Záporné sazby v eurozóně jsou tu

Evropská centrální banky snížila sazbu za vklady bank u ní na-0,1%.

Kdo si k ní uloží peníze, ten za tyto peníze bude bance platit úrok.  Detaily zveřejní ECB dnes odpoledne.

Komentáře
  1. senil napsal:

    Je jasné, že to fungovat nebude.

    https://www.epshark.cz/clanky/201402/c201402c05.php

  2. VoDo napsal:

    DAX je skoro na 10,000 hahaha, kdo by to byl řekl. Berte si úvěry, stavte baráky, kupujte káry, tohle bude trvat hooodně dlouho, perpetuum mobile spuštěno, dokud se nerozbije. Buhaha

  3. diego004 napsal:

    – ECB ustoupila prekvapive na vsech frontach
    – VoDo: ad „oni delfaci nedovoli…“ velky prusvih je, ze nizka inlface/deflace je jen ve zfalsovanach statistikach establishmentu
    – 3/4+ obyvatel zazivaji velice slusnou inflaci nezbytnych veci pro preziti

  4. diego004 napsal:

    Draghi: „Úroková miera ostane nižšie dlhší čas, ako sme pôvodne očakávali“
    – neboli forever … 🙂

  5. Jan Dvořák napsal:

    diego: totéž nedávno prohlásil i Bernanke

  6. VoDo napsal:

    Se divim že se moc nepíše o hroutícím se Čínském zázraku. Téměř každá zpráva z Číny je negativní.

  7. VoDo napsal:

    Zas to má i jinou stránku a to tu že takhle ECB vytáhne zpět nějaký peníze který do bank byly napumpovány v době krize. Geniální. Nula od nuly pojde, za čas se třeba dočkáme škrtnutí nul.

  8. diego004 napsal:

    JanDvorak: ano, ECB se definitivne a naplno pridala k ostatnim CB na jednom konci provazu… otazkou je, zda je sila, ktera se muze postavit na druhou stranu … 🙂
    – a samozrejme, co jeste dalsiho mohou CB vytahnout z klobouku k tem vsem QE, SMP, OMT, LTRO atd. atd.
    – a jak uz jsem tu nejen ja nekolikrat zminil – o tom se nam ani nezda… 🙂

  9. Libri napsal:

    diego004: bych se ani nedivil, když se jim pořád nedří rozpoutat bezhlavé utrácení že vymysláí nějaký zákon, kdy každý bude ukázat paragony že x% z platu každý měsíc utratil 🙂 a ještě jiné podobné pitominy vymyslí, to se ani nebudeme stačit divit.
    Je to závod s časem, buď zavedou NWO s totální kontrolou všech , nebo vyprovokují větší válku než se tento dům na hliněných nohou zřítí sám od sebe.
    Kazící se peníze opravdu fungovaly – zavedly je nějaká dvě rakouská města v době hospodářské krize (každá bankovka byla tvořena několika kupony a při každém zaplacení se jeden kupon odtrhl až z bankovky nebylo nic. opravdu to rozhýbalo ekonomiku těch regionů. jenže to bylo v době, kdy peníze byly kotvou a měřítkem hodnoty. taky platilo, že kdo držel hotovost, byl král. dnes kdo drží hotovost tak jenom přemýšlí, za co ji směnit. což asi ke spořivosti nevede a jestliže jsou příčinou hospodářských potíží špatné investice, vede nucení k překotnému investování k hromadění dalších špatných investic – s vědomím rizika ztráty kapitálu při neinvestování, je každý investor mnohem benevolentnější k dalším byť rizikovým investicím. takže hasíme požár dalšími kýbly benzínu. dalším neblahým důsledkem inflačních peněz je tlak na zvyšování obratu, protože to je jednodušší než se věnovat spoření. takže se plýtvá a tlak na vzrůst plýtvání stále stoupá. zdravě hospodařící subjekt (je jedno zda stát, firma či zaměstnanec) dokáže zvyšovat svůj zisk (úspory) bez nutnosti zvyšovat obrat (DPH,obrat firmy či plat). rostoucí HDP a tlak na jeho neustálý růst je velmi zřetelným maskovacím trikem, jak krýt neefektivitu.

  10. diego004 napsal:

    VoDo: ECB prestava sterilizovat SMP… takze moc toho zpet nevytahne, spise prileva likviditu na trh 🙂

  11. Oracle napsal:

    @ VoDo
    Čínsky zázrak posledných 5 rokov sa nekonal, z čoho by aj Západní konzumenti toľko nenakupujú ako pred 5 rokmi. Môžeme skonštatovať, že Čínsky rast ekonomiky bol nanajvýš 2-3%, lenže nazývať prasknutie realitnej bubliny a bankrot nelikvidných firiem krachom Čínskej ekonomiky je hlúposť aj od Vás (firmy sa často museli financovať cez tieňový bankový sektor pričom používali komodity ako zábezpeku).

  12. diego004 napsal:

    Vodo:
    – k tomu jeste LTRO
    – QE bude ve forme nakupu ABS se snizenym pozadavkem na kvalitu kolateralu
    = ECB skoupi problemove bezcenne „sracky“ z trhu za na-enterovana Ojra…
    – cele to nevypada na nejake stahovani penez, spise naopak a v „le grande“ stylu.. 🙂

  13. VoDo napsal:

    Oracle: to je teprve začátek.

  14. Libri napsal:

    VoDo – to přistěhovalectví tehdy ekonomice pomáhalo, dnes mu spíše škodí, i když hlavním důvodem je radikální proměna typu přistěhovalců – což zase ukazuje, že vládní politika jde špatným směrem. A ktěm deflačním letům v US jsem ještě zapomněl zmínit, že prudká inflace po r.1860, kromě souběhu s nejprve dočasným vznikem centrální banky úzce souvisela i s válkou severu proti jihu (moc bych za to nedal, že kecy o osvobezení otroků jsou jenom zastírací kydy vítězného severu reprezontovaného především bankovním systémem, jih CB neměl). a kupodivu po vzniku FEDu nejen že přišla hospodářská krize, ale také dvě světové války, obě dost daleko od US ekonomiky.
    taky je zábavné si všímat, že každý předák země, která nemá nebo odmítá CB je dříve či později nazván diktátorem (začalo to již Hitlerem – jeho role ve válce může být diskutována, fakt ale je ten, že na rozdíl od Stalina na ni nebyl moc dobře připraven a Polsko si přece rozebral napůl se Stalinem po paktu Molotov-Ribbentrop, očekával že tak jako zabral sudety,bude i toto bez problémů, jenže Británie a Francie mu tentokrát válku vyhlásili; další z plejády to pak jsou prezidenti latinskoamerických zemí, Saddám Husajn byl taky zlý diktátor a navíc měl ZHN :), dříve všemi objímaný zlý diktátor Kadáfí,a taky Asad je diktátor i když ho lidi volí, o Putinovi nemá smysl hovořit, to registruje každý, s představiteli Iránu je to podobné a taky čína je přece zlou komunistickou diktaturou). Je zajímavé, že i v mainstreamu zní blahodárný vliv konkurence na zvyšování efektivity, kvality a snižování cen a monopoly či kartely jsou nepřátelé tržního prostředí. Zatímco CB a její monopol je důležitým stabilizačním prvkem v ekonomice kaitalismu. Prý zajišťuje stabilitu měny a je pro zdravý vývoj ekonomiky důležitá a nenahraditelná. Jak to že ale její činnost nese ovoce inflačních peněz, zvyšujících se cen, opakujících se krizí a snižováním konkurenceschopnosti? To jako že bez CB by to bylo ještě horší? a proč to tedy v tom zmiňovaném 19.st nebylo?

  15. diego004 napsal:

    Libri: abs. souhlas, je mozna i kombinace – valka/epidemie/lib. megapruser a NWO jako spasny to RaJ, ktery vse napravi… treba i spojeny s menovym resetem jako tresni na dortu
    – a samo establisment si na tom brutalne namasti kapsu…
    – po dnesni akci ECB zacinam pochybovat, ze se nekdo z nas toho konce/armagedonu/kolapsu dozije…
    – na rozdil od mistni popularni dvojice „uz tento mesic hlupaci!!!“ 🙂

  16. Libri napsal:

    abych byl spravedlivý, tak některé jmenované země CB mají, ale určitě ne pod vlivem USD 🙂

  17. VoDo napsal:

    Třicátá léta tohoto století. 🙂 se rozjede inflace, zlato vyletí vzhůru a svět se restartuje, s válkama 🙁

  18. lulinak napsal:

    stale rikam ze z kreativity centralncih bank a politiku nam jeste mnohokrat spadne celist a nic ne na tom nemeni, ale klidne dal vymyslejte dalsi zarucene terminy toho vaseho vysneneho kolapsu, hlavne ze to nese…

  19. Oracle napsal:

    @ VoDo
    Ja by som to nazval nástrojom na indukciu zmien v štruktúre ekonomiky a v politickej sfére. Momentálne Čína je motovňou všetkého čo je dosť nebezpečná vec tak pre svet ako aj pre zbytok sveta (obrovská nerovnováha dá vzniknúť obrovskej nestabilite) a v politickom vedení prevláda (neoficiálne) nepotizmus resp. klanový systém, čo je cesta do pekla pre hociktorú spoločnosť, pretože skôr či neskôr vedenie sa stane inkompetentnou oligarchiou ako je Česko či USA.

    30. roky toho storočia, ste optimista, skôr 20. roky a to po svetovej ekonomickej vojne čo začalo asi minulý rok.

