohledem na možné výrazné pohyby jako ten na počátku roku z důvodu krátkodobého šoku ve stavu zásob, tak dlouhodoběji by se výše zmíněný australský fenomém nemusel v úplně podobném rozsahu projevit.

Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 129 541  kontraktů zemního plynu, změna za čtyři týdny o 15 060 kontraktů méně na short.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného listopadového 2014 a březnového 2015 a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Postupné směřování od uhlí k plynu a solární energii

Sobota, Září 20th, 2014

Podíl uhlí na globální energetické spotřebě v roce 2013 dosáhl podle výroční zprávy energetické společnosti BP Statistical Review of World Energy 30,1%, to znamená nejvíce od roku 1970.  Pohledem na jednotlivé regiony však zjistíme, že se jedná o nárůsty produkce a spořeby jen v Asii u emerging ekonomik, které se snaží pokrýt rostoucí spotřebu levnými a nekvalitními zdroji. Pohlédněme graficky na tento fenomén posledních let, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Jaká je však situace v západním světě?  Zde v USA je směřování opačné. V roce 2006 byl podíl břidlicového plynu na celkové jeho produkci 5%. Dnes je to kolem 40%. Podle americké vládní agentury Energy Information Administration (EIA) má růst produkce plynu mezi léty 2012-2040 ročně tempem 1,6% na 38,37 triliónů Britských termálních jednotek. Největší podíl nárůstu poptávky po této komoditě bude ze sektoru výroby elektrické energie, jejíž kapacita se má zvýšit na 320 gigawattů z dnešních zhruba 190. V rámci sektoru uhlí bylo tento týden zajímavé vydání reportu vládním úřadem Government Accountability Office EPA Regulations and Electricity, který předpokládá omezení dalších 13% zdrojů elektrické energie pocházejícíh z uhlí do roku 2025. Co víc, za téměř žádné pozornosti médií, americké ministerstvo energetiky schválilo další dva exportní terminály pro vývozy LNG na nyní celkem tři. Je americká veřejnost v tuto chvíli nakloněna plně exportům zemního plynu do zahraničí? Stále ne plně, což například ukazuje průzkum University of Texas z roku 2013, kde bylo 39% respondetů proti a 28% pro. I přes určitý nesouhlas environmentálních skupin je však směřování jasné a intenzita se začíná zvyšovat.

Například podle fiananční skupiny Lazard to pak je také solární energie, která je již téměř cenově srovnatelná s tou ze zemního plynu. V některých výhodnějších regionech unie pak už i v rozmezí 61-87 za 1 MWh. Od roku 2009 náklady na rozsáhlejší produkci klesly až o 80%. U rezidenčních střešních panelů jsou však náklady stále vyšší od 180 USD za MWh, avšak dány z velké části výdaji za instalaci a údržbu. Sám Warren Buffett investoval do obnovitelných zdrojů energie 15 miliard USD v poslední době, nicméně co se týče větrné energie bylo podle jeho vyjádření převážně z důvodu daňového kreditu.

Bude tedy směřování podobné i v rychle rostoucí Asii? Podle zprávy Greenpeace, že spotřeba uhlí v první polovině tohoto roku skutečně poklesla. Navíc importy komodity v srpnu v rozsahu 18,86 miliónů tun, což je nejnižší hodnota od září 2012. Meziročně pak mohou být o 8% nižší oproti minulému roku. Je to samozřejmě do jisté míry dáno ochlazováním růstu této největší emerging ekonomiky, která tento rok bojuje s udržrním plánovaného růstu HDP 7,5% v porovnání s 7,7% v roce 2013. Nicméně, na počátku tohoto roku vyhlásila rovněž boj proti zvýšenému znečišťování ovzduší, kdy v minulém roce 74 čínkých měst zaznamenalo hodnoty polutantů nad hranicí považovanou Světovou zdravotnickou organizací za bezpečnou. Vláda má v plánu výdaje v rozsahu 275 miliard USD během tří let což povede jistě k směřování k jiným zrojům a zavírání určitého počtu uhelných elektráren. Minimálně pak zákaz dovozu uhlí s vysokým obsahem síry,  jak potvruje návrh připravovaného zákona z počátku září. Současný vládní plán předpokládá se spotřebou 4,1 miliard tun do roku 2015 z dnešních 3,7 miliady tun, ale v dalším plánu 2015-2020 má pak za cíl tento strop 4,1 miliardy tun udržet, případně přistoupit k jeho graduálnímu poklesu. To zcela jistě povede k směřování energetického mixu, tak jak se profiluje postupně v západním světě.

Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 147 280  kontraktů zemního plynu na chicagské burze, změna za čtyři týdny o 2 679 kontraktů více na short.

Cena amerického zemního plynu se na burze CME Group (divize NYMEX) v poslední  době pohybuje v horní hranici pásma 3-4 USD za miliń britských termálních jendotek a je ovlivňována krátkodobými stavy zásob a předpovědmi map počasí. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného říjnového 2014 a 2015 kontraktů a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Ekonomické bloky – vybrané ukazatele

Středa, Září 17th, 2014

O největších ekonomikách na světě či ekonomických blocích se mluví dost často. Do tohoto články jsem vybral základní ekonomické ukazatele největších ekonomik či „bloků“. Nepracuji se skupinami zemí, proto tam třeba není BRICS apod.

Zaměřím se na Spojené státy, Japonsko, Evropskou unii a Čínu. Údaje o HDP a HDP na obyvatele asi nikoho moc nepřekvapí.

HDP podle parity kupní síly – je zde evidentní „silná trojka“

  1. 1.Evropská unie: 15,4 bil USD
  2. 2. Spojené státy: 15,0 bil USD
  3. 3. Čína: 11,3 bil USD
  4. 4. Japonsko: 4,4 bil USD (mimochodem – Indie je na podobné úrovni)

 

HDP podle parity kupní síly na obyvatele – zde se Čína propadá. Ano, je to dáno počtem obyvatel – Spojené státy jich mají 313 miliónů, EU 500 miliónů, Japonsko 127 miliónů ale Čína 1,34 miliardy.

  1. 1. Spojené státy: 48 100 USD
  2. 2. Japonsko: 34 300 USD
  3. 3. Evropská unie: 34 000 USD
  4. 4. Čína: 8 400 USD

 

Jako zajímavější se mi jeví údaje o zahraničním obchodu, státních rozpočtech nebo struktuře HDP, respektive podílu investic na HDP

Zahraniční obchod – údaje jsou v pořadí export, import, saldo zahraničního obchodu, Musím přiznat, že mě deficit zahraničního obchodu EU docela překvapil (i když velký objem dovozu je ropa a plyn). Japonsko také přišlo o své dlouhodobé přebytky zahraničního obchodu a je rádo za „kladnou nulu“

  1. 1. Čína: 1,9 bil USD, 1,75 bil USD, +0,15 bil USD
  2. 2. Evropská unie: 1,8 bil USD, 2,0 bil USD, -0,2 bil USD
  3. 3. Spojené státy: 1,5 bil USD, 2,3 bil USD, -0,8 bil USD
  4. 4. Japonsko: 800 mld. USD, 795 mld. USD, +5 mld. USD

 

Jak moc do ekonomiky zasahuje stát, ukazuje objem státního rozpočtu. Zde všechny drtí Evropská unie, jejíž objem státních rozpočtů je při ekonomice srovnatelné se Spojenými státy několikanásobně větší, i když deficit mají Spojené státy nakonec větší… Všechny země jedou na dluh.

Údaje jsou v pořadí příjmy státního rozpočtu, výdaje státního rozpočtu a přebytek či deficit státního rozpočtu

  1. 1. Evropská unie: 7,5 bil USD, 8,3 bil USD, -0,8 bil USD
  2. 2. Spojené státy: 2,3 bil USD, 3,6 bil USD, -1,3 bil USD
  3. 3. Japonsko: 2,0 bil USD, 2,5 bil USD, -0,5 bil USD
  4. 4. Čína: 1,6 bil USD, 1,8 bil USD, -0,2 bil USD

 

Na závěr jsem si nechal údaje o růstu počtu obyvatel za rok. Bez něj (nebo bez růstu produktivity práce), nelze ufinancovat důchody (při neustále prodlužujícím se věku dožití).

  1. 1. Spojené státy: +0,90%
  2. 2. Čína: 0,48%
  3. 3. Evropská unie: +0,21%
  4. 4. Japonsko: -0,08%
Analýzy jednoho “emerging bloku” se dočkají předplatitelé příští pondělí.

 

 

 

Ethanol se bude snažit dále redukovat cenu ropy v USA

Sobota, Září 6th, 2014

Tak to byl velmi zajímavý týden zvláště na měnových trzích a již nějakou dobu očekávané se postupně začalo realizovat. Tedy ne zcela plně ve formě QE u Evropské centrální banky, ale dozajisté bylo překvapením v konvenční rovině další snížení sazeb. Naopak, japonská BOJ se v tuto chvíli snažila problémy, o kterých jsme diskutovali, prozatím bagatelizovat (poukazování spíše na externí faktory) a uvidíme jak dále na příštích setkáních. Nicméně, propadu jenu přispělo alespoň oznámení premiéra Shinza Abeho o změnách ve vládním kabinetu. Z měnového hlediska pak je důležité jmenování ministra zdravotnictví Yasuhisa  Shiozakiho. Proč? Protože jeho resort má dohled nad Vládním penzijním investičním fondem, což je mimochodem největší penzijní fond na světě. A nový ministr je známým zastáncem reform tohoto fondu ve smyslu diverzifikace mimo japonská aktiva. V neposlední řadě pak na konci týdne oznámila čínská e-commerce společnost Alibaba, že své IPO na newyorské burze NYSE bude valuováno v rozmezí 60-66 USD za akcii, což představuje tržní kapitalizaci až kolem 162,7 miliard USD. To jest nevíce pro IPO v dějinách USA. Kudos tedy jdou Jackovi Ma, zakladateli firmy, bývalému učiteli angličtiny a mezinárodního obchodu, jež začal budovat firmu od píky z prostor svého bytu s dial-up připojením!

Cena ropy nejen v USA, ale rovněž například Brentu dále oslabovala. Postupné názaky odeznívání geopolitické krize, minimálně v případě Rusko-Ukrajinského konfliktu, pak můžou dále přispět k dalším poklesům kurzu v této chvíli. Čína, jakožto druhý největší světový spotřebitel komodity po USA, zaznamenala dokonce v červenci negativní číslo ve změně poptávky a importy černého zlata poklesly poprvé v tomto roce. Co víc, velká část dovozů směřuje spíše do strategických rezerv než do okamžité spotřeby. Na druhé straně však Indie, jakožto třetí největší spotřebitel ropy v Asii, po Číně a Japonsku začíná projevovat známky rostoucí poptávky z důvodu optimismu po zvolení premiéra Narendra Modiho koncem května. Spotřeba Indie je však prozatím jen kolem jedné třetiny toho co realizuje Čína, konkrétně v Indii, 3,7 miliónů barelů za den, to je kolem 4% celosvětové spotřeby ve vyjádření roku 2013. 

I když jde cena ropy nyní dolů, tak se v USA nezahálí a je snaha kromě revoluce břidlicových vrtů u fosilního paliva dále pracovat na energetické nezávislosti. A posledním krokem je například projekt Liberty holandské biotechnologické firmy Royal DSM a americké ethanolové firmy Poet v Iowě, financovaný z části ve výši 100 milióny USD americkým ministerstvem energetiky. Formálně byl projekt započat tento týden ve středu za účasti nizozemského krále. Jde zde o výrobu bioaliva druhogeneračního ethanolu, tedy ne přímo z kukuřice jakožto potraviny, ale až z odpadu kukuřice po zpracování pro potravinové potřeby. Pro širší využití biopaliv je právě ono prvogenerační zpracování předmětem kritiky obrovského využívání obilovin v USA, či cukrové třtiny v Brazílii například a následého možného nedostatku na světových trzích spojeného s volatilitou cen směrem vzhůru. V současné době je určitý podíl ethanolu v benzínovém palivu v USA dán vládním madátem Renewable Fuel Standard. Ten je často předmětem kritiky nejen ze strany lobby převážně texasských energetických gigantů, ale i obecně veřejnosti z důvodu výše uvedeného. Nicméně, výroba z odpadu v jistém smyslu mění hru a pakliže úspěšně prováděna, pak má šanci na širší uplatnění a tlaky na snížení cen benzínu a ropy (tedy za předpokladu, že se Elon Muskovi a dalším nakonec nepodaří zcela změnit energetický pohon podstatné části vozového parku na elektrické baterie, o což se snaží, viz. započetí budování rozsáhlých továren v Nevadě…). Pohlédněme na proces výroby druhogeneračního ethanolu:

Podle vyjádření představitelů projektu, jsou firmy schopny vyrábět ethanol z odpadu levněji, než z původní obiloviny a konkurovat cenám benzínu v USA do dvou let, bude-li se cena ropy nacházet v pásmu 90-100 USD za barel. I když by měla být produkční kapacita projektu jen zhruba 1 600 barelů tohoto typu ethanolu za den ve srovnání s klasickými ethanol firmami v USA, které produkují i stovky tisíc barelů biopaliva za den, tak se představitelé firem domnívají, že do deseti let dojde k rozvoji dalších 100 až 200 výrobních továren po celých Spojených státech. Tak uvidíme, zda se naplní předpověď. 

Na základě informací US Renewable Fuels Association dojde v tomto roce v USA k vyprodukování kolem 14,5 miliardy galónů (1 galón je cca 3,8 litru) ethanolu a z toho 1 miliarda půjde na export. Vývozy činily v tomto roce od ledna do června prozatím 416 miliónů galónů, to znamená meziroční nárůst 56%. I proto se cena oproti výchozím surovinám kukuřice nebo cukru stále drží (u kukuřice se očekává rekordní úroda z důvodu příznivého počasí a u cukru je značný skladovatelná přebytek minulých sezón). 

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivních kontraktů ethanol a kukuřice na burze CME Group v Chicagu a cukru na newyorské burze ICE (SOL Trader, denní data) v tomto roce:

  

Bude ropa ještě zapotřebí?

Sobota, Srpen 9th, 2014

Ačkoliv se proloubily sankce vůči Rusku, v Iráku a Gaze eskaluje napětí, a podobně, tak s cenou ropy u kontraktů s nejbližší dodávkou to moc nehne, naopak má tendenci klesat. V danou chvíli je situace taková, že revoluce břidličných vrtů v USA a kanadských písků kombinovaná s silně podprůměrným vývojem ekonomik ve světě způsobuje relativní nadbytek komodity na trhu. To je zřejmé i po vyjádření Saudské Arábie tento týden ohledně prodejních cen pro americký a asijský trh, kdy byly uplatněny výrazné slevy. Saudská Arábie se dostává do cenové války například se zeměmi západní Afriky, odkuď Amerika ještě v roce 2007 importovala kolem 2 miliónů barelů za den. Dnes to je zhruba 300 tisíc barelů za den. A tak Nigérie a další africké země se začínají orientovat více na asijský trh a v podstatě se pouštět do cenové války v rámci OPEC kartelu samotného.

Ani se sankcemi vůči Rusku, co se týče energií to nevypadá tak černě jak se snaží prezentovat média. Respektive prozatím. Princip mikro-cílování USA a EU v tomto ohledu jistě nahrává firmám jako americkému energetickému gigantu Exxon, který začíná dnes pracovat na ropném vrtu v Arktickém oceánu v kooperaci s ruským gigantem Rosněft. Dohoda byla podepsaná před sankcemi a není jima ovlivněna, alespoň ne krátkodobě. Jedá se tak o první z kolem 40 potenciálních vrtů v oblasti, která podle Rosněftu skýtá potenciál 9 miliard barelů ropy! Otázkou je dlouhodobá proveditelnost projektů s ohledem na dlouhodobé financování v případě trvání sankcí respektive jejich další rozšíření. Nicméně to se zdá, že ani Exxon , ani BP (která má v Rosněftu 20% podíl), a další v tuto chvíli nijak netrápí.

Ropy se zdá dostatek a potenciál dalších nalezišť stále existuje. Nicméně v případě silnějšího růstu ekonomik, zvláště z emerging markets se dostatek rychle může změnit v nedostatek a to kombinováno s geopolitickými konflikty povede k růstu ceny silněji nahoru. To je proč u kontraktů s delší dodávkou v budoucnu můžeme pozorovat naopak vyšší ceny. Ve světě se sice zavádějí stále více projekty v rámci omezení ropného využití, které mají podle různých studií umožnit dosažení stropu spotřeby ropy někde kolem 2020-2030. Jedná se ať už o infrastruktury solární energie či aut na elektrický pohon, a podobně. Nicméně ropa není jen o této energii, ale její využití je značné také v jiných odvětvích.

Jako příklad lze uvést zemědělství a to nejen jako palivo pro pohon traktorů, kombajnů a dalších transportních prostředků, ale také při výrobě hnojiv. A to jako extrakt ropy pro získání hydrogenů jež se kombinuje s dusíkem pro výrobu čpavku. Naštěstí v případě vyčerpání ropných zásob lze využít zemní plyn a z něj získat substitut hydrogenu methan. Pohlédněme na rozsah využití hnojiv v zemědělství v jednotlivých letech od 60. let:

Dále, kolem 3-4% světové produkce ropy je využíváno ve výrobě plastů, i když v USA se již ropa nevyužívá, ale spíše deriváty plynu. Ve světě je však stále využití ropy patrné.

10% produkce ropy je využíváno jako vstupní surovina v chemickém průmyslu. Až 80% vstupní komodity pro výrobky v kosmetice představuje ropa a její deriváty.

Nemluvě o zdravotnictví a zdravotnických potřebách vyráběných z ropných derivátů plus obrovská spotřeba plastů v tomto odvětví činí ropu stále žádanou surovinou.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na ropu Brent na burze ICE, bližší zářijový 2014  a vzdálenější leden 2015 kontrakty a jejich spread, kde je patrný pokles komoditního spreadu v tuto chvíli. Otázkou jak dlouho bude trvat? (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pondělí, Červenec 21st, 2014

Pet: ČTK – Zahraniční věřitelé Spojených států zvýšili v květnu objem amerických státních dluhopisů ve svém držení na nový rekord 5,98 bilionu USD z dubnové úrovně 5,96 bilionu USD. Nakupovaly Čína a Japonsko, snížil se ale objem dluhopisů vlastněných Ruskem, uvedlo ministerstvo financí USA.
Čína, která je největším věřitelem Spojených států, zvýšila objem amerických dluhopisů ve svém vlastnictví proti dubnu o 0,6 procenta na 1,27 bilionu dolarů. Japonsko posílilo jejich držení o 0,9 procenta na 1,22 bilionu USD. Rusko naopak své portfolio amerických státních obligací snížilo o 4,3 procenta na 111,4 miliardy USD, což je podle agentury AP hluboko pod maximem téměř 150 miliard z loňského října.

