Vzácné zeminy

Autor článku: 31. 8. 2009

Zajímavým tématem v oblasti kovů jsou tzv. kovy vzácných zemin. Oblast, která je doteď naprosto opomíjená, začíná mít na základě posledních událostí ve světě zajímavou perspektivu. O co jde? Vzácné zeminy – vsadím se, že tento pojem 99% investorů nic neříká. Přitom zde dochází k vývoji, který může mít dalekosáhlé důsledky.

Jedná se lanthanoidy – prvky strategického významu. Těchto kovů (prvků) je celá řada s různými stupni vzácnosti a u každého prvku s jiným využitím – neobejde se bez nich obrana, komunikace, jaderná energetika nebo třeba výroba katalyzátorů či „zelené energie“. Jedná se o kovy, které jsou v průmyslu zatím zapotřebí málo, nicméně jsou nutným doplňkem. Substituce je možná jen ve velmi omezené míře, v některých aplikacích je dokonce nemožná. Pro následující období se předpokládá nárůst obnovitelných zdrojů energie a také zavedení hybridních automobilů. Čína vzhledem ke svému stupni znečištění životního prostředí také pracuje na těchto technologiích.

I když tyto prvky se v zemské kůže vyskytují relativně často, koncentrovaných ložisek umožňujících ekonomickou těžbu je pomálu. Největší jsou v Číně, zemích bývalého SSSR a v USA. V současné době se však z těchto 3 regionů těží pouze v Číně.

Zásadní informací je, že tyto prvky jsou z velké většiny soustředěny v Číně. V současné době ovládá Čína 97% těžby a je také jejich největším spotřebitelem – zhruba 60% těžby sama spotřebuje a tento podíl rychle narůstá. Zároveň Čína vlastní téměř všechny aktuálně aktivní zpracovatelské kapacity na světě. Předpokládá se, že v roce 2012 bude již celou svoji produkci sama spotřebovávat.

Jedna možnost je použití (ne)povolení exportu při vyjednávání o různých záležitostech. Druhou možností je přilákání dalších high-tech investic do Číny -pokud budu chtít americké firmy udržet přístup k čínským dodávkám, budou časem nuceny přesunout své high-tech výrobu a výzkum do Číny (aby byly považovány za domácí spotřebitele těchto kovů). O závažnosti situace svědčí i to, že v květnu 2009 se USA obrátily na WTO ve věci omezování čínského exportu některých surovin.

Následující analýza se bude týkat dvou těchto prvků a to neodymia a dysprosia. Neodymium má tu unikátní vlastnost, že zvyšuje magnetismus. Ještě do nedávné doby byly nejsilnějšími známými permanentními magnety materiály na bázi samaria a kobaltu. V současné době byly však překonány materiálem, který obsahuje neodymium.

Magnety uvedeného typu jsou schopny unést více než tisícinásobek vlastní váhy a magnet o velikost malé mince tak může udržet železný předmět o hmotnosti kolem 10 kg. Zajímavé je, že i výrobní cena těchto magnetů je nižší, než u předchozího typu. V současné době jsou tyto magnety prakticky používány při výstavbě větrných elektráren – zde je jeho použití naprosto nutné, protože bez něho by váha magnetu natolik vzrostla, že samotné nosné těleso větrníku by muselo být o mnoho více naddimenzováno. Dále se tyto magnety používají v počítačové technice v záznamových hlavách harddisků nebo při výrobě malých mikrofonů a reproduktorů ve sluchátkách a obdobných elektrotechnických aplikacích. Také ve strojírenském průmyslu mají nejrůznější využití – např. permanentní upínače na broušení a frézování, břemenové magnety, magnetické nářadí a pomůcky, magnetické separátory atd.

Dysprosium se v současné době využívá hlavně při výrobě moderátorových tyčí v jaderných reaktorech. Dysprosium se také používá spolu s vanadiem a dalšími prvky k výrobě nejrůznějších druhů laserů. Jeho použití je také v kompaktních discích (CD). Jeho budoucnost je však v hybridních autech. Pro výrobu jednoho takového auta je zapotřebí 100 gramů dysprosia. Jen automobilka Toyota, která je výrobě hybridních aut nejdále, předpokládá výrobu 2 milionů aut ročně, což by vyčerpalo celou produkci. (Vedle dysprosia se v hybridních autech používají i další kovy vzácných zemin – celkově je zapotřebí cca 12,5kg těchto kovů na výrobu jednoho modelu Toyota Prius). V současné době se většina dysprosia těží v dolech v jižní Číně.

Jak již bylo zmíněno, kovy vzácných zemin se v současné době těží téměř výhradně na území Číny. Jedinými významnějšími nalezišti mimo dosah Číny je důl Mount Weld v Austrálii a důl Mountain Pass v Kalifornii. Důl (a zpracovatelská kapacita) v Kalifornii jsou vlastněny firmou MolyCorp (není obchodována na burzách) byl uzavřen v roce 2002. V současné době se pracuje na jeho znovuotevření, plné produkce by měl dosáhnout v roce 2012. Důl Mount Weld je teprve ve stádiu budování a je vlastněn firmou Lynas Corporation. Otevření těchto dolů by mělo pokrýt neustálý růst poptávky.

Na závěr připojím jednu novinku, která se aktuálně dotýká i nás – od prvního září je v EU zakázán dovoz klasických žárovek 100W a výše. Do čtyř let tyto žárovky mají zmizet úplně a mají být nahrazeny úspornými zářivkami. A pro výrobu těchto úsporných zářivek jsou zapotřebí …kovy vzácných zemin.

Co to znamená pro investory?

Poptávka po vzácných zeminách není cenově elastická. To je dobrá zpráva pro producenty. Akcie firmy Molycorp koupit nelze. Čínské firmy vlastnící ložiska nejsou pro investory dostupné. Pokud chtějí investoři pokrýt tento segment, nabízejí se jim akcie dvou australských firem, které budou uvádět své doly do provozu v nejbližších letech. Jedná se o již zmíněné firmy Lynas Corporation (již uzavírá kontrakty na dodávky) a Arafura Resources. Nutno podotknout, že v obou těchto firmách je zastoupen čínský kapitál. Ve firmě Lynas vlastní nadpoloviční většinu, ve firmě Arafura pak čtvrtinový podíl (léto 2009)

Vzhledem k tomu, že ani Lynas ani Arafura netěží suroviny, nemůže investor pro jejich hodnocení použít klasickou fundamentální analýzu, musí pracovat s výhledy. Upozorňuji čtenáře, že v případě investice je nutné, aby si udělali vlastní detailní analýzu kupovaných akcií.

Tato analýza byla zpracována ve spolupráci se čtenářem Hans123 koncem srpna 2009.

Štítky:

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo