Články s tagem ‘Zemědělství’

Ukrajina – jak pokračují jarní zemědělské práce?

Pátek, Květen 2nd, 2014

Pokud jde i situaci na Ukrajině, slyšíme o ní prakticky denně. Stalo se to, stalo se ono, člověk ten a ten řekl to a to. Toto jsou věci možná zajímavé, ale bez okamžitého dopadu na náš život.

Přitom je tu jedna věc, která by nás měla velmi zajímat. To je pokračování jarních zemědělských prací na Ukrajině. Ukrajina je zemědělská velmoc, patří mezi největší světové exportéry pšenice a kukuřice – komoditám s jejich spojitosti s Ukrajinou se nedávnou věnoval ve své analýze i p. Lembák.

V případě kukuřice ukrajinský podíl na objemu exportované kukuřice činí 15%, u pšenice pak 5% a patří mezi největší světové exportéry obou plodin.

Jaké jsou lokální agrotechnické lhůty?  Pšenice se sela loni na podzim a v létě ji čeká sklizeň. Zde zatím nevidím problém. Důležitější (i vzhledem k podílu na světové úrodě) je kukuřice. Ta se má set v dubnu a květnu, sklízí se pak cca půl roku po setí.

Stavu zemědělství na Ukrajině se ve zprávách nevěnuje ani špetka pozornosti. To je samá ropa, plyn, ale o potravinách či zemědělských komoditách ani slovo.

Doufejme, že žádné informace = dobré informace a že setí kukuřice na Ukrajině probíhá podle plánu. Jinak se na podzim dočkáme nepříjemného překvapení.

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Ceny komodit budou muset dále růst

Sobota, Duben 5th, 2014

Minule jsme se s Janem Dvořákem zamysleli nad vývojem eura ve vztahu s kroky a politikou ECB snažící se (nebo nesnažící se?) zamezit deflační pasti. I když Mario Draghi nepřistoupil explicitně k uvolnění měnové politiky, tak alespoň pomocí, jak v praxi říkáme, jawboningu nasměroval investory na tuto eventualitu pro následující setkání bankovní rady. Kurz eura, jak jsme očekávali začal postupně klesat, avšak nejedná se doposud o pohyb, který by byl žádoucí a bude spíše nutný pokles k hodnotám kolem 1,35-1,30 ve vztahu k americkému dolaru. Podle samotných odhadů banky, pak by pro zvýšení inflace o 0,2 až 0,8 procentních bodů do roku 2016 bylo potřeba realizovat nákupy dluhopisů, a podobně v rozsahu 80 miliard euro měsíšně! (QE v podstatě). Podle Draghio je 70% podílu poklesu v inflaci způsobeno poklesem cen komodit na světových trzích v minulých pár letech. To je pozitivní faktor pro směrování reálných příjmů firem a domácností, nicméně z hlediska deflačních očekávání, pokud je pokles komodit výraznější pak naopak nežádoucí.

Existuje tedy několik kanálů jak se deflační spirále vyhnout a to jednak pomocí silného QE, což oproti USA v Evropě je trochu složitější z hlediska uhlídání vývoje následných inflačních tlaků, jež se mohou dostat mimo kontrolu. Dále znehodnocením eura, což explicitně zřejmě ECB nepřistoupí k intervenci jako takové. Či větším nárůstem cen komodit. Pohlédněme na vývoj komoditního indexu DJ UBS Commodity v tomto roce:

Poslední zmíněná varianta se pomalu v tomto roce začíná uskutečňovat a zvláště patrné to je u cen zemědělských komodit.  Tento vývoj jsme rovněž predikovali a posledně pak například u vývoje na trhu s kávou nebo obilovin. Podle reportu Food and Agriculture divize OSN tento týden se ceny zemědělských komodit zvýšily v březnu o 2,3% a index dosáhl nejvyšší hodnoty od května 2013. U všech složek došlo k nárůstu cen, kromě mléka, jehož cena však rostla nadprůměrně z důvodu čínské poptávky v minulých měsících.

Klíčové budou emerging ekonomiky a jejich poptávka. I když došlo k výraznému ochlazení ve vývoji HDP těchto zemí, pak strukturálně nic nebrání růstu poptávky po komoditách. Naopak v souvislosti s reformami v Číně a v posledních dnech navíc oznámění dalšího fiskálního mini stimulu (daňové úlevy pro malé podnikatele plus investice do dopravní infrastruktury) se zdá být v tomto smyslu poptávka nenarušena. U zemědělských komodit jako sója pak například importní poptávka vypadá následovně:

To jaký je zájem o zabezpečení dovozů potravin svědčí i nákup kontrolních podílů největší čínského zpracovatele, výrobce a obchodníka potravin společnosti Cofco v zahraničních komoditních domech jako je holandská Nidera za téměř 1,3 miliardy USD, což jí umožňuje strategický přístup k jihoamerické produkci, a podobně. Čína importuje ročně 69 miliónů tun sóji ročně, což jsou dvě třetiny globálně obchodovaných zásob! Podobné je to u kukuřice. Podle informací místního amerického světového zpracovatele potravin a komoditního domu Archer Daniels Midland (ADM) firma investuje rozsáhlé prostředky v Číně do výtavby nových výkrmních stanic. Jak sója,tak kukuřice se používají nejen k výkrmům dobytka a skotu, ale rovněž k výrobě biopaliv ethanolu (kukuřice) a biodieslu (sójový olej).

