Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Pet: Ono to není zvláštní. Vychází to z plánu a potřeb pro vedoucí ke konspirativní teorii – : „Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí) je původně neutrální označení pro jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém spiknutí. Termín ale časem nabyl pejorativního významu a je používán téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie, které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů. Zastánci konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou vlády, tajné služby, mocné korporace nebo mezinárodní organizace, tajné spolky, představitelé určitých národů či náboženství nebo i mimozemské civilizace. – nedávno to někdo popsal – Jako v bance, kdy jsou vkládány finance na účet a později z účtu finance vybíráme, tak do pojmu konspirační teorie vložené negativní konotace a emoce jsou v případě objevení nové „konspirační teorie“ tyto negativní emoce a konotace vybírány a směrovány na novou konspirační teorii. Proto již nejsou používány argumenty, ani analýza, ale pouhým přiřazením ke zdiskreditovanému pojmu je konkrétní „teorie“ vyřazena z normálního mediálního a veřejného prostoru.

 

Miroslav Piták @ Oracle
Americké banky začali pravidelně vykazovat deriváty v týdenních reportech až v roce 2009, v historických reportech data neexistují. Je s podivem, že tyto data neposkytovali ani FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation) – alespoň jsem data o derivátech ve standardním reportu při rychlé analýze nenašel. Banky poskytují FDIC ještě méně dat než FED.

Domnívám se, že problém s oceňováním derivátů se bude týkat je určité skupiny derivátů. Derivátové kontrakty jsou většinou svázány s nějakým standardně obchodovaným podkladovým aktivem, takže by neměl být pro banky problém správně ocenit deriváty na akcie, indexy, bondy, měny apod. jiné standardně obchodované podklady. Problém s oceňováním pomocí tržních cen by se podle mého názoru mohl dotýkat nelikvidních aktiv, v těchto případech primárně opcí a kreditních derivátů. Zde banky jsou nuceni používat různé matematické modely.

Kdysi jsem např. obchodoval vertikální debetní opční spready na technologický index německé burzy TecDAX. Protože na tento index neexistuje index volatility jako na hlavní index německé burzy DAX, ocenění bankou tohoto derivátu, který jsem vlastnil v podobě standardního cenného papíru mi připadalo občas zvláštní při mimořádných výkyvech trhu. Banky neměly standardní nástroje, jak +- v reálněm čase dokonce až v horizontu celého dne derivát správně ocenit a určitě používali matematický model, což se mi ale nestalo u těch samých instrumentů na DAX, kde při ocenění vstupuje do kalkulačního vzorce index volatility VDAX.

Tím chci říci, že finanční instituce nemají občas jinou možnost než derivát “nějak” ocenit. Osobně jsem se z toho poučil a následně jsem obchodoval opční spready pouze na likvidní aktiva, tj. DAX 30 a EuroSTOXX 50.

O ocenění derivátů na hypotékami zajištěná aktiva se určitě nemá cenu dohadovat, to je jeden velký black-box, proto na těchto aktivech probíhají u určité skupiny věřitelů neustále výprodeje.

 

Miroslav Piták: Zajímavé je, že u určité skupiny investorů jsou investice do hypoték poslední dobou opět v kurzu.

 

Pet: Dlouho tady nebylo nic o ropě – měl bych dotaz na znalce -1) “Podle expertů je dobývání ropy z Orinockých břidličných písků ekonomicky schůdnější, a to za cenu přibližně 16 amerických dolarů za barel vytěžené ropy, tedy s relativně dobrýmERoEI.” – je to reálné??? Kolik jsou vlastně výrobní náklady na barel Brentu, WTI.?
2) ,,Pokud bude cena jednoho barelu ropy přesahovat dlouhodobě 35 USD, výroba benzínu z uhlí se stane rentabilní, přestože je tato technologie dražší než klasické zpracování surové ropy. Pak bude možné realizovat již existující projekty USA, Japonska či Německa na výrobu kapalných paliv z jiných než ropných zdrojů,” řekl mi před deseti roky v Johannesburgu ředitel katedry geologie University of the Witwatersrand prof. Carl R. Anhaeusser”
Dá se stále počítat v ČR s touto alternativou? Výroba z hnědého uhlí? Předem děkuji za odp.

 

Oracle: @ Piták
Problém je že, sú tu aj deriváty z derivátov, takže celý systém je pripomína pyramídu postavenú na hlavu kde kde spodok-špicu tvorí málo skutočných aktív. To znamená, že “menší” otras a všetko padá.

@ Pet
Zabudol som ešte niečo, US$ momentálne sa javí silnejší preto, lebo ostatné meny sa zoslabujú (€, Yen atď), to je dôsledok toho, že sa kapitál uteká zo zón konfliktov a z problémových miest.
Čo sa týka kolapsu US$ ten sa udeje akonáhle Saudi alebo niekto iný vyslovene odmietnu platbu v US$ (odmietnutie je aj to, keď sa bude dať od OPEC kúpiť ropu aj za niečo iné ako US$). Ostatne US$ je na odchode Rusko a Čína vytvárajú svoj SWIFT a čoraz viac krajín obchoduje mimo US$ to znamená, že USA robia všetko preto aby svoju hegemóniu a jedným z nich je vyvolávanie konfliktov.
Kedy to skončí, ťažko povedať lebo je tu priveľa faktorov, ale tak sa mi vidí že do konca tohto roka začiatkom budúceho.

 

Vilem Vrzala: Jaký má Německo vliv, když nedokáže zastavit Draghiho? Ten člověk z eura udělá liru…

 

 

 

Komentáře
  1. marwin napsal:

    K těm konspiracím-
    je docela zábavné sledovat,jak některým ortodoxním důvěřivcům padá v úžasu brada,když se z konspirací stává realita.
    Jako např. to,že nám Velký Bratr třídí poštu a sleduje neslušná slova v našich rozhovorech.Samozřejmě,že je to pro naše dobro,jak jinak.
    No- a pak se objeví Hoch Od Bobří Řeky Edward Snowden- a je vymalováno…:)
    Jsem velmi zvědavý,která další konspirace se přetaví v realitu…?!
    Co je ale hodně zlé je to,že přes obrovskou záplavu informací všeho druhu nejsme většinou schopni se dopátrat pravdy…

  2. lulinak napsal:

    tak neco pro zasmani (tedy jak pro koho ze) 🙂
    osobne vidim zlato na 800 do tri let, ale jini jej asi stale vidi na 5000. Tak se nechame prekvapit.

    https://www.investicniweb.cz/2014/10/6/myslite-si-ze-cena-zlata-je-na-dne-mylite-se-propadne-jeste-na-polovinu/

  3. marwin napsal:

    V roce 1968 stála 1 Oz zlata cca 40 USD.
    Dneska stojí 1200 USD – to je cca 30 x více.
    To,jestli bude stát za pár let 1 Oz zlata 5000 USD není příběh o zlatě a o tom,jak se na tom případně někdo napakuje.
    Je to příběh o postupném falšování a znehodnocování dolaru…:)

  4. Jackpot napsal:

    lulinak: Realita muze byt takova, ze na 5000 se pujde pres tech 700…………

  5. lulinak napsal:

    ano stat se muze uplne vsechno, nastesti se citim jeste dostatecne mlad na to, aby se to snad stihlo udat jeste za meho ziti… 🙂
    Pravdu bude mit nakonec jen a jen trh, a u drahych kovu, jakozto bezne az tuctove komodity s velmi malym trhem, to plati jako u kazde jine.

  6. Oracle napsal:

    Chlapi, zlato voči dlhu USA je podhodnotená: https://www.sovereignman.com/wp-content/uploads/2014/10/chart1.png A šepká sa, že Číňania plánujú zdvojnásobiť cenu drahých kovov na Šanghajskej zdvojnásobiť (budú sa vyhovárať na to, že chcú dať do rovnováhy dopyt a ponuku fyzického kovu do rovnováhy) a keď COMEX, LBMA (a ich vlády) budú protestovať proti tomuto kroku, tak tieto inštitúcie budú pozvaný aby predali svoje fyzické zásoby v Šanghaji a tak stanovili „správnu“ cenu (COMEX a LBMA sú futures trhy). K čomu to asi povedie? 🙂

  7. lulinak napsal:

    jojo, septa se toho spouta uz leta a leta, a skutek utek, jen je nam zase o tri roky vic…
    Docela lituju prodejce zlatych kovu, vyplacali vsechnu dostupnou munici na presvedcovani retailu jak je zlato neuveritelne vyhodne za 1900, pak 1700, pak za 1500, ted za 1200 a uz radsi rezignovali u obecne vety, ze „zkuseni investori prece vedi, ze cena zlata je vyhodna…“ 🙂

  8. marwin napsal:

    Myslím si,že podobný scénář teď čeká akcie,nebo ne…?
    P.S…zlato vyletělo vzhůru po pádu banky Lehman Brothers,která tady měla být až do skonání světa a v reakci na nastálou krizi.Myslím si,že se to dalo čekat,stejně jako jeho sešup na současnou úroveň.
    To,co tvrdí prodejci (komodit,akcií,bondů) bych moc vážně nebral…:)

  9. Toxic napsal:

    Vy, kdož máte zlato, na jak dlouho jej máte? Protože mě osobně je snížení ceny zlata na 1000, 700 nebo 500 jedno. Však ono se jednou z toho medvědího trendu dostane a zase začne růst. Aspoň si člověk při poklesu pořídí nějakou cihličku nebo třeba zlaté akcie, jsem zvědav, kdo z těch známějších (ABX, AEM, AU, AUY, GFI, GG, HMY, KGC, NEM, SAND, SLW) zkrachuje, někteří jsou zoufalí již nyní, při 1200 USD/Oz..

  10. Namor napsal:

    Já rovněž pokles ceny investičních kovů vnímám jako příležitost k nákupu. Investiční kovy jsou jediná možnost jak uchránit výsledky mé celoživotní práce před nenechavým státem. Vemte si třeba investici do nemovitostí a jejich pronájem. Letos zvýšena daň z převodu nemovitosti na 4%. Výnos z pronájmu je zdaněn 15%. Stačí aby nějakého koumáka politika napadlo, že se bude z pronájmu třeba platit sociální a zdravotní pojištění. Investice je v tu ránu významně znehodnocena. To nemluvím o energetických štítcích. Taky jsem četl, že EU již připravuje i vodní štítky. Neznám jiného uchovatele hodnoty než jsou kovy, o kterého by se člověk nemusel starat. Oni si jen tak leží a uchovávají hodnotu mé práce. P.S. Máte někdo z vás zkušenosti s fyzickým přesunem kovů do zahraničí? Jaké clo, jaké množství se smí převážet, musí se to nějaké instituci hlásit atd.?

  11. havran napsal:

    to Namor:
    Uz jsme to tu kdysi probirali a skoro nikdo nic nevi.
    Me by to taky zajimalo jak neco dostat ven.Ja si myslim ze limit bude 10.000 US$ jako na cash.

  12. plukin napsal:

    Namor: akcie vynechavas proc? On ten „uchovavatel hodnoty“ dostava trochu trhliny kdyz se to tezko transportuje mimo zemi. Navic jako kov je to detekovatelne detektorem, oproti treba diamantum ktere pres sve nevyhody, omezeny trh atd se prave dostavaji do hledacku tech kdo chteji svoje bohatstvi presunout jinam jak psal nedavno Armstrong. S tim uchovavanim hodnoty je to vubec osemetne, vzdycky zalezi na tom za kolik koupis, protoze vzdycky je cas k nakupu a stejne tak cas k prodeji, protoze pak bude zase cas k nakupu neceho jineho. A tak dale, „vecny“ kolobeh. Pokud bys koupil zlato blizko vrcholu v roce 1980..pak bys 20 let koukal jak hodnota klesa a klesa az pod 50%..a dalsi 4 roky bys pak koukal nez bys byl na svem..
    Mena zeme do toho ma taky dost co mluvit, byt japonec co koupil zlato v roce 1980 za 160.000 jenu..tak ani po 24 letech se nevyhrabal zpet aspon na 50%.. To by tezko nekdo povazoval za rozumnou volbu.
    https://goldprice.org/30-year-gold-price-history.html
    Uchovavani hodnoty? Nevim o nicem takovem, to by byl graf rovna cara. Existuje jenom lepsi a horsi doba k nakupu/prodeji.

  13. František Sousedík napsal:

    Do nejpoužívanějšího vyhledávače jsem zadal do fráze „celní úřad“. První odkaz z 213 tis. byl na Celní správu. Tam jsem kliknul na Kontakty a vytočil spojovatelku. Pan „spojovatelka“ mě přepojil na helpdesk, kde jsem si pěkně s panem popovídal. Žádný problém. Nerozumím tomu, proč se nelze zeptat.
    Ten mne odkázal na https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/informace-pro-fyzicke-osoby/Stranky/dovoz-a-vyvoz-financnich-prostredku.aspx a mj. mi řekl, že:
    Obecně není žádné omezení.
    Je nutno rozlišit mezi osobním nebo obchodním vývozem.
    Při vývozu v EU je nutno od určité výše písemně prohlašovat a zpravidla dokládat způsob nabytí.
    Mimo EU je nyní nějaké omezení, nikoli zákaz vyvážet, již od 1000 Euro.
    Je velmi vhodné kontaktovat ambasádu cílové nebo tranzitní země a poptat se.
    Např. v Německu mi prý policie zabaví takové prostředky přesahující 3000 Euro. V ČR mi prý policie nezabaví ani náklaďák zlata. 🙂
    Další informace může poskytnout i naše CB. Tam již volat nebudu. V EU je bezcelní pohyb zboží.

  14. Namor napsal:

    to Plukin:
    Akcie neumím obchodovat, nejsem trader jako vĕtšina z vás na tomto servru. Investici do akcií nahrazuji tím, že buduji svou vlastní firmu. Vydĕlávající s.r.o. je taky formou investice do akcií. Část zisku mohu investovat do rozvoje firmy, do kovů, do nemovitostí. Mnĕ připadá z pohledu laika současné obchodování s akciemi příliš jako „ruleta“. Ale možná se pletu.
    to František Sousedík:
    Takže v dobách „klidných“ složité, v dobách „problémových“ asi nemožné.

  15. marwin napsal:

    Když už jsme u těch s.r.o. – stříbro se dá zahrnout do majetku firmy (navýšit jmění) a při jeho nákupu si odečíst DPH.Asi to většina ví,ale pro jistotu…:)

  16. marwin napsal:

    P.S…platí to obecně,nejen pro s.r.o.

  17. František Sousedík napsal:

    Pro Namor:
    To není můj způsob vidění světa. Já na tom nic složitého natož nemožného nevidím.
    Pokud nenechám převoz tun 🙂 až na dobu „problémovou“, tak to snad může být řešitelné. Je třeba se ptát a zjišťovat. Třeba to i v tom Německu projde, pokud bude doklad o nabytí. To měl zprávu, co mu někdo povídal.
    Asi by nebylo rozumné nechat si každý měsíc platit mj. kilovými cihlami zlata a s několika uncemi není žádný problém.
    Možná je načase zamyslet se zda by někde v cizině nepotřebovali pobočku mé firmy. 🙂

  18. František Sousedík napsal:

    Pro Namor:
    Nenechal bych se zviklat někým, kdo hovoří o ceně, ale používá slovo hodnota.