Belgie, která prostřednictvím clearingového systému Euroclear figuruje jako nákupčí pro jiné evropské subjekty, po nedávné vlně nákupů v květnu objem amerických bondů ve svém držení už druhý měsíc výrazně snížila, a to o 1,1 procenta na 362,4 miliardy USD.

 

lulinak: inu pokud budeme na netu hledat clanky o stribre a najdeme jich 100, tak 50 bude hlasat cestu vzhuru a 50 bude hlasat cestu dolu, nema smysl si vybirat, jak i tato hra dopadla se dozvime za rok ci dva pohledem na aktualni cenu, za kterou je mozne si je koupit.
Kazdopadne drahe kovy jsou stale v downtrendu, to je prosty fakt k dnesnimu dni, uvidime.

 

DEERRICK: opce plyn:

11.7.2014 vypsaná opce na plyn.strike 4,05,expirace 28.7.2014,premie 700 USD.

stále se to plácalo do strany a pomalý pokles dolů.Dnes mne to naštvalo,příjdu k počítači poprvé od rána a z plusu 250 USD jsem v minusu 150 USD.Prodám plyn s cenou 4,049,protože trend je dolů,abych si vykryl short put opci.Obchod jsem provedl půl hodiny před vyhlášením zásob.Zásoby skladovaného plynu značně stouply.Cena plynu na burze prudce dolů.A můj obchod je v podstatě vyhraný.

Henry Hub Natural Gas – Aug 2014 29-7-2014 Krátká pozice 1 4,049 3,970 767 USD 15 482 1,95

Henry Hub Natural Gas – aug 2014 4,050 28-7-2014 Krátká pozice Put 1 0,070 0,125 -1 250 -565 USD -11 735

premii asi mám v kapse.Ještě že jsem byl u počítače a napadlo mne krýt si vypsanou opci prodejem podkladu.

To je jen jako návod,jak lze opce obchodovat.

 

 

Studentské půjčky – mohou odstartovat další kolo krize?

Úterý, Červen 24th, 2014

O studentských půjčkách ve Spojených státech ne u nás nedávnou psalo, zejména v souvislosti s tím, že absolventi vstupují do života v průměru s dluhem 30 tisíc dolarů.  Z individuálního hlediska vytváří každému základní problém při startu do života. (u některých oborů je tento dluh ještě větší).

Jak to vypadá z makroekonomického pohledu? Základní data:

  • * Objem studentských půjček stále roste
  • * Delikvence studentských půjček se zvyšuje

 

Absolutní objem kolem 1,2 biliónu dolarů, je jedinou kategorií, u které objem stále roste a přesáhl 1 bilión dolarů (objem auto půjček je na úrovni cca 800 miliard dolarů, tedy úrovni, které dosáhly před cca 7-8 lety, objem půjček na kreditních kartách je na úrovni nad 500 miliard USD a proti maximu z před 5 lety klesly o cca 200 miliard).

Delikvence studentských půjček je jako u jediné z kategorií nad 10% (delikvence půjček na kreditních kartách je těsně pod 10%, u auto půjček se delikvence dostala pod 5%, i když nyní hrozí její opětovný nárůst).

Jsou studentské půjčky opravdu takovým rizikem? Pro jednotlivé osoby bezpochybně, bankrotem se jich nelze zbavit. Proč? Protože je v roce 2005 Kongres zařadil na seznam „non-dischargable“ závazků. Na druhou stranu, u těchto půjček nebývá používána zástava.

Pokud někdo neplní studentskou půjčku, musí již být ve skutečně velkých problémech. Na druhou stranu, tyto půjčky budou na předním místě plnění, pokud klienti budou mít nedostatek prostředků a nebudou schopni dostát veškerých svým závazkům. Zvláště v situace, kdy se poplatky za vymáhání příliš neliší od praxe v ČR a hodnotu půjčky významným způsobem zvyšují.

Naštěstí, studentské půjčky nemají potenciál rozpoutat další kolo finanční krize. Jejich objem činí 1,2 biliónu dolarů, tedy cca desetinová v porovnání s hypotékami. Navíc, pouze cca 200 miliard není garantováno vládou. Při 10% delikvenci je tak riziko cca 20 miliard.

To není to, co by finanční systém nebyl schopen ustát, co by Fed neufinancoval. Zvláště za situace, kdy studentské půjčky ne nepoužívají jako podklad pro vydávání Asset Backed Securities.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Dlouhodobá nezaměstnanost – průzkum následného hledání zaměstnání

Středa, Červen 4th, 2014

Pokud jde o Spojené státy, ohledně nezaměstnanosti se běžně dozvídáme „základní“ míru nezaměstnanosti – U3, v komentářích se objevují i U6 (tedy i lidi, kteří nemohou sehnat práci na plný úvazek).

Nedávnou však byly publikovány výsledky průzkumu lidí, jak byli schopni sehnat práci. V prvním kole průzkum vybral lidi, kteří prohlásili, že v letech 2008-2012 byli nezaměstnaní alespoň 27 týdnů v kuse. V takovém případě byli tito lidé dotázáni opět po 15 měsících.

Jaké byly výsledky za období těchto 15 měsíců?

* 30% lidí bylo i nadále nezaměstnaných a stále aktivně hledalo práci

* 34% lidí bylo i nadále nezaměstnaných, avšak rezignovali na hledání práce

* 36% lidí sehnalo zaměstnání alespoň na čas. Tuto skupinu lidí lze rozdělit následovně (procecnta jsou i nadále z celku):

* 11% lidí mělo práci po dobu alespoň 4 měsíců, po celou dobu na plný úvazek

* 14% lidí mělo práci po dobu alespoň 4 měsíců, avšak po minimálně 1 měsíc byli nuceni pracovat na zkrácený úvazek

* 11% lidí mělo alespoň krátkodobou práci (brigádu) v posledních 3 měsících

 

Přiznám se, že podobný průzkum by mě velmi zajímal i v České republice. Bohužel se mi ho nepodařilo najít. O situaci na trhu práce by vypověděl mnohem více než pouhá míra nezaměstnanosti (navíc s loni opravenou metodikou výpočtu) či počet nezaměstnaných.

Bude Amerika vyvážet konečně ropu?

Pátek, Květen 16th, 2014

Tématem týdne v USA dozajisté je znovunastolení otázky uvolnění zákazu exportů kvalitní ropy, jejíž produkce dosáhla minulý týden 28-letého maxima. Zákaz je v platnosti od roku 1973 po uvalení  Arabského ropného embarga. Produkce amerického černého zlata narostla o 78 tisíc barelů za den na 8,43 miliónů barelů za den, což je nejvíce od října 1986. USA v minulém roce uspokojila poptávku domácí produkcí a zásobami z 87% a v prosinci dokonce z 90%, nejvíce od března 1985. Podle vládní agentury Energy Information Administration (EIA) činí predikce produkce průměrně  8,46 miliónů barelů za den v tomto roce a v 2015 pak 9,24 miliónů barelů za den (podobné tomu co produkuje Saudská Arábie nyní). Jelikož jsou importy na nejnižších úrovních za poslední  léta, rostoucí produkce daná alternativníma metodama těžby (především v Dakotě a Texasu) vybízí určitý podíl vyvážet.

Ministr energetiky USA Ernest Moniz tuto možnost potvrdil tento týden v doposud nejvýraznějším prohlášení po skončení dvoudenní energetické conference v Soulu. Nastínil fakt, že americké rafinérie jsou kapacitně plně v provozu a mají dostatek domácí ropy pro zpracování. Potenciální uvolnění je podle něho v současné době předmětem studií více agentur, které mají přijít s doporučením pro vládu a zákonodárce.

Diskuze probíhá a hlavními body jsou vlivy na producenty ropy, kteří by zajisté benefitovali v kontrastu s americkými  spotřebiteli jak na straně domácností, tak průmyslových konzumentů, jež se obávají nárůstu cen. Samostatnou kapitolu pak tvoří vliv na životní prostředí. Nejdiskutovanější pak je onen vliv na cenu americké WTI ropy, jež stále poskytuje diskont vůči severomořskému koši rop Brent. Realitou je že z onoho spreadu profitují především rafinérie, resp. ty, které jsou vybaveny zpracovávat americkou ropu a následně kótují ceny dle světových cen (obvykle Brentu). Jiné rafinérie nejsou schopny zpracovávat “lehkou” domácí ropu a zpracovavájí stejně komoditu z Kanady, Mexika či Venezuely. Co se týče produktů jako benzínu, který zajímá ve značné míře domácnosti, tak na základě údajů z ledna 2014 se vývozy produktů zvýšily za posledních osm let čtyřnásobně na 3,6 miliónů barelů za den. V roce 2013 USA vyvezly, hodnotově vyjádřeno, 150 miliard USD produktů černého zlata! Navíc, více dostupné ropy na světových trzích bude mít vliv na tlaky na cenu dolů (relativně však vzhledem k rostoucí poptávce z důvodu opětovného komoditního supercyklu nastoleného emerging market ekonomikami).

Kolik pak může USA vyvézt, aby neohrozila cenově domácí spotřebitele? 5-6% maximum? Ne mnoho, tedy relativně. Toto číslo je pak nejblíže realitě, zbytek stejně bude muset zůstat na domácím trhu vzhledem k současné nabídkově poptávkové bilanci ropy a produktů USA. Pohlédněme na bilance jdnotlivých hlavních zemí (modře produkce, červeně spotřeba), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Podobné diskuse se v posledních letech týkaly rovněž exportů zemního plynu. Stejně tak byly v Kongresu namítky prudkého nárůstu cen a chemické koncerny rovněž toto značně odmítali. I přes odpor se podařilo prezidentu Obamovi jednostranně prosadit sedm vývozních politik. Do jaké míry toto způsobilo nárůst cen plynu? Ta rostla z důvodu ukrutné zimy v USA před pár měsící, nyní je opět v sestupném trendu. Existuje předpoklad, že se uvolnění exportů povede i u ropy. A pakliže ano, určitě pak může dojít k úplné eliminaci spread cen rop Brent a WTI.

Podobné diskuse se v posledních letech týkaly rovněž exportů zemního plynu. Stejně tak byly v Kongresu namítky prudkého nárůstu cen a chemické koncerny rovněž toto značně odmítali. I přes odpor se podařilo prezidentu Obamovi jednostranně prosadit sedm vývozních politik. Do jaké míry toto způsobilo nárůst cen plynu? Ta rostla z důvodu ukrutné zimy v USA před pár měsící, nyní je opět v sestupném trendu. Existuje předpoklad, že se uvolnění exportů povede i u ropy. A pakliže ano, určitě pak může dojít k úplné eliminaci spread cen rop Brent a WTI.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 417 245  pozic u kontraktů na americkou WTI ropu na chicagské burze CME Group (newyorská divize NYMEX) na nákupní LONG straně. Rezistence je u červnového kontraktu na úrovni  103,40 USD a support na 100,90 USD za barel.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na evropský koš rop Brent na londýnské divizi ICE burzy a na americkou ropu na burze v Chicagu za poslední roky a dále jejik komoditní spread (SOL Trader, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Oracle: Už sa to dymí

Středa, Květen 14th, 2014

Je tu první článek květnového kola soutěže čtenářů roku 2014

 

Máme za sebou jeden z politického hľadiska rušný mesiac, našťastie v ekonomike nič dramatické nestalo, ani na stretnutí G20, to ale neznamená, že si môžeme vydýchnuť.

 

Západ krachuje

Vysvetlím aj čo tým myslím, v USA zaniká ekonomika a  mizne stredná trieda (v skutočnosti Kanada je na tom v tomto ohľade lepšie ako USA), má to niekoľko príčin 3 sú ale najmarkantnejšie:

-ilegálni imigranti;

-v USA vládne oligarchia;

-tlačenie peňazí eufeministicky nazývané QE.

Tieto 3 veci sa prejavujú rôzne poklesom zamestnanosti populácie (na úroveň zo 70. rokov) a rekordným zárobkom korporácií, pričom dlhy korporácií sú rekordne vysoké, v 20% amerických rodín nikto nepracuje (epidemický nárast závislosti na štátu sa myslí samosebou), klesá miera úspor (keynesiánci majú z toho určite radosť), čoraz viac Američanov býva v podnájmu, rastie vek odchodov do dôchodku Američanov (čoraz viac 55-69 ročných je zamestnaných na úkor mladších ročníkov) a rastie cena potravín-všetkých potravín-(od začiatku roka k marci 2014 to bolo 19%). Podstata je to, že Američania nemajú peniaze (9 z 10 najčastejších zamestnaní v priemere zarába menej ako 35000$ ročne) a zadlžujú sa po uši hlavne pri kúpe aut a kvôli študentským pôžičkám, a nie kvôli kúpe nového domu na hypotéku (preto sa vracia subprime a preto majú hypotekárne firmy problémy) a vtip je v tom, že najviac domov sa predalo tam kde najviac snežilo, a to je kvôli mizernej ekonomickej situácií (oficiálne rast HDP USA v Q1 2014 bol od -0,1% do 0,1% pričom Goldman hovorí o 3% rastu na Q2) je tu ešte kopa žiadostí na odpustenie dlhu, pretože študentské pôžičky sú garantované federálne. Dokonca USA sú na tom tak zle, že aj Mcdonalds sa vyhovára na zlé počasie kvôli zlým tržbám v USA. Podľa toho čo viem aj najchudobnejší ľudia potrebujú jesť v zime (kto iný by kupoval ten „junk food“) a celkovo vzaté málo-obchodný predaj je dobrým indikátorom aj toho kde ako sa darí. V skratke Americká ekonomika zaniká pred našimi očami a USA ako štát krachujú de facto ako Rímska ríša, len rýchlejšie a doslova v priamom prenose.

Čo sa týka EU, ten je zlý vtip a pointa je na náš účet. Nemám teraz na mysli separatistické tendencie Benátok, Škótska, Catalónie či Baskicka ale na silnejúce separatistické tendencie voči EU vo Francúzsku, vo Veľkej Británií a v Nemecku. Toľko o politike, na ekonomickej fronte to je o dosť horšie teraz nemám na mysli 55 (našich) biliónov € vo forme derivátov na rozvahe Deutsche Banky (pre porovnanie je to viac než 20 násobok HDP Nemecka a si 6 násobok HDP celého EU) ale aj rekordnú nezamestnanosť vo Francúzsku, v Španielsku, v Grécku a v Taliansku pričom výnosy zo španielskych, talianskych a gréckych dlhopisov sú (rekordne) nízke.

A bola by škoda, keby som vynechal Japonsko, ktorá je tikajúca bomba schopná odpáliť celý finančný svet a môžem to tvrdiť na základe posledných udalostí (debakel s akciou štátnych dlhopisov a v najhoršom prípade vždy môžu urobiť to isté ako Američania, vyhovárať sa na zimné počasie). Pozitívum na celej veci je, že dokázali to, že celé tlačenie peňazí nepomáha ekonomike (dokonca môžeme povedať, že QE poškodzuje ekonomiku ako to ukazuje prípad Sony).

 

Čo je nové u BRICS?

Väčšinou buď bránia svoje pozície (to veľmi úspešne), alebo zlepšujú svoju pozíciu na medzinárodnom poli.  Celkovo BRICS robí to, že svoju banku (dohoda o tom sa možno podpíše v júly tohto roku), vyhovára sa pritom na stratu dôveryhodnosti USA, kvôli blokovaniu zmien v MMF. Chcem ale venovať 2 krajinám Číne a Rusku.

Najprv Čína, tá má svoje vlastné problémy ktoré prerastú do globálnych problémov, ale najprv musíme povedať, že množstvo zlého dlhu Číny je rekordne vysoká, napriek tomu čínske vedenie hovorí o tom, že nechystá väčšie stimuly (ktoré by aj tak minuli účinkom)a stále má rekordne vysoký dopyt po zlate (pre západné CB to neveští nič dobré obzvlášť pre FED/USA) pričom musíme mať na zreteli, že keď sa niečo pokašle tak potečú rieky krvi na čínskych uliciach, ako to ukazuje prípad na smrť ubitých skorumpovaných čínskych policajtov a vedenie si to uvedomuje. Z tohto pohľadu je zrozumiteľné zbližovanie sa s Ruskom a tlačenie Yuanu do pozície rezervnej meny  (pričom Yuan je plno konvertibilný, treba vypočuť celý interview keď nič iné.).

Keď pozrieme na Rusko tá má tiež problémy, síce nie ekonomického, ale diplomaticko-politického rázu. Totiž priemerní Rusi práve teraz uvedomili, to čo Ruskí akademici a ruské vedenie vedia už 2-3 desaťročia, že je proti nim vedená vojna (síce tichá a dlhodobá ale predsa vojna, dúfam, že nevypukne kvôli preletu ruského lietadla 3. svetová vojna ako o tom hovorí táto ruská prognóza). V tomto kontexte Ukrajina resp. občianska vojna v Ukrajine spustená na „žiadosť“ MMF (spolu s márnym pokusom o medzinárodnú izoláciu) je len ďalší pokus o oslabenie Ruska zo strany USA, čo povedal bez diplomatického obalu Putin a Lavrov (pričom obvinili USA z toho, že tam poslal žoldnierov) a o čom píše aj nemecká tlač (ktokoľvek kto dokáže uvažovať v širších súvislostiach po takýchto vyhláseniach mal zbystriť, pretože to signalizuje vytrácajúcu sa trpezlivosť Ruského vedenia voči vedeniu USA). Podotýkam, že ruské vedenie už dávnejšie chcel diverzifikovať lenže „Euro-atalntický integralisti“ to nepustili, keďže pre populáciu Ruska sa stalo evidentné, že sú vo vojne preto sa zmenilo politické klíma a to umožnilo vedeniu rýchlo konať a preto sa zdanlivo z ničoho vyrojili správy ako Čína kritizuje USA kvôli Ruským sankciám, Rusko pripravuje taktiku spálenej zeme, Rusko-Čínska, Rusko-Iránska a Rusko-Indická dohoda o dodávkach plynu a ropy (ktoré sa budú navyšovať hlavne kvôli využitiu arktických zdrojov), Rusko odpúšťa Severnej Kórei 90% dlhu, Rusi odpustili aj Kube 90% dlhu, za výmenu možnosti ťaženia kubánskej ropy/plynu a otvoreniu vojenskej základne na Kube,  zastavenie dodávok plynu a ropy v prípade krádeže zo strany Ukrajiny, symbolická emisia v Yuane denominovaných dlhopisov Gazpromu, Rusko vytvára novú medzinárodnú menu, a ako spolu s Čínou chystajú spoločné námorné cvičenie.