Příští týden bude tedy velmi zajímavé sledovat další statistiky ohledně čínských importů a exportů komodit. Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontinuálních kontraktů na sóju a kukuřici na chicagské burze za poslední zhruba dva roky a jejich poměrový komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Které komodity může ovlivnit situace na Ukrajině?

Sobota, Březen 8th, 2014

Komoditní trhy mají navzdory předpovědím “guru” na konci minulehého roku zpět svůj sexappeal. V tomto roce je například komoditní index DJ UBS v plusu kolem 8% a akciový S&P 500 je kolem 1% (a fundamentálně podle mnoha poměrů je ten akciový překoupen). Počátkem února jsme se zamýšleli nad důvody růstu komodit i přes ochlazování ekonomického růstu emerging ekonomik, jejich hlavního spotřebitele. Jistě své sehrávají vlivy počasí, jako v poslední době sucha v Brazílii, které například pomohly doposud téměř zdvojnásobit cenu kávy na burze za poslední zhruba měsíc (o kávě jsme psali jako o investiční příležitosti počátkem ledna), či poslat cenu sóji na kontraktní maxima. Podobné pohyby zaznamenávají i ceny drahých kovů a energií. A to je nutno si uvědomit, že Čína, kde se mají začít v praxi rozsáhlé reformy vedoucí k vyšší liberalizaci trhu, ještě nenastartovala naplno další fázi komoditního supercyklu.

Svoji roli v současném nárůstů uplatňují geopolitické rizika, jako to současné ve sporu Ruska a Ukrajiny. Energetické složce problemů v regionu se již ve značném předstihu koncem minulého před skutečným, propuknutím konfliktu roku věnoval Jan Dvořák. Evropa je závislá na dovozech plynu z Ruska z 30% a polovina z těchto dovozů plynu jde přes území Ukrajiny (procházelo až 80% v roce 2010 než došlo k využití plynovodu Северный поток alias Nord Stream na dně Baltského moře). Situace je vážná při pohledu na Rusko u komodit ropy a paládia, kde má tato země světové prvenství v produkci.

Jaké komodity z Ukrajiny hrají na světovém trhu významnou roli?

Málokdo možná ví, že Ukrajina je ve světe jedním z rozhodujících hráčů na poli obilovin jako kukuřice (3. největší exportér) a pšenice (6. největší vývozce). Pohlédněme na ukrajinskou produkci kukuřice od 90. let nalevo a podíl na světovém exportním trhu na obrázku vpravo:

I když se ceny kukuřice a pšenice pohly například zde na burze v Chicagu v posledních dnech výrazněji nahoru, je to stále “slabé kafe” v porovnání s onou kávou, sójou či ovsem (ani tyto však nedosahují stále extrémních historických pozic na nákupní straně podle americké komise pro komoditní trhy u fondů a dalších obchodníků mimo komerční zajišťovatele, extrémní pozice mají ropa, masa a kakao). Je to dáno zejména tím, že hlavní exportní terminály pro obiloviny nejsou ani tak na Krymu jako spíše ve vzálenější Oděse či Illičevsku a je stále šance, že nedojde k výpadkům ve vývozech. Je nutné si však uvědomit, že v tuto dobu bude jistě práce z důvodů krize nejenom v tomto sektoru omezenější bez ohledu, kde přesně se terminály nachází a hlavně při poklesu domácí měny hřivny se, stejně jako producenti v Jižní Americe, mají farmáři tendenci zajišťovat zadržováním produkce, která se na světových trzích kótuje v amerických dolarech či eurech, atd. To znamená mají motivaci nepouštět na trh, pakliže predikují další znehodnocování domácí měny. V neprospěch úrody u pšenice hraje také slabší než obvyklá sněhová pokrývka tento rok, která chrání úrodu před zamrznutím.