  20. Zavacky napsal:

    Rozhodnutie ECB je logické a zákonité. Nemá inú dlhodobú možnosť. Ak aj krátkodobo utiahne monetárnu politiku, nevyhnutne sa bude musieť vrátiť k uvoľneniu. Celý proces tak musí pokračovať až do chvíle, keď finančný systém začne mimoriadne devastovať všetky oficiálne ekonomické väzby a meniť svoje obvyklé efekty. Oprávnene sa môžeme domnievať, že ani vojny nám nebudú cudzie.

  21. DEERRICK napsal:

    koukali jste dnes na indexy?Vystřelily vzhůru.Tohle už není o ekonomice,ale o nalévání peněz do ekonomiky.Položte si otázku,co budou dělat akcie a jiná aktiva,až se nalévání zastaví?Polezou nahoru?To asi ne,podle mne padnou a pěkně z velké výšky.Anebo další možnost,bude se tisknout stále víc a víc.Pak to ale nemůže skončit jinak,než že zlato vystřelí na měsíc a fiat měny padnou.To prostě logicky nemůže takhle fungovat.

  22. Oracle napsal:

    @ Závacký
    Začne devastovať oficiálne ekonomické väzby?
    Myslíte medzinárodný obchod?

  23. Zavacky napsal:

    Oracle:
    Aj zahraničný obchod. Aj vzťahy kontrolované štátom. Čierna a sivá ekonomika musia logicky reagovať pružne a efektívne. Budú si vytvárať novú kooperáciu a uspokojovať potreby tak, že v mnohom nahradia oficiálnu ekonomiku. Zahraničný obchod musí byť logicky silno volatilný, pretože samotná ekonomická kalkulácia pri menovej, či peňažnej volatilite bude ťažká až nemožná. Ak k tomu pridáme vnútorné i zahraničné politiky, tak nič dobré z toho nemôže vzísť.

  24. Standa napsal:

    Libri: Vůbec bych se nedivil, kdyby jednoho dne vyhlásili, že peníze ve výplatě prostě za 3 měsíce expirují. Utrácej, nebo o ně přijdeš! Chceš-li něco dražšího, tak si na to půjč!

  25. Libri napsal:

    Standa: no úplně to vidím, jakmile nás přinutí přejít na elektronické peníze (samozřejmě tak, že to je pro nás samozřejmě výhodné a cool) tak to půjde raz dva. přece chudáci korporace mají díky robotizaci a automatizaci takovou produktivitu, že je potřeba utrácet, aby nemuseli omezovat výrobu propouštět (asi ty roboty 😀 )

  26. Jan Altman napsal:

    Standa: To jistě mohou, ale soudní lidé si prostě budují rezervu pro strýčka Příhodu, či na stáří. A tak když stát zavede kazící se peníze či peníze s časově omezenou platností, lidi je rychle budou měnit za něco, co má hodnotu trvalejší (tabák, zlaťák, starožitnost, …). A myslím, že establishment si to utrácení veřejnosti rozhodně nepředstavuje tak, že si lidi za čtvrtinu výplaty budou kupovat stříbrňáky.

    Kazící se elektronické peníze povedou k jedinému: ke ztrátě důvěry v tyto peníze (což je definice hyperinflace) – tzn. ani za trakař těchto kazících se státních peněz vám nikdo nebude ochoten dát něco s trvalou hodnotou.

  27. VoDo napsal:

    Jedno je jistý tohle nedopadne dobře, ale kdy? To nikdo neví, hudba ještě hraje.

  28. stas napsal:

    Cela dluhopisova danova ekonomika sice umi nastartovat rozvoj hospodarstvi pohanene bicem uroku a inflace, ale neumi ho rizene zastavit. Toto letadlo pana Ponziho, proste musi jednou narazit na sve hranice a vznikne krize resena valkou! Je sice jine reseni, ale banksterum a zhkorumpovanym politikum zvanym jelita, toto vyhovuje. Odnese vzdycky jen vukol pracujici delny lid ,vovcani!!

  29. diego004 napsal:

    kubik: presne, dnes uz vyjimka na Patrii, spise to tam casto pripomina diskuzi na novinky a iHned… user Pibik ma zajimave komenty…

  30. diego004 napsal:

    Jan Altman: hyperinflaci „dovoli“ az na konci…nejdriv oskubou stradatele (aktualne), pak oholi dluzniky, kdyz dojdou penize tak jeste provedou cut ala Kypr …
    – a pak teprve na konci vsechny dorazi hyperinflaci – finalni knockout
    – samozrejme ofic. statistiky budou stale v poradku, nizka inflace do 2%, HDP roste atd. atd. 🙂

  31. Jan Dvořák napsal:

    Hyperinflace a inflace jsou dva rozdílné jevy, neliší se pouze hodnotou.

    Inflace nastává primárně při přehřátí ekonomiky. Ceny práce, zboží i služeb rostou relativně rychle. Ve většině případů jde o poptávkou taženou inflaci, nabídkově tlačená inflace není tak častá, dochází k ní při poklesu nabídky (např. neúrodě). Tento typ inflace není tak hrozný, s tím se dá žít.

    Hyperinflace není jenom vysoká míra inflace, za což bývá často označována. Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. V první fázi jde o pádící inflaci, kdy ceny rostou o 10-20%, lidé pomalu ztrácí důvěru (ala konec 80., let v USA). V případě že centrální banka včas nezasáhne, dosáhne rozvoj inflace kritické hranice. Následně se hyperinflace rozjede na plné obrátky. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim, stejně jako měně nevěří ani mezinárodní trhy. Měna jde je dnu, resp. se s ní tapetují toalety.

  32. diego004 napsal:

    Jan Dvorak:
    – je treba take rozlisovat mezi oficialni inflaci a realnou inflaci mainstreet
    – CB a statistici mohou nekdy v budoucnu hlasit milou a privetivou ofic. inflaci 5-10%, ktera pomalu „maze dluhy“ 🙂
    – ale mainstreet bude zrat travu a bydlet pod mostem…

  33. stas napsal:

    Panove, z tohoto systemu nevyjde nikdo bez ztraty kyticky!! Banka a kasino NIKDY neprohraje!! Inflace, deflace , korupce, a vsechny dalsi „ce“ jsou jen otroky bankovniho uroku!! Ikdyby se zaplatily vsechny dluhy (tzn. zmizi vsechny FIAT penize/, kde vezmete na urok??? Pro byl v Bibly a jiných Zákonech ZAKÁZAN!!! A toto je zásadní systémová chyba ekonomiky!!

  34. Jackpot napsal:

    tohle dnes lítá po netu, škoda, aby to zapadlo……..
    https://www.knihy-a.cz/26536/pohrebiste-aut-kde-konci-miliony-neprodanych-kusu

  35. stas napsal:

    Jackpot: cely automobilovy system je podobny ekonomickemu Ponziho systemu! Musi drzet ceny, musi vyrabet, musi balancovat na hrane mezi zivotnosti vyrobku a ekonomickou kalkulaci. Kdyby se prodaly tyto auta za cenu srotu /selsky rozum/ , neprodaly by se pristi rok auta za kapitalistickou cenu. Proste nas systemu nuti hnat se v pred se zboznym pranim, ze nikdy neskonci poptavka…..

  36. Pedros napsal:

    Jackpot: ono to nebude tak horký – tady malé vyvracení „pohřebiště“ :
    https://jalopnik.com/that-zero-hedge-article-on-unsold-cars-is-bullshit-1578124255

  37. DEERRICK napsal:

    https://www.knihy-a.cz/26536/pohrebiste-aut-kde-konci-miliony-neprodanych-kusu k článku:

    nevím,zda to bylo minulý týden či dříve,ale v mladé frontě byl článek na titulní straně. v česku je jeden z nejstarších vozových parků v evropě.14 a více let. a obsahem tohoto článku bylo,že je nutné vymyslet,aby češi obnovili svůj vozový park.jak?daně ze starého auta,zákaz vjezdu starých aut do center měst a hlavně silniční daň jako platí kamiony.

    Cí je jasný,donutit lidi kupovat stále nová auta,pokud možno každý rok a vytáhnout přes daně z lidí další peníze.

    Ale LIDI NEMAJÍ PANÍZE.nemají za co kupovat.a zadlužovat se kvůli autu přeci normání člověk nebude.

  38. plukin napsal:

    re Dax nad 10k a indexy vzhuru: investor by mel za kazdou cenu zachovat klid a umet se objektivne rozhodnout s chladnou hlavou at se deje cokoliv. Soude podle komentaru a diskuze vidim nasledujici 1) obhajovani zlata za kazdou cenu 2) videni bubliny na akciich s ocekavanim krachu, ze to takhle dal nejde 3) zvedajici se vasne obhajovanim vlastnich nazoru.
    Vychazim z toho ze vetsina ucastniku trhu se bude mylit, protoze nejsou profesionalove s chladnou hlavou a tudiz delaji zbytecne chyby protoze se nechaji unaset emocemi. Armstrong pise, ze Dax nad 12k by znamenalo ze i US indy povali dale vzhuru, nazyva to „phase transition“. V takovem pripade bude skvela prilezitost long akcie. Pise taky ze soucasny bull neni prizivovan retailem a proto nemuze jit o vrchol, mam na mysli velky vrchol, spekulativni bublinu. Kdo to chce videt, vidi, kdo nechce, jeho vec. Preju kazdemu tu spravnou volbu s rozvahou a klidem.

  39. Oracle napsal:

    @ Plukin
    Akože z čoho má reálna ekonomika rásť? Ľudia, akože 80% slovenských domácností žije od výplaty k výplate a sú radi, že dokážu odložiť 10-20 € mesačne, ešte trochu narastú životné náklady a hra na konzum skončila. Nielenže nebude na kúpu nového auta a domácej elektroniky, ale ani na bývanie či na jedlo.

    Že z čoho rastú indexy búrz a prečo klesajú výnosy dlhopisov problémových krajín ako PIGS, Francúzsko atď je hádam každému je jasné, ale napoviem QE a ZIRP/NIRP si robí svoje, žiaľ reálna ekonomika na to dopláca.

    Retail, málo-obchod ten momentálne nakupuje ako diví (odhadujem, že je to zväčša spätný nákup akcií), inštitúcie a hedgove fondy predávajú.

  40. plukin napsal:

    Oracle: Ja nepsal o ekonomice, psal jsem o indexech akcii. V dnesnim komplexnim svete je vsechno provazane se vsim. Zapomen, ze akciovy trh jedne zeme odpovida ekonomice jedne zeme. Kapital celeho sveta cestuje a vyhledava kam nejlepe, nejbezpecneji, nejvyhodneji se umistit. A v dnesni dobre vice nez kdy jindy

  41. Oracle napsal:

    @ plukin
    Keď ľudia nemajú z čoho investovať do akcií a tržby daných firiem klesajú, tak potom z čoho rastú indexy, veď fundamenty pre EU a USA sú mizerné?
    Dôvera v svetového kapitálu? Asi ťažko veď chytrí/inštitucionálny investori predávajú všetko.

  42. Standa napsal:

    stas: Na (kladném) úroku není nic nemorálního. Je to vlastně odměna za odložení spotřeby. Aby k takové půjčce mohlo dojít, musel dnes někdo obrazně pracovat za dva. Tvořil si rezervu. Bez ní by nebylo možné nasytit spotřebu už dnes.

    Člověk má ve svých genech zakódované tvoření rezerv. Na zimu, na potomstvo, na stáří. Je to samá podstata přežití našeho druhu.

    Jakmile se rezerva ztenčí, je člověk svými geny tlačen k obnovení rezervy na její přirozenou hodnotu. A právě tato rezerva je to, oč celý ekonomický systém hraje.

    Pokud přijde někdo, kdo obratnou manipulací přiměje člověka si myslet, že rezerva je dostatečná, i když je pod svou přirozenou hodnotou, člověk začne tyto jakoby přebývající prostředky utrácet.

    Taková manipulace by nebyla možná, pokud by člověk měl své zásoby fyzicky ve spíži. Ale s penězi, které nejsou bohatstvím, ale jen symboly bohatství, to jde. A keynesiánská nauka to umí skvěle. Nejen, že přiměje člověka, aby si tvořil menší zásoby, než je mu přirozené. Ještě dovolí, aby z nich jiní beztrestně ujídali!

    Jenže jak klesá rezerva, je čím dál těžší přesvědčit lidi o tom, že rezerva je dostatečná. Čím více mají lidé tendenci v takové situaci tvořit rezervu (vytvářet „deflaci“), tím více musí systém znehodnocovat tyto symboly (vytvářet „inflaci“), aby je dokázal přesvědčit o opaku.

    Zatímco v době dobré rezervy fyzických statků stačí na postupné snižování rezervy inflace exponenciální (a že už to samo je hrozivé), v době, kdy se rezerva fyzických statků blíží k nule, už exponenciální inflace nestačí. Lidé si své poslední rezervy drží mnohem houževnatěji. Systém musí vyrazit do útoku s inflací hyperexponenciální: V každém okamžiku musí být inflace vyšší, než jí lidé očekávají. A to už se cyklus fiat peněz blíží ke svému závěru.

    Hyperinflace je okamžik, kdy se hodnota rezervy přiblíží nule. Člověk zjistí, že symboly bohatství ztrácejí svou vnitřní hodnotu doslova před očima. Symbolů hyperexponenciálně přibývá, zatímco disponibilní rezerva poptávaných fyzických statků se blíží nule. Člověk přestává schraňovat symboly bohatství jako svou rezervu, a namísto toho je začne vyměňovat za cokoliv fyzického. Měna se hroutí…

  43. stas napsal:

    Standa: to je nejaky kockopes??!! Srovnavat urok peneznich symbolu s fyzickymi statky nejde!! Protoze hodnota penez jiz davno neodpovida hodnote statku z duvodu neomezene emise meny! Inflace jde ruku v ruce s urokem! Pokud byla mena podlozena zlatem, inflace byla jen miziva. Od roku 1913 zesoukromeni tisku penez FEDem, se inflace stala provudnim jevem ! Jak je to mozne?? Predstavte si hypotetickou situaci v ekonomickem prostoru. Je jen jedna banka s pravem tisku penez a dva subjekty ekonomiky. Vy potrebujete penize. Kde je vezmete? Jdete do banky aby vam pujcila. Bance musite b´dat v zastavu neco z realne ekonomiky abyste dostal virtualni penize FIAT + urok. Neco koupite a musite splatit bance jistinu + urok. Druhy subjekt vam neco proda a vydelane penize ulozi do banky, kde mu banka da mensi urok nez uctovala vam. Kde vezmete urok? Nekde ho musite vydelat!! Kde vezme ta druha strana na ktere vydelate, penize? Pujci si od banky jistinu + urok !!! :-DD a mame tady Ponziho system a penezni srackomety!! Pokud vsichni splati dluhy bance, tak z obehu zmizi veskere obezivo, ale zustane UROK!!! Pokud nastane deflace , vsichni veritele prodelavaji a kolotoc srackopenez se zastavuje!!A VOTOM TO JE!!

  44. Libri napsal:

    Stas: Standa to napsal velmi přesně. úrok vyjadřuje posun hodnoty v čase. To co píšeš ty jsou levičácké bláboly (za vše můžou nenasytní bankéři – je to jen polopravda, jasně že za problémy nemůže nějaká abstraktní instituce jako je banka či vlády, nebo korporace- za vším jsou jednotliví lidé). Zaměňuješ příčinu problému = fiat měna a částečné rezervy (což je legalizovaná krádež) za chybu v úroku, který je principiálně to nejlepší na celé věci, dokud to pazgřivci neohýbají rétorikou na ohlupování mas. A k té tolik rozšířené legendě , že úrok je v ekonomice navíc a nedá se nikdy splatit: tak např. když si půjčím na výstavbu dolu, tak splatím jistinu jistinu a na úrok i se ziskem mi bohatě zbyte z prodeje vytěžené suroviny. nebo pokud si půjčím na auto a projekční aparát, na splátku , úrok i zisk s přehledem vydělám prodejem školení. úrok není nic navíc nepodloženého fundamentem, není to abstraktní veličina z učebnice Marxismu Leninismu – je to veličina podepřená vlastní prací, či produkcí a je to vyjádření budoucí hodnoty posunuté v čase do přítomnosti. úrok se nedá splatit jedině špatným podnikatelským projektem (např. když se vezme půjčka na dovolenou, nebo na vyplácení podpor v nezaměstnanosti)

  45. stas napsal:

    libri: nepisi o tom , ze se urok neda splatit u jednotlivcu! Samozrejme musis nekde vydelat vic. Ale celkovy urok v ekonomice se neda splatit nikdy!! V soucasne ekonomice dluhu jsou vsechny subjekty nuceni byt ziskove a to je proste nemozne. Proto a z techto pricin je urok otroctvi od toho kdo ma monopol na tisk fiat penez

  46. Libri napsal:

    Stas: a proč si myslíš že když platí malá násobilka u malých čísel (jednotlivců) tak zároveň neplatí u velkých čísel )společnosti jako celku)? opět mícháš příčiny a následek. tzv. ekonomika dluhu je ve skutečnosti ekonomika podvodu (částečných rezerv) kdy se dá půjčit i něco co vlastně banky nemají. to je jeden kořemn problému (úrok s tím nemá nic do činění). a že některé úvěry se nesplatí, tak to přece bylo odjakživa. jenže v kapitalismu ten, kdo není schopen splácet, tak bankrotuje a jde do vězení zatímco v socialismu je tak velký, že nesmí padnout a tak se seberou peníze těm co prosperují a dají se těm co bankrotují. zase úrok jako takový s tím nemá nic společného.
    riziko bankrotu vede k racionálnímu a opatrnému chování, ke spořivosti a řádnému hospodaření. socialismus inflačních peněz vede k morálnímu úpadku.
    mě už jde hlava kolem z toho jak novináři napíší , že nůž je vrah a všichni křepčí že zakážeme nože a nebude zavražděných.

  47. stas napsal:

    libri: pletes jablka a hrusky. jak muzes tvrdit ze neco je ekonomika podvodu, ale urok z podvodu je v poradku?? .-D Jako celek je urok nesplatitelny! Protoze kdyby vsichni splatili pujcku nebudou penize na urok! uz chapes?? kde by je vzali?

  48. Libri napsal:

    nikde jsem nepsal, že úrok z podvodu je v pořádku, to je jen tvůj vývod. půjčování peněz na základě částečných rezerv je podvod a úrok z nich je jen podvod na druhou. a splatitelnost takovéhleho dluhu vzniklého ze vzduchu je samozřejmě obtížné neboť ho lze neustále vytvářet donekonečna libovolné množství a produkuje to postupem doby stále více ztrátových investic, ale princip úroků jako takových je v pořádku a to je to o čem jsem psal a berou mě čerti, když někdo paušálně prohlašuje úrok za nesplatitelný. to je teprv smíchaný guláš jak pro pejska a kočičku. NESPLATITELNÉ JSOU POUZE PŮJČKY NA NESMYSLY A NA ZTRÁTOVÉ PROJEKTY – a čím více se tlačí peněz do ekonomiky, tím je náchylnost ke špatným projektům vyšší, neboť díky inflaci klesá i ostražitost investorů k riziku (přece nenecháme peníze zahálet a kazit se! – jak se pak má akumulovat bohatsví pro nové životaschopné projekty?). a pokud se socialisticky sanují z těch životaschopných projektů a zdůvodňje se tak nutnost větší likvidity, tak jsme v uzavřené spirále mířící dolů. vede to pouze k stále více riskantní jízdě bez rezerv a k tištění peněz, když reálné hodnoty se postupně ztrácí. a pak se pár intošů ožere u vína a napíše článek o penězích jako dluh (možná i jako úkol od establišmentu pro nemyslící masy) a pak se to šíří jako lavina. ono to tak funguje většinou vždy, když se část pravdy zaobalí do pěkné povídačky a trochu se to překroutí a pak tomu stádo uvěří. ale polopravda je totéž co lež. pravda je prostě pravda. ta se použitím jiných formulací netočí jak korouhev.