 

Čo na to trhy?

Trhy obzvlášť tie v USA sú momentálne jedno veľké zmanipulované kasíno financované centrálnymi bankami, pričom sa vytvárajú masívne bubliny (niektoré z nich sa začali praskať). Ako inak by ste opísali nízke úrokové sadzby na dlhopisy problémových krajín, zberateľské autá ako zabezpeku, vládu „teraz to bude iné“  alebo to, že Belgicko vlastní dosť značný objem US dlhopisov či masívny odpredaj striebra? Nehovorím, že sa nedá zarobiť na takýchto trhoch, hovorím len, že to nie je prostredie na „nakúp a drž“ čo robí väčšina malých investorov, pričom väčšina malých z nich zväčša vstupuje na trhy uprostred bublín (zdá sa, že sa zopakuje situácia z roku 1999-2000, 2007-2008 atď, keď ako malý investor bol „ten väčší blázon“). Síce nemôžeme zatvoriť centrálne baky alebo zastreliť bankárov, ale môžeme využiť túto situáciu, pretože v roku 2014 sa objavil takýto trend v utorok sa pumpujú akcie a v ten istý deň sa cena zlata tlačí dole (keďže je máj tak tento trend sa môže zmeniť). Teraz musím poznamenať trend je síce tvoj priateľ, ale kedykoľvek sa môže otočiť a v prípade problémov trendy sa točia rýchlo.

 

Prečo to potom dymí?

Lebo Ukrajina, Čína, Japonsko a USA , prvé 3 sú evidentné, tú poslednú rozoberiem neskôr najprv musím dať veci do kontextu pretože je v tom aj silný politický rozmer. USA chová ako malý fagan, má na rováši Ukrajinu (varovanie 18+), Sýriu, Líbyu a rozdúchava napätie v Ázií, stačí si spomenúť na ostrovy Senkaku alebo na Obamovo turné v krajinách s ktorými má Čína územné spory. Pričom Japonsko a Čína by to aj vyriešili v kľude tak, ako aj zbytok krajín v regióne, pretože ani jedna Ázijská krajina nemá z toho ekonomické a politické výhody z takéhoto napätia, jedine USA má z toho výhody (Wolfowitzova doktrína). Keďže má toľko na rováši tak Rusko a Čína s ním zatočia a tu nemám na mysli, že nedodajú raketové motory alebo iné kozmetické protiopatrenia. Hovorím tu o odpálení možno hlavného piliera moci USA US$ a to by mal podobný účinok ako masívny odpredaj US dlhopisov (možno ani prstom nemusia pohnúť, US kongres sa o to postará sám), samozrejme Čína a Rusko sa musia pripraviť (čo teraz robia) napr. dostať domov kapitál (v prípade Ruska o to postaral USA), nakúpiť čo sa dá (mestá, high-tech produkčné kapacity, prístup k surovinovým a energetickým zdrojom, zlato, striebro, vybudovať kanál v Nikaragui atď), pripraviť ekonomické reformy (platí to pre Čínu), uzavrieť pár dohôd a potom povedzme 20. mája (možno skôr, pravdepodobnejšie je neskôr na konferencií BRICS) Rusi povedia od 1. júla (možno od 1. augusta) ropu a plyn len za Rubeľ, Yuan,zlato alebo € (ani túto možnosť nemôžem vylúčiť, hoci na to je malá šanca). Kvôli tomu, že obe krajiny sa chcú zbaviť nepríjemností na svojich hraniciach a k tomu Čína môže natlačiť Yuan bez obáv z hyperinflácie, pretože chce zaplatiť zahraničné dlhy (Otázka čo si myslíte v čom je platená kyjevská junta a -nielen- ruská 5. kolóna?). Nezdá sa to veľa, ale ECB, BoE, BoJ a FED tieto veci nedokáže natlačiť, ba čo viac ani MMF nedokáže pomôcť pretože  tieto veci nie sú súčasťou koši mien SDR (v čom bola poskytnutá pôžička pre Ukrajinu). Dôsledkom bude to, že tie US$ a US dlhopisy ktoré teraz sedia sa dajú do pohybu ,  lebo ich majitelia budú chcieť niečo skutočné uchopiteľné, nielen prísľub (FED tie dlhopisy skúpi, ale čo urobí s US$ ktoré nikto nebude chcieť). Stane sa to o čom hovorí Jim Willie a vtedy nakúpiť fyzické zlato (a striebro) bude neskoro a v konečnom dôsledku Amerika bude horieť (na čo sa vláda pripravuje militarizovaním lokálnej polície) a  pre USA bude jedno či sa na miesto US$ postaví komoditná mena (možno Yuan) pretože bude každému jasné, že USA posledných 20-30 rokov žili z tlačenia meny a nemajú nič.

Poznámka 1: cca 40% ropy a plynu Nemecka je z Ruska, to v budúcnosti vysvetlí všeličo.

Poznámka 2: opustenie dolárového štandardu a jeho nahradenie zlatým štandardom sa udeje postupne, pričom kritický je práve ten prvý krok, podľa môjho názoru najprv sa odpustí od US$ a potom sa zavedie zlaté či hocijaké krytie mien.

 

S pozdravom

Oracle

 

PS: Že situácia v USA je vážna dochádza to aj Demokratom (sú to politici, čakal niekto niečo iné). Podľa tejto správy NATO sa vyfarbil ako papierový tiger (a tohto paktu sme my členom a spoliehame sa na ich ochranu).

PSS: Situácia v Ukrajine sa fakt dostáva mimo kontrolu nielen preto, že Ukrajinské vojsko nemá nič ale aj preto, že vypísali odmenu na hlavu novinára Graham W.  Philips.

Obamacare – věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval

Úterý, Duben 22nd, 2014

Obamacare byl po nějakou dobu jedním z hlavních vnitropolitických témat ve Spojených státech. Pro množství Američanů je to důležitější než dění na Ukrajině. Proto, aby zabránili evidentnímu propadáku, jsou měněny struktury dotazníků. Z nových dotazníků nelze jednoduše zjistit (ne)úspěšnost celého projektu . Něco takového zavání záměrem zatajení skutečných dat. O co šlo? Kolik lidí se skutečně…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Americká ropa a zacházení s ní

Pátek, Duben 18th, 2014

O ropě se píše v tisku prakticky denně, o její těžbě, její spotřebě, ceně. Spojené státy hrají na tomto trhu jednu z klíčových rolí, tak jsem se na ně podíval. Ne tak na to, na co ji používají, ale co s ní dělají.

To, že Export surové ropy je ve Spojených státech zákonem zakázán zřejmě řada čtenářů ví. V roce 2013 přitom Spojené státy exportovaly rekordní množství ropy. Zákaz exportu se totiž vztahuje pouze na export surové ropy, nikoliv na export zpracovaných ropných produktů.

Objem exportu byl rekordní za posledních 30 let – téměř 1,4 miliardy barelů ropných produktů. Přepočítáme-li to na absolutní částky, dostáváme se na stovky miliard dolarů. O téměř třetinu exportu se stejnou měrou podělily Mexiko s Kanadou, čtvrtina pak šla do Jižní Ameriky. Export do Kanady jsem nečekal, když se pořád mluví o tok, jak Kanada těží množství ropy z písků v provincii Alberta.

Kdyby jen to, najdou se i jiné zajímavosti. Třeba Kalifornie musí ropu dovážet ze zahraničí. Proč? Protože ji nemá jak získat na domácím trhu. Ne, že by je jiné státy (Texas, Aljaška) neuměly vytěžit, ale není jak ropu do Kalifornie dopravit.

Ropovodů je málo. To mě nepřekvapuje, jejich stavba není nic jednoduchého ani levného. Zvláště v době NIMBY přístupu, kdy se občané brání jakékoliv průmyslové stavbě ve své blízkosti.

Netušil jsem však, že je problém i s přepravou tankery. Je snadnější najít tanker na dovoz ropy třeba ze Saúdské Arábie než na dovoz ropy z Aljašky.

Může za to zákon z roku 1920, kdy pro plavby lodí mezi dvěma přístavy na americkém území platí přísná pravidla. Musí jít o lodě fyzicky vyrobené ve Spojených státech, plující pod americkou vlajkou, vlastněné americkým občanem a posádku kterých tvoří výhradně američtí občané. Takových tankerů je málo a jejich kapacita je nedostatečná.

Trh s ropou ve Spojených státech není vůbec jednoduchý.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

 

Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Pondělí, Duben 14th, 2014

Jak jsem již zmínil, Spojené státy a Evropská unie se chystají na finanční válku proti Rusku. Tato válka tak není za dveřmi, již ve dveřích. Na případnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodpoví vojensky, ale na finančních trzích. “Klasický” vojenský zásah by byl nerentabilní. Cílem ekonomické a finanční operace budou ruské banky, energetické a těžařské…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Akciový trh nereaguje na negativní vývoj?