Další vývoj cen obilovin na burze bude ovlivňoven dozajisté příští týden pondělním reportem odhadu světové poptávky a nabídky amerického ministerstva zemědělství. Současné exporty největšího světového producenta kukuřice Spojených států jsou na jsou procentuálně nad úrovněmi předpovědí ministerstva posledních pěti let (92,5% tento rok v porovnání s pětiletým průměrem 72%). Trh trpí stále značnýma zásobama vybudovanýma po obrovském nárůstu cen po období sucha na americkém středozápadě v červenci 2012. Obchodnící na chicagském parketu mají obecně odhad poklesu světových zásob kukuřice o 1 milión tun oproti 157,3 miliónu tunám předchozí měsíc. Vyskytují se však i predikce poklesu v řádu 6 miliónů tun. Přijde-li ministerstvo v reportu tudíž s vyšším než 1 mil. tun poklesem, pak toto pravděpodobně spustí další vlnu nákupů.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny aktivních kontraktů na kukuřici a pšenici na burze v Chicagu (SOL Trader, týdenní data) v poslední době a jejich komoditní spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

Ohrozí globální oteplování finanční pozice a povede k růstu cen komodit?

Sobota, Únor 16th, 2013

Je zřejmé, že téma potenciální změny klimatických podmínek vyvolává žhavé diskuse. Někteří ho berou nesmírně vážně a druzí ho naopak dokonce považují za úsměvné teoretické cvičení, dobré pouze jako input do stress test analýz. V souvislosti s obrovskými suchy v létě minulého roku zde na americkém středozápadě a následně pak s masivním hurikánem Sandy na severovýchodě se opět toto téma dostává do popředí zájmu. A to jak je finanční situace zemí velmi neutěšená a nedojde-li k radikálním změnám oproti tak říkajíc „odkopávání plechovky jen o kousek dál“, tak tento problém může, pokud má skutečně něco do sebe, přerůst ve finanční Armageddon.

A v této souvislosti překvapila před pár dny americká vládní agentura Government Accountability Office (GAO), která každé 2 roky od r. 1990 uvádí seznam oblastí, které představují značné riziko pro finanční situaci země a světové eknomiky. Poprvé totiž uvedla problematiku změny klimatu na svůj list vysoce rizikových oblastí, mezi které například v minulosti již zařadila program Medicare (vládní podpory zdravotního pojištění pro seniory) či výdaje na vnější obranu. A nejen zanesla na vysoce rizikový seznam, ale rovnou varovala Kongres a vládu, že nemá připraven žádný systém případné následky klimatických změn řešit a země a světová ekonomika jsou vystaveny obrovským, nejen finančním, rizikům.

Vláda totiž vlastní rozsáhlé pozemky, provozuje programy pojištění proti povodním a poškozením zemědělských úrod s milióny pojištěnců a pravidelně tak uvolňuje miliardy dolarů v případě krizových stavů. Vliv změn klimatu a následné zvýšení frekvence období such, hurikánů, atd. tak může výrazně ohrozit již tak neutěšenou finanční bilanci rozpočtu. Dalším příkladem výtek GAO v této oblasti jsou nákladové a časové problémy zavedení nové generace polárních satelitů monitorujících stav počasí. Podle federální agentury National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) může již v r. 2014 dojít ke zpoždění zavedení nových satelitů o 2 roky poté, co stávající technologie začnou zastarávat. Na základě GAO to však může být zpoždní až 4-5 let. Přesnost a včasnost předpovědi katastrofy a ohlášení nouzového stavu u té jako např. hurikánu Sandy můžou být ohroženy. V rámci tohoto varování je možné zhlédnout krátké video kliknutím na linku.

Extrémy počasí mají ze své podstaty velký vliv na stav úrody zemědělských komodit a následně na ceny těchto aktiv na světových trzích potažmo ceny finálních potravin a výrobků jako oděvů, apod. Firmy, komoditní analytici a investoři si jistě vzpomenou z nedávné doby např. v r. 2010 a 2011 na záplavy v Pákistánu (čtvrtý největší světový producent bavlny), které zničili podstatnu část úrody (bavlna roste nízko nad zemí a je zvláště na záplavy citlivá). To přispělo k téměř ztrojnásobení ceny bavlny na burze v New Yorku za sledované období. Hůře však se ještě promítly následky v samotném Pákistánu, kde byla 1/5 zemské plochy pod vodou, 2 tis. lidí přišlo o život a OSN označila stav za nehorší humanitární pohromu. Od té doby firmy jako britský retailový řetězec Marks & Spencer, který prodává oděvy z bavlny věnují postupně větší a větší pozornost vlivu možných klimatických změn ve své risk management firemní strategii a splupráci s hlavními dodavateli v její naplňování. Podobně je na tom také např. retailový prodejce kávy Starbucks, který v rámci řízení rizik souvisejících z klimatickými změnami je zakládajícím členem asociace Business for Innovative Climate & Energy Policy, koalice amerických firem usilující o aktivní uvědomění a řešení problému na mezinárodní úrovni. Firmy jak se zdá podnikají kroky.

Jak se k problematice postaví vlády? Je vůbec problematika globálního oteplování/ klimatických změn a frekventovanějších krizových situací aktuální/ reálná?

