
Během posledních pár dní se objevily analýzy, kdy se situace na Ukrajině zdůvodňuje ropovody a plynovody přes Ukrajinu. Pro předplatitele mých služeb to není nic nového, takovouto analýzu jsem publikoval již 2. prosince, tedy přes cca 10 týdny. Zde je zpřístupněná všem. Pokud chcete i nadále mít informační náskok, neváhejte.
Událostí posledních dní je ukrajinské odmítnutí asociační dohody s EU. Pozadí těchto událostí se česká média věnovala jen povrchně. Jde ale o událost zásadního významu. Nejde o „pouhé“ připojení k EU, ale o bitvu na evropském energetickém trhu – EU a její spoluhráči Norsko, Turecko a Ukrajina versus Rusko, které přetáhlo Ukrajinu na svoji stranu.
Norsko totiž letos v létě překonalo Rusko a stalo se jedničkou, pokud je o export plynu do EU, EU k tomu ještě pracuje na dopravě zkapalněného plynu z Turecka přes Ukrajinu. To si Rusko nenechá jen tak líbit… a jsme u posledních událostí na Ukrajině.
Přes Ukrajinu putuje 90% plynu exportovaného Ruskem do zemí EU, Rusko se proto snaží dostat plynovody na ukrajinském území pod svoji kontrolu. Spory mezi těmito země i jsou dlouhodobějšího rázu. Mapa plynovodů přes Ukrajinu je názorná:

Ukrajina se připojila k budovanému „Euroasijskému svazu“. Dala přednost Rusku, Bělorusku a Kazachstánu před Evropskou unií, pravděpodobně i pod ekonomickými výhrůžkami ze strany Ruska.
Rusko se cítí ohroženo rodící se o přepravě zkapalněného zemního plynu (LNG) Bosporským průlivem. Tato dohoda snižuje nezávislost EU na Ruském zemním plynu. To je to poslední, co si Rusko přeje, Evropa by snadno mohla dovážet zemní plyn např. z Ázerbájdžánu. Turecko by se díky této dohodě stalo jednou z klíčových tranzitních zemí, podobně jako se o totéž bojuje v Sýrii. Pokud ukrajinsko – tureckou dohodou Rusko překazí, významně na tom vydělá.
Došlo k dalšímu oslabení pozice Evropské unie. Ukrajina se raději připojila k Rusku než k Evropské unii. Takovýto signál si EU nemůže dovolit jen tak přejít.
Tento krok je dalším na cestě k budování euroasjiské zóny volného obchodu – tam se spojí některé země, tu se spojí jiné země atd. Zbývá ještě krok Německa a osa Berlín – Moskva – Peking nebude nic nereálného.
P.S. dne 21. února
dodávám odkaz na analýzu Ukrajina se po Olympijských hrách dramaticky změní