Sobota, Březen 15th, 2014

Po vysoce nadprůměrném zhodnocení minulý rok je akciový trh v tomto roce jen mírně v mínusu. Nicméně, dle fundamentální situace by někdo mohl očekávat spíše silnější korekci. Naopak, například  Jeremy Siegel, professor financí na Wharton Business School vidí v tomto roce zhodnocení indexu S&P 500 kolem 10-15% (jen tak pro zajímavost, považoval zhodnocení kolem 7% v reálném vyjádření v roce 2000 jako možné, kdy těsně poté do roku 2002 poklesl index o zhruba 50%). Ve prospěch jistě hraje to, že se vyspělé ekonomiky nacházejí v prostředí nízkých sazeb a nízkoinflačního vývoje, které je pro rizikový trh jako akcie živnou půdou. Plus to skombinováno s faktem, že tento papírový trh má anticipární charakter, to znamená, že to co je teď je v podstatě ne tak podstatné oproti tomu, co se očekává do budoucna. Snad největší váhu pak mají behaviroální faktory ve smyslu alokace volných prostředků těch, kteří na těchto trzích participují nejvíce a to majetnější vrstvy. Nutno přiznat, že i když je velké množství těchto fondů stále mimo akciový trh, tak se děje z velké části zásluhou zásadní změny vnímání konceptu portfolia po posledních krizích  technologické bubliny a té finanční & dluhové nyní. To znamená, že již nikdo z těchto “rozhodujících hráčů” nechce vidět poklesy svého portfolio akcií, které vlastně ani s definicí portfolia jako takovou, po posledních zkušenostech propadů 50-80% jen “diverzifikovaného” indexu, nemá již v dnešní době vůbec nic společného. Proto můžeme pozorovat tyto fondy stále nezainvestovány do akcií a nebo směřující do sféry tak zvaných alternativních investic, které jsou nekorelovány s vývojem akciového trhu formou nákup a drž. Na druhé straně, historie behaviorálních financí nás učí, že při akceleracích bublin ani tyto fondy obvykle nezůstanou nakonec stranou a začnou participovat na nafukování, bez ohledu jestli je takový vývoj fundamentálně opodstatněný či nikoliv.

Situace, však v dnešní době může být zcela jiná. Trh očekává totiž zisky firem na lepší úrovni již nějakou dobu a jelikož se nedostavily v posledním kvartále minulého roku, tak se vsází na první kvartál tohoto roku. Slabý růst globální ekonomiky a horší data z emerging trhů, stejně jako ty poslední z vyspělých určitě lepší zisky nepřinesou a ani v nejbližší budoucnosti. A tak ti co jsou na long straně trhu, mohou pravděpodobně ztratit odvahu dál držet plus noví nakupující se zdráhat. Co je však více podstatné pro korporátní tržby a zisky je to, že důležité komponenty tvorby produktu jako například spotřeba domácností v USA, která má na tvorbě HDP podíl kolem 70%, mají trendově klesající charaker a ostatní důležité jako vládní výdaje jsou na tom podobně. Pohlédněme na meziroční a meziměsíční změny v maloobchodních prodejích v USA za poslední léta:

 

To jistě nevypadá jako vliv špatného počasí posledních měsíců. Svou roli do značné míry hraje process oddlužování (develaraging) a jakmile se tento začne obracet a dluh začne být dostupný, situace se má zde v Americe tendenci rapidně měnit. Avšak tato forma silnější spotřeby domácností na dluh se zdá, po poslední krizi, vzdálenější realitě. Alespoň v tuto chvíli.

Černým Petrem zůstává, v případě USA, komponenta čistých exportů a jejich narůstající podíl na tvorbě produktu do budoucna, zásluhou vývozů super levného zemního plynu a dosud k vývozům nepovolené ropy. Toto je však na zcela samostatný článek.

Příští týden má zasedání Federální výbor pro operace na volném trhu Fedu a zdá se , že jej nic nezastaví v dalším omezení QE o 10 miliard USD na 55 miliard USD měsíčních nákupů vládních dluhopisů a hypotečních zástavních papírů (MBS).  Takže pokud se nepřihodí do budoucna něco neočekávaně nepříznivého, pak oficiálně daná redukce snižuje potenciál  růstu trhu metodou “na steroidech”. Spoléhat se bude nutno stále více na lepší kór data ohledně vývoje ekonomiky a růstu zisků.

Ale i tak je nutno zmínit, že poměrové fundamentální ukazatele ceny trhu k ziskům, a podobně mají, dle mnoha studií, vykazovací schopnost až v delším období kolem deseti let (t-statistiky parametrů nezávisle proměnných v regresních rovnicích předpovědi růstu trhu na těchto ukazatelích nejsou dostatečně vysoké pro období pod 10 let). A tak trh může růst i při nafouklých ukazatelích jako P/E a podobně růst, i když v médiích slyšíme, že trh už je fundamentálně překoupen. Nicméně, připomeňme si některé ukazatele valuace v tuto chvíli:

 

Klasický P/E poměr (ceny akciového trhu k trailing ziskům za 12 měsíců) je na hodnotě kolem 19, což je více než hodnoty, které převládaly u 24 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

Shillerův poměr P/E (ceny akciového trhu k inflačně očištěným průměrným ziskům za předcházející dekádu) je kolem 25, což je více jak hodnoty u 29 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

Poměr P/S (ceny trhu k tržbám) 1,6 je třetí největší z hodnot, které převládaly u vrcholů býčích trhů od roku 1955

Poměr P/BV (ceny trhu k účetním hodnotám firem) je na hodnotě kolem 2,7, což je šesté největší čáslo z hodnot zaznamenaných u vrcholů býčích trhů od roku 1925

Tobinův Q poměr, podobný P/BV s tím, že be jmenovateli jsou náklady na znovupořízení (obnovu) aktiv firem, je větší než ten který převádal u 31 z 35 vrcholů býčích trhů od roku 1900

 

To znamená, že je nutno být opatrný(á) a to nejen ve světle posledních geopolitických problémů (i když v delším období tenzí a válek má paradoxně historicky akciový trh statisticky lepší data výkonnosti), ale také z fundamentální podstaty vývoje světové ekonomiky a korporátních příjmů a zisků v poměru k ocenění trhu v poslední době.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na popoulární indexy S&P 500 (ES) na burze v Chicagu a DJ Eurostox 50 na burze ve Frankfurtu (FESX) a jejich poměrový spread v poslední době (SOL Trader, denní data):

 

 

 

Ropa reaguje na geopolitická rizika

Sobota, Únor 22nd, 2014

Asset manažeři drží podle reportu americké komise pro komoditní trhy v týdnu do 18.2. rekordní pozice v kontraktech na ropu WTI na nákupní straně. Kombinovaně pak obchodníci mimo zajišťovatele přes 440 tisíc kontraktů! Je to nejen vlivem kruté zimy v USA a zvýšené poptávky po produktech jako topný olej, kde jsou zásoby o 22% níže oproti pětiletému průměru a poptávka o 6% výše oproti minulému roku. Rovněž tak, v souvislosti s geopolitickými událostmi ve světě se není čemu divit. O situaci na Ukrajině a energetických souvislostech v rámci EU psal již Jan Dvořák.

Není to však jenom Ukrajina, jež se média věnují především, a to i zde v USA. Z pohledu amerického spotřebitele se jedná o velmi závažnou situaci ve Venezuele. Ta se řadí mezi 5 nějvětších dodavatelů ropy do USA, které i když mají být v nejbližší době energeticky nezávislé, tak samozřejmě importují také obrovské objemy černého zlata ze zahraničí. Pohlédněme na vývoj dovozů ropy a produktů do Ameriky od 80. let minulého století:

Nepokoje ve Venezuele vyprovokované vysokou inflací 56% a nadměrným zahraničním dluhem jistě nesvědčí momentálně ropnému průmyslu, na kterém tato země staví.  Vládní finance jsou v problémech a nejsou s to profinacovávat dluhy subjektům v energetickém průmyslu. Ale, také jeden z dalších zdrojů ropy pro americký trh z Nigérie na tom není nejlépe. Tam se jedná o vážné nedostatky v příjmech  země z prodejů ropy a vnitropolitické tahanice s těmito spojené, což nepřispívá hladkému průběhu obchodní činnosti.

Nicméně nejsou to jen USA, které jsou značně závislé na ropě z Jižní Ameriky a Afriky. Zatímco importy černého zlata Čínou od klasických dodavatelů jako Saudská Arábie a Kuvajt stagnovaly nebo poklesly v roce 2013, tak dovozy ze západní Afriky se zvýšily o zajímavých 32%. Čína  má být podle americké vládní Energetické informační agentury (EIA) v tomto roce největšám světovým dovozcem ropy. Indie, která je značně energeticky nesoběstačná, podle dat za minulý rok, zvýšila podíl importů ze zemí Latinské Ameriky z 10 na 20%. To znamená, že nepokoje a problémy v těchto regionech se zvyšujícím se podílem na vývozech ropy do klíčových rozvíjejích se trhů mají značný vliv na globálním energetickém trhu.

Který průmysl může na rostoucím zájmu emerging ekonomik o nové regiony dodavatelů profitovat? Je nutno si uvědomit, že například vzdálenost ze západní Afriky do Číny je zhruba třikrát větší než do Spojených států a ropa se musí nějak přepravit. Pakliže se USA budou stávat postupně energeticky nezávislé a Asie naopak zvyšovat importní poptávku (která má neobvyklý potenciál), pak zcela jistě přepravní průmysl a výroba lodních tankerů.

Současný aktivní kontrakt na americkou ropu WTI od počátku roku výrazněji posílil, další vývoj bude jistě závsilý na dalším vývoji geopolitické situace. Support se nachází na hodnotě 101,99 a rezistence na úrovni 102,47. Závěrem se pojďme podívat na jeho cenový vývoj na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group a také na komoditní spread s ropou Brent za poslední měsíce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

Pozastaví se omezování amerického QE?