Na závěr se pojďme podívat na vývoj cen ethanolu a kukuřice, z které je toto biopalivo v USA vyráběno na burze v Chicagu CME (Globex) a jejich komoditní spread, před a po následcích nadměrných such v polovině minulého roku (týdenní data, nejbližší kontrakty):

Dojde u ethanolu k reformě a ke změnám limitů produkce?

Sobota, Říjen 13th, 2012

Již v srpnu jsme psali tom, že v souvislosti s obrovskými suchy, poškozením úrody obilovin a hrozící potravinovou krizí, žádala OSN USA o zrušení mandátu stanoveného množství použití ethanolu. Resp. snížení jeho výroby z krize postižené úrody kukuřice. Podle tohoto ustanovení Kongresu, tzv. Renewable Fuel Standard (standard používání obnovitelných zdrojů paliv podle zákona z r.2007 podepsaného tehdejším prezidentem Georgem Bushem ml.), se pak vyžaduje v USA využití více jak 13 mld galónů (cca 49 mil. hektolitrů) ethanolu (aditiva benzínu) v dopravě v tomto roce a to bez ohledu na cenu suroviny, tj. kukuřice.  Jelikož pak Spojené státy exportují kolem 50% celosvětové produkce této komodity a 40% z lokální úrody se spotřebuje na ethanol, pak se jedná o závažný celosvětový problém. Už se zdálo, že cena obiloviny poklesne z vysokých úrovní dosažených v srpnu, avšak data amerického ministerstva zemědělství před pár dny o stavu zásob opětovně zklamala a světové zásoby kukuřice jsou nyní odhadovány na 117,3 mil. tun oproti předchozímu odhadu 123,9 mil. tun. Poměrový ukazatel světových zásob k využití se tak dostal na 13,7%, to představuje nejnižší číslo od r. 1973! Cena se tak udržuje stále hodně vysoko:

corn101212

 

Zhruba před měsícem se objevily první náznaky možného řešení a mělo dojít k plánovanému setkání ministrů zemědělství G20 16. října v Římě, nicméně podle posledních zpráv USA stáhly svou účast. Jedná se zřejmě o předvolební taktiku, kdy prezident Obama nechce bouřit státy produkující kukuřici jako Iowa, které budou hrát klíčovou roli ve volebním procesu. Na tomto setkání se Evropská komise chystala představit návrh komisařů Oettingera a Hedegaarda, kdy jen určitá část při výrobě ethanolu bude tzv. první generace, tzn. vyrobená přímo z obilovin či cukrové třtiny a zbytek pak bude muset být tzv. další generace, to znamená ze zemědělských reziduí. Čili jedná se o to udržet podmínky stanovené EU v r. 2009, kdy každá členská země by měla alespoň 10% paliva v dopravě mít z obnovitelných zdrojů a přispívat tak ke snížení emisí CO2. To pak v podstatě „dalo zelenou“ palivům jako biodiesel, apod. Problémem však je naopak růst cen používaných surovin při výrobě, jak k němu došlo nyní a neblahý vliv na ceny potravin zvláště v méně vyspělých zemích, kde tyto tvoří podstatnou část cenového koše.

Avšak také v USA vypadá, že i když se prozatím stáhly z jednání G20 o této probelmatice, tak přeci jenom si vzaly varování OSN k srdci a před pár dny mnoho senátorů a kongresmanů pod vedením senátora Hatche z Utahu, včetně zákonodárců z osmi států produkujících kukuřici, zažádali vládní Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA) o snížení limitů pro aplikaci ethanolu v dopravě. EPA má pak jednat o návrhu v listopadu (po volbách?).

Samozřejmě, jak jsme psali již minule, toto řešení má pak také druhou stranu mince a to je možný zvýšení ceny benzínu jako takového. Pojďmě se tedy závěrem podívat na spread kontraktů ethanolu na burze v Chicagu a benzínu na burze v New Yorku, cena tohoto spreadu má klesající trend a pohybuje se na úrovni z minulého roku:

rbob_ethanol_spread101212

Články týdne – 3. srpna

Pátek, Srpen 3rd, 2012

Kdo hledá příležitosti v menších ekonomikách mimo zorné pole 99% investorů , může se nechat inspirovat pohledem Jima Rogerse. Kdo naopak důvěřuje Morgan Stanley, měl by sledovat prezidentské volby se Spojených státech. Větší býčí událost prý letos trhy nezažijí. A to i přes to, že aktuální důvěra investorů je na svém dně. Nebo možná právě proto…

Další zajímavou příležitostí mohou být zemědělské komodity (jak zde na webu o nich nedávno psal i M. Lembák)

Komentář k Obamovu přístupu k minimální mzdě. I to může být jeden z faktorů, proč by americké obligace mohly být největší short příležitostí nejbližších několika let.

Ač to není klasické snížení sazeb, dopad tohoto kroku Fedu je podobný. Přečtěte si tuto zprávu agentury Bloomberg.

Na závěr jsem si nechal komentář Indian Times k dosud nevídanému blackoutu v Indii.

 

 

Archiv - Předchozí články týdne

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

Potravinová krize na obzoru?

Sobota, Červenec 14th, 2012

Poté co cena kukuřice na burze vzrostla od června přes 40% (podobně rovněž pšenice, atd.) se začíná nejen investiční komunita ptát, zda se nacházíme na pokraji potravinové krize. Příčinou jsou obrovské sucha na středozápadě a západě USA ničící úrodu a v podstatě se  na počátku července nedalo tady v Chicagu jít venku ani volným tempem déle než cca 20 min., aniž by člověk nebyl dehydrován a vyčerpán. Podle předpovědí meteorologických společností bude červenec zřejmě neteplejším za 117 let. Tento týden americké ministerstvo zemědělství ve svém pravidelném reportu snížilo předpověď domácí produkce o 12% a odhad konečných zásob 2012-2013 o 37%! USA jsou nejvýraznějším „hráčem“ na poli globálního zásobování potravinama a jakožto největší světový exportér kukuřice, sóji a pšenice se podílí na jedné z každých tří tun u těchto zrnin obchodovaných na světových trzích. Z kukuřice se dále vyrábí rovněž biopalivo ethanol, jehož cena na burze pak od června posílila o 25,79%.

Cena zemědělských komodit tak roste třetí léto z posledních pěti a jistě mají investoři a politici na paměti situaci z let 2007-2008 kdy sucha v Argentině a Austrálii přispěly k nárůstům cen obilovin a toto následně započalo sociální a politické nepokoje ve více než 30 zemích světa. Stále se situace však nestává vážnou, jelikož se dané nárůsty cen obilovin ještě nestačily promítnout zřejmě plně do inflačních statistik převážně méně vyspělých zemí, kde ceny potravin tvoří podstatnou část indexu spotřebitelských cen. Avšak i tak OSN i OECD ve svých výročních reportech předpovídají ceny potravin na vyšší úrovni v následujících 10-ti letech. Významným faktorem je, že stav zásob není na takové úrovni jako v minulých letech, kdy docházelo k prudkým nárůstům ceny z důvodů náhlých externích šoků. Tak bude zajímavé sledovat, jak se trh bude vyvíjet boudou-li přicházet případně další nepříznivé odhady produkce.

V analytických kruzích se začínají objevovat i odhady ceny kukuřice kolem 9 USD za bušl (1 bušl je cca 25,4 kg). To by přisoučasné ceně představovalo nárůst cca 1,60 USD za bušl a pohyb o 8 000 USD na jeden kontrakt obchodovaný na burze v Chicagu. Závěrem se pojďme podívat vývoj ceny kontinuálního kontraktu kukuřice a dále srovnání s komoditním indexem Dow Jones UBS plus jejich spread za posledních několik let (týdenní data):

corn071312

 

Cena bavlny má klesnout o 15%, skutečně?

Sobota, Prosinec 3rd, 2011

Jestli nějaká komodita byla jednou z těch, o které se hodně v r. 2010 mluvilo, pak to určitě byla bavlna.Ta si připsala v tomto roce pěkných 92%. Naopak v letošním roce zatím poklesla cena o 37% a je tak nejhůře performující mezi 24 komoditami v indexu S&P GSCI. Svou roli zde hraje ochlazení globální ekonomiky a také podle odhadů amerického ministerstva zemědělství (USDA) se do července příštího roku zvýší  sklizeń  o 7,5% na 123,89 mil. žoků (1 žok má cca 219 kg a dokáže se z něho vyrobit např. 1 217 triček), kdežto poptávka klesne na 114,27 mil.žoků.  Podle mediánu odhadů analytiků, jež byli dotázání agenturou Bloomberg cena poklesne do konce r.2012 o dalších 15% na 77 centů za libru, což by v podstatě představovalo návrat na úroveń hodnoty z počátku r. 2010 (tj. pokles kolem 14 centů, kdy hodnota 1centu představuje na burze ICE v New Yorku 500 USD pohyb na 1 zobchodovaný kontrakt).

Úroda v USA je nejhorší od 30.let, avšak zdá se, že je kompenzována úrodou v Číně a Austrálii. Dále se očekávájí zvýšené exporty z Indie. Mezi největší světové producenty patří tyto země, ale také například Pákistán, Brazílie, Uzbekistán či Turecko.

Co je však zajímavé je, že zde existuje odhad, tentokráte asociace The International Cotton Advisory committee (ICAC) bavlnu produkujících a obchodujících zemí, která předpovídá po současném poklesu ceny omezení sklizně a redukci globální plochy pro sklizeň o 8% na 33mil. hektarů.

Jaká je pozice hedžových fondů a dalších obchodníků? Ti sice znatelně zredukovali podle údajů Commodity Futures Trading Commission (CFTC) své čisté pozice na nákup z rekordních 81 336 kontraktů ze září 2010 na 11 985, ale stále nejsou situování celkově na spekulaci na prodej.

Takovou zajímavostí je možná informace, že během úspěšného maloobchodního prodeje tady v USA během období svátku Díkuvzdání, který činil 52,4 mld USD podle agentury National Retail Federation 51% nakupujících kupovali oblečení, mj. také vyráběné z bavlny. Ikdyž  nutno přiznat prodejci jako Levi Strauss, apod. přistoupili na redukci ceny pro stimulaci poptávky.

Tak bude zajímavé sledovat, zda se jedná  skutečně o  dlouhodobější sestupný cenový trend u této komodity nebo  o pouhou korekci s následným návratem k růstu.

Závěrem se pojďme podívat na prosincový kontrakt bavlny na burze ICE v New Yorku (měsíční data):

cotton120211

 

 

Další analýzy a komentáře Martina Lembáka

 

Články týdne – 4. listopadu

Pátek, Listopad 4th, 2011

Na úvod přikládám tři články komentující krach obchodníka s deriváty MF Global.  První je článek z blogu Matta Taibbi, druhý pak komentujcí zapomenuté poučky z krachu hedgového fondu LTCM.  Co to může znamenat pro klienty? To se dozvíte z třetího článku.

Investoři sledující zlato by neměli přeskočit rozhovor Davida Gallanda s Johnem Hathaway spravujcí fondy zaměřené na akcie těžařů.

K sílu nabírající řecké krizi mám dva články. První je komentář euroskeptika (zde se toho označení vůbec nebojím)  Ambrose-Evans Pritcharda,  druhý pak komentář k řeskému hlasování.

Na závěr jsem si nechal rozhovor Jima Rogerse. Podle něj je situace horší než před 3 lety. A co doporučuje? Zemědělství.

 

Archiv-Předchozí články týdne

 

 

5 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Něco velkého je zřejmě ve vzduchu. Děje se něco s eurem?

Kdy a jak skončí krize zadlužených zemí?

Dvě aktuální krize.  Co na to Německo?

Evropské domino – 1 obrázek za 1000 slov

Blíží se dvourychlostní eurozóna? Ano.

 

Další vybrané články:

Co nám říká trh obligací

Hledáte bezpečný přístav? Podívejte se na sever Evropy

GEAB -priority 2012 a 2013

Snažíte se diverzifikovat akcie? Snažíte se zbytečně

Prime hypotéky a Americe – předzvěst další krize

Peak Oil dle Bundeswehru

 

Snížení odhadu produkce kukuřice

Neděle, Srpen 21st, 2011

Relativně nedávno jsem psal o cukru a jeho možných dalších nárůstech ceny. Další komoditou, která je delší dobu v hledáčku komoditních obchodníků a fondů je bezesporu kukuřice, jejíž cena od roku 1996 neustále klesala až do cca roku 2010. Resp. v roce 2008 prudce skočila nahoru jak rychlejší  hospodářský růst tzv. emerging ekonomik způsobil zvýšenou poptávku po komoditách obecně. Pak došlo po finanční krizi, kdy se většina převážně vyspělých ekonomik dostalo so recese, opětovně klesat. Podle mého názoru zcela neopodstatněně, jelikož bezprecendentní růst těchto emerging ekonomik rozhodně neskončil a zvýšená poptávka po komoditách přetrvává. Kukuřice se primárně využívá jako krmivo pro dobytek, dále pak pro výrobu stále populárnějšího biopaliva ethanolu a v mnoha dalších odvětvích. Mezi největší producenty patří USA, Čína a Brazílie.

Poslední report amerického ministerstva zemědělství opět snížil průměrný výnos úrody na 153 bušlů na akr, což v podstatě představuje o 6 bušlů méně než report minulý měsíc a o 9 pod očekávanou trajektorií produkce. A navíc analytici předpovídají další poklesy odhadů produkce v následných reportech ministerstva. Velice podobné odhady jako u kukuřice se vyskytují např. dále také u sóji.

Pojďme se podívat na cenu kukřice na měsíční bázi (kontinuální kontrakt na burze v Chicagu)

corn_monthly081911

V pátek tady na burze v Chicagu uzavřel prosincový kontrakt kukuřice na hodnotě 725 centů za bušl, tj. o 12 centů výše. V srpnu si kontrakt připisuje do této chvíle 8%.  Taková zajímavost: kdo zrniny obchoduje, jistě ví, že na burze v Chicagu existují denní limity pohybu ceny – momentálně 30 centů. Od pondělka 22.8. se toto pásmo rozšiřuje na 40 centů.

Cena ethanolu v Chicagu opět v hledáčku

Neděle, Červenec 24th, 2011

Už jsem minule psal krátkou aktualitu ohledně vývoje ceny cukru, tj. její možná akcelerace vzhůru z důvodu situace v Brazílii. Dnes bych se chtěl krátce zmínit o produktu, který se z něj vyrábí – biopalivo ethanol. Realita je, že se ethanol nevyrábí pouze z cukrové třtiny, ale v USA také z kukuřice.

Situace zde v USA, resp. v oblasti středozápadu, je taková, že současné léto se vyznačuje počasím s teplotami nad 32 stupňů Celsia a to může znamenat poškození úrody z důvodu sucha, stejně jako v Brazílii minulý rok. Jaká je tedy na burze v Chicagu situace s ethanolem? Cena vzrostla na nejvyšší úroveň za více jak 5 let. Tento rok doposud o 24%. Cena kukuřice je pak v plusu 10,3%. Pojďme se podívat na vývoj ceny ethanolu s dodáním v srpnu 2011 na Chicago Board of Trade:

ethanol_august11

Ethanol s dodáním srpen 2011, měsíční vývoj na burze CBOT

Je tedy vidno, že současné politiky zemí s rozsáhlými  fiskálními a měnovými expanzemi vytvářejí na trhu situaci, kdy když se na trhu objeví externí  šok, jako geopolitický nepokoj, nepříznivé počasí, atd., dochází k prudké akceleraci nárůstů ceny především tzv. „hard assets“, tj. komodit jako drahých kovů, obilovin, apod. Situace s těmito expanzemi vlád a měnových autorit se nezdá, že by v nejkratší době ustala, takže jakýkoliv další externí šok může vyvolat další prudší nárůsty cen.

Výprodej na kukuřici

Čtvrtek, Červen 30th, 2011

To byl šok. Dnešní netrpělivě očekávaný USDA report velmi překvapil farmáře a obchodníky s kukuřicí. Očekávál se pokles odhadované plochy oseté kukuřicí. Odhad byl 90.776 milionu akrů. Důvodem očekávaného poklesu byla především spožděná setba v této sezoně (která ovlivnila i řízení mých obchodů) a potom nedávné povodně v produkujících oblastech. Toť odhady.

Realita byla odlišná. Podle USDA je množství oseté plochy kukuřicí 92.282 milionu akrů. Toto číslo je i z dlouhodobého hlediska rekordní (ale nezapomínat i na rekordní poptávku). Na toto zareagovala cena a prakticky ihned po open udělaly všechny futures limitní pohyb dolů o 30c. Jedinou vyjímkou byl front, velmi likvidní JUL kontrakt. A tady došlo k jedné zajímavé věci. Na tomto konktraktu je právě dnes FND (first notice day), takže u něj neplatí limit. Právě se dívám do platformy a tento konktrakt je nyní -78c. To je opravdu hodně a naznačuje to že i zítra se na ostatních corn futures dočkáme zřejmě pádu.

Co to znamená z hlediska mých obchodů? Měl jsem v bear spreadech vypuštěno pár výstupních limit příkazů. Byly dostatečně nad tržní cenou v minulých dnech. Když jsem se na ně díval 10 minut po open, byly fillnuty. V kukuřičných bear spreadech částečně stále jsem, přesto už nyní (relativně brzo) jsem uzavřel velkou část se ziskem. Vzhledem k tomu že letos jsem kvůli fundamentu (nízkým zásobám apod) bear spreadům na kukuřici příliš nevěřil, nakonec zdá se dopadnou dobře. I bull spready na sóji, kterými jsem toto svoje přesvědčení hedgoval dopadly také dobře a pokud se nic strašného neodehraje na zbylých bear spreadech co mám na kukuřici (což jak se ukazuje asi neodehraje), budu moci první polovinu roku prohlásit za úspěšnou.

Komentář Jima Rogerse

Neděle, Červen 19th, 2011

Jim Rogers poskytl zhruba před týdnem rozhovor TV stanici FOX. Kromě komentáře k aktuální ekonomické situaci se vyjádřil i k potenciálně zajímavým investicím pro příští řadu let. Připravil jsem z něj stručný výňatek.

Investoři by měli investovat jen do toho, čemu rozumí (což je mimochodem i heslo W. Buffetta). Jinak by měli držet hotovost. Sám osobně má long pozice v komoditách a měnách, short pozice v akciích. Investujte do zemědělství – komodit, farem… Na dotaz, jaké komodity by vybral pro příštích 10 let, odpověděl, že zemědělské, z nich pak jmenoval rýži a cukr. Podle jeho názoru bude ze zemědělství jeden z největších oborů všech dob.

Co se týče ekonomické situace, tak v historii podle něj žádná země nikdy neřešila svoji zadluženost v předstihu, vždy až k tomu byly dotlačeny vývojem a krizí. Současná administrativa USA podle něj situaci svými kroky akorát zhoršuje. Investoři držící obligace problémových zemí by měli utrpět ztráty, udělali špatné investiční rozhodnutí a není důvod, aby jim třeba němečtí daňoví poplatníci tyto ztráty kompenzovali.