  49. stas napsal:

    libri, no nic, nikam to nevede, ja o voze a ty o koze. 😀

  50. Libri napsal:

    jasně že o koze, zkusím to ještě jednou: úrok i z vymyšlených (natištěných) peněz lehce splatím ,pokud budu mít ziskovou investici. takže úrok za nic nemůže. když budu mít však investici ztrátovou, nepomůže mi ani to , že peníze byly kryté zlatem a banka to zlato v plné výši dané půjčky měla po celou dobu zamčené v sejfu. tedy opět úrok za nic nemůže.
    takže úrok není problém. problém je tlak systému na zvyšování zadlužování, který vede k vyššímu podílu neziskových investic, maskovaný rétorikou, že více investic rozhýbe ekonomiku. v daném čase v konečné ekonomice je množství ziskových investic konečné, každá další investice navíc je nutně ztrátová, a k tomu je nutno počítat s přirozeným určitým procentem špatných investic zaviněných lidským faktorem, či jen špatnou souhrou náhod. a to co se v té „konspiraci“ o penězích jako dluh povídá, je pouze částečná pravda – pravdivé je to, že se peníze pouští do oběhu („tisknou“) přes úvěry komerčních bank (právě díky částečným rezervám) . ale chytře se obchází skutečný viník – centrální banky a zákony (tedy vlády), které to umožňují. místo nich se podstrčila lidu povídačka o nesplatitelných úrocích. takže kdybych já měl dům a prodal ho deseti lidem najednou , tak mě zavřou za podvod. když toto dělají CB s legislativním požehnáním vlád, tak je to prorůstové opatření a my ty zloděje volíme pořád dokola, protože věříme jejich ustaraným obličejům, jak jim na nás záleží a že vše dělají pro naše blaho 🙂 HOWGH

  51. DEERRICK napsal:

    to je jednoduché.Pokud já budu centrální banka a půjčím Librimu 100.000,- Kč s ročním úrokem 5%.A budu ne světě jen my dva,tak on ten úrok nikdy nemůže splatit,protože peníze jinde nevezme.Pokud půjčím Stasovi taky 100.000,- Kč s 5% ročním úrokem,tak pokud Libri obere Stase o 5.000,- Kč,může mi ten dluh 100.000,- Kč i 5% úrokem vrátit.Ale tím padem má Stas smůlu.Banky chrlí peníze zatížené úroky,ale ty úroky nejde splatit.A jak rostou z peněz ty úroky,půjčuje se čím dál víc peněz,tak jsou v podstatě úroky již nesplatitelné.Na zaplacení úroků nejsou peníze v oběhu.O tom to celé je.Si pusťte videa.

    https://www.youtube.com/watch?v=r14HbqWpBrc

    https://www.youtube.com/watch?v=P2xG2HkvzRI

  52. DEERRICK napsal:

    proto ECB potřebuje,aby se peníze dostaly mezi lidi a firmy.Tam se nemůžou dostat,protože banky lidem a malým firmám moc nepůjčují,ale lidi si nepůjčí,nemají práci,mají dluhy.A teď nikdo neví,co s tím.A ten kdo peníze má,si nepůjčí od banky.

    Peníze jsou dluhy jiných lidí,čili peníze jsou dluh.

  53. Oracle napsal:

    @ DEERRICK A preto je v biblií úrok zakazovaní a označení za nemorálny. Zaujímavé je, že synom Izraela je povolené ostatným národom požičiavať na úrok, medzi sebou ale to nesmú robiť. Asi prečo, veď na ich populárnosti im to nepridá?

  54. Libri napsal:

    Deerrick: peníze- asi máš máš na mysli fiat měnu. jenže zapomínáš, že úrok je vyjádření hodnoty posunuté v čase. tato teoretická formulace „peníze jsou dluh“ může platit pouze pokud ignoruješ jednu důležitou proměnnou a tou je právě čas. pořád nechcete vidět základní ekonomickou podstatu všeho – a to jsou reálné statky. v daném čase a v dané velikosti ekonomiky je počet reálných statků konečný – zvětšuje se ale v čase a růst podléhá přírodním zákonům. kůň umí taky běžet velmi rychle, ale pak potřebuje vyhřebelcovat a ustájit. když kluše, tak vydrží v pohybu déle, ale zase potřebuje relax.
    taky představa, že jeden musí prodělat a to je zisk druhého platí v uzavřeném nevyvíjejícím se prostředí. neznamená to ale automaticky že všichni musí profitovat.
    postulovat nějaké tvrzení , ale podmínit to nějakým kdyby (se vše mělo splatit ihned, nebo ekonomika je konečná) je jen teoretická hrátka mimo realitu.

    Oracle, bibli nemám tak dobře nastudovanou, a tato teze je často zmiňovaná právě v populárních ekonomických slaďácích, ale ještě jsem ani jednou neviděl přesný citát. jediné co znám, tak vyhnání penězoměnců, ale to je o něčem úplně jiném. pak ještě často bývá zmiňován korán, jenže to je zase polopravda. islámské banky nepožadují úrok z půjčky ( a podle koránu ani nesmí), ale berou si procenta ze zisku investice (takže de facto to samé akorát to jinak nazývají)

  55. plukin napsal:

    Oracle: Me je celkem jedno proc rostou indexy, hlavni je ze rostou. Me jako tradera zajima co muze byt dal a jak to zahrat s rozumnym rizikem nez proc neco bylo. Vychazim z toho, ze jsou vetsi profici majici vetsi moznosti analyz, pristupu k informacim atd. S timhle ja ted nemuzu souperit a ani nepotrebuju. Vyuzivam toho, ze dostat velke penize do pozice a z pozice jde v cene videt. Takze at maji big boys duvody jakekoliv dokud to leze nahoru leze to nahoru. A existuji pak kriticke urovne kde tihleti big boys budou prodavat a to bude znamka obratu.
    Ale nekolik moznych duvodu proc indy UP jsem tu uz mnohokrat zminil. Nevim z ceho vychazis ze lide penize nemaji, existuje spousta penzijnich fondu, investicnich a wealth fondu kde je spousta penez. A klasicka „bezpecna“ investice ala bondy v dnesni dobe vzhledem k tomu co se deje, uz tak nejak netahne, takze se prirozene hledaji nove „bezpecne“ investice. A tohle akcie nabizeji.
    Pises ze chytri a institucionalni prodavaji vsechno. Pokud ano, 1) co prodavaji? Krome klesajicich kovu (Ag/Au) nevidim nic klesat 🙂 2) co kupuji? Protoze cash nic nenese, divi se z ni neplati, zatimco US indy maji tusim 2-3% divi vynos, a nechat valet penize jen tak na stale mene urocenem uctu nedava smysl, zvlaste kdyz si clovek vzpomene na Irsko, Kypr a jine pripady jak dopadl clovek s hotovosti v bance.

    DEERRICK: zapominas ze to cele neni jenom o penezich. Tj. Libri nemusi Stase o 5% obrat ale nabidnout neco za co je Stas ochoten zaplatit, protoze to pro nej ma cenu. Takze Stas ziska, protoze ma co chtel a s cim si sam nedokazal pomoct, takze je happy a nema smulu jak pises ty. Libri ma taky zisk, takze je happy a muze ti vratit urok, takze jsi happy i ty, protoze mas zisk. Vsichni ziskali, nikdo nema smulu. Jakto? Zazrak! Penez jako takovych se nenajis, takze muzes byt naopak velice rad, ze ti je urok vracen v necem co zase chces ty a nemas. Penize jsou jenom forma vymeny, je to jednodussi nez cestovat po svete se stadem velbloudu. Nebo nazves i velblouda ci jinou formu eventualniho platitla dluhem? A pritom s velbloudama muzes delat podobne operace jako s penezi. Mas-li dobry napad, muzes si pujcit velbloudy za x a vydelat nasobky a pak vratit velbloudy i s urokem. A stejne ti zbyde zisk. Ha? Zase zazrak? Zisk z „niceho“? Jak to mozne? Co tvori zisk je clovek a jeho napady a schopnost zaujmout ostatni. Kdyz ti pujde o zivot a ja budu mit neco co ti pomuze, nezaplatil bys za to prakticky jakoukoliv cenu? A bral bys to pak tak zes mel smulu a o ty penize zes prisel? Nebo bys byl happy, ze muzes zit dal? To je to oc tu bezi, videt problem v penezich je proste omyl. Problemem je kdyz lide nevi, ze maji ostatnim co nabidnout a dostat za to dobre zaplaceno. Protoze pak vyhravaji oba a vsichni zucastneni. A neni nadale nikdo kdo by prohraval, protoze neexistuji porazeni.

    Jsou jenom Vitezove a ti co jeste nevi, ze jsou taky Vitezi.
    Sam jsem jeste nedavno delil lidi na Viteze a Porazene, mylil jsem se. 🙂

  56. DEERRICK napsal:

    mne je putna,co stas získá.Stas mne má vrátit 100.000,- Kč a 5% navrch.Když těch jeho 5% má Libri,tak jsem zvědavý,kde vezme rozdíl.Právo vydávat Kč mám jen já.A já víc nevydám.Co s tím uděláš?pokud nechápeš podstatu,tak to je pak těžký.

  57. DEERRICK napsal:

    Chlape,v oběhu je 200.000,- Kč.A každý z nich mi má vrátit úrok 5%.Kde je oba vezmou?řerni bance,že máš byt,na který ti půjčila, a tvůj dluh vůči ní nezaplatíš.Banka ti sebere byt,a pak určitě budeě happy.O ty úroky ty musíš obrat někoho jiného.

  58. xmart napsal:

    Úrok je součástí problému, hlavně ten složený. Už samotný složený úrok je nástrojem skrytého přesunu k velmi malé menšině. Více viz, jedna kapitola z knihy Budoucnost peněz odborníka na měny Bernarda Lietaera https://www.paradigma.sk/redakcny_system/clanok.php?id=99
    Doporučuji všem si přečít tuto velmi zajímavou knihu

    @Plukin: Teoriticky je sice možné některé směny vyrovnat jiným způsobem než penězi. Avšak přesně jak DEERRICK písě když máme jen 200.000,- Kč v oběhu a nikdo další si nepůjčí, tak ten úrok splatit nelze!
    @Libri: úrok i projevem časové preference. V případě časové preference je těžké rozhodnout, je-li to přirozená vlastnost, nebo naučený vzor chování podmíněný zkušeností. Žijeme totiž v období inflačních peněz a jsme zvyklý na to, že ceny neustále rostou, ale ne vždy tomu tak bylo.
    Navíc úrok je nejen nástrojem přesunu majetku od dlužníka k věřiteli, ale také v dnešním jeho použití přesunem rizika z věřitele na dlužníka.
    Proto se mi více zamlouvá islámský způsob – procenta ze zisku investice. Ono to není to samé jako úrok, je v tom podstatný rozdíl. Úrok se platí postupně ať již se dlužníkovi daří nebo nedaří (minimální riziko pro věřitele – banku). Naopak při procentech ze zisku je daleko větší motivace věřitele pomoci dlužníkovy, aby jeho investice byla úspěšná.

  59. xmart napsal:

    Rád bych také upozornil na zajímavý článek o tom, jak hypotéky sehrávají klíčovou úlohu při emisi peněz do moderních ekonomik postavených na zadluženosti. https://www.paradigma.sk/redakcny_system/clanok.php?id=230

  60. stas napsal:

    xmart: v islamu skutecne nesmi banka proste pujcovat na urok. Muj kamarad v Kuwaitu me dal jeden prakticky priklad. Chtel auto , tak sel do banky. Podepsal s bankou smlouvu , banka koupila auto a kamarad splaci mesicni splatky presne v matematickem podilu z ceny a zadne uroky. To znamena ze banka musela nekde koupit auto lacine a draz prodat, tedy zadny srackomed penez, ale zcela normali busines! A pokud by auto kamarad uz nechtel , tak ho vrati a nic uz neplati.Banka je tedy majitel auta a jaho mesicne splacim az do zaplaceni po presny mesicnich castkach az zaplatim celou cenu, tak je auto moje…………

  61. stas napsal:

    xmart napsal:
    9.6.2014 v 17:06 : je s podivem, kolik malo lidi vlastne rozumi co jsou penize a urok….!!!

  62. stas napsal:

    Libri napsal: 8.6.2014 v 22:04 TAK NERES KOZU A DISKUTUJ O VOZE!!

  63. Libri napsal:

    Hoši, hoši. Takže islámská banka koupí auto za x (když x je menší než Y) a za Y mi ho prodá. neplatím ji tedy úrok ale zisk. a když naše banka koupí za X a prodá za X + úrok tedy opět Y je větší než X, tak už to najednou nefunguje protože to je úrok a ne normální byznys.no, možná mi něco uniklo 🙂 a islámská banka si asi jistinu nekryje zástavou a třepe se zda bude investor úspěšný, aby ji káplo nějaké procentíčko zisku? anebo to funguje úplně stejně jako v normální bance? když investor není ziskový, nemá na zaplacení jistiny plus zisku (nebo po valašsky úroku?), přijde o zástavu a banka se k dalšímu zisku dopracuje u šikovnějšího investora, který je schopen jistinu splatit plus přihodí nějaké procento ze zisku (alias po valašsky úrok) – ale jak teda podle vaší teorie může zisk vytvořit? když víc peněz není ? co je to tedy ten zisk? a proč je problém když dostane jiný název třeba ve vztahu k půjčce úrok?

  64. xmart napsal:

    @Libri: je nutno rozlišovat produktivní a neproduktivní (spotřební) úvěr. Máte pravdu u spotřebního úvěru viz. příklad auta je úrok a podíl na zisku téměř to samé. Avšak u produktivního úvěru (na podnikání) je to mezi úrokem a podílem na zisku (ztrátě) pořádný rozdíl. Přestože se obojí splácí postupně V případě úroku banka přenesla většinu rizika na dlužníka (má svůj úrok jistý a dál již se nestará). Naopak podílem na zisku se snaží maximalizovat úspěch podnikatele. Islámské banky tedy dlužníkům často zprostředkovávají i důležité kontakty a další pomoc, aby dostali co nejvíce zpět.

    Bohužel dnes se úrok používá i k extrakci přebytků dlužníka věřiteli. Viz. velmi poučný článek profesora Michaela Hudsona
    https://michael-hudson.com/2002/04/the-new-economic-archaeology-of-debt/
    Při dlouhodobém úvěru dnes můžete díky složenému úroku násobně přeplatit pořizovací hodnotu (a to i v reálných číslech) a to je ta extrakce přebytků, které banky ve velkém zneužívají.

  65. stas napsal:

    libri: ja nevim jestli to nahodou nedelas schvalne!? Podil na zisku je v pohode! Opakuji znovu a pomalu: NA ZISKU!! Urok z dluzne castky je uplne neco jineho! Islamska banka jde do business rizika, zapadni banka s garanci na pujcu nic neriskuje!! Kdyz si pujcis od zapadni banky 100000,- za 10% p.a. na dobu 10 let. Kolik zaplatis? A kdyz si to same nasmlouvas u islamske banky na 10% ze zisku, kolik zaplatis??

  66. stas napsal:

    p.s. vetsinou chteji islamske banky abys mel cca 10% vlastnich prostredku a banka je v tomto pripade tvuj business partner, zapadni banka je tvoje pijavice!

  67. Libri napsal:

    opravdu nevim jak reálně arabska banka pujčuje a jak si jisti sve prachy. ale realně vidim vysledky. arabske země jsou velmi bohate – ale řekl bych že díky ropě než díky podnikatelským nápadům – viz afgánistán, somálsko (pro ilustraci jak jim funguje ekonomika bez ropy). no každopádně to vypadá báječně – arabská banka vyžaduje v absolutní výši menší poplatky z úvěru (pro tentokrát se nepřeme zda jim budeme říkat úrok či podíl ze zisku), k tomu si platí odborníky na posouzení podnikatelského záměru, dále odborníky na pomoc podnikateli, když se dostane do nesnází, aby jim náhodou kapitál neuplaval anebo aby nedřeli zadara a ještě si platí cifršpiony , zda je podnikatel nešidí s vykazováním zisku. a když si jdu k nim pro leasing na auto a oni zrovna neseženou slevu při nákupu, tak jdu zase pěšky zvesela domů, protože úrok je ošklivé slovo. a ekonomika se vesele točí, akorátže jezdí na oslu a ipad vymysleli v USA a vyrábí se v číně. a když dlužník arabské banky skončí v insolvenci tak z něj nic nevyrazí úplně stejně jako naše banka nic nevyrazí z s.r.o. bez majetku (zůstane ji akorát zástava).
    tím nehájím bankstery – v současném právním rámci si zlegalizovali krádeže. ale ekonomická matematika úroku není podvod a ani nesmysl.

  68. stas napsal:

    Libri: nikdo nezpochybnuje matematiku uroku! Celou dobu pisu o moralni nevhodnosti a podvodu s nazvem urok, protoze vychazi z Ponziho systemu dluhopisove ekonomiky!! A z toho,ze urok jako celek ekonomiky je NIKDY NESPLATITELNY!

  69. martin52 napsal:

    stas: cely urok predsa banka banka vrati nazad do ekonomiky. Plati prevadzkove naklady a cisty zisk vyplati svojim akcionarom ako dividendy. Centralna banka svoj zisk dava statu, ktory ho takisto pouzije v realnej ekonomike. Takze urok je mozne uplne splatit.

  70. stas napsal:

    libri a martin: ted pomalu a polopate. V ekonomice je jen jedna banka s pravem tisku penez, rekneme FED. Vytiskne 1 milion USD , ktere pujci za 5% p.a. Ten 1 milion je veskere mnozstvi penez v obehu? Otakza je prosta az trivialni! KDE SE VEZMOU PENIZE NA TECH 5% ???? Kde se vezme 1050000 USD, kdy v obehu je jen 1000000 ?????????????????????? Odpoved: Nekdo druhy si je musi pujcit od monopolu FED !!!!! a Za dalsich 5 % ///////////!!!!!!!!!!!!!!!!! Pokud by to bylo zlato, tak jedna moznost je vynalozit sve usili, zlato najit a vykutat! Nebo vymenit za jiny ekonomicky realny statek, treba 1000 krav! Ale kuwa kde vezmete dalsich 5 % USD, kdyz je nemuzete vykutat, vypestovat nebo uchovnit????? A o tom to cele je, ze UROK bude vzdy nekryty nic jinym nez dalsi inflaci a vykonem v budoucnosti, takze to je letadlo, ktere se neda splatit nebo naboura, ale kdo zaplati tech 5%?????

  71. martin52 napsal:

    Fed vytlaci 105 000 USD. 100 000 pozicia ekonomickym subjektom za 5% urok. 2000 zaplati ekonomickym subjektom ako naklady na svoju prevadzku a 3000 da statu ako svoj zisk. Stat tych 3000 minie (cize zaplati ekonomickym subjektom). V ekonomike je teda 105 000 USD, ktore sa mozu vratit nazad FEDu, cim by bol cely dlh splateny a na svete by bolo 0 penazi.
    Samozrejme v praxi to funguje trochu inac, lebo tu neberieme do uvahy faktor casu, cela tato uvaha (ako tvoja aj moja) je zhustena do jedneho casoveho okamihu.

  72. stas napsal:

    martine, martine, a kde vezme ten co si pujcil 100000 USD tech 5000 na urok?? :-DDD 3000 zisk z ceho??? mas to popletene . FED nemuze jen tak vytisknout 105000 bez niceho, to vytiskne oproti statnim dluhopisum splatnym z budoucich vyberu, tedy nekryty sek!! :-DD kde se tedy vezme tech 5% urokovych penez??????

  73. martin52 napsal:

    Ten co si pujcil je cela ekonomika, a ako sa tych 5000 costane do ekonomiky, som pisal v predchadzajucom prispevku.
    Zisk 3000 je 5000 urok – 2000 naklady. Keby sa zobral do uvahy faktor casu, tak fed nielen ze nemusi vytlacit tych 105 000, dokonca ani tych 100 000 nemusi vytlacit na to aby pozical 100 000. A uz vobec nemusi tlacit iba oproti statnym dlhopisom. Vidno ze netusite ako to cele funguje.

  74. stas napsal:

    martine, jeste jednou si to po sobe precti a zamysli se!! .-DDDD

  75. greenhorn napsal:

    martin52, libri, stat: FED je FED, infomujú koľko „tlačia“. Čo komerčné banky? Koľko vytlačia za mesiac oni? Nie je to dôležitejšie? Rád by som poznal Váš názor na „tlačenie peňazí“ komerčnými bankami a subjektami prostredníctvom možností, ktoré im poskytuje napr. bankovníctvo čiastočných rezerv a súčasná legislatíva. Myslíte, že banka má v ktoromkoľvek momente vykrytú aktuálnu výšku istiny všetkých poskytnutých úverov svojimi peniazmi a investíciami? Prípadne aspoň prostriedkami vkladateľov? Len aby som pochopil správne kontext dlhu…

    Ja to chápem napr. pri hypotéke zatiaľ takto (správne?):
    Banka na poskytnutie úveru 100 000 € potrebuje kapitál vo výške cca 10 % z istiny (podľa BASEL, TIER…, ktorý môže mať navyše rôznu formu) a pokiaľ pripočítame orientačne priemerných 10 % ako náklady banky (pobočky, ľudia, softvér, operácie, dane atď.), vychádza z toho to, že banke stačí kapitál cca 20 000 € a niekoľko kliknutí na to, aby požičala 100 000 € a za 20 rokov zhrabla cca 133 000 € (3% úrok).

    Odkiaľ sa zoberie v ekonomike tých 113 000 €?

    Napr. TB za minulý rok poskytla 6,58 miliardy eur v úveroch – jedna maličká ihla v kope sena a hypoteticky povedzme 5,3 mld. € za rok zo vzduchu?

  76. stas napsal:

    Gereenholde, vitej v Ponziho systemo penezosracek!! Pro komercni banky plati to same, kde se vezmou penize na zaplaceni uroku!! KB , aby mohla naklikat penize, musi ulozit v CNB 2% aktiv…………….z cca 1350 Kc aktiv muze naklikat 480000 CZK s urokem……..

  77. stas napsal:

    Kontrolni otazka pro vsechny: Banka za ulozene penize na uctech plati veriteli 2% p.a.. Kdyz tyto penize pujci za 4% p.a., jaka je marze banky??

  78. martin52 napsal:

    greenhorn> komercna banka nemusi mat nic pokryte z istiny. Banka sa na zaklade svojich internych strategi a aktualneho stavu svojich financi rozhodne, ci tie peniaze niekomu pozicia alebo nie. Ked poskytne, proste ich pripise na ucet klienta a sebe do aktiv zas pripise klientov dlh v rovnakej vyske.
    Nie je to nic ine, len uctovny zapis. Banke stupne majetok a o rovnake mnozstvo jej stupne dlh. To iste sa stane na strane klienta.

    To co sa kopa ludi domnieva, ze musi mat 10% z istiny kdesi v trezore alebo ulozene v centralnej banke, to vzniklo z toho, ze su tu regulacie, ktore musi splnat, aby bola povazovana za solventnu. Su to rozne pomery, napriklad pomer uverov a vkladov, kapitalova primeranost a podobne. Kedysi, ked este banky neboli regulovane, bankari tiez dodrziavali nejake z tychto parametrov, aby boli schopny fungovat a neskrachovali, proste to je kalkulovane riziko.
    Nic take priamociare, ze banka ma 1000 Kc na uctoch, tak z toho vytvori 10x tolko, nefunguje.

  79. martin52 napsal:

    stas> okrem jedneho preklepu som vo svojom prispevku nic take zvlastne nenasiel, k comu mas vyhrady ?

  80. stas napsal:

    Martine: jen jedna otazka , kde se vezmou penize v systemu na vytvoreny urok???? Je to tezka otazka?

  81. martin52 napsal:

    stas> tvoj link je krasnou ukazkou toho co som pisal v predchadzajucom prispevku, ze si kopa ludi mysli ze funguju banky, aj ked tak vobec nefunguju A kde sa vezmu peniaze na vytvoreny urok – som ti uz pisal. V tom jednoduchom priklade ich proste centralna banka vytlaci a da priamo do ekonomiky – tym ze plati svoje naklady a vyplaca svoj zisk.
    To je tych chybajucich 5% ktore ty nikde nevidis. Dufam ze sa ma nebudes pytat znovu tu istu otazku 🙂

  82. stas napsal:

    martine: obrovska chyba, centralni banka vytiskne penize na urok, ALE NEDA JE DO EKONOMIKY, ZNOVU JE PUJCI ZA UROK!!! TAKZE TAM MAS CHYBU V LOGICE 😀

  83. martin52 napsal:

    Kde myslis, ze berie centralna banka tie peniaze co plati za svoju prevadzku ? Na uver si vytlaci, ale najomne plati z toho, ze Bernanke brigadoval v McDonalds?

  84. stas napsal:

    marine: vzdavam to, asi to bude jazykove bariere. Ty nejsi schopen pochopit , ze na urok banka vlastne musi znovu pujcit od bankynekomu paneize a zase na urok, a zase na urok, a zase na urok

  85. martin52 napsal:

    Ty len dokola opakujes „zase na urok“, ja sa ti to snazim vysvetlit, preco nemusi. A tu nejde iba o tlacenie penazi, tento princip by fungoval aj pri akejkolvek pozicke realnych statkov.

    Keby si si pozical hrudu zlata a mal vratit hrudu zlata + urok v zlate, tak mozes napriklad:
    1) zlato v cene uroku niekde vykopat (vznikne nove zlato) a nasledne to vsetko vratit
    2) vratit len to co mas a vykonat nejaku pracu. Bude ti zaplatene z toho zlata co si prave vratil, nasledne mozes vratit aj urok.

    Ty tvrdis ze je mozny iba ten prvy sposob (musi vzniknut nove zlato/peniaze) a inak to nejde.

  86. stas napsal:

    martine , ja se bavim jen o monopolu banky a uroku a z toho duvodu si zadne penize nevykopes, zadnou praci banka nechce , ta chce jen a jen penize a na ten urok je musi zase vytisknout A UVEST DO OBEHU A ZASE S UROKEM!! COPAK JE TO TAK NEPOCHOPITELNE????????????

  87. DEERRICK napsal:

    Chlapi,vy v tom máte guláš.

    je to jednoduché.

    Centrální banka natiskne peníze,ty půjčí komerčním bankám za malinký úrok a ty banky je za úrok půjčí dál.Jenže pokud půjčují,musí mít např. švýcarské banky na půjčku 100.000,- CHF skutečné peníze ve výši 2,500,- CHF.Mají opravdové peníze ve výši 2.500,- CHF a půjčí 100.000,- CHF.V tom je to kouzlo.Je to systém tvz. frankčích rezerv.Rozdíl 97.500,- CHF a z toho mají úrok.A kde chcete vzít na úrok,když v oběhu je mizivé % skutečných peněz?Mne to nebaví tady omílat stále to samé.

    Úroky z takto půjčených peněz tedy nelze splatit.Všechny peníze,které jsou skutečné,tak nestačí na úroky z virtuálních peněz natisklých bankami a půjčených bankami, jak státům,tak jiným subjektům.

  88. Standa napsal:

    stas: Zrovna dnes na toto téma vyšel článek:
    Polemika s úrokovým strašákem
    https://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2014061101

  89. DEERRICK napsal:

    Dobrý článek.Jen položím otázku,kde vzal lid těch 1000?To si ty peníze tiskne sám?Pokud ne,musí být těch 1000 zatíženo také stejným úrokem,pokud je to od stejného emitenta.Prostě pisatel tam 1000 nezatížil 10%.Proto mu vychází v příkladu 0.

  90. stas napsal:

    Stando, ten clanek je napsan s jednou velkou chybou! Porad predpoklada , ze nekde uz penize jsou! Ale to je hluboky omyl. V monopolu emise , nikdo jiny nez emitent nema penize a ten je vytiskne jen na zaklade uroku! To je jeho vydelek. Tento vydelek muze garantovat jen stat vydani dluhopisu na budouci vynos dani!! A to je nejen nekryty sek , ale zacatek pekneho kolotoce! A jak napsal Derrock, kde se vzalo ve spolecnosti tech prvnich 1000 a bez uroku??

  91. martin52 napsal:

    stas> akoze banka zadnou praci nechce? furt ti nedochadza, ze aj ta centralna banka existuje v realnom svete? musi byt v nejakej kancelari, platit mzdy zamestnancom, dalej rozne externe sluzby, proste za kopu roznych veci vyda mnozstvo penazi, za ktore ziadny urok nedostane. Ak ma nejaky zisk, odvedie ho statu a ten zase bez uroku tie peniaze na nieco minie.

  92. greenhorn napsal:

    Presne tak – tých 1000 peňazí je prvý omyl. A druhý nasleduje.
    Ja by som v tom článku zvýraznil naozaj veľkými písmenami toto: „Bod 0/ pochopitelně není v pořádku, není to fér, jedná se prakticky o krádež“.
    Pretože banka z ničoho bez akýchkoľvek nákladov vytvorí niečo, čo v okamihu vytvorenia nadobudne hodnotu – peniaze. Za tieto peniaze však musí niekto iný vytvoriť skútočnú hodnotu (činnosť, tovar a pod.), ak ich chce dostať. To je to isté, ako keby som dnes ráno luskol prstom a na dvore by sa objavilo nové auto, zajtra by som sa zobudil v novej vile so služobníctvom – z ničoho nič a nikto by odomňa nič nechcel. Teda banka je vlastne otrokár, pretože požaduje vykonanie činností / dodanie tovarov bezodplatne (odplata, ktorú poskytuje, ju nič nestojí a nie je krytá žiadnym tovarom a činnosťou). A samozrejme ďalší podstatný fakt je ten, že má monopol na tlač peňazí – nemôže to robiť nikto iný. Ak by sme to mohli robiť všetci, alebo nejakým spoločným konsenzom vytvoriť nejaké množstvo a rozdeliť, tak to by teprve bolo…
    Samozrejme ak by si nikto tých 100 peňazí od banky nepožičal, tak by bolo všetko OK a banka by zhnila so svojimi čísielkami. Ale pretože sme si zaviedli a stále podporujeme fiat meny, je to všetko vlastne podporené spoločensko-ekonomicko-sociálnou požiadavkou.
    Až sa raz väčšina ľudí zobudí a prídu na to, že umožniť „tlačiť peniaze“ bankám, alebo komukoľvek inému je samozotročovanie, tak potom sa niečo určite zmení…

  93. martin52 napsal:

    DEERRICK> ako sa da 1 korunou splatit nieco co stoji 5 korun? No predsa po kuskoch. Aj v ekonomike 2 subjektov, kde nic ine nie je iba 1 koruna: V klasickej ostrovnej ekonomike, kde Jozo chyta ryby a Fero pecie chlieb a ako menu pouzivaju 1 korunu. Normalne stoji chlieb 1 korunu aj ryba 1 korunu. Raz Fero miesto chleba vystruha z dreva peknu sochu, ta sa Jozovi zapaci a chce ju. Fero povie ze za 5 korun. Ale Jozo ma iba 1 korunu a ziadne ine koruny nie su. Tak mu da 1 korunu a potom zopakuju transkaciu: Jozo da Ferovi rybu, ten zas Jozovi svoju korunu. Jozo da korunu nazad Ferovi ako dalsiu cast splatky.
    Aj ked je v celej ekonomike ovela menej penazi ako dlhu, ten dlh sa da vyrovnat ak zoberieme do uvahy obed penazi za urcite obdobie.

  94. greenhorn napsal:

    A ešte som zabudol dodať, že tým, že niekto si od banky peniaze zoberie (úver, poskytnuté služby / tovary), tak umožní banke z ničoho vytvorené peniaze „legalizovať“ a postupne (do splatenia úveru) vytvorí za ne hodnotu – krytie.

  95. martin52 napsal:

    Vidim ze v tom vasom clanku je na zlozitejsom priklade vysvetlene, to co som pisal teraz o tom splacani dlhu 5 korun. A tych 1000 o ktore sa tu hadate, vobec na zaciatku netreba, moze ich na zaciatku vytlacit banka, len by sa mu tam natiahol pocet transakci na ktorych to treba ukazat a boli by tam ine cisla aby to na konci vyslo na 0. Princip ale zostane rovnaky.

  96. martin52 napsal:

    DEERRICK> a ten vas priklad ze banka potrebuje 2500 CHF aby mohla pozicat 100 000 CHF tak nefunguje, vy si to mylite s minimalnymi rezervami, ktore su vo svajciarsku 2.5%. Banka (komercna) ale naozaj poziciava tak, ze vam proste pripise peniaze na ucet, nie je to tak ze by vam musela pozicat nejaky nasobok rezerv. Precitajte si nieco o bankovom uctovnictve, alebo aspon poriadne clanky na wikipedi k tejto teme.

  97. Libri napsal:

    Stas: vracím se ke komentu 11.6.2014 v 06:43:
    ale vždy´t já od začátku tvrdím, že banky praktikují legalizovanou krádež díky frakčním (částečným) rezervám a když z toho inkasují úrok, tak si tu krádež ještě vylepšují. pokud by úročili akumulovaný kapitál, který dále půjčí, vše by bylo OK, jenže oni úročí vzduch jako by to kapitál byl. nicméně ty od počátku polemizuješ, že je nesplatitelný úrok a že je úrok zlo – což se snažím vyvrátit. neboť nesplatitelná je ta narůstající krádež, které roste geometrickou řadou, jak se ten podvod nabaluje složeným úrokem.
    takže znovu opakuji úrok není problém, upozorňování na úrok je pouze matení stop a odklánění pozornosti od skutečného problému – monopol centrálního bankovnictví a legalizace falšování peněz, neboť jinak to ani nazvat nelze (to jsou ti penězoměnci zmiňovaní v bibli).
    pokud si budu moct doma tisknout prachy a všichni kterým s nima budu platit se budou hádat, jestli jim je mám dávat bezúročně nebo s úrokem, tak se budu za břicho popadat a vesele budu tisknout dál.

  98. stas napsal:

    martine: nekryty urok je nedilnou soucasti „monopol centrálního bankovnictví a legalizace falšování peněz, neboť jinak to ani nazvat nelze (to jsou ti penězoměnci zmiňovaní v bibli).
    pokud si budu moct doma tisknout prachy a všichni kterým s nima budu platit se budou hádat, jestli jim je mám dávat bezúročně nebo s úrokem, tak se budu za břicho popadat a vesele budu tisknout dál.“ !!!

  99. martin52 napsal:

    Libri> definicia ne/moralnosti frakcneho bankovnictva je dobre popisana napriklad v rakuskej skole, ale je zalozena na predpoklade, ze bankove ucty su depozita. Co uz ale davno nie je pravda, bankove ucty nie su dokladom k peniazom v trezore. A ludia ich takto aj chapu, vid napriklad prva anketa v Cechach o najabsurdnejsi bankovy poplatok, kde na prvom mieste skoncil poplatok za vklad na ucet. Proste vklad na ucet je „dam banke peniaze, ona ich investuje“ a nie „dam banke peniaze, ona ich postrazi a nikomu ich neda“.
    Takze v ramci logiky zvykoveho prava, nie len oficialnej legislativy, by malo byt bankovnictvo legalne aj moralne. Paradoxom je, ze samotne banky ponechanim nazvu bezneho uctu ako depozitu prizivuju tento starsi pohlad na vec.

  100. martin52 napsal:

    stas napsal: 12.6.2014 v 09:03
    nekryty urok je nedilnou soucasti ….

    Takze teraz uz nechces rozoberat, ci sa to da splatit, ale problem je v tom, ze to je nemoralne ? Akceptujes to vysvetlenie sposobu zapletnia uroku ? Aby sme sa mohli posunut dalej.

  101. stas napsal:

    Martin: vubec nechapes!! urok v ekonomice FIAT penez neni proste NIKDY splatitelny, protoze na nej nejsou penize v systemu!! Jak proste, druha vec je nemoralnost uroku! Neplest si to s podilem na obchodu!

  102. stas napsal:

    monopol emise FIAT penez s urokem je jen jina varianta zotroceni narodu, statu a jednotlivcu!!

  103. martin52 napsal:

    Namiesto reagovania na konkretne argumenty sem kopirujes rozhorcene tvrdenia s vykricnikmi, myslis ze takto niekoho presvedcis ?

  104. Petr Gejdos napsal:

    Pane martin52 !
    Je to legrační číst. Nutně sám alespoň tušíte, že „úrok“ = de facto nezabrzděná ruční brzda auta na svahu ! Když se na to alespoň pokusíte dívat z velkého nadhledu, bez předsudků a vášní – musí Vám být jasné, že to ilustrační auto již nezadržitelně „frčí s kopce dolů“. Nemusíme moralizovat, stačí chladnokrevně analyzovat, co se děje. Někdo tu brzdu záměrně odbrzdil a „někde si teď škodolibě mne ruce“ a má z toho teď ještě stále aktuálně prospěch. Nakonec ale z toho bude velká škoda i pro něj. Pro všechny totiž. A možná = vysoce pravdpodobně to bude tak moc velká škoda, že to bude znamenat extinkci homo. Pakliže toto je Vaše tužba, budiž a netřeba se o tom s nikým hádat – prostě napište, že Vám takový systém přesně takto vyhovuje a napište taky, proč vlastně Vám vyhovuje. Mi kupříkladu se jeví jako naprosto bezperspektívní a špatný. Zamyslete se nad tím, zda Váš pohled není pohled kvasinky v sudu, kde ještě nějaký cukr ve vinném moštu je a ty nejsilnější nejotrlejší kvasinky ještě nějak stále prosperují. Já ale obrazně svým pohledem stojím venku nad tím sudem a vidím vinaře, kterak zkoumá starostlivě, kdy bude to víno již natolik daleko, že jej bude moci stáčet. Nu a pak budo ono pověstné skřípění zubů…

  105. martin52 napsal:

    Petr Gejdos> preco by urok mal byt nezabrzdena brzda auta na svahu? Nie je tam ziadna analogia, nema to nic spolocne. A celkovo je ta poznamka mimo debatu, bavili sme sa tu o tom, ci ide zaplatit urok aj ked sa nevytlacia nove peniaze.

    Ale rad si precitam ako mi vysvetlite, co vlastne ten nestastny urok sposobuje, ako konkretne skodi a ako si predstavujete, ze by to vyzeralo, keby uroky neexistovali.

    Ale prosim nechcem citat nieco v style, ze „urok sposobuje utrpenie“, ale nejake konkretne ukazky aby som pochopil, co tym myslite. Teda ak nieco take dokazete napisat.

  106. DEERRICK napsal:

    Co způsobuje úrok?Předpokládám,že umíte počítat.Ale spíš asi ne.Jestliže banka dá do oběhu peníze zatížené úrokem,tak to způsobí to,že úrok nejde splatit,pokud si nepůjčujete víc a víc.A pokud si půjčujete víc a víc,úrok roste.Banky rádi půjčí státu,ten má rukojmí daňové poplatníky a protože si stát půjčuje víc a víc,rostou mu úroky a když mu rostou úroky,musí zvedat daně,aby mohl bankám platit za půjčky.Jenže podle mne jsme ve stádiu,kdy už ani státy nemají na splátky úroků,musí tedy držet úroky nízko.Viz, Japonsko,pokud by úrok z 1% vylezl na 4%p.a.,Japonsku to vezme ten úrok veškeré daňové příjmy a japonsko vyhlásí bankrot.Si zkuste sám půjčovat více a více a za rok jste v banktrotu.

    https://www.epshark.cz/clanky/201404/c201404c07.php

    Jak vypadá situace dnes? Dluh je na úrovni 240% HDP. Pouze splácení úroků z dluhu bude stát v tomhle roce 25,3 bilionů jenů. Daňové příjmy se očekávají tento rok ve výši 45,4 bilionů jenů. Takže pouze na úroky půjde 56% všech vládních příjmů. Přitom úroky na japonských desetiletých dluhopisech jsou dnes na rekordních minimech – směšných 0,62%. Pokud úroky stoupnou, celé daňové příjmy půjdou na splácení dluhu. Šance, že Japonsko splatí svůj dluh je rovný nule. Dluhopisy dříve nakupovali hlavně Japonské domácnosti. Ale jak populace stárne, bude se stále zmenšovat počet kupujících a stoupat počet těch lidí co budou dluhopisy prodávat – prodají svoje naspořené dluhopisy, aby měli na důchod. Navíc kdysi velice vysoká míra úspor Japonských domácností je dnes rekordně nízká.

  107. DEERRICK napsal:

    Po více než 20 letech fiskálních stimulů a uvolněné měnové politiky se Japonská ekonomika dostala do propasti, z které už není návratu. Japonsky vládní dluh je ve výši 240% HDP a pouze náklady na splácení jeho úroků spotřebují tento rok 56% všech daňových příjmů. To vše při rekordně nízkých sazbách na desetiletých dluhopisech. Úroky dříve nebo později stoupnou, pak bude mít Japonsko pouze dvě možnosti. Vyhlásit státní bankrot, nebo se zbavit dluhu tisknutím peněz, která způsobí masivní inflaci.

    Pokud vám tento důsledek peněz zatížených úrokem nestačí,tak to ani nečtěte.

  108. Libri napsal:

    Derrick: a co by se stalo, kdyby stát (podobně jako fyzická nebo právnická osoba, která spořádaně hospodaří) přestal s chováním gamblera a nevytloukal dluh novým dluhem, nýbrž začal dluh umořovat (zredukoval by razantně výdaje). pak by i s těmi nenáviděnými úroky po určité době byl bez dluhů. Chápu že to má ještě politické (a neprůchodné) souvislosti. Ber to jen jako teoretický argument na teoretický nesmysl, že úrok činí ty dluhy nesplatitelné pokud se stát (člověk) nezadlužuje víc a víc 🙂 Dluh je nesplatitelný, pokud dlužník neumí, nebo nechce splácet (pomíjím lichvu, ale o tu při sazbách někdy i hluboko pod 4% určitě nejde).
    Jak to, že někteří lidé dluhy splácet umějí (i za cenu že se hodně omezí) a někteří končí jako homeless? A proč by to nemělo stejně fungovat u většího celku, kterým stát je? Malá násobilka přece také nepřestala platit pro čísla s mnoha nulama.

  109. DEERRICK napsal:

    Někteří lidé si ty peníze vydělají od jiných lidí.A ti jiní lidé to buď neumí nebo o jejich služby či výsledky práce není zájem,tak nemají peníze.Ale víc peněz,než kolik dájí banky do oběhu není.a to jsou peníze zatížené úrokem.Peníze jsou dluhy jiných lidí.A když jsou velké dluhy,jsou velké úroky a ty velké úroky žerou ty skutečné peníze,protže se přemísťují od neschopných lidí ke schopným lidem.

    Máš v oběhu 5000,- Kč,které sis půjčil od banky s 5% úrokem na rok.Jdeš k zubaři,zaplatíš mu za nový zub 3.000,- Kč a ten zubař je už dál do oběhu nepustí,schová si je doma.A teď mi vysvětli,kde vezmeš peníze na vrácení 5.000,- Kč s 5% úrokem.Musíš zase obrat jiného člověka,který ti za něco zaplatí.A když ten zubař bude syslit peníze za nové zuby,tak se z oběhu ty peníze ztrácí.A hůř se platí úroky.Peněz je méně v oběhu a úroky ti porostou.A peníze získáš jen od banky.Jinde to nejde.

  110. martin52 napsal:

    DEERRICK> ked si ten vas zubar schova 3000, vam zostane 2000, tak podla vas uz tej banke nielen ze nezaplatite urok, ale dokonca ani istinu. A keby ste si kupili nieco dalsie za 2000 a aj ten clovek peniaze nechal, tak uz nezaplatie vobec nic. Ked si kazdy necha vsetky peniaze co dostal, nikto uz nic nezaplati. To si vazne myslite, ze takto to vo svete funguje? Ze peniaze sa pouziju raz a potom koniec ?

  111. Libri napsal:

    Pořád uvažuješ jako by neexistoval faktor času. POkud čas eliminujeme, tak máš 100% pravdu. Pokud ho do svých úvah připustíme, tak jsi 100% vedle. Je to jako svázat Boltovi nohy a pak tvrdit, že přece není dobrý sprinter, protože přece stovku nedá ani za 20sec.
    Celý současný problém stojí na tom, že se do systému pouští falešné peníze. Celá ekonomika je složitý systém se spoustou vazeb. Ale principiální pravidla (stejně jako malou násibilku) nikdo neokecá přidáním více nul. Pokud by nebyly inflační peníze, ceny by se díky lepší dělbě práce, inovacím a produktivitě neustále snižovaly, navíc veškeré náklady jsou rozložené v čase.
    Př. půjčíš si na nějaký byznys peníze a kalkuluješ s určitými náklady. zisk používáš k dalšímu rozvoji a ke splácení jistiny plus úroků. Splátky máš rozloženy např do deseti let. A během těch deseti let nastane pozitivní vliv deflace, takže klesnou sice i tržby, ale výrazněji se sníží náklady (pokud roste produktivita a mám úspěšný projekt, jinak to ani být nemůže).
    Pokud jsem trouba a půjčím si na neúspěšný projekt, tak mě výše úroků ani nemusí moc trápit, protože nesplatím ani tu jistinu.
    Základní princip ekonomiky vychází z akumulace kapitálu. Nejprve si musím přiškrtit spotřebu (anebo si půjčit), pak mohu naspořený (půjčený) kapitál investovat do inovací a pak díky vyšší produktivitě akumuluji kapitál efektivněji. Abych si mohl půjčit, musí někdo jiný přiškrtit svou spotřebu (a za to požaduje nějakou kompenzaci – úrok, neboť jinak by bylo pro něj výhodnější akumulovaný kapitál přeměnit na svoji inovaci). A tak jako si nemohu zvýšit svůj kapitál tištěním papírků, stejně se nezvyšuje kapitál když mi papírky tiskne někdo jiný, akorát ve složitějších vztazích komplikovanějšího systému to není na první pohled tak vidět, důsledky jsou ale stejné, jako kdybych já tisknul peníze na investice tobě. neměl bych naakumulováno nic, a získával bych od tebe profit za nic. obhajuje se to kecama o nutnosti dodávat likviditu, udržitelném rozvoji, hrozbou deflace, prorůstovém opatření a blablabla. a většina lidí tomu i věří.

  112. DEERRICK napsal:

    Podle organizátorů iniciativy k referendu peníze typu „fiat money“ nejsou podle švýcarského práva zákonným platebním prostředkem. Aktivisté se odvolávají na zákon o Švýcarské národní bance. Minimální povinná rezerva činí u Komerčních bank 2,5 %. To znamená, že pro poskytnutí úvěru nějakému subjektu ve výši 100 000,- franků stačí mít 2 500,- franků skutečných peněz. Vysvětlující video k současnému podvodu zvanému „fiat money“ měně máte zde.

Přidat komentář