Sobota, Únor 15th, 2014

Trhy jsou v určitém shizofrenním stavu v posledních dnech a je to dáno jednak stále nevyřešenou otázkou ohledně stavu rozvíjejích se trhů. Zde může být poskytnuto více informací příští týden ve čtvrtek formou dalšího flash odhadu čísla Markit/ HSBC indexu nákupích manažerů v průmyslu v Číně, které vyšlo posledně pod 50, znamenající kontrakci. I když se očekává další pokles z 49,5 z ledna, tak tento bude do značné míry ovlivněn svátkem čínského Nového roku, který započal koncem předchozího měsíce. Dalším faktorem působícím v tuto chvíli jsou horší než očekávaná čísla z USA. Tříměsíční změna v maloobchodních prodejích v lednu poklesla na -1%, což je nejnižší hodnota od roku 2009. To znamená pravděpodobnou revizi předchozího odhadu růstu HDP za poslední čtvrtletí 2013 z 3,2% na něco kolem 2,5%. Vždy když se jedná u amerických dat o spotřebu domácností či ukazatele růstu zaměstnanosti (která vede k zvýšené spotřebě) je potřeba zbystřit, jelikož se jedná o hlavní výdajovou komponentu a tahouna ekonomického růstu. Situace je vysvětlována horším než obvyklým počasím (arktická vlna na severovývhodě a středozápadě), což jistě může mít vliv. Avšak jsou i faktory jiné jako nárůst zásob v předchozím roce, který přidaly k růstu a tento se zřejmě nebude opakovat nyní, protože jsou tyto na nadměrné úrovni a budou vyžadovat zvýšení spotřebních výdajů ne zpomalení k jejich rozpuštění ze současných hodnot. Cena benzínu se dostala dost nízko a nyní s rostoucí cenou ropy doposud v tomto roce, zřejmě nepůjde dále níže, spíše naopak. Poptávka po hypotékách se výrazně zpomamlila podle Senior Loan Officer Survey přehledu a vypadá to na zpožděnou, ale jasnou reakci na zvýšení sazeb, jako důsledek poklesu ceny dluhopisů před započetím omezování QE americkou centrální bankou.

Bylo proto zajímavé sledovat vystoupení Janet Yallen před kongresním výborem pro finanční služby, kde připustila, že je sice nepovažuje současná horší data za výraznou odchylku, ale bude nutno zhodnotit do jaké míry jsou vlivem extrémního počasí a do jakého rozsahu se může jednat o další faktory. Zde tedy nastává otázka dalšího scénáře pokračování omezování QE (tapering), o kterém se již zmínil Jan Dvořák.

Je tedy možné, že na dalším zasedání 19. března může být rozhodnuto o sníženém omezení (méně než 10 mld USD) nákupu dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) a také možná o jeho pozastavení. Při výrazném zhoršování pak zvýšení nákupů.

Podle posledních dat se turbulence na rozvíjejícíh se emerging market trzích zdá nezanadbatelnou a předběžná čísla hovoří o technické recesi v Brazílii, kde HDP pokleslo v posledních dvou čtvrtletích 2013 o 0,2% v každém. Konečné číslo za 2013 pak má být zveřejněno 27. února. Do jaké míry tedy v současné době hrají emerging markets trhy (EM) na ekonomiku USA? Značnou. Je to patrné ne jen díky velkému podílu EM na světovém hospodářském růstu, kde představují 50%-ní podíl na světové ekonomice v porovnání s 35% v letech 97-98, kdy došlo ke krizi asijské chřipky. Stejně tak podíl amerických exportů se do EM trhů zvýšil od doby posledních krizí jako mexické tequila krize, kdy došlo v Mexiku počátkem 90.let zásluhou deficitu běžného účtu a nahromadění vnějšího dluhu k devalvaci mexického pesa (nepodobá se tak trochu Argentině?), či již zmíněné asijské chřipky, ze zhruba 30% na dnešní podíl 50% amerických exportů do těchto zemí. Jak pak vypadá mapa deseti největších teritorií amerických exportů v dnešní době ?(klikněte pro zvětšení na obrázek):

Taktéž procentní podíl vývozů do EM na americkém produktu se za dobu od těchto krizí vice jak zdvojnásobil. A jelikož je čistý export komponenta HDP, pak její případné ohrožení musí být kompenzováno jinde. V obdobích výše uvedených krizí v minulosti to byla ona spotřeba domácností, která situaci “léčila”.  Nyní je situace trochu jiná, jelikož vlivem nutného procesu oddlužování domácností (deleveraging) na tuto spoléhat stoprocetně nelze. Proto jsou při komplexním zhodnocení ekonomických vztahů důležitá ona data o maloobchodních prodejích a obecně spotřeby domácností a růstu zaměstnanosti pro rozhodování Fedu o dalším směrování politiky.

Pozitivní je, že se situace nezdá v EM systémově zas tak katastrofální jako to bylo u krizí 90. let a je v daný moment spíše fukcí jedinečného rizika pár zemí. Ostatní mají dostatek devizových rezerv a více méně plovoucí kurzy měn. U Číny se spíše jedná o korporátní a municiální dluh plus utažení měnové politiky a situace na peněžním trhu. Tuto může zdravá regulace a čínská centrální banka změnit  v případě potřeby. Důležité jsou rovněž naplňování programových bodů po posledním sjezdu vládnoucí strany směrem k vice tržnímu prostředí, což bude klíčové pro další fázi komoditního supercyklu. I když se aktivová angažovanost bank v USA v EM taktéž jako export zdvojnásobila od 90. let na cca 6% a u vyspělých zemí mimo USA se bankovní angažovanost v v aktivech pohybuje na zhruba 7%, tak stále to je nic oproti angažovanosti amerických bank kolem 30% v aktivech produktů realitního trhu v roce 2006, těsně před jeho kolapsem.

Tak či onak, spekulace o možné reakci Fedu na současný vývoj směrem ke snížení omezování QE, vedla tento týden paradoně k růstu akciového trhu zpět, po předchozím poklesu z počátku roku. Jsme tedy opět ve stádiu, kdy špatné zprávy jsou v podstatě dobrou zprávou pro trhy. I když metodou nákupu a drž na akciovém trhu je investor v tomto roce v mínusu, tak volatilita pohybu trhu může být příznivá pro krátkodobější swing či intradenní obchodní strategie.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 102 366 pozic u lotů na populární mini S&P 500 akciový kontrakt obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní LONG straně, to představuje pokles o 123 693 lotů v tomto směru oproti reportu z předchozího týdne. Hodnoty rezistence u aktivního kontraktu jsou na 1836,75 a 1844,25, support je pak na 1811,75 a níže na 1794,50. Závěrem se pojďme podívat na vývoj zmíněného kontraktu na S&P 500 (ES) akciový index obchodovaný v Chicagu a take evropský index DJ Euro Stoxx 50 (FESX) obchodovaný na Eurexu (SOL Trader, denní data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

Zvýšená volatilita nejen na papírových trzích

Sobota, Únor 1st, 2014

Poslední dny na trzích jsou jistě definovány zvýšenou turbulencí a volatilitou téměř nevídanou v předchozím roce. Zásluhu na tom má vývoj na emerging markets trzích, který jsme zmínili minule. Je nutno říci, že propad na vyspělých akciových trzích, jako ten zde v USA se pozastavil a v podstatě se čeká na další data a směrování vývoje. Data zejména z Číny, jako hlavního přestavitele těchto emerging trhů. S oslavami nového roku v Číně, však bude příliv statistik příští obchodní týden velmi omezen a jedinou významnou pak bude 1. února průmyslový index nákupních manažerů, tentokrát domácí verze podle čínského Národního statistického úřadu, která však obyčejně bývá lepší a méně volatilní než „zahraniční“ verze podle HSBC, která vyšla na úrovni kontrakce ekonomické aktivity (pod 50).  Podle domácí verze se očekává v prosinci pokles na 50,5 z 51.

V každém případě centrální banky emerging zemí byly nuceny v posledních dnech jednat a v rámci podpory svých klesajících měn a například turecká centrální banka zvýšila sazbu o 4,25 procentních bodů nebo jihoafrická banka zvýšila o 0,5 procentních bodů, atd. Co je zajímavé, je, že Indie a Indonésie tentokrát nebyly rozhodně tak postiženy stávajícím poklesem jako v polovině minulého roku, kdy Fed začal naznačovat omezování QE.  V tuto chvíli je americké centrální banka dá se říci na „auto-pilotu“ (mimochodem krásně připravené podmínky pro Janet Yellen Benem Bernakem) a pakliže nedojde k rozsáhlému zhoršování situace, tak pravidelné omezování odkupů dluhopisů a hypotečních zástavních listů (MBS) bude pokračovat stávajícím tempem. To do jisté míry funguje jako překážka pro emerging ekonomiky, se kterou se budou muset vyrovnat.