POkud jde o vývoj Evropě. Bude podle něj mít významný dopad na trhy. Situaci je třeba řešit a nikdo nechce být ten, kdo ponese náklady. Ekonomika se podle něj zlepší až v okamžiku, kdy lidé a země přestanou utrácet peníze, které nemají.

Články týdne – 10. června 2011

Pátek, Červen 10th, 2011

Vysokých cen zemědělských surovin se podle všeho jen tak nezbavíme.

Státy OPEC dodržely produkční kvóty a cena ropy hned reagovala růstem. Za zmínku stojí i skutečnost, že Čína se stala největším světovým spotřebitelem energií.

Čína varuje Spojené Státy, že úvahy o řízeném defaultu jsou zahrávání si s ohněm. Podle ní by USA mohly přistoupit k politice slabého dolaru. Jiná analáýza zase ukazuje, že politika slabé měny není samospasitelná. Takže uvidíme, s čím americká administrativa přijde.

 

Články týdne – 28. května 2011

Sobota, Květen 28th, 2011

* 10 bank, které jsou systémové důležité

* Naděje Rona Paula v prezidentských volbách USA

* Je zemědělství opravdu inflační pojistkou?

* Přeprava ropy globální oživení nesignalizuje

* Zlato bylo urychleně schváleno jako v Evropě uznávané zajištění. To není jen tak… třeba na Řecko jsou vyvíjeny silné tlaky, aby zajistilo svoje dluhy…

Články týdne – 14. května 2011

Sobota, Květen 14th, 2011

Schválně, uhádnete, jaký je rozdíl mezi kukuřicí a cibulí?

Irsko znárodňuje penze. To je špatný signál pro naši právě rozjížděnou penzijní reformu…

Kam se může během pár let dostat zlato a stříbro?

Co byste měli vědet o nedávném krachu stříbra

Steve Forbes: zlatý standard se blíží

 

 

Články týdne – 7. května 2011

Sobota, Květen 7th, 2011

Tento týden jsem vybral sadu článků věnovaných komoditám.  Vzhledem k vývoji jsem dal důraz na stříbro a různé pohledy na něj.

Stříbro překonalo hranici medvědího trhu (pád o více než 20% z maxim). Na stříbro se soustředí i další článek analyzující, kde až může masakr stříbra skončit. Nebo je snad stávající pád jen předehrou exploze?

Co se děje na trhu s mědí?

Jaký je další možný vývoj na trhu s plynem?

A ještě co se může dít na trhu potravin.

Články týdne – 9. dubna 2011

Sobota, Duben 9th, 2011

Blíží se zásadní změna politiky Fedu? Je to možné.

Může vést chování Fedu k pádu akcií?

Co má Soros za lubem? K čemu svolává takovou konferenci?

Zásoby potravin klesají, rozjede to inflaci?

Články týdne – 2. dubna 2011

Sobota, Duben 2nd, 2011

Teto týden mám pro vás několik článků zaměřených na americkou inflaci a obligace.

CEO Wall Martu vidí před náni inflaci

Buffett i Gross radí se vyhnout dlouhodobým americkým obligacím

Fed: jsme zodpovědni za růst cen komodit.

Blíží se agflace? Dost možná ano.

Zrniny a jejich vývoj

Sobota, Září 25th, 2010

Před týdnem vydala Societe Generale analýzu srovnávající vývoj ropy v roce 1973 s aktuální situací v zrninách. Toto jsou hlavní body z této analýzy (grafy jsou převzaty taktéž z této analýzy). Zájemci najdou celou analýzu zde

Když se mluví o ceně ropy v roce 1973, jako hlavní důvod skoku se uvádí embargo OPEC. oil-us-1970s-dylan-grice Kdyby tomu tak skutečně bylo, cena ropy by se po uvolnění ropy vrátila k původním hodnotám. To se nestalo. Lze tedy předpokládat, že za udržením ceny ropy na nové hladině stály jiné důvody. Nemohlo tím hlavním faktorem být překlopení USA z exportéra ropy na importéra?

Dnes jsme svědky něčeho podobného. Čína se pomalu ale jistě překlápí z exportéra zrnin na významného dovozce. Ještě před 10 lety byla Čína soběstačná. V dnešní době již importuje více než 15% své spotřeby. 000

Vzhledem ke snaze Číny o industrializaci a praktickém zastaveném růstu produktivity vlastního zemědělství lze předpokládat, že se k soběstačnosti nejspíše nevrátí. I čínské zásoby jsou níže, než bylo zvykem ještě před pár lety.

Stačí jedna či dvě podprůměrné úrody na globální úrovni a zrniny si najdou novou cenovou úroveň. Zvláště, když se vezmeme v úvahu situaci v Rusku a dále spekulace o tom, že letošní úroda v USA nebude tak skvělá, jak to zatím vypadá z novinových titulků.