  19. plukin napsal:

    František Sousedík: v cem vidite prakticky rozdil mezi hodnotou a cenou?

  20. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    Proč se ptáte? Cítím, že snad dle Vás v tom žádný rozdíl není. Jste skutečně ochoten rozšířit kontext svého poznání nebo spíše již všechno víte? Nemám chuť ani čas na debatu typu „Já nejsem debil, ty jsi debil.“. Jestli Vám jde o to, že musíte mít pravdu a já jsem buhvíco, pak okamžitě souhlasím, nepochybně máte pravdu.
    Ale pokud to myslíte jen trošičku jinak, pak, prosím, co myslíte Vy. Pro Vás je v tom jaký rozdíl? Žádný?

  21. Sid napsal:

    Jen přihodím osobní zkušenost s celní správou.
    Tuším v únoru jsem si objednal cosi spotřebního z US. Zaplatil a čekal. Přišel mi e-mail z Irska, že prý musím doplatit clo a daně pro EU. Překvapilo mě to, protože předešlé jsem doplácel přes Českou poštu přímo v ČR, navíc grafická úprava byla podezřelá. Tak jsem psal i volal na celní správu, co jako? Tam mě ujistil kdosi z právního oddělení, že je to zcela jistě podvod a nemám nic doplácet. Obrátil jsem se na odesílatele, ale dozvěděl jsem se, že je to v pořádku, že je to skutečně Evropská praxe a poplatky mám uhradit. Zaplatil jsem, zásilka přišla proclená, jakoby z EU, bez problému.
    Celní úřad vůbec netuší kde má peníze a jejich informace je asi potřeba brát s velkou rezervou.

  22. plukin napsal:

    František Sousedík: fajn, takze minimalne pohnutky mame oba stejne. A kdyby me neslo o rozsireni poznani tak neztracim svuj cas. Ja se proto ptal na PRAKTICKY rozdil, protoze hodnota je pro me konkretne u kovu, men a leckdy i akcii celkem tezko definovatelna aniz bych to ocenil cenou na trhu. Vyjimkou jsou pripady typu analyza Sears zde na webu kdy majetek spolecnosti at mely vetsi hodnotu nez byla cena na trhu. Nicmene stejne u hodnoceni toho majetku se pouzila aktualni cena za kterou by se to zhruba dalo okamzite zpenezit. Z toho duvodu vidim hodnotu jako dost problematickou a zjednodusuji si to cenou na trhu. A co teprve u kovu a men..jakou opravdovou hodnotu maji ony? A i kdyby nejakou mely tak jak dlouho mam cekat nez trhu „dojde“ ze „realna cena“ je na urovni te a te. Nevidim v tom jednoduse prakticky uzitek krome vyjimek typu Sears. Takze k cemu je podle vas prakticke/vhodne hodnotu a cenu rozlisovat konkretne treba u kovu?

  23. Toxic napsal:

    plukin: „A i kdyby nejakou mely tak jak dlouho mam cekat nez trhu “dojde” ze “realna cena” je na urovni te a te.“

    Tady bych asi volil slova jako „moje cena“ a „tržní cena“. Tržní cena rovná se reálná cena, pokud za tu cenu lze daný statek koupit. Jakou jinou cenu by měl ukazovat trh než reálnou? 🙂

  24. plukin napsal:

    Toxic: tohle vzdavam, slovickarit nehodlam, soudny clovek to pochopi. 🙂

  25. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    No, je to dobrá otázka. Celkem snadno se mi to používá, ale vydefinovat si to sám pro sebe bylo dnes pro mne dost těžké. Nevím zda-li někdo někde odborně definoval, nehledal jsem.
    Takže to bude dle mého názoru a pěkně postupně.
    1. ledna jdu do obchodu s padesátikorunami a prosím pokladní o jednu stokorunu. Pokladní mne požádá o dvě padesátikoruny. Tedy cena stokoruny je 2 x 50. Vedle toho udělám nákup za 100 korun. Žiji v šíleném světě, kde jsme se rozhodli zničit všechny měny světa tempem 2 % ročně. 31. prosince jdu opět se stejnými „penězi“ a požadavky do obchodu. Stokoruna od pokladní má stále cenu 2 x 50 korun. Jakou hodnotu má stokoruna při nákupu nemusím snad vysvětlovat.
    Nedávno kolega dražil na Internetu. Ptám se ho: „Jakou to má pro Tebe hodnotu?“ Odpověděl: „6 stovek a to nastavuji, jako maximum.“ Ostatní přihazovali tak, že to vydražil za cenu 300 korun.
    Před časem jsem pomáhal vlastníkovi nemovitosti. Nechal si udělat odhad. Odhadce v závěru definuje, že cena je 11 mil. O 4 měsíce později pro nedobrovolnou dražbu stanovil jiný odhadce u téže nemovitosti cenu na 3 mil.
    Co to tedy je za podivné ceny? Nepotřebujeme ještě jiný způsob vyjádření?

    Dává to smysl?
    Četl jste, prosím, knihu MM, Investujte do zlata a stříbra?

  26. Toxic napsal:

    plukin: To nechápu, nejde přece o žádné slovíčkaření, je to jasné:
    pokud mohu produkt koupit za tržní cenu, pak tržní cena = reálná cena.

    František Sousedík:
    „Ptám se ho: “Jakou to má pro Tebe hodnotu?” Odpověděl: “6 stovek“. Mno ale v tomto konkrétním případě je jakási subjektivní vlastníkova hodnota pro kupující zcela irelevantní. Trh přece nebude stanovovat tržní cenu podle toho, jak si to v duchu ocenil majitel..

  27. František Sousedík napsal:

    Omlouvám se:
    Nedávno chtěl kolega něco koupit v dražbě na Internetu. Ptám se ho asi dva dny před koncem aukce: “Jakou to má pro Tebe hodnotu?” Odpověděl: “6 stovek a to nastavuji, jako maximum.” Ostatní přihazovali tak, že to vydražil za cenu 300 korun.

    Domníval jsem se, že z kontextu vyplyne potřebné. Prodejce nemůže nastavovat maxima.

  28. Toxic napsal:

    František Sousedík: To na věci nic nemění. Subjektivní pocit nějaké vnitřní hodnoty je čistě individuální a trh toto nezajímá. Tržní cena je to, za kolik se to nakonec prodá.

  29. plukin napsal:

    Toxic: oukej, mas naprostou pravdu. Nicmene se da namitnout, ze trh osciluje kolem nejake vnitrni „realne“ hodnoty (ktera je leckdy dost imaginarni a osobni) a precenuje a podcenuje. Pak taky p. Buffet rad kupuje dolar za 25 centu. Je realna hodnota 25centu nebo 1 dolar? A jsme u slovickareni o coz mi nejde a proto znova, ano, mas naprostou pravdu. Btw termin „moje cena“ se mi vazne libi. 🙂

    František Sousedík: A vite jak by ta situace vypadala s koupi zlata 1. ledna a pak 30. prosince? Nevim totiz jak si vede zlato v kc. Jasne, ze rok je celkem kratka doba na zlato, nicmene trzni hodnota (ci cena..uz mi to samotnemu splyva! :D) se v prubehu doby urcite meni.
    re odhad: to je prave duvod proc mi stanoveni hodnoty jine nez cenou na trhu prijde dost imaginarni, kdy 10 lidi to muze stanovit 10ti zpusoby a rozpeti muze byt obrovske, Toxicuv termin „moje cena“ je na miste.
    Knihu jsem necetl, zatim tomuhle smeru u sebe nevenuju prostoru. Je tam neco co stoji za vypichnuti?

  30. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    Pokusím se tedy přiblížit k původní otázce, v čem vidím prakticky rozdil mezi hodnotou a cenou?
    Cítím, že by zde šlo možná namítat až podpásovku, ale třeba z toho i něco vykouzlíme.
    Odhaduji, že se dost pohybujete v akciích.
    Představte si, že jste před měsícem koupil akcie fy Hodnotná za cenu 100 Kč/kus. Dnes jste je prodal za cenu 200 Kč/kus.
    Získal jste jen a pouze nějakou cenu (že by třeba 200 Kč/kus či jinou) nebo jste získal i nějakou hodnotu?
    Že by se s akciemi obchodovalo právě pro tyto hodnoty?

  31. marwin napsal:

    Já to vidím asi takhle:
    Hodnota pampelišky a orchideje je stejná.
    Jejich cena bude pak záviset na jejich dostupnosti na trhu.
    Zatímco u nás je pampeliška bezcenná,za botanické (přírodní) orchideje utrácejí pěstitelé tisíce korun.
    Pro Japonce je pampeliška úchvatná rostlina,která se pěstuje jako okrasná, a má na trhu podstatně větší cenu,než orchideje,které se v té oblasti běžně vyskytují…:)

  32. Toxic napsal:

    Mno hodnota pampelišky je dle příkladu očividně jiná, nikoli stejná v ČR a v Japonsku 🙂

  33. marwin napsal:

    Myslím si,že z hlediska ekosystému mají obě rostliny opravdu stejnou hodnotu-tedy objektivně.(V místě jejich výskytu je jich dostatek.)
    Rozdílnou hodnotu subjektivní (např. sběratelskou,módní trendy)-a tím pádem i cenu na trhu -vytvoří pak jejich poptávka (dostupnost) v dané oblasti,si myslím. A ta se rychle může změnit…:)

  34. plukin napsal:

    František Sousedík: dal jste mi zabrat s tim, jestli jsem pri zisku ziskal i nejakou hodnotu! 🙂 Asi tusim kam tim mirite, nicmene v tom stale nevidim prakticke uziti. Vim jen, ze mam 2x tolik co jsem mel a muzu tak pouzit vice prostredku nez drive na neco co ma pro me hodnotu – jidlo, zdravi, vzdelani, zabava, investice, bezpeci, rezerva pro vyjimecne udalosti atd.

  35. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    Probůh, chcete tím snad říci, že měna nemá žádnou hodnotu? Dokonce ani když jí máte o sto procent více? 🙂
    Možná si myslíte, že hodnotu měla ta schopnost vydělat za měsíc 100 %? Možná si myslíte, že cena, která byla tentokrát za tuto hodnotu zaplacena činila 100 Kč/kus?
    Není zde vidět onen praktický rozdíl?

    Ale musím se omluvit, držím stále nit, zatím nehledám praktické užití, hledám praktický rozdíl mezi hodnotou a cenou.
    Tu knihu si, velmi prosím, přečtěte. Při čtení mnoha knih RK jsem stále nedostával odpověď na svou otázku: „Kdy tedy klidně spí?“. V této knize jsem ji našel. Je tam pro mne dobře popsán onen námi hledaný rozdíl.
    Když jsem na bratrancových narozeninách před ním klečel a prosil ho, aby si ji přečetl, zdůrazňoval jsem zejména, že z názvu by mohlo jít seznat, že snad bude o tom, jak do těch kovů investovat, ale ona je zejména o tom, proč tak činit.

  36. Petr Gejdos napsal:

    Nemůžu se nevmísit…

    Hodnota je něco, co reálně existuje. Cena je lidský pokus vyjádřit hodnotu něčeho v něčem jiném – čili najít nějaký univerzální přepočet pro směny hodnot.

    Celý zdejší spor má i nemá smysl. Smysl má pro lidskou společnost v tom, že se hodnoty všelijak redistribují a aby to vůbec nějak šlo – původně si na to vymysleli lidé jakousi stálou obecně uznávanou hodnotu = zlato, stříbro a podobně. Čili komodity s reálnou hodnotou, které mají tu hodnotu v sobě vysoko koncentrovanou a pokud možno nepokazitelnou. Čili nevhodne jsou třebas jahody a podobně, vhodne jsou diamany a podobně.

    Jako ulehčení procesu to pak „vylepšili“ tak, že ty reálné hodnoty někde bezpečně deponovali a dále se obchodovalo jen s jákýmisi poukázkami na tyto hodnoty = papírové peníze a vůbec podobné nástroje – mena podložena zlatem.

    Tyto poukázky nemají již svou hodnotu reálnou, nýbrž smluvní. Ve společnosti, kde se striktně a poctivě dodržují smlouvy, tam je to v pořádku a pak fiktivni hodnota peněžního obnosu třebas v dolarech, za třebas kilo zlata je stejná jako hodnota kila zlata.

    Pokud si někdo myslí, že žijeme ve společnosti, kde se smlouvy dodržují – prosim, potom si koupí jakýsi certifikát, že „někde má kilo zlata“ a ten si doma může zarámovat a těšit se, že má hodnotu kila zlata.

    Podle mě má ale hodnotu pouze toho papíru. Čili na jedno přiložení do kamen, až bude jo zima a nikdo nebude prodávat uhlí nebo plyn za nějaké certifikáty, bude třeba použít papírovou hodnotu třebas deseti tun zlata. To bude drahé topení pro lidi, kteří si pletou hodnotu a cenu.

  37. František Sousedík napsal:

    Pro Petr Gejdos:
    Amen. A co nyní? Má se naučit zpaměti poučku? A bude pak opravdu rozumět tomu, jaký je rozdíl?
    Já jsem vždy pokročil nejdále s „hloupými/chytrými“ otázkami, kdy měl tázaný možnost objevit, že vlastně správnou odpověď velmi dobře vždy věděl nebo na ni nyní sám přišel. 🙂
    My nevedeme žádný spor, alespoň já to tak nechápu. plukin zapochyboval zda-li je jeho názor správný a já se snažím mu pomoci najít pevnou půdu pod nohami.
    Vsadím se, že to, co uvádíte četl již tolikrát, že to již vůbec nečte.
    „Hodnota je něco, co reálně existuje.“ To by mne zajímaly příklady. Myslíte jen něco hmatatelného? Myslíte, že jeho schopnost vydělat za měsíc 100 % nemá žádnou hodnotu?

  38. Petr Gejdos napsal:

    Reálně existují i nehmotné hodnoty – příkladně znalosti, žeee…. Tedy pokud pan plukin má znalosti, jejichž použití v obchodování na burze mu poskytují regulérně a spolehlivě podstatnou výhodu a to takovou, že každý měsíc má v tom svém podnikání 100% zisk – je to pak pro nás tady veliká pocta, že takový velikán a potenciálně nejbohatší člověk planety se tu s náma vůbec baví !!

    U

  39. Petr Gejdos napsal:

    Něco jsem zvojtil a odeslalo se mi dříve, než jsem dokončil myšlenku – hbitě to teď napravím…
    …………….

    Kdyby totiž to tak bylo – potom za pouhý rok by pan plukin počáteční vklad 1000 USD k 1.1. nějakého roku do konce téhož roku znásobil číslem 2(na)12 !! Tedy 4096x a měl by tedy na konci roku 4,096 milionů USD.
    …………..

    Čili – další rok by jako vklad použil 4 miliony USD a těch 96000 USD by mu umožnilo velmi již slušně žít a věnovat se tomu jeho kšeftu čistě profesionálně – to by mělo jeho úspěšnost zákonitě ještě zvýšit, ale budu skromně počítat pouze těch 100% za měsíc. Takže na konci druhého roku by měl 16,384 miliard USD. Ani tedy nebudu dále násobit – je jasné totiž, že na konci třetího roku páně plukina obchodování by již na tvorbu jeho čistého zisku nestačilo HDP celé planety.

    …………
    Pokud však pan plukin nemá tyto znalosti a tedy není schopen každý měsíc vydělat 100% navrch – potom ale se nedá u jeho znalostí obchodování příliš hovořit o nějaké nehmotné hodnotě ! Klidně by to mohla být náhoda, na způsob, že si nekdo vsadí v nějaké lotýnce a vyhraje 100 milionů něčeho. To ale není v důsledku uplatnění znalostí – čili zde by se nejednalo o nějakou reálnou hodnotu.
    ….. Na druhou stranu musí být jasné, že pokud světové HDP činí třeba 60 bilionů USD a přitom po světě běhá nejméně za 600 bilionů USD jakýchsi fiktívních USD čertví v čem vlastně – potom se nejedná o žádnou hodnotu. Přece zde nebudeme závodit, kdo dokáže napsat jedním výrazem větší číslo ! Jakákoliv nafouknutá cifra a k tomu znak pro americký dolar z toho neudělá žádnou hodnotu. Tedy hodnotu má pouze to, co reálně existuje jako hodnota a opakuji, nemusí to být zrovna nějaký hmotný majetek, nýbrž i znalost, jak ten majetek spolehlivě získat. Tedy hodnotu má vlastnictví střelné zbraně, protože to je prostředek získání majetku – byť poněkud nemorálním způsobem. Ovšem já nečiním žádné rozdíly mezi zloději lupiči se zbraní v ruce a uhlazenými obchodníky na burze. Jakékoliv kšefty tohoto druhu totiž nemají vliv na tvorbu hodnoty, je to pouze sofistikovanější a zdánlivě slušnější loupež.

  40. František Sousedík napsal:

    To mi řekněte, co Vám udělali? Možná potřebujete něco pořádně rozmlátit. Dobrá by na to mohla být domluva ve sběrně autovraků. Takové hodinové mlácení čtrnáctikilovým kladivem může někdy zázračně pomoci.
    Jde o beznaděj z toho kam nevyhnutelně směřuje svět? To bude dobrý, i kdyby byli lidé dle Vašich představ, stejně je již pod pořádným kotlem zatopeno a až se probudí další supersopka vrhne to lidstvo úzkým hrdlem o tisíce let zpět a pojede se znovu.

  41. marwin napsal:

    Dějiny lidstva jsou přehlídkou krutosti a agrese.
    Vždycky šlo o území (zdroje obživy) a moc nad nimi. U zvířat je to ovšem stejné.Území-agrese-moc.Platí to bez vyjímky-chovají se tak i prvoci,dokonce i rostliny.
    Takže chování člověka je logické a předvídatelné,troufám si říct -zákonité.Problém je,že se tato agrese v moderní společnosti skrývá a popírá,lidé věří,že v té JEJICH demokracii už nemá místo.A další problém je v účinnosti prostředků,kterými šíří své pravdy mezi bezvěrci…:)
    Tak to ale příroda (Bůh) – neomylná(ý) -nastavila(l), a trvá to už celou věčnost,a další věčnost to trvat asi bude…:)
    Nezhroutí se svět,asi se ale zhroutí finanční systém,protože je nedůvěryhodný a porušuje obecně platná pravidla.
    Ovšem to není pro život obecně moc důležité.(Já osobně jsem tu „strašlivou finanční krizi“ z roku 2007 absolutně vůbec nezaznamenal,a spousta lidí kolem mne také nee.Ani jako podnikatel,ani jako konzument,ani jako střadatel hodnot…:))
    Obilí na poli roste pořád stejně rychle ,a z krav se v dohledné době masožravci nestanou.V tom jsou jistoty- i objektivní hodnoty…:)

  42. Petr Gejdos napsal:

    Můj profi-obor je ekologie, ekonomii beru jako drobnou podmnožinu, mikro-sféru mých zájmů a snah o chápání chodu světa. Dokážu Vám „z hlavy a spatra“ bez velkých zádrhelů a prostojů na nějaké přemýšlení „jak dále“ udělat několika-hodinovou přednášku poměrně odborně doloženou o cca stovce potenciálních úzkých profilů, kterými se dřívě nebo později bude muset „lidstvo procedit“ oním, jak Vy píšete „úzkým hrdlem“. Vy jste zmínil super-sopku, maje na mysli supervulkán. To je jedno virtuální „úzké hrdlo“ z té stovky a není zdaleka na prvním místě závažnosti. A hlavně není to v lidské moci ani urychlit, ani ale zastavit.

    … Z té stovky možných úzkých hrdel je člověkem indukováno nejméně 75% možností. Patří k tomu – a je to na jednom z čelních pozic – kataklysmatická ekonomicko-sociální krize, plynoucí ze současného ekonomického modelu světa. Pokud jste to nepostřehl – blížíme se doslova ke „zpětnému systémovému rázu“, vyvolanému naprosto idiotským z hlediska lidstva systémem nevyvážené participace na vytvářených hodnotách a na dostupných přírodních hodnotách.

    Já nepotřebuju nic rozbíjet, mi nikdo neublížil, pokud Vám vadí pojmenování některých jevů exaktně správnými slovy – je porucha na Vašem přijímači.

  43. element napsal:

    Předpokládám, že tato diskuze má pro každého nějakou hodnotu, zaplacenou časem(a u někoho i emocemi), který do ní investoval. Kdo získal malou hodnotu a investoval hodně času (emocí), koupil draho a je trouba. Komu diskuze hodně dala aniž by investoval moc času (emocí), tomu upřímně závidím, asi bude dobrý investor, já si hlavu lámu už nějaký večer, jak to s těma dvěma je. A ten kdo investoval tolik času, kolik mu to přineslo, nic neztratil ani nezískal, čili nula od nuly pošla.

  44. element napsal:

    tak co hodnota a cena jsou? Jin jang?

  45. František Sousedík napsal:

    Pro Petr Gejdos:
    Tak proč stále ten nenávistný tón? Žena to již několikrát použila takto: „Já mám z ní pocit, jako bych ji měla každou chvíli zachraňovat.“. Proč přispíváte v jámě lvové? Kde ty lidi považujete za „zločince“ (možná i bez uvozovek)? Nechápu.
    Což takhle:
    Klídek. Vadí vesmíru, že na Venuši nejspíše neexistují vyšší formy života (Prosím nerozvádět „vyšší“.)? Vadí vesmíru, že na Merkuru nejspíše neexistují vyšší formy života? Vadilo snad vesmíru, že do Země práskla desetikilometrová kometa a vyhladila na Zemi téměř vše živé? Vadilo snad vesmíru, že Yellowstonský supervulkán již několikrát téměř vyhladil vše živé na Zemi?
    Klídek. Nakonec skončíme v recyklačním chřtánu černé díry a po jejím výbuchu se možná někde opět objeví život.
    Tak proč má vesmíru vadit, že projdeme tím čím nepochybně projdeme?

  46. František Sousedík napsal:

    Pro element:
    Jaký je podle Vás rozdíl (praktický) mezi hodnotou a cenou? Anebo jinak, co to je cena a co hodnota? Možná se nám bude rozdíl velmi špatně hledat či definovat. K čemu dospíváte při úvahách?

  47. Petr Gejdos napsal:

    Pro mne je to zdejší forum spíše či hlavně zdroj informací o oblasti, která mi není příliš blízká, ale je důležitá pro chápání, co vlastně se ve světě či se světen děje. Přispívám sporadicky, zvláště když dojde na takto spíše obecné skoro-filosofické otázky typu, co je to vlastně hodnota. Nevím, kde vidíte u mě nějakou nenávist ??
    ….
    Je poměrně udivující, že lidé se rozčilují nad tím, že někdo je pedofil, jiný zase nemá rád tu Cikány, onde Araby a podobně. Nikdo nijak nahlas nedumá nad tím, čím to, že bombardování Jugoslavie (Libye, Gazy atd.) je v pořádku, ruské sympatie a pomoc východní Ukrajině je zločin a důvod na podněcování skutečné nenávisti a válečné psychozy. Dodávky zbraní žoldákům do Syrie je v pořádku, ruský humanitární konvoj na Ukrajinu však je mainstreamem vyhlášen za agresi. Tady přitom je značná část diskutujiících vyhraněna způsobem vysloveně proamerickým mainstreamovým, který mi jaksi nedává smysl.

    Mi nevadí obchodování. Mi vadí to de facto vekslactví ! Víme přece všichni dobře, co se děje, ale já když si to dovolím nazvat či pojmenovat – tak podle Vás projevuju nenávist a nepřímo mi vyčítáte, že sem lezu do jámy ke lvům a říkám jim to tady. Nu a tedy ?? Mam to jít snad vykládat děckám někam do mateřské školky ? Mam to vykládat pokojným filatelistům nebo zahradkářům na jejich forech ? Jaký byste v tom viděl nějaký smysl ?? Nebo to mám chápat tak, že byste uvítal, abych prostě o tom vůbec nemluvil ?

    Podle mě má smysl mluvit o motoristických problémech na foru pro motoristy. Nu ale já, když jsem si dovolil na foru majitelů vozů Renault – sám jsem Renaulťak „odjakživa“ – napsat v tema „Jakou máte spotřebu?“, že dosahovaná spotřeba – za jinak objektívně srovnatelných podmínek – je hlavní charakteristikou kvality řidiče a že nízká spotřeba je příznakem promyšlené práce řidiče a nepřímo svědčí o bezpečnosti práce takového řidiče, tak se tam na mě všichni vrhli jak na vyvrhele !
    … A přitom je to pravda. Já si to vykládám tak, že lidem vadí pravda a vůbec nejvíce jim vadí, když lidem někdo nastaví zrcadlo, aby na sebe dobře viděli. Najednou jim vadí, že mají křivé huby v tom zrcadle, že ji mají křivou i bez zrcadla jim nevadí. Ono totiž za tu křivou hubu nemůže to zrcadlo ! Prostě, když někdo vidí v tom špíglu křivou hubu, tak se začne rozčilovat, začne třeba mi vyčítat negativitu a vůbec. Co tedy vlastně vadí Vám ?
    Vy se mnou nesouhlasíte v tom, že současný finanční systém a v něm všechny ty kšefty, že se jedná de facto o legalizované loupežnictví ? Kde je nějaký objektívní pohled „za špičku vlastního nosu“ ?? Copak to není pravda, co jsem napsal ? To skutečně bude muset dojít až k tomu, že se národy zvednou a začnou pálit a bourat v bezmocném vzteku celý svět, aby bylo potom jasné, že „cosi je zcela špatně“ ?? Jaký má smysl to Vaše povídání o tom, že Vesmíru je lhostejně, jestli lidstvo přežije ? Ano – to je pravda. Ale proč to tady říkáte ? Jaký to mělo mít ve vztahu k tomu, co jsem napsal já, nějaký valný smysl ? Co jste mi tím chtěl vlastně naznačit ?
    … U mě nehledejte nějakou nenávist ! U mě je o snaha zabránit nejhoršímu. A taková laxnost v tomto směru třebas i u Vás – to je právě cesta gerade k tomu nejhoršímu. Až bude pozdě bycha honit, tak to fakt už bude pozdě. Ono nejspíše už stejně je pozdě cosi napravovat. Ale copak necítíte, že to tím pádem je kousek i Vaší viny v tom ? Já si vážím Vaších odborných znalostí a příspěvků zde. Ale zde v tom, co tak zdlouhavě teď propírám, mám jaksi problém chápat.

  48. element napsal:

    Pro František Sousedík:
    Definici ne a ne vymáčknout. Ale rozdíl je jasně v profitu: malá hodnota+velká cena je špatná koupě, velká hodnota+malá cena je bingo. Takže zatím co profit jde od nuly do 100% tyhle dvě mršky jsou v konstantním poměru. Zajímavý okamžik nastává v bodě 50:50 když zaplatím cenu přesně takovou jakou hodnotu získám. Mám pocit uspokojení ale proč? Vždyť přece dám tolik co dostanu.
    Jinak hodnotu vnímám více méně něco jako stacionárního, sice to neustále mění rozměr a z různých pohledů to vypadá jinak velké, ale nehýbe se to. Jakmile se to začne přelívat z místa na místo, je v tom dynamika a je to cena(ať už je nebo se jeví malá nebo velká)

  49. element napsal:

    Pro František Sousedík:
    Jo a ještě: cena se dá vyjádřit penězi – ony samy o sobě k ničemu nejsou, slouží k dynamické fázi. Hodnota za hodnotu je barter, penězi jsme dali hodnotě cenu.
    Tak co, došli jsme k nějakému závěru? Na definici se stále necítím…

  50. plukin napsal:

    Obecne uznavana hodnota? Hahaha, to je teda pekny oxymoron..treba takovi indiani si mnohem vice vazili oceli co prinesli evropani, protoze byla pouzitelnejsi nez mekke zlato a nechapali proc po nem evropani tolik prahnou. Jo, vypada to pekne..ale to i kvety orchideji ci peri ptaku..tak proc tolik blazni kvuli zlatu? Zkuste si vzit cihlicku zlata s tou vasi „obecne uznavanou hodnotou“ a zkuste s tim nekde zaplatit. Rekl bych ze vetsinou nepochodite, protoze vetsina nebude umet overit pravost, protoze na to nebude zvykla/pripavena. Zatimco „nehodnotne“ barevne papirky vam vsude vezmou. Takze by se melo spise mluvit o duvere ci neduvere v to ci ono. Komu se bude chtit rozrezavat zlatou cihlu aby zjistil jestli to je cele ze zlata nebo je uvnitr olovo? A jsme u „moje hodnota“, „tvoje hodnota“..ty chces platit zlatem, protoze v tom vidis hodnotu. Pro me ale jsou hodnotne musle a ve zlatu hodnotu nevidim. Mas-li takove a takove musle, super, muzeme obchodovat, nebo mi prines neco v cem hodnotu vidim, jinak si neplacneme. Pak zalezi komu o ten obchod jde vice..

  51. kubik napsal:

    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/350530-ebolou-se-muze-nakazit-tydne-deset-tisic-lidi-varovala-who.html

    Nevím proč mám pocit,že to s ebolou nebude dobrý,proč zlato neleze dolů,ropa jde dolů.Možná už nebude ropy tolik potřeba,jestli tady zůstane 30% obyvatel,mám takový pocit že se to tady může pěkně roze-rat a papírky které budou mít ti co podlehnou v kapse se stanou opět papírky.Možná s každým nakaženým bude hodnota drahých kovů stoupat,nevím proč?

  52. Martin Kopacek napsal:

    Jsou pro Vás hodnotné mušle a ve zlatu hodnotu nevidíte?
    Hlásím se jako první zájemce, třeba na váhu a v poměru 1:1, ať tratím! 😀 😀 😀

    Prostě by bylo rozumnější napsat, jde o aktuálně obecně uznávanou hodnotu. Mně by se třeba také líbilo obchodovat v jedné historické periodě, kdy bylo v Egyptě – byť na krátký čas – stříbro dražší než zlato 🙂 Ale ty časy, stejně jako doba indiáských preferencí, jsou pryč. Zkuste dnes nabídnout Inčusům peří nebo ocel / nebo zlato. Jak ten test dopadne, je předem jisté…

  53. František Sousedík napsal:

    Pro Petr Gejdos:
    Já se omlouvám, ale rád bych nejdříve dodělal rozdělané téma, cena x hodnota.
    Možná by bylo dobré, kdybyste zde uveřejnil článek zachycující a rozvádějící uvedené.

  54. kubik napsal:

    Jinak ebolu bych vyhlásil Černou labutí č 1,nevím jestli byla zminována v článku o Černých labutích,ale přesně to na ni sedí.

  55. Petr Gejdos napsal:

    V historickém románu Alexeje Tolstého „Petr I.“ je pohnutá scena. Po prohrané první fázi tzv. „Severní války“ car Petr I. v zoufalství plánuje, že „znárodní“ církevní bohatství, aby mohl zreformovat ruskou armádu. Jeho strýc, moudrý vzdělaný člověk s hlubokým citem pro společenské klima Petrovi tento záměr rozmluví a poradí mu další postup. Součástí této sceny je, že spolů a sami se odeberou do podzemí Spasské věže a tam Petrovi ukazuje uložené poklady ruských carů. Součástí těchto pokladů jsou i hromady vzácných kořešin ze Sibiře, jejichž hodnota se tehdy vskutku a nikoliv jen obrazně „vyvažovala zlatem“. Car Petr I. s úžasem vzal do ruky svazek sobolích kožešin a ty se mu v rukou rozpadaly, jak byly sežráné moly a zpráchnivělé časem. Pravil svému strýci: „…ale strýčku, vždyť je to zničené !!“ a jeho strýc na to odvětil myšlenku, která mi dlouho vrtala hlavou. On totiž řekl: „Ano je to zničené, ale bodnota přetrvala !“

    Četl jsem to poprvé jako mladý kluk a nechápal sem smysl této poznámky. Dnes už to ale chápu a beru to jako velkou moudrost. A je v tom de facto i jakási umělecká definice hodnoty. A je v tom i vysvětlení, proč stále ještě funguje US dolar. Ovšem Nostradamus v jednom siecles avizuje konec této doby – řeknu to z hlavy, knihu nemaje po ruce:
    „Simulacra zlata a stříbra klesnou na ceně, po krádeži (jejich hodnoty) budou vrženy do moře, až se zjistí, že všechno je zničeno dluhy, všechny (cenné papíry a akcie) budou anulovány.“

    Nebudu obhajovat, zda jsou či nejsou proroctví možná. Nostradamus to zde říká jasně a není otázka, zda se to stane, ale kdy ! Nepřímo definoval smysl hodnoty a ceny a flagrantně uvedl příklady, prezentující hodnoty a ceny. V zásadě ceny jsou simulacra hodnot.

  56. kubik napsal:

    Nakousl jsem proč padá ropa,přidávám jeden komentář:
    Laďa 2014-10-16 11:03
    Jak Spojené státy rozšiřují svoji válku v zastoupení proti Rusku a zemím BRICS prostřednictvím nově odhalené tajné dohody se Saúdskou Arábií s cílem vynutit si globální pokles ceny ropy, Rusko přistupuje u tohoto měnového útoku na svoji měnu a ekonomiku k odvetě. 10. října nová zpráva o odlivu ruské měny ukázala, že během třetího čtvrtletí, které končilo v září, splatil tento euroasijský stát rekordních téměř 53 miliard dolarů zahraničních dluhů a prodal dolary, aby tento kapitál použil ke stabilizaci své klesající měny a ochránil svůj primárně na zdrojích stojící průmysl před deflací, kterou Amerika způsobila prostřednictvím vržení svých nadměrných zásob ropy na trh.

    Část těchto peněz byla použita počátkem týdne na podporu klesajícího rublu, kdy prezident Putin schválil převod více než 2 miliard dolarů na přímou podporu ruské měny. Navíc ruská centrální banka již schválila vyčlenění zdrojů pro ruské korporace a ropný průmysl, pro případ, že by vyvstala potřeba likvidity a kapitálu.

    Navzdory ujišťování Západu, že Rusko čelí „velkým nákladům“ a je stále více v důsledku svých akcí na Ukrajině izolováno, nečerstvější údaje ukazují, že realita je zcela odlišná. Zaprvé, odliv kapitálu se ve 3. čtvrtletí dramaticky zpomalil (z 23,7 mld dolarů v 2. kv. na 13 mld dolarů ve 3. kv.), kdy v září byl patrný příliv kapitálu, poprvé od září 2013. Zadruhé, současný přebytek ruského běžného účtu byl výrazně vyšší, než očekávaný (11,4 mld dolarů oproti očekávaným 8,8 mld), v důsledku vyššího objemu obchodu. Zatřetí, a to je možná nejklíčovější, Rusko splatilo zahraniční dluh v obrovské sumě 52,8 miliard dolarů, jak Putin „dedolarizuje“ téměř rekordním tempem, a vnější zadlužení pokleslo na nejnižší úroveň od r. 2012. – Zerohedge

    Rusko není jedinou euroasijskou zemí, která dedolarizuje rychlým tempem. Rovněž počátkem tohoto týdne dlouhodobý americký ekonomický spojenec, Jižní Korea, roztrušovala, že její držba cizoměnových rezerv vzrostla během loňska u juanu, kde se téměř zdvojnásobila oproti předešlé úrovni 13,7%, což byl objem držený koncem roku 2013. Tyto rezervy nahradily dřívější držbu dolarů a znamenalo to obrovskou červenou vlajku, že dálnovýchodní výrobní centra se rychle přesouvají do euroasijského tábora a pryč od hegemonie Západu.

    Americký manévr vynutit si stlačení ceny ropy je komplotem, jaký USA použily na konci 80. let, aby zničily rubl a rozervaly ekonomiku starého Sovětského svazu. Nicméně ruské vedení není stupidní a již dlouhou dobu chápe, že je to Achillova pata jejího ekonomického systému, a tentokrát se vše rychle obrací proti USA, kdy se Rusko prostě zbavuje stále více dolarů, aby tyto prostředky použilo jako kapitál na podporu své měny a průmyslu, během těchto krátkodobých útoků Západu v jeho snaze ochromit ho monetárně.

    Zdroj:https://www.zvedavec.org/komentare/2014/10/6184-rusko-se-zbavuje-dolaru-aby-ochranilo-menu-a-zmirnilo-pokles-ceny-ropy.htm

    další zpráva:
    Vladimir Putin přijde dnes do Bělehradu na pozvání srbského prezidenta Tomislava Nikoliče.
    Prezident RF se zúčastní slavnostních akcí věnovaných sedmdesátému výročí osvobození města od německých nacistů.
    Putin bude jednat s Nikoličem a premiérem Aleksandarem Vučičem. Posoudí spolupráci, zejména v obchodně ekonomické sféře.
    Minulý týden Vučič prohlásil, že Srbsko nikdy nezavede sankce proti Rusku, a Rusko povolilo dodávky mléčných výrobků ze Srbska.
    Číst všechno: czech.ruvr.ru/…/…

  57. plukin napsal:

    Martin Kopacek: Zvlastni, ze uz jste se takhle nechytl te zkousky zkusit nakupovat v obchodech za zlato. Zrejme tusite, ze byste zrovna moc neuspel. 🙂 Tolik k te „aktualne uznavane hodnote“. Hodnota je svym zpusobem otazka duvery, kdyz si nejstem schopen overit pravost, „diamant“ nekoupim ani za setinu, mohlo by to byt taky pekne drahe sklicko.

  58. marwin napsal:

    No,ono by se v obchodě dost blbě nakupovalo i za akcie nebo bondy,byť by měly zrovna „aktuálně uznávanou hodnotu“,že ano.
    Mohl by to být „taky pěkně drahý papír“ sjetý na dobré kopírce…:)
    Hodnota zlata jako doposud trvalého prostředku směny tkví přece v tom,že je ho omezené a předvídatelné množství na této planetě.Ve chvíli,kdy se – hypoteticky- objeví možnost získat zlato levně (výroba,gigantický nález) padne jeho cena na úroveň technického kovu a nastoupí jiná komodita jako obecně akceptovatelný prostředek směny…:)

  59. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    Odhadci psali o ceně 3 a 11 mil. Nakonec „dražebník“ zvolil jinou cenu. Tu bych řekl se používá slovo cena, protože sen, rád bych či cucání z prstu nezní příliš dobře. Pak se objeví vyvolávací cena.
    Nechcete doufám říci, že něco z toho mělo cokoliv společného s nějakou hodnotou?
    Začínáme dražit. První přihazující nemá zájem vydražit, nemá to pro něj vůbec žádnou hodnotu, chce jen cenu zvýšit (Možná byli domluveni.). Ale přihazuje celkem hodně. Druhý v tom již vidí nějakou hodnotu a proto přihazuje. Nikde neřekl, že je ochoten přihazovat až do XY, kde to má pro něj hodnota=cena. (Pokud byli domluveni, pak to prvnímu možná řekl.)
    Ovšem cena a hodnota? Dokonce ani cena nemá nic společného s cenou.
    Jiné je to v sámošce, cena je často předem známa a o hodnotách se asi příliš často neuvažuje. U akcií je cenou to, co někdo v daném okamžiku zaplatil. A odtud zobecňuji a zjednodušuji, že takto to platí ve všem, všude, kde si „plácli“. A nyní velmi velmi vážně.
    Co tedy hodnota akcie?
    Mám tedy stokorunu, která má pro mne hodnotu 100 Kč.
    Koupím si za ni akcii, která má pro mne hodnotu 100 Kč.
    Cena=hodnota.
    Hm, a proč bych to dělal? (Co třeba v sámošce s akcií, že?)
    Opravdu to takto děláte? Alespoň jeden příklad z Vašeho života by mne zajímal.
    Považuji za naprosto základní myšlenku, že situace, abyste něco takového dělal, obvykle za Vašeho života nenastávala.
    Umím si ji představit, to ano, ale myslím, že za poslední dobu obvykle nenastávala.

  60. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    Chtěl jsem tím vlastně, možná nepříliš obratně, říci, že podle mne je hodnota spíše myšlenkový pochod, zatímco cena je z fyzična. A protože každý jsme v jiné situaci, má daná věc pro každého jinou hodnotu.
    Tudíž cena se může hodnotě rovnat jen zřídkakdy, a to dokonce i u téže osoby.
    Doufám, že jsem vysvětlil, jaký je mezi nimi pro mne praktický rozdíl?

  61. plukin napsal:

    František Sousedík: no vida a dostavame se k jadru veci, protoze vysvetleni (urcite vnitrni vnimani hodnoty vs fyz. cena) je prihodne. Vysvetluje to taky proc tak nejak na hodnotu na trzich nehraju. 1) Nevim nakolik si muzu byt jist hodnotou toho ci onoho (jeden rika tohle, druhy to vidi uplne jinak a treti je treba nekde mezi, jeden „profik“ firmu/menu spocita na xy, druhy uplne jinde atd) 2) Nevim jak dlouho bude trvat trhu navrat z extremu na „rozumnejsi“ hodnoty i kdybych nakrasne „vedel“ ze „skutecna“ hodnota je o dost jinde.
    Tohle dilema si zjednodusuju tim, ze to za me spocitaji/odhadnou jini ucastnici trhu (bohatsi, zkusenejsi, s vice informacemi) a zaridi se podle toho se svym vlastnim odhadem do budoucna a vysledkem je cena takova jaka je. A verim, ze jeji vyvoj, chovani atd mi ukaze kamze se trh priste vyda, ci kam uz ma namireno. Verim taky ze trh muze byt iracionalni dele nez by jeden cekal a tak trenuju svuj cit radsi pro trh nez pro hodnotu (a pak cekat roky a doufat ze to „trhu“ dojde).

  62. František Sousedík napsal:

    Pro Petr Gejdos:
    Zdá se, že plukin mi již neodpoví, takže můžeme jít na věc.
    Nejdříve bych se Vás tedy na něco málo vyptal.
    Čeká nás „Velká hospodářská krize“?
    Kdy se začalo zadělávat na novou „Velkou hospodářskou krizi“?
    Jak ohodnotíte nepříjemnost krizí na stupnici od 1 do 100, u krize z 30 let m.st., z roku cca 2008, z roku tuším asi 2012 v ČR a té „větší“, co nás čeká? V jakém horizontu ji očekáváte?
    Myslíte, že aby se člověk zapojil do Vámi zamýšleného „odboje“, měl by trochu rozumět ekonomice a právu, či ještě něčemu jinému?
    Řekněme, že jste dobrý chirurg, mám právo po Vás požadovat, abyste si obstojně nastudoval právo (alespoň základy) a ekonomiku (alespoň základy)?
    Řekněme, že je výpočetní technika Vaším velkým „koněm“, mám právo po Vás požadovat, abyste si obstojně nastudoval právo (alespoň základy) a ekonomiku (alespoň základy)?
    Řekněme, že jste se naučil obchodovat na burze, mám právo po Vás požadovat, abyste si obstojně nastudoval právo (alespoň základy) a ekonomiku (alespoň základy)? A řekněme, že jste měl na základní škole opravdu velké potíže a vyučil jste se, dejme tomu, zedníkem, mám právo po Vás požadovat, abyste si obstojně nastudoval právo (alespoň základy) a ekonomiku (alespoň základy)? A má vůbec smysl u zedníka nad něčím takovým přemýšlet, když zřejmě většina společnosti si myslí, že to vůbec nemůže zvládnout?

  63. plukin napsal:

    František Sousedík: co povazujete za nezodpovezeno?

  64. František Sousedík napsal:

    Pro plukin:
    Omlouvám se, přečetl jsem si znovu a pozorně Váš následující příspěvek a shledávám, že jste jej asi za odpověď považoval bez přímého vyslovení.
    Dobrá, chápu to tak, že jsem své vidění rozdílu vysvětlil.

  65. plukin napsal:

    František Sousedík: nejenom, ze jste pekne vysvetlil sve videni rozdilu, vidim to stejne, proto me nenapadlo, ze bych to mel explicitne napsat, prislo mi to zrejme. Ocenuju, ze jste si dal tu praci precist si to znova.

Přidat komentář