Papírové trhy však nejsou jediné o kterých se v posledních dnech hovoří se zvýšenou pozorností, ale tady v USA je to také trh se zemním plynem, který jakoby se v posledních týdnech utrhl z řetězu, tak říkajíc. Nejchladnější počasí na americkém středozápadě a severovýchodě za poslední téměř dekádu způsobil nárůst ceny nejbižšího kontraktu na newyorské divizi NYMEX chicagské burzy CME Group přes 5 USD/MBtu. Podle předpovědí budou celkové náklady na vytápění plynem za probíhající zimu o 10 až 17 % vyšší než za minulou zimu (zhruba polovina amerických domácností využívá k vytápění zemní plyn). Poslední týden došlo s očekáváním odeznění polární vlny v únoru k poklesu pod 5 USD, avšak cena je stále patrná jako relativně nadhodnocená, když se člověk podívá na komoditní spread plynu aktivního kontraktu například vůči tomu za šest měsíců dopředu. Pohlédněme na tento spread graficky (SOL Trader, burzovní Globex data, klikněte na obrázek pro zvětšení):

Jak to vypadá s vývojem ceny amerického plynu do budoucna? Podle posledních dat americké vládní agentury pro energetiku (EIA) silná poptávka po vytápění zůsobila pokles zásob o 17% oproti pětiletému průměru. Skladovací podzemní plochy, solné jeskyně, apod., kde se plyn skladuje jsou historicky vlastněny energetickými společnostmi, avšak mnohé jsou dnes již také vlastněny a najímány bankami a dalšími finančními firmami, které se snaží na tomto vydělat. Firmy odle odhadů obvykle očekávají profit kolem 50 centů za 1 MBtu mezi tím co uskladní před zimou kolem října a dodají pak na trh pro vytápění v zimě kolem ledna. Pohledem na říjnový 2014 a lednový 2015 kontrakt to nyní činí kolem 30 centů, to znamená toto bude hrát vliv a může odrazovat od nových leasing kontraktů pro skladovací plochy, což může vést dále k utahování zásob. Podívejme se však na produkci zemního plynu v USA za období vice jak sto let, kde je patrná akcelerace v posledních letech zásluhou břidlicové revoluce v těžbě (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Také potenciál dalších břidlicových vrtů zejména pak v poslední době diskutované Austrálii, kde se začaly projekty s nemalými investicemi nebo Velké Británii, ale hlavně pak velká neznámá s obrovským potenciálem Rusko, kde Gazprom a Shell započaly vrty na západní Sibiři, pak vytváří tlaky na pokles ceny. Vše bude do budoucna samozřejmě záviset převážně na poptávce, zejména pak v Asii. Jaká je situace na opčním trhu, který slouží v podstatě jako pojištění proti nárůstům a poklesům ceny. Pohledem na opční řetěz nejbližších strike cen u únorových opcí, se pak největší počet otevřených pozic kumuluje u out of the money call opcí. To znamená investoři se relativně vice zajišťují v tuto chvíli proti dalším potenciálním nárůstům (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Co hraje pro pokles ceny zemního plynu (jako zdroje pro výrobu elektřiny) do budoucna je značné snížení nákladů na solární zdroj energie v posledních letech. Podle odhadů může být do roku 2017 v USA z důvodu solární konkurence ohroženo 170 miliard USD tržeb stávajících producentů elektřiny. V každém případě bude z tohoto titulu velice zajímavé sledovat nejenom současné výrazné pohyby ceny plynu, ale také její budoucí směřování.

Hospodaření Spojených států ve fiskálním roce 2013

Úterý, Prosinec 31st, 2013

Mám pár poznámek k hospodaření Spojených států.

Fiskální rok 2013 zakončily Spojené státy s relativně malým deficitem. Vládní dluh se za toto období zvýšil o 672 miliard USD. Za tímto číslem však stojí řada neopakovatelných faktorů, na které jsem se rozhodl podívat.

Na prvním místě bych uvedl dosažení stropu zadlužení. Nebýt tohoto faktoru a jím vynucených účetních triků, zvýšení dluhu by bylo vyšší o více než 300 miliard dolarů a dosáhlo by hranice 1 biliónu.

Dále je zde řada neopakovatelných položek, které přispěly k vylepšení výsledku. Jde o dvě skupiny příjmů:

1. Mimořádné příjmy v prosince 2012 a lednu 2013, kdy koncem roku 2012 byla uměle realizována řada kapitálových zisků, aby investoři unikli vyšší sazbě daně

2. Jednorázové platby od Fannie Mae a, Freddie Mac, prodej akcií General Motors. Zde šlo o desítky miliard dolarů.

Takovéto výsledky se budou sorva v tomto fiskálním roce opakovat. Navíc je v něm již jednou zmíněných 300 miliard dolarů jako mimořádný výdaj. Nedivme se proto, až uvidíme větší deficit Spojených států letos, než byl v loňském roce.

Kam kráčejí americké dluhopisy?

Sobota, Prosinec 28th, 2013

Poté co výnos do splatnosti 10-ti letého amerického vládního dluhopisu opětovně po dlouhé době testoval koncem týdne hranici 3%, tak se musí každý investor pozastavit a ptát, kam budou směřovat ceny dluhopisů obecně v roce 2014? Roste-li na trhu požadovaný výnos do splatnosti obligace, znamená to pro dosažení tohoto výnosu nutně pokles ceny papíru a má-li ho někdo v porfoliu, pak pokles hodnoty portfolia. A jelikož se jedná o růst požadovaného výnosu u benchmarku, od kterého jsou odvozeny všechny výnosy ostatních více rizikových dluhopisů, jako municipální, korporátní, apod., tak klesají obvykle ceny i těchto papírů. O přicházejícím poklesu jsme na serveru psali již dříve v červnu. Po zasedání americké centrální banky 17-18.12., na kterém bylo rozhodnuto o omezování nákupu vládního dluhu a hypotečních zástavních listů (MBS) v řádu 10 miliard měsíčně, se zdálo, že toto je již v trhu a růst požadovaného výnosu/ pokles ceny dluhopisů se ustálí. Avšak cena pokračuje dále v sestupu.

Tak se člověku připomene článek z 28.11. na Yahoo Finance, ve kterém bylo použit silnější výraz „přicházejícího pekla“ na trhu dluhopisů pro investory do nich. Nebo situace z roku 1994, kdy bylo z dluhopisových fondů staženo kolem 63 miliard USD. Dnes je situace podobná, s tím, že ve stávajícím roce odteklo z obligačních fondů již 72 miliard USD (resp. lépe řečeno od května 2013), s tím, že po více jak dekádu se jednalo v podstatě o čisté přílivy kapitálu. Je tento odliv značný? Relativně ve vztahu k časové periodě posledních sedmi měsíců ano. V delším intervalu ne, jelikož za posledních více ja 10 let do dluhopisových fondů přiteklo téměř 1 bilión USD kapitálu a fondy jako Pimco a jeho prezident Bill Gross byly označováni za „krále“ Wall Streetu, při dosahování pěkných výnosů s minimální volatilitou po dlouhé období. A tak poprvé od roku 1999 se zdá, že v tomto roce agregátní index dluhopisů Barclays US Aggregate Bond Index, který má ve svém složení zastoupení jak vládních, tak hypotéčních, tak korporátních, apod. obligací, zaznamená historickou ztrátu. Pohlédněme na jeho vývoj za poslední roky:

A tak výzvou pro příští rok zůstává otázka, co se stane s dalším vývojem ceny těchto aktiv přistoupí-li Fed k dalšímu omezování a postupně bude opouštět pozici nákupčího na dluhopisovém trhu? B prognózách se vyskytuje i scénář omezování nákupu banky o více jak polovinu na 235 miliard USD v roce 2014 ze současných 540 miliard USD v tomto roce. A i v případě jen mírného růstu výnosu do splatnosi benchmarku a tím mírného poklesů cen korporátních dluhopisů investičního stupně, apod., tak celkový výnos by v roce 201 u těchto měl dosáhnout jen něco kolem 1-2% (průměrně historicky kolem 7,5% před zdaněním nominálně) a u junk bondů, tj. obligací s horším kreditním ratingem by neměl přesáhnout 5-6% v porovnání s dlouhodobým průměrem od roku 1991 kolem 10% u těchto pochybných obligací. To znamená, aby se dostal požadovaný výnos na historicky dlouhodobější průměr, musí cena jít značně níže plošně a to bude samozřejmě odrazovat kupce po delší dobu. V kombinaci s odstupováním Fedu z této funkce nevěští pro nejbližší vývoj nic pozitivního. Pohlédněme na poziční situaci na opčním trhu u kontraktu na 10-ti letý americké vládní dluhopisy na burze v Chicagu (klikněte pro zvětšení na obrázek):

Opční trh má charakteristiku pojistného trhu a put opce představují v podstatě pojištění proti poklesu ceny. Na obrázku je vidět, že u lednových opcí na americký vládní dluh se kumuluje většina otevřených pozic (open ineterest) právě těchto put opcí v porovnání s call opcemi.

Po fundamentálně značně nafouklé valuaci akciového trhu, který v tomto roce zřejmě zaznamená historicky nadprůměrný výnos kolem 30% (historicky pak kolem 10% s 50% drawdownem např. u S&P 500) se naskýtá otázka, který trh v roce 2014 bude pro investory nejlepší?

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 371 513 pozic u kontraktu na 10-ti leté americké vládní dluhopisy na prodejní SHORT straně. Obchodování zakončilo týden u aktivního kontraktu na burze v Chicagu na hodnotě supportu 123-005 a další je pak na 122-26. Rezistence jsou na hodnotách 123-02 a 123-05,5.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu na 10-ti letý americký vládní dluhopis v poslední době, ale také na 5-ti letý US Note, kde můžeme vidět, že i dluh s kratší splatnosti nebyl ušetřen propadu na ceně. Dále pak jejich spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení: