Články s tagem ‘Zlato’

Začaly akcie fázi hledání realistické hodnoty?

Sobota, Duben 12th, 2014

O relativně “přetáhnuté” valuaci akcií   a nízké volatilitě na trhu ve vyspělých zemích jsme se zmínili před pár dny. Ani středeční zveřejnění minut zasedání Fedu, které odhalily stále holubiččí přístup v měnové politice nízkých úrokových sazeb po delší dobu, nepomohly trhu v zastavení silnějších výprodejů. Ceny akcií mají historicky tendenci klesat s negativním vývojem leading indikátorů OECD a  tyto již několik měsíců zaznamenávají negativní či slabší meziměsíční změny jak v USA, tak globálně. Rovněž ukazatele ceny k predikovaným ziskům, tržbám, cash flow, účetním hodnotám, apod. společností jsou vyšší než obvyklé (tyto poměrové veličiny mají však spíše vliv satisticky v delším období). Dále se jedná do jisté míry o rotaci zpět k emerging markets trhům, avšak i zde data poukazují na pokračující ochlazování. Například statistiky o exportech Číny v březnu vypověděly o dalším měsíčním poklesu růstu o 6,6% na meziroční bázi oproti poklesu 18,1% v únoru. Avšak naopak importní poptávka se ukázala ještě slabší (pokles o 11,3% meziročně) a Čína se tak navrátila k  přebytku v obchodní bilanci v řádu téměř 8 miliard USD. Je nutno poznamenat, že redukce v celkových vývozech je dána zejména poklesem o 44% na meziroční bázi do Hong Kongu a mimo tento faktor se nejedná o žádnou vývozní krizi, jelikož očištěno o HK naopak tyto rostly. Importní veličina naopak znamená jistý problém, jakožto proxy domácí poptávky, což se projevilo v jistém smyslu na tom, že se Čína po čtyřech letech stala čistým exportérem produktů ropy jako benzín či diesel (došlo k tomuto potřetí, naposledy na přelomu 2009 a 2010, uvidíme  zda vydrží, při zvýšení poptávky asi těžko). Vše nasvědčuje, že růst HDP v Číně poklesne pod plánovaných 7,5% a centrální banka a vláda budou muset přistoupit k akci. V neposlední řadě se jedná stále o nákupu na periférii EU, zejména dluhopisů při honbě za výnosy, které se stávají v podstatě jistou bublinou. I proto se stále euro drží a zdá se otázkou času, kdy začne působit negativně ať již na deflační očekávání či růst produktu v EMU.

Změna korelace USA vs Evropa?

Akcie vyspělých zemí korigovaly, avšak při pohledu na korelaci denních výnosů mezi USA a Evropu došlo k zajímavému pokles koeficientu z obvyklých 0,64 v průměru za posledních pět let na 0,41 za zhruba poslední měsíc. O definici korelace jsme psali v minulosti. To znamená 1% růst/ pokles trhu v USA předpokládá 0,41% růst/ pokles v Evropě, a podobně. Pohlédněme na vývoj akiových indexů MSCI pro Severní Ameriku a Evropu a jejich vývoj v posledních letech a dále pak na obrázku dole situaci v tomto měsíci doposud ve vyjádření jednotně v USD, klikněte na obrázek pro zvětšení:

Momentum akcie hrají prim

Čím může být dána rozdílná míra poklesu posledních dní? Momentum akcie jsou vysvětlením. Tyto se rekrutují zvláště z oboru informačních technologií a biotechnologií a které zaznamenaly vysoce nadprůměrné zhodnocení v uplynulých měsících. (vezměme příklad Facebooku, Twitteru, a podobně) Je nutno si uvědomit, že MSCI index pro Evropu má například u IT akcií váhu 3,3%, kdežto severoamerická verze indexu má v daném oboru váhu 18,8%! Tyto momentum akcie zaznamenávají v tuto chvíli fázi hledání správné fundamentální hodnoty.

Většinu tržní kapitalizace v indexu Nasdaq 100 (značný podíl technologických společností) představují pak větší firmy jako Microsoft, Apple, Oracle, a tak dále. Podle valuace se předpokládá u indexu dvojciferný procentuální růst zisků firem meziročně. V reálu se pak bude pravděpodobně spíše jednat o kolem 3% u Microsoftu a Applu a kolem 1% u Oraclu, a podobně.

V praxi pak pro účely porovnání relativní valuace používáme, mezi jinými, i tak zvaný ukazatel “Růstu při rozumné ceně”GARP (Growth at a Reasonable Price), zpopularizovaný Petrem Lynchem z bostonské Fidelity Investments. Tento zjednodušeně porovnává valuační ukazatel jako cena k očekávanému zisku (P/E) k růstu daného profitu firmy či společností obsažených v indexu jako celku. Jen pro zajímavost v roce 2001 při prasknutí technologické bubliny měl GARP poměr hodnotu 1,8, stejnou jako nyní. Následující rok Nasdaq 100 poklesl o dalších 33% a do roku pak 2002 pak celkově propad přes 80%, který dodnes nevyrovnal.

Závěr

Ať už se jedná u akcií o bublinu nebo stále ještě ne a naoak uvidíme další nárůsty po korekci, je velice dobré nebýt hnán zaslepeně médii, když něco roste vice než průměrně, že toto je to “pravé ořechové nyní”, ale naopak přistupovat k investování ve smyslu portfolia historicky nekorelovaných aktiv ke klasickým aktivům akcií, dluhopisů a realit ve formě aktiv jako například vzácné kovy nebo některé formy hedge fondů neobchodujícíh akcie (managed futures), a tak dále.

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci za týden končící 8.4. (mimo zajišťovatele) čistých 79 921 pozic u kontraktu na mini Nasdaq 100 obchodovaný na chicagské burze CME Group na nákupní  LONG straně. To je však pokles o 15 366 lotů oproti předchozímu týdnu. Závěrem se pojďme podívat a vývoj kontinuálního kontraktu na mini S&P 500 index a mini Nasdaq 100 plus jejich poměrový spread v Chicagu od zhruba konce roku 2013 (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

 

 

Evropské centrální banky jednají o ukončení omezení prodejů zlata

Pondělí, Březen 24th, 2014

Před 15 lety, v době vrcholícího medvědího trhu zlata, se domluvilo 15 evropských centrálních bank, že stanoví pro následujících 5 let limit pro prodeje zlata.  Tato dohoda byla poté 2x prodloužena, pokaždé na následujících 5 let. Poslední dohoda vyprší letos a možná, že již nebude obnovena. Proč? Co by to mohlo pro cenu zlata znamenat? Posledního…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Články týdne – 14. března

Pátek, Březen 14th, 2014

Soros – Evropě hrozí 25 let ekonomické stagnace, podobně jako se to stalo Japonsku

Finanční válka na Ukrajině. Jde o její dluhy, možná i zlato. Ale to by byla jiná kapitola.

