Vyhlídky eurozóny ve světle měnově politické reality

Autor článku: 7. 8. 2014

 

 
Ekonomika společné měnové unie se v posledních kvartálech dostala z poklesu a od druhé poloviny roku 2013 ustálila své tempo růstu v kladných hodnotách. Jeho síla však stále není taková, jakou by si investoři a politici představovali. Jednu z příčin slabého růstu můžeme nalézt v měnové politice Evropské centrální banky.

Zatímco řada indikátorů, jako je například index nákupních manažerů, ukazuje na akceleraci tempa růstu HDP v eurozóně, skutečná výkonnost ekonomik evropské měnové unie zůstává pozadu za očekáváními. V prvním čtvrtletí tohoto roku eurozóna dosáhla slabého růstu pouze 0,2% ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2013. Na vině může být stále velmi nízká aktivita evropského bankovního sektoru.

V oblasti teorie monetární politiky existuje vztah mezi růstem peněžní zásoby (tedy celkového množství peněz v oběhu dostupného v ekonomice) a tempem růstu HDP. Za reprezentanta peněžní zásoby je obvykle považován měnový agregát M1, který mimo oběživa (bankovek a mincí) v rukou nebankovních subjektů zahrnuje i vklady na běžných účtech. Z empirické zkušenosti vyplývá, že M1 může sloužit jako dobrý předstihový ukazatel vývoje HDP. Obrat ve vývoji M1 obvykle předznamenává zvrat ve vývoji HDP v horizontu do jednoho roku.

Z aktuálních dat vyplývá, že přestože eurozóna přidala v HDP na roční bázi oproti roku 2013 téměř jedno procento, pokles měnového agregátu M1 naznačuje, že budoucí vyhlídky zůstávají slabé a růst do konce roku bude omezený. Zatímco důvěra evropských spotřebitelů i podnikatelů se nadále zlepšovala, v první polovině tohoto roku táhlo eurozónu dolů především splácení půjček v rámci programu dodávek dlouhodobé likvidity (Long-Term Refinancing Operations; LTRO) poskytnutých Evropskou centrální bankou evropským komerčním bankám. Evropský bankovní systém zároveň zůstává příliš chatrný na to, aby výpadek této likvidity dokázal kompenzovat zvýšenou úvěrovou aktivitou. Na řadě je proto nyní opět ECB.

Evropská centrální banka představila detaily nového programu TLTRO 3. července, který slibuje zlepšit fungování evropského bankovního systému a posílit jeho schopnost půjčovat peníze do reálné ekonomiky. Podaří-li se díky tomuto programu ECB otočit vývoj měnového agregátu M1, můžeme od něj očekávat výsledek v podobě rychlejšího růstu HDP v první polovině roku 2015. Vztah růstu peněžní zásoby a růstu reálného produktu je v současné době také podpořen prakticky nulovou inflací a riziko, že by se dodávky nové likvidity promítly pouze v růst cenové hladiny, tak zůstává nízké. Tato zpráva je zároveň pozitivní pro evropské akcie, které jsou dnes na vývoj ekonomiky eurozóny velmi citlivé.

V Charles Bridge budeme kroky ECB nadále sledovat. Je zřejmé, že pouhé další snižování úrokových sazeb není v současných podmínkách dostatečné a pro podporu úvěrové aktivity bank a silnějšího hospodářského růstu je nutná ještě uvolněnější měnová politika (i použití nekonvenčních opatření). Současná rozhodnutí ECB se mohou jevit pozitivně, je však nutné stále sledovat a vyhodnocovat jejich realizaci a dopady. Ty budou mít významný vliv i na výkonnost evropských akciových trhů.

 

http://www.chbridge.cz/

 
 

Poučení o rizicích

Informace uvedené v této analýze (dále jen “Analýza) jsou pouze informativního a vzdělávacího charakteru a nejsou myšleny jako návrh nebo nabídka ke koupi či prodeji jakéhokoliv investičního nástroje. Rozhodnutí obchodovat s finančními instrumenty je odpovědností každého jednotlivce a jedině on sám nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Hodnota finančních instrumentů v čase kolísá a návratnost investice není zaručena. Výsledky minulého období nejsou zárukou výnosů budoucích. Informace a data v Analýze mohou být čerpána z externích zdrojů. Autor neodpovídá a neručí za aktuálnost, úplnost, zákonnost, včasnost či správnost veškerých informací, dat a prohlášení.

 

Komentáře

  • Pepan napsal:

    Myslím si, že záleží na tom, jak se likvidita od ECB použije. Pokud se za ni nakoupí dluhopisy Španělska, Italie apod., pak to bude mít kladný dopad na růst HDP. Vyšší úvěrovou činnost pro podniky a obyvatelstvo bych o toho neočekával. Domnívám se, že i nadále bude malý zájem o úvěry. Přinutit někoho, aby si půjčil, nelze.

  • Jan Altman napsal:

    Tato logika mainstreamových keynesiánsko-etatisticko-intervencionistických ekonomů mne opravdu dojímá. Takže pokud si na tiskárně doma vytisknu 10mld a budu mít štěstí a nikdo mne neodhalí, tyto peníze rozdám příbuzným a kamarádům, tak do roka a do dne vzroste HDP? Jakým zázrakem? A proč je takové jednání trestné, když tak všem pomáhá? Jediné, co logicky a nutně vzroste, je cenová hladina (sníží se vzácnost peněz, na stejné množství zboží bude více prostředků k jejich ocenění). A následně tedy logicky vzroste N O M I N Á L N Í HDP. A "reálné" HDP může "vzrůst" jen tak, že pánové ze státního ČSU používají tendenční metodiku výpočtu inflace s cílem vykázat inflaci nižší, aby jejich chlebodárce stát nemusel valorizovat, aby jeho debt/gdp ratio vypadalo lépe a růst HDP ještě lépe. Tzn. následkem vykouzlení větší měnové zásoby dojde k "růstu" HDP jen tak, že se prohlásí, že inflace je 1%, když je ve skutečnosti třeba 5. Jinak ne.

  • Oracle napsal:

    @ Altman Dojemné a samovražedné.

  • Pepan napsal:

    Jan Altman: Dovolím si Vám trochu oponovat. To, co píšete, by platilo v případě, že by byl konstantní počet obyvatel, vyrábělo se konstantní množství zboží, neválčilo by se a ani jinak by se neplýtvalo. Počet obyvetel roste, roste i množství vyrobeného zboží na hlavu, takže i při rostoucím objemu peněz v ekonomice mohou ceny stagnovat. Rostoucí objem výroby znamená rostoucí spotřebu a tedy rostoucí HDP (při stagnaci cen). Peníze směřující do zbrojní výroby také zvyšují HDP a přitom nezpůsobují inflaci, neboť je to stejné jakoby byly tyto peníze spláchnuty do záchodu. Tím nechci říct, že by se mělo válčit, aby rostlo HDP. Peníze napumpované do ekonomiky, které jdou do investic, motivují vynálezce a zlepšovatele a tím urychlují vývoj. Vidíme to u elektroniky, kde vývoj technologií výroby snížuje cenu výrobků. Zkrátka rozumný příliv peněz do ekonomiky je přínosem.

  • Oracle napsal:

    @ Pepan Žiaľ nemáte pravdu, hlavne z 2 dôvodov: 1) Rast množstva obeživa prevyšuje rast obyvateľstva v mnohých prípadoch až o 3 a 6 rádov. 2) väčšina vytlačeného obeživa ide do tzv. finančnej ekonomiky kde spôsobuje rast indexov a podporuje vznik pochybných finančných nástrojov ktoré zvyšujú instabilitu fin. systému a slúžia na okrádanie majority populácie.

  • Pepan napsal:

    Oracle: Já neobhajuju QE. Píšu, že rozumný příliv peněz do ekonomiky je přínosem. Při konstantním objemu peněz (nebo dokonce poklesu), se dnešní ekonomika zhroutí. Máte pravdu, QE, tak jak je prováděno, prospívá bohatým. Jen malá část QE prosákne k obyčejným lidem. Proto si myslím, že by se mělo tisknout mnohem méně a všechny tyto peníze by měly být rozděleny plošně lidem v podobě nějaké soc. dávky. Vývoj výrobních technologií vede k tomu, že bude potřeba stále méně zaměstnanců. Zaměstnavatelé nemají důvod zvyšovat mzdy, státy nejsou schopny od nich vybrat daně na soc. dávky, takže nezbývá než takovéto QE. Jinak lidé nebudou mít na základní životní potřeby. V dobách úvěrové expanze rostl objem peněz v reálné ekonomice více než dnes pomocí QE a nikoho to neznepokojovalo. To také vysvětluje vyšší inflaci v minulosti. Samozřejmě, že existuje lepší řešení, jenže to by se bankéři museli dobrovolně vzdát moci.

  • Oracle napsal:

    @ Pepan Aj za normálnych okolností generovanie obeživa na západe presahuje prírastok obyvateľstva o 1-2 rády, pričom nesmieme zabúdať, že sa to deje vo forme dlhov. Druhá vec, peniaze nesmú byť funkciou množstva obyvateľstva, buď mali byť funkciou množstva služieb a tovarov (čo je vždy funkciou spotrebovanej energie/surovín), alebo mali byť prítomné v konštantnom objeme.

  • Pepan napsal:

    Oracle: S penězi v konstantním objemu by byly problémy. Nemám tím na mysli deflaci, tu nevnímám negativně. Problém by byl s úsporami. Zní to hloupě, ale bylo by nutné zavést zákaz úspor v penězích. Jinak by měli bohatí nastřádané peníze pro potomky na bankovních účtech nebo v trezorech a v ekonomice by nemělo co obíhat. Nebo by musel být regulován zisk. Podnikatelé by mohli mít jen takový zisk, který dokáží utratit. Bylo by jedno, zda by ho použili na osobní spotřebu nebo na investice.

  • @Pepan: Nemusejí být. Vezměme si příklad reálných peněz zlata a stříbra. Předpokládejme, že je máte uloženy v bezpečném externím depozitu. Čím více jich máte, tím větší poplatky za uložení platíte. A aby se vyhlo hromadění, které jinak hrozí, mohly by být poplatky za uložení progresivní. Takže od jistého množství by se již nevyplatilo jich hromadit více. Dalším řešením je dědická daň, ta by měla být také progresivní. Nejlépe pak kombinace obou přístupů

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo