Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pet: 2 oracle – nechci zabřednout do tradičního konce veškerých debat, kdy jak Deerrick trefně poznamenal “pak se přetlačovat v argumentech,že pisatel nemá pravdu” – zajímá mne budoucnost, bo jak jsem psal jinde, kdo pochopí, že návrat ke stavu před 2008 je passé, ten má lepší možnosti pro žítí, než opačně – názory jsou jedna věc, nové postupy jsou druhá – Kocinavi sem dal jeden z příkladů nových možností těžby a RadekP zase článek o možnostech na východě UKR – pokud si dám některé informace dohromady – vyšla mi otázka , kterou jsem položil- tedy pokud nemáte co by jste odpověděl, tak se prostě zdržte napsání komentáře – pokud je cena v USA 3-4 USD , tak schéma vytváření ceny v Evropě je diametrálně odlišné a pokud podle slov “katastrofiků” je možné frakování jen díky levným money , tak při postupu ECB směrem ke nulovým sazbám, je jasné že ekonomicky jsou možnosti pro rozvoj těžby z břidlic v Evropě jedinečné – navíc v USA rozvoj nekonvenční těžby přinesl přes 2 mil. pracovních míst, snížení ceny uhlí, přechod na plynové elektrárny, atd. – rozumím, že jsou zde diametrálně odlišné podmínky, ale jedna ze základních podmínek – ekonomika – je v Evropě naprosto jiná, vzhledem k jiné ceně, než se platí v USA – teď se objevují nové postupy – levnější, ekologičtější, atd. – proto se ptám zda si přispěvatelé myslí, jestli ekonomický tlak donutí EU k přehodnocení postoje k těžbě z břidlic

 

Miroslav Piták: USA: Velocity of M1 Money Stock
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/M1V

Rychlost oběhu peněz z pohledu měnového agregátu M1.
Hodnota k 30.6.2014 je 6,171 a z historického pohledu je na úrovni roku 1975.V letech 1994 a 1995 tento indikátor klesl na úroveň 6,3

USA: Velocity of M2 Money Stock
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/M2V

Hodnota tohoto indikátoru se nachází na nejnižších úrovních od doby sledování, tj. od roku 1959

Rychlost oběhu fyzického oběživa se oficiálně v USA nesleduje, pro ukázku přikládám graf s vlastním výpočtem. Je nutné si uvědomit, že s nárůstem bezhotovostních transakcí nelze aktuální vývoj relevantně porovnávat s historickými daty.

https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=Iz1

Aktuální hodnota je 13,6, což znamená, že při hotovostních platbách za nákup zboží a služeb vytvoříme v daném období HDP ve výši 13,6 USD neboli 1 fyzický 1 USD použijeme za 1 rok 13,6 krát.

Aktuální data naznačují, že z pohledu tohoto indikátoru se nacházíme v roce 1955.

 

Rusko : Velocity of M1 Money Stock

https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=IzY

Rusko : Velocity of M2 Money Stock
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=IA1

Jedná se o orientační zjednodušeným způsobem zpracované údaje dostupné na webu FED.

 

China: Velocity of M1 Money Stock
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=IA7

China: Velocity of M2 Money Stock
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=IA8

Jedná se o orientační zjednodušeným způsobem zpracované údaje dostupné na webu FED.

 

DEERRICK: já taky obchoduji,co vidím,ale moc dopředu nevidím.

akce plyn: už pomalu 6000 USD.Se mi ten plyn líbí.

Henry Hub Natural Gas – okt 2014 3,750 25-9-2014 Krátká pozice Put 15 0,082 0,041 -6 150 5 926 USD 5 926 50,00

akce pšenice:

Wheat – okt 2014 540,00 26-9-2014 Krátká pozice Put 10 11,250 8,125 -4 062 1 403 USD 1 403 27,78

akce soja.Tam se mi to ani trochu nelíbí.Pro jistotu jich mám nabraných 20.

Soybeans – okt 2014 1.020,00 26-9-2014 Krátká pozice Put 20 16,750 21,000 -21 000 -4 569 USD -4 569 -25,37

 

Miroslav Piták: Přikládám odkaz na velmi zajímavý graf, jak spolu souvisí vývoj měnové báze FED, hotovostních aktiv komerčních bank působících v USA,dobrovolných rezerv těchto bank ukládaných na účtech FED a celková finanční pozice těchto bank vůči svým zahraničním kancelářím (mateřským bankám v případě neamerických bank).

https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=IER

Graf zobrazuje vývoj
1) měnové báze FED
2) celkových likvidních aktiv komerčních bank působích v USA (=hotovost + aktiva substitující hotovost, např. pokladniční poukázky)
3) dobrovolných rezerv bank u FED, tj. likvidních aktiv, které si banky ukládají na účtech centrální banky místo toho, aby je použily k poskytování úvěrů apod.
4)pozice vkladů / úvěrů amerických bank vůči svým zahraničím kancelářím (pozice vkladů / úvěrů světových bank, které mají v USA své zahraniční pobočky)

Od konce roku 2012 lze pozorovat jasný trend, kdy peníze ze světových bank se z celkového pohledu přesouvají do USA.Nárůst vkladů aktuálně dosahuje téměř 700 mld. USD (k 31.3.2014 cca +540 mld. USD) což je v kontrastu s nárůstem objemu USD, které zjednodušeně řečeno USA posílají do světa.

Jestliže na konci 2.kvartálu 2008 byl celkový objem dolarových deposit a fyzické měny mimo USA 412 mld. USD, na konci 1.čtvrletí 2014 to bylo 1505 mld. USD = nárůst necelých 1100 mld. USD
https://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?g=IFf

Část dolarů, které USA posílají do světa se jim už v současné době vrací v nemalé míře zpátky. Toto je pouze hrubý nástin situace, zajímavý obrázek poskytne pohled do strany pasiv velkých amerických bank a zahraničních kanceláří světových bank působících v USA.

https://research.stlouisfed.org/fred2/series/NDFLCBW027SBOG
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/NDFFRIW027SBOG

Prozatím vše, celá problematika je daleko obsáhlejší. Případné dotazy rád zodpovím a uvítám další diskuzi.

 

Miroslav Piták: To Oracle

Ano, na základě stávajícího vývoje lze dospět k tomuto stanovisku. Od začátku krize se situace prostě dramaticky otočila. Zatímco 10.8.2008 měli světové banky od svých zahraničních kanceláří působících v USA vypůjčeno 591,5 mld. USD, naopak k 13.8.2014 si u svých poboček v USA uložili 617,66 mld. USD. To představuje změnu finanční pozice v rozsahu cca 1209 mld. USD

U velkých amerických bank byla situace přesně opačná, i když v současné době je vývoj podobný. Americké banky si ze svých poboček ve světě stahují peníze (celková výše vkladů dosahuje přes 82 mld. USD). Situace s ohledem na celkovou velikost rozvahy těchto bank není tolik dramatická.

 

Oracle: Keď aj na toto prikývne Brusel:
https://www.zerohedge.com/news/2014-08-28/if-millions-european-voices-suddenly-cried-out-terror-us-threatens-more-russian-sanc
Investovať do akcií výrobcov lán a vidiel resp. záhradného náčinia sa oplatí, pretože je tu reálna možnosť, že tá byrokratická špina z Bruselu s tým súhlasí.

 

DEERRICK: já bych řekl,že v září ECB neudělá nic.Ale do budoucna je QE jisté.FED to nyní utlumí,možná zvýší sazby,ale ne moc,státy by zkrachovaly.Dluhy jsou větší,a jakákoli úprava úroků směrem nahoru znamená pro státy vyšší náklady na úroky státního dluhu.A daně nelze zvyšovat stále.

Jestliže Rusko odříznou od Swiftu,tak za EURO a USD v Rusku nekoupí EU ani ropu a plyn.To může být velký problém.

Na investice bych koukal tak,že pokud mám milion,tak se musím snažit,aby ten milion měl hodnotu milionu i za 20 let,resp. abych za něj dostal stejně zboží jako dnes.

1) koupit třeba kovy – zlato, stříbro

2) koupit zemědělskou půdu – kdybych opravdu měl hodně peněz,třeba 100 milionů USD,jel bych na Ukrajinu a koupil tam půdu,hodně půdy.Někde jsem četl,že Ukrajincům už pomalu nic nezbývá,že oni buď prodali nebo pronajali zemědělskou půdu číňanům,až 3 miliony hektarů.Proč tam ale číňani lezou?Asi se nebojí.Bych to udělal taky.Jinak koupit půdu u nás.

3) koupit nějaké akcie,co platí slušnou dividendu

4) mne osobně by hodně zajímala voda

A kdybych ten milion takhle rozdělil,tak by mi to třeba něco vyšlo.

Dát milion do banky,tak za dvacet let přijdu při dnešní deflaci,jak tvrdí blbové z čnb, o minimálně 50% kupní síly milionu.Já osobně mám inflaci asi 8-10% ročně.

Ale to bych udělal jako málo znalý investor.

Jinak samozřejmě postupuji já.Já si jedu výpisy opcí a to mi inflaci plně pokryje,a ještě pár desítek či stovek% navíc z toho dokážu získat.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/346376-v-rusku-je-pres-800-000-ukrajincu-sestina-pozadala-o-azyl.html

proč lezou do Ruska?Rusko je napadne a oni tam lezou.To je zase divný.

Jan Altman: Toto je po dlouhé době naprosto srozumitelný, pravdivý a výstižný článek k problematice “deflace” a devalvace měn:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/cnb-vytrvalost-jedne-iluze-ddv-/p_ekonomika.aspx?c=A140829_173812_p_ekonomika_wag
Zvlášť ten příklad s jablky a hruškami :-)

Miroslav Piták: Nedávno jsem na Twitter publikoval graf s vývoj podílu likvidních a celkových aktiv v případě zahraničních poboček světových bank působících v USA. Ten aktuálně dosahuje téměř 55%, zatímco v roce 2008 před propuknutím finanční krize se pohyboval do 5%

https://twitter.com/miroslavpitak/status/498207723985862656

Komentáře

Přidat komentář