 Firmy podílející se na fixingu ceny zlata čelí žalobě.

Objem ETF platiny je na maximech. Poptávka investorů po ní evidentně narůstá.

 

 

Zlato 2014 – zlato mizí z oběhu

Středa, Březen 12th, 2014

Nedávno byly publikovány výhledy různých analytiků, co se týče ceny zlata v letošním roce. Shodují se na tom, že ceny zlata se v letošním roce při nejlepším nezmění, podobně i v dalších letech. Toto by bylo možné jen za zklidnění globální situace (včetně Ukrajiny) a toho, že by nedošlo ke změnám na trhu zlata popisovaným ve výhledu pro letošní rok.

Takovémuto souběhu událostí nevěřím. Trh fyzického zlata začne získávat již znatelnou převahu nad trhem se zlatem „papírovým“ se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Zvláště, pokud Německo zesílí tlak na repatriaci svého zlata, vždyť ta zatím probíhá neobyčejně pomalu (prozatím bylo vráceno 37 tun ze 700, tedy přibližně jedna dvacetina, z toho jen 5 tun bylo ze Spojených států). Že by logistika bula důvodem omezené repatriace přes Atlantik, nevěřím. Podle všeho není k dipozici a je třeba ho nejprve vytěžit, zpracovat a teprve poté vracet Německu.

Uvědomme si, že zlato přestává po světě obíhat. Zlato, které Čína kupuje, v nejbližší době sotva spatří světlo světa. Východní země ho dovezou a nadále na něm sedí. Nepouštějí ho zpět do oběhu. Ani Německo, až ho získá zpět, ho nepustí zpět do oběhu. Se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Prozatím 5 článků s největším počtem přečtení v roce 2014

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

 

Spoření do zlata a stříbra: Snadné a efektivní

Čtvrtek, Březen 6th, 2014

Myšlenka spoření ve stříbře nebo ve zlatě není nová. Mnoho drobných investorů chce investovat do drahých kovů pravidelně, po menších částkách. To je velmi rozumný a systematický přístup.

Spoření do zlata nabízí mnoho firem. Značné rozdíly jsou však v parametrech produktů.

Na první pohled lákavé nabídky skrývají četná úskalí. Často je spoření například spojeno se vstupními poplatky zprostředkovatelům nebo s nevýhodnými nákupními cenami. Rizikem je i nemožnost zaslání naspořeného kovu mimo pevně daný časový interval. Rizikové je skladování v zahraničí, zejména utajovaným „renomovaným bankovním domem“.

Neutěšeného stavu a rizik jsme si dobře vědomi. Poptávka po kvalitním spořícím produktu do drahých kovů je trvalá, a proto společnost Silverum přichází s vlastním řešením : Spoření do zlata a stříbra na tzv. Stříbrném účtu.

Jaké jsou výhody? Neplatíte žádné poplatky za zprostředkování, neplatíte žádné poplatky za vedení účtu, neplatíte žádné poplatky za realizace nákupů mincí a slitků. Elektronická evidence vašich peněz a naspořeného zlata nebo stříbra je rovněž zdarma. Skladování naspořeného zlata a stříbra je zdarma po celý rok. Stříbrný účet pro spoření do zlata nebo do stříbra si snadno založíte online, takže během několika minut můžete začít spořit. Minimální měsíční úložka je pouze 500 Kč nebo ekvivalent v EUR. A k naspořenému zlatu nebo stříbru můžete získat zajímavé bonusy, v závislosti na objemu nakoupeného kovu.

Nemáte žádné termínované závazky, takže spoření můžete kdykoliv ukončit. Naspořený kov si můžete nechat kdykoliv zaslat. Velkou výhodou je samozřejmě pozice SILVERUM s.r.o. na trhu drahých kovů v ČR a v EU, což zaručuje stabilitu a bezpečí naspořeného kovu. Peníze na vašem Stříbrném účtu i naspořený kov jsou od začátku spoření až po odeslání na vaši adresu výhradně vaším majetkem, jsou zcela odděleny od majetku SILVERUM s.r.o.

Další informace včetně mincí či slitků, do kterých lze spořit získáte zde.

Články týdne – 7. února

Pátek, Únor 7th, 2014

Too big to jail

JP Morgan kumuluje stříbro. Drží jeho největší množství v historii. Musím přiznat, že mne to nepřekvapuje. Vždyť o změně pohledu JP Morgan na zlato jsem psal v letošní výroční analýze.

Zadluženost Spojených států se opět blíží svému limitu.

Problémy čínských bank mohou odstartovat globální krizi. Je to dost možné.

Ukrajina zavádí kontrolu pohybu kapitálu

 

Martin Jonášek: Je cena drahých kovů manipulována, nebo je to jen taktika prodejců drahých kovů?

Středa, Únor 5th, 2014

Toto je první článek únorového kola soutěže čtenářů roku 2014.

 

Dovolte, abych začal tento článek výrokem Jeffreyho Christiana, prezidenta společnosti CPM Group z března 2010, který byl uveden jako znalecký posudek při slyšení Americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC).

„Drahé kovy jsou finanční aktiva a podobně jako měny, pokladniční poukázky a dluhopisy a jsou obchodovány v papírové podobě, a jejich objem stonásobně převyšují fyzická podkladová aktiva.“

Možná Vám také vrtá hlavou, proč cena zlata v posledních 2 letech poklesla, přestože poptávka po zlatě je opravdu robustní, hlavně z Číny a Indie. Jen dovoz těchto dvou zemí překračuje celoroční těžbu zlata, která se na tento rok odhaduje na 2700 tun.

Možná jste také v médiích narazili na podobný článek, který tvrdí, že cena zlata a stříbra bude jen klesat. Kde je tedy pravda?

Podle mých zjištění, je cena kovů potlačována bankovním kartelem a jím ovládanými médii. Věděli jste, že 90 % médií v USA ovládá pouhých 6 společností? Dle mého to mluví za vše. Myslíte si, že média půjdou proti svým vlastníkům?

Mediální propaganda se zdá velmi účinná – v běžném evropském a americkém tisku jsou zlato a stříbro ukazovány jako ta nejhorší investice. To je také důvod, proč již nevěřím prognózám ohledně cen drahých kovů od bankovních analytiků. Více se můžete dozvědět v mém článku Zkreslují mainstreamová média informace ohledně drahých kovů? Spíše to vypadá, že vůbec netuší, o čem píší!

Myslíte si, že když tyto velké banky byly usvědčeny z manipulací kde čeho, tak trh se zlatem a se stříbrem manipulován není? Přestože je to v jejich nejlepším zájmu potlačovat cenu drahých kovů. Drahé kovy jsou totiž přímým konkurentem jimi vytvářených papírových měn.

Jsou lidé opravdu tak naivní, možná snad nepoužívají mozek nebo si jen nechtějí přiznat, že to může být jinak, než nám média říkají?

Existuje tolik důkazů, že manipulace probíhá: Nejzřetelnější jsou právě grafy:

K největším propadům došlo vždy během několika hodin, často spíše minut, kdy velké objemy prodejů srazily cenu pod významnou podporu (rezistenci). O zbytek se pak postaraly stop-lossy. Pak tu bylo zvyšování záloh (margin-call) u future kontraktů. A je to právě trh s future kontrakty, který určuje cenu drahých kovů. Např. v týdnu mezi 1. až 7. květnem 2011, kdy cena stříbra spadla z 48 na 34 dolarů za unci, byly zálohy zvýšeny 4krát.

Manipulaci naznačuje i níže uvedený graf denní průměrné ceny. Zajímavý je pravidelný značný propad těsně před odpoledním Londýnským fixem.

 

Dále jsou tu svědectví lidí, kteří pracovali pro instituce, které mají za úkol intervenci na finančních trzích. Kolik investorů tuší, že existuje třeba Working Group on Financial Markets aka Plunge Protection Team.

Co např. svědectví tradera Andrewa Maquira, který přesně popsal, jak manipulace funguje i před Komisí pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC)? Později popsal přesný průběh jedné z manipulací 2 dny předem.

Potlačování cen také naznačuje prohlášení bývalého šéfa americké centrální banky (Fed) Paula Volckera z 80. let kdy byl ještě ve funkci: (Cena zlata se tehdy zvýšila z 35 dolarů za unci v roce 1971 na 850 dolarů za pouhých 9 let.)

„Udělali jsme chybu, že jsme neměli pod kontrolou cenu zlata a skončili jsme s dvoucifernou inflací.“

A tak bych mohl pokračovat dále a dále. Na své stránce mám o manipulaci celou sekci. Sdružení GATA reportuje přímé i nepřímé důkazy manipulace již přes 15 let. Navíc centrální banky již jednou cenu zlata potlačovaly, proč by to nemohly udělat znovu?

A proč to dělají? Nízké úrokové sazby podporují nízká inflační očekávání, a nejlepší způsob, jak udržet nízké úrokové sazby, je potlačovat cenu zlata.

Umělé nízká cena drahých kovů zvyšuje důvěru v  oficiálně udávané informace o inflaci. Co by znamenal nárůst reportované inflace, a s tím spojený nárůst úrokových sazeb, se můžete dočíst v mém článku Růst úrokových sazeb – GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy.

Tyto zásadní informace se však v televizi, rádiu ani v novinách nedozvíte, ale to neznamená, že to není realita.

Když tedy probíhá potlačování, je tedy zásadní otázkou pro investora, jak dlouho to může trvat. V roce 2011, jsem předpovídal 2 až 5 let. V té době bylo potlačování více skryté a člověk musel mít značné znalosti, aby chápal, jak to funguje. Dnes už je manipulace tak zjevná, že si jich všímají i běžní obchodníci. A dokonce se o možné manipulaci mluví už i ve finančních médiích jako je Bloomberg. To vše naznačuje, že potlačování se blíží ke konci.

Dokonce i finanční regulátor z Anglie (FCA) začal vyšetřovat možnosti manipulace ceny zlata. Zajímavé jsou také výsledky vyšetřování manipulace ceny stříbra americkou CFTC. Nedávno dokonce jedna z největších bank na světě, Deutsche Bank ukončila svou účast na Londýnském fixu, díky vyšetřování možné manipulaci ceny drahých kovů ze strany německých autorit.

Co z toho všeho plyne? Drahé kovy jsou spíše dlouhodobá investice, s vyšší volatilitou. Krátkodobě můžeme vidět velké výkyvy cen, jak nahoru tak dolů.

Existuje snad lepší doba k nákupu aktiva, než když je tržní sentiment na dobu mrazu? Jak je tomu dnes na trhu s drahými kovy v západních zemích díky silné mediální propagandě.

Číňané a Indové se snaží omezit riziko vysoké inflace právě nákupem fyzických kovů. A nízkou cenu přímo vítají. O nějaké mediální propagandě na západě ani netuší. Myslíte si, že tyto miliardy lidí najednou změní své myšlení, když mají dlouholetou tradici používat zlato a stříbro jako ultimátní uchovatel hodnoty? Ke změně myšlení nepomohou dle mého ani administrativní opatření např.indické vlády. Navíc kde dnes přibývá nejvíce milionářů? Nejsou to právě asijské země. Proto si myslím, že ceny drahých kovů mají před sebou zářnou budoucnost.

Samozřejmě chápu, že pro ty, kteří se zatím nesetkali s těmito informace, to může vše znít šíleně a odmítají tyto informace přijmout. Raději budou dále věřit dezinterpretacím z mainstreamových medií. Sám jsem také dlouho odmítal přijmout fakt, že banky vytváří peníze z ničeho jen tím, že Vám půjčí.

To je vcelku přirozená reakce. Z psychologického hlediska rozlišujeme 5 fází reakce na nové nepříjemné skutečnosti, které nabourávají staré zažité jistoty:
Popření – naštvanost – smlouvání (hledání řešení ve starém paradigmatu) – deprese – a nakonec akceptace.

 

Martin Jonášek

 

 

Články týdne – 24. ledna

Pátek, Leden 24th, 2014

Velká Británie neuspěla u Evropského soudního dvoru se snahou omezit limity pro short selling

Může Čína omezovat množství peněz. aniž by poslala vlastní ekonomiku ke dnu?

Jak to vypadá se stahováním německého zlata zpět do Německa

Argentinská měna oslabila za jediný den o téměř 15%. Co se tam děje? Rozhodně nic příjemného.

 

 

 

Rizika 2014

Čtvrtek, Leden 23rd, 2014

V roce 2013 jsme se dočkali relativního zklidnění globální situace. Řada investorů a politiků doufá, že nejhorší je za námi (rád bych doufal také, ale pořád ještě tomu nevěřím).

V této analýze se podívám na hlavní faktory, které ovlivní letošní vývoj. Těmi jsou:

  1. Finanční systém – jeho přetrvávající křehkost
  2. Světová obchodní nerovnováha
  3. Trh zlata – dvě klíčové společnosti mění své chování

 

Finanční systém – rozsah rizik a změna financování bank

Finanční systém jako celek se neustále zvětšuje. Tato skutečnost zvyšuje riziko krize. Jak velký problém hrozí?

Finanční trhy jsou komplexní systémy – milióny obchodníků, investorů nebo spekulantů. Každý z nich má své preference, averzi k riziku, pohled na trh a podobně. Někdo investuje milióny, jiný pár stovek.

Obecně, rozsah jakékoliv krize je omezen velikostí systému, v jakém se krize odehrává. Nejde při tom o vztah lineární. Pokud se systém zvětší na dvojnásobek, rozsah potenciální krize v něm odehrávající se zvyšuje řádově. Pokud se systém zvětší na čtyřnásobek, rozsah potenciální krize se zvyšuje o dva řády.

Jak to vypadá nyní?

1. Objem úrokových derivátů narostl přibližně o polovinu.

2. Výrazně stoupla koncentrace bankovního sektoru

Deriváty mohou být jednou z rozbušek vývoje. Finanční trh včetně derivátů je větší, než byl v letech 2007-2008 při začátku krize. V létě 2007 činil objem úrokových OTC derivátů 380 biliónů dolarů, nyní jsou úrokové deriváty na cca 560 biliónech (tedy cca čtyři pětiny celkového objemu OTC derivátů).

Dále platí, že pokud je systém tvořen velkým množstvím menších prvků je riziko menší, než když systém má pár dominantních prvků. Platí to i o bankách. Následující graf z dílny The Huffington Post názorně ukazuje rostoucí koncentraci v bankovním sektoru Spojených států.

(klikněte na obrázek pro jeho zvětšení)

 

Suma sumárum, potenciální velikost dalšího kola krize je proto v porovnání s krizí nastartovanou v letech 2007-2008 několikanásobná. Uff.

 

Zároveň se mění financování bank

Pokud se podíváme na rozvahy bank, uvidíme ještě jeden významný posun v čase: před 50 lety poskytovaly banky primárně úvěry se splatností 1-3 roky. Hlavním zdrojem financování byly emitované obligace se splatností 5-10 let. Banky žily z úrokové marže (za obligace platily třeba 5%, úroky poskytovaly za 8-10%).

Jak to vypadá nyní? Pominu-li deriváty a obchodování na vlastní účast, tak banky v posledních letech poskytují hlavně úvěry se splatností 3-5 let, přičemž hlavním zdrojem financování jsou krátkodobé cenné papíry a úvěry se splatností několika měsíců až 1 rok. Úvěry poskytují za 4-5%, financování získávají za méně než 1%.

Jakékoliv vyschnutí krátkodobého financování by mohlo velmi rychle vést k problémům banky. Co hrozí, kdyby zdroje financování vyschnuly? Jedním slovem – panika. Bez dalšího zásahu světových centrálních bank by mířil bankovní a finanční systém ke dnu. Proto musí být centrální banky neustále ve střehu.

Výsledkem obou výše zmíněných faktorů je bratrovražedný boj ve skupině finančních žraloků. Na jedné straně JP Morgan, na straně druhé Goldman Sachs.

 

Světová obchodní nerovnováha

Často se v novinách dočteme, že země X má velký přebytek zahradního obchodu, země Y, že má naopak deficit a podobně. Případně se píše o to, jaký je výsledek mezi dvěma konkrétními zeměmi (nejčastěji mezi Spojenými státy a Čínou).

Výrazná obchodní nerovnováha je to poslední, co může přispět k růstu světové ekonomiky. Téměř čtvrtina světové ekonomiky je tvořena ekonomikou Spojených států, druhá čtvrtina pak dohromady ekonomikami Číny, Japonska, Německa, Indie a Jižní Koreje.

Jak ale vypadá žebříček zemí s největšími přebytky či deficity zahraničního obchodu?

Nejprve země s největším přebytkem:

Čína – 300 miliard USD (5% HDP)

Japonsko – 200 mld. ISD (3,5% HDP)

Německo – 200 mld. USD (5,5% HDP)

Rusko – 70 mld. USD (5% HDP)

Saúdská Arábie – 70 mld. USD (15% HDP)

Mimochodem, Evropská komise chtěla Německo za tento přebytek sankcionovat.

 

Následují země s největším deficitem:

Spojené státy – 470 mld. USD (3% HDP)

Velká Británie – 70 mld. USD (3% HDP)

Itálie -  70 mld. USD (3% HDP)

Španělsko -  65 mld. USD (4,5% HDP)

Indie – 40 mld. USD (2,5% HDP)

 

Deficit Spojených států financovaný nákupy amerických obligací Čínou as Japonskem spolu s outsourcingem v minulých několika desítkách let živil růst ekonomik všude po světě. Čína přestává americké obligace nakupovat, mezinárodní outsourcing, jež také není zaklínadlo, jakým byl na přelomu tisíciletí.

Bez významného růstu domácí poptávky zejména v Číně a Indii se globální ekonomika rychle zastaví (i když jí zatím předpovídají silný růst).  A na stojícím kole se cyklista moc dlouho neudrží.

 

Na trhu zlata se v letošním roce budou dít věci. Dvě společnosti významně operující na trhu zlata mění své chování.

Po desetiletí růstu ceny došlo v roce 2013 k poklesu ceny zlata o 28%. Je to přestávka v býčím trhu či začátek trhu medvědího? Co se na trhu zlata změnilo či mění?

Jako první bych zmínil skutečnost, že jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Konkrétně mám na mysli společnost Barrick Gold. Myslíte si, že je to nesmysl? Není. Indicií je celá řada.

Společnost Barrick Gold má problémy s cash flow (zvláště po problémech s otevřením dolu v Jižní Americe) a uvažuje o prodeji své produkce Číně za spotové ceny. Abych byl přesnější, šlo by o prodej přímo čínské centrální bance.

To je zásadní změna chování, dříve byl Barrick proslulý mohutným hedgingem. Šéf společnosti John Thornton (nastoupivší do čela společnosti v létě 2012 po 20 letech v Goldman Sachs bez jakýchkoliv zkušeností v těžařském průmyslu) má na vysokých postech v Číně řadu přátel a tento kontrakt je výsledek jeho snažení.

V této souvislosti bude zajímavé sledovat vývoj kolem dolu Pascua Lama. Koupí ho Čína? Důl ji již zatížen kontakty na budoucí dodávky zlata, Číňané by mohli být schopni vyjednat zajímavé podmínky.

Krátce shrnuto – jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Na trh se tak dostane méně zlata než v minulých letech.

Druhou společností operující na trhu zlata, která významně mění své chování je banka JP Morgan.

Velké americké banky kumulují „papírové“ zlato. Mezi nimi hlavně JP Morgan. Tato banka v posledních měsících zásadně změnila svoji strategii – přešla od „short“ na „long“ zlato. K tomu JP Morgan kumuluje i fyzické zlato – v prosinci minulého roku bylo dodáno 2472 kontraktů, z toho dodání 2389 z nich si vyžádala banka JP Morgan. Pokud je na short straně, JP Morgan nedodává zlato, ale preferuje finanční vyrovnání. Pokud je na long straně, požaduje dodávky zlata. Banka JP Morgan byla před měsícem long v desítkách tisíc kontraktů.

To je zásadní změna pohledu JP Morgan na zlato. Při jejich pozici na trhu zlata pravděpodobnost poklesu ceny zlata se zmenšuje. Pokud bude i nadále chtít JP Morgan kumulovat zlato, bude se snažit vyvarovat se růstu jeho ceny, pokud nebude s objemem zlata ve svém vlastnictví spokojen.

Trh zlata se prochází zásadní změnou, do popředí se pomalu dostává váha fyzického kovu. Pokles ceny zlata v roce 2013 byl podle mého názoru dočasným.

 

Součet křehkosti finančního systému podporované nerovnováhou ve světovém obchodě a změny na trhu se zlatem zavdává třaskavou kombinaci faktorů ovlivňujících další vývoj.

Chcete přesně odhadnout vývoj? Hoďte si kostkami. Váš pohled uvítám v komentářích pod článkem.

 

 

Po zájemce dávám na závěr tip na „super černou labuť“ letošního roku: První kroky směrem ke sjednocování Severní a Jižní Koreje. Jako druhou labuť pak pád režimu s Saúdské Arábii.

 

___________

Prozatím 3 články s největším počtem přečtení v roce 2014

Kde mají Švédové své zlato

Kanada už není ekonomickým zázrakem?

Sears holding – analýza akcie

 

 

Slevy na serveru proinvestory platné do konce ledna

 

 

Články týdne – 17. ledna

Pátek, Leden 17th, 2014

Volckerovo pravidlo bude pro menší banky změkčeno

Evropská centrální banka změkčuje pravidla kapitálové přiměřenosti pro evropské banky pro následující Stress testy. Jou tak dvě možnosti – buď evropské banky nejsou vystaveny významným rizikům nebo by původní pravidla nesplnily.

Jaká je situace s německým zlatem, které se má postupně vracet do Německa?

“Ropa za potraviny”. Toto jsem už kdysi slyšel. Je to tu zas, akorát ve vztahu Rusko – Írán.

Co je jeden z hlavních cílů Fedu pro letošní rok? Nízká inflace.

 

 

Mít takovouto minci…

Pátek, Leden 17th, 2014

Nedávno byla ve Spojených státech vydražena první zlatá mince, která byla ve Spojených státech vyražena, konkrétně v roce 1787.

Tak zvaná „Brasher Doubloon“ mince má obsah 26,66 g zlata a vydražena byla za 4,58 miliónu dolarů. Naposledy byla na trhu v roce 1979, kdy se byla koupena za 430 tis. dolarů (v tomto roce se cena zlata pohybovala mezi 216 (leden) až 512 (prosinec) dolary, při průměrné ceně 307 dolarů).

Pracuji-li s průměrnou cenou roku 1979, je zhodnocení zlata 307%. Zhodnocení mince však dosahuje 970%. Je tak vidět, že u této mince byly dvě třetiny zhodnocení dosaženy díky zhodnocení numismatické hodnoty.

 

 

Kde mají Švédové své zlato?

Čtvrtek, Leden 2nd, 2014

Švédská centrální banka nedávno zveřejnila místa, kde jsou uloženy švédské zlaté rezervy. Švédská centrální banka drží ve svých aktivech 126 tun zlata (pohybuje se mezi 25. až 30. místem na světě, pokud jde o jejich objem). Nyní poprvé švédská Riksbanken zveřejnila, kde má zlato uloženo.

  • Bank of England – 49%
  • Bank of Canada – 26%
  • Vlastní trezor – 12%
  • Fed – 11%
  • Švýcarská centrální banka – 2%

 

Co je zajímavé, že nikdo ve Švédsku se nedomáhal této informace. Dále bylo oznámeno, že státní úředníci budou provádět fyzickou kontrolu zlatých rezerv. Bude zajímavé sledovat, zda se v nejbližších měsících Švédsko připojí k dalším zemím a objeví požadavek na navrácení zlata z Londýna zpět do Švédska.

Zlato a otázky čtenářů

Čtvrtek, Prosinec 26th, 2013

V diskusi pod článkem věnovanému přebytku likvidity na světových trzích se objevily dvě otázky:

  • Kolik zlata se dostává na světové trhy?
  • Jak může někdo zvyšovat těžbu, když je cena zlata na úrovni nákladů?

 

V tomto článku jsem se rozhodl odpovědět na obě tyto otázky.

Na první z nich odpoví názorný graf – tedy kolik produkce zlata kupuje Čína. A to přes tento trh nejde zlato vytěžené čínskými společnostmi. Za letošní rok skoupila Čína minimálně 80% světové těžby.

Nyní k druhé otázce.

Investory často mate, proč společnosti v poslední době zvyšují těžbu zlata při jeho klesajcí ceně.

Havním důvodem je časová prodleva mezi vývojem ceny zlata a objemem těžby. Doly mohou být uzavřeny, ale jsou zde určité náklady na jejich uzavření a i potom nabíhají fixní náklady.

Než firmy plně zareagují na pokles ceny zlata, trvá to rok či dva. Podobně po růstu ceny zlata firmy nejsou schopny okamžitě zvýšit těžbu. Jestliže se tedy společnosti domnívají, že pokles ceny zlata není mnohakaletý, je pro ně výhodnější pokračovat v těžbě, případně se snažizt zpracovávat bohatší rudu.

I kdyby se společnostu obávaly dlouhodobého poklesu ceny, jsou zde další faktory:

Pokud je cena vyšší než variabilní náklady na těžbu, společnosti se vyplatí pokračovat v těžbě, i když celková náklady na vytěženou unci jsou větší, než cena.

Uvedení zcela nových dolů do provozu je otázkou řady let, a právě řada projektů nastartovaných před 5-8 lety je právě pomalu uváděna do provozu. Takové projekty se nezastavují hned v počátku.

Vaše připomínky a komentáře jsou vítány. Ať už v diksusi pod článkem nebo formou samostatného článku.

Martin Jonášek: Čeká nás největší přesun bohatství v historii?

Pátek, Prosinec 20th, 2013

Toto je již čtvrtý článek posledního letošního kola soutěže čtenářů v roce 2013. Jenom připomínám, že zároveň probíhá i kolo celoroční.

 

Čeká nás největší přesun bohatství v historii? Dá se téměř s jistotou říci, že ANO. Mike Maloney, jeden z poradců Roberta Kiyosakiho, předkládá ve svém videu jasné argumenty založené na historické zkušenosti, proč by tomu tak být mělo.

Podle něj každá říše prochází 7 etapami vývoje. Jedná se o dlouhodobý cyklus, který se podobá společenskému kyvadlu. To se pohybuje od kvalitních peněz k měně založené na množství a zase zpět ke kvalitním penězům.

1. etapa: Země začíná s kvalitními penězi, které jsou buď zlato nebo stříbro a nebo jsou podloženy zlatem nebo stříbrem.

2. etapa: Jak se vyvíjí ekonomicky a sociálně, přidává více a více ekonomické zátěže vrstvu po vrstvě do oblasti veřejného zájmu. (Narůstá vliv státu i s ním spojená byrokracie)

3. etapa: S růstem ekonomického bohatství, roste také politický vliv a zvyšují se výdaje na financování armády

4. etapa: Nakonec začne armádu značně využívat a výdaje explodují.

5. etapa: Financování války okrádá jeho obyvatele o bohatství. Pomocí znehodnocování jejich mincí obecnými kovy nebo nahrazením těchto peněz papírovou měnou, která může být vytvářena v neomezeném množství.

6. etapa: Ztráta kupní síly rozšířeného objemu oběživa je vnímána obyvatelstvem a finanční trhy spouštějí ztrátu víry v měnu.

7. etapa: Přichází masový ústup od měny do drahých kovů nebo jiných hmotných aktiv. Měna se hroutí a cena zlata a stříbra roste. Jejich cena se revalvuje podle množství peněz, které bylo vytvořeno. Tento proces přináší obrovské bohatství těm, kdo správně předvídali a vyměnili předem měnu za skutečné peníze – zlato a stříbro.

 

Dnes se nacházíme v 6. fázi, kdy je měna masivně znehodnocována. Brzy nás čeká přechod do 7. fáze, kdy nastane ztráta důvěry v měnu a přichází k velké změně cen mezi různými typy aktiv. Finanční produkty a peníze ztrácí svou hodnotu ve prospěch hmotných aktiv.

V historii je takových příkladů spousta. Dokonce podobně skončila každá papírová měna v minulosti BEZ VÝJIMKY. Co je tentokrát jiné? Děje se to celosvětově. Každá rozvinutá ekonomika dnes používá nekrytou papírovou měnu a většina centrálních bank znehodnocuje své měny v rámci měnových válek. V minulosti byla ztráta důvěry v měnu vždy jen lokální záležitostí a bylo vždy možné přejít k měně některého ze sousedních států. Díky provázanosti globální ekonomiky však bude mít pád eura nebo dolaru celosvětové následky.

Ve svém minulém článku jsem uváděl, jak velký má dopad neustálé reportování uměle nízké míry inflace. Hlavně jak ovlivňuje míru růstu HDP. Bohužel se tyto informace v patřičném kontextu nikdy nedozvíte od mainstreamových ekonomů nebo analytiků bank. Naopak nezávislí ekonomové po celém světě varují před přicházejícím kolapsem. Avšak média ovládané bankovním kartelem jim nevěnují pozornost.

Nemusíte být zrovna ekonomickým guru, abyste viděli, kam se dnešní svět řítí. Zprávy o konci tohoto systému jsou často považovány za vyvolávání senzací, ale je to spíše zdravý selský rozum. Ekonomům, kteří předpovídali krizi v roce 2008, také nikdo nevěřil. Mnoho ekonomů rakouské ekonomické školy předvídalo tuto krizi již v roce 2006, jen jim nikdo nevěnoval pozornost.

A jsou to zase převážně zastánci rakouské ekonomické školy, kteří dnes upozorňují na blížící se kolaps systému. Jistota kolapsu vychází již z toho, jak dnes banky tvoří peníze z ničeho pomocí úvěrů. Odborně se tomu říká bankovnictví částečných rezerv. Přidejte k tomu, jaké důsledky mají úroky, hlavně ty složené. Pak zjistíte, že jde o rafinovaný nástroj přesunu bohatství a z něj se odvíjející moci, do rukou malé menšiny. Proč si myslíte, že 1 % stále více bohatne a zbytek spíše chudne? Avšak ani při kolapsu měn se bohatství neničí, spíše se přesouvá k těm připraveným.

 

2 systémy: otroctví nebo svoboda

Máme tedy na vybranou: Po kolapsu si buď zase vybereme systém založený na velmi snadné dostupnosti kreditu (částečné rezervy), ve kterém se neustále střídá překotný rozvoj následovaný závažnou krizí. Mnohdy dokonce uměle vyvolanou těmi, kdo řídí tento systém v zájmu získání ještě většího bohatství a moci. A kde menšina profituje na úkor většiny, tím, že vytváří peníze z ničeho a znehodnocuje tak hodnotu peněz, které jsou již v oběhu. Vydáváním nových peněz se žádné bohatství netvoří, jen se přesouvá k těm, kteří používají peníze jako první.

Nebo si vybereme systém založený na úsporách (a komoditní měně). Kde se právě tyto úspory přemění na investice, které pak mohou být použity k vytváření nového bohatství těmi, kdo mají zajímavé nové inovativní nápady.

Odpůrci komoditních peněz a svobodného trhu často argumentují, že systém peněz navázaný komoditní měnu by omezoval růst podnikání. To je sice částečně pravda, ale zase by to zabránilo té spoustě špatných investic a plýtvání zdroji, které je možné v systému levného kreditu. Přesně, jak říká Ron PaulPapírová měna není bohatstvím. Bohatství přichází z produkce. Neexistuje jiná další cesta, jak jej vytvořit.

Dalším oblíbeným mýtem těchto odpůrců je, že zlatý (komoditní) standard vede k deflaci. Příkladem dávají období tzv. Velké deflace 1873-96 a Velké deprese 1930–1933 v USA. Zajímavé je, že začátek Velké deflace přesně odpovídá roku 1873, kdy bylo v USA demonetizováno stříbro. Podle jedné definice je deflace pokles peněz v oběhu. Máme se divit, že byla deflace, když USA odstranily z oběhu všechny stříbrné peníze? Při Velké depresi byl již dolar kryt zlatem jen ze 40 % a centrální banka USA se také činila, takže obviňovat komoditní měnu, že za vše mohla je také holý nesmysl .

Mně přijde daleko lepší systém pomalejšího, ale udržitelného růstu, místo systému, který sice umožňuje velmi rychlý růst. Ale garantuje také brzké bankroty, často i velmi dobře řízených a jinak solventních společností. Který nutí lidi používat ke směně pouze státem uznané platidlo a který umožňuje jistým skupinám navázaným na tvůrce peněz ovládat jiné a také skrytě profitovat na úkor jiných.

Přesně to vystihuje výrok Henryho Forda:
“Je dobře, že lidé nerozumějí tomu, jak funguje náš bankovní a peněžní systém. Protože kdyby rozuměli, jsem přesvědčen, že do rána by nastala revoluce.”

Již déle sleduji stránky Skrytá tajemství peněz pana Maloneyho, který velice srozumitelným způsobem vzdělává lidi o tom, jak dnes funguje finanční systém. Je tam uvedeno také jeho poslání, se kterým plně souhlasím.
Maximální prosperitu lze dosáhnout pouze skrze osobní zodpovědnost, opravdový volný trh a poctivé peníze.

Zkusme se tedy zamyslet nad tím, jak by mohla fungovat banka v systému poctivých peněz (komoditní měny). Nejspíše na velmi podobném principu, jako ve středověku, kde se za bezpečné uložení drahých kovů platilo. Samozřejmě bychom se neradi navrátili do středověku úplně. Rozhodně bych uvítal pohodlí obsluhy, které nám přináší internetové bankovnictví. Nejlépe by bylo mít internetový účet plně krytý fyzickou komoditou (nejspíše právě drahými kovy), který umožňuje převod této komodity mezi klienty. A také případně výměnu za jinou aktuálně platnou měnu po odprodání komodity bance. Víte o tom, že takové společnosti již existují! A některé nám již dokonce zrušily!

 

Co s tím může běžný občan dělat?

K tomu, aby se něco změnilo, je nutná akce. Šiřte tedy dále následující video pana Michaela Maloneyho odhalující největší podvod v dějinách lidstva. Věřím, že zažehne revoluci, o které se zmiňuje pan Ford ve svém citátu. Jistě naleznete mnoho kreativních způsobů, jak jej šířit dále.

Obsah tohoto videa je pro někoho až tak nepohodlný, že Facebook dokonce blokuje šíření tohoto odkazu s odůvodněním, že obsahuje zneužitelný obsah (“abusive content”).

Můžete toho však udělat více. Na základě toho, že jste opravdu z videa pana Maloneyho pochopili, jak funguje dnešní finanční systém, jistě chápete, že peníze v bance již nejsou v bezpečí. Co byste dělali v případě bankovních prázdnin? Chcete-li své finance ochránit, vyměňte je, dokud mají hodnotu, za hmotné hodnoty. Ať již půjde o nemovitosti, pozemky (raději se vyhněte těm na Měsíci a podobným nesmyslům), půdu, umění, starožitnosti nebo právě drahé kovy. Osobně vidím největší potenciál růstu ve stříbře.

V legendách se stříbro používalo jako ultimátní zbraň proti upírům a mýty a legendy obsahují často hlubokou moudrost. Použijte fyzické stříbro jako ultimátní zbraň proti moderním finančním upírům a systému ovládání, který vytváří. Drahé kovy a obzvláště stříbro jsou Achillovou patou tohoto systému. Navíc nákup fyzických drahých kovů slouží jako zbraň i prostředek ochrany a také zajistí, že budete na správné straně výše zmiňovaného největšího přesunu bohatství v historii. Ti, kteří to udělají chytře, mohou legálně získat fyzické stříbro i bez DPH.

Samozřejmě i nákup stříbra, podobně jako každá investice, má více možností, jak aktivum nakoupit, a má také jistá rizika. Např. u drahých kovů jsou to krátkodobé velké výkyvy ceny, což však většinu investorů nemusí až tak trápit, neboť drahé kovy jsou spíše dlouhodobější investicí.

Před každou investicí se o daném aktivu, o možnostech jeho pořízení i jeho rizicích maximálně informujte. Nejlépe ze 2 nebo 3 nezávislých zdrojů. Bohužel to je u investic do drahých kovů docela problematické, protože v mainstreamových médiích o nich relevantní informace moc nenajdete a většina finančních poradců Vás o možnostech investice drahých kovů vůbec neinformuje. A to se již nezmiňuji potlačování ceny drahých kovů a s tím související vytváření negativního tržního sentimentu právě centrálními bankami. To je problematika tak široká, hlavně co se týká souvislostí, že vydá i na 3 články.

 

Martin Jonášek

Událost týdne – švýcarské zlato v pohybu

Pondělí, Listopad 25th, 2013

Řada čtenářů asi zaregistrovala nedávnou švýcarskou iniciativu na vyhlášení referenda o držbě zlata ve Švýcarských devizových rezervách. Zaprvé – zlato by podle této iniciativy mělo tvořit minimálně pětinu švýcarských devizových rezerv. Pod tento limit by švýcarská centrální banka nesměla zlato prodávat. Zadruhé – zlato by mělo být drženo na území Švýcarska. Minulý týden došlo k zajímavému…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Co se nedostává na titulní stránky novin – WSJ: Zlato mizí ze zorného pole investorů

Pondělí, Listopad 4th, 2013

Tento článek, který vyšel minulý týden, nevzbudil žádnou velkou pozornost. Analyzuje strukturu poptávky po zlatě, její vývoj v posledních letech. Ovšem prací s daty mi připomíná naše politiky. Bohužel. Jakmile i takto renomované noviny jako Wall Street Journal přechází k tomuto způsobu hodnocení, něco je velmi, velmi špatně. O co tedy jde? Článek za jeden z důvodů poklesu…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Co se děje ve zlatě?

Úterý, Říjen 29th, 2013

Zlato bylo minulý týden volatilní. Za událost minulého týdne jsem tentokrát vybral jeden skok zlata minulé úterý (22. října). Proč právě v tento den? Co bylo tou událostí, která vystřelila zlato vzhůru? Na titulních stránkách novin to nebylo vidět, přesto je možné identifikovat jednu konkrétní událost. Skokový růst ceny zlata následoval 1 den poté, co zlatá…

Tento článek je určen jen pro předplatitele.
Přihlášení předplatitele Registrace předplatného

Země BRICS – Indie

Čtvrtek, Říjen 3rd, 2013

Před týdnem jsem slíbil, že se podívám na země BRICS s velkým kurzovým pohybem. Indie je první zemí BRICS, na kterou se podívám. Indii se  své analýze podrobně věnoval p. Kaška. Zmínil hlavně částečné reformy legislativy a lepšící se institucionální prostředí, lepšící se situaci státního rozpočtu a výraznou redukci inflačních tlaků. Já se podívám na čísla, charakterizující indickou ekonomiku.

 

Indická měna je z měn zemí BRICS jedna z nejhorších (měřeno pohybem kurzu od počátku roku). Pohyby jejich měny jsou zřejmě už na hraně snesitelnosti po tamní ekonomiku. Indie už oficiálně volá po rozsáhlé měnové intervenci nejen ve prospěch měn zemí BRICS, ale i Turecka.

 

Vládní úřady podnikají všechno možné, jen aby pokles měny zastavili – vnímají pokles měny jako svoji prohru. Probíhala i jednání o půjčce od Mezinárodního měnového fondu, které by byla kryta indickým zlatem. Zde však fond požadoval i ekonomické reformy.

 

Před pár týdny byl navíc jmenován nový šéf indické centrální banky – stal se jím Raghuram Rajan, profesor na univerzitě v Chicagu a bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu. Jeho jmenování je jedním z faktorů, proč indická rupie během září o něco korigovala své letošní ztráty.

 

 

Jak vypadá současný ekonomický vývoj?

 

Dnešní vývoj připomíná dobu poslední ekonomické krize v Indii, která se datuje do roku 1991. Tehdy nebyla Indie schopna splácet své krátkodobé závazky, měla velké problémy dokonce i jen s úroky.

 

Tehdy to řešila masívním programem rozvoje ekonomiky. V jeho rámci si sjednala nové podmínky s věřiteli výměnou za uvolnění zahraničních investic do indické ekonomiky, provedla privatizaci a snížila daně.

 

Administrativa a ostatní regulace (a doprovodná korupce) nebyla bohužel zmenšena dostatečně. Tehdy tyto částečné kroky stačily, nyní se projevují jako nedostatečné.

 

Indická ekonomika v posledních letech výrazně zpomalila svůj růst. Mezi lety 2005 a 2010 rostla v průměru o 9% ročně, současný růst dosahuje přibližně pouze poloviny této hodnoty, devizové rezervy klesly za 2 roky o 30 miliard dolarů, zejména díky deficitu zahraničního obchodu.

 

Deficit zahraničního obchodu, tažený hlavně dovozem ropy a zlata, který se pohybuje kolem 5% HDP a zůstává jedním z největších problémů indické ekonomiky. K jeho pokrytí potřebuje Indie příliv kapitálu ze zahraničí. K tomu však nedochází , krátkodobý kapitál naopak zemi opouští a výsledkem je zmiňovaný pokles domácí měny.

 

Tento pokles byl doprovázen rekordní cenou zlata měřenou v indických rupiích. Poptávka byla taková, že v lednu zvedla indická centrální banka dovozní clo na zlato z 4% na 6%, v červnu na 8% a od srpna je již na 10%. Navíc od června zavedla povinnost dovozců ukládat 20% stranou na reexport (něco jako u nás připravovaná kauce pro obchodníky s pohonnými hmotami).

 

Indii nezbude nic jiného, aby současnou krizi použila pro nastartování dalšího kola reforem s tím, že se z krize před více než 20 lety vezme ponaučení. Jedním z jejich velkých problémů je neexistence práce pro stovky miliónů prakticky nevzdělaných obyvatel. Toto se řeší velmi obtížně.

 

Zda do tohoto plánu zapadne i zlatem krytá měna, to je na jinou diskusi.

Zlato

Úterý, Říjen 1st, 2013

V polovině července jsem se věnoval stříbru s tím, že banky otáčí své pozice a že se stříbro může pohybovat kolem dlouhodobého dna. V té době se jeho cena pohybovala kolem 20 dolarů za unci.

Při pohledu do zpětného zrcátka se domnívám, že také cena zlata se o prázdninách odrazila od dlouhodobého dna, přičemž jsme na počátku růstu jeho ceny alespoň o pár stovek dolarů. Tím nečekám, že by cena zlata dosahovala pětimístných hodnot, jak již několik let předpovídá Albert Edwards ze SocGen. Ale stovky dolarů vidím jako možné.  Co by to mohlo způsobit?

Stačí pád některé významné banky řešený pomocí bail-in či default některé z předlužených zemí. Kypr byla pro finanční trhy ne moc důležitá země. V okamžiku, kdy by k aplikaci bail-in došlo v některé z klíčových zemí, investoři by rázem začali vnímat zvýšené riziko.

S takovouto událostí by měla problém i samotná burza Comex, která na tom není zrovna nejlépe – objem zlata ve skladu v letošním roce výrazně klesá. Objem „registered“ zlata klesl prakticky o dvě třetiny.

V jejím případě řada lidí mluví o defaultu při nejbližší kritické události, protože nebude schopna dodat investory nakoupené kovy. Zda však stačí, aby Comex mohl plnit své závazky díky dodání ETF a je po problémech, ovšem jen z pohledu burzy. Z pohledu klientů očekávajících fyzické zlato by po problémech nebylo. Objem „papírového“ zlata objem fyzického převažuje zhruba čtyřicetinásobně. Celé to směřuje k posílení trendu k dvojí ceně zlata.  Zvláště v případě, že fyzické zlato v dnešních dnech směřuje do pevných rukou.

Co by ceně zlata pomohlo? Nárůst úrokových sazeb (i když jejich výhled by stál za detailnější rozbor), zejména ve Spojených státech. Efektem by byl růst úrokových sazeb, ať už by Fed dělal, všechno možné. Pokud by se zlato vrátilo do měnového systému, k čemuž dříve nebo později (spíše dříve) dojde, i to podpoří jeho cenu.

Slovy z jednoho filmu: dávám překonání historických maxim rok, maximálně dva.

 

 

Burza Drahých Kovů odstartovala

Čtvrtek, Září 19th, 2013

Zhruba před 10 dny jsem informoval o tom, že se chystá spuštění Burzy Drahých kovů. Před pár dny byla tato burza skutečně spuštěna. Investoři tak získali příležitost nakupovat a prodávat drahé kovy on-line mezi sebou, nemusí se spoléhat pouze na nabídku obchodníků s drahými kovy. Toto ocení zejména v případě, když budou chtít drahé kovy prodat.

Volba ceny je na prodávajícím – může zvolit buď fixní cenu či cenu odvozenou od aktuálního spotové ceny na světových trzích. Samozřejmě ji může až do uzavření obchodu změnit.

Každého jistě zajímá poplatek – ten činí 2% z objemu obchodu.

Provozovatelem Burzy drahých kovů je společnost Silverum, která bude pro případné zájemce zajišťovati ověření pravosti mincí či slitků.

Podrobnější informace o Burze Drahých Kovů jsou k dispozici zde.